Nové povinnosti dle zákona o střetu zájmů

Transkript

1 Krajský úřad Jihomoravského kraje Porada ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje s tajemnicemi a tajemníky obecních úřadů obcí typu I, II, III Brno, 7. března 2017 Nové povinnosti dle zákona o střetu zájmů Informace k zákonu č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb. Předkládá: Mgr. Martin Koníček vedoucí odboru kancelář ředitelky Kontaktní osoba pro případné dotazy: Mgr. Petra Košťálová, odbor kancelář ředitelky KrÚ JMK tel: , mail: kostalova.petra@kr-jihomoravsky.cz

2 Dne byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony (dále jen novela zákona nebo zákon o střetu zájmů ). Touto novelou zákona dochází od 1. září 2017 k výrazným změnám v oblasti střetu zájmů, které lze shrnout do níže uvedených bodů: I. Zavedení centrálního evidenčního orgánu a centrálního elektronického registru oznámení II. Zavedení tzv. podpůrných orgánů III. Povinnosti spojené s prvotním zavedením údajů do centrálního registru oznámení IV. Povinnost veřejných funkcionářů podat oznámení na začátku výkonu funkce V. Nahlížení veřejnosti do registru oznámení VI. Dopad novely zákona o střetu zájmů do oblasti veřejných zakázek a poskytování dotací a investičních pobídek Níže předkládáme krátké shrnutí nejvýznamnějších změn zaměřených na činnost obecních úřadů obcí typu I, II, III: I. Zavedení centrálního evidenčního orgánu a centrálního elektronického registru oznámení Ke dni účinnosti zákona bude nově zřízen centrální elektronický registr oznámení jako informační systém veřejné správy, jehož správcem bude Ministerstvo spravedlnosti. Od tak bude zaveden nový systém evidování oznámení dle zákona o střetu zájmů, jehož součástí bude centrální evidenční orgán (Ministerstvo spravedlnosti) a orgány poskytující centrálnímu evidenčnímu orgánu informace o veřejných funkcionářích (tzv. podpůrné orgány). Centrální evidenční orgán bude v oblasti střetu zájmů zajišťovat: evidenční činnost v podobě přijímání a evidence elektronických oznámení dle zákona o střetu zájmů, kontrolní činnost v podobě dohledu nad úplností údajů uvedených v oznámení, zajištění kontroly správnosti podaných oznámení a zajištění případných žádostí o doplnění podaných oznámení, v případě zjištěného pochybení bude centrální evidenční orgán informovat správní orgán příslušný jednat o právních deliktech dle zákona o střetu zájmů, metodickou činnost Ministerstvo spravedlnosti se od účinnosti novely zákona stává ústředním správním úřadem pro oblast střetu zájmů, který bude veřejným funkcionářům, jakož i správním orgánům příslušným jednat o právních deliktech dle zákona o střetu zájmů, poskytovat metodickou pomoc, poskytování přístupových údajů žadatelům o nahlédnutí do centrálního registru oznámení týkajících se veřejných funkcionářů dle 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, statistickou činnost v podobě sběru a zveřejňování statistických údajů z oblasti střetu zájmů. V souvislosti se zavedením centrálního elektronického registru oznámení novela zákona veřejným funkcionářům zakotvuje povinnost podávat oznámení dle zákona o střetu zájmu v elektronické podobě na jednotném formuláři, jehož strukturu a formát stanoví 2

3 Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Po nabytí účinnosti novely tak veřejní funkcionáři již nebudou podávat oznámení v písemné podobě. Blíže viz 12 odst. 5 zákona o střetu zájmů ve znění zákona č. 14/2017 Sb. Činnost dosavadních evidenčních orgánů (tj. ředitele krajského úřadu, tajemníka úřadu, starosty obce, kde není tajemník ustanoven) přebírá účinností novely centrální evidenční orgán, popř. podpůrné orgány. Dosavadní evidenční orgány mají dle přechodných ustanovení zákona povinnost uchovávat oznámení o střetu zájmů a žádosti o nahlížení do registru oznámení podaná před nabytím účinnosti novely v listinné podobě, a to po dobu 5 let od nabytí účinnosti zákona, tj. do II. Zavedení tzv. podpůrných orgánů Vedle centrálního evidenčního orgánu novela zákona o střetu zájmů počítá i s činností tzv. podpůrných orgánů, tedy orgánů poskytujících součinnost centrálnímu evidenčnímu orgánu. Mezi tyto orgány dle 14a odst. 2 zákona patří krajský úřad, obecní úřad, úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města. Zákon stanovuje, že činnost podpůrných orgánů je vykonávána v přenesené působnosti. Podpůrný orgán: - dodává centrálnímu evidenčnímu orgánu údaje o veřejných funkcionářích v rozsahu stanoveném 14a odst. 1 zákona o střetu zájmů, a to do 15 dnů od zahájení či skončení výkonu funkce předmětného veřejného funkcionáře; - informuje veřejné funkcionáře o zápisu údajů o zahájení či skončení výkonu funkce do centrálního registru oznámení a o datu, dokdy je veřejný funkcionář povinen podat oznámení dle zákona o střetu zájmů; - předává veřejným funkcionářům přihlašovací údaje do centrálního registru oznámení. Obecní úřad, úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města výše uvedené činnosti zajišťuje ve vztahu k: a) členům zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, kteří jsou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni, b) starostovi obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, místostarostovi obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, nebo členům rady obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, kteří nejsou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni, c) členům statutárního orgánu, členům řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu příspěvkové organizace obce, městského obvodu, nebo městské části územně členěného statutárního města, d) vedoucím zaměstnancům 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace obce, městského obvodu, nebo městské části územně členěného statutárního města, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení, 3

4 e) vedoucím úředníkům územního samosprávného celku podílejícím se na výkonu správních činností zařazeným do obecního úřadu, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města. Obecní úřady, úřady městského obvodu či úřady městské části územně členěného statutárního města se od stanou podpůrnými orgány, přičemž činnosti podpůrného orgánu budou vykonávat nejen ve vztahu ke svým veřejným funkcionářům, ale i ve vztahu k veřejným funkcionářům svých příspěvkových organizací. V praxi bude proto nezbytné, aby si obecní úřad nastavil s ředitelem nebo členem statutárního orgánu příspěvkové organizace pravidla včasného informování o personálních a organizačních změnách v příspěvkové organizaci tak, aby měl relevantní informace včas k dispozici a mohl tak činnost podpůrného orgánu vykonávat v souladu s lhůtami stanovenými zákonem o střetu zájmů. III. Povinnosti spojené s prvotním zavedením údajů do centrálního registru oznámení V souvislosti s potřebou zavedení prvotních údajů do centrálního registru oznámení jsou v přechodných ustanoveních zákona vymezeny tyto povinnosti a s nimi spojené lhůty: - povinnost podpůrných orgánů zavést údaje o veřejných funkcionářích do registru oznámení: do 30 dní od účinnosti zákona, tj. do povinnost veřejných funkcionářů, kteří ke dni účinnosti zákona vykonávají funkci předpokládanou zákonem o střetu zájmů nebo výkon své funkce zahájí do , podat elektronické oznámení do centrálního registru oznámení: v období od do zpřístupnění centrálního registru oznámení veřejnosti: od Povinnost veřejných funkcionářů podat oznámení dle dosavadního znění zákona ke dni není novelou zákona dotčena. IV. Povinnost veřejných funkcionářů podat oznámení na začátku výkonu funkce Novela zákona zavádí veřejným funkcionářům povinnost podat oznámení dle zákona o střetu zájmů již při zahájení výkonu funkce, a to do 30 dnů ode dne, kdy příslušný podpůrný orgán zapíše údaje o veřejném funkcionáři do centrálního registru oznámení. Veřejný funkcionář po zapsání těchto údajů podá do centrálního registru elektronické oznámení, v němž uvede údaje aktuální ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu své funkce. Podpůrný orgán je povinen údaje do registru zavést do 15 dnů od zahájení výkonu činnosti funkce veřejného funkcionáře. Výjimka se uplatní pouze v souvislosti se zřízením centrálního registru, kdy dle 4

5 přechodných ustanovení zákona jsou lhůty pro zápis údajů i pro podání oznámení delší (viz bod III. tohoto materiálu). Po celou dobu výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen podávat oznámení dle zákona o střetu zájmů vždy do 30. června následujícího kalendářního roku. V čl. II bodě 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. je uvedena výjimka z této povinnosti vztahující se k zavedení prvotních údajů do registru oznámení. Při skončení výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen podat oznámení do 30 dnů ode dne, co příslušný podpůrný orgán zapíše údaje o skončení výkonu funkce do centrálního registru oznámení. Podpůrný orgán má opět povinnost zapsat údaje do registru do 15 dní od skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře. V. Nahlížení veřejnosti do registru oznámení V oblasti nahlížení veřejnosti do údajů vedených v registru oznámení zákon o střetu zájmů nově rozlišuje mezi veřejnými funkcionáři dle 2 odst. 1 zákona (tzn. politiky) a veřejnými funkcionáři dle 2 odst. 2 zákona (tzn. nepolitiky). V případě politiků bude veřejnost moci od nahlížet do podaných oznámení v celém rozsahu (s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci ve vlastnictví veřejného funkcionáře). Pro nahlížení nebude nutná žádná zvláštní registrace, údaje z podaných oznámení politiků budou na internetu přístupné veřejnosti za podmínek stanovených zákonem o ochraně osobních údajů, přičemž budou zejména logovány (a uchovávány) informace o elektronické komunikaci, kdy a kým bylo k osobním údajům politiků přistupováno. V případě nepolitiků novela zákona zvyšuje ochranu jejich osobních údajů. Podle současného znění zákona může veřejnost nahlížet do oznámení nepolitiků ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako do oznámení politiků. Po účinnosti novely bude veřejnost moci bez dalšího nahlížet pouze do údajů o tom, zda nepolitik podal či nepodal oznámení dle zákona o střetu zájmů. Více údajů o veřejném funkcionáři nepolitikovi získá osoba pouze na základě individualizované žádosti zaslané centrálnímu evidenčnímu orgánu, v níž žadatel vymezí konkrétního nepolitika, o němž informace žádá, a to dle jména, příjmení, popř. dle funkce a subjektu, v níž nepolitik funkci vykonává. Evidenční orgán zašle žadateli přístupové údaje do registru oznámení, které umožní náhled pouze na konkrétního nepolitika. Platnost těchto přihlašovacích údajů je 6 měsíců. Zákon pod hrozbou sankce zakotvuje výslovný zákaz poskytovat přihlašovací údaje třetí osobě. VI. Dopad novely zákona do oblasti veřejných zakázek a poskytování dotací Novela zákona o střetu zájmů zasahuje i do oblasti zadávání veřejných zakázek a oblasti poskytování dotací a investičních pobídek, a to ustanovením 4b a 4c zákona, která nabyla účinnosti k

6 Dle 4b zákona o střetu zájmů se obchodní společnosti, v níž člen vlády či vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25% účasti společníka, nesmí účastnit zadávacích řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a to ani v pozici poddodavatele, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Dané obchodní společnosti nesmí být zadavatelem zadána ani veřejná zakázka malého rozsahu takové jednání je neplatné. Dle 4c zákona o střetu zájmů je zakázáno poskytnout dotaci nebo investiční pobídku obchodní společnosti, ve které člen vlády či vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo jím ovládaná osoba podíl představující alespoň 25% účasti společníka. Prezident republiky předložil dne Ústavnímu soudu návrh na zrušení 4b 4c zákona o střetu zájmů ve znění zákona č. 14/2017 Sb. pro jejich rozpor s ústavním pořádkem. VII. Další změny zákona o střetu zájmů Novela zákona o střetu zájmů přináší i další změny v oblasti úpravy střetu zájmů, které ve stručnosti uvádíme níže: 1) Rozšíření zákazu konkurence i na ovládané osoby Dle dosavadního znění 6 zákona o střetu zájmů se veřejný funkcionář nesměl po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval. Novela zákona o střetu zájmů rozšiřuje uvedený zákaz konkurence i na osoby výše specifikovanou právnickou osobou zřízené nebo ovládané. 2) Vytvoření systému sankcí Novela zákona o střetu zájmů vytváří systém sankcí dle závažnosti protiprávního jednání a rozšiřuje subjekty, které se mohou dopustit správního deliktu i na právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Dle dosavadního znění zákona mohly být ukládány sankce pouze fyzickým osobám, jež se dopustily přestupku na úseku střetu zájmů. Nyní jsou správní delikty rozděleny do 3 kategorií dle závažnosti, přičemž závažnost protiprávního jednání je promítnuta i do výše sankcí spojených se spácháním správních deliktů. Správními orgány příslušnými jednat o právních deliktech dle zákona o střetu zájmů nadále zůstávají obecní úřady obce s rozšířenou působností, popř. Úřad pro ochranu osobních údajů. 6

7 3) Zákaz být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku Výše uvedený zákaz je nově zakotven v 4a zákona o střetu zájmů, dle kterého veřejný funkcionář uvedený v 2 odst. 1 (politik) nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Tuto činnost je veřejný funkcionář povinen ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začal vykonávat svou funkci, nejpozději však do 60 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Veřejný funkcionář, který svou účast neukončí, nesmí v dané obchodní korporaci vykonávat hlasovací práva a zároveň se dopouští přestupku 23 odst. 1 písm. a) zákona. Prezident republiky předložil dne Ústavnímu soudu návrh na zrušení 4a zákona o střetu zájmů ve znění zákona č. 14/2017 Sb. pro jeho rozpor s ústavním pořádkem. 7