POLITIKY EU. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Transkript

1 POLITIKY EU Společná dopravní politika Regionální politika a strukturální fondy Sociální politika Politika životního prostředí Energetická politika Politika evropského sousedství Politika ochrany spotřebitele Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

2 Společná dopravní politika Evropská integrace, rostoucí obchod spolehlivé fungování dopravy Volný pohyb zboží a osob Významná role v EU Ovlivňuje další oblasti

3 Společná dopravní politika Stagnace až do 80. let 20. století. Rozvoj dopravní politiky: JEA. zjednodušení procedury rozhodování v Radě, aplikace pravidel dopravní politiky, zahrnutí letecké a námořní dopravy. Maastrichtská smlouva TENs. 2001: Bílá kniha Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout. změna poměru mezi využíváním jednotlivých druhů dopravy, zlepšování dopravní infrastruktury, zlepšování postavení uživatele (spotřebitele), posilování významu EU v odvětví dopravy v globálním měřítku.

4 Průměrný meziroční nárůst různých typů dopravy mezi zeměmi EU-27 v období (námořní a vzdušná přeprava pouze mezi státy EU)

5 Porovnání růstu nákladní dopravy s růstem HDP v EU-27

6 Společná dopravní politika Silniční doprava Zhruba ¾ dopravních služeb v rámci EU. Otevírání trhu bylo problematické a pomalé. Patří k největším znečišťovatelům životního prostředí přísná ekologická pravidla. Problematika bezpečnosti.

7 Vnitrostátní a mezinárodní silniční přeprava podle mil. tkm přepravovaného nákladu (2010)

8 Snižování negativních vlivů silniční dopravy na životní prostředí hlukové bariéry podél dopravních cest, katalyzátory montované do automobilů, alternativní paliva, snižování spotřeby benzínu, náhrada olovnatých benzínů bezolovnatými, stavba silničních obchvatů sídel, telematické a elektronické navigační systémy.

9 Společná dopravní politika Železniční doprava Původně dominantní postavení. V současnosti mnoho železnic ztrátových, udržovány státními dotacemi. Cíl: oživení železnic, podpora projektů, které povedou k přesunu dopravy ze silnic na železnici.

10 Rychlodráhy v Evropě

11 Společná dopravní politika Letecká doprava největší rozmach, nárůst konkurence citlivá na ekonomický vývoj Osobní letecká přeprava v zemích EU (2009)

12 Top-10 leteckých spojů v rámci EU (2009)

13 Společná dopravní politika Námořní doprava nejdůležitější pro zahraniční obchod EU (85% obchodu se třetími zeměmi). Doprava po vnitřních vodních tocích význam tam, kde protékají velké vodní toky (Rýn, Dunaj apod.). Hlavní nákladní přístavy (2010)

14 Společná dopravní politika Transevropské sítě Cíl: posílení fungování vnitřního trhu. Sociální a ekonomická soudržnost. Stanovení priorit při rozvoji infrastruktury. Upevnění konkurenceschopnosti EU. Spojení se sousedními zeměmi. Oblasti: Doprava TEN-T (silniční a kombinovaná doprava, vodní cesty a námořní přístavy a evropská síť vysokorychlostních vlaků. Telekomunikace eten (rozvoj elektronických služeb založených na využití telekomunikačních sítí). Energetické sítě TEN-E (dodávky elektřiny a zemního plynu)

15 Regionální politika a strukturální fondy Cíl: snižovat hospodářské a sociální rozdíly. Potřeba řešit regionální nerovnosti (snížit heterogenitu). Ustanovení o jednotné regionální politice zahrnuto do JEA. Regionální politika v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti za pomoci výdajů ze strukturálních fondů a Kohezního fondu.

16 Regionální politika a strukturální fondy Vymezení regionů hierarchická klasifikace NUTS (Nomenclature des Unites Territoriales Statistique) NUTS 0; 1 stát; území NUTS 2 oblasti v SR jsou 4 (Bratislavský kraj, Západní Slovensko, Střední Slovensko, Východní Slovensko) NUTS 3 kraje 8 krajů (Bratislavský, Trnavský, Trenčianský, Nitranský, Žilinský, Banskobystrický, Prešovský, Košický) NUTS 4 okresy 79 okresů

17

18 Regionální politika a strukturální fondy Prioritní cíle : Cíl 1 podpora rozvoje a strukturálního přizpůsobování regionů, které ve svém rozvoji zaostávají za ostatními (dosahují nižšího HDP na hlavu než je 75% průměru EU). Cíl 2 podpora hospodářské a sociální konverze oblastí, které se potýkají se strukturálními problémy. Cíl 3 podpora adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.

19 Regionální politika a strukturální fondy Cíle v období

20 Regionální politika a strukturální fondy Cíle v období Konvergence k urychlení hospodářského rozvoje regionů, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75% průměru společenství (financováno z ERDF, ESF a Kohezního fondu). Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost území Společenství mimo cíl Konvergence (nahrazují cíle 2 a 3). Způsobilé jsou rovněž bývalé regiony cíle 1 ( ), které již nesplňují kritéria Konvergence (financováno z ERDF a ESF).

21 Regionální politika a strukturální fondy Cíle v období Evropská územní spolupráce přeshraniční (prostřednictvím společných programů), nadnárodní, meziregionální (vytváření sítí pro spolupráci a výměnu zkušeností v rámci celé EU). (financováno z ERDF)

22 Konvergenční regiony Phasing-out regiony Phasing-in regiony Kompetitivní regiony Phasing-out regiony: regiony původní EU-15, které v období převyšují kritérium 75% průměru HDP/obyv., ovšem v případě nerozšíření EU by zůstaly pod touto hranicí.

23 Regionální politika a strukturální fondy Phasing-in regiony: regiony s HDP na osobu méně než 75% průměru EU-15 (v období ), ale více než 75% průměru EU-15 v období

24 Regionální politika a strukturální fondy Přeshraniční spolupráce v období ČR / SR

25 Regionální politika a strukturální fondy Strukturální fondy Evropský fond regionálního rozvoje (European Rural Development Fund, ERDF) jeho prostředky tvoří největší část výdajů strukturálních fondů. Podporuje např. investice do výroby vytvářející pracovní místa, investice di infrastruktury, investice do vzdělání a zdraví v regionech, rozvoj místního potenciálu, investice zaměřené na životní prostředí apod.

26 Regionální politika a strukturální fondy Evropský sociální fond (ESF) Všeobecným posláním ESF je podpora opatření pro boj s nezaměstnaností, rozvoj lidských zdrojů, rovné příležitosti a rozvoj hospodářské a sociální soudržnosti. Do roku 2006 ještě mezi strukturální fondy patřily: EAGGF, sekce Orientace a FIFG.

27 Financování z ESF

28 Regionální politika a strukturální fondy Kohezní fond (Fond soudržnosti) Neřadí se již mezi strukturální fondy, neboť jeho využití je omezeno pouze na členské země s nejnižší úrovní dosahovaného průměrného HDP na obyvatele (pod 90% průměru EU). Fond soudržnosti vznikl na základě Maastrichtské smlouvy Hlavní podporované aktivity: životní prostředí, dopravní infrastruktura.

29 Fond solidarity zřízen v roce 2002 rychlá a flexibilní finanční pomoc při velkých přírodních katastrofách pokud škoda postiženého státu přesáhne 0,6% HDP rozpočet 1 mld., ročně se využije asi 75 mil. určen nejen pro členské země, ale i pro kandidátské státy ČR jej využila již po povodních v roce 2002

30 Sociální politika Rozdílný přístup členských států. Snaha otevřít společný trh trh pracovních sil. Očekávání: zlepšení sociální situace a vyrovnání podmínek v členských zemích. ESF

31 Sociální politika Sociální politika v JEA: Harmonizace podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Návrh na rozvíjení dialogu mezi sociálními partnery (zaměstnavateli a zaměstnanci) na evropské úrovni Cíl: posilovat ekonomickou a sociální soudržnost

32 Sociální politika 1989: Sociální charta (Charta základních sociálních práv pracujících Společenství) zásady, na kterých stojí evropský sociální model v oblasti pracovních a životních podmínek. Smlouva o EU (Úmluva o sociální politice) Amsterodamská smlouva (G.B. se připojuje k Úmluvě) Doposud se nevytvořila žádná společná nadnárodně spravovaná politika. Problém nezaměstnanosti (vyšší míry než v USA nebo Japonsku).

33 Sociální politika

34 Sociální politika Sociální politiku má v Evropské komisi na starosti Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Oblasti: tvorba pracovních míst a zvyšování jejich kvality, volný pohyb pracovníků a koordinace systémů sociálního zabezpečení, zlepšování pracovních podmínek (např. prosazování společných norem na pracovišti), sociální začleňování a boj proti diskriminaci, rovnost mužů a žen.

35 Politika životního prostředí Patří k nejmladším politikám, zmíněna v JEA. Problematika ŽP řešena od 70. let. Hlavní důvody založení politiky životního prostředí: postupující devastace ŽP, nemožnost řešení ekologických problémů v rámci jednotlivých států. Od 1973 akční programy (do současnosti 6). Evropská agentura pro životní prostředí informační databanka, spolupracuje s mezinárodními organizacemi.

36 Energetická politika Řízení energetické produkce, zásobování energií, regulace spotřeby energie. Cíl: restrukturalizace energetického sektoru, úspory energie, větší efektivnost využívání energie. Úzce spojena s dalšími oblastmi (např. ŽP, transevropské sítě apod.) Zůstává pouze v rovině spolupráce. Obtížná shoda na jednotné koncepci (viz pohled Rakouska a ČR na jadernou energetiku).

37 Politika evropského sousedství Založena v roce Týká se bezprostředních sousedů EU na východě (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Moldávie) a jihu (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko,Libanon, Libye, Maroko, Sýrie, Tunisko a území palestinské samosprávy). Sleduje posílení vztahů mezi EU a partnerskými zeměmi. Dodatečně rozšířena o kavkazské republiky Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii.

38 Politika ochrany spotřebitele V EU-27 žije téměř půl miliardy potenciálních spotřebitelů. Cíle: zajistit spotřebitelům v rámci jednotného trhu stejně vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti. Zaměřuje se na: ochranu zdraví, bezpečnost a zájmy konzumentů, společný přístup k zákazníkům a práva na informace. Počátek v roce 1975: EK představila Předběžný program EHS o ochraně spotřebitele, který se stal základem spotřebitelské legislativy.

39 Politika ochrany spotřebitele Za skutečný začátek komunitární spotřebitelské politiky můžeme považovat až JEA. Mezi spotřebitelské priority strategie na roky patří: lepší monitoring spotřebitelských trhů i vnitrostátních spotřebitelských politik, efektivnější vymáhání právních předpisů a domáhání se spotřebitelský práv (např. kolektivní či alternativní řešení), zvýšení bezpečnosti výrobků prostřednictvím vývoje nástrojů pro sledování trhu (RAPEX, spolupráce s Čínou a USA), umístění spotřebitele do centra zájmu ostatních politik a právních předpisů EU,

40 Politika ochrany spotřebitele větší ochrana spotřebitele na mezinárodních trzích, lepší informovanost, například skrze posílení evropských spotřebitelských center, zvýšení blahobytu spotřebitelů z hlediska ceny, kvality, různorodosti a dostupnosti zboží, transparentnější trh posilující postavení spotřebitelů (větší možnost volby např. pokud jde o cenu a kvalitu produktů). Podle zprávy z roku 2009 se 50 procent oznámení vadných výrobků týká hraček a domácích spotřebičů, které pocházejí většinou z Číny.