Umě Um lecké leck ř emeslo ř st edov edov ku a renesance

Transkript

1 Umělecké řemeslo středověku a renesance

2 Středověk Keramika od konce 11. století kromě užitkové také keramika, která se vymyká běžnému hrnčířství a začleňuje se do uměleckého řemesla: užitková (kuchyňská, technická) a výtvarně řešená (stavební, drobná plastika) nejvíce dlaždice, kachle a nádoby bez polevy; glazuru znali již vbabylonii a Egyptě, v Čechách doklady glazované keramiky v 15. století poháry brněnské (s horizontálními žlábky) a loštické (strupovitý povrch) v Čechách a na Moravě na konci 11. a ve 12. století doložena výroba a použití dlaždic zdobených reliéfy symbolické náměty, bohatství tvarů, invence ploché dlaždice většinou čtvercové, ale také obdélné, šestiúhelníkové ve druhé polovině 13. století zvýšení životní úrovně a komfortu zavádění kachlových h kamen, kachlová kamna vytláčí černou kuchyni

3 Poháry 1/ loštické, Loštice, 15. století 2/ brněnské, Brno, 15. století

4 Dlaždice, 60. léta 13. století, 1/s okřídleným drakem s ženskou hlavou, kaple hradu Zvíkov 2/ s heraldickou orlicí, královský palác v Písku

5 Kachle 1/ římsový, Kutná Hora, 1. čtvrtina 16. století 2/ s reliéfem Umučení sv. Šimona, Čechy, 15. století 3/ výklenkový, ý, hrad Žebrák, přelom eo 14. a 15. století soe

6 Sklo vitráž barevná okna, do Evropy přes Byzanc, stylizace vzorů z perských koberců; problém výroba plochého skla, proto malé kousky pospojované olověnými pásky velké množství vitráží; románská okna malá, gotická okna vysoká úzká architektonické i ké motivy, figurální výjevy, napodobení ídeskové malby; okenní terče se znaky skleněné nádoby sklo křehké, zelenavé = zelené lesní sklo; zbarvení od nažloutlého písku zabarveného kysličníky železa technika foukaného skla, hutní zdobení natavovanými puntíky, bradavičkami poháry zv. berkemeyery, německé poháry zv. römery vilkumy / vilkomy = vítací číše, na chmelovinu, tvar válce, zdobené em (znak rodu, náboženské motivy)

7 Vitráže 1/ z kostela sv. Jakuba v Žebnici, kolem r / z klášterní kaple v Oseku, kolem r. 1360

8 Poháry 1/ s natavenými taženými kapkami, sklo, Čechy, přelom 13. a 14. století 2/ se skleněnými perlami ze světle zeleného skla, Německo nebo Švýcarsko, Šý konec 13. nebo začátek k14. století

9 y Ukřižování a Nesení sv. Kříže Francie, Limoges, přelom 15. a 16. století, technika zv. peint, napodobuje malbu, malovány na stříbrných nebo měděných destičkách; jako předlohy ř rytiny A. Dűrera

10 Textilie italské lkévlivy italské lkéhedvábnictví závislé na Byzanci, islámských zemích íh a na Číně, ve 14. století převládl vliv čínských tkanin, v Itálii kopírovány a napodobovány neobvyklé květy, zvířata, asymetrie významná střediska hedvábnictví Lucca, Benátky, Florencie, odtud hedvábné tkaniny vyváženy do všech evropských zemí; ve 14. století velká pestrost, rozmanitost, v 15. století dezény střízlivější samety a damašky s granátovými vzory; tzv. florentské borty s figurálními náboženskými náměty, k výzdobě liturgických rouch vyšívačství domácí zaměstnání žen zejména z vyšších společenských tříd, věnovali se mu i muži; laické výšivky zanikly, zakázky profesionální se částečně dochovaly vynikající úroveň vyšívačství v Čechách v době Lucemburků figurální vyšívačství, vazba na malbu, zaniká počátkem 15. století

11 Třeboňské (rožmberské) antependium (detail) výšivka hedvábím a zlatem, aplikace, Čechy, kolem 1380 Detail kasule se sv. Bartolomějem výšivka hedvábím a zlatem, Morava,kolem 1340

12 Kasule se sv. Václavem hedvábný satén, zlatý dracoun, říčníperly, skleněné perličky české země, 1487 Příklad reliéfní výšivky, nezvyklé spojené Assumpty a sv. Václava, z majetku brněnské kapituly sv. Petra a Pavla Podklad nepůvodní, patrně z 19. a 20. století

13 Zlatnictví církevní zakázky nový materiál stříbro (dosažitelnější a snadněji zpracovatelné než zlato), také měď a bronz volné plastiky odlévané nebo tepané pro výzdobu oltářů a relikviářů relikviáře iář vrománské kédobě ve tvaru truhlic se sedlovou střechou, ř nyní nové typy příklon ksochařství (figurální relikviáře a busty), převaha architektonických prvků ostatkové busty světců v Čechách v době Karla IV. ve velkém počtu a mimořádné úrovně kult eucharistie a ostatků podnítil výrobu monstrancí, relikviářů, ostatkových tumb,plenářů, ostensorií tvary odvozené z architektury: věže s opěrným systémem fiál doplněné soškami světců v pozdním období se vytrácí kult ostatků úbytek relikviářů, zlatnictví se soustřeďuje v 15. století na tvarování ostatkových křížů, kalichů, křížů, ciborií zlatnictví v této době vynikající práce, vedoucí postavení ve středoevropské oblasti sochařské a architektonické prvky také na knižních vazbách

14 Kříž Přemysla Otakara II. (zadní strana) zlato, drahokamy, , po r Ostatkové busty sv. Jiří a sv. Ludmily zlacené stříbro, drahokamy, perly, Praha, 1320 a 1380; 1340

15 Parléřovský relikviář a Sedlecká monstrance 1/ zlacené stříbro, drahokamy, horskýkřišťál křišťál, , Praha, parléřovská dvorní dílna, kolem / stříbro, Praha, parléřovská dvorní dílna, konec 14. století

16 Kolovratský plenář zlacené stříbro, filigrán, drahokamy, , práce hradčanského zlatníka Martina, 1465

17 Řezba v kosti řezba b a rytina nejstarší projevy do Evropy z Byzance nejlepší příklady ve Francii 14. století a v Itálii na konci 14. a v 15. století drobná figurální plastika, domácí reliéfně řezané oltáříky (diptychy a triptychy), schránky a drobné předměty denní potřeby severní Itálie rodina Embriacchi: truhličky s reliéfy s výjevy z antické mytologie, s milostnými motivy v českých zemích řezba v perleti počátky kolem 1400, rozvoj v 15. století: postavy, aplikace na ostatkové desky (plenáře), knižní vazby, domácí oltáříky a jako výplně relikviářů

18 Skládací oltářík a šperkovnice dřevo, kost, Itálie, Benátky, dílna a okruh rodiny Embriacchi, 1. polovina 15. století, 1420

19 Renesance Majolika a fajáns majolika a fajáns stejný druh keramiky, jiná oblast: majolika z Mallorky, fajáns z Faenzy v 16. století majolika = keramika s hliněným střepem pokrytým glazurou s oxidem cínu (získala hladký bílý povrch vhodný pro malbu) dříveoznačení listrového zboží dováženého z jižníhošpanělska přes Mallorku do Itálie, později název pro všechny italské výrobky s cíničitou glazurou rodiny dellarobbia Robbia, Pirotů, Bernarda Palissyho barviva nanášena na nevypálenou glazuru, musela vydržet žár omezený rejstřík barev (modrá, zelená, žlutá, purpurová, oranžová) charakteristické znaky rané italskémajoliky heraldickévzory vzory, stylizované dubové listy, modrá barva; jeden z nejčastějších motivů hlava v kruhovém medailonu (převzato z antických mincí) v polovině století do módy styl istoriato: zájem o antiku narativní malba na celém povrchu; zdroje inspirace Ovidiovy Proměny a rytiny Marcantonia Raimondiho podle Rafaela; dále malby v Neronově Zlatém domě v Římě groteskní styl, bizarní příšery, rozviliny styl all antica erby, vavřínové élisty, putti

20 Váza majolika Itálie, Faenza, Raný výrobek z Faenzy, výrazná malba medailonu s ptákem rámovaným vavřínovým věncem; doklad tzv. přechodného přísného stylu z období (přesnost provedení)

21 Talíř majolika, modrá glazura Itálie,Faenza, kolem 1505 Svatá rodina a sv. Jan Křtitel, doklad slohové proměny od přísného stylu ke krásnému stylu (stillo bello) malířská výzdoba, reprezentativní charakter Mísy, talíře, konvice, podnosy k výzdobě slavnostních tabulí i jako dary při svatbách, zásnubách, křtu apod. Zjemnělý způsob malby, význam groteskní ornamentiky; užíváno světlemodrých (smaltino) a tmavomodrých (turchino) glazur; mistři specializovaní na malbu majoliky

22 Podnos majolika, bledě modrá glazura, dekor a berettino Iáli Itálie, Faenza, dílna Casa Pirota, 1531 Součást jídelního souboru se znakem rodiny Salviati Slitive věnci, ě dekor a berettino typický pro vrcholnou fázi groteskového stylu v dílně hrnčířů Pirotů

23 Mísa majolika Itálie, Urbino styl Francesca Xanta Avelliho, 1545 Mojžíš přihlížející se skupinou Izraelitských zkáze faraonova vojska v Rudém moři; dramatičnost kontrast skupin Malba na celé ploše, syté tóny Skupina istoriato, vyprávěcí a ilustrační styl výzdoby italských majolik; vrcholné období krásného ká stylu, potlačení č ornamentiky, malba na celé nádobě Náměty mytologické, žánrové, historické, biblické Předlohy malby, kresby, ilustrace, rytiny, y, např. Rafaelův okruh

24 Španělská listrovaná majolika keramika se zlatým listrem, s kovovými reflexy, nesprávně označovaná jako zlacená keramika; efektní, dekorativní účinek vznik a počátek vývoje nejasný, orientální původ (počátky Egypt, předislámská Persie, Mezopotámie), zdomácněla ve Španělsku, považována za typicky y španělský projev; vznik: ideové důvody vislámu nedovoleno užívat drahých kovů pro nádoby, proto nápodoba kovových nádob listrovou keramikou ve Španělsku od 10. století, zrání ve 13. století, vrchol ve 14. a 15. století alhamberské vázy, výroba obkladaček azulejos; listr se udržel do 19., 20. století (úpadek, napodobování starých vzorů) středisko výroba Malaga a oblast obce Manises, od počátku velmi ceněna (řemeslníci muslimského původu); po zániku výroby v Malaze, přesun do Valencie; neúspěšně napodobováno i jinde vevropě kovový listr nanesení směsi stříbrných a měděných sulfátů rozpuštěných voctě na cíničitoolovnatou glazuru, poté vypálení ( C) C), dopece přidány látkyvyvolávajícíkouř kouř

25 Mísy typu tetón majolika, glazura se zlatým listrem, Španělsko, Manises, majolika glazura se zlatým listrem Španělsko Manises 16. století

26 Benátské sklo Benátky sklářská velmoc, Benátčané poznali sklářské techniky v Konstantinopoli: ve 2. polovině 15. století se podařilo napodobit sklářskoutechnikuislámskéhovýchodu islámského (výroba bezbarvého a ového skla, rodina Barovierů) huť na ostrově Murano již ve středověku, od 12. století luxusní sklo, v 15. století nejproslulejší l jšícentrum výroby skla Benátky věhlas výrobou křišťálového skla, sklo označované jako cristallo = synonymum y pro benátské sklo; 1450 sklář Angelo Barovier křídlové poháry technika hutního zdobení, štípané ozdoby, pozornost věnována noze horké ké dekorativní techniky: lattimo: výzdoba skla zatavenými nitkami z bílého u calcedonio: mramorový vzhled, kolem 1460, složité míchání barev millefiori ( tisíc květů ): mozaikové sklo, ze svazků skleněných tyčinek; filigránské sklo: do bezbarvého skla se zapracovaly tenké tyčky bílého neprůhledného skla dekor proužků (a filii), složitější tyčinky (a retorti) studené techniky: řezání diamantem arabesky, grotesky; rytí

27 sklo po benátském způsobu koncem 16. století založili skláři z Murana pece i na severu od Alp, jedna z prvních skláren v Hallu; mistři z Benátek působili i v Antverpách (Giacomo Verzeli) ve 2. polovina 16. století sklo i ve Francii, Belgii, liiholandsku, Německuě Španělsko silná tradice, i nadále malba em ve střední a severní Evropě typické tzv. lesní sklo české sklo od 16. století, ové číše (zakrytí nedokonalostí lesního skla) sklenice na pivo odvozeny od středověkého typu: kuželovitý nebo soudkovitý tvar, s kapkovitými nálepy nové typy berkemeyer, römer (obr. Německo nebo Nizozemí, )

28 Váza s portrétem Jindřicha VII., mléčné sklo, Benátky, 1500 Skleněný džbán typu calcedonio, Benátky, kolem 1500 Skleněná číše typu millefiori, f Benátky, počátek 16. století Filigránský džbán s dekorací a filii a aretorti, Benátky, konec 16. století

29 Humpen čiré ésklo sign. Kaspar Weber Tyrolsko, Hall, Vilkum Čechy, 1624 sklo s ovou malbou Humpeny obří válcové sklenice, ve 2. polovině 16. století při vítání hostů (německy označovány také jako vilkumy) Pro benátskou huť ť v Hall Hlltypické vysoké cylindrické nádoby na ploché noze, se skleněným víčkem s knoflíkem ve vrcholu Čiré sklo, ze dvou spojených částí, plášť rytý diamantem

30 Konvička nanožcenožce broušený čirý horský křišťál v pozdější montáži, Iáli Itálie, Milán nebo střední ř Evropa, po 1600 Glyptika původně v Miláně, později i v Praze a v jižním Německu 16. a 17. století Milánští glyptici pracovali i pro středoevropské objednavatele, např. pro Rudolfa II. v Praze rodiny Castrucciů a Miseroniů Pozdní období, manýristické opracování drahých kamenů, rustikalizace, vztah k německému prostředí, předloha grafický list