PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 1017/0

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 1017/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zástupce předkladatele: ministr zdravotnictví Doručeno poslancům: 2. února 2017 v 16:32

2 V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění V 16b odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb. a zákona č. 256/2014 Sb., se částka Kč nahrazuje slovy Kč a u pojištěnců starších 70 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 70. rok věku, ve výši 500 Kč. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

3 DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu, a to včetně vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Cílem návrhu je snížit spoluúčast pojištěnců, patřících do sociálně zranitelných skupin obyvatelstva, na doplatcích na léčivé přípravky částečně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Navrhuje se snížit spoluúčast u dětí do 18 let, čímž bude finančně odlehčeno rodinám s nemocnými dětmi, a snížena podle návrhu bude spoluúčast i u osob od 65 let věku (s navazujícím dalším snížením spoluúčasti od 70 let věku). Navrhovaná právní úprava není v rozporu ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Neobsahuje také žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Navrhovaná právní úprava se nijak nedotýká rovnosti žen a mužů. B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie 1. Soulad s ústavním pořádkem České republiky Při zkoumání souladu navrhované změny s ústavním pořádkem bylo přihlíženo především k ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Ústava ), a dále pak k usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Listina ). V tomto ohledu nebyl zjištěn žádný rozpor. Navržená právní úprava respektuje meze stanovené Ústavou a Listinou a prohlubuje některé základní principy, na nichž je postaven právní řád České republiky. Prohlubuje se především realizace práva na bezplatnou zdravotní péči na základě zdravotního pojištění, a to tím, že se navrhuje snížit částku nekompenzovaných doplatků na částečně hrazené léčivé přípravky. Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje nabytá práva dotčených subjektů a nejsou diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. 2. Soulad s právem EU a mezinárodními smlouvami Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Obsah předkládaného návrhu není předmětem žádné mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Návrhem není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu. Upravovaná problematika je plně v kompetenci členských států Evropské unie. C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Hospodářský a finanční dopad na jednotlivé adresáty navrhované právní úpravy je podrobně uveden v částech 3.1 a 3.2 RIA k tomuto návrhu, a to včetně vyhodnocení nákladů a přínosů 2

4 jednotlivých variant řešení. Okamžité finanční dopady na jednotlivé zdravotní pojišťovny způsobené limitu započitatelných doplatků se pohybují v řádu maximálně stovek milionů korun na největší zdravotní pojišťovnu, konkrétně: VZP VoZP ČPZP OZP ZPŠ ZPMV RBP Celkem Dopad 295,2 mil. Kč 25,7 mil. Kč 35,6 mil. Kč 24,2 mil. Kč 5,6 mil. Kč 41,5 mil. Kč 12 mil. Kč 439,8 mil. Kč Celkový dopad na systém veřejného zdravotního pojištění je odhadován ve výši cca 440 mil. Kč ročně. Načasování přijetí této změny regulace je vhodné, jelikož z důvodu růstu české ekonomiky, růstu objemu platů a mezd a dosavadních růstů výše plateb za státní pojištěnce dochází k růstu příjmů zdravotních pojišťoven. Tento růst příjmů kompenzuje zvýšené náklady zdravotních pojišťoven na realizaci navrhované změny regulace. D. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava se nijak nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů fyzických osob. E. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA) Právní úprava nepřináší žádná nová korupční rizika. Veškeré procesy budou probíhat tak jako doposud. Navrhovaná změna regulace nezavádí žádný prvek rozhodování, které by mohlo být ovlivňováno korupčními mechanismy. Veškeré parametry, na základě kterých budou nadlimitní započitatelné doplatky kompenzovány, jsou dány přímo zákonem. F. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na bezpečnost a obranu státu. 3

5 II. Zvláštní část K čl. I V 16b odst. 1 zákona se mění a doplňují jednotlivé limity započitatelných doplatků, a to z důvodu nutnosti snížení spoluúčasti pojištěnců patřících do sociálně zranitelných skupin obyvatelstva na doplatcích na léčivé přípravky částečné hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. K čl. II Vzhledem k předpokládané délce legislativního procesu je navrhováno nabytí účinnosti k 1. lednu V Praze dne 30. ledna 2017 Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r. Ministr zdravotnictví: JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, v. r. 4

6 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) 1. Základní identifikační údaje SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zpracovatel / zástupce předkladatele: Ministerstvo zdravotnictví Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte leden.2018 Implementace práva EU: Ne 2. Cíl návrhu zákona Cílem návrhu je snížit spoluúčast pojištěnců patřících do sociálně zranitelných skupin obyvatelstva na doplatcích na léčivé přípravky částečné hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím změny limitu započitatelných doplatků podle 16b zákona o veřejném zdravotním pojištění. Záměr je snížení spoluúčasti u dětí do 18 let, čímž bude finančně odlehčeno rodinám s nemocnými dětmi, a dále u osob od 65 let věku (s navazujícím dalším snížením spoluúčasti od 70 let věku). Podle zvolené varianty dojde u dětí do 18 let a u osob od 65 let ke snížení limitu započitatelných doplatků z 2500 Kč na 1000 Kč, u osob od 70 let bude maximální roční limit započitatelných doplatků dále snížen na 500 Kč. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano Dopady na státní rozpočet Návrh nepředpokládá dopady na státní rozpočet. Dopady na rozpočty zdravotních pojišťoven Návrh předpokládá dopady na rozpočty zdravotních pojišťoven. V závislosti na struktuře pojistného kmene zdravotních pojišťoven se očekávají změny na výdajové stránce jednotlivých pojišťoven v celkové výši cca 440 mil. Kč ročně. 3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne Nepředpokládají se dopady tohoto typu. 3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ne Nepředpokládají se dopady tohoto typu. 3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne Nepředpokládají se dopady tohoto typu. 3.5 Sociální dopady: Ano Návrh se ve svém důsledku pozitivně projeví na situaci nemocných pojištěnců nad 65 let s vyšší spotřebou částečně hrazených léčivých přípravků a na situaci rodin s dětmi do 18 let. Těmto skupinám občanů bude kompenzována větší část nákladů na částečně hrazené léčivé přípravky než doposud, čímž bude snížena jejich spoluúčast na léčebných výdajích a zlepšena jejich sociální situace. 3.6 Dopady na spotřebitele: Ne Nepředpokládají se dopady tohoto typu. 3.7 Dopady na životní prostředí: Ne Nepředpokládají se dopady tohoto typu.

7 3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne Nepředpokládají se dopady tohoto typu. 3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne Nepředpokládají se dopady tohoto typu Korupční rizika: Ne Nepředpokládají se dopady tohoto typu Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne Nepředpokládají se dopady tohoto typu. 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 1.2 Definice problému Systém veřejného zdravotního pojištění je postaven na principu solidarity. Platí, že skupiny obyvatel s vyššími příjmy platí vyšší pojistné na veřejné zdravotní pojištění, výše pojistného také není rizikově oceněna. V systému existují prvky prohlubující tento základní solidární princip. Jedním z těchto prvků je i existence ročního limitu započitatelných doplatků na léky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Síla tohoto solidaritu prohlubujícího opatření je závislá na zvolené výši limitu započitatelných doplatků. Navrhovaná úprava zvyšuje míru solidarity současného systému kompenzací započitatelných doplatků na částečně hrazené léčivé přípravky snížením limitu započitatelných doplatků pro určené skupiny obyvatel. Limity jsou snižovány u sociálně zranitelných skupin osob seniorů a rodin s dětmi. Podle dat Českého statistického úřadu 1 jsou tzv. příjmovou chudobou vedle nezaměstnaných nejvíce ohroženou skupinou starobní důchodci a děti do 16 let. Přes 21 % osob nad 65 let se nachází pod hranicí chudoby (příjem nižší než 70 % průměrného příjmu v ČR) oproti například ekonomicky aktivní skupině obyvatelstva (25-49 let), kde je tento poměr výrazně nižší (13,9 %). Navrhované opatření cílí právě na tyto skupiny osob. Starobní důchodci a rodiny s dětmi tak často musí čelit situaci, kdy náklady na nutně potřebné léčivé přípravky snižují jejich disponibilní důchod. Může tak docházet k situaci, kdy z ekonomických důvodů zanedbávají ambulantní léčbu. Tento stav může vést k exacerbaci jejich nemoci a pozdější nutné hospitalizaci, což může ve výsledku zvýšit výdaje systému veřejného zdravotního 1 2

8 pojištění, které by při včasné a správné farmakologické léčbě nemusely být vynaloženy. Stávající právní úprava již dle názoru překladatele není dostatečně sociálně citlivá. V současné době je vzhledem k vývoji ekonomiky České republiky a k růstu příjmů systému veřejného zdravotního pojištění možné dále zvýšit solidaritu systému veřejného zdravotního pojištění snížením limitu započitatelných doplatků pro sociálně nejzranitelnější skupiny obyvatel. 1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Právní úprava náhrady započitatelných doplatků na léčivé přípravky částečně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění je obsažena v 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejném zdravotním pojištění ). Zde zákon stanoví limit započitatelných doplatků, při jehož překročení jsou další doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky pojištěnci či jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovnou kompenzovány. Tento limit je stanoven na Kč za kalendářní rok pro pojištěnce do 18 let včetně a nad 65 let včetně, a dále 5000 Kč za kalendářní rok pro ostatní pojištěnce, čímž je omezena maximální roční spoluúčast pojištěnců na započitatelných doplatcích za léčivé přípravky. Do limitu se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání pouze ve výši vypočtené podle doplatku na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, jehož doplatek na množstevní jednotku této léčivé látky je nejnižší a u kterého nebylo zjištěno přerušení nebo ukončení dodávání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit, pak se doplatek do limitu započítává v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě, ledaže jde o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům od 65 let. Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou součet započitatelných doplatků, oznámených zdravotní pojišťovně poskytovateli lékárenské péče, překročil stanovený limit, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen, a následně do 60 dnů po skončení každého dalšího kalendářního čtvrtletí v daném kalendářním roce uhradí pojištěnci součet oznámených uhrazených započitatelných doplatků za uplynulé čtvrtletí. 1.4 Identifikace dotčených subjektů Dotčenými subjekty jsou zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny budou pojištěncům kompenzovat větší část nákladů na částečně hrazené léčivé přípravky než doposud. To se projeví v růstu jejich výdajů. Dotčenými subjekty jsou pojištěnci do 18 let věku (resp. jejich zákonní zástupci) a pojištěnci nad 65 let věku. U těchto pojištěnců se sníží nekompenzované doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky a tím dojde ke zlepšení jejich finanční situace. 3

9 1.5 Popis cílového stavu Hlavním cílem navrhované úpravy je snížit spoluúčast sociálně nejcitlivějších skupin pojištěnců na výdajích na částečně hrazené léčivé přípravky a tím zlepšit sociální situaci rodin s dětmi a občanů v seniorním věku. 1.6 Zhodnocení rizika V případě nepřijetí navrhované úpravy budou zachovány nekompenzované doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky v současné výši, čímž nedojde ke snížení zátěže rodin s dětmi a občanů v seniorním věku a odstranění další ekonomické bariéry v jejich přístupu ke zdravotní péči. 2. Návrh variant řešení Varianta 0 Uvedená varianta představuje zachování stávajícího právního stavu, kdy nedojde ke snížení spoluúčasti na částečně hrazené léčivé přípravky u rodin s dětmi a osob v seniorním věku. Varianta 1 Varianta 1 předpokládá snížení limitu započitatelných doplatků pro pojištěnce od 65 let věku na 1000 Kč. U ostatních pojištěnců bude výše limitu započitatelných doplatků zachována. Varianta 2 Varianta 2 předpokládá snížení limitu započitatelných doplatků pro pojištěnce do 18 let věku a od 65 let věku na 1000 Kč. U ostatních pojištěnců bude výše limitu započitatelných doplatků zachována. Varianta 3 Varianta 3 předpokládá snížení limitu započitatelných doplatků pro pojištěnce od 65 let věku na 1000 Kč a pro pojištěnce od 70 let věku na 500 Kč. U ostatních pojištěnců bude výše limitu započitatelných doplatků zachována. Varianta 4 Varianta 4 předpokládá snížení limitu započitatelných doplatků pro pojištěnce do 18 let věku a od 65 let věku na 1000 Kč a pro pojištěnce od 70 let věku na 500 Kč. U ostatních pojištěnců bude výše limitu započitatelných doplatků zachována. Varianta 5 Varianta 5 předpokládá snížení limitu započitatelných doplatků pro pojištěnce do 18 let věku na 1000 Kč a pro pojištěnce od 65 let věku na 500 Kč. U ostatních pojištěnců bude výše limitu započitatelných doplatků zachována. 4

10 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů byla provedena na základě údajů, které má Ministerstvo zdravotnictví k dispozici od zdravotních pojišťoven. Náklady a přínosy jsou primárně finančního a sociálního charakteru a spočívají v přenesení části léčebných výdajů ze sociálně nejcitlivějších skupin obyvatel na zdravotní pojišťovny. Další náklady představuje zvýšení administrativních nákladů zdravotních pojišťoven v souvislosti s vyšším počtem kompenzovaných pojištěnců. Následující tabulka ukazuje finanční dopady na zdravotní pojišťovny při dané změně limitu započitatelných doplatků. Z povahy věci je zřejmé, že zvýšené výdaje zdravotních pojišťoven budou znamenat snížené náklady pro osoby, jimž jsou započitatelné doplatky kompenzovány. Skupina pojištěnců Snížení limitu pro osoby let na Kč Odhadovaný dopad změny (ročně) 66,3 mil. Kč Snížení limitu pro osoby let na 500 Kč 134,5 mil. Kč Snížení limitu pro osoby 70+ na Kč Snížení limitu pro osoby 70+ na 500 Kč Snížení limitu pro děti do 18 let včetně na Kč 178,7 mil. Kč 346,0 mil. Kč 2,7 mil. Kč Následující tabulka ukazuje odhad počtu pojištěnců, u nichž součet započitatelných doplatků přesahuje danou výši ochranného limitu: Výše ochranného limitu 0-18 let Náklady Náklady změny regulace spočívají v navýšení výdajů zdravotních pojišťoven na kompenzace zaplacených započitatelných doplatků za léky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Tyto kompenzace vyplácí zdravotní pojišťovny pojištěncům, kteří překročili zákonem stanovený limit započitatelných doplatků. Náklady změny regulace se tak budou lišit v závislosti na zvolené výši limitu a zvolené věkové skupině, pro kterou je daný limit určen. Náklady na kompenzace doplatků zdravotní pojišťovny hradí ze základního fondu. Další náklady spočívají ve zvýšení administrativních nákladů na výplatu kompenzací, které souvisí se zvýšeným počtem pojištěncům, kterým budou kompenzace 5

11 vypláceny (jedná se zejména o náklady na administrativní zpracování většího počtu zpracovávaných kompenzací a náklady na složenky v případech, kdy je přeplatek vracen platbou složenkou). Roční průměrné administrativní náklady na výplatu kompenzací jednomu pojištěnci Ministerstvo zdravotnictví vyčíslilo na 50 Kč. Administrativní náklady zdravotní pojišťovny hradí z provozního fondu. Varianta 0 V případě zvolení varianty 0 budou náklady změny regulace na straně zdravotních pojišťoven nulové, systém bude fungovat jako dosud. Náklady na straně pojištěnců zůstávají na dosavadní úrovni, pojištěnci tedy nesou náklady na započitatelné doplatky maximálně do výše zákonem stanoveného limitu pro jejich věkovou kategorii. Varianta 1 Náklady realizace Varianty 1 se budou týkat zdravotních pojišťoven. Z modelací vyplývá, že v případě snížení limitu započitatelných doplatků pouze pro pojištěnce starší 65 let včetně na 1000 Kč ročně dojde ke zvýšení nákladů ze základního fondu zdravotních pojišťoven cca o 245 mil. Kč. Navýšené administrativní náklady hrazené z provozního fondu budou v této variantě navýšeny o 13,4 mil. Kč. Navýšení celkových nákladů při této variantě činí 258,4 mil. Kč. Varianta 2 Náklady realizace Varianty 2 se budou týkat zdravotních pojišťoven. Z modelací vyplývá, že v případě snížení limitu započitatelných doplatků pro pojištěnce mladší 18 let včetně a starší 65 let včetně na 1000 Kč ročně dojde ke zvýšení nákladů ze základního fondu zdravotních pojišťoven cca o 247,7 mil. Kč. Administrativní náklady hrazené z provozního fondu budou v této variantě navýšeny o 13,6 mil. Kč. Navýšení celkových nákladů při této variantě činí 261,3 mil. Kč. Varianta 3 Náklady realizace Varianty 3 se budou týkat zdravotních pojišťoven. Z modelací vyplývá, že v případě snížení limitu započitatelných doplatků pro pojištěnce ve věku 65 až 69 let včetně na 1000 Kč a další snížení limitu pro pojištěnce starší 70 let včetně na 500 Kč ročně dojde ke zvýšení nákladů ze základního fondu zdravotních pojišťoven cca o 412,3 mil. Kč. Administrativní náklady hrazené z provozního fondu budou v této variantě navýšeny o 24,5 mil. Kč. Navýšení celkových nákladů při této variantě činí 436,8 mil. Kč. Varianta 4 Náklady realizace Varianty 4 se budou týkat zdravotních pojišťoven. Z modelací vyplývá, že v případě snížení limitu započitatelných doplatků pro pojištěnce mladší 18 let včetně a pojištěnce ve věku 65 až 69 let včetně na 1000 Kč a další snížení limitu pro pojištěnce starší 70 let včetně na 500 Kč ročně dojde ke zvýšení nákladů ze základního fondu zdravotních pojišťoven cca o 415 mil. Kč. Administrativní 6

12 náklady hrazené z provozního fondu budou v této variantě navýšeny o 24,8 mil. Kč. Navýšení celkových nákladů při této variantě činí 439,8 mil. Kč. Modelace nákladů jednotlivých zdravotních pojišťoven je následující: Dopad základní fond Dopad provozní Dopad celkem fond VZP 278,4 mil. Kč 16,8 mil. Kč 295,2 mil. Kč VoZP 24,3 mil. Kč 1,4 mil. Kč 25,7 mil. Kč ČPZP 33,6 mil. Kč 2,0 mil. Kč 35,6 mil. Kč OZP 22,9 mil. Kč 1,3 mil. Kč 24,2 mil. Kč ZPŠ 5,3 mil. Kč 0,3 mil. Kč 5,6 mil. Kč ZPMV 39,2 mil. Kč 2,3 mil. Kč 41,5 mil. Kč RBP 11,3 mil. Kč 0,7 mil. Kč 12 mil. Kč Celkem 415 mil. Kč 24,8 mil. Kč 439,8 mil. Kč Varianta 5 Náklady realizace Varianty 5 se budou týkat zdravotních pojišťoven. Z modelací vyplývá, že v případě snížení limitu započitatelných doplatků pro pojištěnce mladší 18 let včetně na 1000 Kč a snížení limitu pro pojištěnce starší 65 let včetně na 500 Kč ročně dojde ke zvýšení nákladů ze základního fondu zdravotních pojišťoven cca o 483,2 mil. Kč. Administrativní náklady hrazené z provozního fondu budou v této variantě navýšeny o 29,7 mil. Kč. Navýšení celkových nákladů při této variantě činí 512,9 mil. Kč. 3.3 Přínosy Varianta 0 Přínosem zvolení Varianty 0 je absence nutnosti přijímání novely právního předpisu. Nedojde však k žádnému snížení spoluúčasti pojištěnců ve finančně zranitelných věkových skupinách. Při zvolení této varianty nebudou navýšeny náklady zdravotních pojišťoven na kompenzaci započitatelných doplatků. Varianta 1 Přínosy Varianty 1 jsou sociálního charakteru a spočívají ve zlepšení finanční situace nemocných osob v seniorním věku. Díky snížení maximální roční spoluúčasti na započitatelných výdajích za částečně hrazené léčivé přípravky se zlepší finanční situace této skupiny pojištěnců. Průměrné zvýšení kompenzace na jednoho pojištěnce přesahující ochranný limit navržený ve variantě 1 je cca 772 Kč. Varianta 2 7

13 Přínosy Varianty 2 jsou sociálního charakteru a spočívají ve zlepšení finanční situace rodin s nemocnými dětmi a nemocných osob v seniorním věku. Díky snížení maximální roční spoluúčasti na započitatelných výdajích za částečně hrazené léčivé přípravky se zlepší finanční situace těchto skupin pojištěnců. Průměrné zvýšení kompenzace na jednoho pojištěnce přesahující ochranný limit navržený ve variantě 2 je cca 768 Kč. Varianta 3 Přínosy Varianty 3 jsou sociálního charakteru a spočívají ve zlepšení finanční situace nemocných osob v seniorním věku. U osob od 70 let věku bude spoluúčast dále snížena, a to na základě skutečnosti, že tyto osoby jsou ve větší míře méně ekonomicky aktivní než mladší senioři a musí se vypořádat s vyššími náklady na zachování kvality života. Díky snížení maximální roční spoluúčasti na započitatelných výdajích za částečně hrazené léčivé přípravky se zlepší finanční situace těchto skupin pojištěnců. Průměrné zvýšení kompenzace na jednoho pojištěnce přesahujícící ochranný limit navržený ve variantě 3 je cca 784 Kč. Varianta 4 Přínosy Varianty 4 jsou sociálního charakteru a spočívají ve zlepšení finanční situace rodin s nemocnými dětmi a nemocných osob v seniorním věku. U osob od 70 let věku bude spoluúčast dále snížena, a to na základě skutečnosti, že tyto osoby jsou ve větší míře méně ekonomicky aktivní než mladší senioři a musí se vypořádat s vyššími náklady na zachování kvality života. Díky snížení maximální roční spoluúčasti na započitatelných výdajích za částečně hrazené léčivé přípravky se zlepší finanční situace těchto skupin pojištěnců. Průměrné zvýšení kompenzace na jednoho pojištěnce přesahující ochranný limit navržený ve variantě 4 je cca 782 Kč. Varianta 5 Přínosy Varianty 5 jsou sociálního charakteru a spočívají ve zlepšení finanční situace rodin s nemocnými dětmi a nemocných osob v seniorním věku. Významnější snížení spoluúčasti bude u této varianty u všech osob od 65 let, protože snížená ekonomická aktivita a zvýšené výdaje na zachování kvalitu života se týkají všech osob v seniorním věku (přestože tyto charakteristiky získávají se zvyšujícím se věkem na intenzitě). Díky snížení maximální roční spoluúčasti na započitatelných výdajích za částečně hrazené léčivé přípravky se zlepší finanční situace těchto skupin pojištěnců. Průměrné zvýšení kompenzace na jednoho pojištěnce přesahující ochranný limit navržený ve variantě 5 je cca 776 Kč. 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů hodnocených variant Variantu 0 považuje předkladatel za nevyhovující. Tato varianta nijak nereflektuje potřebu zvýšit míru solidarity systému veřejného zdravotního pojištění a více 8

14 finančně kompenzovat sociálně nejzranitelnější skupiny obyvatel a odstranit tak další ekonomickou bariéru v jejich přístupu ke zdravotní péči. Variantu 1 považuje předkladatel za nevyhovující. Finanční náklady této varianty na straně zdravotních pojišťoven odpovídají přínosům na straně sociálně zranitelných skupin pojištěnců, kterými jsou osoby v seniorním věku. Přínosy této varianty jsou sociálního charakteru. V této variantě se nepočítá se zvýšením kompenzace pro rodiny s dětmi. Zatímco u osob v seniorním věku je snížení limitu odůvodněno snížením či absencí ekonomické aktivity a tím také snížením příjmů, u rodin s dětmi je naopak třeba brát v úvahu zvýšené výdaje související se zaopatřováním potřeb dítěte. Kvůli absentujícímu rozšíření podpory u rodin s dětmi předkladatel tuto variantu považuje za nedostatečnou. Variantu 2 považuje předkladatel za vyhovující. Finanční náklady této varianty na straně zdravotních pojišťoven odpovídají přínosům na straně sociálně zranitelných skupin pojištěnců, kterými jsou rodiny s dětmi a osoby v seniorním věku. Přínosy této varianty jsou sociálního charakteru. Varianta bere v úvahu jak snížené příjmy osob v seniorním věku, tak zvýšené náklady rodin s dětmi. Variantu 3 považuje předkladatel za nevyhovující. Finanční náklady této varianty na straně zdravotních pojišťoven odpovídají přínosům na straně sociálně zranitelných skupin pojištěnců, kterými jsou osoby v seniorním věku. Přínosy této varianty jsou sociálního charakteru. V této variantě se nepočítá se zvýšením kompenzace pro rodiny s dětmi. Zatímco u osob v seniorním věku je snížení limitu odůvodněno snížením či absencí ekonomické aktivity a tím také snížením příjmů, u rodin s dětmi je naopak třeba brát v úvahu zvýšené výdaje související se zaopatřováním potřeb dítěte. Kvůli absentujícímu rozšíření podpory u rodin s dětmi předkladatel tuto variantu považuje za nedostatečnou. Variantu 4 považuje předkladatel za vyhovující. Finanční náklady této varianty na straně zdravotních pojišťoven odpovídají přínosům na straně sociálně zranitelných skupin pojištěnců, kterými jsou rodiny s dětmi a osoby v seniorním věku. Přínosy této varianty jsou sociálního charakteru. Varianta bere v úvahu jak snížené příjmy osob v seniorním věku, tak zvýšené náklady rodin s dětmi. Výhodou této varianty je další snížení limitu u osob od 70 let věku, které pro tyto osoby znamená zvýšení kompenzací za započitatelné doplatky na léčivé přípravky a tím odstranění další ekonomické bariéry v jejich přístupu ke zdravotní péči. Jedná o osoby ve vysokém věku, s vysokou pravděpodobností farmakologické léčby, a proto lze předpokládat, že toto další snížení spoluúčasti se pozitivně projeví na sociální situaci většiny pojištěnců ve věku od 70 let výš. Variantu 5 považuje předkladatel za vyhovující. Finanční náklady této varianty na straně zdravotních pojišťoven odpovídají přínosům na straně sociálně zranitelných skupin pojištěnců, kterými jsou rodiny s dětmi a osoby v seniorním věku. Přínosy této varianty jsou sociálního charakteru. Varianta bere v úvahu jak snížené příjmy osob v seniorním věku, tak zvýšené náklady rodin s dětmi. Výhodou této varianty je významnější snížení limitu u osob od 65 let věku, které pro tyto osoby znamená zvýšení kompenzací za započitatelné doplatky na léčivé přípravky a tím odstranění další ekonomické bariéry v jejich přístupu ke zdravotní péči. Jedná o osoby ve vysokém věku, s vysokou pravděpodobností farmakologické léčby, a proto lze předpokládat, že toto další snížení spoluúčasti se pozitivně projeví na sociální situaci většiny pojištěnců ve věku od 65 let výš. 9

15 S ohledem na zásadní sociální přínosy pro rodiny s dětmi a osoby v seniorním věku navrhuje předkladatel k realizaci Variantu 4 jako vhodné řešení problematiky kompenzací započitatelných doplatků na částečně hrazené léčivé přípravky. Tato varianta vzhledem k nákladům na její realizaci ze všech předložených variant nejlépe zohledňuje sociální situaci osob spadajících do výše zmíněných sociálně zranitelných skupin. Důvodem volby Varianty 4 oproti Variantě 5, která má nezpochybnitelně vyšší sociální přínosy, je srovnání výše finančních dopadů obou variant na systém veřejného zdravotního pojištění. Předkladatel se domnívá, že Varianta 4 dostatečně citlivě řeší situaci dotčených skupin pojištěnců při nižších nákladech pro celý systém. Ministerstvo zdravotnictví nebude v souvislosti s pokrytím nákladů na financování zvolené varianty požadovat navyšování platby za státní pojištěnce nad míru, která vyplývá z plánovaného navyšování plateb za státní pojištěnce ve výši 3,5 mld. Kč ročně v letech 2018 až Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Při výběru Varianty 4 jako nejvhodnějšího řešení vycházel předkladatel z hodnocení provedeného v předchozí části této RIA. Zohledňoval přitom především dopady na jednotlivé dotčené subjekty. Zvolená varianta tvoří návrh, který se z předložených variant nejpozitivněji projeví na finanční situaci sociálně nejzranitelnějších skupin osob. 5. Implementace doporučené varianty Za implementaci navrženého právního předpisu bude zodpovědné Ministerstvo zdravotnictví jako ústřední orgán státní správy v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Implementací se rozumí zejména příprava návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a na ni navazující nutné změny v procesech a systémech zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny budou podle zvolené varianty ve svých systémech přidávat jednu novou věkovou skupinu a u dvou ze stávajících tří skupin se změní výše limitu doplatků. Účinnost novely se očekává od 1. ledna Vynucování Návrh nepřináší žádné změny v postupu, jakým stát či jiné dotčené subjekty vynucují dodržování právních povinností ze strany zdravotních pojišťoven. K vynucování právních povinností ze strany zdravotních pojišťoven lze použít stejné nástroje jako doposud, tedy kontrolní pravomoc Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí vůči zdravotním pojišťovnám danou zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 10

16 6. Konzultace a zdroje dat K provedení RIA byla použita data od zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny byly konzultovány korespondenční formou, dále byly navrhované změny projednány v rámci jednání správních rad zdravotních pojišťoven, v nichž jsou jmenováni i zástupci Ministerstva zdravotnictví. 7. Přezkum účinnosti regulace Přezkum účinnosti regulace bude předkladatel provádět průběžně ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a na základě dat zdravotních pojišťoven o finančních dopadech úpravy, s přihlédnutím především k ekonomické situaci zdravotních pojišťoven a dotčených skupin pojištěnců. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o úpravu výše již existujících limitů, považuje předkladatel kvantitativní sledování dopadů regulace za postačující. 11

17 PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTÍ ZÁKONA Č. 48/1997 SB., O VEŘEJNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ A O ZMĚNĚ A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ * * * 16b Limity doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely (1) Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši Kč, u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši Kč Kč a u pojištěnců starších 70 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 70. rok věku, ve výši 500 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání pouze ve výši vypočtené podle doplatku na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, jehož doplatek na množstevní jednotku této léčivé látky je nejnižší a u kterého nebylo zjištěno přerušení nebo ukončení dodávání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit ( 32 odst. 2); v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě; to neplatí, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům starším 65 let, včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (2) Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou překračuje součet doplatků započitatelných do limitu, oznámených poskytovateli lékárenské péče zdravotní pojišťovně podle odstavce 4, limit podle odstavce 1, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. V kalendářních čtvrtletích následujících po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byl limit podle odstavce 1 již překročen, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku ve výši součtu doplatků započitatelných do limitu za příslušné kalendářní čtvrtletí, oznámených poskytovateli lékárenské péče zdravotní pojišťovně podle 16a odst. 6 a 7, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí každého takového kalendářního čtvrtletí. Částku podle věty první nebo druhé, která v kalendářním čtvrtletí nepřesáhla 50 Kč, uhradí zdravotní pojišťovna do 60 kalendářních dnů po uplynutí posledního kalendářního čtvrtletí v kalendářním roce. (3) Při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro výpočet částky podle odstavce 2. Částku podle odstavce 2

18 uhradí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém byl limit překročen. Zdravotní pojišťovna uvedená ve větě druhé oznámí zdravotním pojišťovnám, u kterých byl pojištěnec v kalendářním roce pojištěn, celkovou částku, o kterou byl limit tohoto pojištěnce překročen, jakož i poměrnou částku vypočtenou podle doby pojištění připadající na pojišťovnu, které je částka oznamována. Zdravotní pojišťovny jsou povinny částku na ně připadající uhradit zdravotní pojišťovně uvedené ve větě druhé do 30 dnů ode dne doručení oznámení o výši této částky. (4) Poskytovatel lékárenské péče je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám současně s vyúčtováním za příslušné období informace o doplatcích, které se započítávají do limitu podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se doplatek váže, výše zaplaceného doplatku a dne vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. (5) Poskytovatel lékárenské péče je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení doplatku za částečně hrazený léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, který se započítává do limitu podle odstavce 1. V dokladu poskytovatel lékárenské péče uvede název částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, k němuž se doplatek váže, výši doplatku, číslo pojištěnce a opatří doklad otiskem svého razítka a podpisem osoby, která doplatek přijala. * * * 2