Premenstruální dysforická porucha a depresivní poruchy v perimenopauze a postmenopauze
|
|
- Ján Zeman
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Premenstruální dysforická porucha a depresivní poruchy v perimenopauze a postmenopauze doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. Klinika psychiatrie LF UP a FN v Olomouci Premenstruální dysforická porucha Premenstruální dysforická porucha (premenstrual dysforic disorder, PMDD) je soubor subjektivně nepříjemných psychických a tělesných příznaků. Objevuje se v době luteální fáze ovariálního cyklu (viz tab. 1). Během menstruace ustupuje, zcela mizí nejpozději do jednoho týdne po jejím skončení. Tato porucha je známá již dlouho. Jako zřetelná nozologická jednotka ale byla postulována teprve nedávno. První popisy lze nalézt u Hippokrata. Od 11. století je díky Tortula de Salernovi premenstruální dysforická porucha vnímána jako nemoc. Autorem je popisována jako šílenství žen, které odchází s menstruací. Ve 30. letech 20. století se poprvé objevuje pojem premenstruální tenze. Termín premenstruální syndrom (PMS), zavedený v 50. letech pro soubor příznaků tenze, iritability a emoční lability vznikající v premenstruálním období, je užíván doposud. V DMS-III-R (1987) ve snaze blíže specifikovat dobu nástupu potíží je zaveden termín pozdně-luteální dysforická porucha (late luteal premenstual dysforic disorder, LLPDD). DSM-IV řadí premenstruální dysforickou poruchu do kategorie Jiné specifické depresivní poruchy. V 10. revizi Mezinárodní statistické klasifikace nemocí nemá premenstruální dysforická porucha korelát. Kategorie F38.8 nevystihuje plně podstatu problému, neboť se týká pouze symptomaticky a neposkytuje obecná diagnostická kritéria. Průběh Průměrný věk prvního výskytu premenstruální dysforické poruchy je 26 let. Porucha se ale může objevit kdykoli po menarché. Zprvu nebývají vyjádřeny všechny příznaky. S věkem bývá pozorována tendence jejich rozšiřování. Ve čtvrtém deceniu intenzita a četnost potíží dosahuje maxima. To je nejspíše důsledek dlouhodobého cyklického balancování hladin ovariálních hormonů. Toto tvrzení podporuje i skutečnost, že v kulturách, kde má žena výrazně méně menstruačních cyklů ve fertilním věku je opakovaně těhotná se premenstruální syndrom prakticky nevyskytuje. V rámci správné diagnostiky je třeba odlišit poruchy, které exacerbují premenstruálně. Jedná se o afektivní, úzkostné, psychotické a některé další poruchy (viz tab. 2). Výskyt emočních změn a jejich míra v premenstruálním období je uvedena v tabulce 3. Rizikové faktory pro rozvoj PMDD nejsou příliš specifické. V osobní anamnéze je to přítomnost jakékoliv formy afektivní poruchy včetně poporodní deprese a úzkostné poruchy. V rodinné anamnéze jsou to opět afektivní poruchy, zejména deprese a PMDD. Závažnost PMDD ilustruje i následující úvaha. Je-li průměrný věk nástupu premenstruální dysforické poruchy 26 let a nejsou-li její symptomy mírněny opakovaným těhotenstvím, prožívá žena během života více než 200 symptomatických cyklů, nebo-li symptomatických dnů, což je celkem tři až osm let života než dospěje k menopauze. Během této doby se může negativně modifikovat kvalita života, zejména vztah k partnerům, dětem, spolupracovníkům, zálibám, společenským aktivitám. 1. folikulární fáze dní od prvního dne menstruace zraje Graafův folikul, který produkuje estrogeny 2. ovulační fáze 14. den cyklu praská Graafův folikul, uvolňuje se vajíčko 3. luteální fáze Tab. 1 Ovariální cyklus vytváří se corpus luteum, které produkuje progesteron, den po ovulaci vytvořené estrogeny a progesteron tlumí sekreci LH, FSH, což zabraňuje zrání dalšího folikulu corpus luteum postupně involuje klesá produkce progesteronu a estrogenů s následkem zvýšeného vyplavování FSH 6 New EU Magazine of Medicine 1 2/2009
2 afektivní poruchy úzkostné poruchy psychotické poruchy poruchy příjmu potravy poruchy osobnosti abúzus migréna alergie astma záchvaty Tab. 2 Poruchy exacerbující premenstruálně Emoční změny Procento žen (n = 218) irritabilita 30,7 depresivní nálada 18,8 tenze 18,3 nervozita 17,9 hyperbulie 4,1 anxieta 3,2 zlepšená nálada 2,3 Tab. 3 Míra výskytu emočních změn v premenstruálním období Etiologie Nejsou jasné důkazy o hormonální dysregulaci, která by byla signifikantní pro rizikové ženy. Neexistuje kontrolovaná studie, která by prokázala hormonální rozdíly mezi ženami trpícími PMDD a ženami bez této poruchy. Předpokládá se proto, že premenstruální dysforická porucha může být abnormální odpovědí na normální funkci pohlavních hormonů. Na úrovni centrálního nervového systému (CNS) se v současné době nejvíce hovoří o poruchách serotoninu, noradrenalinu/dopaminu a kyseliny gaba-aminomáselné (GABA). Hypotéza serotoninové dysregulace se opírá o kli nické nálezy: příznaky poruchy imitují dysfunkce v obratu serotoninu (iritabilita, impulzivita, porucha spánku). U pacientek s premenstruálním syndromem byl během luteální fáze zjištěn snížený trombocytární uptake serotoninu, snížené hladiny serotoninu a snížená senzitivita 5 HT 1A receptorů k podání serotoninových agonistů. Serotoninovou hypotézu potvrzuje, obdobně jako u některých dalších poruch, i jedno pragmatické zjištění: úspěch léčby SSRI antidepresivy. Pokusíme-li se shrnout etiologii PMDD, můžeme říci, že spouštěčem poruchy jsou ženské pohlavní hormony, substrátem dle našich dnešních předpokladů nejspíše serotonin a cílovou skupinu představují emoce a chování, které zpětnou vazbou ovlivňují dva výše citované subjekty (schéma 1). Diagnostika a epidemiologie Podle výzkumů trpí v daném období v civilizovaných zemích 2 8 % žen. Termínem premenstruální syndrom (PMS) se označuje kvalitativně i kvantitativně lehčí forma poruchy. Minimálně tímto syndromem trpí % žen a ve svých důsledcích trpí i jejich okolí. Diagnostická kritéria PMDD dle DSM-IV jsou uvedena v tabulce 4. Terapie Přístup k léčbě PMS/PMDD by měl být multimodulární. To znamená, že zahrnuje jak změnu návyků pacientky, tak i přímý zásah specialistů. Jedná se především o vyšetření a péči gynekologicko-psychiatricko-endokrinologickou. Jestliže jsou vyloučeny příčiny primárně gynekologické, respektive endokrinologické, pak je zcela na místě řádná psychiatrická péče. Ta je vhodná jako podpůrná metoda i při zjištění tělesných či laboratorních abnormalit. Obecný postup léčby PMS/PMDD ukazuje schéma 2. Máme na vybranou terapii behaviorální, která spočívá především v nácviku a dietních opatřeních. Druhou cestou, která bývá nezbytná u závažnějších forem, je léčba biologická. Schéma staví na stejnou úroveň a) Nejméně jeden rok trpí pacientka po většinu menstruačních cyklů nejméně pěti ze symptomů: b) Symptomy znatelně poznamenávají interpersonální vztahy c) Potíže nemají souvislost s jiným onemocněním d) Kritéria a, b, c jsou potvrzena denním sledováním alespoň dvou menstruačních cyklů Tab. 4 Diagnostická kritéria depresivní emotivita, pocity beznaděje anxieta, tenze, pocity zranitelnosti nedostatek energie, apatie známky vzteku a irritability porucha pozornosti změny apetitu subjektivní pocit zkroušenosti somatické symptomy: pocit nadmutosti, svalové bolesti afektivní labilita snížení zájmu o obvyklé aktivity změny spánku New EU Magazine of Medicine 1 2/2009 7
3 Schéma 1: Etiologie PMS/ PMDD Schéma 2: Léčba PMS/ PMDD modifikaci menstruačního cyklu, což je věcí intervence gynekologické, a léčbu symptomů, které náleží více do sféry psychiatra. Je věcí té které lékařské školy, jakou z uvedených cest zvolí jako první. Behaviorální léčba PMS/PMDD představuje řadu kroků, které jsou náročnější na čas i chování pacientky. Ale při lehčích formách mohou být úspěšné. Jde o relaxační cvičení, rozumnou fyzickou zátěž v období luteální fáze, omezení stresových podnětů v dané době, harmonizaci vztahů. Zahrnuje i dietní změny, a to především omezení soli, čokolády, kofeinu, nikotinu. Naopak doporučuje dostatek minerálů a lehkou stravu. Nehormonální farmakoterapie PSM/PMDD znamená nespecifickou léčbu a psychotropní medikaci. K nespecifické patří podávání kalcia, vitaminů (především řady B a E), magnézia, někdy i diuretik. Analgetika lze samozřejmě také připustit na dobu nezbytně nutnou. Výsledky podávání psychofarmak jednoznačně podporují užití psychofarmak se serotoninergní aktivitou. Srovnatelně účinné s placebem bylo podání Lithia, maprotilinu, bupropionu a tricyklických antidepresiv. Opakovaně vyšší účinek než při placebu byl naopak prokázán u buspironu, alprazolamu, clomipraminu a SSRI. Studie s SSRI prokázaly signifikantní zlepšení stavu nejméně u 50 % žen. Úlevu popisovalo až 80 % žen. Přibližně v 85 % došlo ke snížení nutnosti užívání jiné medikace, a to především analgetik a benzodiazepinů. U SSRI při léčbě PMS/PMDD byl prokázán rychlý nástup účinku, to znamená efekt často již druhý den po podání, ve většině případů již v průběhu prvního cyklu. Ukázal se dobrý účinek při základní dávce jednotlivých SSRI, vyšší dávky byly vhodné u rezistentních pacientek. Spolu s úpravou psychiky docházelo i ke zlepšení tělesných příznaků. Rovněž se ukázalo, že kromě kontinuální medikace je účinné i intermitentní podávání, tedy aplikace SSRI v době luteální fáze. Zdá se, že teprve třetí cyklus, pokud je bez efektu, je indikací k přerušení léčby SSRI. K dispozici jsou otevřená roční pozorování, kdy nedošlo k poklesu účinnosti u těch pacientek, u nichž se pozitivní výsledky dostavily během prvních tří luteálních fází. Strategii podání SSRI ukazuje schéma 3. Hormonální léčba, a to ať už podávání kontraceptiv, či HRT, je věcí gynekologickou, její popis přesahuje cíl tohoto článku. Autor ji pokládá za další logický krok v léčbě PMS/PMDD. Můžeme shrnout, že premenstruální dysforická porucha je abnormální odpovědí na fyziologickou cirkadiální rytmicitu (ovariální cyklus). Dosud nejsou jasné důkazy o hormonální dysregulaci. Premenstruální dysforická porucha narušuje sociální a rodinné interakce, podobně jako jiná psychická onemocnění. Porucha je dobře léčitelná antidepresivy, zejména ze skupiny SSRI. Vyžaduje dobrou diferenciálně diagnostickou rozvahu a vysokou compliance. Léčba antidepresivy by měla předcházet léčbě hormonální. Schéma 3: Strategie užití SSRI v léčbě PMDD Depresivní poruchy v perimenopauze a menopauze Deprese žen obecně je podmíněna celou řadou objektivních vlivů. Už ze samotného přehledu obecných ri zikových faktorů vyplývá vyšší riziko rozvoje deprese pro ženy (viz tab. 5). Následující dvě tabulky ilustrují ženu jako rizikový subjekt depresivního onemocnění a vyjmenovávají konkrét ní rizikové faktory, kterým je žena vystavena (viz tab. 6 a 7). 8 New EU Magazine of Medicine 1 2/2009
4 pohlaví věk rodinná anamnéza rodinný stav období poporodní perimenopauza 2 častěji u žen maximum mezi 20 a 40 lety 1,5 3 vyšší při pozitivní rodinné anamnéze ženatí muži nižší výskyt než svobodní vdané ženy vyšší výskyt než svobodné zvýšené riziko do 6 měsíců po porodu zvýšené riziko recidivy i v prvních fází Tab. 5: Rizikové faktory pro rozvoj depresivní poruchy Vlivy sociální biologické tradiční novodobé (ekonomické) Tab. 6: Žena jako rizikový subjekt deprese pohlavní hormony spojené s fyziologickým menstruačním cyklem spojené s poruchami menstruačního cyklu Perimenopauza je posledním obdobím v životě ženy, kdy je vystavena vyššímu riziku rozvoje deprese, než je tomu u mužů. V menopauze je již riziko stejné, vznik první fáze onemocnění v tomto období je zřídkavý. Rizikové faktory shrnujeme v tabulce 8. nepřítomnost blízké osoby (rovnocenného partnera) výchova malých dětí ve společné domácnosti nestabilní manželství nižší než středoškolské vzdělání nedostatek aktivit/zálib mimo domov pocity bezmocnosti přítomnost úzkosti anamnéza abúzu Tab. 7: Rizikové faktory rozvoje deprese u žen pozitivní osobní psychiatrická anamnéza (deprese, obtíže v poporodním období, PMDD) rodinná anamnéza afektivních poruch (zvláště v ženské linii) špatný tělesný stav stres sociální, pracovní, rodinný Tab. 8: Rizikové faktory pro rozvoj poruch nálady v období perimenopauzy Perimenopauza sama o sobě je provázena psychickými a biologickými změnami, které jsou v přehledu uvedeny v tabulkách 9 a 10. Často hrozí riziko, že deprese v perimenopauze bude přehlédnuta. Je tomu tak proto, že masivnější tělesné příznaky překryjí vlastní depresivní psychopatologii. V tabulkách 11, 12, 13, 14 uvádíme přehled varovných faktorů a průvodních symptomů. Těm bychom měli věnovat zvýšenou pozornost při úvahách o diagnostice možné perimenopauzální deprese. Mimořádně zavádějící při stanovení správné diagnózy a tím i léčby mohou být průvodní vazomotorické, tělesné a behaviorální příznaky. snížení hladin pohlavních hormonů a jejich dysbalance změny v reaktivitě mediátorových systémů CNS změny v cyklickém průběhu vylučování pohlavních hormonů změny v sexuálních funkcích Tab. 10: Biologické změny v perimenopauze Depresivní symptomy + je třeba zohlednit: věk charakteristika/průběhu cyklů přítomnost vegetativních/vaskulárních změn změny spánku i v kontextu vegetativních prožitků psychiatrickou anamnézu gynekologickou anamnézu včetně kontracepce průběh perimenopauzy u matky zázemí ženy pracovní, sociální, rodinné případné stanovení hormonálních hladin (FSH, LH) Tab. 11: Diagnostika deprese v perimenopauze Tab. 12: Vazomotorické symptomy v perimenopauze Tab. 13: Tělesné symptomy v perimenopauze návaly horka, rudnutí, pocení příznaky zvláště v noci proto: narušení spánku se všemi důsledky především změny orgánové a muskuloskeletární atrofické změny kůže, prsou, urogenitálního traktu, artropatie a osteoporóza, narůstající riziko kardiovaskulárních nemocí fluktuace nálady, zvýšení frekvence dysforických a depresivních stavů, nárůst tenze a vznětlivosti ztráta životní energie, pokles libida, eskalace intenzity dalších symptomů z minulosti (např. bolest hlavy) Tab. 14: Behaviorální změny v perimenopauze prožitek nových vegetativních příznaků registrace změn tělesných/možná ztráta atraktivity definitivní změna v reprodukčních schopnostech změna v sexuální apetenci i funkcích Tab. 9: Psychické změny v perimenopauze Změny v hormonálních hladinách perimenopauzálních žen jsou významné, ale nemohou zcela jednoznačně vysvětlit zvýšené riziko vzniku či rozvoje deprese v tomto období. Toto konstatování ovlivní i terapeutické kroky. New EU Magazine of Medicine 1 2/2009 9
5 Při léčbě je třeba mít vždy na paměti velkou individuální rozlišnost v reakci na účinek i rozvoj vedlejších účinků. Substituce hormonální může být v terapii účinná existuje určitá předem nedefinovatelná skupina žen, u nichž samotná substituce může upravit méně závažnou depresivní symptomatologii. Na druhé straně existuje určité procento žen, které zcela netoleruje substituční terapii v perimenopauze. Dochází u nich ke zhoršení depresivní i tělesné symptomatologie. Antidepresiva jsou při převaze afektivní symptomatologie nad tělesnou léky první volby. Rovněž tak při nesnášenlivosti substituce bychom neměli váhat je použít, a to i přes přítomnou vyšší míru vegetativních perimenopauzálních příznaků. Při volbě antidepresiva bychom měli volit selektivní léky (SSRI, SNRI, NDRI, v případě výrazných poruch spánku NaSSA). Klasická anti depresiva nejsou v této indikaci vůbec vhodná. Hrozí tu vzájemná potenciace jejich vedlejších účinků a vegetativní perimenopauzální symptomatologie. Vzhledem k tomu, že předpokládaný účinek estrogenů v úpravě deprese je zprostředkován serotoninovým systémem, měla by mít teoreticky největší význam SSRI antidepresiva. Antidepresiva lze kombinovat i se substitucí. V léčbě perimenopauzální deprese má své možné místo i hormonální substituce. Při zvažování substituce bychom měli vše konzultovat i s gynekologem a problém velmi podrobně prodiskutovat s pacientkou. Závěr Premenstruální dysforická porucha je velmi často podceňována, a proto i přehlížena. Depresivní onemocnění v perimenopauze i menopauze má svá specifika, která se projevují v klinickém obrazu, je třeba je respektovat i v terapeutických postupech. Proto jsme věnovali pozornost právě těmto dvěma tématům. Na základě teoretických znalostí je třeba hledat nejvhodnější léčbu při respektování individuálního přístupu. Ženy si takovou péči bezesporu zaslouží. Literatura 1. American Psychiatric Association: DSM-IV. Washington, DC, APA, 2004, p Preskorn, S. H. Outpatient management of depression. Professional Commu- 2. Angst, J. Premenstrual dysphoria. Eur. Neuropsychopharmacology, 1999, nication, Inc., Caddo, l999, p , p. S Salloum, I. M.; Daley, D. C.; Thase, M. E. Male, depression and violence. London: 3. Bazire, S. Psychotropic drug directory Mark Alen Publishing, Ltd., Jesses Martin Dunitz, 2000, p. 98. Farm, 2000, p Sauer, W. H.; Berlin, J. A.; Kimmel, S. E.: Selective serotonin reuptake inhibitors 4. Bennett, J. C.; Plumm, F. Cecil textbook of medicine. Philadeplhia: W.B. Saun- and myocardial infarction. Circulation, 104, 2001, p ders Comp. 2004, p Serebruany, V. L.; O Connor, C. M.; Gurbel, P. A. Efect of SSRIs on platelets in pa- 5. Braunwald, E. Harisson s principles of internal medicine. New York: McGraw- tients with coronary artery disease. Am. J. Cardiology, 87, 2001, p Hill Book Comp., 2002, p Shiloh, R.; Nutt, D.; Weizman, A. Atlas of psychotropic pharmacotherapy. Lon- 6. Cleri, L. B.; Berkery-Haywood, R. Oncology, pocket guide to chemotherapy. IV- don: Martin Dunitz, 2000, p th. Edition. Philadelphia: Mosby-Wolfe, 1999, p Stahl, M. S. Psychopharmacology of antidepressants. London: Martin Dunitz, 7. Clinical Practice Guideline. Depression. Columbia: American Medical direc- l997, p tion, l Stahl, M. S. Essential psychopharmacology of depression and bipolar disorder. 8. Cozza, K. L.; Armstrong, S. C.: The cytochrome P450 system. Drug interaction Cambridge: Cambridge University Press, 2000, p principles for medical practice. Washington, DC: American Psychiatric Publish- 23. Spar, E. J.; La Rue, A. Concise guide to geriatric psychiatry. Washington, DC: ing, Inc., 2001, p American Psychiatric Publishing, Inc., 2002, p Jacobson, S. A.; Preis, R. W.; Greenblatt, D. J. Handbook of geriatric psy- 24. Thorpe, L.; Whitney, D. K.; Kutcher, S. P.; Kennedy, S.H. et al. Clinical Guidelines chopharmacology. Washington, DC: American Psychiatric Publishing, for the treatment of depressive disorders. VI. Special populations. Canadian Inc., 2002, p Journal of Psychiatry, June, 2001, 46, suppl. 1, p. 63S 76S. 10. Henn, F.; Sartorius, N.; Helmchen, H.; Lauter, H. Contemporary psychiatry. Ber- 25. Viguera, A. C. Seros in the treatment of PMDD: a critical review. Advances in lin: Springer, 2001, p womens mental health: a decade of progress. Educational program APA, Chi Kasper, S. Die Symptome der Depression beim Mann. CliniCum, Sept Malhi, G. S.; Bridges, P. K.: Management of depression. London: Marin Dunitz, l998, p Pidrman, V. Deprese a kardiovaskulární onemocnění. 3., rozšířené vydání, Praha: Maxdorf, 2004, p. 68. Pidrman, V. Deprese v perimenopauze. Praha: Galén, 2001, p. 32. Preskorn, S. H. Clinical pharmacology of SSRI. Professional Communication, Inc. 1996, Caddo, p cago: APA, 2000, p Wikander, I.; Sunblad, C.; Andersch, B. et al. Citalopram in premenstrua dysphoria. J. Clin. Psychopharmacol., 1998, 18, p Yonkers, K. The association between premenstrua dysphoric disorder and other mood disorder. J. Clin. Psychiatry, 1997, suppl. 15, p Yonkers, K.; Steiner, M. Depression in women. London: Martin Dunitz, l999, p New EU Magazine of Medicine 1 2/2009
Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceMENSTRUAČNÍ A OVULAČNÍ CYKLUS. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
MENSTRUAČNÍ A OVULAČNÍ CYKLUS Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Radka Benešová Ženské pohlavní ústrojí Vznik a cesta neoplozeného
VíceZuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní
VíceOBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA
OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA Co to je obsedantně-kompulzivní porucha? dále jen: OKP (Obsessive compulsive disorder, někdy se používá zkratka OCD) Uvedení do tématu: video a otázky, podněty pro studenty:
VícePsychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Psychofarmaka a gravidita MUDr. Zdeňka Vyhnánková ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO FARMAKOTERAPII V TĚHOTENSTVÍ nemoc většinou znamená větší riziko než léčba indikace by měla být podložená a ne alibistická většina
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VícePARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha
PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VíceKlasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie. Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha
Bolesti hlavy Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie Jolana Marková Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha Bolesti hlavy Klasifikační systém ( IHS) Primární bolesti hlavy skupina 1-4 Sk Sekundármí bolesti
VíceFarmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika
Farmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika Martin Šíma Odd. klinické farmacie FN Na Bulovce 뤈Ô SSRI Citalopram Escitalopram Fluoxetin Fluvoxamin Paroxetin Sertralin SSRI Základní MÚ inhibice
VíceGeriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
Více1. Vymezení normality a abnormality 13
Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21
VíceC Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu
Psychiatrie / P Zkouška Soustavné zapojení do přednáškové a výukové činnosti Zapojení do vědecko-výzkumné činnosti dle zaměření pracoviště Prof. MUDr. Eva Češková, CSc. Prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc.
Více5. PŘÍLOHY. Příloha č. 1 Seznam tabulek. Příloha č. 2 Seznam obrázků. Příloha č. 3 Seznam zkratek
5. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Seznam tabulek Příloha č. 2 Seznam obrázků Příloha č. 3 Seznam zkratek PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM TABULEK Číslo tabulky Název tabulky Strana Tabulka 1 Nejčastější obsahy obsesí a s nimi
VíceSDĚLENÍ Z PRAXE. Doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. 1, MUDr. Klára Látalová 1, RNDr. Ing. Karel Chroust, Ph.D. 2 1
ÚČINNOST A SNÁŠENLIVOST GALANTAMINU V LÉČBĚ ALZHEIMEROVY NEMOCI Doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. 1, MUDr. Klára Látalová 1, RNDr. Ing. Karel Chroust, Ph.D. 1 Psychiatrická klinika, LF UP a FN, Olomouc
VíceOŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU
Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ
VíceMILNACIPRAN U DEPRESIVNÍCH NEMOCNÝCH STARŠÍCH 60 LET
MILNACIPRAN U DEPRESIVNÍCH NEMOCNÝCH STARŠÍCH 60 LET doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D., MUDr. Klára Látalová, prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc. Psychiatrická klinika LF UP v Olomouci Autoři uvádějí stručnou
VíceŽENA A PORUCHY NÁLADY
ŽENA A PORUCHY NÁLADY Vladimír Pidrman GALÉN ŽENA A PORUCHY NÁLADY Vladimír Pidrman ŽENA A PORUCHY NÁLADY Vladimír Pidrman GALÉN Autor doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci,
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VíceRADA A POUČENÍ LÉKAŘE
RADA A POUČENÍ LÉKAŘE Obsah: Uživatelky kombinované hormonální antikoncepce Léčebné účinky kombinované hormonální antikoncepce Kontraindikace kombinované hormonální antikoncepce Vysvětlivky: COC = z anglického
VíceRacionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky
Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS
VíceAsi už opravdu stárnu!?!
Zní to povědomě? Asi už opravdu stárnu!?! Opravdu ho již nepřitahuji? Možná kdyby shodil pár kilo! Už nemá takovou jiskru. Je stále tolik unavený? MOŽNÁ MÁTE NÍZKOU HLADINU TESTOSTERONU Všichni stárneme
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VícePacienti s duáln v ordinaci pro návykovn. vykové nemoci. MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.
Pacienti s duáln lní diagnózou v ordinaci pro návykovn vykové nemoci MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. leden 2005 říjen 2006 323 klientů / 142 v systematické léčbě z nich
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceAfektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli
Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický
VícePsychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
VícePsychosomatika v gynekologii. Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz
Psychosomatika v gynekologii Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz Psychosomatická medicína Z řečtiny: psyché (duše) a soma (tělo) Hledá souvislosti mezi: Tělem, tělesnem Psychikou, duší, vědomými
VíceKongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014
Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014 Je na čase přehodnotit indikace k HRT? Rob L., Pluta M. Gynekologicko porodnická klinika 2 LF UK Praha a FN Motol IfDA 2014, Prague Hilton
VíceSTIMULAČNÍ PROTOKOLY A CO DÁL?! MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D. ReproGenesis Brno
STIMULAČNÍ PROTOKOLY A CO DÁL?! MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D. ReproGenesis Brno STARÁ DOBRÁ KLASIKA Agonistický protokol, antagonistický protokol, flair up protokol. Různé studie, různé závěry ve smyslu toho,
VíceNegativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž
Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající
VíceTereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika
Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha zařazení nálezů do kontextu! MoCA = 22 demence koncentrace, deprese, motivace, delirium. poskytnutí
VíceSOMATOLOGIE Vnitřní systémy
SOMATOLOGIE Vnitřní systémy VY-32-INOVACE-56 AUTOR: Mgr. Ludmila Kainarová POHLAVNÍ SYSTÉM ŽENY FUNKCE 1. tvorba pohlavních buněk vajíček 2. tvorba pohlavních hormonů (estrogen,progesteron) 3. umožnění
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
VíceÚzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal
Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní
VíceDoprava: metro C, stanice Kobylisy, autobus 371 a 374 do zastávky Klecany U Hřbitova
Neurovědy I, IV. ročník letní semestr 2017/2018 MUDr. Tomáš Novák, Ph.D. (tomas.novak@nudz.cz) Datum Hod. Kruh Místo výuky Vyučující Téma (/praktika) 3.4.2018 Klinický 5,6, 3.LF UK, 221 Prof. Bankovská
VícePsychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem
Psychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem A.Hrubcová, O.Pěč Klinika ESET { Skupinové psychoterapeutické programy
VíceVídeňský program pro zdraví žen
Vídeňský program pro zdraví žen Vzdělávání a další vzdělávání ve vídeňských nemocnicích na téma Násilí vůči ženám a dětem Program společně s Kanceláří pro ženy Města Vídeň, Nouzové volání pro ženy 24 hodin
VíceVysoká škola zdravotnická, o. p. s.
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7, PSČ 150 00 OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE ERNESTINE WIEDENBACH MODEL UMĚNÍ POMOCI Místo odborné praxe: Jméno a příjmení studenta: Studijní obor: Ročník
VíceZůstaňte fit a snižte riziko nadváhy po menopauze
Zůstaňte fit a snižte riziko nadváhy po menopauze Nadváha může vést ke zvýšenému riziku srdečních onemocnění, hypertenzi, diabetu, spánkové apnoe, rakovině, osteoartróze a k psychickým problémům. Pro další
VíceVěstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH:
Věstník Ročník 2012 MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 5 Vydáno: 29. ČERVNA 2012 Cena: 59 Kč OBSAH: 1. Doporučený postup při provádění kastrací v souvislosti s parafilně motivovanými sexuálními
VíceObsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba
Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceVyužití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou
Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou Mgr. Markéta Koutná, DSP FZV UP Olomouc školitel: PhDr. Andrea Pokorná PhD., LF MU, Brno Bolest u chronické (nehojící se) rány BOLEST
VíceSpánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská
Spánek v prostředí intenzivní péče Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská Úvod Existuje mnoho studií poukazujících na rizika spojená s nedostatkem spánku u zdravotníků. Jen málo se
VíceNeurohumorální řízení cyklu. Poruchy cyklu.
Katedra porodní asistence LF MU Brno Přednosta: doc.. MUDr. Igor Crha, CSc. Neurohumorální řízení cyklu. Poruchy cyklu. I. Crha Menstruační cyklus Sled pravidelně se opakujících změn řízený osou hypothalamus
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU (SPC)
Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp. zn.:sukls124244/2007 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU DIPHERELINE S.R. 11,25 mg SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU (SPC) 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Prášek: 1
VíceMaturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství
Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -
VíceREZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE
REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Autor: Jakub Flašík Výskyt Hypertenze je definována jako obtížně léčitelná (rezistentni) tehdy když se nedaří dosáhnou cílových hodnot krevního tlaku (
VíceProblematika a prevence posttraumatické stresové poruchy
Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy Posttraumatic Stress Disorder PTSD Bc. Jana Filipová, KARIM FNO PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Slezská univerzita v Opavě
VíceObr. 1 Vzorec adrenalinu
Feochromocytom, nádor nadledvin Autor: Antonín Zdráhal Výskyt Obecně nádorové onemocnění vzniká následkem nekontrolovatelného množení buněk, k němuž dochází mnoha různými mechanismy, někdy tyto příčiny
VíceModely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie 1 Základní ošetřovatelské vzdělání na Mount Sinai Hospital School of Nursing
VícePoruchy příjmu potravy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Poruchy příjmu potravy Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Psychogenní poruchy příjmu potravy Onemocnění, pro která je charakteristická porucha myšlení a jednání ve vztahu k jídlu a vlastnímu vzhledu
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální
VíceONEMOCNĚNÍ CNS FARMAKOLOGIE. Klára Látalová, Vladimír Pidrman Psychiatrická klinika LF UP v Olomouci
ANTIDEPRESIVA S DUÁLNÍM PŮSOBENÍM ÚČINNOST A INDIKACE Klára Látalová, Vladimír Pidrman Psychiatrická klinika LF UP v Olomouci Článek stručně předkládá základní charakteristiky venlafaxinu, milnacipranu
VíceAfektivní poruchy. MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU
Afektivní poruchy MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU AFEKTIVNÍ PORUCHY Hlavní projev: změna nálady ve smyslu snížení (deprese) nebo zvýšení (manie) Definice nálady: déletrvající
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
VíceDavid Rumpík1, Stanislav Los Chovanec1, Taťána Rumpíková1 Jaroslav Loucký2, Radek Kučera3
David Rumpík1, Stanislav Los Chovanec1, Taťána Rumpíková1 Jaroslav Loucký2, Radek Kučera3 Klinika reprodukční medicíny a gynekologie Zlín 1 Imalab s.r.o. Zlín 2 Beckman Coulter ČR, a Imunoanalytická laboratoř,
VíceALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B
ALZHEIMEROVA CHOROBA Hana Bibrlová 3.B Alzheimerova choroba -neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci -změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk
VíceSYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA Mgr. Pavlína Lysá ANAMNÉZA ANAMNESE - "VZPOMENOUT SI" ANAMNÉZA rozhovor lékaře s pacientem,
VíceKapitola 4. Současná terapie PTSD
Kapitola 4 Současná terapie PTSD Terapeutické postupy u PTSP Léčbu PTSP můžeme dělit na farmakologickou a psychoterapii. Racionální farmakoterapie vyžaduje znalost neurobiologie PTSP (viz kapitola 1).
VícePrevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR. CZEch Mental health Study (CZEMS)
Prevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR CZEch Mental health Study (CZEMS) Mgr. Karolína Mladá Národní ústav duševního zdraví Number of Project: CZ.1.05/2.1.00/03.0078 Title: National
VíceSOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ
Studie Mladý ječmen STUDIE NA MLADÝ JEČMEN / r. 2002 Studii vypracoval MUDr. Miloslav Lacina ve spolupráci se společností Green Ways s.r.o.. Probíhala v roce 2002 v období podzim-zima - v období velké
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VíceŽENSKÝ REPRODUKČNÍ SYSTÉM
MUDr. Josef Jonáš ŽENSKÝ REPRODUKČNÍ SYSTÉM a jeho detoxikace 1 Vaječník - základní orgán ženské reprodukce Zdroj: P. Abrams, Lidské tělo 2 Hned při narození je ve vaječníku založeno mnoho folikulů, z
VíceUhrováT. 1,2, Růžička E. 2, Jech R. 2, Urgošík D. 3
UhrováT. 1,2, Růžička E. 2, Jech R. 2, Urgošík D. 3 1 Psychiatrickáklinika I.LF UK a VFN 2 Neurologickáklinika I.LF UK a VFN 3 Odd. stereotaktickéa radiačníneurochirurgie Na Homolce Praha Psychiatrickákomorbidita
VíceAutor: Kouřilová H., Biolková V., Školitel: Šternberský J., MUDr. Klinika chorob kožních a pohlavních, LF UP v Olomouci
Raynaudův fenomén Autor: Kouřilová H., Biolková V., Školitel: Šternberský J., MUDr. Klinika chorob kožních a pohlavních, LF UP v Olomouci Raynaudův fenomén je klinický stav, který je charakterizován občasnými
VíceDEPRESE SENIORÙ V. PIDRMAN
V. PIDRMAN SOUHRN: Autor podává základní přehled symptomatologií pacientů vyššího věku, zabývá se specifickým obrazem a zvláštnostmi u seniorů. Uvádí epidemiologická data o výskytu vyššího věku. Věnuje
VíceV ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní
Obezita a její vliv na sexuální poruchy MUDr. Dita Pichlerová¹ PhDr. Jitka Herlesová¹ MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.² Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D.² ¹OB klinika Praha, ²VFN Praha Spokojenost se sexuálním životem
VícePrezentace Centra psychoterapie
Prezentace Centra psychoterapie Centrum psychoterapie Obsah: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) Založení Centra psychoterapie Bývalí a současní zaměstnanci Patroni CP Informace o skupinové psychoterapii
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/ZCLL1 Základy chemie léčivých látek 1 Vyučující: Mgr.
VícePAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ
PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt
VíceLÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.
Více"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha
"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí
VíceLegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé
VíceTRÁPÍ VÁS DEPRESE V PERIMENOPAUZE
TRÁPÍ VÁS DEPRESE V PERIMENOPAUZE MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. Příručka pro pacientky Obsah ÚVOD...3 DEFINICE A OTÁZKY... 4 CO JE TO DEPRESE?... 7 DEPRESE U ŽEN... 9 TĚLESNÉ A DUŠEVNÍ ZMĚNY V PERIMENOPAUZE...
VíceADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.
ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů
VícePrim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž
ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie
VíceOkruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika
Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika Základní zdroje informací ke zkoušce 1) Přednášky 2) Ayers, S., de Visser, R. (2015). Psychologie v medicíně. Praha: Grada. - kapitoly:
VíceGymnázium Jaroslava Heyrovského. seminární práce
Otázka: Posttraumatický stresový syndrom Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): monie Gymnázium Jaroslava Heyrovského seminární práce Autor: Monika Ehrenbergerová Obsah Úvod Stručná historie Vznik
VíceDEPRESE U KARDIOVASKULÁRNÍHO ONEMOCNĚNÍ
DEPRESE U KARDIOVASKULÁRNÍHO ONEMOCNĚNÍ 0V. Pidrman0 Souhrn Autor popisuje epidemiologii a další souvislosti výskytu deprese a kardiovaskulárního Zdůrazňuje přímou souvislost těchto 2 onemocnění nejen
VíceRADA A POUČENÍ LÉKAŘE
RADA A POUČENÍ LÉKAŘE KOMBINOVANÁ HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE (MOŽNÉ UŽITÍ K YUZPEHO METODĚ) Obsah: a. Uživatelky kombinované hormonální antikoncepce b. Léčebné účinky kombinované hormonální antikoncepce c.
VíceRole klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)
Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší
VíceSSRI VE SPEKTRU ÚZKOSTNÝCH PORUCH
SSRI VE SPEKTRU ÚZKOSTNÝCH PORUCH doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. Psychiatrická klinika LF UP v Olomouci Autor uvádí přehled prevalence úzkostných poruch a deprese, věnuje se jejich vzájemné komorbiditě.
VícePSYCHIATRIE IV. ročník zimní semestr 2010/2011 Modul IIC-Klinicko patologické základy medicíny
IV. ročník zimní semestr 2010/2011 Modul IIC-Klinicko patologické základy medicíny Kurs: Dušnost a bolest na hrudníku (psychiatrie) Zodpovědný pedagog za část psychiatrie: Doc. MUDr. Lucie Bankovská Motlová,
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU DIPHERELINE S.R. 3 mg 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Prášek pro přípravu injekční suspenze: Léčivá látka: Triptorelinum..... 4,2 mg *) (Ut triptorelini
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
Více48 hodin praktických cvičení
Studijní program : Všeobecné lékařství Název předmětu : PSYCHIATRIE Rozvrhová zkratka : PSY/VC022 Rozvrh výuky : 18 hodin přednášek 24 hodin seminářů 48 hodin praktických cvičení Zařazení výuky : 4. ročník,
VíceProč rehabilitace osob vyššího věku?
Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Soustava žláz s vnitřní sekrecí Společná
VíceStátní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017
Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Milovy 2017 Jana Kratěnová Spolupráce s 46 praktickými lékaři pro děti a dorost v 15 městech ČR Celkem 5130 dětí ve věku 5,9,13 a 17 let Data získána v
VíceKlinické hodnocení u bolestí spojených s endometriózou. Bolest, kterou cítíte, je skutečná... i když to ostatní nevidí. A822523
Klinické hodnocení u bolestí spojených s endometriózou Bolest, kterou cítíte, je skutečná... i když to ostatní nevidí. A822523 Studie SOLSTICE se provádí v přibližně 200 výzkumných centrech na celém světě.
VíceMUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha. o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické zařízení SANANIM, Praha
DUÁLN LNÍ DIAGNÓZY komplikace v léčběl a po léčběl drogových závislostz vislostí MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha + o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické
Více3. Výdaje zdravotních pojišťoven
3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu
VíceStudijní program : Bakalář ošetřovatelství - prezenční forma
Studijní program : Bakalář ošetřovatelství - prezenční forma Zařazení výuky : 2. ročník, 3. semestr Rozvrh výuky : 24 hodin seminářů Způsob ukončení : Zkouška po ukončení praktické části výuky v letním
VíceCZEch Mental health Study (CZEMS)
CZEch Mental health Study (CZEMS) MUDr. Pavla Čermáková, Ph.D. 16.8.2017 Výskyt duševních nemocí Disabilita spojená s duševními nemocemi Treatment gap mezera v léčbě Výběr vzorku Paper and pen interviewing
VíceFarmakologie. Hormonální antikoncepce Mgr. Pavlína Štrbová, doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D.
Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Farmakologie Hormonální antikoncepce Mgr. Pavlína Štrbová, doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D. Vlastní opora: 1. Motivační úvod ke kapitole Brainstorming
VíceKrize v životě člověka člověk v obtížných životních situacích obtížné životní situace z psychologického hlediska
Krize v životě člověka člověk v obtížných životních situacích obtížné životní situace z psychologického hlediska Význam pojmu krize, psychická krize Krize bod obratu, zlom v situaci, v normálním průběhu
Více