Antropologie islámu 4

Transkript

1 Antropologie islámu 4

2 Terénní výzkum hlavním rysem antropologie Russell Bernard, H. (2011): Research Methods in Anthropology, Od 70. let intenzivní epistemologická diskuse Co je terénní výzkum, role výzkumníka v terénu Gold, R.L. (1958): Roles in sociological field observations, Gans, H.J. (1968): The Participant-Observer As Human Being: Observations on the Personal Aspects of Fieldwork, Hayano, D. (1979): Auto-ethnography: Paradigms, Problems, and Prospects, Adler, P.A., Adler, P. (1987): Membership Roles in Fieldwork Research, Goffman, E. (1989): On Fieldwork, Lofland, J., Lofland, L.H. (1995): Analyzing Social Settings: A Guide to Qualitative Observation and Analysis Vliv pohlaví na výzkum Hunt, J. (1984): The Development of Rapport through the Negotiation of gender in Field Work Among Police, Arendell, T. (1997): Reflections on the Researcher-Researched Relationship: A Woman Interviewing Men, Devault, F.M. (1999): Talking and Listening from Womens Standpoint: Feminist Strategies for Interviewing and Analysis, Warren, C.A.B. (1998): Gender Issues in Field Research, Warren, C.A.B. (2001): Gender and Fieldwork Relations. In: Emerson (ed.): Contemporary Field Research.

3 Vliv věku na výzkum Fine, G.A., Sandstrom, K.L. (1988): Knowing Children: Participant Observation with Minors, Gubrium, J.F. (1988): Analyzing Field reality, Diamond, T. (1992): Making Gray Gold: Narratives of Nursing Home Care Vliv etnicity na výzkum Anderson, E. (1978): A Place on the Corner, Baca Zinn, M. (1979): Field Research in Minority Communities: Ethical, Methodological, and Political Observations by an Insider, Zavella, P. (1996): Feminist insider dilemnas: constructing ethnic identity with Chicana informants vliv emocí výzkumníka na výzkum Schwartz, M.S., Schwartz, C.G. (1955): Problems in Participant Observation, Karp, I., Kendall, M.B. (1982): Reflexivity in field work, Zola, I.K. (1982): Missing Pieces: A Chronicle of Living with a Disability, Kleinman, S. (1991): Fieldworkers feelings: what we feel, who we are, how we analyze In: Shaffir, Stebbins (eds.): Experiencing Fieldwork

4 Etický, politický rozměr výzkumu Erikson, T. (1967): A Comment on Disguised Observation in Sociology, Cassell, J. (1980): Ethical Principles for Conducting Fieldwork, Gubrium, J.F., Silverman, D. (1989)(eds.): The Politics of Field Research: Sociology Beyond Enlightenment, Scarce, R. (1994): (No) Trial (but) Tribulation: When Courts and Ethnography Conflict, Van der Geest, S. (2003): Confidentality and Pseudonyms, Sen, A. (2004): Mumbai Slums and the Search for a Heart Soubory praktických pravidel, pouček pro vedení výzkumu Sanjek, R. (1990): Fieldnotes: The Makings of Anthropology Převod zkušenosti do smysluplné etnografie Emerson, R.M., Fretz, R.L., Shaw, L.L. (1995): Writing Ethnographic Fieldnotes = obecné nebo založené na zkušenostech mimo muslimský kontext Bronislaw Malinowski

5 První reflexe terénního výzkumu v muslimské zemi Peneff, J. (1985): Fieldwork in Algeria. In: Qualitative Sociology 8(1): zkoumání vlivu politiky a ekonomických okolností na výzkum + etická dilemata skrytého/transparentního výzkumu - žádná role pro islám Clifford Geertz Islam Observed (1968), Religion of Java (1960) - žádná reflexe výzkumu (žádné hlasy informátorů) Rabinow, Paul (1977): Reflections on Fieldwork in Morocco. Berkeley: University of California Press. (Symbolic Domination: Cultural form and Historical Change in Morocco, 1975) - problémy výzkumu (frustrace), módy jednání s informátory Po čaji a dalších rozhovorech v arabštině byl evidentně čas jít spát. Alí mě vzal do vedlejší místnosti a zeptal se, zda bych nechtěl spát s některou z oněch dívek. Ano, šel bych s tou třetí ženou, která se k nám připojila při večeři. Měla svůj pokoj hned vedle, měli bychom tedy soukromí Kromě několika polštářů a vařiče zde byla pouze postel. Vřelá a neverbální komunikace z odpoledne rychle zmizela. Ta žena nebyla neosobní, avšak nebyla ani příliš přítulná, ani přístupná. Ono odpoledne ve mně zanechalo daleko hlubší dojem. (s. 68-9)

6 sexistický charakter, žádná reflexe etického rozměru vztahu antropolog-informátor, podivný odstup od světa informátorů - spíše pozorování antropologa Newton, E. (1993): My Best Informants Dress: the Erotic Equation of Fieldwork. In: Cultural Anthropology 8(1): kritika neupřímnosti Rabinowova popisu Rabinow pozoruje, ale zůstává vně, např. islám je vlastně zásadní překážkou pro realizaci výzkumu Zbývalo se zeptat ještě na jednu věc: jsme si všichni rovní, Ben Mohammede? Nebo jsou muslimové nadřazení? Začal být neklidný. Zde nebyla možnost reformistické interpretace nebo kompromisu. Odpověď byla ne, nejsme rovnocenní. Všichni muslimové, dokonce ti nejméně důstojní a hříšní jsou nadřazeni všem nemuslimům. To je Boží vůle. Toto rozdělení světa na muslimský a nemuslimský byla tou fundamentální kulturní distinkcí, tím Archimédovým bodem, od kterého se vše odvíjí. To bylo nakonec to, co nás rozdělilo Lekce tolerance a akceptace, kterou mi Ben Mohammed dával v uplynulých měsících, se rozpadala. Uvědomil jsem si, jak silně se cítím být Američanem. Věděl jsem, že je čas opustit Maroko. (s ) doklad potřebné přípravy, znalosti islámu, příslušné rétoriky, určitých diskurzů

7 Clifford Geertz (1995): After the Fact. Two Countries, Four Decades, One Anthropologist. Cambridge: Harvard university Press. - stále neuspokojivé, muslimové nepozorováni, žádná analýza vlivu kolonialismu Ernest Gellner úplná absence reflexe, žádní informátoři Said, Edward (1985): Orientalism Reconsidered. In: Cultural Critique 1(1): Said, Edward (1989): Representing the Colonized: Anthropology s Interlocutors. In: Critical Inquiry 15(2): Zařazuje etnografické studie muslimských společností do domény orientalismu Geertz, Clifford (1982): Conjuring with Islam. In: The New York Review of Books 29(9): 28 - kritika Edward Said, Elie Kedourie interpretace dává antropologovi moc stvořit objekt studia, esencialismus a absence autentických hlasů může mít stejný efekt jako v kritizované orientalistice

8 V 80. letech řada knih zásadně ovlivňujících debatu o povaze, metodách, smyslu terénního výzkumu Clifford, J., Marcus, G. (1986)(eds.): Writing Culture: the Poetic and Politics of Ethnography Clifford, J. (1988): The Predicament of Culture: Twentieth Century Ethnography, Literature and Art Marcus, G., Fisher, M. (1986): Anthropology as Cultural Critique: An Experimental Movement in the Human Sciences Rosaldo, R. (1989): Culture and Truth: The Remaking of Social Analysis

9 Terénní výzkum je komplexní proces schopnost vybudovat vztahy v komunitě, strategie výzkumu, epistemologické otázky vyplývající z výzkumu, zkušenost překládaná do etnografie Nekončící debata jak antropolog dosahuje porozumění odlišným kulturám a praktikám Rosaldo, R. (1993): Grief and a Headhunter s Rage: on the Cultural Forces of Emotions - osobní zkušenosti antropologa podmiňují úroveň empatie nebo porozumění zkoumanému porozumění přichází s empatií a empatie je možná díky společným zkušenostem (Betty, A. 1999: On Ethnographic Experience: Formative and Informative. In: Watson, C.W. (ed.): Being There: Fieldwork in Anthropology) Lze takovou pozici přijmout?

10 Ateista, agnostik nemůže rozumět náboženskému chování? Zažívají příslušníci stejných komunit stejné emoce, uvažují nutně ve stejných kategoriích? slabina striktní kulturní hermeneutiky člověk jako prostý odraz systému symbolů, který je vytvářen sociálně Milton, K., Svasek, M. (2005): Mixed Emotions: Anthropological Studies of Feelings. Oxford: Berg. emoce jsou spíše ekologickým než sociálním jevem, jsou mechanismem, skrze který se jedinec spojuje s prostředím a učí se z něho (s. 32) to, co produkuje emocionální jednání, nemusí být sociální ani lidské, může to být cokoli, s čím se individuální organismus střetává (s. 35) Střetáváním s různými prostředími se lidé učí milovat, nenávidět, bát se, být znechucenými různými věcmi, tedy jejich těla reagují různě při střetech s podněty (s. 36) kvůli empatii, porozumění informantům, prostředím, není třeba disponovat zkušeností se stejnou kategorií emocí dokážeme dát smysl emocím tím, že je vztáhneme k vlastním podobným zkušenostem emoce vyjadřované v náboženském kontextu nejsou ontologicky odlišné od těch mimo takový kontext konkrétní zkušenost se může vzpírat analýze, samotná emoce ne nutně

11 Magnarella, P.J. (1986): Anthropological fieldwork, Key Informants, and Human Bonds. In: Anthropology Humanism Quaterly 11(2): Příklad integrace výzkumníka do emocionálního života (kromě sociálního, ekonomického) adopce Ewing, K.P. (1994): Dreams from a Saint: Anthropological Atheism and the Temptation to Believe. In: American Anthropologist 96(3): Výzkum súfijské praxe v Pákistánu baraka místního světce zkušenosti s návštěvami světce ve snech výzkumnice going native nepřípadné antropologické tabu vyplývající z nechuti uznat, že subjekty výzkumu mohou znát něco o člověku (obecně i ve vztahu k antropologovi) jde o nechuť věřit (s. 571) Příklad účasti na emočním prostředí komunity, získávání zkušeností zkoumaného sdílená emocionální zkušenost jako možný výchozí bod analýzy

12 Terénní výzkum na Západě D Alisera, J. (1999): Field of Dreams: the Anthropologist Far Away at Home. In: Anthropology and Humanism 24(1): Pocit deziluze z terénního výzkumu doma Základní požadavky jsou stejné metody, získávání důvěry, síť informátorů Odlišnost ve výraznější interakci komunity s nemuslimským prostředím, často větší komplexita (konvertité, mix národností, náboženských afiliací, teologií apod.) Lepší předběžná orientace v prostředí Pozornost je třeba věnovat vlivu médií Po 11/9 větší poptávka, zájem o islám ( akademické konverze ) další motivace pro poctivou antropologickou práci / větší nedůvěra, podezřívavost z muslimské strany výzkum mezi muslimy má politický rozměr více než dříve důležité vysvětlovat, představovat záměr, co má být napsáno

13 Podezřívavost, nevraživost jako důsledek politiky ovlivňuje výzkumníka (až k nemožnosti výzkum realizovat) otázka moci informátorů nad výzkumníkem (cena za získání důvěry, za možnost metodicky pracovat) Nourse, J.W. (2002): Who s Exploiting Whom? Agency, Fieldwork and representation Among the Lauje of Indonesia Kalir, B. (2006): The Field of Work and the Work of Field: Conceptualising an Anthropological Research Engagement Možnost lustrace výzkumníka (internet) + kontrola výsledku = risk etnografické autocenzury Zúčastněné pozorování nespočívá pouze v účasti na aktivitách - jde také o účast na emocionálních procesech zahrnujících tvorbu pocitů úspěšný terénní výzkum je založen na znalosti islámu jako náboženského systému (teologie, právo, diskurzy) a na schopnosti výzkumníka rozvinout emoční empatii se zkoumaným nutnost upřímného, etického přístupu

14 Pro pobavení - extrémní příklady akademických konverzí

15