Amazonka. Želva. G7 C B Dmi Rf.: Nebe modrý zrcadlí se v řece která všechno ví, C Dmi G7 stejnou barvou jakou měly tvoje oči džínový.

Transkript

1 Amazonka 7 Byly krásný naše plány, byla jsi můj celej svět, mi mi 7 čas je vzal a nechal rány, starší jsme jen o pár let. 7 Tenkrát byly děti malý, ale život utíká, mi mi 7 už na táto slyší jinej, i když si tak neříká. 7 B mi Rf.: Nebe modrý zrcadlí se v řece která všechno ví, mi 7 stejnou barvou jakou měly tvoje oči džínový. Kluci tenkrát co tě znali všude kde jsem s tebou byl Amazonka říkávali a já hrdě přisvědčil. Tvoje strachy že ti mládí pod rukama utíká vedly k tomu že ti nikdo Amazonka neříká. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela, vadil možná trampskej šátek, nosit dál s ho nechtěla. Teď jsi víla z paneláků, samá dečka samej krám, já si přál jen abys byla pořád stejná - přísahám, pořád stejná - přísahám. Želva Ne moc snadno se želva po dně honí, velmi radno je plavat na dno za ní. Potom počkej až se zeptá na to co tě v mozku lechtá. Nic se neboj a vem si něco od ní. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou, želví nervy od želvy schovám stranou. Jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe. Víš má drahá a zbytek je pod vanou. Rf.: Když si někdo pozor nedá, jak se vlastně želva hledá, ona ho na něco nachytá, i když si to pozdějc vyčítá. Ne moc lehce se želva po dně honí, ten kdo nechce tak brzy slzy roní, jeho úsměv se vytratí a to se mu nevyplatí. Má se nebát želev a spousty vodní

2 Bedna od whisky E neska už mi fóry ňák nejdou přes pysky, E stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky. E Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč E A tu kravatu co nosím mi navlík soudce lynč. E A Rf.: Tak kopni do tý bedny ať panstvo nečeká, E A jsou dlouhý schody do nebe a cesta daleká. E A o nebeskýho báru, já sucho v krku mám, E A tak kopni do tý bedny ať na cestu se dám. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý postavil bych malej dům na louce ukrytý. Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven a chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Benn. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát, nemusel jsi dneska na týhle bedně stát. Moh jsi někde v suchu tu svoji whisku pít, nemusel jsi hochu na krku laso mít. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává, do krku mi zůstane jen dírka mrňavá, jenom dírka mrňavá, k smrti jenom krok, má to smutnej konec a whisky ani lok Zlatokop Tom 1. Tom dostal jednou nápad, když přestal v boudě chrápat, dim A7 že má se něco stát, a že byl kluk jak jedle, tak rozhodnul se hnedle a odjel na západ. E A7 Z domova si sebral sílu, krumpáč, bibli, dynamit a pilu mimoto prut a červy, do torny dal konzervy A7 a jel zlato vyhledat. E R. Ty jsi to moje zlato, které mám tak rád, A7 vždyť ty mi stojíš za to život pro tě dát. Bez tebe zlato nic není, E A7 jen ty jsi to moje (potě potě) potěšení, zkrátka (a dobře) E A7 ty jsi to moje zlato, zlato kočičí. 2. Říkal, že je zlatokop o zlato ani nazakop, neznal jak vypadá. A jak dlouho kopal, tak dostal na to dopal, přešla ho nálada. Sebral si svoji kytáru, dal si nalejt whisky, brandy v báru a za poslední nuget svý holce koupil puget a pak jí zazpíval:

3 Betty mi F 1. Já na plachtu svýho vozu jako každej jsem si psal mi F hrab a dři anebo umři a pak na západ se hnal. A Z plachty dávno jsou už cáry, ale heslo platí dál. A7 7 Mě vítá Kalifornie, tak nač bych umíral. Ref Betty, vyndej z bedny soudek, rozžvejkám a spolknu špunt. Upíchnem se právě tady, v ruce žmoulám slibnej grunt. oufám, že to s nima zmáknu, vocaď dál už nepudem, na věky snad přece smůla nebude mým osudem. 2. Zarazíme první kolík, druhej támhle musí bejt, za potok dej ty dva další, budeme v něm zlato mejt. Jedu sehnat ňákej ouřad, Betty, poď mě vobejmout, tebe přiklepli mi tenkrát, teď i dílec přiklepnou. Jo. Ref: Betty, vyndej z bedny... Ref: Betty, vyndej z bedny soudek, rozžvejkám a spolknu špunt. Upíchnem se právě tady, v ruce žmoulám slibnej grunt. oufám, že to s nima zmáknu, vocaď dál už nepudem, na věky snad přece smůla nebude mým osudem Velrybářská výprava F 7 1. Jednou plác mě přes rameno Johny zvanej Knecht, mi 7 Mám pro tebe hochu v pácu moc fajnovej kšeft, Objednal hned litr rumu a pak něžně řval, Sbal se jedem na velryby, prej až za polár F 7 Ref: Výprava velrybářská, kolem rónska nezdařila se, mi 7 Protože nejeli jsme na velryby, ale na mrože. 2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, Nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce. Vypluli jsme časně zrána, směr severní pól řív než přístav zmizel z očí, každej byl namol 3. Na loď padla jinovatka s ní třeskutej mráz, Hon velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz. Na pobřeží místo ženskejch mávaj tučňáci, V tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci ref: 4. Když jsme domů připluli už psal se příští rok, Starej rejdař povídá, že nedá ani flok. Místo velryb v grónskym moři zajímal vás grog, Tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok. ref: Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, Stáhli jsme mu kůži z těla, tomu hadovi. Z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, Máme velryb plný zuby na to vezmi jed

4 ej mi víc své lásky 1. Vymyslel jsem spoustu napadů, aů, E co podporujou dobrou náladu, aů, mi hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu, E7 () v noci chodit strašit do hradu, aů. 2. ám si dvoje housle pod bradu, aů, v bílé plachtě chodím pozadu, aů, úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky vyrábím tu hradní záhadu, aů. E7 Rf: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc, F má drahá, dej mi víc své lásky, aů, E já nechci skoro nic, já nechci skoro nic, F E já chci jen pohladit tvé vlásky, aů 3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů, mi dokonale zvednul náladu, aů, natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západů, aů Rf: 4.= Tři kříže mi mi 1. ávám sbohem břehům proklatejm,který v drápech má mi ďábel sám mi mi mi Bílou přídí šalupa My grave míří k útesům který znám. F mi Rf: Jen tři kříže z bílýho kamení někdo do písku mi F poskládal. Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní mi mi deník co sám do něj psal. 2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačka jen. hřestot nožů při kterým přejde smích, srdce kámen a jméno Sten. 3. Já Bob reen mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál. ruhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál. 4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Katty Rodgers těm dvoum život vzal. Svědomí měl a vedle nich si klek... Rec.: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský. Ať mi tedy Bůh odpustí. Rf: Jen tři kříže z bílýho kamení jsem jim do písku poskládal. Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník a v něm co jsem psal

5 okud se zpívá mi7 mi7 1. Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, mi7 mi7 včera jsem nespal a ani dnes nespočinu. F Svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, F F mi7 ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 2 Ve stánku koupím si housku a slané tyčky. Srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky. Ze školy dobře vím, co by se dělat mělo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 3. o alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu. Za oknem míhá se život, jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze. Houpe to, houpe to na housenkové dráze. I kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa. Zvedl jsem telefon a ptám se: lidi, jste tam? A z veliké dálky do uší mi zaznělo, že dokud se zpívá, ještě se neumřelo, že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. Škrábej 1. Trojstěžníku plachty k rozervání napnutý, třináctej den je to s náma nějaký nahnutý, smůlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnách, my lodníci jsme na tom nejhůř, vím to na tuty, pískovcovou cihlu v ruce, záda vohnutý, bocman vříská, nejradši bych po krku mu sáh'. Rf: Hej, hej! Škrábej ty prkna, ať jsou bílý! Hej, hej! Škrábej, ty prkna musej' bejt! Hej, hej! Říkej si klidně každou chvíli: nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou! 2. Bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý, nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý, stejně každej den jeden z nás končí na marách, čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí, ze kterýho máme teď ty záda vohnutý, chcem bejt rovný, až do pekla překročíme práh. Rf:

6 Frankie louhán F 1. Kolik je smutného když mraky černé jdou, 7 F lidem nad hlavou smutnou dálavou. F Já slyšel příběh který velkou pravdu měl, 7 F za čas odletěl, každý zapomněl. Rf: Měl kapsu prázdnou Frankie louhán F po státech toulal se jen sám, F 7 a že byl veselej, tak každej měl ho rád. F7 Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál F a každý kdo s ním chvilku byl F tak dlouho se pak smál. 2. Tam kde byl pláč tam Frankie hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát. A když pak večer ranče tiše usínaj, Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. 3. Tak Frankieho vám jednou našli přestal žít, jeho srdce spí, tiše smutně spí. Bůh ví jak za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl Stará archa 7 Rf: /:Já mám kocábku náram náram náram, 7 kocábku náram náramnou.:/ Archa má cíl archa má směr 7 plavíme se k Araratu na sever. 7 Já mám kocábku náram náram náram, 7 kocábku náram náramnou. 1. Pršelo a blejskalo se sedm neděl, 7 kocábku náram náramnou. Noe nebyl překvapenej on to věděl, 7 kocábku náram náramnou. 2. Šem, Ham a Jáfet byli bratři rodní, kocábku Noe si je svolal ještě před povodní, kocábku 3. Přikázal jim naložiti ptáky savce, kocábku... Ryby ne ty zachrání se samy hladce, kocábku Přišla bouře zlámala jim pádla vesla, kocábku... V tom přilétla holubice snítku nesla, kocábku Když přistáli vyložili náklad celý, kocábku... Ještě že tu starou dobrou archu měli, kocábku

7 alánečka mi 7 1. Sbohem, galánečko, já už musím jíti. 7 Sbohem, galánečko, já už musím jíti. mi 7 mi 7 /: Kyselé vínečko, kyselé vínečko, mi 7 podalas mi pití. :/ 2. Sbohem, galánečko, rozlučme sa v pánu. Sbohem, galánečko, rozlučme sa v pánu. /: Kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mi v džbánu. :/ 3. Ač bylo kyselé, přeca jsem sa opil. Ač bylo kyselé, přeca jsem sa opil. /: Eště včil sa stydím, eště včil sa stydím, co jsem všecko tropil. :/ 4. Ale sa nehněvám, žes mňa ošidila. Ale sa nehněvám, žes mňa ošidila. /: To ta moje žízeň, to ta moja žízeň, ta to zavinila. :/ Severní vítr 1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou, F jsem chudý, jsem sláb, nemocen. Hlava mě pálí a v modravé dáli F se leskne a třpytí můj sen. 2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí, tam zbytečně budeš mi psát. Sám v děravé boudě, sen o zlaté hroudě, já nechám si tisíckrát zdát. F Rf: Severní vítr je krutý, počítej lásko má s tím, F k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec nevrátím. 3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem, už slyším je výt blíž a blíž. Už mají mou stopu, už větří že kopu svůj hrob a že stloukám si kříž. 4. Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén a opustil tvou krásnou tvář. Má plechovej hrnek, v něm pár zlatejch zrnek a nad hrobem polární zář

8 Jdem zpátky do lesů Sedím na kolejích, které nikam nevedou, 7 7 koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou, 7 7 mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu, jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu? Rf: Z ráje, my vyhnaní z ráje, 7 7 kde není už místa, prej něco se chystá, z ráje nablýskaných plesů 7 7 jdem zpátky do lesů za nějaký čas. 2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe, mělo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe, šel jsi vlastní cestou, a to se zrovna nenosí, i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí. 3. Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou, a jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou, zabalíme všechny, co si dávaj' rande za branou, v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou. Rosa na kolejích 1. Tak jako jazyk stále naráží na vylomenej zub, tak se vracím k svýmu nádraží abych šel zas dál. Přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží podivnej pták - pták nebo mrak. Rf: Tak do toho šlápni ať vidíš kousek světa, vzít do dlaně dálku zase jednou zkus. Telegrafní dráty hrajou ti už léta to nekonečně dlouhý monotónní blues. Je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích. 2. Pajda dobře hlídá pocestný co se nocí toulaj, co si radši počkaj až se stmí a pak šlapou dál. Po kolejích táhnou bosí a na špagátku nosí celej svůj dům - deku a rum

9 Kapr mi 7 1. Na rybníce jsou velké vlny, dělají se od přírody, mi 7 kapr, ten je opatrný, nevystrčí čumák z vody. mi Rf: [: Šplouchy-šplouchy, štika žere mouchy, 7 žbluňky-žbluňky, a kapr meruňky. :] 2. Nevylézej, kapře milý, je tam velké vlnobití, chlupy vodě se naježily, mohl by ses utopiti. Rf: Ráno bylo stejný Hmi 1. Stál na zastávce s vypůjčenou kytarou, v druhý ruce holku, to zavazadlo svý. A tý holce v sáčku řek dobrýtro miláčku, E 7 podívej se do dáli, uvidíš dvě smutný koleje na silnici. 2. Ráno bylo stejný - stejný pivo, stejný blues, ospalí a nudný byli po flámu. Kouřili partyzánku, dým foukali do vánku, dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje na silnici. Rf: Ráno bylo stejný nesváteční, na tvářích počasí proměnlivý rádio hlásilo na blatech svítá, E každej byl tak trochu sám. 3. Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere, pojedeme po svejch, do podnájmu žít. Koupíme na splátky jízdenku tam a zpátky až omrzí nás dálky, budem jak dvě smutný koleje na silnici

10 Kozel 1. Byl jeden pán, ten kozla měl, velice si s ním rozuměl, měl ho moc rád, opravdu moc, hladil mu fous na dobrou noc. 2 Jednoho dne se kozel splet', rudé tričko pánovi sněd', jak to pán zřel, zařval "jéjé", svázal kozla na koleje. 3. Zahoukal vlak, kozel se lek': "to je má smrt", mečel "mek, mek", jak tak mečel, vykašlal pak rudé tričko, čímž stopnul vlak. Pasáček krav 1. Když jsem byl malý, říkali mi naši dobře se uč a jez vtipnou kaši až jednou vyrosteš budeš doktorem práv Takový doktor si sedí pěkně v suchu bere velký peníze a škrábe se v uchu já jim na to řek - chci být hlídačem krav Rf: Já chci mít čapku s bambulí nahoře jíst kaštany a mýt se v lavoře od rána po celý den zpívat si jen 2. K vánocům mi kupovali hromady knih co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet jsem v nich nikde jsem se nedozvěděl jak se hlídají krávy Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech každý na mě hleděl jako na pytel blech každý se mě opatrně tázal na moje zdraví 3. Teď už jsem starší a vím co vím mnohé věci nemůžu a mnohé smím a když je mi velmi smutno lehnu do mokrý trávy S nohama křížem a rukama za hlavou koukám nahoru na oblohu modravou kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy

11 Krásy kamarád Ovečka 1. Zamávalo nebe modrým kloboukem louka celá v zeleném si zpívá sluníčko se políbilo s paloukem a hned z toho vykvet vlčí mák 2. Z lesa vánek zavoněl nám po mechu tam kde cesta s kapradím už splývá uvidí kdo nic nedělá ve spěchu jak si sedá motýl na bodlák Rf Bosou nohou kdo umí mořem trávy plout ten si s lesem rozumí a zná v něm každej kout 3. Ve skalách si rád povídá s ozvěnou co jí nalže to mu třikrát vrátí přes potok pak přejde lávku dřevěnou a jahody budou v trávě zrát 1 Máš, má ovečko, dávno spát, už píseň ptáků končí, kvůli nám přestal i vítr vát, jen můra zírá zvenčí, já znám její zášť, tak vyhledej skrýš, A zas má bílej plášť a v okně je mříž. Rf: Máš, má ovečko, dávno spát, A a můžeš hřát, ty mě můžeš hřát, vždyť přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát, jestli ty v mých představách už mizíš. 2. Máš, má ovečko, dávno spát, už máme půlnoc temnou, zítra budou nám bláznů lát, že ráda snídáš se mnou, proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám, když tebe mám rád, když tebe tu mám. Rf: Když půjde dál tím údolím tím údolím co má rád a to je krásy kamarád

12 Lachtani F Rf: [: Lach, lach, lach, lach. :] F 1. Jedna lachtaní rodina rozhodla se, že si vyjde do kina, F jeli lodí, metrem, vlakem a pak tramvají a teâ u kina Vesmír lachtají, lachtaní úspory dali dohromady, koupili si lístky do první řady, F táta lachtan řekl:"nebudem třít bídu" a pro každého koupil pytlík arašidů, ó. Rf: 3. Tátu lachtana zlost popadla a hned i vyskočil ze sedadla: "Proto jsem se netrmácel přes celý svět, abych tady v kině mrznul jako turecký med, doma zima, doma zima, všude jen chlad, kde má chudák lachtan relaxovat?" Nedivte se té lachtaní rodině, že pak rozšlapala arašidy po kině, jé. F Rf: Tahle lachtaní rodina od té doby nechodí už do kina, jé. Ref: 2. Na jižním pólu je nehezky a tak lachtani si vyjeli na grotesky, těšili se, jak bude veselo, když zazněl gong a v sále se setmělo, co to ale vidí jejich lachtaní zraky: sníh a mráz a sněhové mraky, pro veliký úspěch změna programu, dnes dáváme film ze života lachtanů, ó

13 Lodníkův lament O stavbě světa 1. Já snad hned, když jsem se narodil, na bludnej kámen šláp', a do školy moc nechodil, i tak je ze mě chlap, velký dusno, který nad hlavou mi doma viselo, drsnýmu chlapu nesvědčí, já ťuk' si na čelo. Rf: Máma mě doma držela a táta na mě dřel, já moh' jsem jít hned študovat, kdybych jen trochu chtěl, voženit se, vzít si ňákou trajdu copatou a za její lásku platit celou vejplatou, hó hou. 2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást, že na lodích je veselo a fasujou tam chlast, a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp, kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb E7 F E7 1. Hospodin stavitel nakreslil kruh E7 dole buď voda, no a nad ní vzduch F A7 fortel měl a k tomu píli i fór 7 lóry aleluja zazněl andělskej chór E7 7 Rf: Hřebíků pár a trámů, hřebíků pár a trámů F A7 víte už jak příběh začíná 7 + každej to kdysi čet v dějinách 2. Když Noe viděl, že se kaboní pár zeber sehnal a pár pakoní přitesal trámy a pak vyztužil kýl klidně tehdy mohlo pršet o pár let dýl 3. Tak běžel čas a vývoj šel dál Šalamoun král zem spravoval vousy si pohladil, řek - povídám teď hned tady postavte chrám 4 Sám ďábel se smál, ví asi svý někdo má konečný řešení máš-li dost kuráže, tak můžeš jít blíž nevinnému staví kříž, staví kříž - 5 -

14 Osmý den 1. Z kraje týdne málo jsem ti vhod ve středu pak ztrácíš ke mně kód sedmý den jsem s tebou i když sám osmý den schází nám 2. V pondělí máš důvod k mlčení ve středu mě pláčem odměníš v neděli už nevím že tě mám osmý den schází nám Rf: Tužku nemít nic mi nepovíš 3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach, všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas' a první byl hned kapitán, kdo korkovej měl pás. 4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví, moc nikomu se nechtělo do vody ledový, k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl, všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl. 5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv', na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdochtít, teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít. Řekni prosím aspoň přísloví osmý den je nutný já to vím sedm nocí spíš jen spíš vždyť víš 3. Někdo to rád horké jiný ne mlčky naše láska zahyne pak si řeknern v duchu každý sám osmý den scházel nám Rf: Tužku

15 Mississippi blues 1. Říkali mu harlie a jako malej kluk kalhoty si o plot potrhal. Říkali mu harlie a byl to Toma vnuk, na plácku rád košíkovou hrál. Křídou kreslil po vohradách plány dětskejch snů, až mu jednou ze tmy řekli"konec je tvejch dnů". Někdo střelil ze zadu a vrub do pažby vryl, nikdo neplakal a nikdo neprosil. Rf: Mississippi,Mississippi, černý tělo nese říční proud, Mississippi, Mississippi, po ní bude jeho duše plout. Ooou. 2. Říkali mu harlie a jako každej kluk na trubku chtěl ve smokingu hrát. V kapse nosil kudlu a knoflíkovej pluk, uměl se i policajtům smát. Vod malička dobře věděl, kam se nesmí jít, který věci jinejm patří, co sám může mít. Že si do něj někdo střelí jak do hejna hus, netušil a neví, řeka zpívá blues. Nezacházej, slunce Nezacházej, slunce, nezacházej ještě, já mám potěšení na dalekej cestě, Hmi já mám potěšení na dalekej cestě. Já má potěšení mezi hory-doly, [: žádnej neuvěří, co je mezi námi. :] Mezi náma dvouma láska nejstálejší, [: a ta musí trvat do smrti nejdelší. :] Trvej, lásko, trvej, nepřestávaj trvat, [: až budou skřivánci o půlnoci zpívat. :] Skřivánci zpívali, můj milej nepřišel, [: on se na mě hněvá, nebo za jinou šel. :] 3. hlapec jménem harlie a jemu patří blues, ve kterém mu táta sbohem dal. hlapec jménem harlie snad došel cesty kus, jako slepý na kolejích stál. Nepochopí jeho oči, jak se může stát, jeden že má ležet v blátě, druhej klidně spát. Jeho blues se naposledy řekou rozletí, kdo vyléčí rány, smaže prokletí

16 Mlýny Rf: [: Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, H7 já slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, otáčí, otáčí, otáčí. :] 1. Ty mlýny melou celou noc a melou celý den, 7 melou bez výhod a melou stejně všem, melou doleva jen a melou doprava, A melou pravdu i lež, když zrovna vyhrává, melou otrokáře, melou otroky, melou na minuty, na hodiny, na roky, H7 melou pomalu a jistě, ale melou včas, 7 já už slyším jejich hlas. 2. Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem, pane, já bych mlel, až by se chvěla zem, to mi věřte, uměl bych dobře mlít, já bych věděl komu ubrat, komu přitlačit, ty mlýny čekají někde za námi, až zdola zazní naše volání, až zazní jeden lidský hlas: no tak už melte, je čas! Nehrálo se o ceny F#mi #mi A 1. Měli jsme bundy zelený, někomu občas lezly krkem Hmi E7 Hmi E7 kdekdo si o nás myslel svý, jako by nikdy nebyl klukem. F#mi #mi A Vod lidí pohled kyselej a kam jet, to nám bylo volný, Hmi E7 Hmi E7 každej už hrozně dospělej, i když to věkem bylo sporný. A Rf: Když na nádraží při pátku nám čekání se kdysi zdálo dlouhý A víc než milión v prasátku bylo nabídnutí cigarety pouhý Hmi E7 tam vo zábradlí vopřený, dvě kytary a syrovej sbor hlasů Hmi E7 tam nehrálo se o ceny, ale pro radost a ukrácení času. 2. Jméno si každej vysloužil a bral ho stejně jako pravý, vždyť na tom, jakej kdo z nás byl, stálo, jak bude přiléhavý. Rf: Když Přesto, že každej jinam šel životem úspěchů i pádů, [: těžko by asi zapomněl na partu dobrejch kamarádů. :] - 7 -