Strategie absorpce venkovských oblastí

Transkript

1 Strategie absorpce venkovských oblastí

2 2

3 Obsah: Úvod 4 1. Absorpce veřejných intervencí - rozvojové problémy obcí 5 2. Absorpce veřejných intervencí v období Absorpce veřejných intervencí projektové záměry obcí Syntéza poznatků, swot analýza Strategie absorpce venkovských oblastí Vyhodnocování strategie absorpce venkovských oblastí 24 3

4 ÚVOD Koncepční dokument Evropské unie nejvyšší hierarchické úrovně Strategie Evropa 2020 zdůrazňuje ve svém názvu, respektive hlavním cíli, zájem o dosažení inteligentního a udržitelného růstu, který podporuje začlenění. V tomto ohledu respektuje hlavní cíl Strategie Evropa 2020 tři dimenze udržitelného rozvoje: - inteligentní růst je spojen s ekonomickou dimenzí udržitelného rozvoje, přičemž speciálně je akcentován aspekt inovativnosti. - růst podporující začlenění je spojen se sociální dimenzí udržitelného rozvoje. - Udržitelný růst je spojen se snahou dosahovat růstu, který je šetrný k potřebám životního prostředí, tj. s environmentální dimenzí udržitelného rozvoje. Koncepční dokumenty na úrovni České republiky jsou v souladu s výše uvedeným cílem Strategie Evropa V úvahách o dosažení cílů Strategie Evropa 2020 je vysoký důraz kladen na územní dimenzi udržitelného rozvoje. Územní agenda Evropské unie 2020 hovoří o celkem šesti prioritách územní dimenze udržitelného rozvoje: 1. Polycentrický, vyvážený územní rozvoj 2. Podpora integrovaného rozvoje měst, venkova a specifických regionů 3. Územní přeshraniční integrace a nadnárodní funkční regiony 4. Zajištění globální konkurenceschopnosti na bázi silných místních ekonomik 5. Zlepšení územní propojenosti pro jedince, komunity a podniky 6. Management ekologických, krajinných a kulturních hodnot regionů 4 Venkovský prostor má v prioritách Územní agendy Evropské unie 2020 své pevné místo, a to zejména v rámci druhé a páté priority, která vyzvedává propojenost rozvoje města a venkovského zázemí a šesté priority v kontextu vazeb venkovského prostoru k ekologickým a kulturním hodnotám. Intervence se zaměřením na venkovský prostor tak mají své pevné zasazení v konceptu územní soudržnosti s průmětem do tří dimenzí udržitelného rozvoje v souladu s cílem inteligentního a udržitelného růstu, který podporuje začlenění. V návaznosti na výše uvedenou motivaci navrhuje tento text základní strategii absorpce venkovských oblastí Moravskoslezského kraje. Absorpce je v tomto textu chápána ve vazbě na veřejné intervence, a to v kontextu: - potřeby absorpce veřejných intervencí s ohledem na rozvojové problémy území hodnocené na bázi zdrojově dostupných statistických dat i názorů relevantních aktérů, - absorpce veřejných intervencí hodnocené na bázi realizovaných rozvojových projektů, v tomto případě kohezní politiky a Programu rozvoje venkova v programovém období , - absorpce veřejných intervencí v projektových záměrech relevantních aktérů rozvoje venkovského území, přičemž venkovské oblasti jsou definovány prostřednictvím maximální hranice počtu obyvatel. Zvolen byl v tomto ohledu flexibilní přístup s vymezením velikostních kategorií: - venkovských oblastí do obyvatel, - venkovských oblastí od do obyvatel, - venkovských oblastí od do obyvatel. Syntéza zjištěných poznatků následně vede do vlastního návrhu rozvojové strategie. V souladu s představenou logikou je zároveň strukturován tento text.

5 1. ABSORPCE VEŘEJNÝCH INTERVENCÍ - ROZVOJOVÉ PROBLÉMY OBCÍ První kapitola tohoto textu hodnotí absorpci veřejných intervencí v kontextu rozvojových problémů venkovského území. Hodnocení je provedeno ve dvou směrech: - hodnocení na bázi analýzy zdrojově dostupných a kontextově vhodných statistických dat, - hodnocení pohledem relevantních aktérů rozvoje. Zdůrazněme, že hodnocení je zaměřeno na vnitřní prostředí venkovského osídlení Moravskoslezského kraje. 1.1 Analýza statistických dat Hodnocení rozvojových problémů venkovského území Moravskoslezského kraje ve vazbě na potřebu absorpce veřejných intervencí je zasazeno do kontextu tří dimenzí udržitelného rozvoje, a to následujícím způsobem: a) potřeba absorpce veřejných intervencí v rámci ekonomické dimenze udržitelného rozvoje je pociťována jako žádoucí ve venkovském území Moravskoslezského kraje, které vykazuje vyšší náchylnost k nezaměstnanosti, respektive k selektivní mu charakteru migrace. b) potřeba absorpce veřejných intervencí v rámci sociální dimenze udržitelného rozvoje je pociťována jako žádoucí ve ven kovském území Moravskoslezského kraje, které vykazuje vyšší náchylnost k sociálnímu vyloučení. c) potřeba absorpce veřejných intervencí v rámci environmentální dimenze udržitelného rozvoje je pociťována jako žádou cí ve venkovském území Moravskoslezského kraje, které vykazuje nižší kvalitu života projevující se v odchodu obyvatel a v nízké intenzitě bytové výstavby. Ekonomická dimenze rozvoje Výchozí teze hodnocení ekonomické dimenze udržitelného rozvoje ve vazbě na potřebu absorpce veřejných intervencí je postavena na jejich směřování do venkovských území Moravskoslezského kraje, které vykazují vyšší náchylnost k nezaměstnanosti, respektive k selektivnímu charakteru migrace. Z tohoto důvodu je hodnoceno postavení venkovských oblastí Moravskoslezského kraje vzhledem k ukazatelům: - průměrná nezaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel za období , - podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v obyvatelstvu starším 15 let v roce 2011, - průměrný věk obyvatelstva v roce Je zachyceno srovnání průměrné hodnoty tří výše uvedených ukazatelů připadající na jednu obec čtyř velikostních kategorií obcí. V tomto ohledu se ukazuje: Populačně nejmenší obce do obyvatel vykazují nejvyšší náchylnost k potřebě absorpce veřejných intervencí v rámci zvolené metodiky hodnocení ekonomické dimenze rozvoje. Naopak postavení obcí velikostních kategorií mezi a obyvateli se jeví jako lepší ve srovnání s velikostní kategorií obcí spíše městského typu ve velikostní kategorii nad obyvatel. Poznatky byly následně syntetizovány prostřednictvím aplikace klastrové metody vzhledem k hodnoceným ukazatelům ekonomické dimenze udržitelného rozvoje a vzhledem k množině venkovských obcí. Takto bylo celkem vymezeno pět seskupení obcí tak, jak jsou zachyceny na obrázku č. 1. 5

6 obrázek č. 1: Seskupení obcí ve vazbě na ekonomickou dimenzi udržitelného rozvoje venkovských oblastí klastry obcí venkovských oblastí: klastr 1 klastr 2 klastr 3 klastr 4 obce s více než 5000 obyvateli km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu 6 Jednotlivé klastry lze charakterizovat následujícím způsobem: - klastr 1 obce prvního seskupení jsou charakteristické zejména velmi vysokým podílem osob s vysokoškolským vzděláním. Zároveň je pro tyto obce charakteristická nízká nezaměstnanost obyvatel. - klastr 2 obce druhého seskupení jsou charakteristické spíše nízkou nezaměstnaností a nižším průměrným věkem obyvatelstva. podíl osob s vysokoškolským vzděláním je výrazně nižší oproti prvnímu seskupení. - klastr 3 obce třetího seskupení jsou charakteristické nízkou nezaměstnaností. oproti prvnímu seskupení však vykazují nižší podíl osob s vysokoškolským vzděláním a oproti druhému seskupení pak vyšší průměrný věk obyvatelstva. - klastr 4 obce čtvrtého seskupení jsou charakteristické vysokou nezaměstnaností, nízkým podílem osob s vysokoškolským vzděláním a vysokým průměrným věkem obyvatelstva. - klastr 5 obce pátého seskupení jsou charakteristické vysokou nezaměstnaností a nízkým podílem osob s vysokoškolským vzděláním. oproti čtvrtému seskupení vykazují nižší průměrný věk obyvatelstva. obecně lze obce klastrů 4 a 5 považovat za problémové z hlediska potřeby absorpce veřejných intervencí v rámci ekonomické dimenze udržitelného rozvoje venkovských oblastí Moravskoslezského kraje.

7 Sociální dimenze rozvoje Výchozí teze hodnocení sociální dimenze udržitelného rozvoje ve vazbě na potřebu absorpce veřejných intervencí je postavena na jejich směřování do venkovských území Moravskoslezského kraje, které vykazuje vyšší zastoupení skupin osob, které jsou tradičně považovány za více náchylné k sociálnímu vyloučení. Mezi tyto skupiny byly s ohledem na disponibilní datovou základnu zařazeny osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby starší 65 let a osoby s nejvýše základním dosaženým vzděláním. Hodnocení postavení venkovských oblastí Moravskoslezského kraje je tak založeno na ukazatelích: - dlouhodobá nezaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel v období let 2001 až 2011, - podíl osob starších 65 let v obyvatelstvu v roce 2012, - podíl osob se základním vzděláním v obyvatelstvu starším 15 let v roce 2011 Je zachyceno srovnání průměrné hodnoty tří výše uvedených ukazatelů připadající na jednu obec čtyř velikostních kategorií obcí. V tomto ohledu se ukazují následující skutečnosti: Populačně nejmenší obce do obyvatel vykazují vyšší náchylnost k potřebě absorpce veřejných intervencí v rámci zvolené metodiky vzhledem k ukazatelům dlouhodobé nezaměstnanosti, respektive zastoupení osob s nejvýše základním dosaženým vzděláním. Vzhledem k zastoupení seniorů je jejich počet vyšší v případě obcí s vyšším počtem obyvatel. Poznatky byly následně syntetizovány prostřednictvím aplikace klastrové metody vzhledem k hodnoceným ukazatelům sociální dimenze udržitelného rozvoje a vzhledem k množině venkovských obcí. Takto byly celkem vymezeny čtyři seskupení obcí tak, jak jsou zachyceny na obrázku č. 2. 7

8 obrázek č. 2: Seskupení obcí ve vazbě na sociální dimenzi udržitelného rozvoje venkovských oblastí klastry obcí venkovských oblastí: klastr 1 klastr 2 klastr 3 klastr 4 obce s více než 5000 obyvateli km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu 8 Jednotlivé klastry lze charakterizovat následujícím způsobem: - klastr 1 obce prvního seskupení jsou charakteristické nízkou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a nízkým podílem osob se základním vzděláním v obyvatelstvu. podíl osob vyššího věku je relativně vysoký. - klastr 2 obce druhého seskupení jsou charakteristické spíše nízkou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a spíše nízkým podílem osob se základním vzděláním v obyvatelstvu. podíl osob vyššího věku je oproti prvnímu seskupení spíše nízký. - klastr 3 obce třetího seskupení jsou charakteristické vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a vysokým podílem osob se základním vzděláním v obyvatelstvu. podíl osob vyššího věku je relativně vysoký. - klastr 4 obce čtvrtého seskupení jsou charakteristické vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a vysokým podílem osob se základním vzděláním v obyvatelstvu. podíl osob vyššího věku je oproti třetímu seskupení spíše nízký. obecně lze obce klastrů 3 a 4 považovat za problémové z hlediska potřeby absorpce veřejných intervencí v rámci sociální dimenze udržitelného rozvoje venkovských oblastí Moravskoslezského kraje.

9 Environmentální dimenze rozvoje Výchozí teze hodnocení environmentální dimenze udržitelného rozvoje ve vazbě na potřebu absorpce veřejných intervencí je postavena na jejich směřování do venkovských území Moravskoslezského kraje, které vykazují nižší kvalitu života projevující se v odchodu obyvatel a v nízké intenzitě bytové výstavby. Hodnocení postavení venkovských oblastí Moravskoslezského kraje je tak založeno na ukazatelích: - agregovaná hodnota migračního salda v období let 2001 až 2012, - agregovaná hodnota nové bytové výstavby v období let 2001 až Je zachyceno srovnání průměrné hodnoty dvou výše uvedených ukazatelů připadající na jednu obec čtyř velikostních kategorií obcí. V tomto ohledu se ukazují následující skutečnosti: Nejvyšší migrační zisky jsou charakteristické pro obce ve velikostní kategorii od 2 do 5 tisíc obyvatel. Intenzita migrace i počet dokončených bytů připadající na jednu obec je v případě nejmenších obcí nižší. Obce nad 5 tisíc obyvatel sice vykazují nejvyšší počet dokončených bytů na jednu obec, nicméně migrací obyvatelstvo ztrácí. Poznatky byly následně syntetizovány prostřednictvím aplikace klastrové metody vzhledem k hodnoceným ukazatelům environmentální dimenze udržitelného rozvoje a vzhledem k množině venkovských obcí. Takto byly celkem vymezeny čtyři seskupení obcí tak, jak jsou zachyceny na obrázku č. 3. 9

10 obrázek č. 3: Seskupení obcí ve vazbě na environmentální dimenzi udržitelného rozvoje venkovských oblastí klastry obcí venkovských oblastí: klastr 1 klastr 2 klastr 3 klastr 4 obce s více než 5000 obyvateli km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Jednotlivé klastry lze charakterizovat následujícím způsobem: - klastr 1 obce prvního seskupení jsou charakteristické nejvyššími hodnotami migračního salda a nejvyššími hodnotami nové bytové výstavby. - klastr 2 obce druhého seskupení jsou charakteristické vysokými hodnotami migračního salda a vysokými hodnotami nové bytové výstavby. - klastr 3 obce třetího seskupení jsou charakteristické nízkými hodnotami migračního salda a nízkými hodnotami nové bytové výstavby. - klastr 4 obce čtvrtého seskupení jsou charakteristické nejnižšími hodnotami migračního salda a nejnižšími hodnotami nové bytové výstavby. obecně lze obce klastru 4 považovat za problémové z hlediska potřeby absorpce veřejných intervencí v rámci environmentální dimenze udržitelného rozvoje venkovských oblastí Moravskoslezského kraje. 10

11 1.2 Pohled aktérů rozvoje Druhá podkapitola hodnotící rozvojové problémy venkovských obcí Moravskoslezského kraje se zaměřuje na pohled aktérů rozvoje, kterými jsou v tomto případě volení zástupci venkovských obcí Moravskoslezského kraje. Za účelem zajištění informací byly v tomto ohledu osloveny všechny obce Moravskoslezského kraje s méně než 5 tisíc obyvatel. Vlastní hodnocení je založeno na odpovědích 51 obcí. V tomto ohledu je nutné brát dále uvedené závěry s opatrností a rezervou. První otázka šetření se týkala zájmu oslovených obcí aktivně se zapojit do čerpání finančních prostředků fondů Evropské unie v programovém období V tomto ohledu deklarovaly svůj zájem všechny venkovské obce Moravskoslezského kraje s výjimkou obce jediné. Druhá - klíčová - otázka šetření se zaměřila na vnímání hlavních potřeb a preferencí tematického zaměření veřejných intervencí. V kontextu obsahu této studie jsou právě tato tematická zaměření vnímána jako oblasti s vysokou vnímanou potřebou veřejných intervencí. Obrázek č. 4 zachycuje hlavní poznatky šetření: - potřeby a preference veřejných intervencí jsou vnímány komplexně v rámci širokého spektra dílčích tematických zaměření. - kvalita infrastruktury v obcích je označena za tematickou oblast s nejvyšším stupněm potřeby a preference ze strany volených zástupců odpovídajících obcí. - nejnižší stupeň potřeby a preference ze strany volených zástupců odpovídajících obcí je spojen s tématem integrace společenství chápaného ve smyslu sociálního začleňování problémových skupin osob. Poznatky byly dále rozvedeny ve vazbě na vybrané charakteristiky obcí, primárně pak velikostní kategorie. Rozlišeny byly v tomto ohledu dvě kategorie venkovských obcí, v podobě obcí do 1 tis. obyvatel a obcí mezi 1 a 5 tisíci obyvateli. Obrázek č. 4: Hodnocení potřeb a preferencí tematického zaměření veřejných intervencí pro programové období pohledem volených zástupců venkovských obcí Moravskoslezského kraje; hodnocení na pětibodové škále od -2 nejhorší hodnota do + 2 nejlepší hodnota; výpočet průměrného skóre odpovědí Kvalita infrastruktury v obci Kvalita počáteční vzdělávání Podpora spolkové činnosti Rozvoj odpadového hospodářství Dostupnost kvalitních sociálních služeb Podpora podnikání Aktivní politika zaměstnanosti Ochrana přírody a krajiny Integrace společenství Zdroj: vlastní šetření 0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 11

12 2. ABSORPCE VEŘEJNÝCH INTERVENCÍ V OBDOBÍ Druhá kapitola tohoto textu hodnotí absorpci veřejných intervencí v kontextu zkušeností s čerpáním prostředků vybraných finančních schémat v programovém období Hodnocení kohezní politiky Evropské unie v období Hodnocení absorpce veřejných intervencí kohezní politiky v programovém období je založeno na metodice podle Hájek (2012) 1 a na datové základně přehledu podpořených projektů evidovaných Ministerstvem pro místní rozvoj, respektive Centrem pro regionální rozvoj České republiky se stavem k lednu 2014 s tím, že zahrnuto je pouze hodnocení cíle Konvergence. Dílčí aspekty metodiky hodnocení mimo jiné zahrnují: - hodnocení je založeno jednak na sídlu příjemce podpory a jednak na místu realizace projektu. - hodnocení je založeno jednak na finanční alokaci přepočtené na 1 obyvatele území a jednak na počtu podpořených projektů přepočtených na 100 tis. obyvatel území. - Dimenze venkovského osídlení je postavena na počtu obyvatel obce sídla příjemce podpory, respektive místa realizace projektu. - hodnocení je doplněno aspekty tematického zaměření projektu, institucionálního sektoru příjemce podpory a vnitřní prostorové diferenciace. Celkově je hodnocení založeno na projektech realizovaných příjemci podpory se sídlem v Moravskoslezském kraji, respektive na místech realizace projektu v obcích Moravskoslezského kraje. Celková finanční alokace hodnocení na bázi sídla příjemce podpory je 51 mld. Kč a podle místa realizace projektu 71 mld. Kč (obrázek č. 5). Hlavní poznatky ukazují: Relativní finanční alokace připadající na venkovské oblasti Moravskoslezského kraje je ve srovnání s populačně většími obcemi nižší pro hodnocení na bázi sídla příjemců podpory. Rozdíly se v tomto ohledu stírají v případě hodnocení, které je založeno na místu realizace projektu. Relativní počet projektů připadající na venkovské oblasti Moravskoslezského kraje je více méně podobný ve srovnání s populačně většími obcemi. Tato skutečnost naznačuje, v kontextu hodnot finanční alokace, realizaci finančně náročnějších projektů příjemci podpory se sídlem ve větších sídlech Moravskoslezského kraje. Řada těchto projektů je přitom realizována ve venkovském území. 1 HÁJEK, O. (2012). Regionální disparity a regionální politika. Česká republika v programovém období Žilina: Georg 12

13 obrázek č. 5: prostorový vzor finanční alokace prostředků cíle konvergence v kč na obyvatele v obcích Moravskoslezského kraje; hodnocení podle sídla příjemce podpory Finanční alokace - sídlo příjemce podpory méně než 1200 kč kč kč kč více než kč obce s více než 5000 obyvateli pozn.: hranice intervalů stanoveny na základě kvantilů km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel 2.2 Hodnocení Programu rozvoje venkova v období vedle cíle konvergence kohezní politiky je předmětem našeho zájmu hodnocení programu rozvoje venkova. v tomto případě je s ohledem na dostupnou datovou základnu hodnocení založeno pouze na místě realizace projektů. celkem je hodnoceno míst realizace podpořených projektů o celkové finanční alokaci 1,3 mld. kč. obrázek č. 6 doplňuje informaci o prostorovém vzoru finanční alokace a počtu projektů přepočtený k populaci obcí Moravskoslezského kraje. podobně jako v případě cíle konvergence kohezní politiky nelze ani v tomto případě sledovat existenci významně znevýhodněných širších oblastí území, obecně však lze pozorovat vyšší relativní hodnoty spíše v periferních částech Moravskoslezského kraje. vztahy finanční alokace prostředků programu rozvoje venkova a v kapitole 1 definovaných seskupení obcí vzhledem ke třem dimenzím udržitelného rozvoje ukazují zásadní poznatek, kdy seskupení obcí, které byly v kapitole 1 označeny jako nejvíce problémové, vykazují nejvyšší finanční alokaci pro všechny tři dimenze udržitelného rozvoje. v tomto kontextu lze program rozvoje venkova chápat jako vyrovnávací nástroj redukce prostorových disparit. 13

14 obrázek č. 6: prostorový vzor počtu projektů podpořených z programu rozvoje venkova v kč na obyvatel obcí Moravskoslezského o kraje; hodnocení ocení podle místa realizace projektu počet projektů - program rozvoje venkova: méně než 145 projektů projektů projektů projektů více než 1400 projektů obce s více než 5000 obyvateli pozn.: hranice intervalů stanoveny na základě kvantilů km Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj; Český statistický úřad pro počet obyvatel Doplňující informace přináší hodnocení projektů podpořených v rámci strategických plánů leader osmi místních akčních skupin Moravskoslezského kraje v podobě: - MaS hlučínsko, - MaS hrubý Jeseník, - MaS rozvoj krnovska, - MaS nízký Jeseník, - MaS opavsko, - MaS pobeskydí, - MaS region poodří, - MaS rýmařovsko. i v tomto případě je hodnocení založeno pouze na místě realizace projektů. celkem je hodnoceno 586 míst realizace podpořených projektů o celkové finanční alokaci 314 mil. kč. 14

15 tabulka č. 1: Finanční alokace prostředků evropské unie z programu rozvoje venkova Strategie leader místníc ních akčních skupin Moravskoslezského kraje v kč na obyvatele a počet podpořených projektů programu rozvoje venk enkova Strategie leader místních akčních skupin Moravskoslezského kraje na 100 tis. obyvatel; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a místa realizace projektu Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Finanční alokace Počet projektových žádostí Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel více než obyvatel 36 7 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Moravskoslezského kraje; Český statistický úřad pro počet obyvatel tabulka č. 2: průměrná finanční alokace prostředků programu rozvoje venkova Strategie leader místních akčních skupin Moravskoslezského kraje v kč na 1 obyvatele obce seskupení obcí tří dimenzí udržitelného rozvoje venkovských oblastí v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle místa realizace projektu (Mr) Seskupení Ekonomická dimenze Sociální dimenze Environmentální dimenze klastr klastr klastr klastr klastr Zdroj: vlastní zpracován cování na základě dat Moravskoslezského kraje; Český statistický úřad pro počet obyvatel 15

16 2.3 Hodnocení ROP Moravskoslezsko v období poslední podkapitola této kapitoly se okrajově zaměřuje na hodnocení projektů regionálního operačního programu Moravskoslezsko, a to v kontextu srovnání struktury podpořených a nepodpořených projektů vzhledem k velikostním kategoriím obcí a definovaným seskupením obcí. výchozí teze zde chápe absorpci veřejných intervencí kohezní politiky jako schopnost aktérů území generovat projektové záměry. takto situace s relativně nižším počtem generovaných projektů je indicií o nižší absorpční schopnosti území. poznamenejme, že vzhledem k chápání absorpční kapacity ve vazbě na aktéry území a rovněž vzhledem k charakteru disponibilních dat je další hodnocení založeno na hodnocení projektů podle sídla příjemce podpory. Z hlediska tvorby projektových žádostí tedy nelze pozorovat zaostávání venkovských oblastí Moravskoslezského kraje (viz tabulka č. 3). tabulka č. 4 ovšem ukazuje mírné zaostávání populačně menších obcí vzhledem k úspěšnosti při schvalování projektových žádostí v rámci regionálního operačního programu Moravskoslezsko. tabulka č. 3: Finanční alokace prostředků evropské unie z regionálního operačního programu Moravskoslezsko v kč na obyvatele a počet podaných projektových žádostí do regionálního operačního programu Moravskoslezsko na 100 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a sídla příjemce podpory Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Finanční alokace Počet projektových ov žádostí Méně než obyvatel až obyvatel až obyvatel více než obyvatel Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Moravskoslezského kraje; Český statistický úřad pro počet obyvatel tabulka č. 4: podíl podpořených a nepodpořených projektových žádostí z regionálního operačního programu Moravskoslezsko; hodnocení podle velikostních kategorií obcí a sídla příjemce podpory Kategorie obcí Sídlo příjemce podpory Podíl podpořených žádostí Podíl nepodpořených žádostí Méně než obyvatel 49,7 % 50,3 % až obyvatel 52,1 % 47,9 % až obyvatel 46,2 % 53,8 % více než obyvatel 68,9 % 31,1 % Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Moravskoslezského kraje; Český statistický úřad pro počet obyvatel 16

17 tabulka č. 5: Finanční alokace prostředků evropské unie z regionálního operačního programu Moravskoslezsko v kč na obyvatele a počet podaných projektových žádostí do regionálního operačního programu Moravskoslezsko na 1000 tis. obyvatel v Moravskoslezském kraji; hodnocení podle seskupení obcí a sídla příjemce podpory Seskupení Sídlo příjemce podpory Ekonomická Sociální Environmentální Alokace Žádostí Alokace Žádostí Alokace Žádostí klastr klastr klastr klastr klastr Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Moravskoslezského kraje; Český statistický úřad pro počet obyvatel tabulka č. 6: podpořených a nepodpořených projektových žádostí z regionálního operačního programu Moravskoslez- sko; hodnocení podle seskupení obcí a sídla příjemce podpory Seskupeníení Sídlo příjemce podpory Ekonomická Sociální Environmentální Alokace Nepodpořených Alokace Nepodpořených Alokace Nepodpořených klastr 1 41,4 % 58,6 % 45,9 % 54,1% 50,7 % 49,3 % klastr 2 50,2 % 49,8 % 49,2 % 50,8% 40,0 % 60,0 % klastr 3 50,0 % 50,0 % 55,8 % 44,2% 53,2 % 46,8 % klastr 4 54,5 % 45,5 % 64,9 % 35,1% 52,5 % 47,5 % klastr 5 55,8 % 44,2 % Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Moravskoslezského kraje; Český statistický úřad pro počet obyvatel 17

18 3. ABSORPCE VEŘEJNÝCH INTERVENCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY OBCÍ třetí kapitola tohoto textu hodnotí absorpci veřejných intervencí v kontextu projektových záměrů obcí pro programové období hodnocení navazuje na odpovědi 51 venkovských obcí, které se týkaly dotazníkového šetření zaměřeného na jejich rozvojové problémy. předmětem našeho zájmu je zejména poznání základní tematické struktury plánovaných projektů. S ohledem na relativně nízký počet odpovídajících obcí a zároveň nezahrnutí celé řady dalších relevantních aktérů rozvoje je nutné další informace brát s rezervou. hodnocení je založeno na analýze celkem 288 projektových záměrů odpovídajících obcí s celkovou finanční náročností ve výši přes 3 mld. kč se ukazuje jako zásadní význam, který obce přisuzují otázkám kvality místní infrastruktury, ať již se jedná o technickou infrastrukturu, silniční infrastrukturu, komunitní život, sport a hřiště, kulturní památky, chodníky či vzdělávací zařízení. naopak méně často jsou zmiňovány projektové záměry tematicky zaměřené na podporu podnikání. tabulka č. 7: tematické zaměření projektových záměrů obcí Moravskoslezského kraje, odpovědi celkem 51 obcí; hodnocení vzhledem k četnosti zmínek a požadované finanční náročnosti v kč Tematické zaměření projektových záměrů Četnost zmínek Finanční požadavky technická infrastruktura mil. kč Silniční infrastruktura mil. kč infrastruktura komunitního života mil. kč infrastruktura sportovišť a hřišť mil. kč infrastruktura kulturního dědictví a cestovního ruchu mil. kč chodníky a bezpečnost dopravy mil. kč infrastruktura vzdělávání mil. kč ochrana přírody a krajiny mil. kč regenerace center obcí mil. kč cyklodoprava mil. kč integrace společenství, sociální služby mil. kč infrastruktura veřejné správy 9 72 mil. kč odpadové hospodářství 4 8 mil. kč kvalita bydlení 3 3 mil. kč podpora podnikání 3 53 mil. kč Zdroj: vlastní šetření 18

19 4. SYNTÉZA POZNATKŮ, SWOT ANALÝZA Tato kapitola je syntézou hlavních poznatků předchozích tří kapitol. Primárně jsou poznatky shrnuty slovně a následně převedeny do podoby SWOT analýzy. 4.1 Syntéza poznatků Syntéza hlavních poznatků kapitoly 1 až 3 tohoto textu ukazuje na následující závěry: 1. v evropských politikách je možné pozorovat rostoucí význam územní dimenze rozvoje, a to včetně vazeb k venkovským oblastem. Výchozí tezí je v tomto ohledu plánovat rozvojové intervence v souladu s klíčovými potřebami a příležitostmi území, a to při dosahování vysoké synergické provázanosti dílčích projektů. 2. venkovské území Moravskoslezského kraje je charakteristické vnitřní diferenciací vzhledem k potřebě absorpce veřejných intervencí v rámci ekonomické, sociální a environmentální dimenze udržitelného rozvoje. Za více problémovou lze v tomto ohledu považovat zejména velkou část okresu Bruntál a část okresu Opava. 3. poznatky hodnocení názorů a postojů aktérů rozvoje venkovského území Moravskoslezského kraje ukázaly na tematickou komplexnost potřeb a preferencí veřejných intervencí. Tato komplexnost je mimo jiné dána specifičností jednotlivých území ve vazbě na jejich rozvojové potřeby a preference, která přímo opodstatňuje vhodnost využití územně integrovaných nástrojů evropských politik. Mezi hlavní determinanty v tomto ohledu patří význam intervencí sociálního začleňování a aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na problémová seskupení obcí z ekonomického a sociálního hlediska. Značný význam v tematickém zaměření potřeb a preferencí mají rovněž projekty v oblasti místní infrastruktury. V tomto ohledu zůstává otázkou zajištění externích zdrojů financování na tento typ projektů. 4. v rámci finančních schémat kohezní politiky Evropské unie v programovém období ukazuje venkovské území Moravskoslezského kraje vysokou finanční alokaci i počet realizovaných projektů při přepočtu k počtu obyvatel v případě hodnocení, které je založeno na místě realizace projektu. V rámci hodnocení podle sídla příjemce podpory zaostávají venkovské obce v hodnocení vzhledem k výši finanční alokace. Obecně nelze pozorovat existenci širších území s nízkou mírou absorpce finančních prostředků kohezní politiky v programovém období Z tematického hlediska vykazuje venkovské území Moravskoslezského kraje relativně vysokou absorpci finančních prostředků v tématech životní prostředí a dopravní infrastruktura, respektive v tématech infrastruktura veřejných služeb a veřejná prostranství a podnikatelské prostředí. Naopak relativně nízká absorpce finančních prostředků venkovských obcí Moravskoslezského kraje je charakteristická pro tematické oblasti VaV, nové technologie a inovace, respektive sociální integrace a rovné příležitosti. 6. Seskupení nejvíce problémových obcí vykazují nejnižší míru absorpce finančních prostředků kohezní politiky v programovém období , a to vzhledem k ekonomické, sociální i environmentální dimenzi udržitelného rozvoje. V tomto směru není zohledněn gradient disparit na straně jedné a finanční alokace na straně druhé. Naopak v tomto ohledu pozitivně působí finanční alokace prostředků Programu rozvoje venkova, a to včetně projektů realizovaných v rámci činnosti místních akčních skupin. Tyto nástroje tak přispívají k zachování územní soudržnosti venkovského území Moravskoslezského kraje. Seskupení nejvíce problémových obcí ukazují vysokou absorpci rovněž v rámci finančního schématu Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. 19

20 4.2 SWOT analýza 20 Silné stránky - rostoucí význam územní dimenze v nastavení fungování evropských politik; a to včetně vazby na venkovský prostor - existence hot-spots venkovského území Moravskoslezského kraje s relativně dobrými hodnotami ukazatelů ekonomické a sociální dimenze udržitelného rozvoje - relativně vysoká absorpce venkovských obcí Moravskoslezského kraje vzhledem k finančním schématům kohezní politiky evropské unie v programovém období podle místa realizace projektu; neexistence širších území s nízkou absorpcí prostředků kohezní politiky v programovém období relativně vysoká absorpce venkovských obcí Moravskoslezského kraje vzhledem k finančním schématům kohezní politiky evropské unie v programovém období v tematických oblastech životní prostředí, dopravní infrastruktura, infrastruktura veřejných služeb a veřejná prostranství a podpora podnikání - Fungování programu rozvoje venkova a místních akčních skupin, respektive regionálního operačního programu Moravskoslezsko jako nástroje k posilování postavení nejvíce problémových venkovských obcí Moravskoslezského kraje Příležitosti - Možnost komplexního zaměření intervencí v souladu s různorodostí rozvojových potřeb a preferencí venkovských obcí Moravskoslezského kraje - Územní směřování veřejných intervencí v souladu s gradientem disparit obcí venkovského území Moravskoslezského kraje, tj. v souladu s potřebou absorpce veřejných intervencí - posílení absorpce veřejných intervencí venkovského území Moravskoslezského kraje na bázi aplikace územně založených nástrojů evropských politik (např. místní akční skupiny a další) - vytvoření systému podpory kofinancování (finanční absorpce) a administrativy (administrativní absorpce) projektů Slabé stránky - Spíše omezené zkušenosti s integrovanými, územně založenými nástroji evropských politik v České republice - relativně horší hodnoty ukazatelů ekonomické a sociální dimenze udržitelného rozvoje zejména populačně nejmenších venkovských obcí, a obcí lokalizovaných v zaostávajících částech venkovského území Moravskoslezského kraje - relativně nižší absorpce venkovských obcí Moravskoslezského kraje vzhledem k finančním schématům kohezní politiky evropské unie v programovém období podle sídla příjemce podpory - relativně nízká absorpce venkovských obcí Moravskoslezského kraje vzhledem k finančním schématům kohezní politiky evropské unie v programovém období v tematických oblastech vědy a výzkumu, nové technologie a inovace, respektive sociální integrace a rovné příležitosti - relativně nízká absorpce finančních prostředků kohezní politiky evropské unie v programovém období v případě nejvíce problémových seskupení venkovských obcí Moravskoslezského kraje Hrozby - neschopnost uchopit podstatu fungování integrovaných, územně založených nástrojů evropských politik v Moravskoslezském kraji, a to včetně kontextu k tematické komplexnosti potřeba preferencí jednotlivých území - Zhoršování ekonomických, sociálních a environmentálních ukazatelů zaostávajících částí venkovského území Moravskoslezského kraje - Směřování finančních nástrojů mimo řadu rozvojových priorit venkovských obcí Moravskoslezského kraje - neschopnost potenciálních příjemců podpory kofinancovat projekty, respektive zajistit administrativu projektu

21 5. STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ návrh strategie absorpce venkovských oblastí navazuje na shrnutí silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb vztahujících se k otázce absorpce venkovských oblastí. intervenční logika strategie absorpce venkovských oblastí funguje následujících způsobem. Základním výchozím bodem intervenční logiky strategie absorpce venkovských oblastí je formulace globálního cíle: GLOBÁLNÍ CÍL Intervence politik Evropské unie po roce 2014 přispívají k řešení rozvojových problémů venkovských oblastí Moravskoslezského kraje při respektování jednak potřeb a kapacit absorpce území a jednak principů udržitelného rozvoje. globální cíl se rozpadá na tři specifické cíle, které jsou formulovány takto: SPECIFICKÝ CÍL 1 Intervence v oblasti podpory zaměstnanosti a podnikání přispívají k řešení problémů spojených s nezaměstnaností a selektivní migrací z takto postižených venkovských území Moravskoslezského kraje. SPECIFICKÝ CÍL 2 Intervence v oblasti sociálního začleňování a boje proti chudobě přispívají k řešení problémů spojených s koncentrací sociálních problémů takto postižených venkovských území Moravskoslezského kraje. SPECIFICKÝ CÍL 3 Intervence v oblasti dopravy, občanské vybavenosti a společenského života území přispívají ke zvyšování kvality života a jako prevence vylidňování takto postižených venkovských území Moravskoslezského kraje. 21

22 První specifický cíl je úzce spojen zejména s ekonomickou dimenzí udržitelného rozvoje, druhý specifický cíl se sociální dimenzí udržitelného rozvoje a třetí specifický cíl s environmentální dimenzí udržitelného rozvoje. Formulace tří specifických cílů je dána do kontextu absorpčních potřeb, a to ve vazbě na klíčové ukazatele výsledku tak, jak byly definovány v kapitole 1.1 analytické části dokumentu. Takto je: - první specifický cíl spojen s ukazateli výsledku nezaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel, podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v obyvatelstvu starším 15 let a průměrný věk obyvatelstva, - druhý specifický cíl spojen s ukazateli výsledku dlouhodobá nezaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel, podíl osob starších 65 let v obyvatelstvu a podíl osob se základním vzděláním v obyvatelstvu starším 15 let., - třetí specifický cíl spojen s ukazateli výsledku migrační saldo a intenzita nové bytové výstavby. Pro naplnění tří definovaných strategických cílů formuluje intervenční logika strategie absorpce venkovských oblastí dílčí opatření intervencí, a to následujícím způsobem: - ve vazbě na první specifický cíl podporuje intervenční logika strategie absorpce venkovských oblastí opatření, jejichž intervence jsou v souladu jednak s rozvojovým konceptem inteligentní specializace a jednak s konceptem aktivní politiky zaměstnanosti. Intervenční logika zároveň vnímá slabou stránku venkovských oblastí ve vazbě na absorpci veřejných prostředků v tematické oblasti Vědy a výzkumu, nové technologie a inovace. Z tohoto důvodu jsou ve formulaci opatření zohledněna specifika venkovských oblastí, která jsou spojena s významem odvětví zemědělství a cestovního ruchu, zejména pro některé zaostávající venkovské oblasti. - ve vazbě na druhý specifický cíl podporuje intervenční logika strategie absorpce venkovských oblastí opatření, jejichž intervence jsou v souladu s rozvojovými koncepty kvality a rovnosti ve vzdělávání, preference terénních a ambulantních sociálních služeb a aktivní politiky zaměstnanosti. Vnímány jsou přednosti integrovaného přístupu v těchto tematických oblastech pro řešení problémů sociálního začleňování a boje proti chudobě. - ve vazbě na třetí specifický cíl podporuje intervenční logika strategie absorpce venkovských oblastí opatření, jejichž intervence jsou zaměřeny na dílčí tematické oblasti zvyšování kvality života. Tyto oblasti zahrnují intervence zaměřené na rozvoj občanské vybavenosti včetně technické a environmentální infrastruktury, na zachování územní identity a společenského života, rozvoj dopravní infrastruktury a zajištění dopravní obslužnosti a na ochranu přírody a krajiny. 22

23 Intervenční logika strategie absorpce venkovských oblastí dále respektuje slabé stránky SWOT analýzy týkající se nižší absorpce veřejných prostředků ze strany nejvíce problémových venkovských obcí Moravskoslezského kraje. Zároveň intervenční logika strategie absorpce venkovských oblastí bere do úvahy význam územně determinovaných nástrojů (např. místní akční skupiny) pro usměrňování finančních prostředků v souladu s gradientem disparit, tzn. do venkovských oblastí s nejvyšší potřebou jejich absorpce. Tímto způsobem je strategie nastavena pro zvyšování absorpce nejvíce problémových venkovských oblastí Moravskoslezského kraje. Vedle toho formuluje intervenční logika strategie absorpce venkovských oblastí potřebu jednak posilování finanční absorpce potenciálních předkladatelů projektů, tj. zajištění kofinancování a jednak podpory administrativní absorpce, tj. schopnosti administrace a realizace projektů. Posledním bodem intervenční logiky strategie absorpce venkovských oblastí je spojení jednotlivých opatření a specifických cílů s vhodnými finančními nástroji evropských politik pro programové období , respektive s finančními nástroji jinými, zejména pak finančními nástroji Moravskoslezského kraje. 23

24 Globální cíl: Intervence politik Evropské unie po roce 2014 příspívají k řešení rozvojových problémů venkovských oblastí Moravskoslezského kraje při respektování jednak potřeb a kapacit absorpce území a jednak principů udržitelného rozvoje Specifický cíl 1: Intervence v oblasti podpory zaměstnanosti a podnikání přispívají k řešení problémů spojených s nezaměstnaností a selektivní migrací z takto postižených venkovských území Moravskoslezského kraje. Specifický cíl 2: Intervence v oblasti sociálního začleňování a boje proti chudobě přispívají k řešení problémů spojených s koncentrací sociálních problémů takto postižených venkovských území Moravskoslezského kraje. Specifický cíl 3: Intervence v oblasti dopravy občanské vybavenosti a společenského života území přispívají ke zvyšování kvality života a jako prevence vylidňování takto postižených venkovských území Moravskoslezského kraje. opatření 1.1: podpora zaměstnanosti a podnikání v souladu s myšlenkou inteligentní specializace, včetně specializace v rámci zemědělství či cestovního ruchu opatření 1.2: aktivní politika zaměstnanosti opatření 2.1: vzdělávání s důrazem na dosahování vysoké kvality a snižování nerovností ve vzdělávání opatření 2.2: Sociální služby s důrazem na terénní služby opatření 1.2: aktivní politika zaměstnanosti opatření 3.1: občanská vybavenost, technická a environmentální infrastruktura opatření 3.2: Společenský život a územní identita venkova opatření 3.3: Dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost opatření 3.4: ochrana přírody a krajiny Územní dimenze - směřování finančních prostředků ve vazbě na potřeby a příležitosti území Posilování možností finanční absorpce ve vazbě na konfinancování - např. levné úvěry apod. Posilování administrativní absorpce ve vazbě na zajištění systémů implementace 24 Globální cíl: Intervence politik Evropské unie po roce 2014 příspívají k řešení rozvojových problémů venkovských oblastí Moravskoslezského kraje při respektování jednak potřeb a kapacit absorpce území a jednak principů udržitelného rozvoje

25 6. VYHODNOCOVÁNÍ STRATEGIE ABSORPCE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Poslední kapitola tohoto dokumentu představuje podstatu způsobu vyhodnocování strategie absorpce venkovských oblastí, která je založena na následujících principech (Tabulka č. 8): - první princip respektuje skutečnost, že tato strategie není přímo spojena s žádným finančním nástrojem. Do podstaty intervenční logiky je však zakomponována vazba k relevantním finančním nástrojům jednak politik Evropské unie v programovém období a jednak dalších relevantních finančních nástrojů (např. finanční nástroje Moravskoslezského kraje). V tomto kontextu jsou ukazatele výstupů k jednotlivým opatřením a specifickým cílům strategie absorpce venkovských oblastí formulovány ve vazbě na počet realizovaných projektů a celkovou finanční alokaci na tyto projekty. - Druhý princip respektuje skutečnost, že cílem veřejných intervencí je řešit potřeby absorpce území ve vazbě na ekonomickou, sociální a environmentální dimenzi udržitelného rozvoje. V tomto kontextu jsou ukazatele výsledků k jednotlivým specifickým cílům strategie absorpce venkovských oblastí formulovány ve vazbě na klíčové ukazatele výsledku tak, jak byly definovány v kapitole 1.1 analytické části dokumentu, respektive v rámci intervenční logiky strategie v kapitole 5. 25

26 tabulka č. 8 Specifický cíl Opatření Ukazatel výstupu Ukazatel výsledku Specifický cíl 1 opatření 1.1 opatření 1.2 počet realizovaných projektů Finanční alokace v kč počet realizovaných projektů Finanční alokace v kč - nezaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel - podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v obyvatelstvu starším 15 let - průměrný věk obyvatelstva Specifický cíl 2 opatření 2.1 opatření 2.2 počet realizovaných projektů Finanční alokace v kč počet realizovaných projektů Finanční alokace v kč - Dlouhodobá nezaměstnanost ekonomic cky aktivních obyvatel - podíl osob starších 65 let v obyvate atelstvu - podíl oso ob se základním vzdělán áním v oby- vatelstvu starším 15 let opatření 3.1 počet realizovaných projektů Finanční alokace v kč Specifický cíl 3 opatření 3.2 opatření 3.3 počet realizovaných projektů Finanční alokace v kč počet realizovaných projektů Finanční alokace v kč - Migrační saldo - intenzita nové bytové výstavby opatření 3.4 počet realizovaných projektů Finanční alokace v kč 26

27 27

28 Strategie absorpce venkovských oblastí Odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu Moravskoslezský kraj 28. října Ostrava Vydal: MORAVAPRESS s.r.o., Cihelní 3356/72, Ostrava Financováno z Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko NEPRODEJNÉ ISBN: