KANALIZAČNÍ ŘÁD kanalizace pro veřejnou potřebu

Transkript

1 KANALIZAČNÍ ŘÁD kanalizace pro veřejnou potřebu PRO AGLOMERACI MĚST TÁBOR, SEZIMOVO ÚSTÍ, PLANÁ NAD LUŽNICÍ leden 2013 výtisk č. 4 1

2

3

4 Seznam použitých zkratek a hesel VST Vodárenská společnost Táborsko s.r.o. OŽP odbor životního prostředí OÚ Obecní úřad MÚ Městský úřad PV z HV Povodí Vltavy, závod Horní Vltava ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa KŘ kanalizační řád VKV volná kanalizační výusť ČOV čistírna odpadních vod ČSK čerpací stanice kanalizace ORL odlučovač ropných látek LAP lapač tuků OA odlučovač amalgámu ČSPH čerpací stanice pohonných hmot DN vnitřní světlost (průměr) v mm EO ekvivalentní obyvatel Q průtok BSK 5 biochemická spotřeba kyslíku za 5 dní CHSK Cr chemická spotřeba kyslíku NL nerozpuštěné látky C 10 - C 40 uhlovodíky ropné látky EL extrahovatelné látky (tuky) ř. km říční kilometr recipient vodní tok, který přijímá odpadní vodu 4

5 1. Úvod 1.1. Platnost tohoto kanalizačního řádu (KŘ) se vztahuje na veškerou kanalizaci pro veřejnou potřebu na území měst Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí. Situace kanalizační sítě měst Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí v příloze vyjadřuje aktuální stav jejího rozsahu v době zpracování. KŘ se vztahuje i na kanalizaci pro veřejnou potřebu vybudovanou a připojenou po schválení tohoto KŘ Charakter lokality Ve městě Tábor žije podle posledních oficiálních statistických údajů celkem trvale bydlících obyvatel, ve městě Sezimovo Ústí trvale bydlících obyvatel a ve městě Planá nad Lužnicí trvale bydlících obyvatel. V celé aglomeraci VST žije celkem trvale bydlících obyvatel. Na území měst Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí se nacházejí průmyslové zóny, obytné zóny jsou tvořeny jak zástavbou rodinných domů, tak i bytových domů na sídlištích. Tábor - příměstské části Čekanice, Čelkovice, Hlinice, Horky, Klokoty, Měšice, Náchod, Smyslov, Stoklasná Lhota, Větrovy, Všechov, Zahrádka, Záluží a Zárybničná Lhota. Sezimovo Ústí I a Sezimovo Ústí II a Planá nad Lužnicí příměstské části Lhota, Samoty a Strkov. Ve městech existuje poměrně rozmanitá průmyslová i hospodářská výrobní činnost. Města se nacházejí v mělké kotlině, na území o rozloze měst 9202,28 ha. Cca 10 % této plochy je zpevněno; srážkový úhrn dosahuje 597 mm/rok. Odpadní vody z městské aglomerace, včetně vod srážkových, jsou gravitačně odváděny jednotnou stokovou sítí na tři čistírny odpadních vod. Vyčištěné odpadní vody pak odtékají do řeky Lužnice, která protéká městy ve směru z jihu na severozápad. Řeka Lužnice je významným vodním tokem. Zásobení pitnou vodou je realizováno z převážné části z vodovodu pro veřejnou potřebu a z menší části i z lokálních podzemních zdrojů (studní místního zásobování). Na vodovod je napojeno cca trvale bydlících obyvatel. Za období roku 2011 představovalo množství pitné vody fakturované za VST - tj. odebrané z vodovodu m 3, tj m 3 /d. Ve stejném období pak představovalo množství odpadních vod fakturovaných za VST - tj. odvedených kanalizací m 3, tj m 3 /d. Veškeré odpadní vody přímo z území uvedených tří měst jsou odváděny na AČOV Tábor, ČOV Tábor - Klokoty a ČOV Tábor Záluží. Jen v místní části Tábora Stoklasná Lhota jsou 4 volné výusti VKV1, až VKV4. 5

6 2. Základní ustanovení a podmínky pro napojování na kanalizaci pro veřejnou potřebu a pro odvádění odpadních vod 2.1. Právní předpisy Základní právní normou, jíž se řídí vztahy ke kanalizaci pro veřejnou potřebu, je zákon č.254/2001 Sb. o vodách a zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, dále prováděcí právní předpisy, zejména vyhláška č.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, vše v platném znění. Vypouštění odpadních vod z kanalizace pro veřejnou potřebu a ze zařízení na předčištění odpadních vod podléhá ustanovením Nařízení vlády č.61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod ve znění NV č.229/2007 Sb. Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle KŘ vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu ( 18 zákona č.274/2001 Sb.). Definici kanalizace pro veřejnou potřebu vymezuje zákon č. 274/2001Sb. Jednotliví producenti odpadních vod uzavírají s provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu písemnou smlouvu, uzavřenou podle 51 občanského zákoníku v platném znění (fyzické osoby, občané), nebo 269 obchodního zákoníku v platném znění (právnické osoby, podnikatelé) Odpovědnost za provoz Za provoz čistírny odpadních vod a kanalizace pro veřejnou potřebu včetně souvisejících objektů odpovídá jejich provozovatel. Režim provozu kanalizace pro veřejnou potřebu, ČOV a souvisejících zařízení řeší provozní řády v souladu s příslušnými technickými normami (ČSN , , ). Za provoz kanalizačních přípojek, vnitřních kanalizací v areálu připojovaných nemovitostí a zařízení k předčištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace pro veřejnou potřebu odpovídají vlastníci připojených nemovitosti. Za provoz a čistotu uličních dešťových vpustí odpovídá provozovatel komunikací, není-li zvláštní smlouvou sjednáno jinak 2.3. Podmínky pro napojování a pro provoz Kanalizační řád stanovuje pravidla a podmínky pro připojení producentů odpadních vod na kanalizaci pro veřejnou potřebu s cílem zamezit nedovolenému znečišťování povrchových i podzemních vod, při dodržení podmínek bezpečnosti obsluhy a nepřekročení kapacitních možností kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Situace kanalizační sítě je v příloze č.4. Jakékoli napojování na kanalizaci pro veřejnou potřebu je podmíněno souhlasným stanoviskem provozovatele, toto stanovisko si je povinen zřizovatel přípojky zajistit již při podání žádosti o povolení ke zřízení přípojky. Odvádění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je možné pouze přes řádně zřízené kanalizační přípojky; jakékoliv vypouštění odpadních vod přes uliční vpusti nebo poklopy kanalizačních šachet je zakázáno. Tyto objekty slouží pouze k odvádění srážkových vod, případně k obsluze. Nerespektování tohoto zákazu je považováno za hrubé porušení KŘ, za které může provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu udělit peněžní sankci v rozpětí ,- Kč. Sankce nevylučuje současné uplatnění náhrady případně vzniklé škody. 6

7 Vypouštět odpadní vody do kanalizace pro veřejnou potřebu lze výhradně na základě smlouvy s jejím provozovatelem. V případě zjištění, že odpadní vody jsou do kanalizace pro veřejnou potřebu vypouštěny bez předchozí smlouvy, případně v rozporu s ní, je provozovatel oprávněn (pokud nedojde k dohodě) danou přípojku odpojit. Vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci pro veřejnou potřebu nesmí z těchto objektů vypouštět odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez vědomí a souhlasu provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu. Každý producent odpadních vod napojený na kanalizaci pro veřejnou potřebu je povinen platit stočné za celý objem vypouštěných odpadních i dešťových vod se znečištěním do výše standardních limitů kanalizačního řádu dle kap.5. Cenu stočného schvaluje vždy zastupitelstvo obce jako vlastník kanalizace na návrh provozovatele na základě skutečných úplných nákladů. Toto stočné se vztahuje na producenty odpadních vod, které ve všech ukazatelích splňují standardní limity znečištění dle kanalizačního řádu. Producenti, jejichž odpadní vody vykazují nadstandardní znečištění, mohou obvykle dodatkem ke smlouvě sjednat specifické vyšší limity, což je spojeno s platbou za nadstandardní část znečištění odpadních vod. V případě, že je kanalizace pro veřejnou potřebu ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do ní odpadní vody přes septiky ani žumpy. ( 18 odst.4 zák. č.274/2001 Sb.) Obec může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají, nebo mohou vznikat, odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci pro veřejnou potřebu v případech, kdy je to technicky možné. ( 3 odst.8 zák. č.274/2001 Sb.) Producenti se specifickými limity musí být uvedeni v Příloze č. 1 Kanalizačního řádu. Balastní podzemní vody či vody z povrchových toků nesmí být odváděny do jednotné nebo splaškové kanalizace. Do jednotné kanalizace smí být vypouštěny pouze splaškové vody, ostatní odpadní vody a srážkové vody. Je li v místě vybudována kanalizace oddílná, musí být do splaškové kanalizace odváděny pouze splašky a ostatní odpadní vody a do srážkové kanalizace pouze dešťové, drenážní nebo povrchové vody (bez smísení s odpadními vodami) Odpadní vody, které vyžadují předčištění, zvláštní odpadní vody: Připojení přes vlastní předčištění (septik, domovní ČOV) musí být v místech, kde je provedena přípojka do takové části kanalizace, která ústí jako volná kanalizační výusť přímo do vodoteče nebo je napojena na stabilizační nádrž bez mechanického stupně. Producent je povinen předčistit v lapači tuků vhodné velikosti a účinnosti (limit viz kapitola 5, ukazatel EL - tuky) odpadní vody z objektů kuchyní s přípravou 30 a více jídel denně, u jídelen pouze s ohřevem jídla platí povinnost předčištění při výdeji 60 a více jídel denně. Instalaci drtiče odpadu nebo jiných podobných zařízení na vnitřní kanalizaci producenta je možné provést pouze výjimečně, s předchozím písemným souhlasem provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody za drtičem odpadu nesplňují standardní limity KŘ, v takovém případě je nutné dodatkem ke smlouvě sjednat specifické vyšší limity, což je spojeno s platbou za nadstandardní část znečištění. Producent je povinen předčistit v odlučovači ropných látek vhodné velikosti a účinnosti (limit viz kapitola 5, ukazatel C 10 - C 40 - ropné látky) odpadní vody s obsahem ropných látek z objektů autoservisů, autodílen a myček aut s kapacitou 3 a více aut denně, stejné předčištění vyžadují i dešťové vody z nezastřešených komunikací v prostoru čerpacích stanic pohonných hmot a nezastřešené odstavné plochy mechanizmů s hydraulickými systémy. 7

8 Výdejní plochy čerpacích stanic pohonných hmot nesmí být odkanalizovány do kanalizace pro veřejnou potřebu a musí být zastřešeny. Nesplnění této podmínky lze povolit jen ve zvláštních případech na základě písemného souhlasu provozovatele. Producent je povinen předčistit a dezinfikovat odpadní vody z infekčních provozů (zdravotnické zařízení I. kategorie) tak, aby choroboplodné zárodky byly zcela zneškodněny (ČSN ). Obsah chemických WC patří mezi zvláštní odpadní vody se znečištěním překračujícím standardní limity KŘ. Takové odpadní vody je možné vypouštět jen s písemným souhlasem a na základě dodatku ke smlouvě o vypouštění odpadních vod a to pouze v případě, že je k dispozici dostatečná kapacita ČOV. Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle KŘ vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu jen s povolením vodoprávního úřadu podle 18 zák. č.274/2001sb. Provozovatel uvede takového producenta v příloze KŘ. K vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky musí být vždy vydáno povolení vodoprávního úřadu podle 16 zák. č. 254/2001Sb. Přípustné je pouze vypouštění odpadních vod se zbytkovým obsahem závadných látek, viz. kapitola 4 a 5. Mimo odvádění odpadních vod řádným napojením na kanalizaci pro veřejnou potřebu existuje možnost dovozu obsahu septiků a žump či jiné zvláštní odpadní vody, eventuelně čistírenského kalu přímo na ČOV. Na tento způsob likvidace zvláštní odpadní vody neexistuje právní nárok, závisí vždy na posouzení zatížení a režimu ČOV a musí být sjednán s provozovatelem samostatnou smlouvou. Cena je v těchto případech dána platným ceníkem služeb provozovatele. 3. Technický popis kanalizace POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE Celá aglomerace Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí je odkanalizována jednotnou stokovou soustavou, která je zakončena na jedné ze dvou ČOV. Záluží, příměstská část Tábora má samostatnou kanalizaci a samostatnou ČOV. Prakticky veškeré odpadní vody z výrobní činnosti, městské vybavenosti (služeb) a domácností jsou spolu se srážkovými vodami gravitačně odváděny jednotnou stokovou sítí na tři čistírny odpadních vod. Celková délka stokové sítě je 209,57 km. Kanalizační systém je rozdělen do několika oblastí (povodí). Každá tato oblast je odkanalizována několika hlavními kmenovými stokami, které se postupně napojují na páteřní stoky celého systému - průmyslový přivaděč, sběrač "A" (sběrač "B", sběrač "C", sběrač "D"), pravobřežní (protispádový) sběrač a štola Jordán Údolní, která je následně zaústěna do pravobřežního sběrače. Průmyslový přivaděč PP celková délka m profil DN 600 m Průmyslový přivaděč byl vybudován v roce 1992 a slouží k odvedení odpadních vod sběrače Planá nad Lužnicí, z průmyslového areálu (a.s. Maso, Madeta, Kovosvit, Silon a ostatní průmysl) a z občanské aglomerace (Sezimovo Ústí II. a sídliště Lužnice) Průmyslový přivaděč začíná v šachtě, do které je zaústěn výtlak z ČS odpadních vod Planá nad Lužnicí. V souběhu s hlavním sběračem "A" podchází vlečku u Potravin a pokračuje rovnoběžně s železniční tratí Č. Velenice - Praha. Tu v další své trase kolmo podchází a ve směru silnice E55 vede až naproti benzínové stanici, kde ji protlakem podchází. Přes louku se odklání od E55 a směřuje do ulice E. Beneše, kde přibírá odpadní vody ze Sezimova Ústí II. V současné době jsou suché splašky trvale odváděny do shybky průmyslového přivaděče pod Kozským potokem. 8

9 Odtud je sběrač veden přes údolí Kozského potoka shybkou a dále ulicemi Bydlinského a Vaníčkovi až k lávce pro pěší. Určitá část trasy sleduje pravý břeh řeky Lužnice až k zahrádkám pod požární zbrojnici, kde se odklání do ulice Lužnická. Zde přibírá sběrač odpadní vody obytného souboru Lužnice a dále pokračuje po pravém břehu řeky až do shybky, která přivádí odpadní vody na AČOV. "PP" je ve třech propojovacích šachtách propojen se sběračem "A", takže je možné vzájemně je přepouštět a regulovat jejich průtok. Tato místa, která slouží zároveň k odstavování jednotlivých větví. Sběrač A celková délka m profil DN 40, 600, 900 materiál beton, železobeton Sběrač "A" byl vybudován v letech Do roku 1991 přiváděl odpadní vody od všech producentů z celé aglomerace, části Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí a Tábora na jedinou čistírnu odpadních vod Tábor Klokoty. Po vybudování AČOV jsou sběračem "A" odpadní vody přiváděny na tyto dvě čistírny. Do tohoto sběrače jsou zaústěny postupně sběrače B a D z dílčích lokalit Tábora. Sběrač "A" slouží v úseku Planá nad Lužnicí - Sezimovo Ústí II převážně jako posilující k průmyslovému přivaděči, se kterým je trasa sběrače "A" vedena v souběhu až do ulice E. Beneše (Sezimovo Ústí I). Zde se odklání do ulice Šafaříkova Přechází shybkou pod Kozským potokem, vede k Husovu náměstí, stáčí se do ulice Vaníčkovy, dále pak prochází ulicemi Prokopa Holého a Táborská do ulice Krakovská, kde se přiklání k pravému břehu řeky Lužnice, a ten pak v souběhu s průmyslovým přivaděčem sleduje až k shybce, která přivádí odpadní vody na AČOV Tábor. V tomto úseku přibírá odpadní vody ze Sezimova Ústí I, příměstské části Měšice (větší část) a obytného souboru Svatá Anna - sběračem Vápenná strouha. Druhý úsek sběrače "A", který přivádí odpadní vody na ČOV Klokoty, začíná v šachtě za shybkou AČOV Tábor, kde je uzavřen a cca 600 m je nepoužívaný. Sběrač "A" sleduje pravý břeh řeky Lužnice. Trasa vede ulicemi Na Bydžově, Lužnická, Bechyňská a ulicí Pintovka až na ČOV Klokoty. V místě ústí Tismenického potoka do řeky Lužnice je v lokalitě "Na prádle" je na sběrač "A" napojen sběrač "B" Sběrač B celková délka m profil DN 500, 600 materiál VIA Původní kanalizační sběrač B byl vybudován v letech , kompletní rekonstrukce proběhla v letech Sběrač začíná v Táboře pod hrází Jordánu u Štičí líhně a kopíruje trasu Tismenického potoka až do jeho vtoku do řeky Lužnice. Zde se v lokalitě "Na prádle" vlévá do hlavního sběrače "A". Původní kanalizační sběrač B slouží k odvedení odpadních vod z následujících povodí Nové město - severní část, Staré město severní část, oblast západně od Jordánu, Náchodské sídliště a obytný prostor Na Písecké, místní část Náchod, Pražské sídliště a místní část Klokoty a Pražské sídliště. Nová část sběrače "B" - sběrač Tábor - Čekanice V roce 2000 byl vybudován kanalizační sběrač Jordán, který odvádí odpadní vody z příměstské části Čekanice, spádového území Blanického předměstí a prací vody z ÚV Rytíř - tato stavba sleduje především ochranu vodárenské nádrže Jordán. Trasa této části kanalizačního sběrače kopíruje jižní zónu břehu vodárenské nádrže Jordán, zde jsou napojeny OV z části Blanického předměstí štolovým úsekem pod tratí ČD. Dále pokračuje loukou podél rybníka Jordán až k protlaku pod železniční tratí, dále podél strže a rybníčků v severozápadní části Čekanic až ke stávající odlehčovací komoře, kde je napojena kanalizace Čekanice. 9

10 Koncepční systém řešení představuje vybudování kanalizačního sběrače od úrovně stávající zástavby Čekanic (nad biologickými rybníky) s předpokladem napojení územních zón budoucí dostavby a odvedením veškerých odpadních vod s dešťovými vodami ředícího poměru 10-ti násobku Q 24 mimo povodí vodárenské nádrže Jordán. Po realizaci štoly jsou již odpadní vody z povodí Čekanic, dále spádového území Blanického předměstí převedeny štolou do povodí areálové čistírny odpadních vod. Sběrač C celková délka m profil DN 800, 600, 500, 300 materiál beton, kamenina V roce 1996 bylo provedeno levobřežní propojení části Čelkovic a postupně propojení kanalizačního systému Horky, Větrovy na sběrač "A". Přepojení na ČOV Klokoty je řešeno přečerpávací stanicí na levé straně mostu v Čelkovicích zavěšením výtlačného potrubí pod mostovku s vyústěním do nejbližší šachty sběrače "A". Sběrač D celková délka 557 m profil materiál DN 250, 300, 400, 500 mm PP Sběrač začíná u Otavanu a odvádí odpadní vody z povodí Klokot, Pražského sídliště, třídy kapitána Jaroše a z části Pražského předměstí. Je veden pod areálem nemocnice údolnicí Ve Struhách až k Tismenickému potoku. Na začátku údolí Ve Struhách je umístěna odlehčovací komora. U lávky přes Tismenický potok ústí do sběrače B. Souběžně se sběračem je vedeno do Tismenického potoka vypínací potrubí DN 800 BE z odlehčovací komory. Pravobřežní sběrač celková délka 1470 m z toho štola 450 m (rekonstrukce 2010) retence ve štole m 3 materiál železobeton Pravobřežní sběrač vybudován v letech slouží k odvedení části odpadních vod z povodí průmyslové části Tábora, Čekanic, Blanického předměstí a části nového města (Budějovická ulice, třída 9. Května, Husův park) štolou a následně proti proudu řeky Lužnice na areálovou čistírnu odpadních vod (AČOV). V dalším úseku pravobřežního sběrače jsou přibírány odpadní vody z ulice Bydlinského a areálu SOÚ. Tyto OV je opět možné zavakováním odtoku v OK 27 TA U psů přepojit do sběrače "A" a následně na ČOV Tábor Klokoty. Sběrač začíná v místě ukončení štolového sběrače Jordán Údolní, který je propojen se sběračem vedeným podél Jordánu. Za ukončením štolového přivaděče (v lokalitě u prádelny Na Bydžově) je vybudovaná odlehčovací komora. Dále jsou odpadní vody vedeny betonovým potrubím DN 600 proti spádu řeky Lužnice do nátokové šachty před shybkou do AČOV. Zde se stékají s odpadními vodami z průmyslového přivaděče a sběrače "A". Jako smíšené pak natékají na AČOV. Štola je vybavena trubním vedením DN 800 ze sklolaminátu, chodníkem a žlabem. Sklolaminátové potrubí je obetonováno s instalovanými T kusy a přišroubovanými slepými přírubami, které plní funkci revizních šachet. Ve dně štoly je vybetonován žlab pro provedení splaškového průtoku. Před vyústěním 10

11 štoly u portálu je železobetonová příčka. V úrovni žlabu je v příčce proveden otvor s kanalizačním uzavíracím šoupětem. V příčce jsou provedeny tlakové nerezové dveře umožňující vstup obsluhy do štoly. V případě dešťových událostí funguje štola v tlakovém režimu a její objem je využíván k retenci odpadních vod. Štola Jordán - Údolní ul. celková délka 963 m štola m příčka ve staničení 70m škrcení na l/s, retence ve štole m 3 příčka ve staničení 270m škrcení na 190 l/s, retence ve štole m 3 štola2 128 m materiál železobeton Štola Jordán - Údolní ul. převádí splaškové vody včetně části dešťových vod z povodí ČOV Klokoty do AČOV, přičemž retenční objem štol je využíván k akumulaci dešťových vod. Územní řešení tras štol (štoly 1,2) sleduje převážně trasy místních komunikací a současně vytváří možnost napojení stávajících stok pomocí spadišťových objektů přímo do štolových profilů. V případě poruchy je možnost odstavení štoly a převedení vody do kanalizace na povrchu. Štolový přivaděč začíná u Jordánu v místě, kde se nachází dopravní hřiště (ulice Šafaříkova). Do štoly jsou zaústěny vody přitékající podél Jordánu z Čekanic, Blanického předměstí a tzv. východní části Jordánu. Dále je do štoly zaústěna stoka přitékající z ulice Šafaříkova. Štola od Jordánu vedena zhruba v ose ulic Nerudova a Bílkova. Na rozhraní Bílkovy ulice a Husova náměstí je umístěno spadiště (SP2), do kterého je zaústěna stoka z přilehlých ulic. Dále je stoka vedena do Údolní ulice, ve které je umístěno další spadiště (SP1). Další spadiště (SP4) je umístěno na křižovatce ulic Údolní a Husova, kde jsou podchyceny všechny okolní stoky. Štola je dále vedena v ose Údolní ulice, ve spodní části nad garážemi štola uhýbá vlevo a je vedena skrz kopec do lokality u prádelny na Bydžově, kde je zaústěna do pravobřežního sběrače. Štola je členěna na Štolu 1, Štolu 2 a Stávající štolu. Štola 1: o Celková délka štoly činí (měřeno v průsečících os) 835 m. o na trase štoly jsou pro osazeny retenční příčky příčka ve staničení 70m škrcení na l/s, retence ve štole m 3 příčka ve staničení 270m škrcení na 190 l/s, retence ve štole m 3 o po trase štoly se nachází objekt: Manipulační a regulační objekt Spadišťový objekt SP1 Spadišťový objekt SP2 Spadišťový objekt SP3 Štola 2: o Celková délka štoly činí (měřeno v průsečících os) 124 m. o po trase štoly se nachází objekt: Spadišťový objekt SP4 Stávající štola (SO 2.03) o Vnitřní úprava profilu štoly v délce 441 m o po trase štoly je osazena retenční příčka: 10,0 m od konce štoly (směrem u řeky Lužnice) škrcení na 550 l/s, retence ve štole m 3 11

12 Štola 1 Celková délka Štoly 1 je 835 m. Začátek štoly je v místě napojení do stávající štoly v Údolní ulici manipulačním (regulačním) objektem. Ve staničení 70,0 m je retenční příčka. Pro regulaci průtoku jsou v příčce dva otvory. Kruhový otvor DN 300 v úrovni stokového žlabu bude převádět splaškové průtoky. Obdélníkový otvor provádí dešťové průtoky a zároveň slouží jako průchod pro obsluhu štoly. Ve staničení 216,7 m odbočuje štola 1 do proluky pozemku č.p V tomto místě zároveň dochází k napojení Štoly 2 z Údolní ulice. Ve staničení 250 m je spadišťový objekt SP 1 s lezným a montážním oddělením. Ve staničení 270 m je retenční příčka. Retenční objem je vytvořen vestavbou železobetonové příčky v příčném profilu štoly. V úrovni stokového žlabu je kruhový otvor DN 300 se šoupětem k regulaci průtoku retenční příčkou. Do příčky je osazena přírubová trouba DN 300 s kanalizačním uzavíracím šoupátkem, které slouží k vypuštění retenčního objemu štoly v případě ucpání regulačního otvoru. V retenční příčce jsou tlakové dveře umožňující průchod obsluhy štoly. Ve staničení 492,6 m je spadišťový objekt SP 2 pro připojení kanalizačních stok z ulic Nerudova, 9. května, Bílkova a Husovo náměstí. Objekt je bez lezného oddělení. Trasa štoly 1 je ukončena ve st. 835 m spadišťovým objektem SP 3 s lezným oddělením. Do šachtové části objektu je připojen sběrač B Jordán a kanalizace Jeronýmova nádraží Šafaříkova ulice. Připojení sběrače B je provedeno pomocí nové šachty s možností odstavování průtoků. Do štoly 1 ve spadišti SP2 a SP3 je napojeno povodí Čekanic, Blanického předměstí a část Nového města. Štola 2 Štola 2 v délce 128 m je pokračování Údolní ulice. Napojení do oblouku štoly 1 ve staničení 216,7 m, propojení štol je bez revizního objektu. Ukončení spadišťovým objektem SP 4 do kterého je napojena kanalizace ul. Husova Údolní. Do štoly 2 ve spadišti SP4 je napojeno povodí průmyslové čtvrti (Vožická, Zavadilská, Chýnovská), nové město (Budějovická) a část obytného souboru Maredův vrch. Stávající štola Štola v délce 441 m je vybavena trubním vedením DN 800 ze sklolaminátu, chodníkem a žlabem Sklolaminátové potrubí je obetonováno s instalovanými T kusy a přišroubovanými slepými přírubami, které plní funkci revizních šachet. Ve dně štoly je vybetonován žlab pro provedení splaškového průtoku. Před vyústěním štoly u portálu je železobetonová příčka. V úrovni žlabu je příčce proveden otvor s kanalizačním uzavíracím šoupětem. V příčce jsou provedeny tlakové nerezové dveře umožňující vstup obsluhy do štoly. 12

13 Tábor : Štola 1, Štola 2 a Stávající štola 13

14 Kanalizační síť Záluží celková délka m profil DN 200, 300 mm materiál kamenina Splaškové vody z obce Zaluží jsou sváděny hlavním sběračem As vedeným v hlavní komunikaci souběžně s dešťovou kanalizací. Na tento sběrač navazují jednotlivé sběrače z postranních ulic ( Bs, Ds, Es ) kratších délek. Do sběrače As je též zaústěn sběrač Cs, vedený ve vedlejší komunikaci. Na začátku vedlejší komunikace je provedena rámová vpusť na celou šířku komunikace, čímž se zabraňuje vnikání dešťových vod do splaškové kanalizace. V dolní části komunikace jsou taktéž provedeny rámové vpusti na celou šířku komunikace - odvádí dešťové vody z vedlejší komunikace do dešťové kanalizace. Tato kanalizace byla zbudována v II. etapě výstavby kanalizace v obci (povolení k užívání stavby ). Je zhotovena z obetonovaných kameninových trub DN 200 a DN 300 a je na ní vybudováno 61 ks revizních šachet. Na kanalizační sběrač As navazuje kmenová stoka A vybudovaná v I. etapě výstavby (povolení k užívání stavby ). Vede od okraje obce až na ČOV a svádí veškeré splaškové vody ze zájmového území. Vede ve společné rýze v souběhu s vodovodem. Křížení místní komunikace je řešeno překopem. Trasa dále respektuje trasu stávající kanalizace (DN 600), která v současné době slouží k odvádění dešťových vod do Stříbrného potoka, a panelovou komunikaci k ČOV. Stoka A je zhotovena z obetonovaných kameninových trub DN 300 a je na ní vybudováno 14 ks revizních šachet. V části Záluží je oddílná kanalizace. Veškeré odpadní vody z části Záluží jsou odváděny gravitačně na ČOV Tábor Záluží. Nová kanalizační síť v roce Tábor - Zárybničná Lhota nově vybudovaná vodovodní a kanalizační síť, Kolaudační souhlas č.j. METAB46862/2012/OŽP/Ja ze dne Kanalizace Gravitační stoky Výtlačné řady Odbočky pro domovní přípojky Kanalizace dešťová kanalizace celkem 3654 m 2121 m 172 ks / 860 m 102 m 6737 m Kanalizace Planá n. Lužnicí Páteřní kanalizací města Planá nad Lužnicí je sběrač B, byl vybudován v roce 1992 a sbírá odpadní vody z aglomerace Planá nad Lužnicí, Strkov, dále části Plané ležícím na levém břehu Lužnice. Na ní jsou pak napojeny další stoky celého systému, sběrače C, I, E, F, G, D a H. Sběrač B začíná pod areálem ELK a jde v souběhu se Strkovskou ulicí, pak se lomí na západ, prochází Bejblíkovou ulicí, přechází Strkovskou a dále pod železnicí Č. Budějovice Tábor a státní silnicí E55 k OK 1 Ze Strkova na pravém břehu Lužnice. Od OK 1 podél prvého břehu řeky Lužnice přes Planou nad Lužnicí v délce 2 km k ČSK U VHL na severním okraji obce. Z ČSK U VHL je odpadní voda čerpána DN 250 Oc cca 250 m do Průmyslového přivaděče v místě proti vjezdu do Madety. 14

15 Sběrač C odvádí odpadní vody ze zbývající část Strkova. Vychází z ulice Bydžovská, dále podél ulic Příčná a Okrouhlická až do sběrače B, do kterého se napojuje ještě před podchodem železniční tratě. Sídliště rodinných domů Nad Hejtmanem odkanalizovává sběrač I, který je zaústěn do ČSK Nad Hejtmanem. Odtud jsou odpadní vody výtlakem a následně gravitačně zaústěny do sběrače C. Sběrač D odkanalizovává Hájkovu čtvrť. Začíná u budovy Reprogen a.s. a vede ulicí Husova až k E55, kterou podchází a napojuje se do sběrače B. Kanalizační sběrač E odvádí odpadní vody z historického jádra obce, tak i zejména z centrální oblasti se smíšenou zástavbou panelových a rodinných domů. Je veden od kostela po třídě Petra Voka (E55) až po napojení na sběrač B před mostem. Hlavním levobřežním sběračem obce Planá nad Lužnicí je kanalizační sběrač F. Jde ulicí Zhořská po cca 170 m stáčí přes křižovatku ulic Zhořská se Soukenickou až na levý břeh řeky Lužnice, proti proudu až k ČSK. Druhý levobřežní kanalizační sběrač G začíná na křižovatce Ústrašické a Lesní ulice a vede Ústrašickou ulicí až cca 200 m před nájezd na most, kde se v pravém úhlu lomí k břehu řeky Lužnice, po němž až do ČSK Ústrašická. Levobřežní sběrač H je zaústěn do ČSK Na Břehách, odkud jsou OV přečerpávány tlakovou kanalizací pod řekou Lužnicí do sběrače B. V obytném souboru Na Břehách je realizovaná oddílná kanalizace. Kanalizace Sezimovo Ústí Kanalizační systém města Sezimovo Ústí je rozdělen do dvou oblastí (Sezimovo Ústí I. a Sezimovo Ústí II.). Každá tato část je odkanalizována několika hlavními kmenovými stokami, které se postupně napojují na páteřní stoky celého systému kanalizační stoku A a průmyslový přivaděč PP. Průmyslový přivaděč PP odvádí odpadní vody z průmyslového areálu, tj. Maso Planá, Madeta, Kovosvit, Silon, C Energy, aj. a čerpané OV z Plané nad Lužnicí. Průmyslový sběrač začíná šachtou 100 m před areálem Kosteleckých uzenin, do šachty PP proti areálu Madety je pak zaústěn výtlak z ČSK Planá nad Lužnicí. V souběhu se stokou A podchází vlečku a pokračuje rovnoběžně s železniční tratí Č. Velenice Praha, trať kolmo podchází a se silnicí E55 vede až k benzínové stanici, kde E55 protlakem podchází. Přes louku směřuje do ulice E. Beneše, kde přibírá odpadní vody ze Sezimova Ústí II. Odtud je sběrač veden přes údolí Kozského potoka shybkou a dále ulicemi Bydlinského a Vaníčkova až k lávce pro pěší. Pak sleduje pravý břeh Lužnice až k zahrádkám pod požární zbrojnicí, kde se napojují odpadní vody ze sídl. nad Lužnicí. Dál jde PP po pravém břehu Lužnice až do shybky na AČOV Tábor. Kanalizační sběrač A je v úseku Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí I. jako posilující k průmyslovému přivaděči PP. Začíná před areálem Madety Planá a jeho trasa je vedena v souběhu s PP do ulice E. Beneše v Sezimově Ústí I., dále k Husovu náměstí, dále ulicemi Vaníčkova, Prokopa Holého a Táborská do ulice Krakovská k pravému břehu řeky Lužnice, pak v souběhu s průmyslovým sběračem až ke shybce, která přivádí odpadní vodu na AČOV Tábor. Kanalizační sběrač A je zakončen až na ČOV Tábor Klokoty. V současnosti je ale v místě shybky na AČOV přerušen. V lokalitě u silnice E55, v ulici E. Beneše a na břehu Lužnice pod Sídlištěm nad Lužnicí je sběrač A propojen s průmyslovým sběračem PP, takže je lze vzájemně přepouštět a regulovat jejich průtok. Uvedená místa zároveň slouží k odstavování jednotlivých větví. Kanalizační stoka B odvádí odpadní vody z jižní a západní části Sezimova Ústí II. Sběrač vychází od bývalé ČSV a služebny Sezimovo Ústí. Jde Průmyslovou ul., až ke křižovatce s ulicí Budějovickou a dále Okružní severním směrem až po křižovatku se Švermovou ulicí. Zde se po připojení sběrače C a odlehčení přebytečných odpadních vod stáčí na jihovýchod. Podchází železniční trat pak státní silnici E55 a po cca 100 m je zaústěna do kanalizačního sběrače A. Sběrač C odkanalizovává odpadní vody z východní a severní oblasti Sezimova Ústí II., tj. z oblasti zástavby sídlištního typu. Začíná v ulici Průmyslová, stáčí se do ulice Svépomocná a do ulice Ke Hvězdárně. Z té uhýbá na ulici Okružní a po ní vede až k OK, za kterou se spojuje s kanalizačním sběračem B. Za OK 1 v Květnové ul. Je do sběrače C zaústěn výtlačný řad G, z obytného souboru RD Nechyba. 15

16 Zástavba spádové oblasti kanalizačního sběrače D tvoří hlavně rodinné domky. Sběrač D začíná u mateřské školky v Hromádkově ulici, pak vede ulicí Švehlova až po křižovatku s ulicí Petra Velikého a po ní jihozápadně až do OK. Odtud v souběhu s průmyslovým převaděčem PP ulicí Bydlinského až ke křižovatce s ulicí Vaníčkova, kde je ukončena společně s kanalizačním sběračem E zaústěním do kmenové stoky A. Kanalizační sběrač E vychází z ulice Moskevské ve východní oblasti Sezimova Ústí I., stáčí se jihozápadním směrem ulicí Kánišova přes Husovo náměstí až po křižovatku ulic Bydlinského a Vaníčkova, kde je napojen kanalizační sběrač A Kanalizační síť měst Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Celková délka kanalizační sítě 209,57 km Stoková síť Tábor (včetně nové kan. Zárybničná Lhota 6736,73 m) Stoková síť Sezimovo Ústí Stoková síť Planá nad Lužnicí Stoková síť páteřní Planá n.l. - S. Ústí Tábor Stoková síť Tábor Záluží Přiváděcí stoka stokové sítě Tábor/Záluží - ČOV Tábor/Záluží 142,447 km 22,670 km 24,550 km 17,963 km 1,440 km 0,5 km Počet obyvatel připojených na kanalizaci, z toho na ČOV a VKV: Na stokovou síť Tábor ( AČOV Tábor, ČOV Tábor Klokoty ) Na stokovou síť Sezimovo Ústí ( AČOV Tábor ) Na stokovou síť Planá nad Lužnicí ( AČOV Tábor ) Na stokovou síť Tábor Záluží ( ČOV Záluží ) Na stokovou síť Tábor Stoklasná Lhota ( 4x VKV ) obyvatel obyvatel obyvatel 198 obyvatel 141 obyvatel Kanalizačních přípojek celkem : Stoková síť Tábor (včetně Zárybničné Lhoty 164x) Stoková síť Sezimovo Ústí Stoková síť Planá nad Lužnicí Stoková síť Tábor Záluží Stoková síť Tábor Stoklasná Lhota kanalizačních přípojek kanalizačních přípojek 962 kanalizačních přípojek 72 kanalizačních přípojek 47 kanalizačních přípojek Rozsah kanalizačních sítí měst Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a části Tábora Záluží je patrný ze situací viz příloha č

17 3.2. Objekty na kanalizační síti : Odlehčovací komory OK : Stoková síť Tábor Stoková síť Sezimovo Ústí Stoková síť Planá nad Lužnicí - z toho na : Stokové síti páteřní Planá n.l. - S. Ústí Tábor Stokové síti Tábor Záluží Přiváděcí stoce Tábor/Záluží - ČOV Tábor/Záluží 36 x OK 11 x OK 9 x OK 13 x OK 1 x OK 1 x OK OK na stokové síti Tábor : OK 1 - TA - ČOV Klokoty OK 2 - TA - Horky - Sběrač C OK 3 - TA - Čelkovice ČSOV OK 4 - TA - Čelkovice Mlýnská OK 5 - TA - Čelkovice - Nad Lázněmi OK 6 - TA - Na Prádle (soutok sběračů A a B) OK 7 - TA - Sběrač B (Lekešův mlýn) OK 8 - TA - Pod Kotnovem - Ctiborův mlýn OK 9 - TA Ve Struhách OK 10 - TA - Pod soudem OK 11 - TA - Pod vodopádem OK 12 - TA - U nemocnice OK 13 - TA - Pod Smrkem OK 14 - TA - U Štičí líhně OK 15 - TA - Měšice U Tratě OK 16 - TA - U ČSOV Měšice východ OK 17 - TA Čekanice OK 18 - TA - Z Vilové čtvrti OK 19 - TA - U Mlýna Veselých OK 20 - TA Fišlovka OK 21 - TA - Ústecká Lužnická OK 22 - TA - Údolní ul. Pod č.p OK 23 - TA - Ústecká ul. OK 24 - TA - Údolní - Odlehčení sběrače A OK 25 - TA - Na Bydžově OK 26 - TA - Za štolou Na Bydžově OK 27 - TA - U Psů OK 28 - TA - Vápenná strouha OK 29 - TA - Nad Sládečkem OK 30 - TA - Ze sídliště Nad Lužnicí OK 31 - TA - Průmyslový přivaděč OK 32 - TA - Měšice - Na Průhonu OK TA - Tržní náměstí OK TA - Pod Tržním náměstím OK 34 - TA - Větrovy naproti VDJ OK 35 - TA - Jordánská ul. 17

18 OK na stokové síti Sezimovo Ústí : OK 1 - SÚ II. - ul. 9. Května OK 2 - SÚ II. - Okružní OK 3 - SÚ II. - Okružní OK 4 - SÚ II. - Okružní OK 5 - SÚ II. - Okružní OK 6 - SÚ I. - Šafaříkova ul. OK 7 - SÚ I. - U Banneru OK 8 - SÚ I. - Táborská ul. OK 9 - SÚ I. - Petra Voka-Bydlinského, OK 10 SÚ II. u ČSOV Nechyba OK 11 - SÚ II. - Okružní OK na stokové síti Planá nad Lužnicí : OK PL 1 Ze Strkova OK PL 2 ČSLA - U mlýna OK PL 3 Z ČSLA - před řadovkami OK PL 4 U řadovek OK PL 5 U řadovek - zrušena OK PL 6 RD Soukeník OK PL 7 U ČSOV - Ústrašická ul. OK PL 8 ČSOV u VHL OK PL 9 ČSOV Nad Hejtmanem U všech odlehčovacích komor je zaručen odlehčovací poměr nejméně 1 : 5 Čerpací stanice odpadních vod ČSK : Stoková síť Tábor Stoková síť Sezimovo Ústí Stoková síť Planá nad Lužnicí 10 x ČSK 1 x ČSK 4 x ČSK ČSK na stokové síti Tábor : ČSK 1 TA Sv. Anna západ ČSK 2 TA Měšice Na Průhonu ČSK 3 TA Čelkovice ČSK 4 TA Pod ptákem (Jordánská ul.) ČSK 5 TA Náchod ČSK 6 TA Náchod ATC ČSK 7 TA Měšice východ ČSK 8 TA Zárybničná Lhota - pod hrází ČSK 9 TA Zárybničná Lhota - u potoka ČSK 10 TA Zárybničná Lhota - u č.p.32 18

19 ČSK na stokové síti Sezimovo Ústí : ČSK Nechyba ČSK na stokové síti Planá nad Lužnicí : ČSK u VHL ČSK Ústrašická ul. (u mostu) ČSK Na Břehách ČSK nad Hejtmanem Lapače písku : Stoková síť Tábor Stoková síť Sezimovo Ústí Stoková síť Planá nad Lužnicí 6 x lapač písku 1 x lapač písku 3 x lapač písku Lapače písku na stokové síti Tábor : I. - Na Bydžově II. - Lužnická ulice III. - Ústecká ulice IV. - Churáček V. - Lekeš VI. - Pod Ptákem Lapače písku na stokové síti Sezimovo Ústí : písková komora PK X. - Sezimovo Ústí - U ČSOV Nechyba Lapače písku na stokové síti Planá nad Lužnicí : VII. - U OK PL 6 - RD Soukeník VIII. - U OK PL 7 - U ČSOV - Ústrašická ul. IX. - U ČSK Nad Hejtmanem - štolové úseky - počet Stoková síť Tábor 6 Stoková síť Sezimovo Ústí 0 Stoková síť Planá nad Lužnicí 0 Štolové úseky na stokové síti Tábor : Blanické předměstí Jordán nábřeží Údolní ul. Lužnice (protispádový sběrač) Jordán Údolní ul. Bezručova Tismenický potok 19

20 Sběrač Náchod Ul. Politických vězňů Policie ČR - SNL - shybky - počet Stoková síť Tábor Stoková síť Sezimovo Ústí Stoková síť Planá nad Lužnicí 0 1 x shybka 2 x shybka Shybka na stokové síti Tábor : Shybka na AČOV pod řekou Lužnice 3 x DN 600 Shybka na stokové síti Sezimovo Ústí : Shybka pod Kozským potokem na Průmyslovém přivaděči Shybka pod Kozským potokem na sběrači A Spojné a rozdělovací šachty : Stoková síť Tábor Stoková síť Sezimovo Ústí Stoková síť Planá nad Lužnicí 2 x 4 x 2 x spojné a rozdělovací šachty na stokové síti Tábor : A - propojení Prům. přivaděče a sběrače A H nátok do štoly Údolní - Lužnice spojné a rozdělovací šachty na stokové síti Sezimovo Ústí : B rozdělovací šachta OV před shybkou pod Kozským potokem - propojení Prům. přivaděče a sběrače A C napojení OV ze Sezimova Ústí II. na sběrač A D napojení Kovosvitu E - propojení Prům. přivaděče a sběrače A spojné a rozdělovací šachty na stokové síti Planá nad Lužnicí : F napojení SILONU G zaústění výtlaku z Plané n/l do průmyslového přivaděče 20

21 Další objekty na kanalizační síti měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí : Spadištní šachty velké jen na stokové síti Tábor : 7x a U Kotnova b Blanické předměstí - štola c - U Jordánu SP1 štola d - Bílkova ul SP2 štola e Údolní ul. proluka SP3 štola f - Údolní X Husova SP 4 štola g Bezručova - štola Retenční nádrž jen na stokové síti Tábor : 1x RN I. TÁ OS Čekanice Cihelna - volné kanalizační výusti Přímo na území měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí nejsou žádné volné výusti. V místní části Tábora Stoklasná Lhota jsou 4 volné výusti VK1, až VK4. Rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod vydal MÚ Tábor OŽP dne pod č.j. META 5815/2011/OŽP/Ja s platností povolení do Povolené množství ze 4 volných výustí Stoklasná Lhota je m 3 /rok. 21

22 3.3. Čistírny odpadních vod : Areálová čistírna odpadních vod Tábor Odtok z AČOV Tábor je do řeky Lužnice, ř. km 41,7 ČHP , správce toku: Povodí Vltavy, státní podnik, závod Horní Vltava, České Budějovice Typ ČOV Stručný popis technologické linky (vč. parametrů) Mechanicko biologická Šneková ČS, dešťová zdrž, strojně stírané česle, podélný lapák písku, 2 podélné linky ve složení: usazovací nádrž, denitrifkace, nitrifikace, dosazovací nádrž, měrný objekt na odtoku, kalová koncovka - strojní předzahuštění přebyt. kalu, vyhnívací nádrže, uskladňovací nádrž, strojní odvodňování stabilizovaného kalu, plynojem, kogenerační jednotka. Rozhodnutí o trvalém užívání stavby Areálová ČOV Tábor Rozhodnutí o trvalém užívání Rekonstrukce aeračního systému AČOV Tábor Rozhodnutí o povolení vypouštění odpadních vod do vod povrchových z AČOV Tábor Rozhodnutí o povolení vypouštění odpadních vod z AČOV Tábor do zahájení stavby Tábor intenzifikace technologické linky AČOV Rozhodnutí o povolení vypouštění - prodloužení do zahájení stavby Tábor intenzifikace technologické linky AČOV Stavební povolení a Rozhodnutí o povolení k vypouštění OV po dobu stavby, po dobu zkušebního provozu stavby, po uvedení do užívání dokončení stavby Tábor intenzifikace technologické linky AČOV Kapacita ČOV Údaje o odtoku (vodohospodářské rozhodnutí) Údaje o skutečném přítoku / odtoku (v roce zpracování KŘ) Q (m3/den) BSK5 (kg/den) ekvivalentní obyvatelé č. j. VH 4094/93 Ja ze dne vydal: Okresní úřad Tábor RŽP č. j. VH 3592/2/01-Ja,Vi ze dne vydal: Okresní úřad Tábor RŽP č. j. KUJCK 9137/2007 OZZL/4 Ryb ze dne do vydal: Krajský úřad - Jihočeský kraj OZZL č. j. KUJCK 34030/2010 OZZL/6 Ryb ze dne do vydal: Krajský úřad - Jihočeský kraj OZZL č. j. KUJCK 108/2013 OZZL ze dne s platností do vydal: Krajský úřad - Jihočeský kraj OZZL č. j. KUJCK 10316/2011 OZZL/14 Ryb ze dne do vydal: Krajský úřad - Jihočeský kraj OZZL Povolené vypouštění OV do zahájení rekonstrukce AČOV po dobu rekonstrukce AČOV Q (max.l/s, m 3 /měsíc a m 3 /rok) 674; ; ; ; BSK5 ( p / m - mg/l a t/rok) 15 / / CHSK ( p / m - mg/l a t/rok) 75 / / NL ( p / m - mg/l a t/rok) 20 / / N-NH4 ( prům / m - mg/l a t/rok) / N-celk ( prům / m - mg/l a t/rok) 15 / / P-celk ( prům / m - mg/l a t/rok) 1,5 / / 5 15 PŘÍTOK EO ODTOK Q (ø m 3 /den a m 3 /rok) BSK5 (ø / m - mg/l a t/rok) 848,9 / ,1 / 15 39,8 CHSK (ø / m - mg/l a t/rok) 1659,9 / ,1 27,4 / ,8 NL (ø / m - mg/l a t/rok) 385,6 / ,6 7,1 / 25 31,1 N-NH4 (ø / m - mg/l a t/rok) 33,9 /52 148,3 7,2 / 24 31,5 N-celk (ø / m - mg/l a t/rok) 50,7 / ,8 15,7 / 29 68,7 P-celk (ø / m - mg/l a t/rok) 9,4 / 13,4 41,1 0,56 / 1,93 2,4 22

23 Čistírna odpadních vod Tábor - Klokoty Odtok z ČOV do řeky Lužnice, ř.km 37,2 čhp: , správce toku: Povodí Vltavy s.p. závod Horní Vltava, České Budějovice Typ ČOV Mechanicko biologická Stručný popis technologické linky (vč. parametrů) hrubé předčištění: strojně stírané jemné česle, vertikální lapák písku, dešťový štítový oddělovač, dešťová zdrž, podélná usazovací nádrž, denitrifikační nádrž, D-N nádrž, šachtová aktivace (DeepSchaft), odplyňovací nádrže, 2 kruhové dosazovací nádrže, terciální dočištění: mikrosíta, měření na odtoku, strojní zahuštění surového směsného kalu, vyhnívací a uskladňovací nádrž na stabilizaci kalu, odvodnění kalu na sítopásovém lisu, plynojem, kotelna Rozhodnutí o povolení vypouštění vyčištěných odpadních vod Rozhodnutí o trvalém užívání Intenzifikace ČOV Tábor Klokoty č.j. KUJCK 36605/2010 OZZL/3 Ryb, ze dne vydal: Krajský úřad - Jihočeský kraj OZZL č.j. VH 3016/2/2002, ze dne vydal: Okresní úřad, RŽP Tábor Kapacita ČOV Údaje o odtoku (vodohospodářské rozhodnutí) Údaje o skutečném přítoku / odtoku (v roce zpracování KŘ) Q (m3/den) BSK5 (kg/den) ekvivalentní obyvatelé Q (max.l/s, m 3 /měsíc a m 3 /rok) 155; ; BSK5 ( p / m - mg/l a t/rok) 15 / 30 37,5 CHSK ( p / m - mg/l a t/rok) 60 / NL ( p / m - mg/l a t/rok) 20 / N-NH4 ( p / m - mg/l a t/rok) N-celk ( prům / m - mg/l a t/rok) 15 / 30 37,5 P-celk ( prům / m - mg/l a t/rok) 1,5 / 3 3,8 PŘÍTOK EO ODTOK Q (ø m 3 /den a m 3 /rok) 4 226, , BSK5 (ø / m - mg/l a t/rok) 243,2 / ,2 7,2 / 16 11,1 CHSK (ø / m - mg/l a t/rok) 446,1 / ,2 21,9 / 39 33,8 NL (ø / m - mg/l a t/rok) 168,2 / ,5 11,2 / 29 17,3 N-NH4 (ø / m - mg/l a t/rok) 42,6 / 56 65,7 3,2 / 11 4,9 N-celk (ø / m - mg/l a t/rok) 48,3 / 62 74,5 21,6 / 30 33,3 P-celk (ø / m - mg/l a t/rok) 6,49 / 10,1 10,0 1,1 / 2,5 1,7 23

24 Čistírna odpadních vod Tábor - Záluží Odtok z ČOV do řeky Lužnice, ř.km 4,1 čhp: , správce toku: Povodí Vltavy s.p. závod Horní Vltava, České Budějovice Typ ČOV Mechanicko biologická BIO CLEANER BC 300 Stručný popis technologické linky (vč. parametrů) hrubé předčistění: ruční česle, horizontální lapák písku, denitrifikace, nitrifikace a v ní vsazený dosazovák, dmychárna, měření na odtoku Rozhodnutí o povolení vypouštění vyčištěných odpadních vod Rozhodnutí o trvalém užívání stavby ČOV Tábor Záluží Kapacita ČOV Údaje o odtoku (vodohospodářské rozhodnutí) Údaje o skutečném přítoku / odtoku (v roce zpracování KŘ) Q (m3/den) 56.3 BSK5 (kg/den) 18 ekvivalentní obyvatelé 300 Q (max.l/s, m 3 /měsíc a m 3 /rok) 1,6; 2 500; BSK5 ( p / m - mg/l a t/rok) 30 / 70 0,42 CHSK ( p / m - mg/l a t/rok) 120 / 170 2,06 NL ( p / m - mg/l a t/rok) 30 / 70 0,42 N-NH4 ( p / m - mg/l a t/rok) N-celk ( prům / m - mg/l a t/rok) P-celk ( prům / m - mg/l a t/rok) č.j. METAB 9973/2013/OŽP/Ja 4, ze dne vydal: MÚ Tábor OŽP č.j. VH 5067/98, ze dne vydal: Okresní úřad Tábor, RŽP PŘÍTOK EO 164 ODTOK Q (ø m 3 /den a m 3 /rok) 29, , BSK5 (ø / m - mg/l a t/rok) 333,3 / 420 3,6 12,2 / 29 0,13 CHSK (ø / m - mg/l a t/rok) 676,7 / ,3 31,2 / 40 0,34 NL (ø / m - mg/l a t/rok) 256,7/ 570 2,8 14,4 / 25 0,16 N-NH4 (ø / m - mg/l a t/rok) 65/ 65 0,7 5,95 / 11 0,06 N-celk (ø / m - mg/l a t/rok) / 33 0,35 P-celk (ø / m - mg/l a t/rok) 10,2 / 10,2 0,11 4,4/ 6,85 0,05 24

25 4. Závadné látky - látky, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno Orientační přehled nebezpečných látek dle přílohy č.1 Zákona č.254/2001sb o vodách, je uveden níže; zařazení do skupiny zvlášť nebezpečné látky podléhá příloze č.1 Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod v platném znění (NV č.229/2007 Sb.). minerální oleje a uhlovodíky ropného původu ředidla, organická rozpouštědla, nátěrové hmoty nebo jiné těkavé, výbušné a hořlavé látky koncentrované jedlé oleje nebo tuky (smažicí, fritovací a jiné) jedy a žíraviny koncentrované pokovovací lázně, jiné soli (posypové a pod.) koncentrované silážní šťávy, statková a průmyslová hnojiva přípravky na ochranu rostlin a hubení škůdců pesticidy organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí organofosforové sloučeniny organocínové sloučeniny látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem rtuť a její sloučeniny kadmium a jeho sloučeniny syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod kyanidy látky radioaktivní nebo infekční v koncentrované formě látky intenzivně barevné látky s nadměrným zápachem či dusivé pevné předměty (zejména hadry, plasty, láhve, obaly, provazy, injekční stříkačky apod.) Z látek spadajících do výše uvedených kategorií je možné vypouštět do kanalizace pouze jejich zbytky obsažené např. v mycích nebo oplachových vodách, zbytky zachycené v odváděných srážkových vodách a podobně. Nejvyšší přípustné koncentrace jsou uvedeny v kapitole 5. 25

26 5. Standardní limity znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace Ukazatel max. mg/l max. g/den BSK 5 biochemická spotřeba kyslíku 400 CHSK Cr chemická spotřeba kyslíku 800 NL suš nerozpuštěné látky 300 RAS rozpuštěné anorganické soli EL extrahovatelné látky (tuky) 80 C 10 - C 40 uhlovodíky - ropné látky 10 PAL- A tenzidy anionaktivní 10 + N-NH 4 dusík amoniakální 45 N celk dusík celkový 60 P celk fosfor celkový SO 4 sírany 400 F - fluoridy 25 CN - celk kyanidy celkové 0,2 20 CN - tox kyanidy toxické 0,1 10 Hg rtuť 0,02 2 Cu měď 0,5 50 Ni nikl 0,3 30 Cr chrom celkový 0,3 30 Cr 6+ chrom šestimocný 0,05 5 Pb olovo 0,1 10 As arsen 0,1 10 Zn zinek 1,0 100 Cd kadmium 0,05 5 T teplota 40 C ph reakce vody 6,0 9,0 Monocyklické aromatické uhlovodíky nehalogenované - suma ( fenoly, benzen, ethylbenzen, toluen, xyleny, styren ) PAU Polycyklické aromatické uhlovodíky nehalogenované - suma (anthracen, benzoanthracen, benzofluoranthen, benzoperylen, benzopyren, fluoranthen, fenanthren, chrysen, indenopyren, naftalen, pyren ) 1, ,05 5 AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny 0,2 20 Chlorované těkavé uhlovodíky alifatické - suma ( mono -, di -, tri - a tetrachlor methan, - ethan či - ethen ) Monocyklické aromatické uhlovodíky halogenované suma ( mono-, di-, tri-,tetra-, penta-, hexa chlorbenzen, chlorfenoly, trichlorfenol) PCB polychlorované bifenyly součet koncentrací šesti kongenerů 0,05 5 0,03 3 0,001 0,1 Výše uvedené limity jsou stanoveny jako maxima a jsou závazné pro všechny producenty odpadních vod napojené na kanalizaci pro veřejnou potřebu, pokud nemají s jejím provozovatelem uzavřeny smluvně specifické, vyšší limity viz příloha č.1 Sjednání specifických, vyšších limitů musí být řešeno doplněním a schválením Přílohy č.1 Kanalizačního řádu a dodatkem ke smlouvě o odvádění odpadních vod. Provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu přitom takové vypouštění může umožnit jen tehdy, neohrozí-li to provoz ČOV a likvidaci čistírenských kalů. Sjednání specifických, vyšších limitů je spojeno s platbou za nadstandardní znečištění. Kontrola jakosti odpadních vod producentů se provádí postupem dle odstavce

27 6. Povinnosti producenta odpadních vod a provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu 6.1. Producent odpadních vod je povinen: - řídit se ustanoveními tohoto kanalizačního řádu a dodržovat povinnosti plynoucí z obecně závazných právních předpisů a rozhodnutí vodoprávního úřadu - předložit provozovateli kanalizace pro veřejnou potřebu na vyžádání situaci vnitřní kanalizace s vyznačením skladů a manipulačních objektů závadných látek (definice závadných látek viz bod 4) a oznámit mu každou změnu těchto skutečností - umožnit provozovateli kanalizace pro veřejnou potřebu kontrolu a odběry vzorků vypouštěných odpadních vod Provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu je povinen: - provozovat kanalizaci a ČOV v souladu s provozními řády, rozhodnutím vodoprávního úřadu a udržovat je v dobrém technickém stavu a v souladu a s příslušnými technickými normami. 7. Opatření při poruchách a haváriích 7.1. Provozovatel je povinen v případě havárie činit ihned opatření nutné k její lokalizaci a likvidaci je-li to možné, zabránit vniknutí závadných látek do povrchových vod vyrozumět orgány státní správy a organizace: v městský úřad Tábor, odbor ŽP tel v Česká inspekce ŽP, odd. ochrany vod : tel ; v Správce toku : Povodí Vltavy,státní podnik závod Dolní Vltava, tel hlavní havarijní technik. v Hasiči -150 (tísňové volání) ; v Policie ČR -158 (tísňové volání); Územní odbory Tábor centrála tel Obvodní oddělení Tábor tel Producent je povinen zjistí-li, že do kanalizace vnikly závadné látky oznámit tuto skutečnost neprodleně provozovateli kanalizace pro veřejnou potřebu : ČEVAK a.s., provoz Táborsko tel., ČEVAK a.s., dispečink Č.B. tel okamžitě učinit potřebná opatření k zamezení následků havárie a jejímu šíření spolupracovat s provozovatelem při likvidaci následků havárie a plnit jeho pokyny Veškeré činnosti vyvolané havárií a škody vzniklé při havárii zaviněné producentem odpadních vod jdou k tíži původci havárie. 27