Metodický list pro přednášky kurzu Strukturální fondy

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metodický list pro přednášky kurzu Strukturální fondy"

Štěpánka Urbanová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Metodický list pro přednášky kurzu Strukturální fondy Přednášející: Ing. Jan Čadil a pozvaní experti z praxe (Ing. Marek Jetmar PhD. MMR, Ing. Helena Čikarová MMR, Bc. Jakub Sedmihorský Úřad práce, Ing. Josef Abrhám PhD. expert na dotační management). Dílčí témata: 1. Definování regionální a strukturální politiky 2. Cíle, nástroje a historie strukturální politiky EU 3. Situace regionální politiky ČR 4. Úloha strukturálních fondů 5. Problematika čerpání ze strukturálních fondů Literatura : Nařízení Evropské komise 1260/1999, Wokoun R.: Regionální politika a rozvoj v ČR Podmínky: Zpracování a prezentace seminární práce na vybrané téma

Cíle, nástroje a historie strukturální politiky EU 3. Situace regionální politiky ČR 4. Úloha strukturálních fondů 5.

2 Stručná osnova přednášek: Definice regionální politiky Definic existuje celá řada Žádná z nich nebyla akceptována za všeobecně přijatelnou Obecná definice: Regionální politika je soubor nástrojů, cílů a opatření vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů. Cíle Regionální politiky Cíle vycházejí z : Identifikace hlavních regionálních problémů Pojetí státní hospodářské politiky Příklady konkrétních cílů: snížení meziregionálních diferencí v nezaměstnanosti, příjmech, sblížení úrovně HDP/obyv Nástroje Regionální politiky Jsou zpravidla odvozovány z cílů Hlavní skupiny nástrojů: makroekonomické (fiskální a monetární politika, protekcionismus) mikroekonomické (realokace pracovních sil, realokace kapitálu) ostatní (administrativní nástroje, institucionální nástroje) Regionální politika v EU Je prováděna na několika úrovních: nadnárodní: prováděna relativně nezávisle přímo EU národní: silně diferencovaná, uskutečňovaná jednotlivými zeměmi, přejímá společná pravidla regionální: dlouhodobě posilována Důvody pro regionální politiku na nadnárodní úrovni: Vytvoření Měnové unie (otázka konvergence a schopnosti dostát Maastrichtským kritériím) Požadavek některých členských zemí na kompenzaci regionálních dopadů ostatních neregionálních politik; hlavně Společné zemědělské politiky Posílení růstu národních ekonomik i ekonomiky celé EU (využití potenciálu) Historie Regionální politiky EU Vznik v roce 1975 založením ERDF JEA posílení úlohy regionální politiky, 1988 přeměna na strukturální politiku (k regionální politice přibyla část zemědělské a sociální politiky) rozšíření EU o 10 členských států, nová koncepce SP Pozice regionální politiky v rámci celkové politiky EU

Cíle Regionální politiky Cíle vycházejí z : Identifikace hlavních regionálních problémů Pojetí státní hospodářské politiky Příklady konkrétních cílů: snížení meziregionálních diferencí v

3 Objemem prostředků vynakládaných ze Společného rozpočtu EU: 2.místo za Společnou zemědělskou politikou Podíl výdajů na tuto politiku se v průběhu 90.let prudce zvyšoval Pro ilustraci výdaje na Regionální a Strukturální politiku ze Společného rozpočtu: ,8 % Celkových výdajů ,4 % Celkových výdajů Finanční alokace na Regionální politiku EU v letech Na Výdajovou položku Strukturální operace (financování Cílů 1-3, Iniciativ Společenství a Technické pomoci) = 195 mld EUR Na výdajovou položku Kohezní fond (financují se z něj projekty nad 10 mil. EUR v oblasti dopravy a životního prostředí v zemích EU, jejichž HDP/obyv. je nižší než 90% průměru HDP/obyv. EU) = 18 mld. EUR Zdroje financování RP Strukturální fondy ERDF (vznik 1975) : financuje cíl 1 a 2 podpora zaostávajících regionů ESF (vznik 1960) : financuje cíle 1-3, podpora zaměstnanosti EAGGF (vznik 1962) : financuje cíl 1 a 2 podpora venkova FIFG (vznik 1993) : financuje cíl 1-2 podpora rybářských oblastí Cíle regionální politiky EU na období Rozvoj a strukturální přeměna regionů, které ve svém rozvoji výrazně zaostávají za ostatními regiony na úrovni NUTS II, které vykazují méně než 75% průměru v HDP/obyv. EU (měřené v paritě kupní síly za poslední tři roky) Řídce zalidněná území (méně než 8 obyv./km ) Švédska a Finska Geograficky nejvzdálenější oblasti (Azory, Madeira, ) Pobřežní oblasti Švédska, příhraniční oblasti Severního Irska Cíl 1: 69,7% celkových zdrojů na strukturální fondy je určeno na Cíl 1 1/5 územních jednotek NUTS II ve starých členských zemích nedosahuje úrovně 75% průměru v HDP/obyv. EU 37 ze 41 územních jednotek NUTS II v nových členských státech nedosahuje úrovně 75 % průměru EU v HDP/obyv. Regiony NUTS II s více než 75% průměru: Praha, Bratislava, Kypr, Kozep-Magyarozs. Situace v ČR: z Cíle 1 budou čerpat všechny NUTS II kromě Prahy (celkově v letech až 1,286 mld. EUR) Oblasti Cíle 1 v České republice Deset nejvyspělejších regionů NUTS II nových členských zemí v HDP/obyv. (v PPP; EU15=100, EU25=100)

EU v letech 2000 2006 Na Výdajovou položku Strukturální operace (financování Cílů 1-3, Iniciativ Společenství a Technické pomoci) = 195 mld EUR Na výdajovou položku Kohezní fond (financují se z něj

4 Cíl 2: Podpora hospodářské a sociální konverze regionů čelícím strukturálním změnám -pokrývá regiony úrovně NUTS III; popř. mikroregiony splňující kritéria: průmyslové oblasti, procházející společensko-ekonomickými změnami zemědělské oblasti, které jsou určeny těmito kritérii: nízkou mírou zalidnění nižší než 100 obyv./km nebo procentuální podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti převyšuje dvakrát průměr EU. městské oblasti hustě osídlené oblasti splňující nejméně jedno z následujících kritérií: vysoká dlouhodobá nezaměstnanost (vyšší než průměr EU), vysoká úroveň chudoby zahrnující i nízkou úroveň bydlení, zvláště poškozené životní prostředí, vysoká kriminalita a nízká úroveň vzdělání. regiony závislé na rybolovu Cíl 2: -Pokrývá max. 18% obyvatel EU -Vztahuje se pouze na oblasti, které nečerpají z Cíle 1-11,5 % z celkových zdrojů na Strukturální fondy je určeno na Cíl 2 -Staré členské země (EU15): z Cíle 2 nečerpají: Řecko, Irsko, Portugalsko (čerpají z Cíle 1) -Nové členské země: z Cíle 2 čerpají pouze 3 státy: ČR pro Prahu (až 63 mil. EUR v letech ), Slovensko pro Bratislavu, Kypr jako celek. Cíl 3: Podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, rekvalifikace a zaměstnanosti Smyslem tohoto cíle je zlepšit přístup ke vzdělávání, modernizovat vzdělávání, podporovat růst zaměstnanosti přes vzdělávací programy a celoživotní vzdělávání. podporované aktivity : aktivní politika zaměstnanosti, boj se sociální diskriminací, Pro financování v rámci cíle 3 jsou způsobilé ty oblasti, na které se nevztahuje cíl 1. 12,3 % z celkových zdrojů na Strukturální fondy je určeno na Cíl 3 Situace v ČR: Z Cíle 3 bude čerpat pouze Praha (52 mil. EUR v letech ) Iniciativy EU Interreg - přeshraniční spolupráce Urban - podpora městských oblastí Equal - podpora rovných příležitostí na trhu práce Leader - podpora venkovských oblastí Základní principy RP EU Mají klíčový význam pro předkladatele projektů (firma, obec, NGO). Koncentrace Adicionalita Programování

/km nebo procentuální podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti převyšuje dvakrát průměr EU.

5 Monitorování Partnerství Regionální politika ČR 1.polovina 90.let: - malé rozdíly mezi regiony; pozornost věnována spíš transformaci 2.polovina 90.let nárůst meziregionálních rozdílů (hlavně míry nezaměstnanosti) postupující proces decentralizace potřeba vytvořit systém ve vazbě na přípravu na strukturální fondy EU Legislativní rámec RP v ČR 1998 : Zásady regionální politiky usnesením vlády č definovaly způsoby a cíle provádění regionální politiky, vazby na regionální politiku EU, překlenutí chybějící legislativy Po roce 2000: zákon o krajích (krajské zřízení), zákon o obcích, zákon o okresních úřadech a zákon o hlavním městě Praze a Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Programové dokumenty RP ČR Národní rozvojový plán (NRP), vznik 2002 programovací dokument na úrovni EU nutný pro vypracování CSF, SROP, SOP, Strategie regionálního rozvoje ČR- na období : základní programový dokument regionálního rozvoje ČR (na národní úrovni) Cíle Regionální politiky ČR - vyvážený a harmonický rozvoj regionů - zlepšení regionální hospodářské infrastruktury - odstranění neodůvodnitelných rozdílů mezi regiony - udržitelný růst Základní typy podporovaných regionů - definovány v Zákoně o podpoře regionálního rozvoje: Strukturálně postižené regiony Hospodářsky slabé regiony Venkovské regiony Ostatní regiony (pohraničí, vojenské újezdy, oblasti postižené živelnými katastrofami, ) Mapa podporovaných regionů Dosavadní podpora regionálního rozvoje ČR ze strany EU PHARE : určeno 30,8 mld. Kč - 75 % na centrální úrovni (národní program PHARE) - 20 % na přeshraniční spolupráci (SRN, Rakousko, Polsko, Slovensko 1 rok) - 5 % mnohonárodní program (např.spolupráce a rozvoj VŠ) SAPARD : určeno 2,1 mld. Kč

let nárůst meziregionálních rozdílů (hlavně míry nezaměstnanosti) postupující proces decentralizace potřeba vytvořit systém ve vazbě na přípravu na strukturální fondy EU Legislativní rámec RP v ČR

6 - 2/3 prostředků pro zemědělství (ekologické projekty, přestavby kvůli evropským normám, ) - 1/3 na rozvoj venkova (sportoviště, cyklostezky, opravy památek,..) ISPA (předkohezní fond) určeno 10,8 mld. Kč na 14 velkých projektů v oblasti dopravy a životního prostředí Min. výše nákladů na 1 projekt 5 mil. EUR Např. Projekt čistá Bečva, Železniční úsek Ústí nad Orlicí Česká Třebová, Situace po vstupu do EU V letech má ČR možnost získat až 2,631 mld. EUR ze SF a KF Pro srovnání: předvstupní pomoc cca 1,41 mld. EUR Jak se čerpá? - přes Operační Programy (4 sektorové, 1 společný regionální); celkově 1,286 mld. EUR. Pokrytí: kromě Prahy celá ČR - přes Jednotné programové dokumenty (JPD2, JPD3) pro Prahu 115 mil. EUR - z Kohezního fondu (na dopravní projekty, na projekty v oblasti životního prostředí, min. výše nákladů 10 mil. EUR); celkově až 836 mil. EUR - z Iniciativ Společenství: EQUAL a INTERRREG; celkově 90 mil. EUR Problémy spojené s čerpáním prostředků ze SF Zajištění spolufinancování (ve výši 65-20% celkových nákladů v závislosti na typu projektu, příjemci, Cíli, atd ) Zálohové poskytování prostředků výdaje propláceny zpětně po realizaci, záloha pouze u vybraných typů projektů v omezené výši Náročná administrativa zpracování žádosti

Projekt čistá Bečva, Železniční úsek Ústí nad Orlicí Česká Třebová, Situace po vstupu do EU V letech 2004-2006 má ČR možnost získat až 2,631 mld.

Podobné dokumenty

Průvodce fondy Evropské unie

Průvodce fondy Evropské unie Průvodce fondy Evropské unie Tato publikace byla vydána za podpory Delegace Evropské komise v ČR Průvodce fondy Evropské unie Redakční uzávěrka: duben 2004 Zpracoval: Ministerstvo