=ivwxsfh HGLWHOH SURHNRQRPLNX DSURYR] 2GERU. 2GERUKRGQRFHQt YOLY QD]GUDYt. SURWLHSLGHPLFNp. 2GG OHQtLQIHNþQt HSLGHPLORJLH

Transkript

1

2 øedmluva ážení ètenáøi, do rukou se ám dostává oèenka 200 rajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravì, ve kterém kolektiv zamìstnancù provedl shrnutí a zhodnocení nìkterých vybraných aktivit za první rok práce S po zásadní zmìnì struktury hygienické služby a pokusil se o zmapování problematiky životních podmínek a zdravotního stavu obyvatelstva MS. Jedná se o první souhrnný materiál vydaný S MS. ydáním oèenky 200 chceme také navázat na èinnost a souhrnné zprávy o stavu hygieny vydávané do konce roku 2002 jednotlivými hygienickými stanicemi v okresech Moravskoslezského kraje. okusili jsme se vypracovat souhrnný materiál za MS kraj, který jsme postrádali a doufáme, že je to jen poèátek a kvalita materiálu bude narùstat vèetnì postupného sestavování a vyhodnocování trendù jednotlivých faktorù ovlivòujících zdraví populace. Jsme pøipraveni k vypracování struèného informativního materiálu pro potøeby obèanù. Moravskoslezský kraj je z pohledu øeditele S velmi zajímavým územím, a to jak z hlediska problematiky životního prostøedí, zdravotního stavu, životního stylu, pracovního prostøedí, tak i socioekonomických ukazatelù, které mají znaèný dopad na úroveò zdraví populace. øijmìte tuto publikaci jako naši snahu prezentovat nejen výsledky roèní èinnosti, ale zvláštì poskytnout zainteresované veøejnosti informace z oblasti ochrany veøejného zdraví s pøesvìdèením, že mohou být jedním z podkladù pøi tvorbì a realizaci zdravotní politiky na regionální i komunální úrovni. vítáme jakékoliv pøipomínky a podnìty které mohou být využity pro další práci. rùbìžnì aktualizované podrobnìjší informace jsou uvedeny na webových stránkách Mr. elena Šebáková øeditelka oèenka S MS se sídlem v Ostravì

3 I. Úvod rajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje byla zøízena k na základì ustanovení zákona è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví a zákona è. 20/2002 Sb. o zmìnì a zrušení nìkterých souvisejících zákonù v souvislosti s ukonèením èinnosti okresních úøadù. Byl zrušen stávající systém okresních a krajských hygienických stanic. ygienické stanice byly rozdìleny na složku pro výkon zdravotního dozoru a na složku poskytující pøevážnì laboratorní služby. áslednì pak došlo k spojení každé takto vzniklé složky v jeden subjekt s krajskou pùsobností. Tímto krokem byl naplnìn již døíve vytýèený cíl transformace hygienické služby v Èeské republice, jejímž smyslem bylo oddìlení èinnosti státního zdravotního dozoru od mìøících, vyšetøovacích a laboratorních èinností a pøiblížení se strukturám obdobných orgánù v Evropské unii. Ze složky laboratorních, poradenských a jiných služeb vznikl Zdravotní ústav v Ostravì, ze složky pro výkon zdravotního dozoru rajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravì (S MS). S MS jako orgán ochrany veøejného zdraví zajiš uje výkon státní správy a další èinnosti v tvorbì a ochranì veøejného zdraví. rajské hygienické stanici ze zákona náleží: vydávat rozhodnutí, povolení, osvìdèení, vykonávat státní zdravotní dozor v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou, koupalištích umìlých i pøírodních, stravovacích služeb, pøedmìtù bìžného užívání (napø. kosmetika), hraèek urèených pro dìti do let vìku, služeb péèe o tìlo vèetnì rehabilitaèních a rekondièních, pøedškolních a školských zaøízeních vèetnì zotavovacích akcí pro dìti a mladistvé, zdravotnických zaøízení a ústavù sociální péèe, ochrany pøed hlukem, vibracemi a neionizujícím záøením, vykonávat státní zdravotní dozor v ochranì zdraví pøi práci, naøizovat, organizovat, øídit, popøípadì i provádìt opatøení k pøedcházení vzniku a šíøení infekèních onemocnìní a epidemií, naøizovat opatøení k ochranì zdraví fyzických osob pøi výskytu zdravotnì závadných výrobkù a vod a živelných pohromách, provádìt hodnocení a øízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnìní zdravotního stavu obyvatelstva, podílet se na monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k faktorùm životního prostøedí, kontrolovat a øídit místní programy ochrany a podpory veøejného zdraví, spolupracovat se správními úøady a s orgány samosprávy pøi tvorbì zdravotní politiky regionù, podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému. S je strukturována podle oborù èinnosti na jednotlivé odbory, které jsou dále dìleny na oddìlení (viz. obrázek è. 1). oèenka 200 S MS se sídlem v Ostravì

4 (',7(/ ÒWLW two ÒWL]p t]t =iwxs LWO SX Mp ]t =iwxs LWO SLX S] 2EJL Ep XiOt 2EJL ål S W E åpxåtit 2EJL WtWX 2EJL Si 2E SWLSLL 2Et OL ]t 2E L S]t 2 OtSit XWþt 2 Ot~]t SOiitOXX 2 OtJL ål 2 OtJL WtWX 2 OtJL Si 2 OtLIþt SLLOJL 2 OtO]W LWit 2 Ot~þWi 2 OtJL 2 OtJL S W E åp Xåtit 2 OtJL SiXWLWt 2 OtS i]s]x] ] t]t 2 Ott ]WtL]L 2 OtSi ] 2 OtJL XiOt 2 OtJL SiLWt JWL 2 OtLIWL 2 OtW[LOJL 2 OtS] WLp oužité zkratky: 2 Ot+2. ~]SLã.,1-2%5)0 2 Ot+9%8 ~]SLã.,1-2%5)0 2 Ot+'' ~]SLã.,1-2%5)0 2 Ot+ ~]SLã.,1-2%5)0 ~]tslãw 2 Ot SWLSLLp ~]SLã.,1-2%5)0 Obrázek è. 1: Organizaèní struktura ÒL S]t ~]SLã.,1-2%5)0 O... hygiena obecná a komunální ab... hygiena výživy a pøedmìtù bìžného užívání... hygiena dìtí a dorostu...hygiena práce B...okres Bruntál M... okres rýdek-místek I... okres arviná J... okres ový Jièín O...okres Opava oèenka S MS se sídlem v Ostravì

5 II. Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodì Èeské republiky, na severu a východì hranièí s olskem, na jihovýchodì se Slovenskem. Jižním sousedem je kraj Zlínský, jihozápadním kraj Olomoucký. rajským mìstem je Ostrava. raj je svou povahou pøírodní, ekonomickou i sociální znaènì nehomogenní. Jeho centrum ostravsko -karvinská aglomerace je silnì prùmyslová, okrajové èásti jsou tvoøené horskými masívy Jeseníkù a Beskyd a pøedstavují ideální oblasti pro turistiku a jsou typicky venkovskými oblastmi. %XWiO 2S 1-Lþt.Li 2W )0tW Moravskoslezský kraj zùstává i pøes probíhající restrukturalizaci prùmyslových podnikù jedním z hospodáøsky nejvýznamnìjších regionù v Èeské republice. ominuje prùmysl, ve kterém jsou zastoupena témìø všechna odvìtví, ale pøevládá prùmysl tìžby uhlí, hutnictví a energetika, z nichž první dva procházejí významnou restrukturalizací a útlumem. rùmyslové jádro kraje tvoøí okresy Ostrava, arviná a rýdek- Místek, zatímco v okresech Bruntál, Opava a ový Jièín je výraznìjší zastoupení zemìdìlství. øestože dochází k postupnému útlumu hutního prùmyslu, tìžkého strojírenství a tìžby èerného uhlí je ostravskokarvinská prùmyslová aglomerace charakterizována vysokým poètem rizikových prací v rámci È a vysokým výskytem nemocí z povolání v rámci È. Svou rozlohou Moravskoslezský kraj zaujímá km2 a øadí se na šesté místo mezi kraji v È. Co se týèe poètu obyvatel je nejlidnatìjším krajem v rámci È. kraji je 16 mìst nad obyvatel, v nichž žije vìtšina, to je 67 % obyvatel kraje. krajském mìstì Ostravì žije zhruba 1 obyvatel kraje. odíl celkového mìstského obyvatelstva je ve srovnání s ostatními kraji nadprùmìrný. kraji žije 12,4 % obyvatel È a je zde 9,9 % zamìstnancù È. zdìlanost obyvatel starších 15ti let v kraji je nižší než v È. ysokoškolsky vzdìlaných lidí je v kraji 7,7 %, což je o 1,1 % ménì než v È, støedoškolákù je 67,6 % (ménì o 0,6 %) a se základním vzdìláním je 24,7 % obyvatel, což je o 1,7 % více než èiní prùmìr È. ovnìž poèet lékaøù v MS kraji (,5/1 000) obyvatel je nižší než je prùmìr v È (,9/1 000 obyvatel). rubý domácí produkt () èiní 10,4 % È. na 1 obyvatele dosahuje asi 8,6 % prùmìru È a jen 49 % úrovnì 15 státù E. rùmìrný plat v roce 2002 byl v kraji è, což bylo 94,1 % prùmìrného platu v È vykazovala È prùmìrnou nezamìstnanost 10, %. Míra nezamìstnanosti v kraji patøí k nejvyšším mezi kraji Èeské republiky a je vysoká ve všech okresech kraje. MS kraji vykázal nejnižší nezamìstnanost okres Opava 12,1 % a nejvyšší nezamìstnanost 20,4 % okres arviná. kraji se nachází cca 20 % všech nezamìstnaných Èeské republiky. ysoká nezamìstnanost a frustrace s ní spojená se pravdìpodobnì promítá do zhoršení zdravotního stavu nezamìstnaných a jejich rodin. Závažným problémem je i vysoký poèet dokonaných sebevražd. roce 2002 pøedstavovaly sebevraždy v Moravskoslezském kraji 1,6 % z celkového poètu úmrtí na sebevraždy v È (podle poètu obyvatel by tento podíl mìl èinit pouze 12,4 %). Celkem bylo v roce 2002 v kraji zaznamenáno 15,9 pøípadù sebevražd na obyvatel. ejvyšší poèet sebevražd vykazoval v tomto roce okres arviná (22, pøípadù/ ) a nejménì okres Bruntál (5,7 pøípadù/ ). Z obcí s rozšíøenou pùsobností pak mìsto Orlová (5,2 pøípadù) a nejménì ve správním obvodu obce Bílovec (,7 pøípadù). Moravskoslezském kraji je 92,1 % obyvatel zásobováno pitnou vodou z veøejných vodovodù. valita pitné vody z veøejných a skupinových oèenka S MS se sídlem v Ostravì

6 vodovodù a studní je trvale monitorována a je vesmìs vyhovující. rèitou nevýhodou je pøevažující podíl povrchových zdrojù pitné vody. roblémy byly v roce 200 zaznamenány u malých zdrojù a studní v okresech Bruntál, ový Jièín a Opava. Okresy Bruntál a rýdek-místek jsou specifické vysokým poètem zaøízení rekreaèních a cestovního ruchu, vìtšinou o malé kapacitì, které poskytují kombinaci stravovacích a ubytovacích služeb. okrese arviná a mìstì Ostrava prakticky nejsou významnìjší rekreaèní oblasti s výjímkou Tìrlické pøehrady. Epidemiologická situace v minulém roce v kraji byla negativnì ovlivnìna probíhající chøipkovou epidemií v kalendáøním týdnu, v letních a podzimních mìsících pak dvìmi epidemiemi bacilární úplavice a menší epidemií virového zánìtu jater typu A mezi sociálnì slabým obyvatelstvem okresu arviná, pøevážnì ómy. ostatních nákaz se poèty nemocných výraznì nevymykaly dlouhodobému prùmìru. souvislosti s nebezpeèím zavleèení onemocnìní SAS byla provádìna preventivní opatøení pøedevším na letišti v Mošnovì. zhledem ke stále uspokojivé prooèkovanosti dìtí proti preventabilním nákazám je výskyt tìchto onemocnìní velmi nízký až nulový. izikem zùstává kumulace sociálnì nepøizpùsobivého obyvatelstva odkázaného na sociální dávky, v nevyhovujících ubytovacích podmínkách (napø. holobyty na Sovinci, ubytovna rùkopník, lokalita agónka aj.), s nízkým hygienickým standardem, který je ideálním prostøedím pro šíøení zvláštì alimentárních nákaz. poslední dobì je ve zvýšené míøe øešen výskyt vši dìtské v dìtských kolektivech. alším významným rizikem i pro rok 2004 zùstává azylové zaøízení Ministerstva vnitra øijímací støedisko yšní Lhoty (v roce zavleèených onemocnìní spalnièkami, pøièemž poslední onemocnìní spalnièkami v okrese M bylo v r. 1990). izikem na úseku nemocnièních nákaz je zvyšující se poèet kmenù kultivovaných z biologického materiálu pacientù i z nemocnièního prostøedí, odolných na léèbu antibiotiky tzv. multirezistenèní kmeny. rámci státního zdravotního dozoru ve zdravotnických zaøízeních je nutná zvýšená kontrola dodržování pøedepsaných hygienických režimù a zásad správné ošetøovatelské péèe. oèenka S MS se sídlem v Ostravì

7 III. ontrolní èinnost v roce 200 rámci výkonu státního zdravotního dozoru bylo v roce 200 provedeno celkem kontrol a šetøení, vydáno 440 rozhodnutí k zajištìní ochrany zdraví. a základì provedených kontrol byly ukládány blokové pokuty a pokuty ve správním øízení v celkové výši více než è. Celkem bylo prošetøeno 491 stížností a k labo- 6WL' 6WL] Xåtit 6WLOXL]XãEtXS]X 6WL(,$,&iLS -LiWLSWEt t]t &O.+606M ratornímu vyšetøení odebráno 5 51 vzorkù. rámci souèinnosti s jinými orgány státní správy bylo vydáno odborných stanovisek. Jednalo se pøedevším o stanoviska k územním øízením, projektovým dokumentacím staveb, ke kolaudacím. 2E 6WL 5]XWt.WO 9] JLEpXiOt JLåLS W E åpxåtit JL WtWX JLSi SWLSLL &O.+606M Tabulka è. 1 øehled kontrolní èinnost S MS kraje v roce 200 Tabulka è. 2 øehled stanovisek S MS kraje v roce 200 ygiena obecná a komunální oblasti komunální hygieny byl dozor zamìøen na pitnou vodu (veøejné vodovody, studny), kryté bazény, letní koupalištì, pøírodní koupalištì a koupací místa, na èinnosti epidemiologicky závažné - sauny, kadeønictví a holièství, kosmetické salóny, manikúra a pedikúra, masáže, solária a fit centra, ústavy sociální péèe a domovy dùchodcù. Bylo provedeno kontrol, z toho 687 místních šetøení v rámci kolaudací staveb, 747 kontrol v oblasti pitných vod a vod ke koupání, kontrol èinností epidemiologicky závažných v provozovnách služeb péèe o tìlo a 7 kontrol v ústavech sociální péèe a domovech dùchodcù. ygiena výživy a pøedmìtù bìžného užívání oblasti hygieny výživy byl dozor zamìøen na zaøízení spoleèného stravování, výrobny lahùdek, cukráøských výrobkù a zmrzliny, stánky s obèerstvením, prodejny potravin a sklady potravin. pøedmìtù bìžného užívání (B) byly kontroly soustøedìny na výrobce a dovozce B a na distribuèní sí tìchto výrobkù s cílem vyhledání dovozcù a výrobcù, kteøí nesplnili svou notifikaèní povinnost. racovníci oboru hygieny výživy kontrolují na území kraje celkem potravináøských zaøízení. Z tohoto poètu je zaøízení spoleèného stravování, na které je kontrola zamìøována prioritnì. ále dozoruje 115 výrobcù a dovozcù B (hraèky, sklo, porcelán, keramika, potravináøské stroje a zaøízení, kosmetika, výrobky pro dìti do let vìku) a cca 800 prodejen tìchto výrobkù. Celkem bylo provedeno kontrol, z toho 452 místních šetøení v rámci kolaudací staveb, 1 49 kontrol ve vyvaøujících restauracích, 58 kontrol v zaøízeních uzavøeného stravování, 25 kontrol stánkù s obèerstvením, 1004 kontrol v nevyvaøujících restauracích, kontrol v prodejnách potravin a skladù a 2 kontrol ve výrobnách lahùdek, cukráøských výrobkù a zmrzliny. oèenka S MS se sídlem v Ostravì

8 ygiena dìtí a dorostu racovníci oboru hygieny dìti a dorostu kontrolují na území kraje celkem školských zaøízení a 255 letních dìtských táborù. oblasti hygieny dìtí a dorostu byl dozor zamìøen na kontrolu hygienických podmínek v pøedškolních a školských zaøízeních (mateøské, základní a støední školy, speciální a úèelová zaøízení pro dìti a mladistvé), na kontrolu zaøízení školního stravování a na kontrolu táborù dìtské rekreace a škol v pøírodì. Celkem bylo provedeno kontrol, z toho 148 místních šetøení v rámci kolaudací staveb, 22 kontrol mateøských škol, 208 kontrol základních škol, 8 kontrol ve støedních školách, 727 kontrol školního stravování, 101 kontrol úèelových a speciálních školských zaøízení a 18 kontrol zotavovacích akcí pro dìti. ygiena práce oblasti hygieny práce byl dozor zamìøen na kontroly rizikových i nerizikových prací a pracoviš, ovìøování podmínek vzniku nemocí z povolání, na komplexní provìrky ve spolupráci s ostatními odbory S, mìøení parametrù pracovního prostøedí, kontrolu uèòovských pracoviš. Celkem bylo provedeno kontrol, z toho 725 místních šetøení v rámci kolaudací staveb, 794 kontrol nerizikových prací, 1 57 kontrol prací v riziku 2. kategorie, 98 v kategorii rizika a 74 kontrol prací v riziku 4 kategorie. ále bylo provedeno 575 kontrol ovìøování podmínek pro vznik nemocí z povolání, 54 kontrol plnìní uložených opatøení a 5 dalších šetøení. ategorizace pracoviš stále probíhá. Infekèní epidemiologie, hygiena zdravotnických zaøízení rotiepidemický odbor provádìl depistáže v ohniscích infekèních onemocnìní vèetnì sledování pohlavních nemocí a TBC. Zdravotní dozor byl zamìøen zejména na organizaci povinného oèkování dìtí, mimoøádného oèkování proti chøipce a dalším onemocnìním, oèkování v domovech dùchodcù a léèebnách dlouhodobì nemocných. oblasti zdravotního dozoru ve zdravotnických zaøízeních a pøedcházení vzniku nemocnièních nákaz byly provádìny kontroly provozních øádù zdravotnických zaøízení se zamìøením na dodržování režimových opatøení, kontroly sterilizace a dezinfekce. Celkem bylo provedeno kontrol a šetøení, z èehož bylo depistáží v ohniscích infekèních onemocnìní, 69 provìrek v lùžkových zdravotnických zaøízeních, provìrek ambulantních zaøízení, 894 šetøení nemocnièních nákaz, 188 provìrek zdravotnických laboratoøí a kontrol sterilizaèních zaøízení a 104 kontrol oèkování v domovech dùchodcù a L. oèenka S MS se sídlem v Ostravì

9 I. Stav a vývoj složek životního prostøedí Ovzduší Zneèištìní ovzduší se stalo jedním ze symbolù devastace prostøedí. Je to dáno pøedevším snadnou smyslovou postižitelností zmìn kvality ovzduší, intenzitou mìøení a v neposlední øadì také publicitou, která je tomuto faktoru vìnována. ostoj obèanù ke kvalitì ovzduší je ovlivnìn subjektivním vnímáním problému, kdy obèan cítí, že zevní prostøedí na nìj intenzívnì pùsobí, nemá pøed ním úniku musí se v prostøedí pohybovat, dýchat vzduch, nemá možnost výbìru. Tyto pocity èasto umocnìné sdìlovacími prostøedky mohou potlaèit význam jiného faktoru, který v koneèném výsledku mùže mít závažnìjší následky na ztrátách na zdraví než vnìjší prostøedí a tím je životní styl. Studiemi je prokázáno, že životní styl, jehož kvalita je plnì v rukách každého jednotlivce, ovlivòuje naše zdraví v daleko vìtší míøe, než hodláme pøipustit. ožadavky, upozornìní i doporuèení na zmìnu životního stylu však èasto chápeme jako nežádoucí zásah do integrity naší osobnosti, a proto nedostatky radìji svádíme na faktory vnìjšího prostøedí. Zámìrem výše uvedeného sdìlení nebylo v žádném pøípadì zlehèit èi snížit význam zneèištìní ovzduší, ale upozornit i na jiné skuteènosti, které mohou pøecenìním jednoho faktoru být odsunuty do ústraní. Zneèištìní venkovního ovzduší jako rizikový faktor, který mùže ovlivnit zdraví velkých skupin populace zaèalo být vnímáno a zkoumáno v prùbìhu minulého století. odnìtem byly napø. opakované smogové situace v Londýnì, fotochemický smog v Los Angeles, prùmyslové havárie. Londýnì v dobì smogové epizody a tìsnì po ní zemøelo o 4000 více lidí než v srovnatelném období v døívìjších letech. Od tìchto dob byla publikována øada odborných pojednání, která dokumentují vliv zneèištìného ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva, pøedevším na zvýšení nemocnosti a úmrtnosti. øedmìtem zájmu jsou v první øadì onemocnìní dýchacích cest, která jsou vstupní branou inhalaèní expozice a tím i místem hlavních projevù úèinkù zneèis ujících látek na lidský organismus. alší pozornost je zamìøena na imunitní stav organismu, poruchy reprodukce, výskyt nádorových onemocnìní. ygienická služba byla garantem sledování kvality ovzduší do 90. let minulého století. esce v této oblasti byly pak postupnì pøesunovány do resortu životního prostøedí. souèasné dobì je gestorem monitorování parametrù zneèištìní ovzduší Èeský hydrometeorologický ústav, který provozuje Informaèní systém kvality ovzduší. odává jak aktuální informace o stavu ovzduší, tak soustøeïuje a zpracovává všechna mìøení, provádìná i jinými resorty, do souhrnných pøehledù a publikací. Informace zveøejòuje na internetu. aždoroènì vydává tiskem øehled zneèištìní ovzduší na území Èeské republiky. Státní správa v ochranì ovzduší byla svìøena obcím, krajùm, resortu životního prostøedí. ygienická služba, jako orgán ochrany veøejného zdraví (OZ), vystupuje v øízeních týkajících se problematiky vnìjšího ovzduší jen jako dotèený orgán státní správy v oblasti hodnocení a øízení zdravotních rizik. a území Moravskoslezského kraje základní imisní monitoring provádí ÈMÚ. Se souhlasem ostravské poboèky ÈMÚ jsou v tabulce è. uvedeny roèní prùmìry za rok 200. roce 200 pokraèoval dlouhodobì pozorovaný trend ve snižování imisí SO 2. a žádné ze sledovaných stanic v rámci MS kraje nebyl roèní aritmetický prùmìr oxidu siøièitého v roce 200 vyšší než 20 µgm - tj. 40 % imisního limitu (50 µg m - ). ejvyšší hodnota roèního aritmetického prùmìru byla nalezena v Orlové (17,0 µg m - ), ale ani na jedné stanici nebyla pøekroèena limitní hodnota denní 24-hodinové koncentrace 100 µg m -. a pøevážné vìtšinì sledovaných stanic nebyl roèní aritmetický prùmìr oxidu dusièitého v roce 200 vyšší než 0 µg m - tj. cca 75 % imisního limitu (40 µg m - ). yšší hodnota roèního aritmetického prùmìru než 0 µg m - oèenka S MS se sídlem v Ostravì

10 þto SãWI0 WL S!,/ S S!,/ /i 2WXEý+0Ò ýi 2W)LIM 2W=iE ý7 ãt )0tW +t.li 2Oi 6WXp 2S.W L 7 L. %to. tå ýoi 1itX-EOX 2W t] 6 WOi+ Tabulka è. oèní prùmìry SO 2, O 2 a M10 v MS kraji v roce 200 byla nalezena v Ostravì-øívoze (0,4 µg m - ). Zneèištìní ovzduší polétavým prachem má stabilní charakter bez výraznìjších zmìn a jeho význam ve všech monitorovaných sídlech pøetrvává. øekroèení roèního imisního limitu pro polétavý prach frakce M10 (aritmetický roèní prùmìr > 40 µg m - nebo více než 5 pøekroèení 24- hodinového limitu 50 µg m - ) bylo v roce 200 nalezeno na všech stanicích ve mìstech. ejhorší situace byla zjištìna ve mìstech avíøov a Èeský Tìšín. Ani na jedné horské stanici nebylo zjištìno pøekroèení limitních hodnot. Zdravotní ústav v Ostravì nadále provozuje mìøící stanice na území mìst Ostrava a arviná. Tyto stanice jsou souèástí Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostøedí, který je øízen Ministerstvem zdravotnictví a organizován Státním zdravotním ústavem v raze (SZÚ). ásledující údaje o zneèištìní ovzduší ve vybraných mìstech v roce 200 byly poskytnuty SZÚ raha. romì monitorování základních škodlivin oxid siøièitý, oxid dusièitý a prašný aerosol jsou stanice využívány pøedevším pro nadstavbová mìøení tìch polutantù, které nelze automatickými analyzátory sledovat a jejich výskyt právì na Ostravsku a arvinsku je závažný. Jedná se o polyaromatické uhlovodíky (A), tìkavé J > ] % W 2 i L. + p O i. W 0 látky (TOL). e vzorcích prašného aerosolu jsou ještì stanovovány tìžké kovy arsen (As), kadmium (Cd), chróm (Cr), mangan (Mn), nikl (i), olovo (b). oncentrace tìkavých organických látek (TOL) v ovzduší (reprezentované benzenem) jsou v Ostravì a arviné vyšší než v dalších sledovaných mìstech a pøekraèuje v obou mìstech limit pro benzen 5 g m -. A (benzo(a)pyrynu je situace v Ostravì a arviné výraznì horší než v ostatních mìstech. Wt Ò E / Obrázek è. 2 oncentrace benzenu v ovzduší rok 200 O 6 oèenka S MS se sídlem v Ostravì

11 @ J > S ] % W 2 i L. Wt Ò E / + p O i. i ä X ] i 6 O] W % W ovnìž situace ve zneèiš ování ovzduší tìžkými kovy v prašné frakci M 10 je zejména v Ostravì velmi nepøíznivá, a to v dùsledku zneèiš ování ovzduší pøedevším z hutního prùmyslu. olétavý prach frakce M 10 je definován jako prachové èástice, které mají aerodynamický prùmìr menší než 10 µm. oncentrace kovù v prašné frakci M 10 v grafu je vyjádøena indexem, jako podíl prùmìrné koncentrace daného kovu a jeho pøípustné limitní hodnoty. Index kvality ovzduší Zpracování indexu kvality ovzduší (IO) vychází z aktuálnì platné legislativy aøízení vlády è. 50/2002 Sb. o zpracování indexu kvality ovzduší byly zahrnuty roèní hodnoty aritmetického prùmìru SO 2, O 2, polétavého prachu frakce M10, As, Cd, b, benzenu a benzo(a)pyrenu. ro názornost je uvedeno porovnání indexu kvality ovzduší pro 8 sídel Èeské republiky, ve kterých byly vyjmenované škodliviny trvale monitorovány. [, Obrázek è. oncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší rok 200 W 2 Wt Ò E / i L. O 6 + p O i. 2O.LX $ Obrázek è. 4 Zneèištìní frakce M 10 tìžkými kovy rok 200 W 0 2., W + W t2]xãt]tãolp W t2]xãtlo ]þlãw p W t2]xãt]þlãw p W t2]xãtt ]þlãw p W t2]xãtxmtt W t2]xãtþlwp 2W.Li ÒWt/ + O] ä i %.iop 6 Obrázek è. 5 Index kvality ovzduší v roce 200 oèenka S MS se sídlem v Ostravì

12 o druhé tøídy kvality ovzduší byla zaøazenamìsta Brno, Žïár n. Sázavou, lzeò, radec rálové, raha 10, do tøetí tøídy Ústí n. Labem a do ètvrté tøídy kvality ovzduší byla zaøazena sídla Ostrava a arviná. odnoty IO jsou srovnatelné s hodnotami v pøedchozích letech. Celkové hodnocení kvality ovzduší ostravsko-karvinské prùmyslové aglomeraci došlo v posledních letech v dùsledku útlumu hutního a tìžkého prùmyslu a velkým investicím do odluèovacích zaøízení a technologií k poklesu zneèiš ování ovzduší u ukazatelù SO 2 a O X pod roèní limitní hodnoty. epøíznivá situace zùstává stále u tuhých zneèis ujících látek, zejména frakce M 10, obsahu nìkterých tìžkých kovù v této frakci prachu, dále pak u polyaromatických uhlovodíkù, kdy jsou pøípustné limity stále pøekraèovány. Ovzduší v mìstech Ostrava a arviná je hodnoceno ve tøídì 4 Zneèištìné ovzduší. Zlepšování kvality ovzduší se, i pøes stávající ne plnì vyhovující stav, projevilo poklesem poètu akutních respiraèních onemocnìní (AO) a onemocnìní horních cest dýchacích. ejvýraznìji se pokles AO se projevil u vìkové skupiny dìtí 0-5 let. itná voda itnou vodou je veškerá voda v pùvodním stavu nebo po úpravì, která je urèena k pití, vaøení, pøípravì jídel a nápojù, voda používaná v potravináøství, voda, která je urèena k péèi o tìlo, k èištìní pøedmìtù, které svým urèením pøicházejí do styku s potravinami nebo lidským tìlem, a k dalším úèelùm lidské spotøeby, a to bez ohledu na její pùvod, skupenství a zpùsob jejího dodávání. ygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a èistotu pitné vody se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelù. ygienické limity stanovila vyhláška è. 76/2000 Sb., která byla nahrazena vyhláškou è. 252/2004 Sb. Jejich dodržování ukládá zákon è. 258/ 2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví. Zákon vymezuje povinnosti provozovatelùm vodovodù pro veøejnou potøebu, ale i jiným osobám, které provozující zdroje pitné vody jako souèást své podnikatelské èinnosti. aždá takto definovaná osoba je zodpovìdná za dodržování kvality vody, je povinna zajiš ovat kontrolní vyšetøení ve stanoveném poètu a rozsahu a výsledky pøedkládat orgánu ochrany veøejného zdraví (OZ). rajská hygienické stanice v Ostravì kromì kontrol plnìní povinností provozovatelù provádí vlastní odbìry a vyšetøení. Zásobování obyvatel Moravskoslezského kraje je z více než 80 % zajiš ováno z centrálního systému, tzv. Ostravského oblastního vodovodu (OO), který pitnou vodu pøivádí do všech okresù Moravskoslezského kraje vèetnì mìsta Ostravy. Zdrojem vody tohoto systému jsou pøehrady ružberk, Šance a Morávka. jednotlivých oblastech je voda z OO dále doplòována z lokálních podzemních zdrojù. romì uvedeného systému je na území kraje øada menších a malých vodovodù, které využívají jen místní podzemní zdroje a jejich provozovateli jsou nejèastìji obce a tzv. komerèní studny využívané pro podnikatelskou èinnost. Individuální zdroje pitné vody domovní studny nejsou ze zákona pøedmìtem výkonu státního zdravotního dozoru. þw]ieewo ± ± þtwx þw Tabluka è. 4 ozdìlení vodovodù v MS podle zásobovaných obyvatel S MS kraje jako orgán OZ v rámci výkonu zdravotního dozoru provedla v roce 200 minimálnì 1 kontrolu plnìní povinností provozovatelù všech vodovodù a kontrolu 100 komerèních studní. romì toho byly provádìny kontrolní odbìry vzorkù vody k laboratornímu vyšetøení. velkých vodovodù provozovaných velkými vodárenskými spoleènostmi v kraji (Sma, Oa) nejsou dlouhodobì závažnìjší nedostatky zjiš ovány a to jak v kvalitì vody, tak v dodržování èetnosti a rozsahu kontrolních rozborù vody. valita pitné vody pøivádìné z úpraven vodních zdrojù ružberk, Šance a Morávka je na velmi dobré úrovni. apø. hodnoty oèenka S MS se sídlem v Ostravì

13 dusiènanù se pohybují kolem 10 mg/l, pøitom limitní hodnota je 50 mg/l. øíznivý a vyrovnaný stav je také u zdravotnì nejzávažnìjších ukazatelù, jako jsou tìžké kovy nebo nìkteré organické slouèeniny. rèitým nedostatkem je nižší obsah vápníku a hoøèíku ve vodì (tvrdost), který je zpùsoben tím, že se jedná o vodu z povrchových zdrojù a nikoliv o vodu podzemní. Již ménì pøíznivá situace je u malých vodovodù v obcích zásobovaných z vlastních zdrojù, které jsou provozovány rùznými firmami nebo pøímo obcí. rofesionální úroveò tìchto provozovatelù je rozdílná, ve vìtšinì pøípadù je spíše nízká. Orgán OZ se pøi výkonu státní kontroly tak èasto setkává se základními nedostatky ve zdravotním zajištìní vody mikrobiální kontaminace. odovody jsou sice vybaveny chlorováním vody, ale pokud nedokonalým provozním režimem dochází k výkyvùm v obsahu volného chlóru - pøi nízké hodnotì chlóru hrozí nebezpeèí pomnožování bakterií ve vodì a naopak, když je tzv. pøechlórováno, je dùsledkem odmítavá reakce obyvatel a jejich nátlak na provozovatele, aby vodu nechloroval. Je však nutné konstatovat, že postupnì se daøí i tyto problémy øešit. rovozovatelé malých vodovodù mají snahu zajistit kvalitní pitnou vodu. odovody jsou vybavovány mìøící technikou a pøístroji, které dávkují chlór podle množství odebrané vody. tomu, aby kvalita pitné vody malých vodovodù a studní pro podnikání odpovídala pøedepsaným hodnotám, pøispívá kromì snahy provozovatelù i vìdomí, že jsou kontrolováni a za zjištìné nedostatky mohou být postiženi. racovníci rajské hygienické stanice v roce 200 provedli 272 kontrol povinností provozovatelù a odebrali k vyšetøení témìø 600 vzorkù vody. Bylo vydáno 24 zákazù používání vody (10 B, 6 M, 8 O) a uloženo 12 pokut v èástce è. ydání zákazu používání vody mìlo ve všech pøípadech kladný vliv na rychlost provedení nápravy ze strany provozovatelù. Stejný úèinek mìla i souèasnì zahájená øízení o uložení pokuty, a již pokuta v koneèném dùsledku byla uložena, nebo bylo od ní upuštìno. Zdravotní dùsledky a rizika zneèištìní pitné vody jsou pøedmìtem celostátního systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostøedí. lavním øešitelem je Státní zdravotní ústav v raze, spolupracují jednotlivé hygienické stanice. Sledování je provádìno ve 0 vybraných lokalitách Èeské republiky. Za Moravskoslezský kraj v Ostravì a arviné. o systému jsou pøedávány výsledky laboratorních vyšetøení vody minimálnì v 65 ukazatelích získaných jak hygienickými stanicemi, tak i údaje od provozovatelù vodovodù. Souèástí monitoringu je také okamžité hlášení havarijních pøípadù ve zmìnì jakosti vody, které by mohly zpùsobit zdravotní ohrožení obyvatelstva, èi hlášení zmìn, které mìly za následek vydání zásadních opatøení ze strany orgánu OZ vèetnì vyøazení vodovodu z provozu. Sledování indikátorù poškození zdraví je soustøedìno na hlášení infekèních onemocnìní s možným pøenosem kontaminovanou vodou a na evidenci otrav, zpùsobených chemickou kontaminací pitné vody. øehled pøekroèení zdravotnì závažných ukazatelù kvality pitné vody (M a M) v % ve sledovaných lokalitách za období let je uveden na obrázku è. 6 (zdroj SZÚ raha). Z grafù vyplývá, že v hodnoceném období 5 let byly vykázány nejlepší výsledky v dodržování M a M v odonínì a nejhorší v olínì. itná voda na území mìsta Ostravy patøí k prùmìrným, arviná se øadí mezi nejlepší. Celkové hodnocení kvality pitné vody Z rozboru epidemiologické situace v Moravskoslezském kraji vyplývá, že nebyl prokázán pøípad pøenosu infekce vodou z vodovodu pro veøejnou potøebu. ovnìž nebyl zaznamenán žádný pøípad otravy z konzumace pitné vody v dùsledku její chemické kontaminace. ejèastìjší nedostatky - pozitivní mikrobiologické nálezy u malých vodovodù a komerèních studní byly neprodlenì øešeny dùsledným provádìním zdravotního zabezpeèení vody (chlorace). euspokojivý stav po stránce chemických ukazatelù (dusiènany) pøetrvává u skupinového vodovodu zásobujícího cca 7600 obyvatel obcí ulnek, ladké Životice a Suchdol n/o (J) souladu se zákonem byla oèenka S MS se sídlem v Ostravì

14 @ > + t0 > t1 þ i L. % Otþ + ] i 6 i ä L LW / t i L L X % E X ã + +. O 2 % t W t O t ã E OL 0 0 O S. / 2 X % â Wt + Wt Ò Ò ]S Wt O] ]S Wt t þ ' L M X % ý W i 0 ä % L L - tå Ot.. W O E 2 - LE / W O. L L - Wt Ò X L 1 O E - O L - O L - Otþ + O] O. W 2 p O X O O i L LW / te W O. L M X % ý t þ ' L E X M LW = 6 Obrázek è. 6 øekroèení mezných hodnot u pitné vody v roce 2002 O t tå E O Ot LE / 0 te LW S M. 6 / 6 X = Wt. â Ò Obrázek è. 7 øekroèení nejvyšších mezných hodnot a mezných hodnot referenèního rizika v roce 2002 povolena výjimka s trváním do 09/2004. aopak hodnoty dusiènanù všech vodovodù zásobovaných systémem OO se pohybují na 1/5 povoleného limitu 50 mg/l. nìkterých lokalitách na území mìsta Ostravy je problémem zvýšený obsah železa, jehož pøíèina je v nevyhovujícím stavu rozvodného potrubí. oupalištì mìlým koupalištìm je krytá nebo nekrytá stavba nebo zaøízení urèené ke koupání a pøístupné veøejnosti a související plochy s vybavením. oupalištìm ve volné pøírodì je pøírodní nebo umìlá vodní plocha, která je oznaèena jako vhodná ke koupání pro veøejnost. Má provozovatele, který odpovídá za kvalitu vody. oupací oblastí je vodní plocha, která je využívána ke koupání vìtším poètem fyzických osob a byla takto oznaèena zvláštním právním pøedpisem. emá provozovatele, kvalitu vody kontroluje stát. rovozovatel koupalištì má ze zákona obdobné povinnosti jako provozovatel vodovodu. Je povinen koupalištì provozovat podle schváleného provozního øádu, udržovat kvalitu vody v pøedepsaných ukazatelích a laboratorními vyšetøeními zajiš ovat pravidelnou kontrolu. ýsledky mìøení a laboratorních vyšetøení je povinen neprodlenì sdìlovat pøíslušnému orgánu ochrany veøejného zdraví. oda v umìlých koupalištích po celou dobu provozu trvale cirkuluje mezi bazénem a úpravnou. rùbìžnì musí 2.Wi /Wt 9OiS t.xsteow %XWiO )0tW.Li 1-Lþt 2S 2W &O06. Tabulka è. 5 øehled o poètu koupališ a koupacích oblastí v MS v roce 200 oèenka S MS se sídlem v Ostravì

15 být zajiš ována její zdravotní nezávadnost dezinfekcí chlorací nebo ozonizací, pøípadnì kombinací obou zpùsobù. odle poètu návštìvníkù musí být voda v bazénu øedìna novou, èistou vodou. a 1 návštìvníka je pøedepsána obmìna min. 0 l vody za den. romì krytých bazénù a letních koupališ je v obdobném režimu v kraji provozováno ještì 86 saun. ontroly koupališ ze strany pracovníkù S MS kraje jsou provádìny podle kontrolního plánu 4 roènì u krytých a minimálnì 2 za sezónu u letních koupališ, z toho pøi každé druhé kontrole jsou odebírány vzorky vody k laboratornímu vyšetøení. edostatky v provozní kázni popø. v kvalitì vody jsou øešeny blokovými pokutami. závažnìjších pøípadech je zahajováno s provozovatelem správní øízení a uložena pokuta podle zákona o ochranì veøejného zdraví. roce 200 se jednalo o 2 pøípady. Závìrem lze konstatovat, že provozní kázeò a odborná zpùsobilost provozovatelù a zamìstnancù krytých bazénù a letních koupališ se v uplynulém období výraznì zlepšila. roce 200 nebylo nutné vydávat zákaz provozu koupalištì. oupací oblasti a koupalištì ve volné pøírodì Èeská republika vyhláškou è. 159/200 Sb. vydala seznam míst vhodných ke koupání, který obsahuje 128 položek. rámci Moravskoslezského kraje se jedná o 0 míst, které již v prùbìhu roku 200 sledovala rajská hygienická stanice MS kraje se sídlem v Ostravì viz tabulka è.6, kde pro informaci je uveden pøehled koupacích oblastí v MS s vyznaèením stavu, který v prùbìhu sezóny 200 byl dominující. Informace o jednotlivých koupacích místech byly v dobì letní rekreaèní sezóny zpøístupnìny na Od roku 2004 bude systém informací jednotný pro celou Èeskou republiku. ovrchové vody využívané ke koupání koupací oblasti Zvláštní kapitolou jsou tzv. koupací oblasti. Jedná se o vodní plochy, které jsou vhodné pro koupání, jsou využívány vìtším poètem lidí a byly státem takto oznaèeny. ovinnost sledovat kontrolu kvality vody a podávat informace, popøípadì vydávat upozornìní pøi zhoršené kvalitì nebo i zákaz, stát delegoval na krajské hygienické stanice. Od sezóny 2004 bude vždy po jejím ukonèení vydávána závìreèná zpráva pro potøebu E. Jedná se o významné koupací oblasti, které nemají provozovatele, ale které využívá ke koupání vìtší poèet osob, a které Ministerstvo zdravotnictví zaøadilo na seznam sledovaných míst. evybírá se na nich vstupné. ontrolu kvality vody provádí ze zákona pøíslušná krajská hygienická stanice. øi zhoršení kvality vody je vydáváno upozornìní pro obèany, pøi pøekroèení limitù, kdy hrozí ohrožení zdraví je S povinna vydat zákaz koupání. Zákaz musí být zveøejnìn na úøední desce místnì pøíslušné obce s rozšíøenou pùsobností a na úøedních deskách všech obcí tvoøících její správní obvod. romì toho je zákaz dán k zveøejnìní sdìlovacím prostøedkùm. Je pak vìcí obèana, zda vezme na vìdomí údaje o nevhodnosti vody ke koupání a bude zákaz respektovat. tomto bodì je nutné upozornit na právní dùsledky, kterým se mohou vystavit v pøípadì nerespektování vydaného zákazu organizátoøi dìtských táborù, vedoucí vodáckých kurzù, uèitelé s dìtmi na výletech a pod. oupalištì ve volné pøírodì Je to místo, za které si provozovatel vzal odpovìdnost a sleduje na své náklady kvalitu vody a zabezpeèuje další služby na bøehu. ovinnì je to sbìr odpadkù, provoz záchodù a údržba ploch na koupališti, èasto zajiš uje také sprchy a pøevlékací kabiny. ybírá vstupné. MS kraji je pouze jedno koupalištì ve volné pøírodì Štìrkovna luèín. Ostatní vodní plochy Jedná se o poslední a nespornì nejvìtší množinu všech možných vodních ploch a vodních tokù. valita vody z hlediska využití pro vodní rekreaci a koupání není nikým sledována. Jedná se o tzv. obecné užívání vod. okud není vydán výslovný zákaz koupání, který by zøejmì smìøoval více do majetkoprávní sféry než do sféry péèe o zdraví, lidé se v tìchto vodách mohou koupat na vlastní nebezpeèí. Zodpovìdnost za koupání dìtí v tìchto pøípadech plnì nesou rodièe. I v tomto pøípadì platí právní odpovìdnost vedoucích organizovaných akcí dìtí a mládeže. ro vodní rekreaci má velký význam pøítomnost fytoplanktonu ve vodì. ytoplankton se skládá ze dvou velkých oèenka S MS se sídlem v Ostravì

16 skupin organismù øas a sinic. Øasy i sinice mají ve vodì podobnou úlohu, ale z hlediska vlivu na lidské zdraví jsou sinice mnohem nebezpeènìjší. Sinice obsahují látky, které zpùsobují alergie. koupajícího èlovìka se podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodì pobývá, mohou objevit vyrážky, zarudlé oèi, rýma. Alergické reakce mohou vyvolat i nìkteré øasy. Sinice také mohou produkovat rùzné toxiny. odle toho, kolik a jakých toxinù se do tìla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se støevními a žaludeèními potížemi, pøes bolesti hlavy až po vážnìjší jaterní problémy. koupacích míst v Moravskoslezském kraji ve druhé polovinì koupací sezóny docházelo pøedevším u malých vodních ploch ke zhoršení kvality vody rozvojem fytoplanktonu, který mìl za následek vydání 9 zákazù koupání, které trvaly až do ukonèení letní rekreaèní sezóny. odobný vývoj lze pøedpokládat i v roce rajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje bude stejnì jako v roce 200 podávat pravidelné informace o kvalitì vody na všech druzích koupališ a koupacích oblastí jak prostøednictvím centrálního systému, tak místním a regionálním sdìlovacím prostøedkùm, dotèeným obcím vèetnì podávání informací na dotazy elektronickou poštou èi telefonicky. oèenka S MS se sídlem v Ostravì

17 oèenka S MS se sídlem v Ostravì WLWL.XSttW ]y 7Et %5 5Et(L5 %5 %XãEt %5 6Ep+ LEt %5 916O]i+W.O %5 916O]i+W/ %5 916O]i+W1iOi %5 916O]i+W5]i %5 916O]i+W5X, %5 916O]i+W5X,, %5 91%ã )0 91%XãS )0 91äL'O'OL )0 91äL/XþL )0 91äL6E ãl )0 912Oãi0tW )0 912OãiOL )0 917 OLiS 0WO.$ 917 OLiS 7 OLW.$ 917 OLiS O.$.OLãM]6W%Xt.$ 9ELpM]%Xt.$ 91ý i.mwt 1-91.EM+OL 1-91.OWp6XO2X 1-91ÒOt0O%tO W L.S LL 1-919tW2 1-6W tepm]2s 2 91%XLã%%XLã% 2 /JOþtWLWL]y WOXMttOLWSXSit S OiiXMttOLW]ãL]LL] L ]t]l]iwt]iwt]wtl]lstpml Tabulka è. 6 øehled koupacích oblastí v MS v roce 200 s uvedením kvality vody

18 . Ochrana spotøebitele Zákon è. 258/2000 Sb., upravuje podmínky pro provozování širokého spektra služeb, u kterých pøi nedodržení pøedepsaných podmínek a požadavkù by mohlo dojít k ohrožení èi poškození zdraví jednotlivce nebo i skupiny spotøebitelù. Tyto èinnosti jsou ze zákona charakterizovány jako epidemiologicky závažné. Za èinnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb, výroba potravin, uvádìní potravin do obìhu, výroba kosmetických prostøedkù, provozování holièství, kadeønictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneraèních nebo rekondièních služeb, provozování živnosti, pøi níž je porušována integrita kùže a provozování živnosti, ve které se používají k péèi o tìlo speciální pøístroje (napø. solária, myostimulátory), poskytování ubytovacích služeb. Z hlediska možných zdravotních dùsledkù je nejzávažnìjší provozování stravovacích služeb. Jak již bylo uvedeno v úvodních kapitolách, jedná se v rámci kraje témìø o zaøízení. ýkon státního zdravotního dozoru je zamìøen na dvì základní oblasti. rvní jsou stavebnì technické podmínky výroby pokrmù ve stravovacích zaøízeních, druhou oblastí dodržování podmínek technologie výroby pokrmù a jejich zdravotní nezávadnost. Stavebnì technická úroveò provozoven se postupnì zlepšuje, jak nabývají úèinnosti termíny stanovené právními pøedpisy. Za dobu platnosti zákona è. 258/2000 Sb. došlo k výraznému zlepšení hygienického standardu pøedevším v oblasti technického a technologického vybavení (postupné vybavování kuchyní nerezovým zaøízením, konvektomaty, rychlozchlazovaèi, umývadly s ovládacími èidly apod). øesto stále existují nedostatky. pøípadech, že provozovny naprosto neodpovídají souèasným legislativním požadavkùm a nejsou patrna ani dílèí zlepšení, jsou zahajována ze strany orgánu OZ správní øízení. Øada provozovatelù za tìchto podmínek pak radìji ukonèuje èinnost z vlastního podnìtu. održování provozních podmínek pøi výrobì a pøípravì pokrmù je pøímo úmìrné míøe zdravotních rizik, kterým je vystaven finální spotøebitel - konzument. iziko onemocnìní nákazou z potravin narùstá pøedevším v letním období a v místech vyšší koncentrace lidí vèetnì rekreaèních oblastí. Bìhem teplých dní dochází snadno ve špatnì uskladnìných potravinách èi pokrmech k masivnímu pomnožení mikroorganismù. aždoroènì je v tomto období zaznamenáván nárùst výskytu alimentárních onemocnìní. To byly hlavní dùvody, které vedly v roce 200 pracovníky S k cíleným kontrolám stravovacích provozù v rekreaèních oblastech jak na horách, tak u koupacích míst èi v motorestech. o systému kontroly byly zahrnuty i stánky a bufety s rychlým obèerstvením na nádražích, letišti, zábavných parcích. rámci této akce bylo provìøeno celkem 166 provozoven ve všech regionech MS. ejèastìji u 40 % zaøízení byly zjištìny nedostatky v provozní hygienì rovnìž v 40 % nedostatky pøi skladování surovin (nevhodná skladovací teplota u uzenin, zeleninových salátù) a nedodržení stavebnì technických požadavkù v 5 %. e více než 20 % zaøízení byly zjištìny závady v dodržování osobní hygieny personálu. Jak již bylo uvedeno problematika veøejného stravování je z hlediska > ] O i t Mt X 1 > ] O i t Mt X 1 WX MLi] t]t ]it X ]O]p ] ] p S WXp Xi p S E OEtþ OiW ý5 06. ] ]OL E] L tp ism ý5 06. ]WLi ] t] t ~W Obrázek è. 8 ýsledky kontrol stravovacích zaøízení v roce 200 OtO E Obrázek è. 9 ýsledky kontrol potravináøských výroben v roce 200 oèenka S MS se sídlem v Ostravì

19 možného ohrožení zdraví spotøebitele nejvíce rizikovou. roto také pøi výkonu státního zdravotního dozoru je v této oblasti uplatòováno nejvíce sankcí - a již v pøestupkovém øízení formou blokových pokut, tak ukládáním pokut ve správním øízení. Za rok 200 bylo uloženo blokových pokut ve výši è a 28 pokut ve správním øízení v èástce pøesahující 1,7 mil.è. zhledem k tomu, že znaèná èást kontrolních šetøení byla ukonèena pokutou, nelze hygienickou úroveò stravovacích provozoven považovat za uspokojivou. Ostatní èinnosti epidemiologicky závažné zahrnují pøedevším provozovny holièství, kadeønictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneraèních nebo rekondièních služeb, provozování živnosti, pøi níž je porušována integrita kùže a provozování živnosti, ve které se používají k péèi o tìlo speciální pøístroje. MS bylo v roce 200 evidováno 2820 takových zaøízení. aždý provozovatel tìchto služeb musí mít vypracovaný a orgánem ochrany veøejného zdraví schválený provozní øád. øi provìrkách je pak následnì kontrolováno dodržování schválených postupù jedná se pøedevším o dezinfekci pøípadnì i sterilizaci nástrojù a prostøedí, manipulace s prádlem, nebezpeèným odpadem, celkovou èistotu provozoven. edodržení stanovených zásad a postupù pøedevším u tìch èinností,u kterých mùže dojít k drobným krvavým poranìním zákazníka, nebo kdy samotná služba pøedstavuje porušení integrity kùže (napø. tetování) mùže mít vážné dùsledky na zdraví. romì možnosti pøenosu kožních onemocnìní je nutné stále mít na pamìti nebezpeèí pøenosu i velmi rizikových nemocí (AIS, virová hepatitida). zhledem k tomu, že stále vznikají nové provozovny tohoto typu, èasto jako dùsledek rùzných rekvalifikaèních kurzù v rámci snižování nezamìstnanosti, kdy profesionální návyky poskytovatelù služeb jsou nìkdy na velmi nízké úrovni, S vìnuje tìmto novým provozovnám zvýšenou kontrolní pozornost. prùbìhu roku 200 za nedostatky zjištìné v oblasti služeb péèe o tìlo byly uloženy blokové pokuty ve výši è. t W E å OX L W þ S X t W OLþ t W L ~ L L S L W S O L Oi S E W O t t þ Lþ J L L W S E å OX p p þ E å OX t W W W O þ p S t O Li W ~ þ p S p WL W S L M W S S Obrázek è. 10 ýsledky kontrol služeb v MS kraji v roce 200 O O Obrázek è. 11 ýsledky kontrol výrobkù v MS kraji v roce 200 O & W S to W E WL oèenka S MS se sídlem v Ostravì

20 I. odmínky pro výchovu, vzdìlávání a zotavení dìtí a mladistvých Základní a støední školy, pøedškolní a školská zaøízení zaøazená do sítì pøedškolních zaøízení, škol a školských zaøízení a zaøízení sociálnì výchovné èinnosti a zaøízení pro dìti vyžadující okamžitou pomoc jsou povinny zajistit, aby byly splnìny hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvìtlení, vytápìní, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid. Stejnou povinnost má i osoba provozující živnost péèe o dítì do let vìku v denním režimu a osoba provozující živnost výchova a mimoškolní vzdìlávání, je-li živnost provozována v provozovnì. ežim dne zohledòující vìkové a fyzické zvláštnosti dìtí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a uèební praxe, režim stravování vèetnì pitného režimu musí být upraveny provozním øádem. Zaøízení pro výchovu, vzdìlávání a zotavení dìtí a mladistvých byla s úèinností zákona è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví postavena pøed problém, jak se vyrovnat s novými požadavky na stavebnì technické uspoøádání a vybavení. Byla provedena øada rekonstrukcí umìlého osvìtlení, hygienických zaøízení, školní stravovny byly vybaveny novým strojnì technologických zaøízením. Je však nutné konstatovat, že stále ještì vìtšina školských zaøízení všechny požadavky neplní. rovozovatelé si uvìdomují své povinnosti, mají zájem splnit dané podmínky, jsou však mnohdy bezmocní z dùvodù omezených finanèních možností v resortu školství. roblém zmírnila novela zákona o ochranì veøejného zdraví, která plnìní nìkterých požadavkù prodloužila do konce roku Závažným faktorem z hlediska prevence onemocnìní jsou stravovací provozy. Zotavovací akce Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 0 a více dìtí ve vìku do 15 let na dobu delší než 5 dnù, jehož úèelem je posílit zdraví dìtí, zvýšit jejich tìlesnou zdatnost, popøípadì i získat specifické znalosti a dovednosti. letním období 200 se v Moravskoslezském kraji konalo celkem 255 táborù, a to nejvíce na Opavsku, následuje rýdecko-místecko, Bruntálsko a ovojièínsko. Stanových táborù bylo 18, táborù umístìných ve stálých objektech pak 117, probìhlo 429 turnusù a zotavilo se celkem dìtí. øi provádìní státního zdravotního dozoru nebyly zjištìny nehlášené tábory. Témìø polovina táborù byla zásobena vodou ze studen, 1/4 dovážela vodu z ovìøených zdrojù v barelech a zbytek bylo napojeno na vodovodní sí. Celkem bylo zkontrolováno 8 % turnusù. ejvíce zjiš ovaných nedostatkù zjištìno ve stravování, a to zejména na táborech využívajících restauraèní služby (nedodržování teplot podávaných jídel, nevhodné uložení a skladování potravin, strava neodpovídající vìku, nedostateèný pitný režim, nedostatky v provozní a osobní hygienì, uchovávání zbytkù jídel apod.). Ojedinìle byly zjištìny i nedostatky v ubytování dìtí a v podmínkách pro osobní hygienu. Za nedostatky bylo uloženo 24 blokových pokut v celkové výši è. a území kraje nedošlo u úèastníkù dìtské letní rekreace k epidemickému výskytu infekèních onemocnìní a nebyl vydán žádný zákaz. rùbìh letošních táborù lze hodnotit kladnì, zejména pak ty akce, které poøádaly Junák a Skaut. úspìšnému prùbìhu pøispìlo i pìkné poèasí v létì roku 200 i pøístup odpovìdných pracovníkù, kteøí nedostatky menšího rázu øešili okamžitì. oèenka S MS se sídlem v Ostravì

21 II. Ochrana zdraví pøi práci oblasti ochrany zdraví pøi práci byla dozorová èinnost v roce 200 zamìøena na dokonèení kategorizace prací dle návrhù pøedložených zamìstnavateli. šechny vyhlášené rizikové práce jsou evidovány v informaèním systému rizikových prací A. rovedená kategorizace prací objektivizovala situaci v oblasti úrovnì pracovního prostøedí a jeho vlivu na zdraví zamìstnancù, což je základním pøedpokladem pro realizaci dalších opatøení ke zlepšování pracovních podmínek. Oproti pøedchozím letùm významnì poklesl poèet zamìstnancù vykonávajících rizikové práce zaøazené do kategorie 4. tomu došlo jednak zrušením nìkterých rizikových technologií u nejvýznamnìjších výrobcù, jednak i v dùsledku legislativních zmìn (napø. zmìnou kriterií pro zaøazování prací do kategorií pøi hodnocení hluku ap.). zhledem ke struktuøe prùmyslu nelze oèekávat zlepšení pracovních podmínek zejména v hornictví a hutnickém prùmyslu. roto nadále zùstávají okresy Ostrava, rýdek-místek a arviná místy s nejvyšším poètem rizikových prací v rámci MS i v rámci È. izikem pro další období je výkon prací zaøazených zejména do kategorií 4 a pro faktory fibrogenní prach, prachy s alergizujícími úèinky, práce s chemickými karcinogeny, vibrace pøenášené na ruce, práce malými svalovými skupinami v hornictví, hutnictví, montáže pøístrojù a jejich èástí ve støedních a malých firmách. ontrolní èinnost z hlediska ochrany zdraví pøi práci byla zamìøena zejména na kontrolu rizikových prací kategorie a 4 a na zamìstnavatele, u nichž byl v minulosti zaznamenán zvýšený výskyt nemocí z povolání, a na øešení zvýšené zátìže zamìstnancù genotoxickými látkami. emoci z povolání roce 2002 bylo v Èeské republice hlášeno celkem 1600 nemocí z povolání, v Moravskoslezském kraji pak 62 nemocí. roce 200 bylo hlášeno v MS kraji pouze 245 nemocí z povolání, což je pøibližnì jen 1/4 poètu z roku WWt > t LI Oi W 1-= S L] OX LE 1 åt > L, Obrázek è. 12 emoci z povolání v MS kraji - struktura Obrázek è. 1 Incidence nemocí z povolání v MS kraji a È 06. ý5 oèenka S MS se sídlem v Ostravì