Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 9. schůze

Transkript

1 12. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 9. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 12. funkční období Těsnopisecká zpráva 9. schůze

4

5 Pořad 9. schůze 1. Senátní tisk č. 87 Prohlášení ze Sibiu 2. Senátní tisk č. 88 Zasedání Evropské rady (20. a 21. června 2019) - komentovaný návrh pořadu jednání 3. Senátní tisk č. 93 Informace vlády ČR o výsledcích summitu EU - Čína, který se uskutečnil dne 9. dubna Senátní tisk č. 60 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě podepsaný 6. února 2019 v Bruselu 5. Senátní tisk č. 84 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 6. Senátní tisk č. 83 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů 7. Senátní tisk č. 76 Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok Senátní tisk č. 79 Kandidát na místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů 9. Senátní tisk č. 78 Návrh kandidáta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů 10. Senátní tisk č. 82 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů 11. Senátní tisk č. 33 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé, podepsaná dne 15. října 2018 v Lucemburku všemi členskými státy Evropské unie a dne 19. října 2018 v Bruselu za Evropskou unii a Singapur 12. Senátní tisk č. 81 Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí na léta a Konvergenční program České republiky (duben 2019) 13. Senátní tisk č. 59 Návrh na vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky s vysíláním sil a prostředků Vzdušných sil Armády České republiky do vzdušného prostoru Slovenské republiky a s přijímáním sil a prostředků Vzdušných sil Ozbrojených sil Slovenské republiky ve 1

6 vzdušném prostoru České republiky za účelem provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru 14. Senátní tisk č. 92 Návrh senátního návrhu ústavního zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů 15. Senátní tisk č. 74 Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu 16. Senátní tisk č. 58 Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok Senátní tisk č. 94 Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jana Horníka, Marka Hilšera, Petra Holečka, Davida Smoljaka a Jiřího Růžičky, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů 18. Senátní tisk č. 89 Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání 19. Vyjádření nesouhlasu s postupem Dumy Ruské Federace, která chce legitimizovat invazi vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v srpnu Senátní tisk č. 56 Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok Návrh na zřízení Dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv a stanovení počtu jejích členů 22. Ustavení Dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv 23. Volba předsedy Dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv 24. Senátní tisk č. 78 Návrh kandidáta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů 25. Senátní tisk č. 54 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Chilskou republikou o letecké dopravě 26. Senátní tisk č. 283 Petice Braňme média veřejné služby! 27. Senátní tisk č. 53 Petice Zdravé a prosperující lesy pro příští generace 2

7 12. funkční období Obsah 9. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 12. června Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Jaroslav Kubera Senátor Jiří Dienstbier... 2 Senátorka Zdeňka Hamousová... 2 Senátor Václav Hampl... 3 Senátor Miloš Vystrčil... 3 Senátorka Zdeňka Hamousová... 3 Senátor Miloš Vystrčil... 3 Senátor Petr Holeček... 3 Senátor Miroslav Nenutil... 4 Senátor Miloš Vystrčil... 4 Místopředseda Senátu Jan Horník Informace vlády ČR o výsledcích jednání neformálního zasedání hlav států a předsedů vlád EU, které se konalo dne 9. května 2019 v Sibiu (senátní tisk č. 87)... 5 Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček... 5 Senátor Václav Hampl Informace vlády ČR o programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech června 2019 (senátní tisk č. 88)... 7 Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček... 7 Senátor Václav Hampl... 9 Senátor Lukáš Wagenknecht Senátor Miroslav Antl Senátor Zbyněk Linhart Místopředseda Senátu Jan Horník Senátor Václav Hampl Senátor Jiří Čunek Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička Senátor Pavel Fischer Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Mikuláš Bek Senátor Tomáš Goláň Senátor Raduan Nwelati Senátor Jiří Čunek Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Senátor Václav Hampl Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Václav Hampl Senátor Miloš Vystrčil Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jan Horník I

8 3. Informace vlády ČR o výsledcích summitu EU - Čína, který se uskutečnil dne 9. dubna 2019 (senátní tisk č. 93) Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Senátor Václav Hampl Senátor Pavel Fischer Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě podepsaný 6. února 2019 v Bruselu (senátní tisk č. 60) Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Senátor Jaroslav Zeman Senátor Tomáš Jirsa Senátor Pavel Fischer Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Senátor Jaroslav Zeman Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 84) Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Senátorka Alena Šromová Senátor Jaroslav Malý Senátor Jiří Carbol Senátorka Alena Šromová Senátor Peter Koliba Senátorka Jitka Chalánková Senátorka Alena Dernerová Senátor Jan Žaloudík Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Senátorka Alena Šromová Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 83) místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček Senátor Václav Láska Senátor Václav Láska Senátor Martin Červíček Senátor Václav Láska Senátor Martin Červíček Senátor Zdeněk Nytra Senátor Zdeněk Nytra Senátor Miloš Vystrčil II

9 1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček Senátor Václav Láska Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2018 (senátní tisk č. 76) Ivana Janů Ivana Janů Senátor Michael Canov Senátor David Smoljak Senátor Miroslav Balatka Volba místopředsedy Úřadu na ochranu osobních údajů (senátní tisk č. 79) Senátor Jaroslav Větrovský Josef Prokeš Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (senátní tisk č. 78) Senátor Jaroslav Větrovský Václav Pelikán Lenka Procházková Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Jaroslav Větrovský Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 82) Ministryně financí ČR Alena Schillerová Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Pavel Karpíšek Senátor Miloš Vystrčil Ministryně financí ČR Alena Schillerová Senátor Jaroslav Větrovský Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé, podepsaná dne 15. října 2018 v Lucemburku všemi členskými státy Evropské unie a dne 19. října 2018 v Bruselu za Evropskou unii a Singapur (senátní tisk č. 33) Ministryně financí ČR Alena Schillerová Senátor Miroslav Balatka Senátor Jan Sobotka III

10 12. Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí na léta a Konvergenční program České republiky (duben 2019) (senátní tisk č. 81) Ministryně financí ČR Alena Schillerová Senátor Mikuláš Bek Senátor Vladislav Vilímec Senátor Zbyněk Linhart Místopředseda Senátu Jan Horník Senátor Vladislav Vilímec Senátorka Jitka Chalánková Senátorka Šárka Jelínková Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Miloš Vystrčil Ministryně financí ČR Alena Schillerová Senátor Miloš Vystrčil Senátor Vladislav Vilímec Senátor Vladislav Vilímec Senátor Vladislav Vilímec Návrh na vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky s vysíláním sil a prostředků Vzdušných sil Armády České republiky do vzdušného prostoru Slovenské republiky a s přijímáním sil a prostředků Vzdušných sil Ozbrojených sil Slovenské republiky ve vzdušném prostoru České republiky za účelem provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru (senátní tisk č. 59) Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Senátor Jan Sobotka Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer Návrh senátního návrhu ústavního zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (senátní tisk č. 92) Senátor Zdeněk Hraba Senátor Miroslav Antl Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu (senátní tisk č. 74) Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Senátorka Jaromíra Vítková Senátor Jan Sobotka Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2018 (senátní tisk č. 58) IV

11 Eduard Stehlík Senátor Václav Chaloupek Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer Eduard Stehlík Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer Senátor Václav Hampl Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jana Horníka, Marka Hilšera, Petra Holečka, Davida Smoljaka a Jiřího Růžičky, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 94) Místopředseda Senátu Jan Horník Senátor Zdeněk Hraba Senátor Petr Holeček místopředseda Senátu Jiří Růžička místopředseda Senátu Jiří Růžička místopředseda Senátu Jiří Růžička Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Miroslav Antl Senátor Tomáš Goláň Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jiří Čunek Senátor Michael Canov místopředseda Senátu Jiří Růžička Místopředseda Senátu Jan Horník Senátor Miroslav Antl Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (senátní tisk č. 89) místopředseda Senátu Jiří Růžička Senátor František Bradáč Senátor Petr Orel místopředseda Senátu Jiří Růžička místopředseda Senátu Jiří Růžička Vyjádření nesouhlasu s postupem Dumy Ruské federace, která chce legitimizovat invazi vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v srpnu Senátor Miloš Vystrčil Senátor David Smoljak Senátor David Smoljak Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Pavel Fischer Senátor Pavel Fischer Senátor Pavel Fischer V

12 Senátor Jan Sobotka Senátor Jan Sobotka Senátor Pavel Fischer Senátor Pavel Fischer den schůze 13. června Jednání zahájil a řídil místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer Senátor Miloš Vystrčil Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2018 (senátní tisk č. 56) Anna Šabatová Anna Šabatová Senátor Jan Tecl Senátor Miroslav Adámek Senátorka Jitka Seitlová Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Anna Šabatová Senátor Jan Tecl Návrh na zřízení Dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv a stanovení počtu jejích členů Senátor Miloš Vystrčil Ustavení Dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv Senátor Jaroslav Větrovský Volba předsedy Dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Jaroslav Větrovský Volba člena Rady ÚSTR - II. kolo (senátní tisk č. 78) Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Zdeněk Nytra Senátor Jaromír Strnad Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Chilskou republikou o letecké dopravě (senátní tisk č. 54) Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Senátor Leopold Sulovský Senátor Ladislav Václavec VI

13 Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Petice Braňme média veřejné služby! (senátní tisk č. 283) Senátor Václav Chaloupek Senátor Herbert Pavera Anna Švejnohová Kateřina Kalistová Adam Černý Jan Bednář Senátor David Smoljak Další část schůze řídil místopředseda Senátu Milan Štěch Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer Senátor Ladislav Faktor Senátor Lukáš Wagenknecht Místopředseda Senátu Jan Horník Senátor Jiří Čunek Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer Renata Klusáková Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer Senátor Raduan Nwelati Hana Dohnálková Senátor Lukáš Wagenknecht Senátor David Smoljak Senátor Pavel Fischer Senátor Miloš Vystrčil Senátor Zdeněk Papoušek Senátor Václav Chaloupek Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jan Horník Petice Zdravé a prosperující lesy pro příští generace (senátní tisk č. 53) Senátorka Jaromíra Vítková Senátor Karel Kratochvíle Senátor Miloš Vystrčil Radomír Charvát Vladimír Dolejský Václav Lidický Pavel Kouřil Pavel Fidler Senátor Petr Šilar Senátor Jaroslav Větrovský Místopředseda Senátu Milan Štěch Senátor Raduan Nwelati Senátor Miloš Vystrčil Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička Místopředseda Senátu Jan Horník Senátor Rostislav Koštial VII

14 Senátor Jiří Vosecký Senátor Jiří Burian Senátor Zbyněk Linhart Senátorka Jaromíra Vítková VIII

15 Těsnopisecká zpráva z 9. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 12. června 2019 (Jednání zahájeno v hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Jaroslav Kubera. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 9. schůzi Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pondělí 27. května Z dnešní schůze se omluvili senátoři Pavel Štohl, Tomáš Czernin, Marek Hilšer, Jaroslav Doubrava, Patrik Kunčar a Milan Štěch. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. (Paní senátorka Chalánková zaujme své místo, páni senátoři nahoře Cieńciała a spol., zaujměte své místo, Dušek, do lavice ) Nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 9. schůze byli senátor Přemysl Rabas a senátorka Šárka Jelínková. Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Žádné nejsou. Budeme po znělce hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 1 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 72, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátor Přemysl Rabas a senátorka Šárka Jelínková. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 9. schůze Senátu. Upravený návrh pořadu 9. schůze v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Organizační výbor navrhuje doplnit 1. čtení dvou senátních iniciativ. Senátní tisky č. 92 a 94. VZVOB navrhuje doplnit bod Vyjádření nesouhlasu s postupem Dumy Ruské federace, která chce legitimizovat invazi vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v srpnu VUZP navrhl zřízení dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv. V souvislosti s tím navrhuje Organizační výbor doplnit body Návrh na zřízení dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv a stanovení počtu jejích členů, Ustavení dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv, Volba 1

16 předsedy dočasné komise Senátu k návrhům auditních zpráv, které projednáme zítra. Dále Organizační výbor navrhuje doplnit petici Zdravé a prosperující lesy pro příští generace, jejíž šetření příslušný výbor ukončil, a to na čtvrtek jako čtvrtý bod jednání. Naopak navrhuje vyřadit petici Za zákon pro zelené lesy Šumavy, jelikož výbor její šetření neukončil. Předseda vlády se ze schůze omluvil. Požádal o vyřazení tisku N 019/12. U ostatních tisků jej zastoupí ministr zahraničních věcí a ministryně financí. Na pořad zároveň navrhuji doplnit Informaci vlády o výsledcích summitu EU-Čína, kterou přednese ministr zahraničních věcí. Body ministra zahraničních věcí bychom projednali dnes v úvodu schůze. O projednání dopoledne požádala ministryně práce a sociálních věcí a ministr vnitra. Jako poslední body před polední pauzou bychom projednali výroční zprávu ÚOOÚ, volbu místopředsedy tohoto úřadu a volbu člena Rady pro studium totalitních režimů. Odpoledne bychom projednali body ministryně financí a další body. Stejně tak požádal o přeřazení výroční zprávy na příští schůzi Senátu prezident NKÚ Miloslav Kala. Dále navrhuji vyřazení tisku K 016/12, jelikož jej VEU vzal na vědomí. Veřejná ochránkyně práv požádala o projednání svého tisku 13. června jako druhý bod. Poté budeme projednávat petici Braňme média veřejné služby. Ministr dopravy požádal o zařazení svého bodu na čtvrtek za pevně zařazené body. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Ano, pan senátor Jiří Dienstbier se hlásí. Máte slovo, pane senátore. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych požádat, aby bod programu 18, senátní tisk č. 92, tj. návrh senátního návrhu ústavního zákona Stálé komise Senátu byl projednán dnes odpoledne jako pátý bod. Jsou tam čtyři body pevně zařazené. Požádal bych o zařazení tohoto jako pátého. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Ano, děkuji. Dále se hlásí paní senátorka Zdeňka Hamousová. Senátorka Zdeňka Hamousová: Dobré dopoledne všem, děkuji. Dostala jsem opakovanou žádost pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, která je datována 11. června. Žádá, aby z pořadu této schůze Senátu byl vyřazen bod č. 8 a 9. Osmička je senátní tisk č. 46, devítka je senátní tisk č. K 013/12. A žádá o zařazení na program schůze Senátu 24. července. Tato žádost šla včera i vám, pane předsedo, ale pravděpodobně někdy ve večerních hodinách. Děkuji za vyhovění. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji, paní senátorko. Máme tedy dva návrhy, jeden návrh pana senátora Dienstbiera a návrh paní senátorky Hamousové a po znělce budeme o obou návrzích hlasovat. (Znělka.) Pardon, to byla jenom hudební vložka, hlásí se totiž pan senátor Hampl. Pane senátore, máte slovo, omlouvám se, že jsem si nevšiml obrazovky. 2

17 Senátor Václav Hampl: Děkuji. Vím, že tyto procedurální návrhy by neměly být podrobovány rozpravě. Jenom se chci zastat evropského tisku K 13/12, protože to je záležitost, kterou evropský výbor projednal už před několika měsíci a je to diskusní dokument v rámci Evropské unie. A když už Senát jakoby vynakládal energii a práci k těmto tématům něco říct, bylo by dobře, aby to na plénu bylo projednáno předtím, než diskuse proběhne a skončí. Děkuji. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, přikláním se také k tomu, co tady říkal pan předseda výboru pro záležitosti Evropské unie Hampl, že to, co se dnes děje, to znamená žádost pana ministra Brabce, abychom znovu neprojednávali zejména tisk K 013/12, je, řekl bych, přístup, kterým bych označil za velmi neodpovědný ze strany vlády, protože tato diskuse dneska probíhá, my k tomu máme přijmout nějaké usnesení na úrovni Senátu. Ale tento bod bude pravděpodobně vyřazen, neboť pan ministr nemá čas sem přijít, byť si zase myslím, že to není až tak nevypočitatelné, kdy se bude zasedat na plénu Senátu a případně jsme schopni na Organizačním výboru mu vyhovět i z hlediska času, tak to vidím jako krok ze strany vlády velmi nezodpovědný. Je otázkou, jestli to máme vtělit i do nějakého usnesení, nebo jestli stačí takto na mikrofon říci, že obecně i na Organizačním výboru jsme se bavili o tom, že takovýto přístup členů vlády, v tomto případě pana ministra životního prostředí, není ve prospěch České republiky a spíše ukazuje na to, že přes všechna prohlášení a další věci, které často z úst některých členů vlády slyšíme, realita je úplně jiná, vlastně na tom, zda budeme realizovat své návrhy a prosazovat své principy a postupy na úrovni Evropské unie, nám nezáleží, neboť příslušný člen vlády, když se má o takových věcech jednat, není schopen přijít do Senátu v době, kdy je to potřeba. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji, pane senátore. Přihlášena je paní senátorka Hamousová. Máte slovo, paní senátorko. Senátorka Zdeňka Hamousová: Děkuji. Vnímám, co tady bylo řečeno. Současně tlumočím, nebo se snažím reálně tlumočit názory, které tady zaznívaly, ztotožňuji se jenom s tím, že u senátního tisku K 013/12 ještě nebylo zahájeno projednávání v Poslanecké sněmovně, tudíž odklad na 24. července v rámci schůze Senátu je reálný, protože projednávání v Poslanecké sněmovně ještě neproběhlo. Děkuji vám tudíž za podporu žádosti pana ministra Brabce. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji a opět pan senátor Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, omlouvám se, ale paní senátorka mi ještě více nahrála. My víme, kdo má většinu v Poslanecké sněmovně, takže to je jen další důkaz toho, že co jsem říkal, je pravda. Děkuji. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji, nyní pan senátor Petr Holeček. Máte slovo, pane senátore. Senátor Petr Holeček: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Já se chci připojit na stranu pana kolegy Vystrčila a odmítnout toto, protože uvědomme si, že jsme se s přístupem vlády setkali už 3

18 v minulých letech, s přístupem vlády, kdy ministři v podstatě neplní své povinnosti, to znamená, neinformují Senát a opakovaně nechodí do Senátu Parlamentu České republiky a opakovaně my odkládáme a odkládáme návrhy zákonů nebo tisky, které bychom tady měli projednat. Já si myslím, a kolega Vystrčil to tady trošku naznačil, že by bylo dobře s panem ministrem a vůbec s vládou o tomto jednat a poprosil bych asi pana předsedu Senátu, aby nějakým způsobem prokonzultoval toto jednání, protože je opakované a většině našich senátorů z našeho klubu tedy určitě se nelíbí a my nebudeme hlasovat pro odložení těchto návrhů. Děkuji. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji, pane senátore. Tomuto návrhu bude vyhověno už po včerejším Organizačním výboru, já v tomto smyslu napíši dopis na vládu. Dalším přihlášeným je pan senátor Miroslav Nenutil. Máte slovo, pane senátore. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, porušuji sám to, co teď budu kritizovat. Projednáváním pořadu schůze Senátu se hodně začínáme přibližovat Poslanecké sněmovně, kdy jim trvá několik hodin, než se na některém programu dohodnou. Znovu se omlouvám, že porušuji sám to, co říkám, ale jinak by to asi zaznít nemohlo. Toto mají být procedurální návrhy a debata k tomu má být při těch jednotlivých Omlouvám se těm, kterých jsem se dotkl, ale věřím, že většina z nás je konstruktivních. Děkuji. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji, opět pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, já děkuji panu předsedovi Holečkovi za podporu této nevole s tím, že pan ministr životního prostředí vůbec nepřijde. Na druhé straně i po poradě s kolegy si myslím, že debata, která nyní probíhá, by mohla být, pokud vůle vlády s námi spolupracovat je opravdová, dostatečnou výstrahou. A v tuto chvíli, pokud pan předseda Senátu již slíbil i tady veřejně, že dopis s upozorněním, že tento přístup není Senátem vnímán jako správný, napíše panu premiérovi, případně panu ministrovi, abychom ještě tentokrát vyhověli návrhu nebo žádosti pana ministra a schválili jsme program, protože tím trucpodnikem, když pan ministr nemůže, ničeho nedosáhneme. A přece jen si myslím, že toto varování v tuto chvíli by mohlo stačit a nemuseli bychom hned jít do poslední verze, kdy vyřazení odmítneme a může se teoreticky stát, že bychom potom bod projednávali i bez ministra, což asi tady nikdo nechce. I vzhledem k tomu, co se děje v Poslanecké sněmovně, a omlouvám se panu kolegovi Holečkovi a děkuji za podporu, bych ještě tentokrát byl pro to, abychom program schválili v té podobě, jak ho pan předseda Senátu přečetl a abychom ještě akceptovali žádost pana ministra Brabce přednesenou paní kolegyní Hamousovou. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji a dalším přihlášeným je pan místopředseda Jan Horník, Máte slovo, pane místopředsedo. Místopředseda Senátu Jan Horník: Dobrý den. Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Myslím ale, že varování by mělo být poměrně ostré. Přece 4

19 není možné, aby vláda nekonala. Oni tedy makají, jak tvrdí, ale nám se přece stalo, a stalo se to i Poslanecké sněmovně, že oni si raději udělají výjezd do regionů, a pak tady nikdo není anebo se nechávají zastupovat. Znamená kolegy, kteří o meritu věci k tomu projednávanému zákonu nevědí skoro nic. A vždyť přece vidíme v Poslanecké sněmovně, když probíhají interpelace, že tam skoro nikdo není, takže není koho interpelovat. Tam tato vláda nemaká, ta vláda si jede na svůj vlastní byznys v čele s předsedou této vlády. A to je zapotřebí natvrdo tady říct. Poprosil bych o jednu věc. Vím, že se tyto věci dělají diplomaticky apod., ale ony se také dají dělat diplomaticky trochu tvrději. Proto bych chtěl poprosit pana předsedajícího, pana předsedu Senátu, aby to nebylo jenom nějaké lehké varování. Veřejnost tady musí vědět, že vláda nemaká, byť tvrdí něco jiného, a pak to rozšiřuje PR pana Prchala. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Já to rád napíši ostře, ale abych pan nebyl kritizován za přílišnou ostrost. Ale nicméně nám nezbývá nic jiného, než vyřešit hlasování. A tato hlasování budou dvě. První bude po znělce o návrhu pana senátora Dienstbiera a bezprostředně poté budeme hlasovat o návrhu vyřadit body č. 8 a 9 a hlasování rozhodne. (Znělka.) Zahajuji hlasování o návrhu pana senátora Dienstbiera. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. A kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 2 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 71, proti nebyl nikdo. Návrh byl tedy přijat. A budeme nyní hlasovat o návrhu vyřadit body 8 a 9 z pořadu dnešního jednání. Zahajuji hlasování. Nelze. Nezahajuji. Běží? Tak tady mi to neběží. Jestli vám to běží, tak kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku, kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku. A já konstatuji, že v hlasování pořadové č. 3 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 se pro vyslovilo 33, proti byli 4. Návrh byl zamítnut. Tím jsme vyčerpaly všechny návrhy k programu a budeme nyní hlasovat o programu jako celku. A já zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 4 se z přítomných 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 66, proti byli 2. Návrh byl přijat. A my můžeme přistoupit k projednání prvního bodu, kterým je 1. Informace vlády ČR o výsledcích jednání neformálního zasedání hlav států a předsedů vlád EU, které se konalo dne 9. května 2019 v Sibiu (senátní tisk č. 87) Senátní tisk č. 87. Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 87. S informací nás seznámí ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, kterého vítám a až si uloží podklady, má slovo. Máte slovo, pane ministře, vítejte. Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dne 9. května 2019 proběhl 5

20 v rumunském Sibiu neformální summit hlav států a předsedů vlád členských států Evropské unie. Hlavním výstupem summitu je společná deklarace k budoucímu směřování EU. Hlavním cílem této politické deklarace bylo symbolicky potvrdit jednotu Unie a odhodlání pokračovat v evropské spolupráci. Formou deseti závazků se lídři v deklaraci přihlásili k větší soudržnosti v době, kdy Evropu čekají velké výzvy. Zavázali se v tomto smyslu hledat společná řečení problémů a chránit a prosazovat principy demokracie a právního státu. Důležitou oblastí je dle deklarace obnovení důvěry občanů skrze efektivní vynaložení politického úsilí EU na oblasti, v nichž Evropské unie přináší přidanou hodnotu a respektování kompetencí členských států. Lídři se zavázali také podporovat snížení rozdílů mezi jednotlivými členskými státy. Závěrem deklarace hovoří o posílení role Evropské unie jako globálního hráče, budování mezinárodního řádu postaveného na obecně uznávaných pravidlech a společně řešených takových výzev, jako je ochrana životního prostředí či klimatické změny. Na jednání dále lídři diskutovali o příští strategické agendě, která vylíčí priority a cíle Evropské unie v příštích pěti letech. V návaznosti na summit v Sibiu probíhají tento týden v Bruselu intenzivní jednání o návrhu textu strategické agendy. Vláda ČR je od počátku v debatě o budoucím směřování Evropské unie aktivní. Na základě inkluzivní debaty na národní úrovni vláda připravila komplexní pozici České republiky ke strategické agendě. Za klíčové priority pro budoucí činnost Evropské unie považujeme především dokončení vnitřního trhu, včetně rozvoje v digitální oblasti, posílení role Evropské unie na světové scéně, mj. prostřednictvím ambiciózní obchodní politiky a racionální klimatické politiky, která bude v souladu s konkurenceschopností našeho průmyslu. Zadruhé, zajištění bezpečnosti v Evropě včetně ochrany vnějších hranic, efektivní spolupráce se třetími státy, zamezování migrace nebo spolupráce v kybernetické bezpečnosti. A v neposlední řadě náš požadavek je na obnovení institucionální rovnováhy. Potřebujeme, aby především Evropská komise jednala jako nestranné a apolitické těleso, které bude pomáhat hledání kompromisů mezi zájmy jednotlivých členských států. To jsou klíčové priority vlády ČR pro budoucnost EU, které prosazujeme i do textu strategické agendy. Její výsledný text by měla přijmout červnová Evropská rada, o níž budeme dále hovořit v dalším bodu jednání. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti Evropské unie, tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 87/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který má slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Václav Hampl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, dobrý den. Ano, evropský výbor projednal informaci o setkání v Sibiu, nebo o summitu v Sibiu, stejně tak, jako jsme společně tady krátce před časem diskutovali přípravy na summit v Sibiu, ten mandát. A už tehdy zaznělo to, že původní ambicí setkání v Sibiu bylo vytyčit, domluvit cestu, jak dál v sedmadvacítce poté, co odejde Velká Británie. Jenže mezitím se přihodilo to, že Velká Británie zatím ještě pořád neodešla. Teď naštěstí máme všichni trochu pohov, pokud jde o to permanentní bombardování 6

21 informacemi, co nového v brexitu a nebrexitu, jakýsi oddechový čas. Ale každopádně v tomto smyslu jednání v Sibiu nakonec jako by nemohlo naplnit ambice, s kterými bylo původě designováno. Přesto bych si dovolil říct, a je to můj osobní názor, ale evropský výbor ho alespoň explicitně neodmítl, že prohlášení ze Sibiu je docela dobré čtení. Doporučuji vám ho, je to několik stručných bodů. Jsou samozřejmě deklaratorní, není tam nic fundamentálně nového, že by se Evropa otáčela o 180 stupňů, kde ještě nebyla. Ale jakoby shrnutí nějakých důležitých věcí, tak, jak je v tuto chvíli vnímáme jako evropské věci v Evropské unii. Tak mně to ve skutečnosti přijde užitečné čtení, které bych si dovolil vám doporučit. Nicméně vzhledem k tomu, že to je tak, jak to je, význam setkání v Sibiu nakonec je reálně menší, než jak se předpokládalo, tak evropský výbor neshledal na summitu a na jeho výstupech nic, co by bylo potřeba nějak specificky komentovat, neřkuli rozporovat. A proto vám předkládá návrh, abychom tuto informaci a výsledek jednání ze Sibiu vzali na vědomí. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji vám, pane kolego, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A já otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí a budeme tedy po znělce hlasovat o usnesení tak, jak jej přednesl pan senátor Václav Hampl. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 5 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A budeme pokračovat dalším bodem, kterým je 2. Informace vlády ČR o programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech června 2019 (senátní tisk č. 88) Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 88 a s informací nás seznámí ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Máte slovo, pane ministře. Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jak již bylo řečeno, 20. a 21. června letošního roku proběhne v Bruselu zasedání Evropské rady. Toto zasedání bude mít na programu několik okruhů včetně institucionálních otázek, otázky víceletého finančního rámce, otázky klimatické politiky a další témata. Na jednání Evropské rady by mělo dále navázat zasedání Eurosummitu v inkluzivním formátu a také krátké neformální zasedání o brexitu. Nyní stručně k jednotlivým tématům. Jak již jsem zmínil v předchozím bodě, Evropská rada by měla v kontextu přípravy příštího institucionálního cyklu nejprve schválit novou strategickou agendu. Dále by lídři měli učinit rozhodnutí v oblasti nového personálního obsazení vedení evropských institucí. Substantivní debata na toto téma započala již na neformální večeři premiérů a prezidentů 28. května v Bruselu. Předpokládám, že tuto debatu všichni pozorně sledujeme i prostřednictvím médií. Evropská rada by měla především navrhnout kandidáta na pozici předsedy Evropské komise, kterého následně bude schvalovat Evropský parlament. 7

22 Současně by měla rozhodnout o příštím předsedovi Evropské rady a také o vysokém představiteli Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Součástí diskuze může být také pozice prezidenta Evropské centrální banky, kde pochopitelně hlavní slovo mají státy eurozóny. Vláda České republiky v obecné rovině bude primárně bránit princip geografické rovnováhy, protože náš region, o tom jsme přesvědčeni, musí být dostatečně reprezentován na nejvyšší úrovni. V tomto smyslu bude důležitý balíčkový přístup, tedy princip sjednání obsazení všech vysokých funkcí najednou na červnovém zasedání. Při nominačním procesu budeme dále podporovat osobnosti, které budou zárukou obnovení institucionální rovnováhy v Evropské unii. Klíčová pro nás nebude jejich politická příslušnost, ale především zkušenosti a předpoklady pro správný výkon funkce. V případě víceletého finančního rámce má Evropská rada na programu i právě toto téma. Jedná se tedy o diskusi o rozpočtu Unie na léta V rámci vyjednávání příštího finančního rámce rumunské předsednictví Rady připravilo novou verzi tzv. negociačního balíčku, který bude základem pro další diskusi lídrů. Evropská rada si stanovila cíl dokončit vyjednávání o víceletém finančním rámci v průběhu podzimu tohoto roku. Vláda ČR plně podporuje stanovený harmonogram s cílem dosažení vyvážené dohody o víceletém finančním rámci co nejdříve v průběhu finského předsednictví. Hlavními prioritami Vlády ČR pro vyjednávání zůstávají zajištění odpovídajících prostředků pro Českou republikou na kohezní a společnou zemědělskou politiku a prosazení efektivní podmínek pro jejich implementaci. Zároveň také podporujeme, aby Evropské unie měla dostatečné zdroje na prosazování své zahraniční politiky na to, aby mohla hrát roli globálního hráče. Tím třetím okruhem jsou témata spojená s klimatickou politikou. V rámci probíhající debaty o dlouhodobé strategii EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů by červnová Evropská rada měla pokračovat v přípravách tohoto dokumentu s výhledem na zářijový klimatický summit OSN. Vláda ČR bude i nadále bránit racionální přístup v této oblasti a plně podporovat naplňování závazků v rámci Pařížské dohody bez vytváření nových obligatorních cílů, které by mohly ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Důležité také bude respektování národních specifik v oblasti užívání nízkoemisních energetických zdrojů, což byl jeden z principů, na kterých se shodli lídři již na březnové Evropské radě. V dalších otázkách březnové Evropské rady bude obsaženo několik témat. V rámci evropského semestru by Evropská rada měla projednat doporučení pro jednotlivé členské státy. Lídři by se měli také vyjádřit k naplňování politiky boje proti dezinformacím, s ohledem na zkušenosti z květnových voleb do Evropského parlamentu. Evropská rada by měla také rozhodnout o dalším prodloužení platných sankcí EU proti Rusku. S ohledem na neutěšenou situaci na Ukrajině a nedostatečný pokrok v implementaci Minských dohod vláda ČR tento krok podporuje. Evropská rada by se měla rovněž vyjádřit k politice rozšiřování Evropské unie v souvislosti s otázkou možného zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. Bude tak navazovat i na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti, která proběhne 18. června v Lucemburku, kde bude diskuze o tzv. zprávách o pokroku jednotlivých zemí západního Balkánu, které představila Komise 29. května letošního roku. Vláda ČR považuje politiku rozšiřování za nejerektivnější nástroj na zajištění stability v regionu západního Balkánu, a i proto také podporujeme 8

23 ambice Albánie a Severní Makedonie. Je podle našeho názoru důležité zajistit evropskou perspektivu partnerům, kteří zodpovědně pracují na jejich vstupu do EU. Máme, jsem přesvědčen, morální zodpovědnost je v tomto smyslu nezklamat. Bohužel některé členské státy mají obecně zdrženlivější pozici. V této oblasti platí jednomyslnost, výsledkem tedy bude muset být určitý kompromis. Já stále doufám, že se podaří v příštím týdnu vyslat jasný a silný signál zemím západního Balkánu, že politika rozšiřování pokračuje dále. V případě Eurosummitu, který bude na okraj jednání Evropské rady, proběhne jeho zasedání v inkluzivním formátu. Zaměřit by se mělo na proces prohlubování hospodářské a měnové unie. Jednou z klíčových otázek bude řízení tzv. rozpočtového nástroje pro eurozónu. Česká republika není členem eurozóny a tyto otázky se jí tak úzce nedotýkají. Máme však zájem na stabilitě eurozóny, se kterou jsme hospodářsky provázáni. A kroky směřující k posílení eurozóny proto Vláda ČR podporuje. Důležité je pro nás zachování inkluzivního formátu jednání. Tedy aby do klíčového rozhodnutí byly zapojeny i státy stojící mimo eurozónu. Pokud jde o rozpočtový nástroj pro eurozónu, důležité pro nás bude, aby tento návrh žádným způsobem negativně neovlivnil celkový rozpočet Evropské unie. Posledním diskuzním tématem červnového summitu bude brexit. Tentokrát je ovšem plánováno velmi krátké jednání ve formátu EU 27 na samý závěr pátečního zasedání. Další vývoj v otázce brexitu bude zcela záviset na politickém vývoji ve Velké Británii. Vláda ČR nicméně podporuje snahy o zabránění tzv. no-dealu a dojednanou dohodu o vystoupení považuje za neměnnou. Uděláme nicméně všechno pro to, abychom si i po případném brexitu zachovali s Británií co nejlepší vztahy. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti Evropské unie. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 88/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který má slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Václav Hampl: Děkuji za slovo. Ještě jednou Dobrý den, dámy a pánové. Tentokrát je to usnesení trošku obsáhlejší než k tomu předchozímu bodu. A já se vám na jednu stranu omlouvám, ale současně říkám, že se omlouvám za něco, za co nemůžu, že toto usnesení jste dostali teď. Možná je to výhodné, že ho zrovna máte v ruce, a ne v nějaké hromadě jiných papírů, takže snadno se na něj můžete podívat. Ten důvod, proč jste ho dostali teď, je, že evropský výbor přerušil projednávání tohoto bodu na své minulé schůzi a vrátil se k tomu až dneska ráno tímto plenárním zasedáním. A sice z toho důvodu, že jsme tak, jak to u Evropské rady bývá, neměli dostatek informací, resp. jsme netušili, jak může vypadat návrh závěrů. V tuto chvíli to, alespoň neformálně, k dispozici je. A to je to, co také reflektuje to navržené usnesení. To je na vysvětlení toho, proč to dostáváte na poslední chvíli. A je to také možná i vysvětlení toho, proč se navržené usnesení nedotýká úplně všeho, o čem mluvil pan ministr. Konkrétně se nedotýká té věci ohledně velkých šéfů Evropské unie, když to tak řeknu, předsedy Evropské komise, předsedy Evropské rady, vysokého představitele, nebo vysoké představitelky, protože to v tom závěru návrhu není. To je věc nějaké debaty mezi leadery, až se sejdou. 9

24 Já bych si dovolil, tak, jak to většinou dělávám, stručně okomentovat navržené usnesení. Respektive částečně i jeho genezi. Jednak samozřejmě navrhujeme vzít tu informaci tak, jak jsme ji slyšeli od pana ministra na vědomí. Pak si myslíme, že by bylo dobře, evropský výbor se v tom celkem shodl, explicitně podpořit novou strategickou agendu EU na roky Alespoň ve smyslu výčtu těch priorit, které se tam navrhují, a v tom smyslu, že to jsou racionální priority. Z našeho pohledu není asi projednávání mandátu na Evropskou radu tím oním místem, kdy strategickou agendu meritorně projednávat. A také jsme to tedy nedělali. Ona je nějakým navázáním na dosavadní strategickou agendu a v klíčových prioritách se zase tak strašně moc neliší. Kromě toho, že jich je o jednu početně méně, tím, že se to trošku přeskupilo. Dalším bodem v usnesení, bod č. 3, je téma, které tam vzniklo na základě debaty dnes na výboru. Žádost, návrh, aby explicitně ve strategické agendě byla zmíněna i problematika demografického poklesu v Evropské unii. My jsme si vědomi na té debatě na výboru to zaznělo a já to tady zdůrazňuji, že otázka rodinné politiky, prorodinné politiky patří přesně mezi ty věci, které zůstávají v kompetenci členských států, nejsou přeneseny na úroveň Evropské unie. Čili v tomto jakékoli další společné konání Evropské unie bude tím pochopitelně ovlivněno. Ale výbor se shodl, že stojí zato tento problém, který je celoevropský, společný, tak nějak explicitně zmínit a explicitně traktovat. V dalším navrhujeme, aby Senát stručně okomentoval agendu víceletého finančního rámce. Zase, není to ten moment, kdy to nějak meritorně probírat. Zvlášť v situaci, kdy už to Senát udělal. My jsme projednávali jak víceletý finanční rámec jako takový, tak některé politiky, které jsou na něj navázány, které má financovat. Typicky připomínám společné zemědělské politiky, projednání kohezní politiky, projednání Horizon Europe, projednání Erasmu atd. Čili na tato svoje stanoviska navrhujeme se tady stručně odvolat a připomenout, že takto Senát vnímá některé z těch priorit. Pak je tu bod č. 5, který si možná umíte představit, že na výboru byl poněkud kontroverzní. Neprošel hlasováním úplně jednomyslně. Naopak, prošel relativně těsně hlasováním. A týká se znepokojení nad tím, že situace kolem předsedy vlády neprospívá vyjednávací pozici České republiky v Evropské radě. A já bych dodal, těch navazujících institucí a orgánech. V debatě na evropském výboru znělo to, že Senát samozřejmě není nějakým tělesem, které by v této věci mělo vyjádřit nějaký právní soud nad tou věcí. Ale současně tam znělo to, že to je politický problém par excelence. Je zcela namístě, aby Senát jako politické těleso tuto situaci nějakým způsobem reflektoval. Další bod se týká východního partnerství. Jsme rádi, že v návrhu závěru se objevuje zmínka o desetiletém výročí. Ale zejména zadání pro Evropskou komisi připravit další konkrétní kroky, jak ve východním partnerství postupovat v dalších letech. To si myslím, že pro iniciativu, která nese velmi výraznou českou stopu, tak je dobře. Pak jsou tu věci, o kterých se také zmínil samozřejmě pan ministr, které se týkají zahraniční agendy, konkrétně Ukrajina potažmo Rusko. To, že krok Ruské federace je jednostranný s usnadněným vydáváním ruských pasů občanů Ukrajiny, kteří žijí v Luhanské oblasti, není zrovna v duchu Minských dohod. Ale zejména zopakování požadavku, aby zadržovaní námořníci z Kerčského průlivu byli puštění. A ty lodě také, aby se tam přestalo Já bych měl sklon říct prudit, ale to nepřísluší na Senát. Aby se tam postupovalo podle platného mezinárodního práva. 10

25 Tak a konečně navrhujeme se vyjádřit znovu a explicitně. Já vím, že už jsme to udělali několikrát, ne-li mnohokrát, ale teď je dobrý moment z našeho pohledu znovu se vyjádřit k té otázce zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií. Je to věc, která není přímo starostí Evropské rady jako takové. Mělo by to být rozhodnuto asi o 3 dny dříve, na Radě pro obecné záležitosti, tuším, jestli se nepletu. Nicméně tady ta jasná explicitní podpora toho, že je dobře tuhle věc dál neodkládat, protože to jinak hrozí tím, že západní Balkán odlifruje pryč od Evropské unie s důsledky, které nebudou dobré pro Evropské unii. Tak si myslíme, že je dobře tady zdůraznit, zvlášť v situaci, kdy existují náznaky, že schválení zahájení přístupových jednání možná nebude nekomplikované, že nebude mít nepřátele, nebo členské státy, které tomu nebudou nakloněny. A v poslední části také navrhujeme reagovat na to, že závěry se mají týkat problematiky hybridních hrozeb, vyhodnocení dosavadních kroků a přípravy dalších kroků. Zase odkazuji na to, že toto je tematika, kterou Senát nedávno explicitně projednával. Má v té věci usnesení, čili tady si myslím, že by nemělo být těžké se dohodnout. Podpořit to, aby se Evropská rada zbývala prohloubením spolupráce v těchto záležitostech. Moc vám budu vděčen, pokud se takovéto usnesení rozhodnete podpořit. A děkuji za pozornost. Předseda Senátu Jaroslav Kubera: Děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan senátor Lukáš Wagenknecht. Máte slovo, pane senátore. Senátor Lukáš Wagenknecht: Děkuji, pane předsedo, Dobrý den, dámy a pánové. Já velice krátce zareaguji. Veškeré komentáře podporuji. Musím se vyjádřit k bodu č. 5, abych uvedl kontext toho bodu. My tady máme nějaký návrh, abychom k tomu vyjádřili určité znepokojení nad možným problémem pana premiéra, který může do budoucna nějakou formou ohrozit samotné jednání Evropské rady. A já jenom, aby bylo pochopitelné, o co jde, protože evropská pravidla jsou komplikovaná. My tady máme riziko nějakého možného porušení střetu zájmů politika, který zastupuje Českou republiku na jednání Evropské rady. To znamená, pokud by se do budoucna potvrdilo, třeba za rok, za dva, nebo za deset, protože to může trvat dlouho, že pan premiér by byl ve střetu zájmů podle evropského nařízení, a tím by ovlivňoval i nastavení evropských fondů, tak co se může teoreticky stát. Může se stát to, že veškerá jednání pana premiéra Babiše ohledně nového rámce, ale i další věci, které se týkají dotací a veškerých financí evropských společenství, mohou být zneplatněna. To znamená, že by mohly být právně neplatné, protože by byly hlasovány člověkem, který je ve střetu zájmů a je to protiprávní hlasování. Jenom proto říkám, neberte tuto věc na lehkou váhu. Vím, že pan ministr je ve vládě, je vás víc, kteří se o tomto bavíte, doufám, že se o tom bavíte. Ale jestli by nějaká zpětná vazba mohla být, jestli i tato vláda to vnímá jako nějaké možné riziko. Ono teoreticky na tu Radu může místo pana premiéra, jestli to chápu dobře, lítat taky pan prezident, který by také mohl tuto situaci vyřešit, a byla by ta rizika minimalizována. Tak jenom, jestli jste tedy takovou věc řešili, nebo ne, nebo jestli vám to je v tuto chvíli tak trochu jedno, neřešíte to, a čekáte, jak to dopadne. Ale říkám, toto riziko je, že kvůli možnému postupu jednoho politika v České republice, 11