Informace o stavu v zásobování pitnou vodou a jakosti dodávané vody

Transkript

1 II. Informace o stavu v zásobování pitnou vodou a jakosti dodávané vody 1. Stav zásobování pitnou vodou 1.1. Počet zásobovaných obyvatel Dodávaná pitná voda musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost pitné vody, stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2014 bylo v České republice zásobováno z vodovodů pro veřejnou potřebu 9,917 mil. obyvatel, podíl zásobených obyvatel tedy činil 94,2 % z celkového počtu obyvatel v ČR. V roce 2015 bylo zásobeno 9,930 mil. obyvatel a podíl zásobených obyvatel činil v průměru 94,2 %. Jedná se o 2,6 % více zásobených obyvatel, než bylo v roce 2005 a o 11,8 % více než v roce Dlouholetý trend zvyšování počtu zásobených obyvatel pitnou vodou byl potvrzen i v letech 2014 a Oproti roku 2013 se zvýšil počet zásobených obyvatel v roce 2014 o 62,7 tis., v roce 2015 bylo zaznamenáno zvýšení o 12,5 tis. zásobených obyvatel. Za poslední dva roky se tedy počet zvýšil o 75,2 tis. obyvatel, což je dáno převážně novou výstavbou a dostavbou stávajících vodovodních systémů. Vzhledem ke snížení spotřeby na jednoho zásobeného obyvatele v minulých letech nebylo ve významné míře nutné pořizovat nové zdroje a finanční prostředky bylo možné využívat zejména ke zvýšení počtu zásobovaných obyvatel. Tato skutečnost spolu s plošně rozsáhlou výstavbou rodinných domů se ale promítá do snižující se ekonomické efektivity vodovodních sítí a tím i do ceny pro vodné. V roce 2001 připadlo na jednoho zásobovaného obyvatele 6,09 m vodovodního řadu, avšak v roce 2014 je to 7,76 m a v roce 2015 až 7,77 m. Tyto fixní náklady se promítají do ceny pro vodné. V Jihočeském kraji připadlo v roce 2015 na jednoho zásobeného obyvatele 10,78 m a na Vysočině dokonce až 11,89 m vodovodního řadu. Podíl obyvatel zásobovaných z vodovodů v zemích Evropské unie se stanovuje podle různých metodik a je tedy velmi obtížné srovnání s našimi údaji, které vycházejí z přesných statistických výkazů. Některé státy uvádějí podíl obyvatel, který však vyjadřuje pouze možný přístup k rozvodu pitné vody, jinde vykazují pouze systémy s více než napojenými obyvateli. Dosažení 94,2 % podílu připojených obyvatel na vodovody pro veřejnou potřebu v roce 2015 zajišťuje pro občany ČR srovnatelnou úroveň s nejvyspělejšími státy ve zpřístupnění nezávadné pitné vody odpovídající vyžadovaným zdravotním kritériím. Získání nezávadné pitné vody existuje v podstatě pro veškeré obyvatelstvo již nyní formou prodeje balené vody. Cena 1,5 litru balené vody odpovídá přibližně množství 83 litrů pitné vody z vodovodu. Cíle dostupnosti kvalitní pitné vody pro užívání v domácnostech buď z vodovodů pro veřejnou potřebu, nebo veřejných a individuálních studní jsou plněny. 1

2 Nejvyšší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů byl v roce 2015 v hlavním městě Praze (100 %), v Karlovarském kraji (100 %) a v Moravskoslezském kraji (99,9 %). I přes rozvoj vodohospodářské infrastruktury se nadále výrazněji nemění nejnižší podíl zásobených obyvatel v krajích Plzeňském (83,9 %) a Středočeském (84,6 %) Spotřeba pitné vody V období došlo ke snižování celkového objemu vody fakturované o 5,3 mil. m 3 a snížení spotřeby vody v domácnostech o 1,3 mil. m 3. Také v období došlo ke snižování celkového objemu vody fakturované, konkrétně se jedná o 8,9 mil. m 3 a snížení spotřeby vody v domácnostech o 2,3 mil. m 3. V období došlo sice ke snížení celkového objemu vody fakturované o 3,1 mil. m 3 ale ke zvýšení spotřeby vody v domácnostech o 2,4 mil. m 3. V období došlo ke zvýšení celkového objemu vody fakturované o 8,1 mil. m 3 a také ke zvýšení spotřeby vody v domácnostech o 2,7 mil. m 3. Specifická spotřeba pitné vody pro domácnosti v roce 2014 byla 87,3 l/os/den a v roce 2015 dosáhla hodnoty 87,9 l/os/den. Specifické množství vody fakturované domácnostem se zvýšilo o 0,6 litru na osobu a den a činí 87,9 litrů, specifické množství vody fakturované celkem v přepočtu na obyvatele zásobeného vodou se zvýšilo o 2 litry. V příloze č. 1 je uveden vývoj počtu zásobovaných obyvatel a specifické potřeby pitné vody v letech 1989, 1999 a Naše současná spotřeba vody v domácnostech nás řadí do skupiny států s nižšími hodnotami. Bylo prokázáno, že v oblastech zásobovaných z vodovodních systémů lze dodržet i v případě povodní zásobování kvalitní pitnou vodou. Jelikož je v České republice velké množství obyvatel zásobováno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu, které jsou napojeny na dostatečně kapacitní vodárenské zdroje vody, nebyl ani při suchu v r zaznamenán vážnější problém s dodávkami pitné vody u měst a větších obcí. Naopak citelné problémy byly v obcích využívajících lokální zdroje podzemních vod a u individuálních zdrojů obyvatel (studny). Tyto zdroje nejsou schopny (až na výjimky) překlenout delší období sucha. 2. Jakost pitné vody dodávané z vodovodů, kterými je dodávána voda veřejnosti 2.1. Jakost pitné vody V listopadu 1998 byla Radou ES přijata Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu, jež nahrazuje Směrnici rady 80/778/ES z 14. července Nová Směrnice byla do legislativy ČR zavedena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o ochraně veřejného zdraví ). Tato vyhláška byla v roce 2004 nahrazena vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb. a vyhlášky č. 293/2006 Sb. Směrnicí Komise (EU) 2015/1787, se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti pitné vody určené k lidské spotřebě. Podle čl. 2 této směrnice je povinností všech členských států EU provést její transpozici nejpozději do 27. října

3 2.2. Jakost pitné vody ve vodovodech, kterými je dodávána voda veřejnosti V letech 2014 a 2015 byla vyhodnocena jakost vody ve vodovodech, kterými je dodávána voda veřejnosti v rámci subsystému II programu Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody, který je součástí programu Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Toto vyhodnocování probíhá pravidelně od roku 1993 a je zajišťováno Ministerstvem zdravotnictví na základě usnesení vlády ČR č. 369/1991. Od roku 2004 jsou většinovým zdrojem dat pro celostátní monitoring rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je provozovatelům uloženo platnou legislativou. Získané údaje jsou provozovatelé povinni převést do předepsané elektronické podoby a neprodleně je předat orgánu ochrany veřejného zdraví, respektive je vložit přímo do systému IS PiVo (Informační systém pro monitoring pitné vody). Stejná povinnost je uložena zdravotním ústavům při provádění rozborů v rámci hygienického dozoru. Sumarizace výsledků probíhá podle jednotlivých stanovení a dále jsou hodnoceny skupiny stanovení podle hygienické závažnosti jejich limitu (MH mezní hodnota, NMH - nejvyšší mezní hodnota, LH limitní hodnota). Z celkového souboru dat roku 2014 překračovalo limitní hodnoty podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. 2,04 % údajů při hodnocení všech sledovaných ukazatelů jakosti. Při hodnocení ukazatelů zdravotně významných či ovlivňujících senzorické vlastnosti bylo překročení limitů zjištěno u 1,02 % případů z celkového souboru Z celkového souboru dat roku 2015 překračovalo limitní hodnoty podle vyhlášky pouze 1,68 % údajů při hodnocení všech sledovaných ukazatelů jakosti. Při hodnocení ukazatelů zdravotně významných či ovlivňujících senzorické vlastnosti došlo v roce 2015 ke změně metodiky a bylo zjištěno překročení limitů u 1,28 % případů z celkového souboru Ze zdravotního hlediska jsou důležité zejména údaje o nedodržování vyhlášky č. 252/2004 Sb. v ukazatelích s nejvyšší mezní hodnotou. V roce 2014 došlo k překročení těchto parametrů u 0,14 % stanovení a v roce 2015 u 0,40 % stanovení. Jakost pitné vody vyjádřená podílem stanovení překračujících limitních hodnot v letech podle roční zprávy Státního zdravotního ústavu vodovodní síť (podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.) je graficky znázorněna v Příloze č. 2. Nedodržení limitů v jednotlivých ukazatelích jakosti v letech 2014 a 2015 jsou uvedeny v tabulkové podobě v Příloze č. 3 (rok 2014) a Příloze č. 4 (rok 2015). Celkové údaje pro jednotlivé ukazatele z let 2014 a 2015 jsou zobrazeny v tabulce v Příloze č. 5. Popisovaná databáze ukazatelů jakosti vod Státního zdravotního ústavu slouží nejen pro potřeby reportování kvality pitné vody Evropské komisi, ale také všem rezortům, k výzkumným účelům a také provozovatelům vodovodů, kteří mohou využívat uvedená data pro benchmarking (pro srovnání kvality pitné vody s celou ČR). Za uplynulý rok je vždy vypracována ročenka, jež sumarizuje získané výsledky jakosti pitné vody od provozovatelů a hygienické služby. Ročenka shrnuje dosažené výsledky jakosti pitné vody v širokém spektru a po jednotlivých odběrových místech ve stanovených ukazatelích a je přístupná na 3

4 internetové adrese Hodnocení jakosti vody za větší územní celky a ČR je v ročenkách prezentováno jako procenta vzorků, u nichž došlo k překročení limitních hodnot. Monitoring jakosti pitné vody prováděný v rámci vládního usnesení č. 369/1991 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí je pouze dílčí částí celého systému, který poskytuje podklady pro hodnocení zdravotní zátěže obyvatelstva prostřednictvím životního prostředí (není tedy přímo určen jen pro monitorování jakosti vyráběné pitné vody v rámci celé ČR). V souvislosti s mimořádnou událostí v roce 2015 na vodovodní síti v Praze 6 oblast Dejvic a Bubenče byla vytvořena pracovní skupina hlavního hygienika, jejímž úkolem je zmapování možných rizik při dodávce pitné vody, dostupných postupů a preventivních opatření k minimalizaci rizika sekundární kontaminace pitné vody Jakost pitné vody ve veřejných a komerčně využívaných studních V rámci celostátního monitoringu jakosti vod jsou v IS PiVo rovněž sbírány údaje o jakosti pitné vody pocházející z veřejných studní a individuálních zdrojů využívaných k podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda (komerční studny). Přehled těchto dat získaných za roky 2014 a 2015 uvádí tabulka Tabulka Monitoring studní v letech 2014 a 2015 Monitorováno Rok Studna studní odběrů hodnot veřejná komerční Celkem veřejná komerční Celkem Pramen: SZÚ Z celkového počtu více než stanovených hodnot ukazatelů jakosti pitné vody v roce 2015 byly limity zdravotně významných ukazatelů jakosti limitovaných NMH překročeny v 680 případech. Celkem bylo zaznamenáno případů nedodržení limitních hodnot ukazatelů jakosti. Z celkového počtu více než stanovených hodnot ukazatelů jakosti pitné vody v roce 2014 byly limity zdravotně významných ukazatelů jakosti limitovaných NMH překročeny v 673 případech. Celkem bylo zaznamenáno případů nedodržení limitních hodnot ukazatelů jakosti. 3. Monitoring jakosti Směrnice rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu požaduje pro objektivní informovanost spotřebitelů, aby každý členský stát každé tři roky publikoval zprávu o kvalitě 4

5 vody určené pro lidskou spotřebu. Tato zpráva musí minimálně zahrnovat každý individuální zdroj vody dodávající v průměru m 3 /den nebo zásobující více než obyvatel. Pro návrh způsobu monitoringu jakosti pitných vod v ČR v souladu s požadavky EU byla do systému monitorování zařazena města s více než obyvateli. Pro Českou republiku to znamená celkem 271 měst, ve kterých žije cca 61 % všech obyvatel ČR Zásady pro tvorbu systému monitoringu jakosti surové vody a jakosti pitné vody Monitorování jakosti surové vody určené pro veřejné zásobování podle druhu zdroje sledují krajské úřady a správci povodí prostřednictvím povinnosti provozovatelů vodovodů provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru a provádět jejich rozbory a celkové výsledky předávat příslušným krajským úřadům a příslušným správcům povodí, která vyplývá z ustanovení 13 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Monitorování jakosti vyrobené vody určené k distribuci, a to ve smyslu plnění určených technických parametrů, zajišťuje Státní zdravotní ústav z údajů předávaných provozovateli vodovodů a kanalizací hygienickým stanicím. Pravidelný výkaz údajů pro ES k naplnění Směrnice Rady 98/83/ES je předáván prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví. Novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ve znění zákona č. 274/2003 Sb.) platná od stanovuje dodavatelům pitné vody povinnost (ustanovení 4 odst. 1): Osoby uvedené v 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci nebo u držitele autorizace kontrolu, zda voda má jakost pitné vody a pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě; protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále je upřesněno (ustanovení 4 odst. 2), že Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní upraví prováděcí právní předpis. Formát pro elektronické předávání dat orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví společná vyhláška Ministerstva zdravotnictví a bývalého Ministerstva informatiky, kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť. Tato vyhláška, která je další prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně veřejného zdraví, vyšla ve sbírce zákonů dne pod č. 35/2004 Sb. ve znění vyhlášky č. 134/2004 Sb. Celý systém byl připraven tak, aby výsledky monitoringu byly sumarizovány do závěrečných výstupů, které budou vyhovovat: - požadavkům EU a dalších evropských struktur (OECD), - potřebám centrálních úřadů státní správy, - potřebám dotační politiky do vodohospodářské infrastruktury, - a potřebám hygienické služby. 5

6 4. Organizace, ekonomika a rozvoj oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu 4.1. Současná organizace v oboru VaK Proces transformace vlastnických práv ze státu na obce a jiné nestátní subjekty byl v roce 1997 prakticky ukončen. Od této doby byla patrná tendence ke koncentraci provozovatelské činnosti vodovodů a kanalizací do menšího počtu subjektů a narůst podílu zahraničních společností na provozních organizacích, především ve velkých městech. Přesto, jak vyplývá z údajů zjištěných na základě vybraných údajů majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen data VÚME a VÚPE), je patrný významný nárůst počtu provozovatelů vodovodů a kanalizací. Od roku 2005, kdy bylo evidováno provozovatelů, došlo k téměř 107% nárůstu počtu provozovatelů (2 571 subjektů v roce 2014). Jedná se především o malé provozovatele, většinou obce, které si provoz vodovodů a kanalizací zajišťují ve vlastní režii. Mnozí z nich v předešlých letech data VÚME a VÚPE nepředávali. Tato skutečnost se částečně projevila na výrazném zvýšení počtu evidovaných provozovatelů a také vlastníků v tomto období Cena pro vodné a stočné Do roku 2006 byly informace o průměrné výši ceny pro vodné a stočné stanovovány na základě údajů, které na požádání MZe zasílali vybraní provozovatelé vodovodů a kanalizací. K 1. lednu 2007 byla vlastníkům, popř. provozovatelům, pokud jsou vlastníkem zmocněni, v souladu s ustanovením 36 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, ustavena povinnost každoročně, nejpozději do 30. června kalendářního roku zaslat na MZe úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce. Novelou zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, účinnou od 1. ledna 2014, je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen nejpozději do 30. dubna kalendářního roku zaslat, v elektronické podobě a ve stanovené formě MZe, porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné. Za rok 2014 bylo na MZe předáno celkově vyúčtování. Ve srovnání s rokem 2013 počtem vyúčtování došlo k nárůstu o 119 vyúčtování. V této věci sehrálo pozitivní roli aktivní zapojení většiny krajských úřadů a jejich řízení o pokutách za přestupek a správní delikt v souvislosti s nepředáním vyúčtování. Průměrná realizovaná cena pro vodné byla v roce 2014 vč. DPH 41,80 Kč/m 3. Rozpětí cen pitné vody pro odběratele se v roce 2014 pohybovalo od 2,29 Kč/m 3 (vč. DPH) do 238,54 Kč/m 3 (vč. DPH). Uvedené krajní hodnoty cen lze charakterizovat jako extrémní a ojedinělé. V naprosto rozhodujícím počtu subjektů předávajících vyúčtování Ministerstvu zemědělství se ceny přibližují průměrným cenám. Diferenciace v ceně mezi jednotlivými společnostmi vodovodů a kanalizací je dána výchozími podmínkami pro provozování v daném regionu, např. prostorové rozmístění spotřebišť nebo stupeň využívání vodárenských kapacit a také mírou zahrnování potřebných prostředků na obnovu do ceny pro vodné. 6

7 Tabulka Průměrné ceny pro vodné a stočné v letech Rok Průměrná cena pro Vodné Stočné Průměrná cena celkem pro vodné a stočné Specifické množství vody fakturované pro domácnost *) Kč. m -3 Kč. m -3 l/osoba/den ,91 28,72 61,63 89, ,88 30,69 64,57 88, ,29 33,42 71,71 88, ,79 35,72 76,51 87, ,80 36,75 78,55 87,3 Pramen: MZe a ČSÚ *) Všechny ceny vč. DPH V tabulce je zobrazen vývoj průměrných hodnot ceny pro vodné v letech a specifické spotřeby pitné vody v domácnostech ČR v tomto období. Pro informaci uvádíme i cenu pro stočné a součet cen pro vodné a stočné Ztráty vody v trubní síti V roce 2014 došlo ke snížení ztrát vody v trubní síti (podíl ztrát vody v trubní síti k vodě vyrobené určené k realizaci se snížil o 1,3 % na 16,6 %), došlo tak k poklesu hodnoty na jednoho zásobeného obyvatele za den z 29,54 l.os -1.den -1 na 26,50 l.os -1.den -1 a na 1 km řadu za den z hodnoty l.km -1.den -1 na l.km -1.den -1. V roce 2015 došlo k mírnému zvýšení ztrát vody v trubní síti (podíl ztrát vody v trubní síti k vodě vyrobené, určené k realizaci se zvýšil o 0,2 % na 16,8 %), došlo i k mírnému zvýšení hodnoty na jednoho zásobovaného obyvatele za den z 26,50 l.os -1.den -1 na 27,30 l.os -1.den -1 a na 1 km řadu za den z hodnoty km -1.den -1 na km -1.den -1. I přes toto nepatrné zvýšení ztrát lze v posledních 10 letech sledovat zásadní trend ve snižování ztrát vody v trubní síti. Ztráty vody v trubní síti se vzhledem k tomu, že náklady tvořící cenu pitné vody jsou z 80 % fixní, promítají do ceny max. 6 %. Jejich odstranění razantním způsobem by bylo příčinou výrazně vyšších nákladů na opravy a obnovu, a tedy i ceny dodávané pitné vody Plány rozvoje vodovodů a kanalizací Plány rozvoje vodovodů a kanalizací jsou základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací. Obsahem těchto plánů rozvoje vodovodů a kanalizací je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky vyplývající z příslušných předpisů Evropských společenství. 7

8 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací ČR je založen na syntéze 14 zpracovaných, projednaných a zastupitelstvy jednotlivých krajů schválených Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů ČR a je shrnutím údajů z jednotlivých krajů s důrazem na nadkrajové záměry. Vláda České republiky usnesením č. 620 ze dne 29. července 2015 schválila také soubor úkolů, které jsou specifikovány v materiálu Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních následků sucha a nedostatku vody. Velmi podstatnou součástí tohoto strategického dokumentu je příprava opatření na ochranu před následky výskytu sucha a nedostatku vody, který se zejména díky očekávané změně klimatu může mnohem frekventovaněji vyskytnout. Důležitým úkolem vyplývajícím z tohoto materiálu je provést revizi funkčnosti resp. vyhodnotit současný stav stávajících propojení a zjistit potenciální možnosti nových propojení vodárenských soustav (v rámci plánů rozvoje vodovodů a kanalizací) za účelem optimalizace distribuce pitné vody v období sucha a nedostatku vody s ohledem na výhledovou potřebu vody, včetně revize stávajících kapacit pro náhradní zásobování pitnou vodou. V této souvislosti byly kraje vyzvány k součinnosti a zpracování aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje i s případnými vazbami na sousední kraje. Předmětná aktualizace plánů rozvoje vodovodů a kanalizací bude zpracována tak, aby byly zajištěny vazby na Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky. Pro platné a schválené Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů (dále jen PRVKÚK ) pokračuje vydávání stanovisek Ministerstva zemědělství k navrhovaným změnám technického řešení zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod tak, aby byl zajištěn udržitelný rozvoj, který lze zajistit jen v případě, pokud je možné na něj generovat finanční prostředky v reálných sociálně únosných cenách pro vodné a stočné. V roce 2014 bylo vydáno 135 a v roce 2015 bylo vydáno 185 stanovisek k navrhovaným změnám. PRVKÚK jsou základem pro využití fondů Evropských společenství a národních finančních zdrojů pro výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací. Proto mezi povinnosti každého žadatele o poskytnutí a čerpání státní finanční podpory patří doložení souladu jím předkládaného technického a ekonomického řešení s platným PRVKÚK. Na internetových stránkách jednotlivých krajů jsou zveřejněny jejich PRVKÚK včetně grafické části a informačních listů jednotlivých obcí a jejich částí. To je také důležité k tomu, aby PRVKÚK mohla využívat nejen státní a veřejná správa, vlastníci a provozovatelé vodovodů a kanalizací, ale i odborná a laická veřejnost. 5. Závěr Dosažení 94,2% podílu připojených obyvatel na vodovody pro veřejnou potřebu v roce 2015 zajišťuje pro občany ČR srovnatelnou úroveň s nejvyspělejšími státy ve zpřístupnění nezávadné pitné vody odpovídající vyžadovaným zdravotním kritériím. Jakost dodávané vody odpovídá nepřísnějším měřítkům. V nejbližším období bude třeba kromě rozvojových aktivit také reagovat na klimatické změny, zejména z pohledu zajištění dodávek pitné vody a to v rámci sociálně únosných cen pro vodné. 8