Tvůrčí psaní v sociologii

Transkript

1 Tvůrčí psaní v sociologii Základní údaje Vyučující: Zdeněk Konopásek; zdenek@konopasek.net; Konsultační hodiny: úterý 13:30-15:00 Počet kreditů ECTS: 15 (doktorandský kurs) Kód: SOC922 Místo a doba: (bude upřesněno) Maximální počet zapsaných studentů: 15 Anotace předmětu Sociologie je rétorická práce, píše v předmluvě ke své knize Etnografická imaginace Paul Atkinson. Předmět Tvůrčí psaní v sociologii se tomuto teoretickému předpokladu nebude věnovat, pouze na něj volně naváže. Nepůjde o přednášky, ale spíš o pracovní diskuse a místy jakousi tvůrčí dílnu. Cílem setkání bude tříbit praktické dovednosti sociologického referování, a to formou společné ("na místě" provozované) i samostatné spisovatelské práce se skutečnými sociologickými texty a jejich fragmenty. Měli bychom přitom překračovat technickou rovinu nácviků jak sociologii (pouze) psát; půjde nám spíš v duchu Atkinsonovy poznámky o různé způsoby, jak sociologii (se vším všudy) dělat. Teoretické a empirické otázky se nám budou prolínat s rétorickými a formulačními problémy. Během výuky budeme brát ohledy na to, že účastníci sami povedou podobně zaměřenou výuku s účastníky distančního studia. Určení Předmět je určen pro studentky a studenty doktorského studia sociologie na FSS. Podmínky a organizace Za semestr se konají tři sezení. Jejich délka bude 2+2 vyučovací hodiny. Na každé sezení bude zadaná domácí příprava (samostatná práce s textem). Sezení budou mít charakter dílny. Všichni se připraví (a všichni svoje písemné podklady odevzdají), ale jen někteří budou na místě vybráni, aby předvedli a s ostatními probrali svou práci. Společná práce by měla být založená na následujících zásadách (nejde o úplný seznam, spíš pár bodů, které naznačují, jakou povahu by naše rozpravy měly mít): V diskusích o textech apriori nerozlišujeme mezi formálními a věcnými problémy; zajímá nás obojí dohromady. Autorský styl můžeme kriticky diskutovat, ale musíme ho respektovat. V diskusi nelze kritizovat, aniž by dotyčný přišel s vlastním náhradním řešením. Smyslem autorské účasti v diskusích není obhajovat se; a ti, kdo zrovna hovoří o cizím textu, by neměli na autory probíraných textů zbytečně ostře útočit. 1

2 Autor diskutovaného textu by měl co nejdéle diskusi jenom poslouchat, zapisovat si a svoje případné komentáře nechat spíš až na konec diskusí. Předmět je ukončen zápočtem. Vzhledem k malému počtu sezení se předpokládá maximální účast na sezeních (maximálně 1 absence). Účast znamená účast s přípravou, aktivní účast. K zápočtu je třeba mít odevzdané veškeré požadované průběžné přípravy. Program 1. Pošlete 5 dnů předem: Sezení 1 Už na toto první sezení je nutná příprava! Každý účastník pošle předem (nejpozději ve čtvrtek předcházející úternímu sezení) nějaký svůj (relativně) hotový text, na kterém v poslední době pracoval mělo by jít o odborný článek, kapitolu do sborníku nebo příspěvek na konferenci. Poslání tohoto textu je podmínka pro přihlášení do kursu. 2. Připravte se a přineste s sebou na sezení: Rozmyslete si, které sociologické texty se vám mimořádně líbily a jsou pro vás vzorem toho, jak psát. Přineste s sebou nějaké ukázky (pár přepsaných odstavců, které můžete přečíst) a připravte si krátká vysvětlení: čím přesně a konkrétně vás tyto texty oslovují, co je na nich pěkného či zajímavého. 3. Co budeme dělat: Diskuse s ukázkami: formální náležitosti odevzdávaných textů. Psací cvičení: písemné zpracování drobného spisovatelského úkolu zadání odhalím až na místě, je součástí těchto cvičení, že jsou prováděné bez přípravy. 4. Příprava na příště: Vybereme dva texty z těch předem poslaných textů účastníků a rozdělíme účastníky na dvě skupiny každá bude zpracovávat jeden text (s výjimkou autorů, ti budou mít zvláštní zadání viz dále). 1. Zpracujte samostatně a pošlete 5 dnů předem: Sezení 2 Zadání pro všechny vyjma autorů vybraných textů: Prostudujte oba texty a jeden z nich (podle toho, do jaké skupiny budete patřit) písemně zpracujte: (1) navrhněte alternativní název; (2) zpracujte vlastní abstrakt; (3) udělejte přímo do textu jazykové i věcné korektury s případnými vysvětlujícími komentáři (použijte korekturní funkce sledování změn a komentáře ); (4) text při těchto úpravách zkraťte o 20%. 2. Připravte se: Zadání pro autory vybraných textů: Projděte si 5 dnů před sezením shromážděné podklady (revize a korektury) a připravte se na asi 20-minutové shrnutí toho, co domácí práce ostatních nad vašimi texty znamenala a přinesla; vypíchněte nejzajímavější náměty a návrhy, zmiňte ty, které se vám líbí, i ty se kterými byste nesouhlasili. 3. Co budeme dělat: Shrnutí domácí práce a diskuse: Autoři zpracovávaných textů shrnou úsilí ostatních (viz výše) a následovat bude diskuse. 2

3 Textové cvičení: Ve vytvořených dvou skupinách budeme dále pracovat nad vybranými texty, se zaměřením na výstavbu textu a jeho členění konkrétní zadání až na místě. Výsledky cvičení nakonec krátce společně probereme. 4. Do jednoho týdne po tomto sezení zašlete (v rámci přípravy na další práci): V odborných sociologických textech najděte 2-3 ukázky vtipkování, humoru, směšnosti (pošlete vždy citační údaj a příslušný úryvek či odstavec). 1. Zpracujte samostatně a pošlete 5 dnů předem: Sezení 3 Prostudujte všechny shromážděné vtipné kousky (viz výše) a písemně shrňte a předveďte (s odkazy a ukázkami), co humor či vtipnost v sociologických textech vlastně dělají čeho dosahují, co umožňují či znemožňují; v čem humornost vlastně spočívá a kdy/v čem je povedený a kdy/v čem nikoli. 2. Co budeme dělat: Psací cvičení: Malé textové cvičení s vtipnými kousky individuální práce, zadání na místě. Rozprava: Metafory a příklady v sociologických textech. Psací cvičení: Malé spisovatelské cvičení k metaforickému vyjadřování práce v týmu, zadání na místě. A ještě jedno malé cvičení na závěr: 1-2 věté psací cvičení týkající se předchozí spolupráce 3. A namísto závěrečné seminární práce: Vraťte se nyní ke svým textům, co jste odevzdali na začátku, a zapracujte nyní na nich během týdne-dvou: upravte je, revidujte, dotáhněte (nechte zapnuté sledování změn, ať je zřejmé, co všechno jste změnili); napište k tomu krátký komentář (v rozsahu zhruba 1 strany textu) co se vlastně s textem stalo, na co jste se soustředili, s čím byly potíže atd. Nároky a požadavky Čtení Česky nebo slovensky. Rozsah nelze dopředu a paušálně specifikovat předpokládá se poměrně náročné studium odborné literatury se zaměřením na textové kvality, vyhledávání příkladů, revize cizích textů apod. Psaní Písemné podklady (přípravy) na jednotlivá sezení; samostatná práce s texty vlastními i cizími; společná práce s texty na místě. Rozsah lze opět jen těžko nějak jednotně vymezit. Každý účastník bude revidovat minimálně celý jeden svůj a jeden cizí text. Bude se podílet na týmových spisovatelských cvičeních a bude zpracovávat krátké písemné přípravy dle výše uvedeného rozvrhu. Hodnocení Zápočet dostanou účastníci za systematickou a pečlivou přípravu a aktivní účast na jednotlivých sezeních. S ohledem na malý počet sezení je naprosto klíčové, aby se vždy dobře připravili a včas odevzdávali, co je předepsáno závisí na tom společný postup. 3

4 Studijní literatura Nejde o teoretický předmět, a není tedy ani vypsána povinná studijní literatura. Jako pomůcka se nicméně může hodit tato nedávná publikace: ŠANDEROVÁ, Jadwiga (2005): Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: SLON a také příslušná kapitola (o psaní výzkumné zprávy) z této knihy: SILVERMAN, David (2005): Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar Čistě pro zajímavost uvádím pár literárních námětů, které by ve volné návaznosti na kurs mohly zajímat ty, kdo v konstrukci sociologických textů spatřují pozoruhodný teoretický problém: ALDRIDGE, J. (1993): The textual disembodiment of knowledge in research account writing. Sociology, 27, 1, ANDERSON, D.C. / SHARROCK, W.W. (1983): Irony as a methodological theory: A sketch of four sociological variations. Poetics Today, 4, 3, ANDERSON, J.W. (1995): Rhetorical objectivity in Malinowski's "Argonauts". In: R.H. Brown, editor: Postmodern representations: Truth, power, and mimesis in the human sciences and public culture. Urbana & Chicago: University of Illinois Press, pp ASHMORE, M. (1989): The reflexive thesis: Wrighting sociology of scientific knowledge. Chicago: University of Chicago Press ASHMORE, M. / MYERS, G. / POTTER, J. (1995): Discourse, rhetoric, reflexivity: Seven days in the library. In: S. Jasanoff, G.E. Markle, J.C. Petersen, T.J. Pinch, editors: Handbook of science and technology studies. Thousand Oaks, CA: Sage, pp ATKINSON, P. (1990): The ethnographic imagination: Textual constructions of reality. London: Routledge BAKER, S. (1990): Reflection, doubt, and the place of rhetoric in postmodern social theory. Sociological Theory, 8, 2, BROWN, R.H. (1977): A poetic for sociology: Toward a logic of discovery for the human sciences. Chicago: University of Chicago Press BROWN, R.H. (1983): Dialectical irony, literary form and sociological theory. Poetics Today, 4, 3, BROWN, R.H. (1990): Social science and the poetics of public truth. Sociological Forum, 5, 1, BROWN, R.H. (1992), editor: Writing the social text: Poetics and politics in social science discourse. New York & Berlin: Walter de Gruyter CLIFFORD, J. / MARCUS, G.E. (1986), editors: Writing culture: The poetics and politics of ethnography. Berkeley: Univesity of California Press DIVERSI, M. (1998): Glimpses of street life: Representing lived experience throught short stories. Qualitative Inquiry, 4, 2, EDMONDSON, R. (1984): Rhetoric in sociology. London: Macmillan EDMONDSON, R. (1995): Rhetoric and truthfulness: Reporting in the social sciences. In: R.H. Brown, editor: Postmodern representations: Truth, power, and mimesis in the human sciences and public culture. Urbana & Chicago: University of Illinois Press, pp GILBERT, N.G. (1977): Referencing as persuasion. Social Studies of Science, 7, 1, GUSFIELD, J. (1976): The literary rhetoric of science: Comedy and pathos in drinking driver research. American Sociological Review, 41, 1,

5 HAMMERSLEY, M. (1993): The rhetorical turn in ethnography. Social Science Information, 32, 1, HICKS, D.M. / POTTER, J. (1991): Sociology of scientific knowledge: A reflexive citation analysis or Science disciplines and disciplining science. Social Studies of Science, 21, 3, JANOUŠEK, P. (1996): Citát jako součást literárněvědné strategie. Tvar, 19, 1,4 KONOPÁSEK, Z. (1993): Další tvář meta-sociologie, aneb k sociologickým konstrukcím reality (review). Sociológia, 25, 6, KRIEGER, S. (1979): Research and the construction of a text. In: N.K. Denzin, editor: Studies in symbolic interaction. Greenwich: JAI Press, Vol. 2, LATOUR, B. (1987): Science in action: How to follow scientists and engineers through society. Milton Keynes: Open University Press LATOUR, B. (1988): The politics of explanation: An alternative. In: S. Woolgar, editor: Knowledge and reflexivity: New frontiers in the sociology of knowledge. London: Sage, pp LATOUR, B. / BASTIDE, F. (1986): Writing science - fact and fiction: The analysis of the process of reality construction through the application of socio-semiotic methods to scientific texts. In: M. Callon, J. Law, A. Rip, editors: Mapping the dynamic of science and technology: Sociology of science in the real world. London: Macmillan, pp LATOUR, B. / MAUGUIN, P. / TEIL, G. (1992): A note on socio-technical graphs. Social Studies of Science, 22, 1, LAW, J. (1998): After metanarrative: On knowing in tension. In: R. Chia, editor: Into the realm of organisation: Essays for Robert Cooper. London: Routledge, pp LAW, J. / HETHERINGTON, K. (1998): Allegory and interference: Representation in sociology. Dept. of Sociology, Lancaster University. Available at [accessed ] LAW, J. / WILLIAMS, R.J. (1982): Putting facts together: A study of scientific persuasion. Social Studies of Science, 12, 4, LIDCHI, H. (1997): The poetics and the politics of exhibiting other cultures. In: S. Hall, editor: Representation: Cultural representations and signifying practices. London: Sage, pp MCCLOSKEY, D.N. (1990): Formalism in the social sciences, rhetorically speaking. The American Sociologist, 21, 1, 3-19 MCGILL, L.T. (1990): Doing science by the numbers: The role of tables and other representational conventions in scientific journal articles. In: A. Hunter, editor: The rhetoric of social research. New Brunswick: Rutgers University Press, pp MILLER, H. (1997): Micronarrative and interaction: How can we build a satisfying story out of a string of anecdotes? MENO: Multimedia, Education and Narrative Organisation. Available at [accessed ] MITCHELL JR., R.G. / CHARMAZ, K. (1996): Telling tales, writing stories: Postmodernist visions and realist images in ethnographic writing. Journal of Contemporary Ethnography, 25, 1, MULKAY, M. (1985): The word and the world: Explorations in the form of sociological analysis. London: George Allen & Unwin NELSON, J.S. / MEGILL, A. / MCCLOSKEY, D.N. (1987), editors: The rhetoric of the human sciences. Madison: University of Wisconsin Press PALEČEK, J. (1998): Všichni kulisou jsou prachmizernou! Biograf, 15-16, PICKERING, A. (1992), editor: Science as practice and culture. Chicago: University of Chicago Press 5

6 POLKINGHORNE, D.E. (1997): Reporting qualitative research as practice. In: W.G. Tierney, Y.S. Lincoln, editors: Representation and the text: Reframing the narrative voice. Albany: SUNY Press, pp POTTER, J. (1996): Representing reality: Discourse, rhetoric and social construction. London: Sage RICHARDSON, L. (1994): Writing: A method of inquiry. In: N.K. Denzin, Y.S. Lincoln, editors: Handbook of qualitative research. London: Sage, pp RICHARDSON, M. (1998): Poetics in the field and on the page. Qualitative Inquiry, 4, 4, SHAPIRO, M.J. (1988): The politics of representation: Writing practices in biography, photography, and policy analysis. Madison: University of Wisconsin Press VAN MAANEN, J. (1995): Trade secrets: On writing ethnography. In: R.H. Brown, editor: Postmodern representations: Truth, power, and mimesis in the human sciences and public culture. Urbana & Chicago: University of Illinois Press, pp WOOLGAR, S. (1988): Reflexivity is the ethnographer of the text. In: S. Woolgar, editor: Knowledge and reflexivity: New frontiers in the sociology of knowledge. London: Sage, pp