Zpravodaj. ZO 59/11 Českého svazu ochránců přírody Jihlava. Ročník I / číslo 2 Září 2002

Transkript

1 Zpravodaj ZO 59/11 Českého svazu ochránců přírody Jihlava Ročník I / číslo 2 Září 2002

2 1 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2002 Z našich akcí od jara do podzimu: 6. dubna ve spolupráci s turisty S. Bedřichov uspořádány HRÁTKY PRO DĚTI A VNOUČATA. 7. dubna účast čtyř členů výboru na 2. KULATÉM STOLU (setkání neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí na Vysočině) na Chaloupkách. Na úvod proběhlo představení jednotlivých organizací, mezi nimiž bylo několik ZO ČSOP a občanských sdružení a dále také zástupci krajského úřadu, ZOO Jihlava či KODASU. Poté se jednalo např. o programu rozvoje kraje a grantových programech z fondu Vysočiny. Karel Holub vystoupil s příspěvkem o naší nové organizaci ČSOP. Po obědě návštěva místní naučné stezky. 12. dubna beseda KOORDINACE CHOVU ZVÍŘAT V ZOO s J. Vašákem. 13. dubna sázení pobřežních porostů ve spolupráci se závodem Povodí Moravy. Blíže v samostatném článku (str. 10). 20. dubna vycházka OTVÍRÁNÍ BRTNIČKY pod vedením Dr. Macháčka a Dr. Zlámalíka. Dozvěděli jsme se spoustu věcí o nové přírodní rezervaci a poznali jsme její rostliny a živočichy. I přes nepřízeň počasí se vycházky zúčastnilo asi 30 lidí! Zcela jistě to byla nejúspěšnější akce letošního roku. 30. dubna uspořádána soutěž pro žáky ZŠ ZVĚDAVÝ ZOOLOG. Výborná spolupráce se ZŠ Havlíčkova. Blíže v samostatném článku (str. 12). 4. května slavnostní otevření Studánky EMANUELY u Pávova s dětským pěveckým a hudebním programem. Projev městského zastupitele Doc. Z. Laštovičky. Účast slabší. Od 4. do 11. května se zúčastnili 4 členové ornitologické sekce hlídání hnízd sokolů stěhovavých v CHKO Broumovsko. Blíže v samostatném článku (str. 2). 5. května ornitologická vycházka po Heulose spojená s kvízem VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU. Vedli studenti J. Maštera a T. Berka. Za vytrvalého deště bylo pozorováno nebo slyšeno pouze 20 druhů ptáků. Jedenáct účastníků května naši MOPíci se účastnili regionálního kola celostátní přírodovědné soutěže ZELENÁ STEZ- KA ZLATÝ LIST na Chaloupkách. Blíže v samostatném článku (str. 13). 11. května vycházka na Bradelské a Hosovské rybníky POZNEJ OBOJŽIVELNÍKY JIHLAVSKA pod vedením J. Maštery. Pozorovány např. kuňky, rosničky, blatnice, ale i další živočichové a rostliny (v Hosově objeven statný exemplář jilmu). Pouhých 6 účastníků! května účast na přírodovědné exkurzi Chaloupek CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY. Blíže v samostatném článku (str. 14). 25. května zájezd KOLEM JAVOŘICE pod vedením ing. M. Jandové. Úspěšná akce. Blíže v samostatném článku (str. 14). 31. května VEČER ROZKVÉTAJÍCÍCH KVĚTŮ posezení u ohně na chatě E. Tomka na Pávově. 9. června vycházka na CHÚ DUŠEJOVSKA (PR Chvojnov, Hojkov, Na Oklice) s V. Kodetem. Rovněž tato akce se vydařila června ornitologická EXPEDICE VELKÝ TISÝ (Třeboňsko). Blíže v samostatném článku (str. 15). 22. června výlet MOPíků do STŘÍBRNÝCH HOR účast několika členů na tématickém zájezdu SEV Chaloupky na ZAKARPATSKOU UKRAJINU. Blíže v samostatném článku (str. 15). 11. srpna naučná BOTANICKO-ENTOMOLOGICKÁ vycházka do okolí Zborné. Vedli T. Berka a J. Maštera. Účast pouze 7 lidí. 24. a 31. srpna kosení PR Vílanecké rašeliniště. Pokračování v září (viz Kalendář akcí). účast ve správních řízeních (rybářství Telč, vysílač na Čeřínku, sádky u Popic, kácení stromů) mapování hnízdního rozšíření ptactva; mapování vzácných živočichů a rostlin (Mapovací karty) provádění grantových programů ČSOP (podpora hnízdních možností ptáků v lesích, krajové odrůdy ovocných dřevin) kontroly zvláště chráněných území na Jihlavsku, provádění biologických průzkumů vybraných lokalit,

3 ZÁŘÍ 2002 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 2 PTAČÍ SERVIS rubrika Ornitologické sekce Akce FALCO CHKO Broumovsko Pro hlídání hnízdění dravců letos požadovala Radka Jindrová, koordinátorka akce Falco, jen tříčlenné hlídky. Hlídalo se pouze přes den a to hnízdo sokola stěhovavého. Ačkoliv zájemců bylo víc, nakonec na daný termín odjeli pouze Míla Bartoš, Pavel Hobza a Vilda Dvořák. Vzali jsme s sebou i Filipa Hrušku, člena Mladých ochránců přírody. V CHKO Broumovsko nás na smluveném místě přivítal místní ornitolog pan Vrána a dvě členky předchozí hlídky. Pan Vrána nám svým dalekohledem na stativu ukázal, kde je hnízdo. Mláďata ještě vidět nebyla, v té době byla ještě příliš malá. Na přespání jsme měli k dispozici horolezeckou základnu. Tu jsme ale nevyužili. Postavili jsme si v blízkosti hnízda jakýsi bivak, což nám správa CHKO tolerovala, a v něm jsme strávili na stráži celý týden. Ze začátku nám dvě noci a den propršelo. Potom nás ale čekalo jen slunečné a teplé počasí s loukami plnými pampelišek. Zrána jsme pozorovali, jak na louce loví liška, večer jsme měli možnost vidět, jak z nor vylézají na lov jezevci. Sokolí pár statečně krmil svá mláďata. Tak jako v minulém roce jsme pozorovali, jak se škube holub hřivnáč a kolik toho malí sokolíci sní. Opodál ve skalách hnízdil pár poštolek. Oba druhy dravců si vzájemně nevadily, nerušily se. Naše jediná starost byla upozorňovat neukázněné turisty na to, aby nepřekračovali zákaz vstupu na ohrožené území. Zbloudivší, někdy možná i záměrně, se ukázněně vraceli na vyznačené cesty a vše probíhalo v klidu. Týden uběhl, přišla sobota a my jsme předali hnízdo s baculatými sokolíky (usuzujeme dle toho, kolik toho spořádali) panu Vránovi v pořádku. Zároveň jsme odevzdali i odznaky strážců, protože naši nástupci se opozdili, a odjeli jsme domů. Ještě týž den večer nám pan Vrána zaslal SMS: Novi strazci dorazili. Na hnizde jsou videt tri mladata. Měli jsme nelíčenou radost. Bohužel za tři týdny přišla smutná zpráva. Hnízdo bylo zničeno predátorem a zbytky těl mláďat byly nalezeny v lese pod skálou. I takový je běh přírody. Co se nepodařilo zde, povedlo se jinde. V CHKO Jeseníky se hnízdo podařilo uhlídat a pár sokolů stěhovavých úspěšně vyvedl tři mláďata. Miloslav BARTOŠ

4 3 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2002 Z pozorovacích deníků našich ornitologů Členové naší ornitologické sekce se zúčastnili expedic do NPR Velký Tisý a do CHÚ Nové Mlýny, někteří i zájezdu na Zakarpatskou Ukrajinu ( země krkavců ). Zde jsou některá jejich zajímavá pozorování v hnízdním období: Pavel Hobza pozoroval jestřába lesního nad Salavicemi a na Zbinožském rybníku m.j. bekasinu otavní a motáka pilicha. Přílet vlaštovek zaznamenal 14. dubna. V kolejišti ČD v Rantířově pozoroval 50 ex. pěnkavy jikavce, v Jihlavě chocholouše obecného a ve Starých Horách krutihlava. S Ivanem Kunstmüllerem sledovali na Trebíčsku 5 ex. vzácného motáka lužního, toho zjistil i na Jihlavsku. Míla Bartoš objevil v jižní části okresu hnízdo čápa černého (všech pět čápů máme na videu!) a pozoroval ledňáčka říčního na rybnících nedaleko PR Roštejnská obora. V jedné lokalitě hnízdí ledňáček každý rok, druhé hnízdo objevil Míla až letos. V květnu na našem zájezdu jsme pozorovali ostříže lesního. Mirek Maštera pozoroval koncem dubna na Třešťsku orla mořského, v SV části okresu pak volavku bílou a strnada lučního. Dan Stejskal také našel hnízdo čápů černých a zaznamenal v Jihlavě dudka chocholatého. Na dudka nás upozornila také jedna zahrádkářka od Vodárenských rybníků, opakované pozorovaní však bylo neúspěšné. Karel Holub má v záznamech chocholouše v Jihlavě, pár krkavců velkých u Bílého Kamene, čápy černé na Telečsku, motáka lužního, potápku malou a potápku roháče. Dne pozoroval na sídlišti Březinky souboj 4 samců poštolky před budkou, kterou jsme na komíně vyvěsili. Natočil zájezd do Zakarpatské Ukrajiny. Pavel Hájek měl hezký zážitek u ČOV v Heleníně z krahujce lesního a páru mlynaříků dlouhoocasých. Člen kroužku mladých ochránců Filip Hruška sledoval o prázdninách potápku černokrkou na Telečsku a přelet orla v PR Roštejnská obora. Na Třešťsku viděl volavku bílou, na Hubenovské nádrži kormorána velkého, na Čeřínku holuba doupňáka a na Rantířovsku pár pisíků obecných a čírek a samce a samičku motáka pilicha. Zjistil také pobytové známky výra velkého. Na závěr zajímavost: v ZOO se letos podle Míly Bartoše narodili 4 čápi bílí. Byli okroužkováni a v září se vydají na cestu za moře. Koncem srpna byli mladí několikrát viděni na komínu fy Alfatex u Znojemského mostu. Připomínám, aby všichni odevzdali svá pozorování koncem roku V. Kodetovi! Pečujeme o budky v lesích aneb Kdo budku má, bydlí V roce 1999 podepsaly ČSOP a LESY ČR s.p. deklaraci o spolupráci v lesích, které spravuje organizace Lesy ČR. Podnik tak podporuje aktivity ochránců přírody, z nichž jednou je i instalace ptačích budek v lesích. V minulém roce jsme tak rozmístili na 70 budek pro sýkorky, holuby doupňáky, šoupálky, rehky, ale i pro sovy puštíky, sýce a kulíšky a pro netopýry v několika revírech Lesů ČR: Rytířsko, Vysoký Kámen, Ptačí vrch, Špičák a Bílý Kámen. Budky zajistily Lesy ČR. Nejvíc práce udělali M. Bartoš, P. Hobza, K. Holub, D. a A. Stejskalovi, B. Chytal, P. Hájek, V. Dvořák, J. Maštera, T. Berka, ale i mladí F. Hruška a T. Kněžíček. O rozmístění budek jsou informováni také příslušní revírníci. Při namátkové jarní kontrole jsme např. objevili budku pro doupňáka s vylepeným otvorem brhlík lesní si ji upravil pro svou potřebu. U jiné opět brhlík odháněl sýkory parukářky. Brhlík je sice pták spíše dutinový ale jak je vidno, lepší bytovou kategorií nepohrdne. Na podzim nás čeká kontrola obsazenosti budek a také přesné zakreslení jejich polohy. Na úhradu nákladů na pohonné hmoty jsme dostali grant z ÚVR ČSOP. Jsme zvědavi, jak bylo hnízdění ptactva úspěšné. Karel HOLUB

5 ZÁŘÍ 2002 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 4 MAPOVÁNÍ rubrika sekce Mapování přírody Správní řízení a EIA 1. Rybářství Telč žádost o udělení výjimky k použití látek, které mohou ohrozit kvalitu vody na rybnících v okrese Jihlava Koncem března tohoto roku bylo zahájeno řízení s Rybářstvím Telč, které požádalo o vyjádření k udělení výjimky pro použití látek, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost vody na 47 rybnících na Jihlavsku. Konkrétně šlo o povolení k hnojení a vápnění. Protože se tato věc týkala i některých velmi pěkných a cenných rybníků s výskytem chráněných druhů, přihlásili jsme se do tohoto správního řízení a zaslali naše stanovisko. V něm jsme nesouhlasili s povolením hnojení na 14-ti rybnících a také s udělením výjimky v případě rybníků, u kterých není znám jejich současný stav. Před vydáním konečného rozhodnutí jsme na nich doporučili provést alespoň základní biologické průzkumy. Rozhodnutím Okresního úřadu ze dne byla povolena výjimka na 6-ti rybnících (dle doporučení AOPK Havl. Brod) a u 14-ti povolena nebyla (např. ryb. Malopařezitý, Černý, Bor, Bradelský, Starý, ). U zbylých rybníků bylo nařízeno provést biologický průzkum. Ten bude prováděn ve spolupráci s AOPK Havl. Brod, naší organizací a ZO ČSOP Vysočina. Téměř všechny naše připomínky byly tedy akceptovány. 2. Stavba sádek u přechodně chráněné plochy Rybníky u Popic Začátkem dubna t. r. jsme z Okresního úřadu obdrželi oznámení o zahájení řízení ve věci výstavby kryté sádky a odchovných rybníčků u přechodně chráněné plochy Rybníky u Popic (soustava 3 rybníků JV od Popic vyhlášená kvůli početné populaci obojživelníků, zejména blatnic). Stavba by se měla nacházet u lesa mezi prostředním a dolním rybníkem, přítok vody by měl být řešen z horního rybníka. Jelikož by mohlo touto stavbou dojít k ohrožení lokality, přihlásili jsme se za účastníky správního řízení. Po prostudování podkladových materiálů a obhlédnutí situace přímo v terénu jsme zaslali na OkÚ konkrétní připomínky. Např.: při výstavbě nesmí být vyhrnován materiál směrem k rybníkům; pokud bude nutné vypuštění některého rybníku, nesmí se tak stát v době rozmnožování a zimování obojživelníků; při provozu sádek nebude v horním rybníku snížená hladina vody v důsledku jejího přívodu pouze z tohoto rybníka (horní ryb. je nejvýznamnější pro blatnice), apod. Kromě toho jsme připojili připomínky k péči o přechodně chráněnou plochu. Jde o zamezení jakéhokoliv přihnojování rybníků a snížení početnosti rybí obsádky. Všechny naše připomínky byly akceptovány a zahrnuty do rozhodnutí. Stavba byla tedy povolena s tím, že budou splněny všechny podmínky vydané Okresním úřadem. 3. Posuzování vlivu na životní prostředí Hypermarket TESCO 28. března se uskutečnilo v zasedací místnosti jihlavského Magistrátu veřejné projednání posudku na stavbu Hypermarketu Tesco v Handlových Dvorech v Jihlavě za účasti cca 35 osob. Oznámení o záměru stavby spolu s dokumentací k EIA (posuzování vlivu na životní prostředí) bylo podáno v prosinci Na dokumentaci byl zpracován posudek a jeho výsledky byly prodiskutovány ve veřejném projednávání, které řídil ing. Joneš z Krajského úřadu. Po vystoupení investora a zpracovatele posudku byl podrobně rozebrán obsah posudku. Poté přišla na řadu diskuse. V ní byly oznámeny mj. připomínky krajského hygienika, města Jihlavy a Magistrátu. Zástupce naší organizace upozornil na nedostatky v zoologickém průzkumu dané lokality, který byl prováděný až na podzim. Nebylo tedy možné prokázat žádné zvláště chráněné druhy, které se jinak vyskytují v rybníčku, který sousedí s lokalitou výstavby (zejména obojživelníci a plazi).

6 5 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2002 Krajský úřad Vysočiny vydal po 2 týdnech konečné Stanovisko o hodnocení vlivů. V něm byla povolena výstavba Hypermarketu Tesco, ovšem za splnění celkem 78 podmínek. Mezi nimi je např. ozelenění celého areálu, nepokácení tří vysokých stromů v ulici Brněnská a také doplnění zoologického průzkumu a zajištění ochrany rybníčku na okraji lokality. Pokus o páření skokana hnědého s blatnicí Dne 26. dubna jsem se vydal na Rybníky u Popic, abych přímo na místě prozkoumal situaci s plánovanou výstavbou sádek u této přechodně chráněné plochy (viz výše). Protože chráněná plocha je vyhlášena hlavně kvůli početné populaci blatnice skvrnité, doufal jsem, že bych mohl třeba i nějakou spatřit. Při obchůzce horního rybníku jsem zjistil cca 15 ozývajících se blatnic, ale zaujala mě spíše jiná věc. Na břehu jsem spatřil pár skokanů hnědých v amplexu (objímání samice samcem při páření), jak jsem se zprvu domníval. Bylo ale zajímavé, že nebyli ve vodě, ale na souši. Podíval jsem se pozorně a žába vespodu měla svislou zorničku. Šlo tedy o blatnici! Okamžitě jsem tento neobvyklý pár chytil a vyfotil. Poté se mi po větší námaze podařilo oddělit samce skokana hnědého od samičky blatnice. V literatuře jsou popisovány případy mezidruhových amplexů u skokanů, ropuch i kuněk, ale vždy to bylo v rámci jednoho rodu. V mém případě se jednalo o mezirodový či spíše mezičeleďový amplexus. Zajímavé je také to, že u skokanů se vyskytuje amplexus axilaris (objímání za předními končetinami) a u blatnic amplexus inguinalis (objímání v bedrech). Skokan hnědý se tak držel blatnice za předními končetinami, čímž ji dost silně škrtil. Tento stisk by zřejmě u blatnice ani nemohl vyvolat kladení vajíček. Blatnice skvrnitá žije velmi skrytým způsobem života a je těžké ji spatřit. V době páření se ozývá výhradně pod vodou. K mému prvnímu pozorování této zajímavé žáby mi tak paradoxně dopomohl skokan hnědý, který si ji zřejmě spletl se samičkou svého druhu. Jaromír MAŠTERA Amplexus samce skokana hnědého (nahoře) se samicí blatnice skvrnité. Foto: J. Maštera

7 ZÁŘÍ 2002 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 6 Záchrana mláďat ropuchy obecné Při obvyklém pozorování ptactva v jarním období narazili naši členové Pavel Hobza a Karel Holub u rybníku Starý v k.ú. Puklice na silný tah mláďat ropuchy obecné. Mladé ropuchy byly v chuchvalcích po celé hrázi rybníka a pomalu se rozlézaly do okolí. po jednání se zástupkyní RŽP OkÚ, s místním zemědělským družstvem a zástupcem Mrazíren Brtnice došli ochranáři k názoru, že jedinou záchranou je, aby přes hráz nepřejelo žádné motorové vozidlo, přičemž ze zákona není možné umístit zde zákaz jízdy (a ani by to nešlo rychle vyřídit ). Napsali proto dvě cedule Upozornění na tah ohrožené ropuchy obecné a požádali v nich motoristy, aby použili jiné cesty. Cedule vyvěsili na cestu z každé strany hráze. Po týdenní kontrole nebyly na cestě zjištěny žádné přejeté žabky, ani stopy pneumatik (předtím pršelo, kontrola byla snadná). Díky tomuto rychlému jednání bylo zachráněno odhadem několik desítek tisíc malých ropušek. Je to příklad, jak ochranáři mohou pomoci přírodě. Vypuštění rybníka Hajnice Dne bylo pracovníky referátu životního prostředí OkÚ Jihlava zjištěno, že došlo ve dnech května k vypuštění rybníka Hajnice, nacházejícího se v k.ú. Branišov a Šimanov. Tento rybník je biotopem zvláště chráněných druhů živočichů a to jak v kategorii kriticky ohrožený druh - rak říční, tak v kategorii silně ohrožený druh - škeble rybničná. Dále slouží jako refugium obojživelníků, především ropuchy obecné a bylo tak po vypuštění zaznamenáno několik set uhynulých pulců. Ve snaze o nápravu zjištěného stavu zahájil OKÚ Jihlava řízení o uložení nápravných opatření, ve kterém uložil provozovateli rybníka ( Rybářství Telč ) okamžitě zahájit napuštění předmětné nádrže. Na základě telefonického upozornění pak provedl terénní šetření v lokalitě rybníka Hajnice i AOPK Havlíčkův Brod. ČIŽP Havlíčkův Brod pak doplnila fotodokumentaci lokality a zahájila šetření okolností výše uvedeného porušení zákona. V rámci šetření sdělil předseda představenstva společnosti Rybářství Telč, že podali trestní oznámení na neznámého pachatele, protože s vypuštěním rybníka, při kterém byla odcizena obsádka ryb, nemají nic společného. Rovněž popřeli jakékoliv podezření, že by došlo k vypuštění nádrže s jejich vědomím a údajně nic nevědí ani o vypuštění v loňském roce ( dle starosty Šimanova byl totiž rybník vypuštěn s podobnými následky již v květnu 2001). Protože se ČIŽP nepodařilo určit pachatele tohoto protiprávního jednání, požádali o pomoc při zjištění totožnosti neznámé osoby Policii ČR RŽP OkÚ JIHLAVA Supermárket Supermárket už se staví, dnešní svět je rychlý, dravý, a tak tam, kde ještě včera pracovala hloupá včela překrmíme levně těla. Vysočina je kraj Zdraví, supermárket už se staví. P. H.

8 7 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2002 Biologický průzkum v ZOO Jihlava Na základě žádosti ing. Elišky Kubíkové zahájili v červenci naši členové Tomáš Berka a Jaromír Maštera biologický průzkum v areálu Zoologické zahrady v Jihlavě. Mapování by mělo probíhat jeden rok a podle výsledků by mělo být zhotoveno několik nových naučných tabulí. Návštěvníci si tak budou moci přečíst nejen o tom, jaká vzácná zvířata se v ZOO chovají, ale také, jaké běžné druhy rostlin a živočichů se zde spolu s nimi vyskytují. Nové Významné krajinné prvky V letošním roce byly vyhlášeny Magistrátem a OkÚ Jihlava 3 nové významné krajinné prvky v katastru města Jihlavy. Lesnov Jedná se o cennou plochu zeleně v příměstské části Jihlavy na ploše historicky doloženého parku. Rostou zde např. duby, lípy, douglasky, akáty, štědřence a další dřeviny. Území poskytuje hnízdiště pro drobné ptactvo a další živočichy a přispívá ke zvýšení biodiverzity prostředí města. Pístovský mokřad VKP byl evidován na základě našeho návrhu z loňského roku. V lokalitě byli zjištěni např. chřástal malý, chřástal vodní, rákosník velký, kuňka obecná a další chránění živočichové (podrobněji viz Zpravodaj č. 1/2002). Lípy u kaple v Sasově Cenná plocha zeleně v příměstské části Jihlavy. Nacházejí se zde významné exempláře lip. Z dalších rozhodnutí a oznámení OkÚ fl Okresním úřadem v Jihlavě je připravováno vyhlášení 2 přírodních parků: 1. Javořická vrchovina tento park by se měl rozkládat od Batelova na severu po Mysletice na jihu a od Panských Dubének na západě po Telč a Třešť na východě. Jeho součástí je i řada maloplošných zvláště chráněných území (mj. Zhejral, Jezdovické rašeliniště, Roštýnská obora, Velký Pařezitý rybník, ). Původně mělo být toto území navrhováno na CHKO, ale kvůli majetkovým neshodám k jejímu vyhlášení nedošlo a pravděpodobně ani nedojde. 2. Rozsíčky připravovaný park bude zaujímat území přibližně od Dyjice na západě po Starou Říši na východě a od Hladova na severu po Novou Říši na jihu. Součástí je několik ZCHÚ a dalších lokalit navrhovaných na chráněná území. Přírodní parky jsou zřizovány k ochraně krajinného rázu. fl V přírodní rezervaci Jechovec (nejvýznamnější lokalita bledulí jarních v okrese) se budou měnit hranice. Kvůli změnám v pozemcích se rozloha ZCHÚ změní ze stávajících 3,08 ha na 6,18 ha. fl Rybník Hajnice s okolními mokřady bude vyhlášen jako přechodně chráněná plocha. V rybníce žijí chránění raci a škeble, v okolí rybníka rostou vzácné rostliny (např. prstnatec májový, rosnatka, ). Článek o necitlivém vypuštění tohoto rybníka viz předchozí strana. fl V přírodní památce Jersínská stráň (lokalita kriticky ohroženého hořečku českého) bylo zrušeno rozhodnutí OkÚ Jihlava, ve kterém bylo nařízeno ponechání sazenic smrků v části této chráněné lokality. Důvodem je nesplnění podmínek vlastníkem pozemku. V nejbližší době bude vydáno nové rozhodnutí stanovující přesný postup v péči o PP. J. M.

9 ZÁŘÍ 2002 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 8 ZELEŇ rubrika sekce Ochrana zeleně a krajinného rázu Co je krajinný ráz? Představme si, že projíždíme vlakem napříč republikou. Při jedné cestě shlédneme Šumavu, Vysočinu a Valašsko. Každá z těchto oblastí má svou vlastní tvář. Jinak se vlní kopce. Jinak vypadají vesnice. Jinak je toho více, co spojuje přírodu a lidi v obrazu oblasti a přitom odlišuje od obrazu oblasti jiné. Z okna projíždějícího vlaku vnímáme reliéf, vegetaci, vody, polní hospodaření i architekturu. Vše dohromady se slévá v jeden celkový dojem z určité krajiny. Pokud dokážeme odlišit jednu krajinu od druhé, pokud vidíme nezaměnitelný obraz, má krajina vlastní ráz. Pokud nikoliv, krajina vlastní ráz nemá anebo jej má setřelý. Krajinný ráz je přírodním a kulturním dědictvím lidí žijících v určitém kraji. Harmonická krajina vytváří pocit vyrovnanosti a pohody, vědomí sounáležitosti lidí a přírody i atmosféru domova. Krajina je součástí osobní, regionální a národní identity. Ráz krajiny je důležitou součástí kvality životního prostředí. O krajinném rázu diskutují vědci, úředníci, ochránci přírody i zákonodárci. Současný zákon definuje krajinný ráz jako... zejména přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Ráz krajiny má dvě základní složky. Na jedné straně je dán charakterem přírodního prostředí, tj. reliéfu, hornin, podnebí a jim odpovídající potenciální vegetací. Na druhé straně je výsledkem tisícileté činnosti člověka. Krajinu formovala vedle přírody také činnost zemědělců, lesníků, rybníkářů a dalších lidí. Krajinář hodnotící ráz Vysočiny si všímá nejen mozaiky lesů, vod a polí, ale i cestní sítě, staveb tradiční lidové architektury v obcích i drobných staveb sakrálních (kaplí, božích muk) ve volné krajině. V širším slova smyslu je součástí krajinného rázu i celkový charakter lidského osídlení. Tak jak je těžké oddělit ochranu živočišného druhu od ochrany stanovišť, tak je nesnadné zajistit přetrvání zvláště chráněných území bez kladného vztahu obyvatelstva vůči krajině. Je-li člověk lhostejný vůči krásám krajiny, nemůže se ztotožnit s ochranou motýla nebo květnaté louky. Ochrana právní zůstává mnohdy jen na papíře, pokud její účel nenachází vstřícnou společenskou atmosféru. Dle zákona je krajinný ráz chráněn před činností snižující jeho estetickou hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.... Za účelem ochrany krajinného rázu může být zřízen přírodní park. Tedy, krajinný ráz požívá ochrany i mimo jakékoliv vyhlášené území, ale vyhlášením přírodního parku má být ochrana krajinného rázu posílena. Povšimněme si klíčových pojmů harmonické měřítko a vztahy. Unifikace staveb, materiálů a technologií vede ke smazávání regionálních rozdílů a k celkovému snížení krajinné diverzity. Jsme snad tak chudí, abychom museli všichni nosit stejnou uniformu? Evropská úmluva o krajině považuje ráz krajiny jako podstatnou součást kulturní identity a úrovně místní populace. Evropská úmluva o krajině také předpokládá účast veřejnosti i nevládních organizací na zajišťování ochrany a managementu krajiny. Harmonický vývoj krajiny nespočívá výhradně v uchovávání starého, ale v sladění nových kulturních vlivů s historickým dědictvím. Některé části krajiny vyčleňuje civilizovaný člověk k uchování přírodních a historických hodnot v původním stavu (přírodní parky, zvláště chráněná území, chráněné kulturní oblasti). V jiných částech krajiny nechává kulturní člověk promítnout nové, aniž by došlo k zpřetrhání přírodních a historických kořenů. Kladný přínos nových kulturních vlivů však nespočívá v uniformní architektuře a v dalším pohlcování omezené přirozené složky krajiny. Při stagnující lidské populaci není nutno umožňovat další urbanizaci volné krajiny. Potřeby člověka jsou potenciálně neomezené. Naproti tomu náš fyzický svět má své meze. Jiří MORAVEC

10 9 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2002 Městská zeleň - kácení stromů v katastru města Jihlavy V letošním roce se naše organizace v rámci sekce Ochrany zeleně poprvé zapojila do přímé spolupráce s Magistrátem města Jihlavy, odborem životního prostředí, na řešení otázek u žádostí o kácení městské zeleně. Jinými slovy, máme možnost být účastníky správního řízení ve věci již zmiňovaného kácení. Našich připomínek nebylo zatím mnoho, ale i tak se udělalo více práce než v předchozím roce v této pobočce sekce zeleně. Abych byl konkrétnější, tak ze všech žádostí o kácení, které nám ochotně poslal magistrát, jsme se vyjádřili ke třem. Jednalo se o kácení jírovců u Helenína, lípy v Telečské ulici a o dva jasany na Polenské ulici. O podrobnostech zprávy, kterou jsme na magistrát odevzdali zde nebudu podrobně hovořit. Případní zájemci se mohou informovat přímo u mě. Do této doby mě magistrát informoval pouze o věci kácení na Polenské ulici, kde bylo povoleno. Tomáš BERKA Stožáry ze všech úhlů V souvislosti s ochranou krajinného rázu se diskutuje, a to nejen na Vysočině, o vztyčování stožárů nejrůznějších telekomunikačních společností na krajinných dominantách. Má jednotlivec či firma právo zakoupením několika metrů čtverečních půdy změnit siluetu krajiny pro několik kilometrů v okolí? Potřebuje každá firma svůj vlastní stožár? Jsou místa vhodná a méně vhodná pro vztyčování těchto stožárů? Protože se občas zvedl chabý odpor veřejnosti či úřadů proti vztyčování stožárů na některých místech, převzali budovatelé taktiku rozhleden. Stožár se vztyčí s tím, že současně se umožní pohled z určité výšky konstrukce turistům. To je přece zájem téměř veřejný!? Anebo postavíme rozhlednu pro veřejnost a vzápětí projeví zájem operátor a přistaví se pár metrů konstrukce navíc oproti plánu (turisty a mikrovlnnou technologii nutno umísťovat v nestejných výškách vzhledem ke škodlivému záření). Naše organizace se účastnila správního řízení týkajícího se stavby firmy Radiomobil v Přírodním parku Čeřínek. Díky vyžádaným materiálům se můžeme podělit o černý humor Ing. M.V., pracovníka OkÚ Jihlava : varianta byla zvolena pro svůj nejnižší hmotový výraz a jehlanovitý tvar harmonizující s okolními převážně jehličnatými stromy i stávajícími rekreačními objekty s výrazně sedlovými střechami. Čtenář nechť pohlédne na nákres plánované konstrukce. V tomto případě v jediném přírodním parku okresu na krajinné dominantě evidentně zájem na ochranu krajinného rázu nepřevážil. Bude se snad příště povolovat výstavba ruského kola na vrcholu Špičáku? To by přece také přilákalo některé turisty. Starostové okolních obcí jistě budou rádi, zvláště když nad zavěšenými vozíčky spatří anténu šestého mobilního operátora.

11 ZÁŘÍ 2002 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 10 Spolupráce ČSOP Jihlava se s.p. Povodí Moravy Letos na jaře jsme se opět sešli k výsadbě dřevin podél řeky Jihlavy. Účastníků bylo poněkud méně než v minulých letech, ale i tak odvedli kus práce. Vedeni zkušeným pracovníkem Povodí jsme sázeli stromy na vhodných místech podél říčního břehu v oblasti Rantířova. Současně jsme viděli výsledky své předchozí výsadby. Břehové porosty mají z vodohospodářského hlediska kladný vliv na stabilizaci břehů. Dřevinné porosty zvyšují drsnost břehů, snižují průtočnou rychlost vody a zvyšují samočistící schopnost toku. Dále mají břehové porosty biologický význam pro chov ryb a vodní faunu, ptactvo a zvěř v okolí toku, snižují účinek větrů, chrání tok před splachy půdy a hnojiv z okolních pozemků. Navíc má tato zeleň také rekreační význam. Na druhé straně, ve městě je nevýhodou břehových porostů pro vodohospodáře znesnadněná údržba a čištění koryta mechanizačními prostředky. Uvnitř obcí věnují vodaři zvýšenou pozornost umístění výsadby, aby nedocházelo k snížení průtočné kapacity koryta. Spolupráce naší organizace s podnikem Povodí je dobrá, a to i přes občasný jiný úhel pohledu. Nutno připomenout, že některé dnes kritizované úpravy vodních toků vznikaly na společenskou objednávku a ve své době odpovídaly stupni lidského poznání. V současnosti však můžeme sledovat posun v náhledu na funkci řeky v krajině. Vznikl vládní Program revitalizace říčních systémů, který si klade za cíl zvýšení retenční (vodu zadržující) schopnosti krajiny, zpomalení odtoku vody z krajiny a nápravu nevhodných meliorací. Počítá se s obnovou některých přirozených funkcí vodních toků. Součástí revitalizace je i odstranění jednoúčelových úprav koryt a umožnění přirozeného rozlivu v určitých místech. Dále má Program za úkol oživení koryt i břehových porostů. K oživení břehových porostů svým skromným dílem přispěla i naše organizace, aniž by si činila nárok na fondy vládního programu. Oceňujeme, že tomu tak bylo ve spolupráci se správcem toku. Shodli jsme se, že v příštích letech musíme více dbát na správné poměry potenciální přirozené vegetace tam, kde to bude možné. Rádi bychom se dohodli i na nějaké společné činnosti v intravilánu města Jihlavy. Jsme si samozřejmě vědomi, že ve městě je problematika správy toku poněkud jiná než ve volné krajině. Jiří MORAVEC

12 11 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2002 α Z důvodu výstavby první části silničního obchvatu Jihlavy muselo být nařízeno pokácení většího množství stromů a keřů (většinou šlo o náletové dřeviny) ve vegetačním období. Zástupci Magistrátu a Správy silnic nás osobně navštívili na schůzi Výboru a vysvětlili nám, o co půjde. Zároveň nás požádali, abychom nebyli proti tomuto kácení. Samozřejmě jsme jim vyhověli, vždyť obchvat pomůže zlepšit životní prostředí našeho města. Dřeviny rostoucí v cestě výstavby tak musíme oželet. Výzva k mapování starých ovocných stromů ČSOP Jihlava hledá staré ovocné stromy na Jihlavsku. Na základě odebraného vzorku ovoce z něj necháme určit odrůdu a v případě staré, či regionálně významné odrůdy ze stromu odebereme rouby k jeho zachování a udržovacímu šlechtění pro nové odrůdy. Najdete-li nějaký takový strom, označte jej číslem do mapy (může být i nákres rukou) a stejné číslo s popisem lokality vložte do sáčku se vzorkem ovoce z tohoto stromu. Doneste na schůzi ČSOP, či zavolejte na tel. 066/ ing. Kotoučková. Pozn.: Na mapování ovocných stromů jsme pro letošní rok dostali grant z ÚVR ČSOP, je tedy možnost proplácení cestovného při mapování ve vzdálenějších místech okresu. Jana KOTOUČKOVÁ NATURA 2000 NATURA 2000 je soustavou chráněných území evropského významu. Jejím prostřednictvím se chrání nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a také tzv. přírodní stanoviště. Členské státy Evropské unie jsou povinny vybrat nejhodnotnější území s výskytem vybraných rostlinných a živočišných druhů a přírodních stanovišť a zajistit jejich ochranu. Cílem je zachovat biologickou rozmanitost. Je jistě dobře, že tento trend se také týká naší republiky, jsme totiž kandidáty na vstup do EU. Musíme proto sladit naše předpisy s legislativou Evropské unie. Do ní patří Směrnice o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice o ochraně volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť. Naše vláda připravuje kvůli NATUŘE také novelizaci zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody. Výsledkem pozorování a získávání poznatků pro NATURU 2000 bude vyhlašování tzv. ptačích oblastí a dále ochrana vybraných přírodních stanovišť. Mapování výskytu ptactva a vzácných přírodních stanovišť provádějí odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ve spolupráci se správami chráněných krajinných oblastí a Národních parků. Pomáhají také další odborníci i studenti VŠ. Vše musí být hotovo do roku Na územích soustavy NATURA 2000 se nepředpokládají výrazné zákazy v hospodaření, myslivosti apod. Např. vlastník chráněné bučiny bude sice těžit, nebude však moci kácet holosečí, nebo náhradně vysazovat místo buků smrky apod. Pokud bude nutná velká stavba, dálnice nebo průmyslový komplex, dojde k důkladnému posouzení vlivu na životní prostředí podle zákona č. 100/ 2001 Sb. Věřme, že i v našem okrese dojde k zařazení některé lokality do tohoto systému, vždyť např. na Třešťsku či Telečsku by si to některé komplexy zasloužily. SOVA

13 ZÁŘÍ 2002 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 12 MOPíci rubrika Mladých ochránců přírody Studánka jihlavských ochránců přírody Nachází se asi 10 km severně od města Jihlavy v ještě poměrně zachovalém lesním komplexu táhnoucího se ve směru Jihlava-Havlíčkův Brod. Od roku 2001 jsme začali se stříškou a prvním rozborem vody. Hodnoty byly vynikající. Proto i letošní rok jsme se rozhodli pro novou analýzu, jejíž výsledky jsou uvedeny v tabulce. Bohužel jeden ukazatel koliformní bakterie (bakterie žíjící ve střevech teplokrevných živočichů) nebyly v normě. Rozhodně by se před pitím měla převařit a to nejlépe minimálně 10 min. Péče o studánku samozřejmě bude pokračovat dále, protože blízko ní probíhalo kácení buků a smrkového podrostu a je možné, že došlo ke znečištění. Podle zbytků starých střepů lze usoudit, že vydatnost a kvalita tohoto pramene se datuje až ke středověku (12. st.), neboť v okolí se těžily horniny s obsahem stříbra. Slavnostně byla studánka otevřena 4. května tohoto roku. Po svém současném objeviteli a neúnavném střežiteli Emanovi Tomkovi se jmenuje Emanuela. Zvědavý zoolog Letošní přírodovědnou soutěž pro žáky škol našeho okresu jsme uspořádali pod tímto názvem, původně jsme ji chtěli zaměřit pouze na ptactvo. Vyskytly se otázky typu Jaký je průměr vletového otvoru pro sýkorky, Jak se jmenuje náš největší motýl, Čím se hlavně živí rejsek či Na co ukazuje přítomnost raků ve vodě. Pozvánky jsme rozeslali na 18 škol, přišlo a přijelo 57 dětí z osmi ZŠ a Gymnázia. Otázky jsme vymysleli my, v porotě byly také paní učitelky a ing. Katka Ruschková z Okresního úřadu. Forma testu byla pro soutěžící pohodlná a výsledky byly velmi dobré. Nakonec po opravě vyhrál Martin Kejval ze ZŠ Kaliště, na druhém až třetím místě byly Lada Slézová a Jana Augustová ze ZŠ T.G.M., čtvrtý Toník Kaláb, následovali zástupci Polné, Gymnázia Jihlava, ZŠ Havlíčkova a další. Nás potěšilo výborné umístění dětí z našeho kroužku Lady Slézové a Toníka Kalába. Gratulujeme! Škoda jen, že z kroužku nepřišlo více dětí. Množství pěkných knižních cen věnoval Okresní úřad. Soutěž je už tradiční, dokonce 2x ročně, takže v podzimním kole na shledanou!

14 13 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2002 Zlatý list jenom slabě zelený Do regionálního kola přírodovědné soutěže pro oblast Vysočina Zelená stezka - zlatý list jsme přihlásili družstvo mladších i starších žáků. Ještě před soutěží byly napnuté nervy přesvědčovat děti k účasti a shánět odvoz. Nakonec díky pochopení rodičů jsme na středisko Chaloupky, které soutěž zorganizovalo, dorazili včas. Konkurence byla velká. Vůbec nám neseděla jedna z disciplín povídejte o své činnosti. Nikoli vedoucí, ale děti. Za nás však startovala většina z těch, kteří účastí v kroužku nevynikali. Situaci nakonec zachránil Michal. Podle konečných výsledků jsme byli úspěšní ve znalostech ptáků a co kvete na louce, výpadky měly děti u léčivek, v péči o zdraví, meteorologii. Uspěli jsme tam, kde jsme se na to v kroužku připravovali. Mladší žáci dopadli lépe než starší, ale stejně to bylo jen místo v druhé polovině. Bylo poznat, že vítězní skauti v obou kategoriích přírodou přímo žili, zkrátka jsme na ně neměli. Podle našeho názoru však děti příliš dlouho čekaly na jednotlivých stanovištích, možná, že by šlo odbavování urychlit, kdyby na každém byly dvě skupiny zkoušejících. Ale to je asi náročné. K našemu umístění: nic se neděje. Byla to naše první velká soutěž a hned regionální a tak jsme spíše mapovali situaci. Na příští ročník se určitě připravíme lépe. Také se pokusíme zorganizovat místní kolo, jak nám bylo navrhnuto lze žádat o grant z ČSOP. Je nutné poděkovat Chaloupkám, zejména I. Vorlíčkové a Mgr. K. Burešové za obětavou organizaci a ceny, rodičům našich mladých ochránců p. Brůnovi a p. Prokopovi za dopravu a p. Toušovi, M. Bartošovi a H. Matějíčkové za vedení kroužku. Za rok tedy znovu a líp! Karel HOLUB Voda věc obyčejná, (s)prostá, veřejná Voda ve studánkách už dávno není to, co bývala. Můžete si být jisti, že pramen ve svahu někde pod obdělávaným lánem pitný nebude. Proč? Množství hnojiv (chlévské mrvy i umělých) při deštích uvolňuje dusíkaté sloučeniny, které množství různých druhů bakterií přemění až na poslední články řetězce amonné ionty, dusitanový a dusičnanový aniont. Hlavně posledně jmenovaný iont využívají zelené rostliny a řasy k budováni svých těl. Jejich nadbytek putuje pod povrchem se srážkovou vodou a po čase vyvěrá opět na povrch. Podle normy pro pitnou vodu může být v jednom litru 50 mg NO 3- a to bývá splněno zřídka.podle mých měření testy pro akvaristiku např. Skalka dosahovala hodnot mezi mg NO 3-. Ještě nebezpečnější je obsah dusitanových aniontů, jež norma stanoví pod 0,1 mg/ l. Této hodnoty voda na Skalce nedosahovala. V organismu se dusitanový aniont navazuje na krevní barvivo hemoglobin, vzniká tzv. methemoglobin a omezený přísun kysliku do těla může způsobit potíže. Též nadbytečné množství dusičnanů a jejich redukce v organismu na dusitany má podobný efekt. Neuvažujme o dalších sloučeninách a přípravcích na hubení hmyzu, plžů, plevelů apod. Kde tedy ještě můžeme najít pramen s pitnou vodou? Když se zamyslíme, tak asi výše než je pole, město, vesnice, továrna nebo velkokapacitní kravín. Takže na kopci, na svahu a to nejlépe zalesněném!!! Les je nejlepší houba, filtr a chemický čistič v jednom. Jeho práce pro tuto činnost je nezastupitelná a nenahraditelná. Buďme rádi, že Vysočina má relativně velké zalesněné plochy. Další velký vliv má složení a tvar podloží. To vše hned u Jihlavy ještě dobře splňuje pás lesů táhnoucích se severním směrem ke Štokům. Na cestě Pávov-Vysoký Kámen najdeme pramenů několik. Nejvydatnějším pramenem je Emanuela studánka pod patronací ČSOP Jihlava. Rozbor vody v roce 2001 dopadl na výbornou. Bohužel v letošním roce voda obsahovala koliformní bakterie, takže nesplňovala kritéria pro pitnou vodu. Pavel HÁJEK

15 ZÁŘÍ 2002 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 14 CESTUJEME Exkurze do Žďárských vrchů Ve dnech 18. a 19. května jsem se zúčastnil terénní exkurze pořádané SEV Chaloupky a nazvané Víceoborová pozorování v CHKO Žďárské vrchy. Odborné vedení a výklad zajišťovali Mgr. Jaromír Švarc a Pavel Doležal. Sobotní program se odehrával v PR Babín, neděle potom patřila návštěvě NPR Dářko. Po stránce zoologické jsme toho mnoho zajímavého nespatřili, běžných druhů ale bylo k vidění dostatek. Za zmínku stojí přelétající rybák, kopřivky, skokani ostronosí a otakárek fenyklový. Pěkný byl večerní koncert v podání rosniček a skokanů krátkonohých. Co se týče zajímavých rostlin, těch jsem viděli o dost více. U rybníka Babín rostly např. prstnatce májové a všivce lesní, na blízkém rašeliništi kvetly vachty trojlisté. Během obchůzky Matějovského rybníku jsme mohli spatřit bublinatky jižní, smetánky Nordstedtovy a spoustu dalších zajímavých druhů. Na závěr celé akce obdrželi všichni účastnící odborné osvědčení o absolvování vzdělávacího kurzu. Jaromír MAŠTERA Chráněná území Javořicka V sobotu 25. května se konal menší zájezd po některých chráněných územích Javořicka a tuto akci jsem si samozřejmě nenechal ujít. Celou akci vedla ing. Martina Jandová, pracovnice okresního úřadu, tohoto času ale na mateřské dovolené. První zastávka s naším mikrobusem byla u rybníku Bor, což je velmi významná ornitologická lokalita. Na ptáky jsme měli docela smůlu, neboť na celé hladině vůbec nic nebylo. Spatřili jsme alespoň motáka pochopa, který létal nad svým hnízdem. Tímto pozorováním byli mnozí z nás nadšeni. Nedaleko Boru jsme poté ještě navštívili jednu lokalitu, která je cenná díky výskytu vlochyně bahenní. Spatřit se tu dal také hadí mord nízký. Další zastávka se konala v NPR Zhejral, což je jedna z nejvýznamnějších mokřadních lokalit Jihlavska. Vidět se tu dají vzácné rostliny, ptáci, obojživelníci, hmyz a mnoho dalších. Nám se tu podařilo spatřit např. bazanovec kytkokvětý, prstnatec májový, vachtu trojlistou, zábělník bahenní, některé druhy ostřic a sítin a jiné běžné mokřadní rostliny. Z živočichů jsme měli štěstí na čolky horské, lindušky luční nebo dokonce na ostříže lesního. Prohlídku jsme doplnili návštěvou malého rašeliniště nedaleko Zhejralu. Masožravé rosnatky jsme tu sice nenašli, ale na oplátku jsme viděli klikvu bahenní a skokana ostronosého. Cestou ze Zhejralu jsme se zastavili ve vesničce Práskolesy, neboť tu roste jedna z nejstarších chráněných lip Jihlavska. Jako poslední lokalitu jsme navštívili VKP Hájek, významný pro své bylinné podrosty. Vyskytují se tu společně vemeník zelenavý a dvoulistý. My jsme měli štěstí pouze na vemeník zelenavý, ale rostl tu např. také samorostlík klasnatý. Během celé této jednodenní akce nám docela přálo počasí a myslím, že pro nás všechny byla přínosem. Tomáš BERKA

16 15 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2002 Zájezd do Zakarpatské Ukrajiny Na přelomu června a července se uskutečnil zájezd na Podkarpatskou Rus, pořádaný střediskem ekologické výchovy Chaloupky. Z Jihlavy byl vypraven autobus, který cestou pobíral další účastníky. Poslední nastupoval v Rožnově pod Radhoštěm. Na území Ukrajiny jsme přejeli ve Vyšném Německém. Pasové formality se protáhly na 2 hodiny. Do Užgorodu, místa prvního noclehu, jsme přijeli ve 21 hodin. Byli jsme ubytováni v turistické noclehárně - Turbaze. Po dlouhé cestě brzy všichni usnuli, takže nám ani nevadilo slabší technické vybavení. Na druhý den jsme vyšli na trh do Užgorodu. Dále jsme navštívili chrám a skanzen. Další cesta vedla do Mižgorje, hlavního cíle naší cesty. Tady jsme byli přivítáni místním personálem zpěvem, harmonikou, chlebem a solí. Počasí bylo stále pěkné. Příští den nás čekalo Sinevienské jezero a vrch nad ním, kam nás dovedl náš horský vůdce Kolja. Dále jsme vystoupili na vrchol hory Stoj (1681 mnm), viděli jsme vodopád Šipot, který je na severním svahu hory Boržana. Zajímavá byla návštěva Koločavy a místního muzea Ivana Olbrachta a hrobu Nikoly Šuhaje. Během zájezdu jsme se rozdělili na vrcholové družstvo a pohodáře. Na vrchol hory Karujanka (1578 mnm) jsme ale, vedeni Koljou, vystoupili všichni. Poslední výstup byl na Čornou Ripu (1285 mnm). Během týdne jsme pozorovali orla (pravděpodobně křiklavého), dudka, ostříže, konopky, konipase, krkavce, křepelky a z dravců snad ještě orlíka krátkoprstého. Z květin např. prhu arniku a mnoho dalších zajímavých druhů. Na cestě zpět jsme zastavili ve městě Iza, kde jsou pravidelné sobotní trhy proutěného zboží. Tady se nám objevila závada na chladícím potrubí autobusu, což nás zdrželo o 6 hodin při návratu. Závadu se podařilo odstranit za pomoci místního autoservisu a tak jsme v neděli kolem desáté hodiny byli v Jihlavě. Miloslav BARTOŠ Víkend v NPR Velký Tisý III. Po našich dvou minulých návštěvách v NPR Velký a Malý Tisý na Třeboňsku (ještě jako JO- Páci), zaměřených na jarní a podzimní tah ptactva, jsme se tentokrát vydali na expedici v hlavní sezóně. Na ornitologické stanici jsme pobývali od 21. do 23. června. Velká vedra, která v době našeho pobytu panovala, lákala spíše ke koupání a odpočinku než k procházení rezervace a pozorování ptáků. K vysokým teplotám se pak ještě přidali všudypřítomní komáři, kteří nás nenechali ani chvíli v klidu. I přes nepříznivé podmínky jsme ale pozorovali a slyšeli spoustu zajímavých druhů, a to nejenom ptáků. Hned po našem příjezdu se nám až před stanici přiletěl ukázat orel mořský a k večeru i kvakoš noční. V rezervaci i v okolí jsme viděli ze zajímavějších druhů např. rybáky obecné, zrzohlávky rudozobé, hoholy severní, husy velké, čírky, volavky bílé, čápa černého, vodouše kropenaté, žluvy hajní a moudivláčky lužní. Převážná většina z těchto druhů zde pravidelně hnízdí. Mezi nejzajímavější pozorování ale určitě patří poláci malí a lovící rybák dlouhoocasý. Těsně před odjezdem jsme na rybníku Velký Panenský v sousedství NPR sledovali pár luňáků hnědých na hnízdě. Při večerních obchůzkách jsme se mohli zaposlouchat, kromě bzukotu komárů, do chóru kuněk obecných, rosniček a skokanů krátkonohých. Všechny nás také uchvátila vemeníková louka. K úplnému poznání rezervace Velký Tisý nám teď už chybí pouze zimní návštěva, takže snad se to někdy podaří. Jaromír MAŠTERA

17 ZÁŘÍ 2002 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 16 Den bez aut v ČR Na pátek 20. září vyhlásily Děti Země již 10. ročník celostátní akce Den bez aut. Letošní motto je: Budoucnost patří šetrné dopravě. Hlavním cílem je aspoň 1x v roce systematicky, masově a mediálně upozornit na trvalé poškozování našeho zdraví a života automobilovou dopravou. Nabídnout možnosti hromadné dopravy, podpořit prospěšnou a levnou cyklistiku. V ČR se Den bez aut koná již od r tehdy se zapojilo 5 organizací. Loni to bylo již 168 organizací v 72 městech. Aktivit je mnoho vedle šíření letáků a výzev Nechte auto doma, např. vyjednat s Dopravním podnikem uvedený den dopravu zdarma, uspořádat výstavu, besedu, nebo cyklistickou akci, rozšířit cyklostezky aj. Český Den bez aut spadá do evropského týdne dopravy. Evropský den bez aut probíhal loni ve 33 státech. Zvažme, jestli zrovna dnes, zítra, pozítří musíme jet autem, zda tam nemůžeme zajít pěšky, trolejbusem, na kole. Startujme auto, jen když je to opravdu nutné. Den bez aut je sice jen takovou kapičkou v moři, ale je předpoklad, že se bude šířit dál. Vždyť dnes v ovzduší našeho města nejsou problémem plynové kotelny, ani průmyslové závody (samozřejmě s výjimkou dřevařského komplexu), ale oxidy dusíku a další emise z dopravy! Pomožme k ozdravení ovzduší našeho města! Naše akce ke Dni bez aut : - distribuce letáků, výzva k připojení k akci Nechte auto doma - v pátek 20. září pořádáme jízdu Přírodou na kolech pro všechny zájemce i z řad veřejnosti, dětí aj. Sraz je v 17 hodin u kapličky na Horním Kosově, odtud vede trasa do Rantířova, kde nám podá výklad pracovník Muzea Vysočiny, přes Plandry (chráněná lipová alej) do Jihlavy. Účelem je spojit cyklistiku s poznáváním krajiny a přírody. Přijďte s kolem VŠICHNI ( i když pochopitelně jede každý na vlastní nebezpečí )! Víte, že: - jsme jednali s občanskými sdruženími Jihlavská Brána, JUVENA a Havířský skanzen o spolupráci? Bylo domluveno, že provedeme biologický průzkum v lokalitě Ráj u Rančířova a v místě bývalého havířského náhonu Rantířov-Staré Hory. Dále nám nabídli možnost uspořádat naše besedy v místnosti na jihlavské Bráně a možnost členství v občanském sdružení Havířský skanzen (členství je bezplatné, sdružení shání všechny, kdo mají zájem o havířskou minulost Jihlavy). - v nejbližší době bude vydána Příručka k mapování obojživelníků na Jihlavsku? Bude se jednat o první publikaci naší nové organizace a zdarma bude poskytnuta všem základním školám v okrese, vybraným středním školám, úřadům a také široké veřejnosti. - ptákem roku 2003 bude asi vyhlášen vrabec? Důvodem je prudký pokles početnosti vrabčích populací. Je také možné, že za nějakou dobu se dostane i na listinu ohrožených druhů. - do údržby PR Vílaneckého rašeliniště budou zapojeni lidé odsouzení k nuceným pracím? Nabídku k této akci jsme dostali od Magistrátu města Jihlavy. - do celostátní soutěže Strom roku 2002 přihlásila naše organizace buk lesní na Jakubském náměstí v Jihlavě? Soutěž pořádá Nadace Partnerství a bude vyhodnocená v říjnu.

18 17 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ v prováděcích předpisech nového zákona o ovzduší je řešeno také pachové znečištění? Stupnice je: 0 zcela bez čichového vjemu, 1 pach blízký mezi postřehu, 2 slabý neobtěžující pach, 3 obtěžující pach, 4 silně obtěžující pach, 5 nesnesitelný pach. Vybrané provozy budou muset měřit pachové emise autorizovanou firmou. Pachy se budou zjišťovat olfaktometrickou metodou nabraný vzorek bude posuzován chemicky v laboratoři, nebo statistickým zjišťováním v zamořené lokalitě. - vydáním zákona o odpadech č. 185/ 2001 Sb. a vydáním prováděcích předpisů k zákonu vznikla pro provozovatele a vlastníky zařízení s potenciálním obsahem látek PCB povinnost inventarizace? Musí vyplnit a odevzdat tzv. evidenční listy. Manipulovat s PCB mohou jen osoby, které mají certifikaci. - Irové zavedli u plastových tašek, které se tam většinou zdarma rozdávají v supermarketech, ekologický poplatek 10 pencí za kus? Spotřeba tašek od března do července klesla rázem o více než miliardu!!! Státní pokladna si přišla na 3,5 miliónu EUR a musí je využít pro životní prostředí. Možnost zavedení tohoto poplatku zvažuje nyní také Velká Británie. Povodně v České republice K většinou optimistickým článkům musíme určitě přidat i jeden o velké přírodní pohromě, která v srpnu zasáhla naší republiku. Zaplaveno bylo mnoho měst a vesnic zejména v povodí Labe, povodně se nevyhnuly ani našemu hlavnímu městu. Některé obce byly doslova srovnány se zemí. Co ale bylo příčinou těchto povodní? Určitě své udělaly silné přívalové deště, které se valily z oblohy několik dnů, ale hlavní vinu nese zřejmě člověk. Plošné odlesňování krajiny, zejména v oblastech horních a středních toků, způsobuje to, že voda se nemá kde zachytit a skoro všechna steče do řeky, která se pak nadměrně rozvodní. Navíc většina našich řek je zregulovaná a tím pádem se zvyšuje rychlost průtoku vody krajinou. Velkým problémem je také to, že ve městech a vesnicích jsou povolovány zástavby v přirozených zátopových oblastech kolem řeky. Některé domy stojí i v těsném sousedství řeky a jsou tudíž velmi ohroženy velkou vodou. Co tedy dělat, abychom se ochránili před dalšími povodněmi? Nejlepší by bylo začít s obnovou přirozených funkcí krajiny snížit poměr zemědělské půdy a přirozených lesů, deregulovat řeky a hlavně nestavět domy v zátopové oblasti řek. Ale bohužel tato opatření nejsou asi prakticky možná, vždyť mnoho obcí leží na řekách a v případě nížin leží třeba celé v záplavové zóně. A tak se budou pravděpodobně stavět protipovodňové stěny, které sice ochrání jedno město, ale druhé dostane o to větší zásah povodňovou vlnou. Uvidíme, jak se s tímto problémem vypořádá naše vláda a co se nakonec bude dít s naší krajinou. Asi až čas ukáže také, jak se vzpamatuje příroda v zasažených oblastech. V přirozeném prostředí by to asi nebyl problém, ale v současné krajině nemůžeme dopředu nic předvídat. Vltava a hlavně Labe byly při povodních hodně znečištěny všemi možnými chemickými látkami unikajícími z domácností a z chemických závodů (např. Spolana Neratovice). Nemluvě o veškerých věcech, které velká voda vzala s sebou. Nejvíc toto znečištění asi odnese Severní moře, do kterého Labe ústí. Řeky se dokáží časem samy vyčistit, i když i to bude někde asi problém kvůli nefunkčním čističkám odpadních vod. J. M.

19 ZÁŘÍ 2002 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 18 Jak to bude s ochranou přírody v roce 2003 Jak asi víte, k 31. prosinci tohoto roku zaniká činnost okresních úřadů. Agenda referátu životního prostředí přechází z části na Krajský úřad Vysočiny, z části na pověřené obecní úřady s rozšířenou působnosti, což je Magistrát města Jihlavy a Městský úřad v Telči. Pod Jihlavu budou spadat obce v rámci působnosti stavebních úřadů v Jihlavě, Třešti, Batelově, Brtnici, Lukách nad Jihlavou a Polné. Z informovaného zdroje, který si nepřeje být jmenován, jsme se dozvěděli, že evidenci významných krajinných prvků (VKPéček) budou zajišťovat obě pověřené obce s rozšířenou působností. Zajišťování ochrany a údržby maloplošných chráněných území přejde na Kraj, stejně jako vyhlašování nových. Jsou připraveny návrhy na vyhlášení dalších chráněných území, je však nutné u nich sestavit Plány péče. Na těch spolupracuje Krajský úřad s Agenturou ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě, která bude působit i v příštím roce. Tzv. CITES (evidence cizokrajných zvířat) přejde rovněž na Kraj. Další agenda posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) podle zákona č. 100/ 2001 Sb. u velkých staveb přešla na Kraj již dříve. Věřme, že státní správa po velkém třesku po Novém roce, až se zvedne mlha, začne opět fungovat ve prospěch VKP, přírodních památek a rezervací, parků a ochrany dalších cenných lokalit. V zájmu přírody máme zájem o spolupráci. SOVA Co je to stoletá voda? V souvislosti s letošními katastrofálními záplavami jsme mohli často ve sdělovacích prostředcích slyšet o stoletých a víceletých vodách. Ale co to vlastně je? Nezasvěcený člověk si možná vybaví množství vody, které proteče korytem řeky za 100 let nebo třeba vodu někde nahromaděnou za 100 let, která se teď naráz valí korytem. Je to ale úplně jinak. Definice říká, že n-letá voda (obecné označení pro tzv. víceleté vody, místo n se doplní např. 50, 100, 200 apod.) je maximální stav vody v řece, který je dosažen průměrně jednou za n let. V případě stoleté vody se tedy jedná o maximální průtok vody, který bývá dosažen průměrně jednou za 100 let. To ale nevylučuje možnost příchodu stoleté vody v menších časových intervalech, např. dva roky po sobě. Jedná se o statistické hodnoty vycházející z dlouhodobých průměrů. Také nemůžeme srovnávat stoleté vody na různých tocích, protože každá řeka či potok mají svou stoletou vodu. Např. jedna řeka stoupne při stoleté vodě o 3 metry, ale jiná o 10 metrů. Vše co bylo dosud uvedeno se týká víceméně přirozených toků a z nich také vycházejí všechny statistické údaje. Co ale způsobují třeba vystavěné přehrady či jezy na řekách? Přehrady zadržují vodu hlavně pro energetické účely, ale dokáží také zadržet menší povodňové vlny, to ale záleží na kapacitě přehrady. Při příchodu víceletých vod se přehrada začne naplňovat a na nějakou dobu dokáže povodňovou vlnu zadržet. Poté ale musí začít vodu odpouštět a povodňová vlna jde dál. Díky zdržení vody na přehradě se ale získá čas např. pro evakuaci obcí v úseku řeky pod přehradou. To je jistě výhoda přehrad, může ale dojít také k tragické události a tou je protržení hráze přehrady. Potom se v řece objeví několikatisíciletá a možná i ještě víceletá voda, která nejspíš srovná všechny obce pod přehradou se zemí. Takové množství vody, které je v přehradě, by naráz proteklo řekou s velmi nízkou pravděpodobností např. jednou za let. A možná že také nikdy, protože některé přehrady mají obrovskou kapacitu vody. Díky přísným bezpečnostním opatřením na přehradních nádržích se ale, doufejme, nic podobného nestane. SALAMANDRA

20 19 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2002 ZNÁTE NAŠE CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ? Rašeliniště Bažantka Přírodní rezervace Bažantka patří zcela určitě k těm nejzajímavějším rašeliništím na Jihlavsku a hustota zvířat, která na tomto malém území nachází přirozený úkryt, překvapila i mne samotného. Vegetaci rašeliniště tvoří ostřicovo-rašeliníková společenstva podhorských poloh. Zvláště ostřice pak dávají tomuto rašeliništi zvláštní a osobitý vzhled. Roste zde vzácná ostřice mokřadní, ostřice plstnatoplodá, tuřice přioblá, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, prstnatec májový a další mokřadní druhy. Rašeliniště přechází v ostřicové louky a vlhké louky s ptačincem bahenním a starčkem potočním. V blízkosti potoků rostou olšiny a vrbiny s hustým rákosovým porostem, připomínající typ lužního lesa a vytváří zákoutí vhodná pro úkryt zvířat. V těsném sousedství přírodní rezervace se nachází Doupský rybník, významná lokalita kriticky ohroženého stulíku malého v ČR. Počet zajíců a bažantů zde spatřených mi připomněl spíše 70. léta a dnes se hned tak nevidí. Doufám, že tento článek budou číst spíše ochranáři a ne lovci. Už proto, že mnohé přírodní rezervace jsou tak malé, že není problém zvířata vyplašit a zdecimovat jejich stavy, případně vykácením okolních lesů změnit klima rostlinám a zbytek zkázy vykonají vichřice a bouřky. Na rašeliništi hnízdí bekasina otavní, bramborníček hnědý, rákosník zpěvný, rákosník proužkovaný, strnad rákosní, cvrčilka zelená a další druhy avifauny. V tůňkách a příkopech se rozmnožuje v regionu vzácná kuňka obecná, dále ropucha obecná a skokan krátkonohý. Vzhledem k blízkosti rybníka se dá předpokládat výskyt dalších druhů zvířat. Rašeliniště Bažantka má kategorii přírodní rezervace vyhlášené roku 1982 (letos tedy uplynulo 20 let od vyhlášení). Nalézá se v nadmořské výšce mnm v katastrálních územích Doupě a Řídelov. Výměra rezervace je 4,24 ha. Vzhledem k tomu, že v rezervaci neexistuje žádná vyznačená stezka, hrozí zde nebezpečí jak pošlapání a poničení vzácných rostlin, tak také zapadnutí do bahna a vody. S použitím publikace Zvláště chráněná území okresu Jihlava Pavel JELÍNEK Přírodní rezervace Bažantka. Foto: P. Jelínek