Bezkontaktní fasády (klasické lepené) Rozdíl mezi odvětranou a neodvětranou fasádou

Transkript

1 Bezkontaktní fasády (klasické lepené) Bezkontaktní fasády (zavěšené provětrávané)-provětrávané fasády jsou jednou z možností vnějšího zateplení budov. Jsou vhodné pro dodatečné zateplení malých rodinných domků a chat svépomocí. Izolační desky jsou vkládány mezi držáky nebo profily, které samostatně zajišťují spojení mezi zdí a fasádním obkladem. Při svépomocném zateplování fasády je možné využít jako nosnou konstrukci vodorovný dřevěný rošt. Do roštu se vkládají izolační desky. Obklad těchto fasád je možno provést ze dřeva, eternitu, kovu, plastu, keramiky nebo kamene. Mezi tepelnou izolaci a obklad se navrhuje provětrávací mezera, která zajišťuje odvádění případné vlhkosti z izolace. Rozdíl mezi odvětranou a neodvětranou fasádou

2 -2- Kontaktní systém V případě aplikace kontaktního systému je na stávající obvodovou stěnu nalepena nebo talířovými hmoždinkami připevněna izolační deska z polyuretanu,polystyrenu nebo minerální (plsti,vlny). Následně je aplikována armovaná omítka s vloženou tkaninou ze skleněných vláken, která zachycuje tahová napětí a brání vzniku povrchových trhlinek. Poslední finální vrstvou v kompletní skladbě je speciální tenkovrstvá stěrková omítka. S ohledem na zvýšení efektivity tepelně-izolačního systému je nanejvýš vhodné volit světlé barvy omítky. U tohoto systému je vhodné využít pro aplikaci odbornou firmu jakož i certifikované komponenty systému.

3 -3- Bezkontaktní systém Bezkontaktní- odvětrávaný izolační systém je charakterizován izolací,aplikovanou na pomocný rošt-kotvený do stávajícího zdiva. Oproti systému kontaktnímu je konstrukčně jednodušší a je zde maximálně eliminována možnost případné kondenzace vody. Do stávajícího zdiva jsou ukotveny vodorovné a svislé latě. Následně je na tento rošt připevněna tepelná izolace tak,aby vznikla provětrávaná mezera spára. Finálním povrchem(pohledovým)může být alternativně cementotřísková deska v úpravě fasádní barva nebo omítka. Omítky Používají se na obvodové stěny zděné, na stěny dřevostaveb i sendvičové konstrukce ze štěpkocementových desek a betonu nebo zděné stěny s tepelnou izolací v líci. Dnes se jako venkovní nejčastěji používají omítky vápnocementové, které mají optimální pružnost a roztažnost, malou nasákavost a jsou prodyšné pro vlhkost, která pronikla do fasády. Dříve běžné vápenné omítky nejsou v současnosti vhodné, protože mají velkou nasákavost a působením kyselého deště rychle podléhají zkáze. Naopak cementové omítky jsou téměř neprodyšné a velmi tvrdé, proto se zásadně nehodí na obvodové zdi z velkoformátových cihel, které mají velkou roztažnost. U starších budov se někdy cementová omítka užívá k úpravě soklů, protože je dobrou ochranou před odstřikující vodou. Vápnocementové omítky se provádějí obvykle jako štukové s hladkým povrchem, méně s plastickou strukturou, vytvořenou rýhováním, hřebenováním, česáním a podobně. Stejně jako se však ze současných fasád ztratily plastické prvky (například římsy a okenní šambrány) i samotné povrchy fasád jsou nyní v naprosté většině hladké, pouze s jemnou strukturou. V minulých desetiletích byla u nás všeobecně oblíbena omítka nazvaná podle nanášení stříkáním březovými košťaty jako břízolit. Tato nevkusná povrchová úprava stále ještě "zdobí" tisíce fasád rodinných domků ve městech i na vesnicích, které na nás za slunce vesele pomrkávají slídovými lupínky. Moderním typem omítek jsou tenkovrstvé stěrkové omítky, používané jako finální úprava při opravách a zateplování fasád a omítání hladkých podkladů (zdivo Ytong). Nanášejí se v tloušťkách jen 1 až 5 mm, proto vyžadují zcela hladký podklad. Jejich výhodou je, že mají velmi nízkou nasákavost a nepodléhají vlivům oxidů siřičitého a uhličitého. Omítky jsou mezi stavebníky v Čechách oblíbené jako tradiční materiál zřejmě i proto, že jejich povrch působí dojmem, že kryje pevnou a těžkou zeď, která je atributem, bez něhož si většina lidí nedovede svůj dům představit.

4 -4- Nedoceněný půvab dřeva To je patrně jeden z důvodů, proč se u nás ve větší míře neprosazují dřevostavby a pokud přece, tak nikoli s dřevěnou fasádou, jež jim sluší nejlépe, ale s omítkovým "mimikry". Dřevo na fasádě prostě řadě z nás evokuje něco provizorního, v čem se nesluší trvale bydlet. Je to škoda, protože fasáda ze dřeva má řadu půvabů. Její životnost je při správné údržbě delší než u tradičních druhů omítek, což naši předkové věděli a používali ho v nejtvrdších povětrnostních podmínkách i k obkladům zdiva (nejdříve v podobě šindelů, později jako obití prkny). Vytváří štít, který k fasádě nepustí vodu a vítr, zabrání tak jejímu promáčení a zmírní její ochlazování. Nespornou hodnotou je i vzhled dřeva, který se hodí nejen do přírodních oblastí a na venkov, ale všude tam, kde nám jde o navázání kontaktu s přírodou - třeba v koloniích rodinných domků. Z různých forem dřeva jsou nejvíce používána prkna. Lze je klást svisle i vodorovně, záleží na architektuře a proporcích domu. Pro dosažení výtvarného účinku je možné i kladení kombinované nebo diagonální. Občas lze zahlédnout i použití vodovzdorné překližky, která svou výraznou kresbou na velkých plochách dodává povrchu až "nábytkovou" kvalitu. Obklady Kromě dřeva se na obklady používá celá řada dalších materiálů. Svého času byly u stavebníků rodinných domků oblíbeny různé druhy keramických obkladaček, které tvořily lemování oken, obklady soklů i celých fasád. Tyto obklady se často vyznačují určitou sterilitou, danou tehdejším omezeným sortimentem, nízkou estetickou kvalitou obkladaček a často i necitlivým použitím. Dnes si můžeme vybrat z velkého množství dlaždic různých rozměrů, materiálů a barev. Výhodou keramických obkladů je značná trvanlivost a z dlouhodobého hlediska velmi nízké udržovací náklady. Na fasády se hodí spíše výrobky neglazované a z nich především kamenina, která má nízkou nasákavost a tudíž velkou mrazuvzdornost, tvrdý střep a slinutý povrch vzniklý vypalováním ve vysokém žáru. Obklady se připevňují kladením do malty, lepením nebo mohou být zavěšeny pomocí kovových závěsných systémů. Tento způsob kotvení se používá i pro uchycení velkoformátových dílců, například z pohledového betonu. Cihly a kámen Fasády z lícových cihel a kamenného zdiva patří stejně jako dřevěné mezi fasády sendvičové. Režné zdivo ať z kamene nebo z cihel u nás není příliš rozšířeno, proto je jeho použití vždy spojeno s určitým dekorativním záměrem. Režné cihly byly oblíbeny na začátku 20. století, kdy řada moderních architektů čerpala inspiraci z holandské architektury, která ve své střídmosti nechává plně vyznít texturu cihelného zdiva. Řada rodinných domů z této doby - například od architektů Janáka a Novotného - patří mezi významná díla české architektury. Na lícní zdivo se používají speciální přesné cihly z lepší hlíny, které se vypalují vyšším žárem, aby odolávaly povětrnostním vlivům - tak zvané ostře pálené cihly. Protože se jedná o nestejnorodý přírodní materiál, může se barva cihel nepatrně lišit. Je proto lepší míchat při zdění cihly z více palet, abychom dosáhli rovnoměrné kresby zdiva na všech částech fasády. Jiným druhem kvalitních cihel vhodných pro lícové zdivo jsou bílé cihly vápenopískové, které se pro svou značnou tepelnou akumulaci používají i k vnitřním vyzdívkám dřevostaveb. Pokud jde o vazby cihel, není v současnosti mnoho možností, protože při tloušťce cihlové fasády 15 cm lze klást cihly pouze na běhounovou vazbu (po délce). Více prostoru máme ve ztvárnění nadpraží, říms, okenních šambrán apod. Je ale lépe to ani s těmito výrazovými prostředky nepřehánět, jednoduchost se k cihle hodí stejně dnes jako před sto lety. Zdivo z kamene může být na fasádě použito buď jako lomové, nebo ve formě opracovaných kvádrů různých velikostí. Na rozdíl od cihelné je kamenná fasáda téměř vždy originál. I u kvádrového zdiva se zpravidla liší velikost kamenů, jejich vzhled, opracování a vazba. U zdiva lomového je různorodost přímo jeho charakteristickým znakem, výrazně se uplatňují nepravidelné spáry. Zdivo z kamene je používáno hlavně na podezdívky, na celé domy u nás pouze výjimečně. Dodává domu romantický nádech spolu s výrazem pevnosti a dlouhé životnosti. Jako ryze přírodní materiál přibližuje dům přírodě, je proto vhodné používat jej tam, kde tyto vlastnosti souzní s okolím a v kombinaci s materiály jako dřevo, režné cihly, omítané zdivo.

5 -5- Postup práce

6 -6- Použité materiály pro zateplení