VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGI"

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGI FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF LANDSCAPE WATER MANAGEMENT NÁVRH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V KATASTRU OBCE VEDROVICE DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR AUTHOR Bc. DAVID JANIKOVIČ BRNO 2014

2 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF LANDSCAPE WATER MANAGEMENT NÁVRH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V KATASTRU OBCE VEDROVICE THE DESING OF THE MEASURES FOR FLOOD PROTECTION IN THE CADASTRE VEDROVICE DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Bc. DAVID JANIKOVIČ doc. Dr. Ing. PETR DOLEŽAL BRNO 2014

3 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracoviště N3607 Stavební inženýrství Navazující magisterský studijní program s prezenční formou studia 3607T027 Vodní hospodářství a vodní stavby Ústav vodního hospodářství krajiny ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomant Bc. David Janikovič Název Vedoucí diplomové práce Datum zadání diplomové práce Datum odevzdání diplomové práce V Brně dne Návrh protipovodňových opatření v katastru obce Vedrovice doc. Dr. Ing. Petr Doležal prof. Ing. Miloš Starý, CSc. Vedoucí ústavu prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA Děkan Fakulty stavební VUT

4 Podklady a literatura Metodika:Ochrana zemědělské půdy před erozí - 5/1992, ÚVTIZ Typizační směrnice pro návrh propustků M.Holý " Protierozní ochrana, SNTL 1978 související normy a předpisy. Zásady pro vypracování Student provede návrh vodohospodářských opatření sloužících k eliminaci projevů vodní eroze a bezpečnému zachycení a odvedení povrchového odtoku. Lokalitou bude k.ú. Vedrovice. Předepsané přílohy... doc. Dr. Ing. Petr Doležal Vedoucí diplomové práce

5 ANOTACE Diplomová práce má za úkol stanovit míru erozního ohrožení v řešené lokalitě pomocí programu ArcGIS a na základě vyhodnocení navrhnout protipovodňová opatření. Práce obsahuje popis a fotodokumentaci řešené lokality, obecné pojednání o erozi, rozdělení eroze, vzniku eroze, výpočtu míry erozního ohrožení a faktorek které ji ovlivňují, protierozních opatřeních vodní eroze (organizační, agrotechnická a technická), použité metodě a popis použitého softwaru ArcGIS. V práci je popsán postup stanovení míry erozního ohrožení pomocí použitého softwaru. Na základě získaných výsledků je proveden návrh protipovodňových opatření na nejvíce ohrožených místech. KLÍČOVÁ SLOVA Eroze, protierozní a protipovodňové opatření, univerzální rovnice Wischmeier a Smith, míra erozního ohrožení, dlouhodobá průměrná roční ztráta půdy, průleh, zatravněná údolnice, ArcGIS, Vedrovice, Kubšice. SUMMARY Master s thesis intends to establish the degree of erosion hazard in the given area using ArcGIS and based on the evaluation suggest flood measures. The work contains a description and photographs of the site address, general treatises erosion, the distribution of erosion, formation of erosion, erosion rate calculation faktorek threat and that it affect erosion control measures - water erosion (organizational, cultural and technical), the method used and a description of the software ArcGIS. This thesis describes how to determine the degree of erosion risk using software used. Based on the results obtained, proposal of erosion control measures on the most vulnerable places.

6 KEY WORDS Erosion, flood and erosion control measures, the universal equation of Wischmeier and Smith, the degree of erosion risk, long-term average annual soil loss, furrow, grassed thalweg, ArcGIS, Vedrovice, Kubšice.

7 BIBLIOGRAFICKÁ CITACE JANIKOVIČ, David. Návrh protipovodňových opatření v katastru obce Vedrovice: diplomová práce. Brno, s., 32 s. příloh. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. Ústav Vodního hospodářství krajiny. Vedoucí diplomové práce: doc. Dr. Ing. Petr Doležal

8 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma Návrh protipovodňových opatření v katastru obce Vedrovice vypracoval samostatně pod vedením doc. Dr. Ing. Petrem Doležalem s využitím uvedené literatury. V Brně dne: Bc. David Janikovič

9 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych rád poděkoval svému vedoucímu diplomové práce panu doc. Dr. Ing. Petru Doležalovi za jeho odborné vedení a cenné informace a také všem dalším, kteří mi pomohli při řešení této práce a v neposlední řadě mé rodině za morální a psychickou podporu.

10 OBSAH 1. ÚVOD CÍLE PRÁCE POJEM EROZE DĚLENÍ EROZE Podle erozních činitelů Podle formy Podle intenzity PŘÍČINY VZNIKU VODNÍ EROZE Srážky a povrchový odtok Morfologie území Půdní a geologické poměry Vegetační kryt půdy Způsob využívání půdy VÝPOČET MÍRY EROZNÍHO OHROŽENÍ (MEO) FAKTOR EROZNÍHO ÚČINNOSTI DEŠTĚ (R) FAKTOR NÁCHYLNOSTI PŮDY K EROZI (K) TOPOGRAFICKÉ FAKTORY SOUČIN FAKTORŮ L A S (LS) FAKTOR OCHARNNÉHO VLIVU VEGETACE (C) FAKTOR ÚČINNOSTI PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ (P) PŘÍPUSTNÝ SMYV (G) PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ - VODNÍ EROZE ORGANIZAČNÍ PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Delimitace kultur Ochranné zatravnění a zalesnění Protierozní rozmisťování plodin Velikost a tvar pozemků AGROTECHNICKÁ PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Agrotechnická opatření na orné půdě TECHNICKÁ PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Terénní urovnávky Protierozní meze Terasy Průlehy Příkopy Ochranné hrázky Stabilizace drah soustředěného odtoku Zasakovací pásy Ochranné nádrže ARCGIS ARCCATALOG ARCMAP ARCTOOLBOX POUŽITÉ METODY METODY ŘEŠENÍ MEO VODNÍ EROZE Aplikace metody Wischmeier Smith v prostředí GIS Postup výpočtu Stanovení erozních celků (EC) Vymezení oblasti pro stanovení průměrné ztráty půdy Tvorba digitálního modelu terénu (DMT) Tvorba vrstvy součinu faktoru LS Vytvoření vrstvy K faktoru Vytvoření vrstvy C faktoru

11 Výpočet dlouhodobé průměrné ztráty půdy METODY VÝPOČTU MEO - NÁVRH VODOHOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ Výpočet parametrů odtoku Metoda dle Dr. Hrádka [11] Metoda TR55 [11] POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ POMĚRY [10] PŮDNÍ POMĚRY [10] KLIMATICKÉ POMĚRY [10] HYDROLOGICKÉ POMĚRY [10] BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY [10] FOTODOKUMENTACE VÝPOČET MEO ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VSTUPNÍ DATA STANOVENÍ EROZNÍCH CELKŮ (EC) FAKTOR R FAKTOR K FAKTOR LS FAKTOR C FAKTOR P DLOUHODOBÁ PRŮMĚRNÁ ROČNÍ ZTÁTA PŮDY G VYHODNOCENÍ MEO SOUČASNÝ STAV VARIANTA VARIANTA SOUHRN NÁVRH OPATŘENÍ DIMENZE ÚDOLNICE Údolnice na EC Údolnice na EC Údolnice na EC Údolnice na EC DIMENZE PRŮLEHU Průlehy na EC Průlehy na EC Průlehy na EC Průleh na EC ZÁVĚR LITERATURA SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH

12 1. ÚVOD Co je vlastně půda? V dnešní době existuje mnoho pojmů, definic a každý vnímá tento prvek krajiny jinak. Půda patří do jednoho z hlavních zdrojů biosféry a je nenahraditelný a omezený přírodní zdroj. Proto je jisté, že bez půdy a její životodárné schopnosti by na Zemi nebyl život. Hlavní charakteristika půdy pro lidstvo je její úrodnost, to je schopnost vytváření podmínek pro růst a přežívání rostlin. A právě intenzivní odlesňování a využívání půdy pro pěstování zemědělských plodin narušuje postupně přirozený kryt půdy a její povrch je vystaven působení erozních sil, čímž je narušován zaběhnutý koloběh tvorby půdy. Slovo eroze má původ v latině a je odvozeno od slova erodere rozhlodávat, a dá se chápat jako rozrušování litosféry (rozrušování původního zemského povrchu). Eroze je přírodní proces, způsobený činností vody, větru, ledu, případně dalších činitelů a jedná se o třífázový proces. V první fázi dochází k uvolňování půdních částic z půdní hmoty, druhá fáze je jejich transport uvedenými činiteli. Ve třetí fázi dochází k následnému usazování materiálu, k němuž dochází tehdy, není-li k dispozici dostatek energie, jež by půdní částice dál transportovala. Tím je zemský povrch rozrušován a půdní částice jsou odnášeny a zemský povrch se snižuje degraduje, na druhé straně se usazováním a shromažďováním hmot vyvyšuje agreguje. Výsledek degradace a agregace je zarovnání zemského povrchu planace. Eroze půdy ohrožuje a ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější část ornici, fyzikálně-chemické vlastnosti, vlastnosti půdy, zmenšuje půdního profilu, snižuje obsah živin a humusu, jsou poškozovány plodiny a kultury, stroj se těžko pohybují po pozemcích, dochází ke ztrátám osiv a sadby. Obnova těchto nejúrodnějších částí trvá několik stovek let. Transportované půdní částice uvolněny erozí zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočný profil vodních toků, zhoršují prostředí pro organismy, velké povodňové průtoky poškozují budovy, koryta toků, komunikace, zvyšují náklady na úpravu toků a těžbu sedimentů atd. [5]. Erozí jsou vyvolané mnoha milionové škody v intravilánech měst a obcí způsobené povrchový odtokem a smyvem půdy ze zemědělských pozemků. Transport půdních částic z těchto smyvů znečišťují vodní zdroje, zanášejí nádrže způsobují eutrofizaci, snižují kapacitu vodních toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí pro vodní organismy, zvyšují náklady na těžbu sedimentů, velké povodňové průtoky poškozují budovy, komunikace, koryta řek apod. V dnešní době je snaha tento přístup změnit a změnit hospodaření s ornou půdou směrem k trvalé udržitelnosti. Eroze půdy se dá výrazně omezit použitím vhodných protierozních opatření a lze tak umožnit trvalé využívání půd k pěstování zemědělských plodin. Protierozní opatření se 11

13 zaměřují na negativní projev vody a větru, jako jsou neškodné odvedení povrchových vod z povodí, snížení povrchového odtoku a zachycení smyvu půdy, ochrana intravilánů obcí a měst a komunikací. Protierozní opatření se dají rozdělit do třech hlavních typů, na organizační (vhodné umístění pěstovaných plodin na svažitých pozemcích se nepěstují širokořádké plodiny jako brambory nebo kukuřice, pásové pěstování plodin či návrh vegetačních pásů mezi pozemky), agrotechnická (vhodná technologie při zpracování půdy) a na technická (meze, remízky, vodní nádrže, příkopy, průlehy, terasy atd.). Protierozní a protipovodňová opatření přírodě blízká jsou na základě současných poznatků v oblasti povodňové ochrany nezbytným doplňkem systému technických protipovodňových opatření vodních toků. Dle umístění je rozlišujeme na opatření budovaná na ploše povodí (zejména na zemědělské půdě) a na opatření prováděná na vodních. Přírodě blízkými opatřeními v ploše povodí lze rozumět zejména protierozní opatření, jejichž úkolem je snížení projevů vodní eroze, ale také podpora zvýšení schopnosti krajiny zadržovat a odvádět vodu. Mezi takováto opatření lze zařadit například agrotechnická protierozní opatření (např. vyloučení širokořádkových plodin z pěstování na svažité půdě), organizační protierozní opatření (např. zatravnění svažité orné půdy) a biotechnická protierozní opatření (např. výstavba protierozních nádrží, zasakovací pásy a průlehy, protierozní meze atd.). V dnešní době hrají významnou roli komplexní pozemkové úpravy, díky kterým mohou vhodným obhospodařováním a přeskupením pozemku vytvářet předpoklady pro realizaci těchto plošně náročných opatření. Základní filozofie při provádění těchto opatření je zajištění ochrany osob a majetku před ničivými účinky vody v povodí v kombinaci se zajištěním dobrého ekologického stavu vod a zlepšením ekologického stavu krajiny. Musí se brát na zřetel, že protierozní a protipovodňová opatření spolu velice úzce souvisí. Realizace protierozních opatření způsobuje snížení povodňového nebezpečí tím, že snižuje a reguluje ztrátu půdy smyvem, ale podporuje i zasakování vody na pozemku a zpomaluje povrchový odtok a jeho bezproblémový odtok. Zejména v malých povodích, povodích v bezprostředně nad ohroženou obcí je proces eroze přímo spjat se zrychlením odtoku z těchto povodí a následným zaplavování intravilánu. Proto návrh protierozních opatření (zejména technických) má podstatný vliv na eliminaci povodňového ohrožení. Z tohoto pohledu je možné tato opatření považovat za protipovodňová. V dnešní době se touto problematikou eroze zaobírá ministerstvo zemědělství v rámci GAEC (Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu). Diplomová práce obsahuje kapitoly, na jejichž podkladě je cíl práce naplňován. Jedná se o kapitoly, kde je zjednodušeně popsána řešené lokalita, je popsán software zabývající se stanovením průměrné dlouhodobé ztráty půdy v t/(h.rok), dále o kapitoly zabývající se 12

14 rozborem eroze (rozdělení, příčiny vzniku) stanovení míry erozního ohrožení, popis použité metody, návrhem opatření včetně ukázek. Další část se zabývá praktickým návrhem protierozních opatření (zatravnění údolnice, zatravnění svahů, průlehy a vyloučení erozně nebezpečných plodin) v konkrétním katastrálním území Vedrovice a Kubšice. Zde je postupně uvedeno toto opatření ve dvou variantách. Kdy u varianty 1 dochází k úpravě osevního postupu a vyloučení erozně ohrožených plodin, u varianty 2 jsou ještě k opatřením z varianty 1 přidány návrhy průlehů a zatravnění údolnice. Po osobní prohlídce řešené lokality byla provedena fotodokumentace a vybrané fotografie vloženy do této diplomové práce. 13

15 2. CÍLE PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je na základě stanovení míry erozního ohrožení v řešené lokalitě Vedrovic a Kubšic navrhnout protipovodňová opatření. Míra erozního ohrožení je stanovena pomocí programu ArcGIS, který vyvinula firma ESRI. Navrhovaná protipovodňová opatření v rámci diplomové práce jsou technická protierozní opatření navržená na základě posouzení míry erozního ohrožení území. Tato opatření povedou k zachycení povrchového odtoku a tím ke snížení kulminačního průtoku a objemu odtoku z povodí ohrožujících zastavěná území. 14

16 3. POJEM EROZE 3.1. DĚLENÍ EROZE Eroze se dá dělit podle různých hledisek jako např. podle erozních činitelů, podle formy nebo podle intenzity a škodlivosti. Podle erozních činitelů se eroze dá rozdělit na: vodní větrnou sněhovou zemní erozi antropogenní erozi Podle formy se eroze dělí na: povrchovou podpovrchovou Podle intenzity se eroze dělí na: normální abnormální okrajově. Diplomová práce je zaměřena na vodní erozi, o ostatních erozích je jen informováno Podle erozních činitelů Vodní eroze Při vodní erozi dochází k rozrušování zemského povrchu pomocí mechanické síly tekoucí vody a kinetické energie dešťových kapek, které dopadají na zemský povrch. Povrchový odtok se vytváří z dlouhotrvajících srážek, z přívalových dešťů a rychlého táni 15

17 ledu a sněhu. Tekoucí voda povrchového odtoku splachuje, smývá, vymílá a přenáší půdu na jiná místa, kde se půdní částice usazují (sedimentace) a akumulují. Na vznik vodní eroze se podílejí různé podmínky, jako srážky a jejich množství, reliéf území, druh a typ půdy, vegetační pokryv zemského povrchu a další. Ve většině případů se rozeznávají tři formy vodní eroze: plošná, výmolová, proudová. Plošná vodní eroze tento typ eroze je charakterizován porušováním a smyvem půdních částic na celém území. V prvé fázi nastává eroze selektivní, při nichž povrchový odtok odnáší jemné půdní částice a na ně vázané chemické látky a tak dochází ke změně půdní textury a obsahu živin v půdě. Půd podléhájící selektivní erozi se stávají hrubozrnnější a obsahují snížený obsah živin, půdy obohacené smyvem jsou jemnozrnnější a bohaté na živiny. Tento druh eroze probíhá pozvolna a nepozorovatelně, kdy nezanechává viditelné stopy. Dá se zjistit z jemného materiálu, který se akumuluje v dolních částech svahu. Tato eroze způsobuje, že vývoj vegetace v různých částech je nestejnoměrný v důsledku smyté půdy. Při působení vetší kinetické energie povrchového odtoku a nepříznivému utváření půdního profilu (střídání málo odolných a odolných vrstev) dochází ke smyvu půdních částic ve vrstvách a tím vzniká eroze vrstevnatá. Probíhá na celé ploše svahu nebo v širokých pruzích v závislosti na reliéfu terénu. Při této erozi dochází ke ztrátě celé orniční vrstvy. Výmolová vodní eroze vzniká prouděním povrchové vody, při kterém dochází k vyrývání půdního povrchu a vytváření mělkých zářezů postupně se prohlubujících. Nejvíce náchylné půdy na tvorbu výmolové eroze jsou půdy méně hutné a nesoudržné nebo půdy holé či chráněné nesouvislým porostem. Prvním stádiem vodní eroze je eroze rýhová a brázdová. Při rýhové erozi vznikají v půdním povrchu drobné zářezy, které vytváří na postiženém svahu hustou síť. Brázdová eroze vyznačuje mělkými širokými zářezy, jejichž hustota je menší než u eroze rýhové. Vzhledem k tomu, že rýhová a brázdová eroze postihuje velkou část svahu, označuje se tato eroze za nejvyšší stupeň plošné eroze. Z rýžek a brázd vznikají postupným proděním vody hlubší rýhy, které směrem po svahu postupně prohlubují, to má za následek rýhovou erozi. Ta pak přechází ve vyšší formu erozi výmolovou a ta dále v nebezpečnou stržovou erozi, která devastuje území. Mohou vznikat výmoly, strže, hluboké brázdy hloubky 1 až 2 metry. Za příčinu vzniku se považuje nesprávný způsob obdělávání pozemků, nevhodně uspřádány pozemky nebo také velmi členitý povrch, toto vše má za následek, že dochází k soustředění velkého množství vody do malé plochy. Proudová vodní eroze probíhá ve vodních tocích působením vodního proudu. Je li rozrušováno pouze dno, jedná se o erozi dnovou, jsou li rozrušovány břehy vodního toku, jde o erozi břehovou. Při dnové erozi se jedná o podélnou erozi, pohybující rovnoběžně 16

18 s osou toku, břehová eroze probíhá kolmo na osu toku. Nejvíce se vyskytuje proudová eroze v bystřinách, kde se pohybuje velké množství splavenin. Obr. 1. Mapa potenciální ohroženosti zemědělských půd vodní erozí [21] Podle formy Do této skupiny se dají zařadit eroze povrchová a podpovrchová. Podpovrchová eroze se projevuje u půd, které podléhají destrukčním účinkům podzemní vody, ta může v půdě vytvářet tunely. Povrchová eroze probíhá na zemském povrchu díky erozním činitelům Podle intenzity Intenzitou eroze se vyjadřuje ztráta půdy za časový úsek na jednotkové ploše. Spadají sem dva druhy eroze, přirozená a abnormální. Hranice mezi těmito druhy eroze závisí na rychlosti tvorby půdy. U přirozené eroze je ztráta půdy stejná nebo menší než intenzita tvorby půdy. V našich klimatických podmínkách je potřeba pro vznik 10 mm vrstvy nové půdy zapotřebí let. 17

19 Volba limitů a intervalů použité v této prázi vycházela z kategorií přípustné ztráty půdy podle hloubky půdního profilu, je voleno 8 intervalův viz Tab. 1. V řešené lokalitě se vyskytují hluboké půdy Tab. 1. Kategorie ohroženosti vodní erozí Interval vypočtené hodnoty G t / (ha. rok) Popis ohroženosti 0 4 přípustná 4 8 mírná, přípustná pro hluboké půdy 8 10 zvýšená střední střední až vysoká vysoká velmi vysoká >30 kritická 3.2. PŘÍČINY VZNIKU VODNÍ EROZE Na vzniku erozního procesu se podílí řada přírodních a člověkem ovlivněných podmínek. Erozi nejvíce ovlivňují tito činitelé: srážky a povrchový odtok morfologie území geologické a půdní poměry vegetační kryt půdy způsob využívání půdy Srážky a povrchový odtok Vznik a průběh erozních procesů je většinou vyvolán přívalovými srážkami, které jsou charakterizovány vysokou intenzitou, krátkou dobou trvání a malou zasaženou plochou. Zvlášť nebezpečné jsou zejména extrémní přívalové deště, s úhrnem srážek nad 20 mm. 18

20 Povrchový odtok, vznikající z těchto srážek rychle kumuluje a má výrazné erozní a transparentní charakteristiky. V některých může být dominantním erozním faktorem povrchový odtok z tajícího sněhu. Erozivní účinek dešťových srážek je dán především jejich intenzitou a kinetickou energií, nebo jejich kombinací. Erozní a transportní činnost povrchového odtoku se obecně vyjadřuje v závislosti na jeho kvantitativních charakteristikách (např. objemu průtokové vlny, kulminačním průtoku apod.) nebo charakteristikách kvalitativních (např. rychlosti proudění, tangenciálním napětí) Morfologie území Vznik eroze je výrazně ovlivněn sklonem, délkou a tvarem svahu. Právě sklon je jedním z rozhodujících činitelů při v zniku eroze, jeho vliv může být ostatními faktory (např. vegetačním, půdním, ) zeslaben, nikoliv však plně potlačen. Dá se říci, že se úměrně zvětšuje eroze se zvětšujícím se sklonem svahu. Vliv délky svahu není jednoznačný a v důsledku působení ostatních faktorů se neprojevuje vždy stejně výrazně. Zpravidla však při rostoucí délce svahu a dostatečně dlouhé době trvání, deště převyšující dobu koncentrace povrchového odtoku, se intenzita eroze zvyšuje podle exponenciální závislosti. Platí, že při malém objemu povrchového odtoku voda unáší jen půdní částice uvolněné dešťovými kapkami. Tvar svahu (konvexní, konkávní, kombinovaný svah) výrazně ovlivňuje intenzitu eroze v důsledku možné nepřirozené kombinace sklonu a délky svahu v určitých jeho částech. U konvexního svahu probíhá eroze nejintenzivněji ve spodní části svahu, u konkávního svahu je eroze nejintenzivnější v horní části svahu Půdní a geologické poměry Půdní poměry se dají charakterizovat fyzikálními vlastnostmi půdy, a to zejména texturou, strukturou, vlhkostí, obsahem organické hmoty atd. Na základě těchto vlastností se určuje časový průběh infiltrace vody do půdního substrátu a tím je ovlivňován povrchový odtok a transport půdních částic. Nejméně náchylné k erozi jsou půdy s vysokým obsahem písčitých částic (písčité půdy), mají vysokou propustnost vody a vysoký obsah těžkých částic, které dokážou odolávat transportnímu účinku vody. Dále ještě jílovité půdy s vysokým podílem jílovité frakce vyznačující se silným kohezivním účinkem. Málo odolné vůči erozi 19

21 jsou půdy hlinité s velkým podílem prachových částic, které se snadno uvolňují a transportují. Za velmi náchylné se považují spraše, které mají nízkou propustnost pro vodu. Geologické poměry se na vzniku eroze podílejí nepřímo, kdy matečný substrát ovlivňuje některé vlastnosti. Přímý vliv se projevuje působením erozních činitelů na obnažený geologický podklad Vegetační kryt půdy Vegetace velmi napomáhá k ochraně půdy před vznikem eroze. Působením vegetace na průběh a intenzitu erozních procesů se projevuje ochranou půdního povrchu před přímým dopadem dešťových kapek, podporou vsaku do půdy, retardaci povrchového odtoku, zpevněním půdy kořenovým systémem vegetace a a zlepšením celkových fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Mezi nejvhodnější vegetaci, která dobře odolává erozi se řadí lesní porosty a trvalé travní porosty. Za to nejméně vhodné jsou polní kultury zejména širokořádkové zemědělské plodiny Způsob využívání půdy U hospodářsko - technických poměrů je kladen důraz na užívání a obhospodařování půdy, na volbě a polohovém rozmístění kultur (u osevního postupu se rozeznávají plodiny širokořádkové brambory, kukuřice a úzkořádkové obiloviny) a na provedení různých technických zásahů. Jsou důležitým faktorem, které ovlivňují intenzitu eroze. Největší intenzita eroze bývá na půdách, kde byl porušen původní porost, většinou na zemědělských půdách zbavených porostů. Každý zásah do přirozeného vegetačního krytu půdního povrchu je nutno posuzovat z hlediska možných důsledků, vyúsťujících obvykle v intenzivní erozní procesy, a proto se v každém připravovaném projektu mají navrhnout účinná protierozní opatření. 20

22 4. VÝPOČET MÍRY EROZNÍHO OHROŽENÍ (MEO) Na vzniku eroze se podílí mnoho faktorů. K určení ohroženosti pozemků bylo odvozeno spousta empirických vzorců podle různých autorů. V současnosti se k určení ohrožení pozemků erozí a stanovení erozního smyvu půdy využívá tzv. univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy z pozemků USLE (Universal Soil Loss Equation) odvozená v roce 1978 Wischmeierem a Smilem. Vyjadřuje kvantitativní účinek faktorů ovlivňujících erozi a v dnešní době je nejpoužívanější v České republice. Tvar univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty USLE je následující: G = R K L S C P (4.1) kde: G průměrná dlouhodobá ztráta půdy [t/(ha.rok)], R faktor erozní účinnosti deště [-] vyjádřený v závislosti na četnosti, úhrnu, intenzitě a kinetické energii deště, K faktor náchylnosti (erodovatelnosti) půdy k erozi [-] vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a zrnitosti, L ztráty půdy, S faktor délky svahu [-] vyjadřuje vliv nepřerušené délky svahu na velikosti faktor sklonu svahu [-] vyjadřuje vliv sklonu svahu na velikosti ztráty půdy, C faktor ochranného vlivu vegetace [-] vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, P faktor účinnosti protierozních opatření [-]. 21

23 Eroze Erozní účinek deště Náchylnost půdy k erozi Déšť Fyzikální vlastnosti půdy Využívání půdy R K Organizace půdního fondu, vliv sklonu a délky svahu Způsob obhospodařování půdy, vliv protierozních opatření L, S, P C Obr. 2. Schéma erozního procesu [1] FAKTOR EROZNÍHO ÚČINNOSTI DEŠTĚ (R) Nejvýrazněji se erozní účinnost deště projevuje na začátku erozního procesu, kdy kapky dopadající na povrch ještě nevytvořili vrstvu povrchově odtékající vody. Dešťové kapky opadající na povrch vykonávají práci, při které dochází k rozbíjení půdních agregátů, uvolňování půdních částic a zhutňování povrchové vrstvy půdy. Deformace půdy deštěm je výsledkem přeměny kinetické energie deště na práci, která je vykonávána na povrchu půdy, proto je kinetická energie deště základní charakteristikou pro stanovení erozní účinnosti deště. Reprezentativní údaj pro Českou republiku o maximálních ročních hodnotách faktoru R je třeba zpracovávat za období alespoň 50-ti let, kdy deště jejichž úhrn překračoval 12,5 mm a intenzita byla 24 mm/h. Když nejsou známy hodnoty faktoru R pro místní podmínky, tak se na území České republiky počítat s průměrnou hodnotou R=20. Průměrná hodnota faktoru R se považuje hodnota za vegetační období, kdy se nejvíce vyskytují přívalové deště. V současnosti probíhá intenzivní diskuze o hodnotě tohoto faktoru. Jeho stanovení je předmětem dalšího výzkumu. 22

24 4.2. FAKTOR NÁCHYLNOSTI PŮDY K EROZI (K) Faktor náchylnosti půdy k erozi K je v rovnici USLE definován jako donos půdy v t/ha na jednotku dešťového faktoru R ze standardního pozemku o délce 22,13 m, sklonu svahu 9 %. Ten je udržován jako nakypřený černý úhor kultivací ve směru sklonu. Hodnoty faktoru K lze získat pomocí vzorce (je potřeba mít údaje a složení půdy), odečtením z nomogramu nebo podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) na základě druhého a třetího místa tohoto kódu značící hlavní půdní jednotku (HPJ) TOPOGRAFICKÉ FAKTORY SOUČIN FAKTORŮ l A S (LS) Intenzita eroze se zvětšuje s rostoucí délkou svahu, která je definována jako horizontální vzdálenost od místa vzniku povrchového odtoku k bodu, kde dochází k ukládání erodovaného materiálu. Vliv sklonu a délky svahu je v rovnici Wischmeiera a Smitha vyjádřen topografickým faktorem LS, ten představuje ztrátu půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 m a sklonem 9 %. Hodnota topografického faktoru LS pro přímé svahy se dá určit ze vztahu: 0,5 2 ( 0, ,0097s 0,00138s ) LS = ld + (4.2) kde: l d nepřerušená délka svahu [m], s sklon svahu [%]. Lze faktory L a S určit samostatně ze vztahů: l d L = 22,13 p (4.3) S 0,43 + 0,30s0,04s = 6,613 2 p (4.4) kde: l d nepřerušená délka svahu [m], 23

25 s sklon svahu [%], p exponent zahrnující vliv sklonu svahu, V rámci diplomové práce je použito USLE2D FAKTOR OCHARNNÉHO VLIVU VEGETACE (C) Vegetace se výrazně podílí na ochraně povrchu půdy před destruktivním působením dešťových kapek, dále zpomaluje rychlost povrchového odtoku a nepřímo působí na půdní vlastnosti, zejména pórovitost a propustnost, omezení zanášení pórů, zpevnění půdy kořenovým systémem, který omezuje odnos půdy. Za dokonalou protierozní ochranu se dájí považovat porost travin a jetelovin, zato pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, okopaniny), ovocné výsadby a vinice se nedoporučuje pro nedostatečnou ochranu půdy. Wichmeier a Smith rozdělili stupeň ochranného účinku plodin na 5 období: 1. období podmítky a hrubé brázdy, 2. období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí nebo sázení, 3. období po dobu druhého měsíc od jarního nebo letního setí či sázení, u ozimu do 30.4., 4. období od konce 3. období do sklizně, 5. období strniště. Hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a agrotechniky C pro hlavní plodinu představuje poměr ztráty půdy na pozemku s pěstovanými plodinami ke ztrátě půdy na kypřeném černém úhoru. Na posudek erozního ohrožení pozemků je důležité faktor C určit po celý osevní postup, resp. strukturu pěstovaných plodin včetně období mezi střídáním plodin při zohlednění nástupu a způsobu agrotechnických prací FAKTOR ÚČINNOSTI PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ (P) Pokud nejsou na pozemcích provedena žádná protierozní opatření a ani nelze 24

26 předpokládat, že byly dodrženy podmínky maximálních délek a počtů pásů, používá se pro výpočet hodnot faktoru P= PŘÍPUSTNÝ SMYV (G) Dosazení příslušných faktorů do rovnice (4.2) dostaneme roční dlouhodobou průměrnou ztrátu půdy v t/(ha.rok). Přípustnou ztrátu rozumíme takovou ztrátu půdy dovolující trvale a ekonomicky dostupně udržovat úrodnost půdy. Jestli vypočtená hodnota ztráty půdy překračuje přípustné hodnoty ztráty půdy uvedené v Tab. 2., z toho vyplívá, že způsob využívání pozemku nezabezpečuje dostatečnou ochranu před erozí. Proto je nutné ochránit pozemek protierozními opatřeními. Nutno provést opětovný přepočet a přesvědčit se, zda navržená opatření jsou dostatečná. Tab. 2. Přípustná ztráta půdy erozí podle hloubky půdy Přípustná ztráta půdy Hloubka půdy [t/(ha.rok)] Mělké (do 30 cm) 1,0 Středně hluboké (30 60 cm) 4,0 Hluboké (nad 60 cm) 10,0 Hodnoty těchto limitů jsou současné době předmětem odborné diskuze a výzkumu. 25

27 5. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ - VODNÍ EROZE Je potřeba chránit zemědělskou půdu před nežádoucími účinky vodní eroze. K tomu nám slouží vhodná protierozní opatření. K hlavním úkolům protierozní ochrany je chránit dva nejcennější zdroje půdu a vodu a zabránit nepříznivým důsledkům, díky nimž by mohlo dojít k poškození v různých odvětvích národního hospodářství, zejména zemědělství a vodního hospodářství. Protierozní opatření kladou požadavky na svou komplexnost. Při hodnocení erozních procesů a při návrhu opatření je důležité vycházet z povodí jako ze základní jednotky, u níž organickou soustavou zásahů vhodně upravit odtokové poměry. Je potřeba sladit protierozní opatření s požadavky různých odvětví jako s požadavky zemědělské výroby, vodního hospodářství, dopravy, průmyslu, tak aby se dosáhlo optimálního efektu na ochranu půdního fondu, vodních zdrojů, toků a nádrží, intravilánů měst a obcí atd. Při navrhování protierozní ochrany je třeba provést průzkum, kterým získáme podklady k posouzení hydrologických poměrů území a stanovení erozní ohroženosti, pro volbu protierozní ochrany a její prvků. Vlastní postup návrhu opatření lze popsat následujícími činnostmi: průzkum území, posouzení současného smyvu půdy a odtokových poměrů, návrh organizačních opatření, posouzení smyvu po návrhu organizačních opatření, návrh agrotechnických opatření, posouzení smyvu půdy po návrhu agrotechnických opatření, návrh technických opatření, posouzení smyvu půdy po návrhu komplexních protierozních opatření. Protierozní opatření se dělí do třech základních skupin: organizační opatření, agrotechnická opatření, 26

28 technická opatření ORGANIZAČNÍ PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Jedná se o základní a nejjednodušší protierozní opatření. Zásady využívání těchto opatření vychází ze znalosti příčin vzniku eroze, která vyusťují v obecné protierozní zásady: včasný termín setí plodin, výsev víceletých pícnin do krycí vrstvy, posun podmítky do období s nižším výskytem přívalových dešťů, zařazování bezorebně setých meziplodin, rozmístění plodin podle svažitosti. Opatření patřící do této skupiny je delimitace kultur, ochranné zatravňování a zalesňování, protierozní rozmisťování plodin (osevní postup, pásové střídání plodin), velikost a tvar pozemků Delimitace kultur Delimitací kultur se rozumí rozmístění plodin v rámci půdního fondu z hlediska terénních, půdních a klimatických podmínek se zřetelem k jeho účelnému využití pro zemědělskou výrobu. V rámci delimitace kultur se půdní fond dělí na půdu ornou, louky, zahrady atd. Polohové umístění kultur ovlivňuje průběh a vznik povrchového odtoku a na protierozní odolnost půdy. Kultury vytvářejí různé podmínky pro vsakování srážkové vody do půdy a tím pro průběh povrchového odtoku, zpevňují půdy svými kořeny, obohacují půdu živinami, čímž se zlepšují její fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Určujícím kritériem pro delimitaci kultur je sklonitost území: a) svahy se klonem větším než 50 % by měly být zalesněny, b) trvalými travními porosty by měly být chráněny: plochy se svažitostí vyšší než 25 %,,dráhy soustředěného odtoku, 27

29 pozemky nad výškovou hranicí pěstování polních plodin, pozemky nelze využít pro ornou půdu pro vysokou hladinu podzemní vody, zamokřené údolní louky s nebezpečím záplav. Obr. 3. Polohové rozmístění kultur podle reliéfu území [1] Ochranné zatravnění a zalesnění Aplikuje se na pozemcích ohroženy erozí, a které nelze ekonomicky obhospodařovat. Sklon, při němž se zatravňuje se určuje podle delimitační kategorie. Zatravnění se provádí na pozemcích s větším sklonem s nepravidelnými územními útvary, pohyblivé písčité půdy, neplodné půdy, navážky atd. Zatravnění se provádí plošné nebo liniové, při kterém se preferují výběžkaté půdy, které tvoří pevný drn. Za spolehlivý protierozní prostředek se považuje les, ale je to podmíněno, aby byl lesní porost správně založen a obhospodařován. Správně plnící funkci proti ochraně před erozí les plní jen tehdy, když je les hustý, vertikálně zapojený vegetační kryt, s bohatým podrostem, s půdou bohatou humusem a krytem mocnou hrabanky. Nejlépe se jeví smíšený les Protierozní rozmisťování plodin Tento druh ochrany před erozí se dá popsat v rozmístění plodin nedostatečně chránící půdu před erozí (širokořádkové plodiny) na pozemky rovinné nebo se sklonem maximálně 8 %. U pozemků se sklonem od 8 % do 15 % kde se vyskytuje orná půda se ochranný účinek zvyšuje střídáním s vrstevnicovými pásy obilovin. Výrazně se doporučuje osevní postup a pásové střídání kultur. 28

30 Osevní postupy Jedná se o rozmístění zemědělských kultur do honů, tak aby se pravidelně po určité době vystřídaly. Obiloviny, okopaniny, pícniny a technické plodiny se střídají v rotaci tak, aby byla zachována úrodnost půdy. Hlavní je vyloučení plodin s nízkou protierozní ochranou a zvýšit zastoupení kultur s vysokým protierozním účinkem. Když jsou osevní postupy správně použity, zvyšuje se ochrana půdy před erozí. Skladba osevních postupů se volí na základě, aby se v rotaci vyskytlo co nejvíce plodin s vysokým erozním účinkem. Pásové střídání plodin Využívá schopnosti vegetace vsakovat vodu do půdy. Dochází ke střídání pásů plodin s nedostatečným ochranným účinkem (okopaniny) s pásy plodin s dostatečným erozním účinkem (travní porosty). Neměli by sousedit dva pásy s nízkým protierozním účinkem. Pásy se budují ve směru vrstevnic. Ochranný pás by měl být tak široký, aby se srážková voda a voda stékající z pásu položeného výš zachytila na pásu s vysokým protierozním účinkem a vsákla do půdy. Minimální šířka ochranného pásu: 30 m při šířce pole s ohroženou plodinou 200 m na svahu 2 5 %, 25 m při šířce pole s ohroženou plodinou 100 m na svahu 6 9 %, 20 m při šířce pole s ohroženou plodinou 50 m na svahu %. Obr. 4. Ukázka pásového střídání plodin [1]. 29

31 Velikost a tvar pozemků Velikost a tvar pozemků se řídí požadavkem používání velkovýrobní technologie a mechanizace a má umožnit efektivní hospodaření na pozemku. Přednost se dává pravidelným územním celkům se stejnými poměry sklonu a stejnými půdními podmínkami. Nejvhodnější tvar pozemku je obdélník nebo rovnoběžník s vnitřními úhly 50 až 60 o, delší strana by měla být situována obdělávání. Poměr stran pozemku je 1:2 až 1:3. Délka pozemku se pohybuje od 500 do 1000, šířka honu odpovídá násobku šířky záběru stroje. Tato opatření se provádí se zřetelem na ekonomické využití orné půdy a zabránilo vytvoření erozních procesů AGROTECHNICKÁ PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Opatření tohoto typu navazují na organizační opatření proti erozi. Významně napomáhají ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, její protierozní odolnosti a vytvoření ochrany jejího povrchu před přívalovými dešti, kdy širokořádkové plodiny (kukuřic, brambory) vzrostem a zapojením nedostatečně chrání půdu. U agrotechnických opatřeních jde především o správné obdělávání půdy zahrnující řadu technických postupů, které zabraňují vzniku a šíření eroze. Vegetace nebo posklizňových zbytků snižuje povrchový odtok a tlumí kinetickou energii dešťových kapek. Tím se snižuje destrukce půdních agregátů a zvyšuje se schopnost vody nerušeně se vsakovat do půdy. Agrotechnická opatření se navrhují s přihlédnutím používané mechanizace. Dělí se na opatření na oné půdě, na trvalých travních porostech a opatření ve speciálních kulturách Agrotechnická opatření na orné půdě Pro obhospodařovanou půdu se vhodně připraví podmínky pro sklizeň, zlepšení odolnosti půdy před vodou, zabezpečení vsaku vody do půdy, odvedení srážkové vody po povrchu. Půda pro výsadbu kultur se připravuje mechanickým zpracováním, dbá se při tom na protierozní ochranu a nesmí docházek k porušení struktury půdy. Základní zpracování je orba. 30

32 Vrstevnicová orba Orba a vysetí kultur po vrstevnicích vede k zachycení stékající vody v brázdách a řádcích, k akumulaci vody a infiltraci vody do půdy. Vrstevnicová orba vyhovuje traktorům a strojům, protože se pojížděním po vrstevnici zvyšuje jejich výkonnost. Výsev do ochranné plodiny, strniště nebo mulče Tento přístup protierozní ochrany snižuje intenzitu vzniku a šíření eroze. Je ale potřeba ponechat co nejvíce posklizňových zbytků na povrchu půdy, tím zabraňujeme povrchovému odtoku. Je zde omezené zpracování půdy. Obr. 5. Ukázka výsevu do strniště [1]. Hrázkování a důlkování povrchu půdy Hrázkování a důlkováním povrchu půdy lze zabránit povrchovému odtoku vody, tak že se vytvoří dostatečné prostory pro srážky, kde se voda zadrží. Je používáno u širokořádkových plodin, tak že se na pozemcích vytváří soustava nádržek na zachycení dešťových srážek, tím se omezí povrchový odtok a nedochází ke smyvu půdy z pozemku. Účinnost důlkování je oproti hrázkování nižší TECHNICKÁ PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Navrhují se tehdy, pokud nelze hodnoty přípustného smyvu dosáhnout organizačními agrotechnickými opatřeními. Výrazně působí na dva základní morfologické činitele sklon a 31

33 délku svahu. Zmenšují sklon svahu a zkracují délku svahu a tím zmenšují účinky povrchového odtoku na pozemku, jeho usměrněním a odvedením do recipientu. Dále technická opatření slouží k vyrovnání terénních nerovností, k retardaci povrchového odtoku a zachycování smyté zeminy, k ochraně intravilánů obcí a měst před škodami povrchové vody a smyté zeminy. Liniové technické prvky tvoří překážku narušující délku svahu a tím napomáhají k rozptýlení povrchového odtoku, usměrňování směru obdělávání pozemků a zemědělských subjektů. Vedle protierozní funkce mají v krajině spolu se zelení a dřevinami funkci estetickou a ekologickou. Do jedné skupiny lze zařadit terénní urovnávky, meze a terasy. Ve druhé skupině jsou hydrotechnické prvky typu příkopu, průlehu, ochranné hrázky a nádrže Terénní urovnávky Při terénních urovnávkách dochází k odstranění terénních nerovností přemístěním zeminy a následnému snížení příčného sklonu pozemku, omezení povrchového odtoku zabraňující vzniku rýhové eroze. Jsou prováděny na hlubokých půdách Protierozní meze Protierozní meze tvoří překážku povrchovému odtoku. Situují se ve směru vrstevnic nebo s mírným odklonem od vrstevnic do 3 %. Obvykle se skládají ze tří částí zasakovacího pásu nad mezí, vlastního tělesa meze a odváděcích prvků. Vytvářejí se postupnou orbou, dokud se nevytvoří terénní stupeň o sklonu 1:15 a výškou 1 1,5 m, který se zatravní a případně osází keři nebo stromy. Nejvýhodnější je navrhnout mez v podélném směru 2-5 % a napojit ji na nějaký svodný prvek (průleh, příkop atd.). Meze nepotřebují rozsáhlou údržbu, ani jiná protierozní opatření. Zasakovací pás nad mezí se udržuje orbou. K výhodám mezí se řadí dlouhá doba životnosti, velký zasakovací účinek, nízké náklady na údržbu, ekologická hodnota Nevýhoda je, že se pro přejezd mezí musí budovat propustky nebo část meze snížit. 32

34 Obr. 6. Ukázka vzorového řezu mezí [1] Terasy Jedná se o protierozní opatření budované na hlubokých půdách s velmi sklonitými svahy přesahující 20 %. Navrhují se terénní stupně (mírně sklonité až vodorovné), které rozdělí a přeruší svah na úseky, aby zadrželi případně odvedly povrchový odtok, který by zapříčinil erozní účinek. Umožňují využívání pozemku, které by pro velký sklon a členitost nebylo možno využívat současnými zemědělskými prostředky. Tvar teras a jejich výška je závislá na několika faktorech (na sklonu území, na hloubce půdního profilu, na vyrovnání zemních prací, na přístupu do území apod.). Budováním teras se významně zasahuje do chodu krajiny (do geologie, geomorfologie, pedologie apod.) a mohou narušit ekologické pochody v krajině. Obr. 7. Ukázka uspořádání terasy [1]. 33

35 Legenda k terase: 1 terasová plošina 6 těleso terasy 2 pata terasy 7 narušený půdní profil 3 hrana terasy 8 okraj terasy 4 svah terasy 9 okrajový pás 5 rozchod terasy Průlehy Považují se za nejúčinnější protierozní opatření. Jde o systém vytváření mělkých a širokých příkopů a zachycení povrchového odtoku. Průlehy s nulovým sklonem vodu vsakují do půdy a průlehy s mírným podélným sklonem odvádí vodu mimo území. Mají mírný sklon svahů (1:5 až 1:10) a mohou být vegetačně zatravněny, nezpevněné, tvrdě zpevněné (kamenem) nebo kombinace. Nezpevněné bývají průlehy záchytné a zatravněné průlehy svodné. Podle funkce se průlehy dělí na: záchytné slouží k ochraně pozemků před cizí vodou (vodou z ostatních pozemků). Budují se na pozemcích o sklonu do 15 %, max. do 18%, sběrné vsakovací mají nulový podélný sklon, vhodné pro nepropustné půdy, odváděcí odvádí vodu do svodných půlehů, svodné slouží k odvedení vody a erozního smyvu ze záchytných průlehů a neškodnému odvedení z řešeného území. Navrhují se zpravidla jako zatravněné dráhy soustředěného odtoku. Záchytné průlehy se navrhují v podélném sklonu 0 3 %, sklony svahů jsou % (1:10 1:5), v maximální délce 600m, v maximální hloubce 0,1 m a minimální hloubka je 0,02 m. 34

36 Orientační parametry svodných průlehů jsou: střední průtočná rychlost pro zatravněné 1,5 m/s (ostatní podle druhu opevnění), příčný profil parabolický nebo lichoběžníkový se sklonem svahů 1:10 až 1:5, maximální hloubka 0,1 m, minimální hloubka je 0,03 m, minimální šířka 0,3 m a podélný sklon do 20 %. Vzdálenosti mezi průlehy se odvijí na sklonu pozemku, hydrologických poměrech, intenzitě srážek a doporučuje se od 20 do 35 m. Obr. 8. Ukázka příčného řezu průlehem [1] Příkopy Jejich návrh je podmíněn sklonem území, navrhují se do sklonu 20 %, tak aby zachytily a neškodně odvedly povrchovou vodu nebo umožnily však vody do půdy, umožnily ochranu intravilánů obcí a měst, objektů a významných území. Jsou běžně napojeny na stálou hydrologickou síť. Příčný profil se volí jako lichoběžník jako otevřené, zpevněné nebo nezpevněné. Podle funkce se příkopy dělí na záchytné, sběrné a svodné. záchytné slouží k ochraně pozemků před přítokem vnějších vod z výše položených ploch např. z lesů, sběrné pro zachycení vnitřních vod a omezení příliš velké délky povrchového odtoku po pozemku, svodné k odvedení vody do recipientu a erozního smyvu. Bývají opevněny, protože mají velký sklon a probíhá zde bystřinné proudění. Jejich dimenze se provádí na základě hydraulických rovnic pro průtok. Podle požadovaného stupně ochrany se příkopy dimenzují na odtok vody z povodí Q 1 až Q 100. Předpokládá se v příkopech rovnoměrné ustálené proudění. Na výpočet průtočné rychlosti 35

37 se používá Chézyho vztah a rychlost nesmí překročit maximální přípustnou nevymývací rychlost. Při návrhu příkopů lze vycházet z orientačních parametrů: podélný sklon se pohybuje o 0 do 3 % (u svodných podle sklonu terénu), sklony svahů 1:1,5 až 1:2, maximální délka 800 m, maximální hloubka 0,1 m, minimální hloubka 0,04 m. Obr. 9. Ukázka příčného řezu příkopem [1] Ochranné hrázky Objekty budující se na ochranu objektů před zatopením a zanesením splaveninami. Jsou to nižší stavby zpravidla okolo 1,5 m ze zemního materiálu. Plní funkci záchytnou a retenční a odváděcí. Jedná se o samostatné stavby nebo o kombinované s dalšími prvky technického charakteru (průleh, příkop). Hrázky mohou být přejezdné nebo nepřejezdné, zastabilizované vegetačním opevněním. Záchytný prostor před hrázkou a výška hrázky musí vyhovovat potřebám retence a objemu nashromážděných splavenin. Tyto dva parametry se stanovují na základě hydraulického výpočtu ochranného stupně. Pro odtok vody z hrázek je používán vypouštěcí objekt. Orientační návrhové parametry hrázek: podélná sklon 0,5 2 %, sklony svahů 1:1,5 až 1:2, min. šířka v koruně 0,5 m, max. délka 600 m, max. výška 1,5 m a min. výška 0,6 m Stabilizace drah soustředěného odtoku Dráhy soustředěného odtoku (údolnice) vznikají v důsledku morfologické rozmanitosti krajiny v době přívalových dešťů nebo jarního tání a způsobují vznik rýh. Proto je potřeba tyto místa upravit, tak aby jejich příčný profil umožnil neškodné odvedení vody z povrchu. 36

38 Nejvhodnější ochranou těchto míst je vegetační kryt v podobě zatravnění. Při realizování zatravnění drah soustředěného odtoku není nutné provádět nějaké rozsáhlé zemní práce, aby byl dosažen optimálního parabolického příčného profilu. Na zatravnění se používají výběžkaté trávy, které tvoří tvrdý drn. Velmi důležitá je údržba, která spočívá v tom, alespoň 2x ročně provést sečení na výšku cca 8 10 cm, hnojení (hlavně na jaře) a odstranění škod vzniklých při provádění agrotechnických opatření. Obr. 10. Ukázka dráhy soustředěného odtoku před zatravněním [1]. Obr. 11. Ukázka dráhy soustředěného odtoku po zatravnění [1]. 37

39 Zasakovací pásy Mají za úkol převést povrchový odtok na pozemní odtok. Navrhují se mírně odkloněné od vrstevnic, kde je svažitý terén. Střídají se s pásy, kde je plodina, která nedostatečně chrání půdu před erozí. Můžou kopírovat vodoteče nebo nádrže. Vegetační pokryv zasakovacích pásů se nejčastěji volí jako travní, křovinný nebo lesní. Minimální šířka pásu je minimálně 20 m Ochranné nádrže Ochranné nádrže akumulují a zachycují vodu z okolí, regulují odtok, zachycují transport splavenin. Jejich návrh se volí jako závěrečný prvek protierozních a protipovodňových opatření navrhovaných v povodí za účelem ochrany zdrojů, intravilánů obcí a měst, významných objektů jako nádrže: vodní nádrže mají prostor na usazování sedimentů a retenční objem na zachycení kulminačních průtoků, suché nádrže (poldry) mají za úkol zachycení krátkodobého povrchového odtoku a usazení splavenin. V době, kdy nádrž neobsahuje vodu, lze její dno obhospodařovat jako louku nebo pole. Protierozní funkce nádrží je závislá na polohovém umístění, má na to vliv technického uspořádání, provoz a údržba. Aby nádrže zvládli nebezpečný odtok z povodí je účelné nádrže situovat do soustav. 38

40 Obr. 12. Ukázka suché nádrže (poldru) [1]. 39

41 6. ARCGIS Software ArcGIS, který vyvinula firma ESRI je nejpoužívanějším programem v oboru geoinformačních technologiích. Firma ESRI se řadí k největším světovým výrobám nástrojů GIS. ArcGIS je k dispozici v podobě softwarových produktů ArcView, ArcEditor, ArcInfo a volně dostupného prohlížeče publikovaných map ArcReader. Tyto produkty splňují různou úroveň funkcionality a lze je tak nasadit na úrovni, která bude uživateli nejvíce vyhovovat. Software je využíván při tvorbě map pro komplexní pozemkové úpravy, ale i pro další činnosti, kterými mohou být stanovení erozního smyvu na řešené lokalitě, dále je využíván společnostmi zabývající se budováním plynovodů hledající nejlevnější trasy pro nové plynovody; hydrologové monitorují kvalitu vody; meteorologové vydávají varování před živelnými pohromami a bouřkami; správa vodních toků sleduje trasu vodních toků, aby zjistila možné znečištění nebo vyhodnocovala povodňová rizika na základě studií rozlivů vodních toků; požární odbor používá údaje o terénu a vodstvu pro odhad možnosti šíření lesních požárů; dále je ArcGIS využíván policií, telekomunikačními společnostmi atd. Prostředí ArcGIS mí tři úrovně [2]: ArcView který umožňuje prohlížet, organizovat, analyzovat, editovat a dokumentovat data. Jedná se o nejzákladnější a nejjednodušší modul ArcGIS. ArcEditor disponuje všemi funkcemi jako ArcView a navíc má nástroje pro editaci shapefilů a geodatabízí. ArcInfo jedná se o nejvyšší verzi GIS softwaru. Má v sobě všechny funkce zmíněných výše a obsahuje další pokročilé nástroje pro práci s geodety ARCCATALOG ArcCatalogem většinou začíná práce v ArcGISU. Nabízí nástroje pro správu, tvorbu a organizaci geografických a tabelárních dat. Obsahuje nástroje peo vyhledávání a prohlížení geografických datových sad, tvorbu a prohlížení metadat a pro vytváření schématu struktury geografických vrstev. Díky ArcCatalogu je rychlý přístup k vybraným skupinám dat, které se zobrazují jako složky v navigačním stromu. Tuto aplikaci lze přirovnat např. k programu Průzkumník či Total Commander, které jsou využívané pro běžné zpracování se soubory v počítači. ArcCatalog se dá nazvat takovým průzkumníkem, vytvořený speciálně 40

42 pro organizaci GIS dat - databází, map a metadat. Umožňuje náhledy těchto dat před jejich otevřením [2] ARCMAP ArcMap umožňuje vytvářet mapy, zobrazovat data, dotazovat se na ně, provádět nejrůznější analýzy, vytvářet mapové kompozice a následně mapy vytisknout. Mapy umožňují zobrazování geografických informací o umístění jednotlivých prvků, které jsou znázorňovány pomocí různých symbolů za účelem větší srozumitelnosti mapy a případně za účelem zvýraznění některých prvků. Mapa může obsahovat i další informace, které přispějí k porozumění zobrazení. ArcMap tedy umožňuje nastavit si zobrazení dat a vytvořit si mapy dle přání uživatele. ArcMap se používá k prohlížení a editaci geografických dat. Umožňuje vytváření profesionálních map, grafů, projektů a zpráv. Načítání dat je umožněno přímo v prostředí ArcMapu a nebo (doporučeno) přetažením dat z okna ArcCatalogu. Při vytváření map se může práce uložit jako mapový dokument - soubor s koncovkou *.mxd. Geografická data jsou v mapě zobrazována jako vrstvy a každá vrstva obsahuje pouze jeden typ dat (bod, linie nebo polygon). Důležité je i pořadí vrstev v Obsahu, první vrstva od shora se zobrazuje navrchu a ostatní vrstvy jsou dle svého pořadí zobrazovány pod ní. To znamená, že při nesprávném zvolení pořadí vrstev nemusí být všechna data viditelná. Mapa je vytvářena pomocí vrstev. Každá vrstva může obsahovat různá data. Pokud se jedná o vektorová data, může být v jedné vrstvě obsažen pouze jeden typ tvarů linie, polygony nebo body. Kromě informací o tvaru a umístění prvků obsahují vektorová data používaná v GIS také atributy, které nám poskytují další informace o prvcích. Tyto informace jsou uchovávány jako databáze. ArcMap umožňuje také zobrazení dat, tak aby z grafického zobrazení byly patrné informace obsažené v databázi. Základní jednotkou, se kterou se v ArcMapu pracuje je mapový dokument - soubor s koncovkou *.mxd. Tento soubor uchovává informace o zobrazení veškerých dat načtených do ArcMapu a o všech dalších prvcích obsažených v mapě. Neobsahuje geografická data přímo. Veškerá data, která jsou v mapovém dokumentu obsažena, jsou ukládána zvlášť ve svých vlastních souborech. Mapový dokument uchovává cestu k místu uložení těchto dat na disku a informaci, jak se mají tato data na mapě zobrazit. Jednotlivé vrstvy formátu shapefile jsou ve skutečnosti uloženy pomocí 5 samostatných souborů. Aby bylo možné data zobrazit v ArcMapu musí být shapefile tvořen alespoň třemi z nich s koncovkami *.shp, *.dbf. a *.shx. Pokud byla některá zdrojová data smazána, přejmenována či přesunuta (nesouhlasí tedy cesta uchovávaná v mapovém dokumentu) objeví se u vrstvy červený vykřičník. Kliknutím pravým tlačítkem na vrstvu se v menu data nastaví znovu zdroj dat a novou cestu k datům. 41

43 6.3. ARCTOOLBOX ArcToolbox nabízí aplikace umožňující vykonávat analýzy na pokročilejší úrovni. Obsahuje aplikace obsahující nástroje pro konverzi, vytváření, propojování, exportování a importování dat různých formátů, transformaci mezi souřadnicovými systémy a nástroje pro prostorovou analýzu (geoprocessing). Data, mapy, symboly, uživatelské nástroje, výstupní sestavy a metadata lze vzájemně sdílet a předávat mezi aplikacemi ArcMap, ArcCatalog a ArcToolbox. 42

44 7. POUŽITÉ METODY 7.1. METODY ŘEŠENÍ MEO VODNÍ EROZE V diplomové práci jsem pro posouzení míry erozního ohrožení použil metodu Wischneier Smith (USLE), která počítá smyv v závislosti na šesti faktorech. Metoda je popsána výše v kapitole 4. VÝPOČET MÍRY EROZNÍHO OHROŽENÍ Aplikace metody Wischmeier Smith v prostředí GIS Postup výpočtu erozního smyvu půdy G v malých povodích využívající prostředí GIS představuje postupné vytváření rastrových vrstev odpovídajících jednotlivým faktorům rovnice (4.1) a jejich následný součin. Pro přehlednost je uveden stručný popis metody s uvedením hlavních zásad výpočtu. K výpočtu G byl použit rastrový kalkulátor nadstavby Spatial Analyst geografického informačního systému firmy ESRI (ArcView). Výsledným výstupem je rastrová mapa udávající dlouhodobou průměrnou ztrátu půdy G v tunách z hektaru za rok Postup výpočtu Postup výpočtu je možné přehledně popsat následujícím způsobem: Vymezení erozních celků (EC), Vymezení oblasti pro výpočet průměrné ztráty půdy, Tvorba digitálního modelu terénu (DMT), Vytvoření vrstvy součinu faktoru LS, Vytvoření vrstvy faktoru K, Vytvoření vrstvy faktoru C, Výpočet dlouhodobé průměrné ztráty půdy G 43

45 Stanovení erozních celků (EC) Erozní celek (EC) je definován jako souvislé území s lokálně uzavřeným erozním procesem, tj. denudací, transportem a akumulací půdy v normálních klimatických podmínkách. Jedná se o území zemědělské půdy ohraničené rozvodnicí, na které vzniká povrchový odtok a hranicí, kde je povrchový odtok přerušen. Zde dochází k akumulaci půdních částic. Jeho vymezení bylo v rámci studie provedeno nad mapovým podkladem ZM 10. V rámci řešení erozního ohrožení pozemků v prostředí GIS není nutné dělit EC rozvodnicemi. To provede automaticky software. Proto v tomto případě nazýváme EC spíše oblasti ohraničené hranicí, kde dochází k přerušení povrchového odtoku. V celém textu jsou zkratkou EC značeny tyto oblasti Vymezení oblasti pro stanovení průměrné ztráty půdy Vymezení je nutné pro výpočet faktorů L a S rovnice (4.1) USLE. Je nutné vybrat pouze ty části digitálního modelu terénu, kde jsou plochy EC. Tím je zajištěno, že dojde k přerušení dráhy povrchového odtoku na hranicích EC. K vymezení používáme rastrový kalkulátor Tvorba digitálního modelu terénu (DMT) DMT je vytvořen z digitálního vektorového podkladu systému ZABAGED (základní báze geodetických dat), pozemního měření (geodetická měření), dálkovým průzkum Země (fotogrammetrie, radarové snímání). Jedná se o vrstevnice. Je řada způsobů, jak tento model vytvořit. Verze 9.3 umožní vytvoření DMT z rastrových vrstevnic. Tento model je hladší. Vždy je pro další výpočet nutné pracovat s DMT ve formě rastru. DMT se nejčastěji využívá pro analýzu zemského povrchu, pro modelování a dále pro zobrazování úkazů souvisejících s topografií a reliéfem terénu. Digitální model terénu představuje programový systém pro interaktivní zpracování obecných ploch v trojrozměrném prostoru. Je zaměřen na práci s terénem (především z hlediska aplikačních výstupů), ale je možno ho použít ve všech oblastech, ve kterých je třeba vytvářet, modifikovat a zobrazovat plochy v prostoru. 44

46 Pomocí aplikace ArcToolbox a následně nástroje Topo to raster se vygeneruje rastrová vrstva DMT znázorňující interpolaci povrchu. K tomu je potřeba vektorový soubor vrstevnic a vektorový soubor hranice řešeného území, v našem případě EC, který vymezí hranici řešeného území. Obr. 13. Ukázka mapy digitálního modelu terénu - DMT (Vedrovice, Kubšice) Tvorba vrstvy součinu faktoru LS V prostředí ARC View jsou pro vyhodnocení LS postupně generovány vrstvy Slope (sklonitost) a FlowAccumulation (akumulace odtoku). FlowAccumulation vymezuje postupně se zapojující části povrchu do povrchového odtoku. Respektuje DMT, sklon, expozici a délku svahu. Postupně se tak vytvoří vrstva, kde je na každém pixelu známa hodnota plochy, resp.délky od rozvodnice. Tyto vrstvy jsou pak využity pro stanovení L.S faktoru pomocí rastrového kalkulátoru podle vztahu: [ flowacc] resolutin/ 22.1,0.6) Pow( sin[ ] ) / 0.09,1.3 ) LSfactor = Pow( slope (7.1) 45

47 kde flowacc je vrstva FlowAcculumulation, slope je vrstva sklonu svahu, resolution je rozlišení rastrové vrstvy v metrech. Výsledkem výpočtu je rastrová vrstva LSfaktor, představující součin L.S, nutná k výpočtu podle vztahu (4.1) Vytvoření vrstvy K faktoru Podkladem pro stanovení K faktoru rovnice (4.1) byl v rámci studie kód BPEJ. Jednotlivým plochám vymezeným kódem BPEJ byla v prostředí GIS přiřazena hodnota faktoru K Vytvoření vrstvy C faktoru Vrstvu C faktoru lze vytvořit na základě klimatického regionu pro nějž jsou známy hodnoty C faktoru nebo podle osevního postupu v dané lokalitě Výpočet dlouhodobé průměrné ztráty půdy Výpočet dlouhodobé průměrné ztráty půdy se provádí rastrovým kalkulátorem jako součin vrstev faktorů R, K, L.S, C a P. Faktoru R se přiřadí hodnota 20. Pro posuzování současného stavu území z pohledu vodní eroze je vhodné uvažovat faktor P=1, protože je předpoklad, že zde nejsou doposud prováděny žádné protierozní opatření. Pro vyhodnocení míry ohrožení řešeného území vodní erozí byla použita metoda rozdělení vypočtené dlouhodobé průměrné roční ztráty půdy do osmi kategorií odpovídajícím určeným intervalům vypočtené hodnoty G. Volba intervalů vycházela z kategorií přípustného ztráty půdy podle hloubky půdního profilu, je voleno 8 intervalův viz Tab

48 7.2. METODY VÝPOČTU MEO - NÁVRH VODOHOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ Vodohospodářská opatření slouží k ochraně zastavěného území, dále pak protierozní ochraně půdy, bezpečnému odvedení soustředěné vody, zlepšení půdních vlastností, zvýšení ekologické stability území apod. Tyto opatření se dají rozdělit do několika skupin: prvky liniové svodné příkopy, průlehy, zatravnění drah soustředěného odtoku, prvky liniové záchytné příkopy, průlehy, vsakovaí pásy, prvky retenční retenční a sedimentační nádrže, objekty na liniových prvcích propustky, stupně, skluzy, objekty na retenčních prvcích spodní výpusť, bezpečnostní přeliv, ostatní prvky odvodnění, mokřady. V diplomové práci jsou navrhovány jen svodné (zatravnění údolnice) a záchytné prvky (průlehy). V dnešní době se pro navrhování svodných a záchytných prvků na odvedení povrchového odtoku používají intenzitní vzorce. Na dimenzování svodných prvků se převážně využívá následující intenzitní vzorec pro návrhový průtok: Qmax =ψ is F (7.2) kde: Q max návrhový průtok [m 3 /s], i s intenzita srážky [m/s], Ψ okamžitý odtokový součinitel [-], F plocha povodí [m 2 ]. Na základě vypočteného návrhového průtoku se provede návrh rozměrů svodných prvků. 47

49 Záchytné prvky se navrhují na objem odtoku z jednotkové šířky svahu nad prvkem. Většinou se jedná o elementární odtokové plochy do 100 ha, tak je možné použít intenzitní vzorec: Qmax = ϕ L is t s L (7.3) kde: Q max objem odtoku na 1 bm [m 2 ] plocha průtočného profilu záchytného prvku, i s intenzita srážky [m/s], t s čas intenzity srážky [s], φ L objemový odtokový součinitel [-], L délka svahu nad prvkem [m]. Na základě vypočteného návrhového průtoku se provede návrh rozměrů záchytných prvků. Hlavním podkladem pro dimenzování vodohospodářských prvků je vždy určení množství odtékající vody po povrchu (hlavně kulminačního průtoku Q a objemu odtoku W). Dále je potřeba při navrhování zvolit průměrnou dobu opakování N vypočtených hodnot, tak určí zabezpečenost návrhu. Orientační hodnoty průměrné doby opakování N a charakteru chráněného území jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. 3. Doporučené průměrné doby opakování [11]. Průměrná doby opakování N - roky Charakter chráněného území 2-5 louky, lesy >20 cenné zemědělské půdy sady, vinice a chmelnice 5-20 orná souvisle zastavěné území, železnice, průmysl. stavby Je zapotřebí zvolenou hodnotu doby opakování konzultovat s pozemkovým úřadem a případně si ji nechat schválit na kontrolním dni Výpočet parametrů odtoku Není určen žádný postup a žádná konkrétní metoda pro výpočet odtoku z povodí. V zásadě se jedná o elementární odtokové plochy či velmi malá povodí, kdy plocha je v hektarech až desítkách hektarů, maximálně ve stovkách hektarů, tak lze využít 48

50 zjednodušené empirické výpočtové metody. V těchto případech není vhodné používat údaje zpracované statisticky pro velká povodí. Navrhovatel vodohospodářských opatření musí zvolenou metodu znát co do omezení a zjednodušení. Hlavní důraz se klade na plochu povodí, na kterou je potřeba dát pozor a pro kterou je vhodné metodu využívat. Dále navrhovatel musí pochopit princip metody a vyvarovat se tak nevhodného využití. Z dlouhodobé praxe a výzkumu lze doporučit pro výpočet odtoku z velmi malých povodí metody vycházející z metody CN-čísel. V následujícím textu budou zjednodušeně uvedeny dvě metody. První je metoda podle Dr. Hrádka (uvedená původně v hydrologické směrnici výpočtu průtoků pro velmi malá povodí (do 5 km 2 ), dále propracovaná až v model DESQ). Druhou metodou je metoda TR55 uvedená ve směrnici 5/1992 Ochrana půdy před erozí. První metoda je vhodná pro výpočet odtoku z elementárních odtokových ploch a svahů, kde není patrná vodoteč. Jedná se o svahy nad navrhovanými ochrannými příkopy nad obcí, průlehy a pod. Zjednodušeně lze uvést, že se využívá tam, kde voda neteče převážnou část odtoku soustředěně v toku. Druhá metoda je vhodná pro výpočet tam, kde voda nejdříve teče po svahu ve formě plošného povrchového odtoku (cca 150m), dále se soustřeďuje v plošný koncentrovaný odtok (rýhy a výmoly na poli) a nakonec teče převážnou část ve formě soustředěného odtoku v korytě Metoda dle Dr. Hrádka [11] Metoda je založena na výpočtu návrhových průtoků Q N a objemu odtoku W N, vyvolaných přívalovými dešti, kritické doby trvání a jí odpovídající intenzitě. Tato kritická doba trvání odpovídá době, kdy se utváří odtok (bezodtoková fáze) a dále době kdy dojde ke koncentraci povrchového odtoku z nejvzdálenější části povodí (tzv. doba koncentrace). Zde hrají roli délka svahu, jeho průměrný sklon a drsnost (např.dle Manninga). Podstata metody spočívá v hledání této doby a jí odpovídající intenzitě odtoku vypočtené z intenzity srážky, protože tehdy se zapojí do odtoku celé povodí a je tudíž maximální odtok v uzávěrovém profilu. 49

51 Předpoklady řešení: 1. svah je zasažen výpočtovým deštěm konstantní intenzity odpovídající době koncentrace (doba odtoku vody z nejvzdálenějšího místa povodí po uzávěrový profil) zvýšené o odhad bezodtokové fáze - dochází k plnění depresí, počáteční infiltaci apod., 2. přírodní svah je schematizován rovinnou plochou, obecně ve tvaru rovnoběžníka (kosodélník, kosočtverec, obdélník, čtverec), sklon dráhy svahového odtoku je průměrný sklon přírodního svahu. A) Přítok na svah (výpočet intenzity deště odpovídající určité době trvání) Pro zjednodušení analytického řešení odtoku ze svahu je uvažován přítok na svah ve formě efektivního deště, jehož objem S e je rovný objemu odtoku O. Pojmem přítok na svah rozumíme tu část deště (jeho objem), který po dobu trvání deště ze svahu odteče. S e = S Z = O (7.4) kde: S e objem efektivního deště [m 3 ], S objem deště [m 3 ], Z celkové ztráty na povodí [m 3 ], O objem odtoku [m 3 ]. Do celkových ztrát na povodí se dá zahrnout intercese, akumulace vody v povodí (v depresích v nádržích, v pokryvné vrstvě půdy, v půdním profilu), infiltrace a evapotranspirace. Výška odtoku ze svahu (podélná objem odtoku ze svahu) O H so = H se = k. (7.5) F s kde: H so výška odtoku [mm], H se efektivní výška deště [mm], 50

52 k rozměrový součinitel [-], k = 10-3, F s plocha svahu [km 2 ]. Odvození výšky odtoku Hso (výpočet efektivního deště) H so = ( H R ) s H + R R s p (7.6) kde: H so výška odtoku [mm], H s výška výpočtového deště [mm], R p potencionální výška retence povodí [mm], R p = 25, (7.7) CN CN číslo odtokové křivky [-], R 1 retence povodí v bezodtokové fázi [mm], odhad R = 1 0, 2R (7.8) p Odvození charakteristik přítoku Výška přítoku na svah H sp H = H = H (7.9) sp se so Doba trvání přítoku na svah t sp t sp t d = t 1 = (7.10) kde: t d doba trvání výpočtového deště [min], t 1 délka bezodtokové fáze [min], t 1 R1 = (7.11) i d 51

53 R 1 celkové ztráty v bezodtokové fázi [mm], i d intenzita výpočtového deště [mm/min]. Intenzita přítoku na svah i sp i sp H sp = (7.12) t sp Přítoková křivka D * vyjadřuje závislost i sp = f(t sp ), viz Obr. 14 Obr. 14. Řešení maximální intenzity odtoku na svahu. B) Doba koncentrace vody na svahu Doba koncentrace na svahu t sk je doba, potřebná k ustálení hladiny vody na celé délce svahu. V této době dochází k soustředění odtoku z celé plochy svahu v jeho patě (uzavírajícím profilu), kde se vytvoří maximální výška vrstvy vody a jí odpovídá maximální (největší možný) odtok ze svahu. Doba koncentrace na svahu závisí na intenzitě přítoku na svah, délce svahu, průměrném sklonu svahu I s a drsnostní charakteristice povrchu svahu m. t = sk f ( isp s, A ) (7.13) 52

54 kde: t sk doba koncentrace [min], i sp intenzita přítoku [mm/min], A s hydraulická charakteristika svahu [min], A = a 1 (7.14) s L s a = m (7.15) l s L s půdorysný průmět dráhy svahového odtoku [km], l s průměrný sklon svahu [%], m drsnostní charakteristika [-], dle Bazina: m = 87 γ [s -1 ] (7.16) dle Manninga: m = 1 [m 1/3 /s]. n Vzorec pro výpočet doby koncentrace na svahu byl odvozen na základě analýzy svahového odtoku dle Eaglesona - HRÁDEK (1990): 1 1 b b t = A. i (7.17) sk s b sp kde: b = 2 při vyjádření drsnostní charakteristiky svahu dle Bazina, b = 5/3 při vyjádření drsnostní charakteristiky svahu dle Maninga. Intenzita odtoku v době koncentrace i sk b i = A. t (7.18) sk s b sk b V době koncentrace platí: sk sp [ maxi t ] i = i =, (7.19) so sk 53

55 Křivka koncentrace K s vyjadřuje závislost i sk = f(t sk ), viz Obr. 14. V průsečíku křivky přítoku (závislost mezi prodlužující se dobou trvání deště a klesající intenzitou) a křivky odtoku (postupná koncentrace průtoku na svahu) je hledaná maximální intenzita odtoku, která vyvolá maximální odtok. Kulminační průtok se pak spočte podle vzorce: Q n = koef max i F (7.20) so kde: koef koeficient podle jednotky intenzity a plochy povodí [-], max i so maximální intenzita odtoku [mm/min], F plocha povodí [km 2 ]. Objem odtoku W se vypočítá jako součin H so a plochy povodí musí se dosazovat ve stejných jednotkách. Pro výpočet hodnot se zvolenou průměrnou dobou opakování se do výpočtu zavádějí hodnoty H s s průměrnou dobou opakování N stanovené z tabulky denních úhrnů odpovídající doby opakování N uvedené ve směrnici 5/1992. Zde je možné využít výpočtu redukce těchto úhrnů podle následujícího vzorce: H * N, t t H N,24 =ψ (7.20) kde: N značí průměrnou dobu opakování [roky], Ψ t * koeficient časové redukce [-] H N,24 denní úhrn srážky s průměrnou dobou opakování za N let Metoda TR55 [11] Postup výpočtu podle této metody je následující: určení hranic povodí (metoda CN křivek se doporučuje používat pro povodí do 10 ti km 2 ), stanovení hydrologických skupin půd A-D pomocí BPEJ, 54

56 stanovení typů povrchu podle způsobu využívání pozemku (orná, les, louka, pěstování určitých typů plodin apod.), stanovení hodnot CN pro dané typy ploch (např. orná - B, les - C ) a určení celkové velikosti ploch se stejnou hodnotou CN, stanovení průměrné hodnoty CN (váženým průměrem podle velikosti příslušných ploch), stanovení 24tihodinového úhrnu návrhového deště s určitou průměrnou dobou opakování, určení topografických parametrů povodí (délka, sklon a povrch údolnice), výpočet doby koncentrace, výpočet objemu přímého odtoku a kulminačního průtoku. Výpočet doby koncentrace Doba doběhu (T t ) je čas, který potřebuje voda k přemístění z jednoho místa povodí na jiné. Rozlišujeme tři typy dob doběhu: T ta pro plošný odtok (počítá se pro prvních 100 m od hranice povodí), T tb pro soustředěný odtok o malé hloubce a T tc pro odtok v otevřeném korytě. Doba koncentrace T c je pak součtem všech dob doběhu T = T + T + T (7.21) c ta tb tc kde: T c doba koncentrace [h], T ta doba doběhu pro plošný odtok [h], T tb doba doběhu pro soustředěný odtok o malé hloubce [h], T tc doba doběhu pro odtok v otevřeném korytě [h]. Doba koncentrace T c je časem, který je potřebný pro odtok hydraulicky nejvzdálenější bodu v povodí do uzávěrového profilu povodí a počítá se jako součet všech dob doběhu. Doba koncentrace ovlivňuje tvar a vrchol hydrogramu odtoku. 55

57 Doba doběhu Tta Pro plošný povrchový odtok kratší než 150 m se doporučuje pro výpočet doby doběhu T ta používat Manningovu kinematickou rovnici: T ta kde: 0,8 [,007 ( n l / 0,3048) ]: ( H / 25,4) 0,5 0,4 [ ] = 0 s (7.22) s2 T ta doba doběhu pro plošný odtok [h], n Manningův součinitel drstnosti [-], l délka proudění [m], H s2 dvouletý 24 hodinový déšť [mm], s hydraulický sklon povrchu [tg α]. Tento zjednodušený tvar Manningova kinematického řešení je založený na předpokladu mělkého ustáleného stejnoměrného proudění, konstantní intenzitě efektivní srážky, 24 hodinovém trvání deště a malém vlivu rychlosti infiltrace na dobu doběhu Doba doběhu Ttb Po přibližně 100 m se plošný odtok mění na soustředěný odtok o malé hloubce. Doba doběhu se určí jako podíl délky proudění k jeho rychlosti: T tb l = 3600 v (7.23) kde: T tb doba doběhu pro soustředěný odtok o malé hloubce [h], l v délka proudění [m], průměrná rychlost [m/s]. Průměrnou rychlost v pro dlážděné a nedlážděné povrchy lze pro sklony větší než 0,005 stanovit pomocí vztahů založených na řešení Manningovy rovnice: pro nedlážděný povrch: v 1/ 2 = 4,9178 s (7.24) 56

58 pro dlážděný povrch: v 1/ 2 = 6,196 s (7.25) kde: v s průměrná rychlost [m/s], sklon vodního toku [tg α]. Doba doběhu Ttc Otevřená koryta začínají tam, kde lze zaměřit profil nebo kde jsou zakreslena na mapách apod. Průměrná rychlost proudění v se obvykle stanoví pro průtok plným korytem dle Manninga: v = R s (7.26) n kde: v R průměrná rychlost [m/s], hydraulický poloměr [m], F R = (7.27) O O omočený obvod [m], F plocha příčného profilu [m 2 ], n Manningův drstnostní součinitel pro otevřená koryta [-], s sklon vodního toku [tg α]. Doba doběhu pro odtok otevřeným korytem T tc se pak určí podle již uvedeného vztahu: T tc l = 3600 v (7.28) kde: T tc doba doběhu pro odtok otevřeným korytem [h], l délka proudění [m], 57

59 v průměrná rychlost [m/s]. Výpočet objemu přímého odtoku O ph. Na základě návrhové srážky a čísla CN se stanoví přímý odtok H o [mm] a po jeho vynásobení plochou povodí P p [km 2 ] se stanoví objem přímého odtoku O ph [m 3 ]. Metoda CN-křivek vychází z předpokladu, že poměr objemu odtoku k úhrnu přívalové srážky se rovná poměru objemu vody zadržené při odtoku k potenciálnímu objemu, který může být zadržen. Odtok zpravidla začíná až po určité akumulaci srážek, tedy po určité počáteční ztrátě, která je součtem intercepce, infiltrace a povrchové akumulace, jež byla odhadnuta na základě experimentálních měření na 20% potenciální retence ( I a = 0,2 A ). Z uvedených souvislostí byl odvozen základní vztah: H O 2 ( H S 0,2A) = pro Hs > 0,2A (7.29) ( H + 0,8A) S kde: H 0 přímý odtok [mm], H s úhrn přívalové (návrhové) srážky [mm], A potenciální retence vyjádřena pomocí křivek [-], A = 25,4 (1000/ CN 10) (7.30) CN číslo odtokové křivky [-], Z toho následně objem přímého odtoku O ph se stanoví: O ph = 1000 Pp H 0 (7.31) kde: O ph objem přímého odtoku [m 3 ], H 0 přímý odtok [mm], P p plocha povodí [km 2 ]. 58

60 Výpočet kulminačního průtoku Q ph. Při výpočtu kulminačního průtoku se v metodě CN - křivek používá poměru počáteční akumulace k 24 hod. srážkovému úhrnu I a /H s, kdy se podle doby koncentrace T c stanoví jednotkový kulminační průtok q ph. Kulminační průtok se stanoví ze vztahu: Q ph = 0, q P H f (7.32) ph p o kde: Q ph kulminační průtok [m 3 /s], q ph jednotkový kulminační průtok [m 3 /s], P p plocha povodí [km 2 ], H 0 výška odtoku [mm], f opravný součinitel pro rybníky a mokřady [-]. Pro potřeby stanovení kulminačních průtoků v této práci byla použita metoda dle Dr. Hrádka. 59

61 8. POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Pro řešení této diplomové práce byla vybrána lokalita v okrese Znojmo mezi obcemi Vedrovice a Kubšice. Vedrovice se nacházejí v okrese Znojmo ležící přibližně 6 km jihovýchodně od města Moravský Krumlov. V obci žije přibližně 830 obyvatel. Obec o katastrální výměře 759 hektarů je složena z původních dvou obcí Zábrdovic a Vedrovic, spadajících do Dyjsko-svrateckého úvalu. Orná půda zabírá 74 % katastrální výměry, lesy pouze kolem jedné desetiny. V katastru obce jsou rovněž ovocné sady. Je zde zemědělská půda, obdělávaná zemědělci a příležitostně brigádníky. První písemná zmínka o obci Vedrovice se datuje k roku Původní název obce byl odvozen od osobního jména Vydra. Díky válkám v 17. století byly Vedrovice zcela zpustošeny. Obec Vedrovice je členskou obcí mikroregionu Moravskokrumlovsko. Mikroregion vznikl v dubnu roku Cílem založení a předmětem činnosti mikroregionu Moravskokrumlovsko je podporovat komplexní rozvoj území a tím zvyšovat a podporovat ekonomickou, sociální a ekologickou stabilitu a trvale udržitelný rozvoj. Obec Vedrovice má určitě svými technickými, historickými i archeologickými památkami, ale i okolím co nabídnout. Vedrovice jsou známy četnými archeologickými nálezy z období neolitu sídliště, pohřebiště, plastiky Venuše střeliského typu. Lokalita se nachází v obci a přilehlém okolí. Lesní komplex Krumlovský les ukrývá záhadu těžby kamene rohovce. Ve Vedrovicích se nachází větrné kolo s čerpadlem z roku 1912 je to významná chráněná technická památka. Je to jediný dochovaný kompletní objekt tohoto druhu na jížní Moravě, zapsaný v seznamu kulturních památek. V okolí Vydrovic jsou významné krajinné prvky, mezi něž patří např. Stará hora obnažená vyvřelá hornina a Čertova díra pásmo skla, na kterých lze najít ohrožené druhy flóry České republiky. Obec Kubšice leží administrativně v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Moravský Krumlov. Obec leží přibližně 34 km severovýchodně od Znojma. Tato příhraniční oblast se řadí do turisticky atraktivního Podyjí. První písemná zmínka o obi pochází z roku Kubšice, které jsou daleko od hlavních silnic, mají jednu historickou zvláštnost, stavební plán zachycuje ještě dnes viditelně středověkou zástavbu obce od 11. století. Obec Kubšice leží v průměrné nadmořské výšce 208 metrů nad mořem. Celková plocha obce je 401 hektarů, z toho orná půda zabírá 80 %. Na území žije 153 obyvatel. 60

62 8.1. GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ POMĚRY [10] Dotčená část katastru se nalézá nedaleko rozhraní dvou geomorfologických provincií - Česká vysočina a Západní Karpaty. Při podrobnějším členění je situace následující: - subprovincie Česko-moravská soustava, oblast Brněnská vrchovina, celek Bobravská vrchovina, podcelek Leskounská vrchovina, okrsek Krumlovský les V těsném sousedství to je subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblast Západní vněkarpatské sníženiny, celek Dyjsko-svratecký úval, podcelek Drnholecká pahorkatina, okrsek Olbramovická pahorkatina. Zvlněný reliéf území charakterizují pozvolné dlouhé svahy s četnými vrcholovými plošinami směrem k JV, zatímco k SZ se poměrně prudce zvedají svahy Bobravské vrchoviny (Krumlovský les). Substrátem je přechod mezi kvarterem tvořeným hlínami, sprašemi, písky a štěrky a terciérními horninami (písky a jíly) PŮDNÍ POMĚRY [10] V lokalitě se nacházejí hnědozemě. Jedná se o půdy středně těžké s těžší spodinou a s příznivým vodním režimem KLIMATICKÉ POMĚRY [10] Klimatologicky se území nachází na rozhraní, a to velmi teplé oblasti T4 a teplé oblasti T2 podle Quitta. T4 charakterizuje velmi dlouhé velmi teplé a velmi suché léto s velmi krátkým přechodným obdobím, teplé jaro a podzim, krátká mírně teplá a suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. T2 je charakterizována dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Významný dopad může mít srážkový stín Českomoravské vrchoviny; mohou se projevovat častější vlivy mediteránního klimatu (přívalové deště při častém JV proudění). Lokální klimatické rozdíly jsou způsobeny především proměnlivým osluněním různě orientovaných svahů. 61

63 8.4. HYDROLOGICKÉ POMĚRY [10] Zájmové území přísluší do povodí Jihlavy a Dyje. V mikroměřítku pak do povodí Olbramovického potoka. Rozložení průtoků v tocích je v průběhu roku přirozeně rozkolísané. Obecně nejvíce vody odteče v jarních měsících, nejméně koncem léta a na podzim, kdy některé toky vysychají BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY [10] Podle Biogeografického členění České republiky se zájmové území nachází na ostré hranici mezi dvěma biogeografickými podprovinciemi Hercynskou a Panonskou, tím pádem i na hranici mezi dvěma bioregiony Jevišovickým a 4. 1a Lechovickým V bližším členění se jedná o biochoru -2BE Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti 2. v. s. Nedaleko leží hranice biochory - 2BR Rozřezané plošiny na kyselých plutonitech v suché oblasti 2. v. s. V plánu MÚSES je pro danou lokalitu vymezena STG 2 BC 3-4, což může odpovídat oficiální jednotce habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmifraxineta carpini superiora). Regionálně fytogeografické členění ČSR řadí území na okraj fytogeografického obvodu Panonské termofytikum, zastoupeného fytogeografickým podokresem Znojemsko brněnská pahorkatina. Podle mapy potenciální vegetace se jedná o dubohabřiny a lipové doubravy, přesněji pak o černýšovou dubohabřinu (Melamyro nemorosi-carpinetum). Dominuje dub zimní nebo dub letní a habr s častou příměsí lípy srdčité, jasanu, klenu, mléče a třešně. Dobře vyvinuté keřové patro s mezofilními druhy je pouze v prosvětlených porostech. Proniká sem i řada druhů společných teplomilným doubravám. Jako vývojové stádium na chudších substrátech se vyskytuje spol. Calamagrostis epigejos. Přirozená náhradní vegetace má charakter xerotermních trávníků Festucion valesiaceae, Koelerio-Phleion phleiodis, případně Arrhenatherion, Cynosurion a Bromion erecti; vegetace křovin patří ke svazu Prunion spinosae nebo Berberidion. I vzhledem k hraničnímu charakteru se mohou společenstva projevovat značnou ekologickou variabilitou. Ohrožení představuje expanze akátu. Původní vegetaci území tvořily dle Geobotanické mapy ČSSR vydané Botanickým ústavem ČSAV dubo - habrové háje. 62

64 8.6. FOTODOKUMENTACE Obr. 15. Vedrovice řešená oblast severozápadně nad obcí. Obr. 16. Vedrovice řešená oblast severovýchodně nad obcí. Obr. 17. Řešená oblast mezi Vedrovicemi a Kubšicemi jihozápadní pohled. 63

65 Obr. 18. Řešená oblast mezi Vedrovicemi a Kubšicemi jihovýchodní pohled. Obr. 19. Řešená oblast mezi Vedrovicemi a Kubšicemi pohled na Vedrovice. Obr. 20. Řešená oblast mezi Vedrovicemi a Kubšicemi severní pohled. 64

66 Obr. 21. Kubšice řešená oblast severovýchodně před obcí. Obr. 22. Kubšice řešená oblast severovýchodně nad obcí. 65

67 9. VÝPOČET MEO ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 9.1. VSTUPNÍ DATA Vstupní data pro řešenou oblast mezi vesnicemi Vedrovice a Kubčice posloužila: zaměření současného stavu (Agroprojekt PSO), vrstevnicový podklad 3D ZABAGED (ČUZK), Bonitované půdní ekologické jednotky (BPEJ), Osevní postup od uživatele STANOVENÍ EROZNÍCH CELKŮ (EC) Před stanovením jednotlivých faktorů a výpočtem erozního smyvu půdy jsem řešenou oblast rozdělit na 23 erozních celků, na kterých jsem stanovoval míru erozního ohrožení. Erozní celky se nachází okolo Vydrovic a Kubšic převážně na zemědělsky obdělávané půdě. Obr. 23. Ukázka mapy erozních celků (EC) (Vedrovice, Kubčice). 66

68 9.3. FAKTOR R Do výpočtu byla použita průměrná hodnota faktoru erozní účinnosti deště, která je pro Českou republiku stanovena hodnotou 20 dle Metodiky: Ochrana zemědělské půdy před erozí [7] FAKTOR K Určení hodnoty faktorů K jsem prováděl na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), kde v pětimístném kódu druhé a třetí místo značí hlavní půdní jednotku (HPJ), V prostředí GIS jsem ke každé hlavní půdní jednotce přiřadil hodnotu hodnota faktoru K. Dle Metodiky: Ochrana zemědělské půdy před erozí [7]. Tab. 4. Tabulka K faktoru na základě HPJ [7] 67

69 Obr. 24. Ukázka mapy K faktoru (Vedrovice, Kubšice) FAKTOR LS Délka a sklon svahu mají velmi podstatný vliv na smyv půdy. Součin faktoru LS jsem stanovil podle rovnice (7.1) na základě vrstvy sklonitosti a akumulace odtoku. 68

70 Obr. 25. Ukázka mapy LS faktoru - současný stav a varianta 1 (Vedrovice, Kubšice). Obr. 26. Ukázka mapy LS faktoru varianta 2 (Vedrovice, Kubšice). 69

71 9.6. FAKTOR C Na základě osevního postupu uživatele půdy jsem stanovil celoroční hodnota faktoru C. Hodnota faktoru C pro daný osevní postup se získala váženým průměrem hodnot faktoru C pro jednotlivé pěstované plodiny. Ve výpočtu je uvažováno s průměrným faktorem C pro níže uvedený osevní postup za použití klasické agrotechniky C = 0,266. Tab. 5. Osevní postup v řešené lokalitě - současnost Plodina % plochy C C % Kukuřice na zrno 35 0,540 0,189 Ječmen jarní 30 0,080 0,024 Hrách setý 14 0,250 0,035 Pšenice ozimá 11 0,120 0,013 Pšenice ozimá 15 0,120 0,018 C (vážený průměr) 0,266 Obr. 27. Ukázka mapy C faktoru - současnost (Vedrovice, Kubčice). Následně při návrhu protierozních opatření jsem upravil osevní postup pro variantu 1. a 2, tak že jsem vyloučil erozně nebezpečné plodiny (kukuřice na zrno), tak aby jsem dosáhl hodnoty C faktoru 0,11. 70

72 Tab. 6. Osevní postup v řešené lokalitě pro 1. a 2. variantu opatření Plodina % plochy C C % Ječmen jarní 57 0,080 0,046 Hrách setý 10 0,250 0,025 Pšenice ozimá 16 0,120 0,012 Pšenice ozimá 17 0,120 0,012 C (vážený průměr) 0,110 Obr. 28. Ukázka mapy C faktoru varianta 1 (Vedrovice, Kubčice). Ve druhé variantě jsem ještě uvažoval se zatravněním údolnic a svahů, tak těmto vytipovaným místům jsem přiřadil C faktor 0,

73 Obr. 29. Ukázka mapy C faktoru varianta 2 (Vedrovice, Kubšice) 9.7. FAKTOR P Pro posuzování současného stavu území z pohledu vodní eroze je vhodné uvažovat faktor P=1, protože je předpoklad, že v řešené oblasti nejsou doposud prováděny žádné protierozní opatření. V rámci návrhu byla P faktoru ponechána hodnota DLOUHODOBÁ PRŮMĚRNÁ ROČNÍ ZTÁTA PŮDY G Takto vygenerované rastrové vrstvy jednotlivých faktorů jsem dosadil do univerzální rovnice Wischmeier Smith (4.1) a vynásobil v raster calculatoru a tím mi vznikla rastrová vrstva dlouhodobé roční ztráty půdy na řešené oblasti. Vypočtené hodnoty dlouhodobé průměrné roční ztráty půdy jsem rozdělil do osmi kategorií odpovídajícím určeným intervalům vypočtené hodnoty G (viz Tab. 1. ). Jako přípustná ztráta půdy byla stanovena hodnota 4 t/(ha.rok). Následně jsem vytvořil mapu míry erozního ohrožení a smyv půdy z jednotlivých 72

74 EC byl pro přehlednost uspořádán do tabulek Tab Na základě takto získaných hodnot byla navržena protipovodňová opatření. Obr. 30. Ukázka mapy erozního ohrožení řešeného území současný stav (Vedrovice, Kubšice). Obr. 31. Ukázka mapy erozního ohrožení řešeného území varianta 1 (Vedrovice, Kubšice). 73

2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ ID typ opatření Druh opatření Typ opatření y opatření Popis ORG Plošné Organizační Návrh vhodného tvaru a velikosti pozemku; trvalé zatravnění;

Více

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Zemědělská půda význam, péče, ochrana seminář 16. 2. 2010 Sluňákov, Horka nad Moravou Pojem eroze vodní půdní svahová nadměrná potenciální

Více

Problematika eroze v ČR. Ing. Eva Procházková, Ing. Dominika Kobzová tel:

Problematika eroze v ČR. Ing. Eva Procházková, Ing. Dominika Kobzová   tel: Problematika eroze v ČR Ing. Eva Procházková, Ing. Dominika Kobzová e-mail: kobzova@vumop.cz tel: 257 027 317 www.vumop.cz Eroze - probíhá i bez vlivu člověka - činnost člověka ji urychluje - nejvýraznější

Více

Protierozní opatření

Protierozní opatření Protierozní opatření technická Tomáš Dostál katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz na základě USLE = (popis erozních procesů) G = R * K * L * S * C * P ovlivňovat lze:

Více

Stavební objekty PSZ. Petr Kavka

Stavební objekty PSZ. Petr Kavka Stavební objekty PSZ Petr Kavka Co to jsou společná zařízení Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků. cestní síť (minulá přednáška) objekty na cestní síti Protierozní opatření na ochranu zemědělského

Více

EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ

EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. Eroze půdy Lze členit podle různých parametrů příčina, mechanismus, Důležité je členění vodní eroze podle rychlosti. NORMÁLNÍ x ZRYCHLENÁ eroze je jevem

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.cz PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných

Více

RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná 6. přednáška PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universáln lní rovnice ztráty ty půdy p USLE principy výpočtu) modifikace: RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná proč predikce??? abych mohl pochopit proces a navrhnout

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

Protierozní ochrana 4. cvičení. 143PROZ ZS ; z, zk

Protierozní ochrana 4. cvičení. 143PROZ ZS ; z, zk Protierozní ochrana 4. cvičení 143PROZ ZS 2015 2 + 1; z, zk Návrh protierozních opatření Od minula: Dnes: Kvantifikace erozních procesů Nalezení ohrožených profilů Komplexní návrh PEO koncepce Příští cvičení:

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

Seminář Okresní agrární komora Kroměříž

Seminář Okresní agrární komora Kroměříž Seminář Okresní agrární komora Kroměříž Protierozní ochrana zemědělské půdy z pohledu zemědělského podniku Legislativa a podmínky zemědělského podnikání Protierozní ochrana v zemědělském podniku Plnění

Více

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing. Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice Smítal František, ing. Obsah prezentace Vodní eroze v ČR, příčiny, důsledky Legislativa a ochrana proti erozi Protierozní opatření

Více

Činitelé a mechanismus erozních procesů klimatický a hydrologický geologický a půdní vegetačního krytu morfologický hospodářsko-technický

Činitelé a mechanismus erozních procesů klimatický a hydrologický geologický a půdní vegetačního krytu morfologický hospodářsko-technický 4. Přednáška Činitelé a mechanismus erozních procesů klimatický a hydrologický geologický a půdní vegetačního krytu morfologický hospodářsko-technický Přehled erozních činitelů: vodní eroze je způsobena

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů

Více

Ochrana půdy před erozí

Ochrana půdy před erozí Ochrana půdy před erozí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz Degradace půdy Je ztráta či omezení schopnosti půdy plnit své přirozené funkce. Hlavní degradační procesy v ČR vodní

Více

Problematika stanovení míry erozního ohrožení

Problematika stanovení míry erozního ohrožení Problematika stanovení míry erozního ohrožení Miloslav Janeček Katedra biotechnických úprav krajiny FŽP ČZU Praha USLE K určování ohroženosti zemědělských půd vodní erozí a k hodnocení účinnosti navrhovaných

Více

Organizačními opatřeními lze řešit především erozi plošnou a rýhovou, která zapříčiňuje:

Organizačními opatřeními lze řešit především erozi plošnou a rýhovou, která zapříčiňuje: KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 16 NÁZEV OPATŘENÍ Organizační protierozní opatření DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Organizačními opatřeními lze řešit především erozi plošnou a rýhovou, která

Více

Protierozní opatření. Tomáš Dostál. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz

Protierozní opatření. Tomáš Dostál. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz Protierozní opatření Tomáš Dostál katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz Základní pravidla PEO:... je snazší a levnější problémům předcházet než řešit jejich následky...

Více

Analýzy erozních a odtokových poměrů, návrh protierozních opatření v PSZ. prof. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., VUT v Brně

Analýzy erozních a odtokových poměrů, návrh protierozních opatření v PSZ. prof. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., VUT v Brně Analýzy erozních a odtokových poměrů, návrh protierozních opatření v PSZ prof. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., VUT v Brně Výpočet míry erozního ohrožení v kontextu TS PSZ a Vyhlášky Stanovení jednotlivých

Více

STANOVENÍ INTENZITY VODNÍ EROZE ESTIMATION OF INTENSITY OF WATER EROSION

STANOVENÍ INTENZITY VODNÍ EROZE ESTIMATION OF INTENSITY OF WATER EROSION STANOVENÍ INTENZITY VODNÍ EROZE ESTIMATION OF INTENSITY OF WATER EROSION Pokladníková Hana, Plíšková Lenka Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Raining water is main cause of soil erosion.

Více

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i.

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC a navrhování PEO v KoPÚ Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC : (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Automatizované nastavení erozně ohrožených půd dle vztahu C = Gp R*K*LS*P Gp= 1,4,10 t/ha/rok

Více

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních

Více

OCHRANA PŮD V PROCESU POZEMKOVÝCH ÚPRAV

OCHRANA PŮD V PROCESU POZEMKOVÝCH ÚPRAV POLNÍ DEN ÚKZUZ 2015 OCHRANA PŮD V PROCESU POZEMKOVÝCH ÚPRAV Státní pozemkový úřad Ing. Svatava Maradová, MBA Ústřední ředitelka 18.6. 2015, Havlíčkův Brod OSNOVA I. Proces KoPÚ projektování v krajině

Více

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) ZPRACOVÁNÍ PŮDY Z HLEDISKA PODNEBÍ, HLOUBKY KYPŘENÍ, ROZMÍSTĚNÍ ROSTLINNÝCH ZBYTKŮ

Více

Půdoochranné technologie. Ing. Jan Srbek, Ing. Martin Berka Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Půdoochranné technologie. Ing. Jan Srbek, Ing. Martin Berka Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Půdoochranné technologie Ing. Jan Srbek, Ing. Martin Berka Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Eroze I. - proces rozrušování a transportu objektů na zemském povrchu - přirozený přírodní jev

Více

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná 5. přednáška PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) modifikace: RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná proč predikce??? abych mohl pochopit proces a navrhnout

Více

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 3. cvičení

Vodní hospodářství krajiny 2 3. cvičení 3. cvičení Václav David K143 e-mail: vaclav.david@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: dle dohody Vodní hospodářství krajiny 2 Obsah cvičení Úprava rybniční stoky Úprava prostoru zátopy Úprava prostoru kolem

Více

THE PLAN OF ANTIEROSION MEASURES IN THE AREA OF UHERSKÉ HRADIŠTĚ

THE PLAN OF ANTIEROSION MEASURES IN THE AREA OF UHERSKÉ HRADIŠTĚ THE PLAN OF ANTIEROSION MEASURES IN THE AREA OF UHERSKÉ HRADIŠTĚ Sochorec M., Knot P. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1,

Více

Návod k webové aplikaci Protierozní kalkulačka

Návod k webové aplikaci Protierozní kalkulačka Návod k webové aplikaci Protierozní kalkulačka 2.1. Základní informace Protierozní kalkulačka je komplexní nástroj pro podporu rozhodování v oblasti protierozní ochrany půdy, který poskytuje zemědělcům,

Více

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná 6. přednáška PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universální rovnice ztráty půdy USLE principy výpočtu) modifikace: RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná proč predikce??? abych mohl pochopit proces a navrhnout

Více

Vodní eroze, jednotný koncept protierozní ochrany od roku 2018

Vodní eroze, jednotný koncept protierozní ochrany od roku 2018 Vodní eroze, jednotný koncept protierozní ochrany od roku 2018 1 Obsah Protierozní vyhláška Cíl Principy Protierozní kalkulačka Metodika Příklad výpočtu Redesign Principy DZES 5 Monitoring eroze 2 Protierozní

Více

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí , e-mail: info@sowac-gis.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost vodní erozí OBSAH: Úvod... 3 Erodovatelnost půdy vyjádřená K faktorem... 4 Faktor ochranného vlivu vegetace zemědělská

Více

THE ESTIMATION OF EROSION CONTROL INFLUENCE OF CROPS ON THE BASIS OF FENOLOGICEL DATA

THE ESTIMATION OF EROSION CONTROL INFLUENCE OF CROPS ON THE BASIS OF FENOLOGICEL DATA THE ESTIMATION OF EROSION CONTROL INFLUENCE OF CROPS ON THE BASIS OF FENOLOGICEL DATA STANOVENÍ PROTIEROZNÍHO ÚČINKU PLODIN NA ZAKLADĚ FENOLOGICKÝCH PODKLADŮ Pokladníková H., Dufková J. Ústav aplikované

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině

Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině RNDr. Pavel Novák, Ph.D. 25.9.2015 Lednice Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních

Více

Ochrana půdy, vody a krajiny

Ochrana půdy, vody a krajiny Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy, vody a krajiny Ing. Jiří Hladík, Ph.D. , vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů Zadržuje

Více

Protierozní ochrana 10. cvičení Téma: Protierozní opatření druhy PEO, jejich návrh a posouzení. 143YPEO ZS 2015/2016 2 + 3; z,zk

Protierozní ochrana 10. cvičení Téma: Protierozní opatření druhy PEO, jejich návrh a posouzení. 143YPEO ZS 2015/2016 2 + 3; z,zk Protierozní ochrana 10. cvičení Téma: Protierozní opatření druhy PEO, jejich návrh a posouzení 143YPEO ZS 2015/2016 2 + 3; z,zk Vedoucí cvičení Devátý Jan, Ing. Laburda Tomáš, Ing. Neumann Martin, Ing.

Více

STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST

STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny v Brně Jana Konečná, Petr Karásek,

Více

Důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících tří skupin:

Důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících tří skupin: KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 17 NÁZEV OPATŘENÍ Zatravnění a zalesnění DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících tří skupin: Ztráta půdy. Transport

Více

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh

Více

Protierozní ochrana 1. cvičení. 143PROZ ZS 2015/2016 2 + 1; z, zk

Protierozní ochrana 1. cvičení. 143PROZ ZS 2015/2016 2 + 1; z, zk Protierozní ochrana 1. cvičení 143PROZ ZS 2015/2016 2 + 1; z, zk Vedoucí cvičení Markéta VLÁČILOVÁ, Ing. Pracoviště: Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství (K143) FSv, ČVUT v Praze Kontakt: Markéta

Více

ADAPTAČNÍ OPATŘENÍ RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R BABICE STARÉ MĚSTO

ADAPTAČNÍ OPATŘENÍ RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R BABICE STARÉ MĚSTO ADAPTAČNÍ OPATŘENÍ v rámci stavby RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R55 5507 BABICE STARÉ MĚSTO RETENČNĚ VSAKOVACÍ VEGETAČNÍ PÁS Autor prezentace : Ing. Miroslav Němčák OBSAH PREZENTACE : 1/ Úvod 2/ Teoreticko - ekonomická

Více

Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne

Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne 23. 1. 2017 Prof. Ing.Tomáš Kvítek, CSc. tomas.kvitek@pvl.cz Povodí Vltavy, státní podnik Odnos látek, zeminy

Více

Navrhování technických protierozních opatření

Navrhování technických protierozních opatření Pozemkové úpravy Nové informace a metodické postupy Seminář - Brno Projekt NAZV QI91C008 (2009-2013) Navrhování technických protierozních opatření Ing. Václav Kadlec, Ph.D. a kol. Proč? PEO zemědělské

Více

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE

Více

Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov, 12.9.2013

Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov, 12.9.2013 Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov, 12.9.2013 Lubomír Smrček 776 017 517 lub.smrcek@gmail.com.cz Změny týkající se GAEC 6 Změna právní úpravy ochrany dřevin a jejich kácení: Původní právní úprava: zákon

Více

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) GAEC / DZES dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) Cíl: zajištění zemědělského hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou součástí Kontroly

Více

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Ochrana půdy v praxi (CZ) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů

Více

Oddělení plateb od produkce - decoupling

Oddělení plateb od produkce - decoupling Oddělení plateb od produkce - decoupling Zachování příjmu farmářům - PP Podpora a rozvoj venkova - PRV 2 Cross Compliance udržitelné hospodaření v zemědělském podniku. 1) nedojde ke zrušení krajinných

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIEROZNÍ OCHRANY

STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIEROZNÍ OCHRANY STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ A PROTIEROZNÍ OCHRANY v k.ú. Habrůvka Listopad 2012 Zpracoval : 1 OBSAH : A. Textová část A. 1. Posouzení erozní ohroženosti ZPF A. 2. Posouzení odtokových poměrů B. Grafické přílohy

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Pöyry Environment a.s. hlavní zpracovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Povodí

Více

GIS a pozemkové úpravy. Výpočty erozní ohroženosti

GIS a pozemkové úpravy. Výpočty erozní ohroženosti GIS a pozemkové úpravy Výpočty erozní ohroženosti Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Geodata Hlavní poskytovatelé map Státní a resortní (byť často

Více

Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí

Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí Problematika přívalových povodní TB010MMR027 Příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Řešitel: RNDr.

Více

Zemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Zemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Zemědělství a klimatická změna prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Křtiny 9.11.2018 Rok 2017 Rok 2018 Náhoda? Trvalý stav?? Globální teplota

Více

Protierozní ochrana 3.cvičení. 143PROZ ZS 2015/ ; Z,Zk

Protierozní ochrana 3.cvičení. 143PROZ ZS 2015/ ; Z,Zk Protierozní ochrana 3.cvičení 143PROZ ZS 2015/2016 2 + 1; Z,Zk Z minulých cvičení je k dnešnímu dni hotovo: Pro posouzení ohroženosti řešeného území pomocí USLE provedeno: Rozbor využití území, odtokových

Více

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či destrukce rychlá a často

Více

XIX. CELOSTÁTNÍ FINANČNÍ KONFERENCE SVAZU MĚST A OBCÍ Praha, 10. listopadu 2016

XIX. CELOSTÁTNÍ FINANČNÍ KONFERENCE SVAZU MĚST A OBCÍ Praha, 10. listopadu 2016 XIX. CELOSTÁTNÍ FINANČNÍ KONFERENCE SVAZU MĚST A OBCÍ Praha, 10. listopadu 2016 Ing. Josef Havelka Odbor metodiky a řízení pozemkových úprav Státní pozemkový úřad OSNOVA Pozemkové úpravy jako nástroj dotační

Více

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy

Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy Seminář Liberec 15.9.2017 Obsah: 1 Řešené území 2 Předmět a způsob řešení 3 Harmonogram 4 Diskuze OBJEDNATEL

Více

Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí

Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí TB010MMR027 Příjemce: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Řešitel: RNDr. Pavel Novák, Ph.D. 2013 2015 Zadavatel:

Více

Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí. Pilotní území Svinaře

Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí. Pilotní území Svinaře Prevence a zmírňování následků živelních a jiných pohrom ve vztahu k působnosti obcí 2015 OBSAH: A. ÚVOD... 3 B. POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ... 3 B.1 STÁVAJÍCÍ STAV V OBCI Z HLEDISKA POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ...

Více

Opatření proti erozi v pozemkových úpravách. Jana Podhrázská

Opatření proti erozi v pozemkových úpravách. Jana Podhrázská Opatření proti erozi v pozemkových úpravách Jana Podhrázská Současná skladba krajiny v ČR (k 31.12.2013) zemědělská půda ČR 4,22 mil. ha orná půda 2,98 mil. ha louky a pastviny 0,99 mil.ha lesní půda 2,66

Více

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu

I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu I. část představení projektu - úvod - eroze v ČR - cíle a předmět monitoringu - představení aplikace - fáze monitoringu - Návrh pracovního postupu II. Část webová aplikace - základní seznámení s webovou

Více

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ PETR KARÁSEK JANA PODHRÁZSKÁ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH

Více

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření

Více

Obrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu

Obrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu Zemní tělesa či skalní stěny jsou během své návrhové životnosti namáhány nejrůznějšími erozivními vlivy, které negativním způsobem ovlivňují nejen jejich funkčnost, ale také bezpečnost. Při opomenutí účinků

Více

Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad

Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad 2 3 Protierozní opatření: = současně vodohospodářská opatření, zpomalující odtok vody z území = často přímo protipovodňová opatření, ochraňující obce, majetek

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

EROZE - REDESIGN VRSTVY EROZNÍ OHROŽENOSTI

EROZE - REDESIGN VRSTVY EROZNÍ OHROŽENOSTI EROZE - REDESIGN VRSTVY EROZNÍ OHROŽENOSTI Stratege resortu Ministerstva zemědělství České republiky V souladu s výhledem do roku 2030 a na základě schváleného Redesignu erozní ohroženosti půdy v LPIS

Více

Opatření k ochraně půdy Novinky v protierozní ochraně od roku Strategie MZe do roku Strategie MZe do roku půda

Opatření k ochraně půdy Novinky v protierozní ochraně od roku Strategie MZe do roku Strategie MZe do roku půda Opatření k ochraně půdy Novinky v protierozní ochraně od roku 2018 Ing. Marek Batysta, Ph.D. Strategie MZe do roku 2030 Strategie MZe do roku 2030 - půda Ochrana půdy v rámci resortní i meziresortní spolupráce

Více

Pozemkové úpravy jako nástroj rozvoje venkovského prostředí

Pozemkové úpravy jako nástroj rozvoje venkovského prostředí Krajské setkání Svazu měst a obcí ve Zlínském kraji dne 7. dubna 2016 Pozemkové úpravy jako nástroj rozvoje venkovského prostředí Ing. Lubomír Holubec Krajský pozemkový úřad pro Zlínský kraj Státní pozemkový

Více

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi Barbora Badalíková Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko, Česká republika Troubsko, 20. března 2018 Nevhodné hospodaření na půdě Intenzivní orba

Více

POSOUZENÍ MÍRY EROZNÍHO OHROŽENÍ A NÁVRH PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ

POSOUZENÍ MÍRY EROZNÍHO OHROŽENÍ A NÁVRH PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF LANDSCAPE WATER MANAGEMENT POSOUZENÍ MÍRY EROZNÍHO

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Pozemkové úpravy Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Zemědělsky využívána více než polovina celkové výměry ČR (53,8 %). Zemědělství - jeden

Více

Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor

Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor Růžek Pavel 1, Kusá Helena 1, Kasal Pavel 2, Kobzová Dominika 3, Šedek Antonín 4 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha 2 Výzkumný ústav bramborářský

Více

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin

Více

MONITORING EROZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Rozvoj a změny webového portálu. Ing. Jiří Kapička, Mgr. Daniel Žížala

MONITORING EROZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Rozvoj a změny webového portálu. Ing. Jiří Kapička, Mgr. Daniel Žížala MONITORING EROZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Rozvoj a změny webového portálu Ing. Jiří Kapička, Mgr. Daniel Žížala Obsah prezentace III. Část webová aplikace nové funkce IV. Část příklady událostí Monitoring eroze

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

Atlas EROZE moderní nástroj pro hodnocení erozního procesu

Atlas EROZE moderní nástroj pro hodnocení erozního procesu Projekt TA ČR č. TA02020647 1.1.2012 31.12.2014 Atlas EROZE moderní nástroj pro hodnocení erozního procesu České vysoké učení technické v Praze Řešitel: Krása Josef, doc. Ing. Ph.D. ATLAS, spol. s r.o.

Více

II. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČR. Vodní a odpadové hospodářství dotace, financování

II. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČR. Vodní a odpadové hospodářství dotace, financování II. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČR Vodní a odpadové hospodářství dotace, financování Příspěvek resortu MZe Možnosti podpory ochrany vod a půdy v rámci Programu rozvoje Ing. Josef Tabery

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Posouzení vhodných protierozních opatření v půdním bloku LPIS č. 2602/1 v k. ú. Dasnice

Posouzení vhodných protierozních opatření v půdním bloku LPIS č. 2602/1 v k. ú. Dasnice Oddělení pozemkových úprav a využití krajiny Brno Posouzení vhodných protierozních opatření v půdním bloku LPIS č. 2602/1 v k. ú. Dasnice listopad, 2018 Posouzení vhodných protierozních opatření v půdním

Více

NÁVRH VODOHOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ V MALÉM POVODÍ THE DESIGN OF THE MEASURES FOR FLOOD PROTECTION IN THE SMALL WATERSHED

NÁVRH VODOHOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ V MALÉM POVODÍ THE DESIGN OF THE MEASURES FOR FLOOD PROTECTION IN THE SMALL WATERSHED VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF LANDSCAPE WATER MANAGEMENT NÁVRH VODOHOSPODÁŘSKÝCH

Více

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/

Více

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Jan Matějka Autoři v prezentaci použitých fotografií jsou Tomáš Just (AOPK ČR) a pracovníci SFŽP ČR, případně

Více

KATALOG PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ PRO ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A WEBOVÁ APLIKACE TYPOVÁ OPATŘENÍ. Miriam Dzuráková, Pavla Štěpánková

KATALOG PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ PRO ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A WEBOVÁ APLIKACE TYPOVÁ OPATŘENÍ. Miriam Dzuráková, Pavla Štěpánková KATALOG PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ PRO ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A WEBOVÁ APLIKACE TYPOVÁ OPATŘENÍ Miriam Dzuráková, Pavla Štěpánková Praha, 30. 5. 2018 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.

Více

Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí

Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Ing. Miroslav Lubas Sweco Hydroprojekt a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz

Více

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3. 4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody

Více

Krajinotvorba a pozemkové úpravy

Krajinotvorba a pozemkové úpravy Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Krajinotvorba a pozemkové úpravy Holasovice 2016 Ing. Michal Pochop Pozemkové úpravy Proces pozemkových

Více

HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok

HYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě

Více

VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ

VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ

Více

Degradace zemědělských půd erozí a její důsledky. Habilitační přednáška Ing. Jana Podhrázská, Ph.D.

Degradace zemědělských půd erozí a její důsledky. Habilitační přednáška Ing. Jana Podhrázská, Ph.D. Degradace zemědělských půd erozí a její důsledky Habilitační přednáška Ing. Jana Podhrázská, Ph.D. Současná skladba krajiny v ČR (k 31.12.2013) zemědělská půda ČR 4,22 mil. ha orná půda 2,98 mil. ha louky

Více