Rozlišení - V současnosti patří mezi nejběžněji používaná rozlišení: SVGA ( ), XGA ( ), SXGA ( ), UXGA ( )

Transkript

1 PROJEKTORY Dataprojektor, nebo také datový projektor, je zařízení umožňující zprostředkovat prezentaci všem přítomným tím, že obraz, jehož zdrojem může být osobní počítač, notebook, přehrávač DVD jiná video zařízení, projektuje (promítá) na plátno či zeď. Parametry dataprojektorů: Rozlišení - V současnosti patří mezi nejběžněji používaná rozlišení: SVGA ( ), XGA ( ), SXGA ( ), UXGA ( ) Světelný výkon (udává se v ANSI lumenech) - čím je vyšší, tím je promítaný obraz jasnější a kvalitnější. Kontrast - poměr nejsvětlejšího a nejtmavšího bodu. Dnes jsou běžné projektory s kontrastem 800:1 (nejsvětlejší bod je 800-krát světlejší, než bod nejtmavší). Rozměry a hmotnost Životnost lampy Rozhranní - konektory pro připojení zdrojů videosignálu: CANON, DVI, CINCH, BNC, mini-din. Dnes se postupně stává standartem připojení přes LAN (RJ-45) a Wi-fi ( b/g). Funkce a doplňky - S většinou projektorů se dnes dodává dálkové ovládání. Oblíbená funkce je například PiP (obraz v obraze). Rozlišení: Běžně dostupná fyzická rozlišení projektorů (jejich zobrazovacích prvků) se odvíjejí od rozlišení počítačových monitorů s poměrem stran 4:3, takže nejběžnější je SVGA (800x600 bodů) a XGA (1024x768 bodů), dražší projektory pak mohou poskytovat SXGA (1280x1024 bodů) a více. U projektorů určených hlavně pro projekci filmů (videoprojektory) má obraz poměr stran uzpůsobený širokoúhlému filmu a s tímto zohledněním se zde vyskytují rozlišení v řadě 854x480, 1280x720, 1400x1050 bodů a další. Pro informaci, plné rozlišení HDTV obrazu (High Definition TV) je 1920x1080 bodů, z čehož je více než evidentní, že 99% dnes prodávaných projektorů ho umí zobrazit jen s pomocí komprese na rozlišení nižší. Dnešní nejtypičtější rozlišení je 1024x768 bodů, jinak řečeno XGA.

2 Pro poměr stran 4:3 vypadá rozdíl v rozlišení projektoru / monitoru následovně Projektory/monitory s poměrem stran 16:9, všimněte si, že nejmenší rozlišení je pro počítačový obraz opravdu nevhodné Světelný výkon: Při projekci počítačových dat (nikoliv fotografií), třeba při prezentaci, je totiž obraz obvykle mnohem jasnější (mívá světlý charakter s tmavými znaky a hlavně značný kontrast barev) a lze tedy i při menším celkovém jasu obrazu docílit bezproblémově čitelného a dostatečně viditelného obrazu. Naopak, při projekci videoobrazu (třeba rovněž z počítače), který je sám o sobě výrazně tmavší s vysokým podílem tmavých barevných odstínů a tedy méně srozumitelný při malém jasu (zahrnul bych sem také fotografie, protože ty také obsahují veškerou barevnou i jasovou škálu), je nutný vyšší jas na plátně za hraničních světelných podmínek, případně je vhodné uvažovat s promítáním v zatemněném prostředí. Za silnějšího okolního osvětlení je vyšší světelný výkon projektoru, kdy je obraz čitelnější, vždy výhodnější. Háček je v tom, že to nejde donekonečna a časté představy, že ten nejvýkonnější projektor přesvítí i sluníčko v proskleném sále, jsou naprosto liché. Proti sluníčku si žádný projektor ani neškrtne. Nejen proto patří mezi rozhodující vlastnosti i řada dalších údajů a nelze tedy hodnotit projektor jen a pouze podle výkonu v ANSI lm. Jeho nejčastější hodnota se pohybuje v rozsahu 2000 až 3000 ANSI lm a věřte tomu, že pro 95% případů je to výkon naprosto postačující. Dokonce v sálech hotelů, pokud nemají prosklené stěny, lze realizovat s projektorem o výkonu "jen" 2000 ANSI lm bezproblémovou projekci pro sto lidí. Pro velkoplošné projekce v sálech, aulách a podobných místech se pak používají projektory s výkonem 4000 až 6000 ANSI lm, pro veřejné projekce na volném prostranství nebo v halách pak

3 projektory s výkony až ANSI lm. A nebo LED-kové stěny, což už je jiná kapitola. Opačným případem jsou high-endové projektory pro domácí kino, které mají naopak velmi nízký světelný výkon kolem ANSI lm, protože se předpokládá projekce za úplné tmy a naopak vše je podřízeno co nejdokonalejšímu obrazu, jak co se barevného podání týká, tak například ostrosti, odstranění prokládání, atd. Lze je považovat za špičková jednoúčelová zařízení, která umožňují i projekci počítačové prezentace, ale je jich na to škoda. Ovšem podání fotografií promítaných z počítače bude v tomto případě opravdu dokonalé. Kontrast: Jak se měří výkon projektoru v ANSI lm, rozdělení projekční plochy Tato hodnota platí jen a pouze pro projekci za úplné tmy a jen a pouze pro rozdíl jasu barvy bílé a černé. Jakmile na plátno dopadá jakékoliv jiné světlo, třeba je v místnosti šero, teoretická hodnota kontrastu tisíce ku jedné se mění na pár set (až deset) ku jedné a tento parametr ztrácí v podstatě jakýkoliv význam. A to vypouštím přesvětlení" mezi body na projekční ploše, chybu ve vnímání lidského oka za těchto situací, atd. Daný údaj je teoretický, změřený za podmínek, kterých nikdo při běžných projekcích nedosáhne. Pokud hledáte projektor pro firemní nebo osobní prezentace, kontrast neřešte, všechny dnešní projektory ho mají dostatečný. Pokud hledáte kvalitní projektor pro domácí kino a budete opravdu promítat za úplné tmy, pak si vybírejte projektor s nejvyšším kontrastem. Ještě je dobré rozlišit kontrast jasový, tedy poměr černá/bílá, což je zmíněný údaj v technických datech, a kontrast barevný, což není technický údaj, ale subjektivní hodnocení některých levnějších projektorů. Prostě mají přílišný kontrast barev, ty jsou jasné, mizí přechodové odstíny a obraz působí trošku jako animace. Občas se vyskytnou články, kde se tyto kontrasty vzájemně prolínají a výsledný text je tak trochu matoucí.

4 LCD: Když se díváte na LCD monitor, nevnímáte jednotlivé barevné složky zvlášť, protože obrazové body jsou velmi malé a velmi blízko u sebe. Vnímáte jen konečný barevný odstín, který daný bod po smíchání složek má. Ve skutečnosti se ale každý jednotlivý bod skládá ze tří malých o velikosti 1/3 bodu celkového, které produkují tři barevné složky v tom správném poměru, aby bylo docíleno požadované barvy. Protože dané body samy o sobě nevydávají světlo (tekuté krystaly působí jako barevné filtry), je pod nimi podsvětlení, které zaručuje jejich prosvětlení a následně i vnímání barvy naším okem po dopadu světla na sítnici. DLP: Blok LCD panelů, tečky korespondují s barevnými složkami, volné místo vpravo obsadí objektiv, uvnitř je z několika částí složený skleněný hranol zajišťující sloučení všech tří světelných paprsků. DLP technologie vytváří obraz na jednom a tom samém čipu s mikrozrcátky (jejich počet odpovídá rozlišení projektoru), osvětlovaném světelným paprskem. Různé barvy se získají tak, že paprsek prochází otočným filtrem, který na sobě obsahuje barevné proužky podle jednotlivých složek (Red, Green, Blue) a tak paprsek obarví". K dané barevné složce (poloze rotujícího filtru) v témže okamžiku vytvoří DLP čip odpovídající obraz. Svítící bod - mikrozrcátko odráží světlo do objektivu, zhasnutý bod - mikrozrcátko je vychýleno a odráží světlo mimo objektiv. Z popisu je zřejmé, že aby lidské oko vnímalo obraz jako statický a neblikající, musí se daná změna dít velmi rychle, ve frekvenci několika kilohertzů. Na plátně skutečně existuje v daném okamžiku pouze obraz jednotlivé barevné složky. Tímto postupem sice dostaneme variantu maximálně jasného nebo tmavého bodu, ale co s jasy mezi 0% a 100%? Abychom dostali i další hodnoty jasu, zajišťuje elektronika správný přepočet barev na jas na plátně poměrně jednoduše. Jestliže pro

5 plně "rozsvícený" bod potřebujeme (zjednodušeně, aby se to dobře počítalo...) 100x za vteřinu osvítit projekční plochu, a tedy 100x za vteřinu zahýbat mikrozrcátkem, pro řekněme 50% jas vypustíme každý druhý pohyb mikrozrcátka, zahýbáme s ním pouze 50x a na projekční plochu tedy dopadne polovina světla. Když potřebuji 25% jas, vypustím tři ze čtyřech pohybů, a tak dále. Ve skutečnosti je do toho ale ještě potřeba zahrnout pomocné zvyšování kontrastu obrazu, kdy barevné filtry mají navíc doplněný čirý segment, který na ploše DLP čipu "zobrazuje" v podstatě monochromatický obraz (černobílý), čímž se získává vyšší kontrast a jas obrazu ve světlých tónech. Prostě jeden z dynamicky promítnutých obrazů je černobílý a díky nedokonalosti našeho oka si to v hlavě poskládáme správně. Princip DLP pro jeden bod, zrcátko buď odrazí paprsek do objektivu, pak bod svítí, nebo neodrazí, pak je zhasnutý. Barvu zajišťuje rotační barevný filtr. Z výše uvedeného plyne jedna opomíjená maličkost, kterou je třeba mít na paměti při případném fotografování akce s promítaným obrazem. Zatímco obraz LCD projektoru je stabilní a na expozičním času moc nezáleží, obraz DLP projektoru stabilní není a při příliš krátkém expozičním času dostanete na snímku obraz barvy červené, zelené nebo modré (a nebo černobílé). Digitální fotografové na to přijdou hned, filmoví se mohou později dočkat nepříjemného překvapení. Takže nějaká ta desetinka vteřiny není na škodu, na setiny či tisíciny zapomeňte.

6 DLP čip druhé generace (první generace měla místo černého rámečku lesklé okolí čipu, což způsobovalo nežádoucí odrazy světla) s fyzickým rozlišením 800 x 600 bodů (alias mikrozrcátek) na "zrcadlové ploše" o rozměru 16 x 12 mm Výstupy: Další záležitostí je počet signálových vstupů projektoru, často se udává, čím více, tím lépe. Tady nebudu teoretizovat, vezmu rovnou praxi. Za prvé, vnitřní reproduktor projektoru je tak nekvalitní zařízení, které je tam dáno jen do počtu, že osobně neznám uživatele, který by se ho snažil použít. Aktivní počítačové reprobedýnky za tři stovky udělají lepší službu, výjimky se spočítají na prstech jedné ruky. Za druhé, počet vstupů projektoru nehraje moc roli, protože nároční uživatelé vědí, co sami používají, a těm ostatním je to jedno. Když vezmu realitu, asi jeden uživatel z několika stovek použije řízení projektoru přímo z počítače, neboť klasické infraovládání je jednodušší a nepotřebujete hledat další kabel. Zhruba jeden ze sta někdy použije PCMCIA Wi-Fi spojení. LAN konektor pro dálkovou správu nebo diagnostiku používají správci sítí v pevných instalacích, pro běžný mobilní provoz nebo jeden projektor v rámci firmy je zbytečný. DVI konektor nepoužívá skoro nikdo, protože notebooků s tímto výstupem je málo a u velkého počítače je pro změnu problém v maximální délce kabelu. Budu si tedy stát za tím, že 99% uživatelů používá VGA vstup z počítače, občas video vstup z VHS videa nebo televize nebo s- video vstup pro projekci z DVD. Když už jste náročnější, skoro všechny projektory umožňují připojení komponentního nebo RGB videosignálu přes redukci do VGA vstupu. DVI, VGA, video, s-video, komponentní video, LAN, PCMCIA, USB, výstup na monitor

7 Projekční plocha: Existují průzvučná plátna, tedy plátna v určitém jemném rastru děravá, aby za nimi mohla být umístěna reproduktorová soustava. Pokud takové požadujete, v žádném případě ho nekupujte bez porady s odborníky a bez představy, jaký projektor k němu pořídíte. Konečnou verzi (rozměry) si nechte potvrdit písemně. Daný rastr děr může totiž interferovat s rozlišením projektoru a určité kombinace rozměrů a rozlišení se tedy nedají vůbec použít. Dále existují projekční povrchy pro promítání zezadu, projektor je tedy za nimi, vepředu je volno a případně procházející lidé nestíní obraz jdoucí z projektoru (plátno samozřejmě zastíní). Logicky vyžadují místo za plátnem, za to ovšem poskytují vůbec nejlepší kvalitu obrazu. Klasické pevné plochy pro zadní projekci - matnice, jsou poměrně drahé, existují však stejně kvalitní povrchy ve formě fólie, jejíž cena zhruba odpovídá běžnému plátnu. Berte to jen jako informaci, nicméně kdo chce domácí kino a staví nebo rekonstruuje byt či dům, je dobré se touto možností zabývat. Projektor nepřekáží a nehlučí v interiéru, obraz je prvotřídní. Srovnání: Závěr: Já osobně bych si dataprojektor nekoupil, protože nevím k čemu by mi byl. Je to totiž velmi drahá záležitost a koupil bych ho pouze v případě, že by se mi peníze vrátily. Např., kdybych pouštěl pro kamarády doma na plátně fotbal a vybíral za to třeba 20 Kč/hod. J