Z á p i s. 1) Úvodní slovo ředitelky odboru. 2) Novela 18 živnostenského zákona tržní řád obce. Č. j. MV /ODK-2018

Transkript

1 *MVCRX03VI06N* MVCRX03VI06N prvotní identifikátor Č. j. MV /ODK-2018 Z á p i s z porady odboru veřejné správy, dozoru a kontroly se zástupci krajských úřadů, Kanceláře VOP, Svazu měst a obcí, Komory statutárních měst, Sdružení místních samospráv, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj a dalších subjektů konané dne 6. března ) Úvodní slovo ředitelky odboru Poradu zahájila Ing. Marie Kostruhová, ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly, uvítáním všech přítomných účastníků. Stručně pohovořila o jednotlivých bodech připraveného programu a představila vystupující. Uvedla, že přednášená témata reagují na požadavky, které byly Ministerstvu vnitra doručeny na základě jeho výzvy o zasílání podnětů a návrhů k obsahové náplni příštích porad. Následně předala slovo zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu. 2) Novela 18 živnostenského zákona tržní řád obce JUDr. Václav Urban z odboru živností Ministerstva průmyslu a obchodu uvedl svůj příspěvek exkurzem do historie, kdy se ustanovení o tržních řádech stalo součástí živnostenského zákona. Aktuální novela 18 živnostenského zákona, která nabyla účinnosti dne 30. září 2017, byla provedena zákonem č. 289/2017 Sb. Přestože novela obsahuje nové znění celého 18, nejedná se věcně o podstatné změny oproti předchozí právní úpravě. Změna byla provedena především za účelem odstranění některých výkladových nejasností předchozí právní úpravy. Stanovuje se výslovně, co tržní řád vymezuje obligatorně (místa pro nabídku a prodej zboží a pro nabídku a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomu podle stavebního zákona) a co fakultativně např. kapacitu a vybavení tržiště, pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti a další, viz 18 odst. 2. Do oblastí, které lze tržním řádem vymezit, se na doporučení Ministerstva pro místní rozvoj doplňují pravidla, která je třeba ze strany provozovatele tržiště dodržet, aby tržiště mohly řádně užívat i osoby s omezenou schopností pohybu. V odst. 3 se pak stanovuje, že obec může tržním řádem rovněž rozdělit tržiště podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby (např. trhy s keramikou) a může též stanovit, že tržní řád se naopak nevztahuje na některé formy prodeje zboží či poskytování služeb mimo provozovnu (např. na pochůzkový prodej). S ohledem na aplikační praxi se v odstavci 4 výslovně stanovuje, že nařízením obce lze stanovit zákaz některých 1

2 forem prodeje nebo poskytování služeb mimo provozovnu (tj. bez nutnosti vymezovat prodejní místa mimo kolaudovanou provozovnu). Dále se užitá terminologie slaďuje s platnou úpravou stavebního zákona. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) č. j. 9 As 174/2016 ze dne může tržní řád vydaný formou nařízení obce podle 18 živnostenského zákona na území obce upravovat pouze prodej zboží a poskytování služeb, na které se vztahuje živnostenský zákon, tj. nemůže upravovat zejména činnosti taxativně vyjmenované v 3 cit. zákona, které nejsou živnostmi. Z toho vyplývá, že na tržištích a tržnicích (legislativní zkratka tržiště ) lze v rámci prodeje a poskytování služeb, podle NSS regulovat pouze prodej zboží a nabízení a poskytování služeb, které jsou živnostmi podle živnostenského zákona, tj. na těchto místech (tržištích) nelze tržní řádem regulovat prodej zboží a poskytování služeb, které nejsou živnostenským podnikáním. JUDr. Urban se dále věnoval problematice pochůzkového a podomního prodeje. Uvedl, že pochůzkový a podomní prodej nejsou obecně závaznou právní úpravou (zákonem) definovány, jejich vymezení lze provést v tržních řádech. Závěr vyplývající z rozsudku NSS č. j. 9 As 174/2016, resp. jeho aplikace, však může poměrně významným způsobem zasáhnout do možnosti obcí regulovat tyto formy prodeje. Dochází k zúžení legislativních možností obcí tyto formy prodeje na svém území prostřednictvím tržních řádů ovlivnit. Přes popsanou legislativní změnu ustanovení 18 živnostenského zákona zastává Ministerstvo průmyslu a obchodu názor, že jak vymezení, tak podmínky provozu takových druhů prodeje zboží a poskytování služeb, jakými jsou např. restaurační předzahrádky, předsunutý prodej, pojízdný prodej, aj., je možné i nadále regulovat tržním řádem obce. Dosavadní výklad ustanovení 18 živnostenského zákona se totiž podle názoru Ministerstva průmyslu a obchodu z věcného hlediska nijak nemění, a to se zřetelem ke skutečnosti, že výše uvedené způsoby prodeje zboží a poskytování služeb lze chápat jako prodej z míst vymezených pro prodej zboží a pro poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu rozhodnutím, opatřením nebo jiným úkonem vyžadovaným stavebním zákonem ve smyslu 18 odst. 1 živnostenského zákona. S přihlédnutím k tomu, že živnostenským zákonem nejsou pojmy tržiště či tržnice nijak definovány, nelze přitom, než dovozovat možné podřazení výše uvedených míst v souladu s aktuálně platným zněním živnostenského zákona pod legislativní zkratku tržiště. Ministerstvo průmyslu a obchodu se tedy nedomnívá, že k regulaci restauračních zahrádek (předzahrádek) by mělo být t. č. přistupováno prostřednictvím např. obecně závazných vyhlášek v rámci místních záležitostí veřejného pořádku, apod. K novému znění 18 živnostenského zákona není připojeno žádné přechodné ustanovení. Obce by proto měly vydané tržní řády posoudit z hlediska nového znění zákonného zmocnění a případně provést jejich změnu. Pokud by některá ustanovení tržních řádů, jež by přestala odpovídat novému ustanovení 18 živnostenského zákona, nebyla z tržních řádů vypuštěna, musela by být i tak považována za obsoletní (zastaralá, neúčinná), 2

3 a nemohlo by se k nim fakticky přihlížet. Nabízí se otázka, zda by se zřetelem k závěrům vyplývajícím z cit. rozsudku NSS č.j. 9 As 174/2016, nebylo v rámci úvah de lege ferenda na místě zařadit problematiku zákonného zmocnění k vydávání tržních řádů z hlediska vhodnosti spíše do zákona o obcích, nejlépe do oblasti samostatné působnosti v rámci místních záležitostí veřejného pořádku. Ministerstvo průmyslu a obchodu si je vědomo, že ustanovení 18 živnostenského zákona je nyní (třebaže v podstatě pouze určitou legislativní shodou okolností) součástí živnostenského zákona, tuto skutečnost respektuje a z této skutečnosti také při interpretaci tohoto ustanovení při své činnosti vychází. Současně se však nebrání ani jakýmkoliv diskusím nad problematikou současného zařazení ustanovení 18 do živnostenského zákona, tj. např. ani možným úvahám či názorům o případném začlenění problematiky tržních řádů do samostatné působnosti obcí a jiným případným legislativním iniciativám, ať už by byly vyvolány obcemi, Svazem měst a obcí nebo i dalšími orgány veřejné moci či jinými subjekty a směřovaly by k eventuální změně stávající právní úpravy. Ing. Bc. Miroslav Veselý, vedoucí oddělení dozoru z odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra k danému tématu doplnil, že podomní a pochůzkový prodej nelze regulovat OZV v oblasti veřejného pořádku, jelikož se tato činnost zpravidla neodehrává na veřejných prostranstvích, nýbrž v jednotlivých nemovitostech a domech a nemá obecně vliv na veřejný pořádek v obci. V těchto případech pak nelze vycházet ani z judikatury Ústavního soudu, která umožňuje v rámci ochrany veřejného pořádku regulovat činnosti mimo veřejná prostranství, jestliže se jejich důsledek na veřejných prostranstvích projevuje. U pochůzkového a podomního prodeje takový důsledek nenastává. Pokud by uvedená činnost měla být regulován prostřednictvím OZV, bylo by navíc nutné sledovat a v OZV definovat jiný předmět a cíl, než jaký je stanoven v živnostenském zákoně. Ing. Bc. Veselý nepovažuje dále za vhodné včleňovat problematiku tržních řádů do zákona o obcích, ale z důvodu systematizace ponechat všechna konkrétní zmocnění v příslušných speciálních zákonech. Dotazy: Zástupkyně Pardubického kraje, Mgr. Pavlína Venzarová, MPA, vznesla dotaz, zda lze tzv. neživnosti nadále regulovat tržními řády. JUDr. Urban odpověděl, že dle nejnovější judikatury NSS je prostor pro regulaci ze strany obce významně omezen. Ministerstvo průmyslu a obchodu považuje za nejvhodnější řešení sjednotit právní úpravu a včlenit danou problematiku do zákona o obcích. Ing. Bc. Veselý k tomu doplnil, že dozorový orgán by měl respektovat aktuální judikaturu NSS a v případě zjištěné nezákonnosti zahájit dozorová opatření a předložit nařízení k posouzení zákonnosti Ústavnímu soudu. 3

4 Bližší podrobnosti k danému tématu naleznete v příloze č. 1. 3) Portál veřejné správy Slova se ujal Ing. Roman Vrba, ředitel odboru egovernmentu Ministerstva vnitra. Představil nový Portál občana, jehož zkušební provoz byl zahájen počátkem letošního roku. Ostrý provoz bude spuštěn v červenci letošního roku současně s nabytím účinnosti zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, který zavádí ověření totožnosti uživatelů internetového prostředí. Do Portálu občana se bude uživatel přihlašovat svými přístupovými údaji, např. občanským průkazem s elektronickým čipem. Tento nový typ občanského průkazu se začne vydávat od července Portál občana je uživatelské rozhraní, které umožní lidem komunikovat s různými orgány veřejné moci i soukromými institucemi. Jeho hlavním prvkem je velké vyhledávací pole, jehož prostřednictvím by si občané měli vyhledat agendu, kterou potřebují vyřídit. Portál občana by měl jednotně zastřešit celou radu služeb. Aktuálně se spolupracuje s Českou správou sociálního zabezpečení, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, Generálním finančním ředitelstvím a Krajem Vysočina. Systém je postaven tak, aby se mohly přidávat další úřady a instituce. Přes uvedený portál bude možné získat výpisy z různých registrů, vyřizovat e-recepty, jednoduchým způsobem podávat žádosti dle informačního zákona nebo trestní oznámení, vstupovat do portálů jednotlivých státních úřadů nebo soukromých subjektů. Portál bude mimo jiné upozorňovat na konec platnosti osobních dokladů. Ing. Vrba dále uvedl, že Ministerstvo vnitra koncem minulého roku zakoupilo licenci k datovým schránkám, čímž se stalo jejich vlastníkem. Systém datových schránek byl rozšířen o archiv datových zpráv a pole pro ukládání dokumentů. Nebude se již stávat, že přijaté datové zprávy nenávratně zmizí. Nadále však platí, že datová zpráva odeslaná na uživatele je považována za přečtenou. Dotazy: Zástupkyně Pardubického kraje, Mgr. Pavlína Venzarová, MPA, se dotázala, proč zmizela z Portálu veřejné správy e-sbírka s právními předpisy. Ing. Roman Vrba odpověděl, že e-sbírku zpřístupnil na Portálu veřejné správy předchozí vlastník Datových schránek. Ministerstvo vnitra tuto aplikaci muselo stáhnout, jelikož k ní nevlastní licenci. Stále platí, že jediným správným zdrojem zákonů je listinná sbírka zákonů. Mgr. Bc. Jan Šplíchal z Ministerstva vnitra se s účastníky porady podělil o své zkušenosti se zasíláním daňového přiznání prostřednictvím datové schránky. 4

5 4) Aktuální poznatky z činnosti Kanceláře veřejné ochránkyně práv S příspěvkem k danému tématu vystoupila JUDr. Veronika Gabrišová, vedoucí odboru veřejného pořádku a místní správy Kanceláře veřejné ochránkyně práv. V úvodu své prezentace bilancovala předchozí rok pomocí souhrnných statistických údajů o činnosti Kanceláře. Pozitivně hodnotila skutečnost, že ve srovnání minulými roky se občané stále více obracejí na veřejnou ochránkyni práv s podněty, které spadají do její kompetence. Kromě vyřizování podnětů občanů podává ochránkyně práv připomínky vládě k návrhům zákonů, z nichž je přibližně 1/3 plně akceptována. V roce 2017 provedla Kancelář veřejné ochránkyně práv výzkum v oblasti slaďování osobního, rodinného a pracovního života, jehož výsledky prezentovala na mezinárodní konferenci. Dlouhodobě je rovněž řešena problematika nedostupnosti sociálních služeb pro děti i dospělé, ať již s poruchou autistického spektra nebo tělesným či duševním postižením. Nejedná se pouze o nedostatečnou finanční podporu státu, ale také o nepřipravenost poskytovatelů nezbytné služby zajistit. K dalším tématům patřilo dálkové nahlížení do spisů, financování náhradního výkonu rozhodnutí, kontrola plnění povinnosti informování občanů o vyřizování jejich stížností na poskytovatele zdravotních služeb, řešení stížností na nedostatečnou sociální práci ve veřejné správě a předávání výsledků České školní inspekce příslušným orgánům státního dozoru. Od roku 2018 rozšiřuje Kancelář veřejné ochránkyně práv svoji působnost na ochranu práv migrujících pracovníků EU a jejich rodin. Dále se bude věnovat ochraně práv osob se zdravotním postižením v roli monitorovacího orgánu podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Koncem února letošního roku uspořádala Kancelář odbornou konferenci k ochraně práv zvířat, jejíž záznam bude zpřístupněn na webu ochránce. K dalším zkoumaným tématům bude patřit rozdílná praxe v ne/akceptování generální plné moci pro advokáta při vedení správního řízení a vyřizování námitky podjatosti uplatněné mimo právní řízení. Další podrobnosti k danému tématu naleznete v příloze č. 2. K uvedenému tématu nebyl vznesen žádný dotaz. 5) Vyhodnocení dozorové činnosti za rok 2017 Ing. Bc. Veselý, vedoucí oddělení dozoru z odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra, seznámil přítomné se statistickými daty a přehlednou grafikou vypovídající o vybraných činnostech odboru za rok Úvodní část prezentace byla věnována dozoru nad zákonností obecně závazných vyhlášek (dále jen OZV ). Prezentován byl celkový počet zaslaných a posouzených OZV, počet podnětů k dozoru nad OZV, počet nezákonných OZV, dobrovolné zjednání nápravy a podání návrhů na zrušení OZV 5

6 k Ústavnímu soudu. V názorném grafu byl porovnán počet posouzených OZV a jejich návrhů v letech 2012 až Následně se Ing. Bc. Veselý věnoval využívání jednotlivých zákonných zmocnění při tvorbě OZV a podrobněji se zaměřil na oblasti regulace veřejného pořádku. Prezentován byl rovněž vývoj počtu nezákonných OZV, chybovost při využívání jednotlivých zákonných zmocnění a podíl jednotlivých oblastí regulace na počtu nezákonných OZV. Další část prezentace byla zaměřena na dozor nad zákonností usnesení a výkon kontroly, vývoji počtu kontrol a kontrolních zjištění za roky 2007 až 2017 a přehledu zjištěných nedostatků u obcí v roce 2017 dle jednotlivých oblastí. Následující statistická data pojednávala o podnětech k dozoru nad dodržováním informačního zákona a, vývoji počtu správních řízení v dané oblasti. Závěrečná část prezentace byla věnována územním anomáliím a metodické a koordinační činnosti odboru. Další podrobnosti k danému tématu naleznete v příloze č. 3. K uvedenému tématu nebyl vznesen žádný dotaz. 5) Proces výkonu dozoru vykonávaného krajskými úřady nad přenesenou působností obcí Ing. Bc. Veselý sdělil, že na poradě konané dne 7. září 2017 byly krajské úřady požádány o poskytnutí následujících informací: - plnění povinnosti obcí zasílat nařízení obce krajskému úřadu, - vyhodnocení spolupráce s jednotlivými ústředními správními úřady při výkonu dozoru (role ústředního správního úřadu při sjednocování výkonu dozoru, metodická pomoc krajům při výkonu dozoru popř. obcím při tvorbě nařízení), - poznatky z výkonu dozoru nad přenesenou působností (zkušenosti z ponechání prostoru pro dobrovolnou nápravu, aplikovatelnost postupu při výkonu dozoru dle zákona o obcích), - návrh věcných okruhů (zmocnění k vydání nařízení obce), které by krajský úřad chtěl diskutovat na další poradě vč. konkrétních dotazů k dané problematice. Účelem žádosti o poskytnutí těchto údajů bylo naplnění koordinační role Ministerstva vnitra, které má zájem přispět k odstranění případných problémů při výkonu dozoru a ke zkvalitnění spolupráce mezi krajskými úřady a gestory jednotlivých zákonů. Termín k zaslání podkladů byl stanoven do 20. října Zaslané informace měly sloužit k oslovení gestorů příslušných zákonů a k zajištění jejich účasti na poradě a prezentaci požadovaných témat. Současně diskuze nad tímto tématem měla přispět k odstranění nejednotného postupu krajských úřadů při výkonu dozoru a jeho vykazování v podkladech pro hodnotící zprávu, 6

7 který zkresluje souhrnné statistiky a neumožňuje objektivní obraz o kvalitě výkonu přenesené působnosti vykonávané obcemi. Na výzvu Ministerstva vnitra do data konání porady reagovalo celkem 9 krajských úřadů, přičemž 4 kraje nereagovaly vůbec. O své poznatky se s Ministerstvem vnitra nepodělily kraje: Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a Vysočina. Podrobnosti k danému tématu naleznete v příloze č. 4. K uvedenému tématu nebyl vznesen žádný dotaz. 5) Nový systém odměňování členů zastupitelstev obcí Ing. Bc. Tomáš Pösl, vedoucí oddělení kontroly z odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra pohovořil o nejčastějších dotazech spojených s novou právní úpravou odměňování členů zastupitelstev obcí. Konkrétní dotazy a příslušné odpovědi naleznete v příloze č. 5. K uvedenému tématu nebyl ze strany účastníků porady vznesen žádný dotaz. 6) Různé V rámci posledního bodu programu vystoupil JUDr. Adam Furek, vedoucí oddělení legislativně-právního z odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra, se svým příspěvkem k připravované novelizaci informačního zákona. Seznámil přítomné s důvodem předložení návrhu novely předmětného zákona a jeho obsahem. Upozornil, že připravovaná novela není zaměřena na rozšiřování důvodů pro neposkytnutí informací. Dále uvedl, že do mezirezortního připomínkového řízení by měl být návrh novely rozeslán do poloviny března S předložením vládě se počítá cca kolem poloviny roky, nejdéle však do 31. října 2018, a to v závislosti na rozsahu uplatněných připomínek. Ministerstvo vnitra rovněž počítá se zveřejněním návrhu novely na svých webových stránkách, aby mohl být připomínkován širokou veřejností. JUDr. Furek dále pohovořil o základním obsahu připravované novelizace, reakci na platový nález Ústavního soudu a na nález Ústavního soudu k veřejným institucím. Podrobnosti k danému tématu naleznete v příloze č. 6. 7

8 K uvedenému tématu byly vzneseny dotazy týkající se problematiky opakovaných stížností, úhrady nákladů za poskytnutí informací, prodloužení 15-ti denní lhůty pro vyřízení žádosti, poskytování informací ze správních spisů. Ke všem výše uvedeným dotazům JUDr. Adam Furek sdělil, že uvedené problémy aktuální návrh novely informačního zákona neřeší z důvodu jeho snadnější průchodnosti legislativním procesem. Pokud by byl návrh novely příliš rozsáhlý a obsahoval by kontroverzní témata, neprošla by novela jako celek, v důsledku čehož by pak nedošlo ani k dílčím naléhavým změnám. Závěrem porady poděkoval Ing. Bc. Veselý vystupujícím za prezentované příspěvky a účastníkům porady za jejich aktivní přístup. Uvedl, že další porada je plánována na úterý 4. září Zpracoval odbor veřejné správy, dozoru a kontroly V Praze dne 13. března 2018 Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Přílohy zápisu: 1. Tržní řády, novela Poznatky z činnosti KVOP 3. Vyhodnocení dozoru za rok Dozor vykonávaný KÚ 5. Odměňování členů zastupitelstev 6. Novelizace informačního zákona 8