JEZDECKÝ KLUB SRPEK, KUŘIM DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Transkript

1 září 2015

2

3 INVEK s.r.o., Vinohrady 998/46, Brno, Czech Republic IČ: , DIČ: CZ Záznam o vydání dokumentu Název dokumentu: Zakázka/Dokument: Objednatel: /D01 KNESL+KYNČL s.r.o. Účel vydání: Stupeň utajení: Finální dokument Bez omezení Vydání Popis Zpracoval Kontroloval Schválil Datum 01 Finální dokument P Mynář E Ondráčková E Ondráčková Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď výrazně označena NAHRAZENO, nebo zničena. Rozdělovník: 4 výtisky + elektronicky 1 výtisk + elektronicky KNESL+KYNČL s.r.o. archiv INVEK s.r.o. INVEK s.r.o, 2015 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného projektu) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, společnosti INVEK s.r.o. Strana: 1 z 46

4 Seznam zpracovatelů Datum zpracování dokumentace: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: Podpis zpracovatele dokumentace: Dokumentaci zpracoval: Ing. Petr Mynář Datum zpracování: Seznam osob, které se podílely na zpracování: Vedení projektu, zpracování dokumentace: Ing. Petr Mynář, Brno, tel.: držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku MŽP č.j.: 1278/167/OPVŽP/97 ze dne , prodloužena rozhodnutím MŽP č.j.: 43733/ENV/11 ze dne Mgr. Edita Ondráčková, Popůvky, tel.: držitel osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oboru hydrogeologie, MŽP č.j.: 584/820/3860/03 ze dne , pořadové číslo 1679/2003 INVEK s.r.o. Hydrogeologie, povrchové vody: Mgr. Pavel Ondráček, Ph.D., Popůvky, tel: držitel osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oboru hydrogeologie a sanační geologie, MŽP č.j.: 163/660/2145/05 ze dne , pořadové číslo 1946/2005 ENVI-AQUA, s.r.o. Ovzduší: Mgr. Jakub Bucek, Čebín, tel: držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií podle zákona č. 201/2012 Sb., MŽP č.j.: 758/780/11/AK 20656/ENV/11 Bucek s.r.o. Biota: Ing. Václav Prášek, Ph.D., Brno, tel: Krajina: Ing. Pavel Koláček, Ph.D., Brno, tel: (Telefon na zpracovatele prostřednictvím společnosti INVEK s.r.o.) Ilustrační foto na titulní straně: Vizualizace záměru. Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2013, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcMap 10.0, registrovaným u společnosti ESRI. Strana: 2 z 46

5 Obsah Titulní list Záznam o vydání dokumentu Seznam zpracovatelů... 2 Obsah... 3 Přehled zkratek... 5 Úvod... 6 Podmínky závěru zjišťovacího řízení... 8 ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) A.1. Obchodní firma A.2. IČ A.3. Sídlo A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) B.I. Základní údaje B.I.1. Název a zařazení záměru B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru B.I.3. Umístění záměru B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru B.I.7. Předpokládaný termín zahájení a dokončení realizace záměru B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda B.II.2. Voda B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší B.III.2. Odpadní vody B.III.3. Odpady B.III.4. Ostatní ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví C.II.2. Ovzduší a klima C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky C.II.4. Povrchová a podzemní voda C.II.5. Půda C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy C.II.8. Krajina C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území Strana: 3 z 46

6 ČÁST D (KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu D.I.5. Vlivy na půdu D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.8. Vlivy na krajinu D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu D.I.11. Jiné ekologické vlivy D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí, možnost přeshraničních vlivů D.III. Charakteristika environmentálních rizik D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů, popis kompenzací D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů D.VI. Charakteristika obtíží, které se vyskytly při zpracování dokumentace ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ČÁST F (ZÁVĚR) ČÁST G (SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) ČÁST H (PŘÍLOHY) Strana: 4 z 46

7 Přehled zkratek AOPK BaP BPEJ ČGS ČHMÚ ČOV ČR ČSN ČSÚ EIA EVL HPJ HV CHKO CHOPAV IDDS KP k.ú. MK MT MZCHÚ MÚK MŽP n.m. N NBC NBK NV LBC LBK O ODSH OP ORL OZKO ORP PK PP PR p.t. PUPFL RBC RBK ŘSD ČR s.r.o. SEKM SŽDC UNESCO ÚSES VKP ZCHÚ ZPF ZÚR Agentura ochrany přírody a krajiny benzo(a)pyren bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká geologická služba český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Česká technická norma (resp. dřívější Československá technická norma) Český statistický úřad posuzování vlivů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita hlavní půdní jednotka označení hydrogeologického vrhu chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod identifikace datové schránky krajinný prvek katastrální území místní komunikace mírně teplý maloplošné zvláště chráněné území mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo životního prostředí nad mořem kategorie odpadu nebezpečný nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor nařízení vlády lokální biocentrum lokální biokoridor kategorie odpadu ostatní odbor dopravy a silničního hospodářství ochranné pásmo odlučovač ropných látek oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší obec s rozšířenou působností pozemní komunikace přírodní památka přírodní rezervace pod terénem pozemky určené k plnění funkcí lesa regionální biocentrum regionální biokoridor Ředitelství silnic a dálnic České republiky společnost s ručením omezeným Systém evidence kontaminovaných míst Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (angl. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) územní systém ekologické stability významný krajinný prvek zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje Strana: 5 z 46

8 Úvod Všeobecné údaje Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen dokumentace) je vypracována ve smyslu 8 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon). Obsah a rozsah dokumentace Dokumentace je zpracována v rozsahu přílohy č. 4 zákona. Cílem dokumentace je poskytnout základní údaje o záměru a dále provést zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí tak, jak je požadováno zákonem. Před zpracováním dokumentace proběhlo zjišťovací řízení dle 7 zákona. Závěry tohoto zjišťovacího řízení, spolu s dříve zpracovaným oznámením, jsou jedním ze základních podkladů pro zpracování a dokumentace na ně navazuje jak procedurálně, tak věcně. Obsah a rozsah dokumentace tedy vychází jednak z požadavků zákona, jednak ze závěrů zjišťovacího řízení. Zvýšená pozornost je proto věnována zejména těm okruhům, které jsou v závěrech zjišťovacího řízení výslovně specifikovány (blíže viz kapitola Požadavky závěru zjišťovacího řízení, strana 8 této dokumentace). Osnova dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, je přitom dodržena v úplném rozsahu stejně tak, jako zákonem požadovaný obsah a rozsah dokumentace. Zpracování dokumentace proběhlo od srpna do září Členění dokumentace Formální členění dokumentace striktně odpovídá požadavkům přílohy č. 4 zákona. Protože osnova dle uvedené přílohy je poměrně rozsáhlá, uvádíme stručný přehled její náplně: Část A dokumentace obsahuje identifikační údaje o oznamovateli (investorovi) záměru. Část B dokumentace je rozdělena na více podkapitol: část B.I. obsahuje základní údaje o záměru, tj. zejména základní projektové údaje, část B.II. obsahuje údaje o vstupech, tj. nároky na zábor ploch, na odběr médií (voda a další vstupy) a na dopravu, část B.III. obsahuje údaje o výstupech, tj. emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod a produkce odpadů, produkce hluku, emise záření případně jiné výstupy do životního prostředí. Část C dokumentace obsahuje údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území případně vývojových trendech. Část D dokumentace obsahuje výslednou charakteristiku a výsledky hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí. Je rozdělena na více podkapitol: část D.I. obsahuje charakteristiku vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti, část D.II. obsahuje charakteristiku vlivů na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů, část D.III. obsahuje charakteristiku environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech, část D.IV. obsahuje charakteristiku opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, část D.V. obsahuje charakteristiku metod, použitých při prognózování a získávání výchozích předpokladů při hodnocení vlivů na životní prostředí (způsob a metody zpracování dokumentace a jejích jednotlivých částí), část D.VI. obsahuje charakteristiku nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace. Část E dokumentace obsahuje údaje o vyhodnocení variantního řešení záměru (pokud bylo předloženo). Část F dokumentace obsahuje shrnující závěr. Část G dokumentace obsahuje všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru. Strana: 6 z 46

9 Část H dokumentace obsahuje přílohy, tj. mapy, průzkumy a odborné studie, provedené v rámci zpracování dokumentace, případně další materiály precizující jednotlivé okruhy životního prostředí. Zde jsou též přiloženy veškeré další požadované náležitosti dokumentace. Z uvedené struktury vyplývá doporučení pro čtenáře dokumentace. Zájemcům pouze o všeobecné informace je určena ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU), strana 44 této dokumentace, kde jsou shrnuty závěry dokumentace stručnou a přístupnou formou, avšak bez důkazů tam uváděných skutečností. Podrobnější informace lze nalézt v příslušných kapitolách textu dokumentace, čtenář přitom musí mít na paměti její formální členění a požadované informace si vyhledat v příslušných kapitolách. Ještě podrobnější informace jsou potom uvedeny v přílohách dokumentace, které jsou však vypracovány pouze pro nejvýznamnější hodnocené okruhy. Strana: 7 z 46

10 Podmínky závěru zjišťovacího řízení V závěru zjišťovacího řízení (č.j.: JMK /2015 ze dne ) je stanoveno, že v dokumentaci je třeba se zaměřit zejména na následující oblasti: 1) Popis záměru doplnit o údaje o počtu chovaných zvířat (koně, minizoo), stanovit množství vznikajícího hnoje, močůvky a odpadních vod, způsob zabezpečení, aby nedocházelo k ovlivnění okolí a vyhodnotit vliv chovu zvířat na okolí (emise NH3, zápach, vliv na podzemní a povrchové vody, vliv na klidovou zónu v okolí). Do popisu záměru v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického řešení je doplněna část o chovu. Odpovídající výstupy jsou uvedeny v příloze 2 dokumentace (Posouzení vlivů na ovzduší) a v kapitole B.III.1. Ovzduší. Vlivy jsou vyhodnoceny v přílohách dokumentace a v příslušných kapitolách části D dokumentace (D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu, D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví). 2) Upřesnění intenzity dopravy v souvislosti s provozem záměru (počet pojezdů, druh vozidel) - za normálního stavu a v případě hromadných akcí (závody) a vyhodnocení vlivů (emise, prašnost, hluk). Údaje o intenzitách dopravy jsou uvedeny v kapitole B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. 3) Vyhodnocení možnosti variant organizace dopravy a parkování se zřetelem na snížení negativních vlivů na klidovou zónu v okolí rybníka Srpek. Organizace dopravy byla oproti oznámení záměru nově změněna tak, že prakticky nevyužívá komunikaci podél rybníka Srpek. 4) Vyhodnocení vlivů na půdu (vynětí ze ZPF, BPEJ, ochrana půdy atd.). Vlivy na půdu jsou vyhodnoceny v kapitole D.I.5. Vlivy na půdu. 5) Vyhodnocení vlivu záměru na povrchové a podzemní vody (rybník Srpek, Lužní potok, artézské vody - zásobování pitnou vodou). Vlivy na povrchové a podzemní vody jsou vyhodnoceny v příloze 4 dokumentace (Hydrogeologické posouzení) a v kapitole D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu. 6) Vyhodnocení vlivů na přírodu (VKP Srpek, niva Lučního potoka, fauna, flora, krajina). Vlivy na přírodu jsou vyhodnoceny v příloze 3 dokumentace (Zoologický průzkum) a v kapitole D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy. 7) Vyhodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo (emise, zápach, bezpečnost, doprava). Vlivy na obyvatelstvo jsou vyhodnoceny v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví. 8) Stanovení množství výkopové zeminy a způsob nakládání s ní. Údaje o množství výkopové zeminy a způsobu nakládání jsou uvedeny v kapitole B.III.3. Odpady. 9) Návrh účinných opatření k eliminaci nepříznivých vlivů záměru na složky životního prostředí a zdraví lidí. Opatření k eliminaci nepříznivých vlivů vycházejí z obecně platných právních předpisů. Nad tento rámec a nad rámec navrženého technického a technologického řešení nejsou navrhována dodatečná opatření. Zároveň je v závěru zjišťovacího řízení požadováno, že zpracovatel dokumentace vezme při jejím zpracování v úvahu všechny připomínky získané v rámci zjišťovacího řízení a v dokumentaci je přehledně vypořádá. Přehled obdržených připomínek je následující: Strana: 8 z 46

11 Tab.: Přehled obdržených připomínek 1. Záměr není v souladu s ÚPD a se stavebním zákonem. Soulad záměru s ÚPD je dokladován v příloze 5 dokumentace. 2. Dochází k záboru ZPF I. třídy ochrany, je požadováno zmenšení trvalého záboru nejkvalitnějších půd, vyhodnocení vlivů na půdu při přípravě, provádění, provozování a ukončení záměru, popřípadě důsledky likvidace či rekultivace a sanace území, možnost havárie, zábor nejkvalitnějších půd není odůvodněn. Zábor je v souladu s ÚPD. Kromě záboru nedochází k dalším dodatečným vlivům na půdu. Jde o trvalou stavbu, ukončování záměru není řešeno. Rizika vzniku havárií nejsou významná (nedochází k manipulaci s rizikovými látkami). 3. Bude narušen rekreační charakter oblasti znemožněním užívání komunikace podél rybníku Srpek. Dopravní obsluha záměru nebude až na výjimky prováděna po komunikaci podél rybníka, v žádném případě nedojde ke znemožnění jejího užívání. Komunikace podél rybníka bude zároveň tvořit přirozenou hranici mezi zónou rybníka a prostorem jezdeckého klubu. 4. Budou výrazně omezeny nekomerční volnočasové aktivity v lokalitě, došlo by ke změně užívání klidové zóny většinou obyvatelstva (pěší turistika, procházky matek s dětmi, cyklistika, in-line bruslení, běh, koupání, jízda na běžkách, pozorování živočišných druhů) ve prospěch úzké zájmové skupiny (jezdectví, mini-zoo). Záměr neomezí ostatní aktivity v území. Je umístěn na ploše, která ani v současné době není pro uvedené aktivity využívána. 5. Záměr bude představovat negativní zásah do krajinného rázu. Vliv na krajinný ráz je vyhodnocen v kapitole D.I.8. Vlivy na krajinu. Vizualizace záměru jsou doloženy v příloze 1.4 dokumentace. 6. Dojde k výraznému nárůstu motorové dopravy, změně charakteru komunikace a nemožnosti využití rekreační zóny. Intenzita dopravy v řádu desítek vozidel bude směrována mimo stávající komunikaci podél rybníka Srpek (na komunikaci podél železniční trati). Rekreační zóna nebude tímto omezena. 7. Nesouhlas s možností zásahu do nivy Lučního potoka (VKP ze zákona), bude dotčeno evidované VKP Srpek. Záměr není umisťován do nivy Lučního potoka, nedojde tedy k dotčení VKP. 8. Není stanoveno množství výkopové zeminy a způsob nakládání s ní. Údaje o množství výkopové zeminy a způsobu nakládání jsou uvedeny v kapitole B.III.3. Odpady. 9. Není zhodnoceno nakládání se závadnými látkami (skladování) v souladu se zákonem 254/2001 Sb., o vodách, především statkových hnojiv resp. zachycování odpadní vody z mytí koní. Způsob nakládání je popsán v části B.I.6. Popis technického a technologického řešení. 10. Není zřejmý způsob zásobování pitnou vodou. Způsob zásobování je popsán v části B.I.6. Popis technického a technologického řešení. 11. Není zřejmý počet koní ani žádná specifikace zvířat v mini-zoo. Počet koní a specifikace počtu zvířat je provedena v části B.I.6. Popis technického a technologického řešení. 12. Zdůvodnění potřeby záměru není dostatečné. Zdůvodnění záměr oznamovatele a jeho důvody jednoznačně deklaruje. 13. V oznámení jsou neaktuální údaje (prašná cesta z jihu, ve skutečnosti vyasfaltovaná). V dokumentaci je popis upraven. 14. Realizací záměru dojde k ovlivnění přilehlých ploch zemědělské půdy a znehodnotí rostlinnou produkci v okolí. Přístup na okolní plochy (možnost jejich obdělávání) zůstane zachován. 15. Realizace záměru změní životní prostředí rybníku Srpek, změní flóru, faunu a druhovou rozmanitost, může dojít k ohrožení chráněných druhů živočichů a rostlin. Vlivy na flóru a faunu jsou vyhodnoceny v příloze 3 dokumentace (Zoologický průzkum) a v kapitole D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy. 16. Záměr znehodnotí nedávnou revitalizaci rybníku Srpek, financovanou z evropských fondů. Záměr se revitalizačních opatření nedotýká. 17. Docházelo by k znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku průsaku či splachování exkrementů, je požadováno vyhodnocení vlivů na kvalitu i kvantitu vody v rybníku Srpek, nutnost hydrogeologického posouzení území. Vlivy na podzemní a povrchové vody, včetně hydrogeologického posouzení, jsou vyhodnoceny v příloze 4 dokumentace (Hydrogeologické posouzení) a v kapitole D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu. 18. Dojde k dotčení zástupců vodního ptactva (kachna divoká, labuť velká resp. dalších, vázaných na vodní prostředí). Vlivy na flóru a faunu jsou vyhodnoceny v příloze 3 dokumentace (Zoologický průzkum) a v kapitole D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy. 19. Je požadováno zpracování variant, včetně jiné lokalizace. Jiná varianta záměru, včetně lokalizace, není k dispozici a není oznamovatelem uvažována. Strana: 9 z 46

12 20. Je požadováno navržení jiné příjezdové komunikace, příjezd pod mostem slouží pro pěší a cyklisty, případně zřízení záchytného parkoviště před mostem, snížení kapacity pro automobilovou dopravu, zakázání průjezdu motorových vozidel pod mostem. Pro záměr je nově využita komunikace pod náspem železniční trati. Komunikace podél rybníka tedy není dotčena. Průjezd pod mostem je využíván i v současné době jak pro motorovou tak nemotorovou dopravu. Při očekávané intenzitě dopravy (v případě záměru v řádu desítek vozidel za den) je možno tento dopravní prostor sdílet. 21. Je požadováno posouzení vlivů stavební činnosti včetně uvedení dopravních tras a intenzity obslužné dopravy. Vlivy stavební činnosti jsou komentovány v každé kapitole části D.I. dokumentace. 22. Je požadována hluková a rozptylová studie, vyhodnocení zdravotních vlivů a rizik. Záměr neprodukuje takové škodliviny, které by potřebu zmíněných studií a podrobného hodnocení vyžadovaly (též v souladu se závěrem zjišťovacího řízení). Kvantifikace vlivů je však v příslušných kapitolách provedena. 23. Absentují návrhy opatření k předcházení nepříznivým vlivům. Opatření vycházejí z dodržení platné legislativy, nad tento rámec nejsou identifikována žádná dodatečná opatření. 24. Je požadováno řešení bezpečnosti provozu v Provozním řádu, dodržování počtu užívaných motorových vozidel. Provozní řád není předmětem posouzení vlivů na životní prostředí. 25. Je požadován závazek k provozu činnosti pro handicapované (vč. splnění veškerých požadavků pro handicapované občany). Požadavky pro handicapované občany jsou řešeny v rámci platné legislativy (vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb), mimo proces posouzení vlivů na životní prostředí. 26. Je požadováno vyhodnocení vlivů a způsobů zamezení prašnosti z pojezdů automobilové dopravy. Záměr nebude významným zdrojem prachu, pohyb vozidel bude po zpevněných komunikacích. 27. Lze předpokládat obtěžující zápach a zvýšenou přítomnost hmyzu. Zápach u tohoto typu záměru s velmi nízkou produkcí NH3 nelze očekávat. Vlivy na ovzduší jsou vyhodnoceny v příloze 2 dokumentace (Posouzení vlivů na ovzduší) a v kapitole D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima. 28. Není zřejmé, k jakému objemu emisí NH3 dojde. Emise je kvantifikována v příloze 2 dokumentace (Posouzení vlivů na ovzduší) a v kapitole B.III.1. Ovzduší. 29. Jiným občanům nebylo umožněno realizovat zde stavbu rodinných domů. Připomínka nemá vztah k procesu posouzení vlivů na životní prostředí. V závěru zjišťovacího řízení je dále stanoveno, že požadavky na zpracování rozptylové studie (vyhodnocující vlivy obslužné dopravy na imisní situaci v území) a na zpracování hlukové studie nejsou odůvodněné. Intenzita dopravy bude nízká, její vlivy nemohou ovlivnit kvalitu ovzduší v oblasti, pokud jde o překročení stanovených limitů. Výsledky hlukového posouzení, provedeného v oznámení, prokazují dodržení stanovených hlukových limitů. V této dokumentaci jsou výsledky opětovně prezentovány. Strana: 10 z 46

13 ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma 1. Obchodní firma KNESL+KYNČL s.r.o. A.2. IČ 2. IČ A.3. Sídlo 3. Sídlo (bydliště) Šumavská 416/ Brno A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. KNESL+KYNČL s.r.o. Šumavská 416/ Brno tel.: jakub.kyncl@knesl-kyncl.com Strana: 11 z 46

14 ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE I. Základní údaje B.I.1. Název a zařazení záměru 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru Jezdecký klub Srpek, Kuřim Zařazení záměru Dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, je záměr zařazen následovně: kategorie: II bod: 10.8 název: Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů. sloupec: B Dle 4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno c) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Příslušným úřadem je Krajský úřad Jihomoravského kraje. B.I.2. Kapacita záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru Kapacitní údaje záměru ve vztahu k limitům dle přílohy č. 1 zákona jsou následující: plocha areálu: cca 3,96 ha Podrobnější údaje o parametrech záměru jsou uvedeny v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru (strana 14 této dokumentace). Strana: 12 z 46

15 B.I.3. Umístění záměru 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Záměr je umístěn na území následujících územních jednotek: Kraj Okres Obec Katastrální území Pozemky Jihomoravský Brno-venkov Kuřim Kuřim 1368, 2775, 2780/9, 2780/10, 2780/11, 2780/12, 2780/13, 2780/15, 2780/16, 2780/17, 2782/1, 2782/15, 2782/16, 2782/17, 2782/18, 2782/19, 2782/20, 2783/1, 2784/5, 2904/58, 2904/61, 2904/62, 2904/66, 2904/72, 2904/83 Obr.: Schéma umístění záměru Strana: 13 z 46

16 Prostor a okolí záměru v uvedených katastrálních územích jsou pro účely zpracování této dokumentace nazývány tzv. dotčeným územím. Situace záměru je doložena v příloze 1.1 této dokumentace. B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru Novostavba. Možnost kumulace s jinými záměry V dotčeném území nejsou oznámeny žádné záměry, které by mohly vést k významné kumulaci vlivů. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, přehled zvažovaných variant 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Zdůvodnění potřeby a umístění záměru Stavba pro chov koní a rekreaci v rámci předmětu podnikání oznamovatele záměru. Umístění záměru je dáno dostupností pozemků (pozemky ve vlastnictví oznamovatele záměru), v souladu s územním plánem. Přehled zvažovaných variant Záměr není řešen ve více variantách umístění a/nebo technického řešení. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru 6. Popis technického a technologického řešení záměru Základní výkresová dokumentace, ze které jsou zřejmé níže uváděné popisné údaje, je doložena v příloze 1 této dokumentace. B.I.6.1. Členění stavby SO Jezdecký klub Navržený objekt je stavbou pro chov koní a rekreaci - stavba bude využívána převážně pro chov sportovních koní se specializací na drezurní a skokové disciplíny. Součástí objektu bude ustájení koní se skladem sena, jízdárnou a zázemím. Součástí objektu je i restaurace. Zastavěná plocha objektu je cca 3740 m 2, obestavěný prostor cca m 3. SO Venkovní jízdárna I Součástí venkovní jízdárny je oplocená zpevněná plocha s jezdeckým povrchem (vč. nezbytných opěrných zídek), přístřešek (3,8 x 7 m) a menší tribuna zasazená do terénu. Zpevněná plocha jízdárny vč. tribuny je cca 2500 m 2. Zastavěná plocha přístřešku je cca 27 m 2 a obestavěný prostor cca 80 m 3. SO Venkovní jízdárna II Jedná se o venkovní otevřenou jízdárnu (vč. oplocení a nezbytných opěrných zídek). Celková plocha je cca 1400 m 2. SO Venkovní kruhová jízdárna Jedná se o venkovní otevřenou jízdárnu (vč. oplocení). Celková plocha je cca 250 m 2. SO Dětské hřiště Jedná se o drobné herní prvky pro děti volně umístěné v zeleni. Strana: 14 z 46

17 SO Přípojka NN Jedná se o přípojku nízkého napětí, která je napojena na stožárovou trafostanici (SO 202.1) ve vlastnictví a na pozemku investora. SO Stožárová trafostanice Je umístěna na samostatném sloupu ve vlastnictví investora v těsné blízkosti stávajícího sloupu vysokého napětí ve vlastnictví E.ON, na který bude napojena. SO Kolektor tepelného čerpadla Jedná se o kolektor tepelného čerpadla, které bude umístěno v technické místnosti objektu. Samotný kolektor (typ země/voda) bude umístěn jihozápadně od hlavního objektu SO Plocha kolektoru je navržena cca 5000 m 2. Jde o plastovou hadici d40 uloženou v hloubce 1 m pod terénem. SO Zdroj vody Bude se jednat o studnu/vrt, který bude sloužit k dodávce užitkové i pitné vody v objektu. Hloubka cca 70 m. SO Přípojka vody Jedná se o přípojku vody, která je napojena na vlastní zdroj vody (SO 401.1). SO Přípojka splaškové kanalizace Jedná se o přípojku splaškové kanalizace, která se dále napojí na nově navržené prodloužení kanalizačního řadu (SO 404.1). SO Prodloužení kanalizačního řadu Jedná se o prodloužení jednotné kanalizace. Napojení na stávající jednotnou kanalizaci ve vlastnictví BVK bude na p.č v k.ú. Kuřim. SO Retenčně zasakovací povrchový objekt I Bude se jednat o travnaté průlehy, příp. podobné terénní úpravy v kombinaci s vhodným osázením, sloužící k likvidaci srážkové vody formou akumulace a následného postupného zasakování. SO Retenčně zasakovací povrchový objekt II Bude se jednat o travnaté průlehy, příp. podobné terénní úpravy v kombinaci s vhodným osázením, sloužící k likvidaci srážkové vody formou akumulace a následného postupného zasakování. SO Nádrž na dešťovou vodu Retenční nádrž bude železobetonová o objemu min 110 m 3. Retenční prostor je 70 m 3, akumulační pro zpětné využití 30 m 3 a požární 10 m 3. Retenční nádrž má bezpečnostní přepad do SO SO Výústní objekt dešťové kanalizace Jedná se o část dešťové kanalizace, která je napojena na retenční nádrž a ústí do strouhy vedoucí podél stávající účelové komunikace až do Lučního potoka. SO Příprava území V rámci přípravy území bude sejmuta ornice a uložena v jihozápadní části pozemku. Dále bude provedeno provizorní oplocení a napojení na vodu a nízké napětí po účely stavební mechanizace. SO Zpevněné plochy Jedná se o zpevněné plochy - povrch typu např. asfaltové cesty. SO Oplocení Jedná se o oplocení pastvin (délka cca 700 m). Strana: 15 z 46

18 SO Opěrné zdi Jedná se o opěrné zídky, které slouží k vyrovnání terénních nerovností v místech, kde nelze použít svahování. SO Sadové úpravy Součástí sadových úprav je výsadba stromořadí v severozápadní části pozemku (cca 14 stromů) a stromořadí podél jižního okraje řešeného území (cca 18 stromů). Do sadových úprav je zahrnuta i výsadba vzrostlého stromu při vstupu do hlavního objektu vč. kultivace zelených ploch řešeného území apod. SO Plocha parkování I Jedná se o zpevněné plochy, plocha parkování je napojena na areálovou komunikaci, je zde navrženo cca 18 parkovacích stání. SO Plocha parkování II Jedná se o zpevněné plochy, plocha parkování je umístěna podél cesty, je zde navrženo cca 12 parkovacích stání. Na konci pozemků záměru bude u cesty podél železnice zřízeno obratiště pro osobní vozidla (SO 502.1). B.I.6.2. Urbanistické řešení Stavební pozemek se nachází v těsné blízkosti rybníka Srpek v lokalitě Za Koutem na okraji města Kuřim. Oblast je přirozeným rekreačním zázemím města; je zahrnuta i do základní koncepce města v ÚP jako "Rekreační zóna za Srpkem (C)". Území je z jihu vymezeno zpevněnou cestou, která vede podél železniční trati, a ze severovýchodu rybníkem Srpkem; severozápadně se území zvedá k vrchu Cimperk. Podél východního okraje rybníka Srpek vede násep železniční vlečky vytvářející bariéru a znemožňující přímý přístup k rybníku a k řešenému území z centra města. Nejbližší přístup k řešenému pozemku ze zastavěné části města je z jihu podjezdem pod železnicí směrem k ulici Tišnovské. Další napojení je až u fotbalového stadionu asi jeden kilometr severně od řešeného území. Územím prochází nadzemní vedení VN, které kopíruje asfaltovou komunikaci probíhající kolem rybníku Srpek, dále územím prochází v severovýchodní části plynovod VTL a v jižní části březovský hlavní vodovodní řad. Vzhledem k ochranným a bezpečnostním pásmům se na okrajích pozemku nacházejí nezastavitelná území. Území záměru je dopravně přístupné jednak z účelové komunikace podél rybníka Srpek, jednak z účelové komunikace podél železniční trati. Obě komunikace jsou u jižní části rybníku Srpek napojeny podjezdem pod železniční tratí na místní komunikaci, která se dále napojuje na silnici II/385 (ul. Tišnovská). Pro hlavní dopravní napojení záměru bude použita komunikace podél železniční trati, na kterou bude napojena páteřní areálová komunikace. Celý areál jezdeckého klubu se snaží maximálně splynout s okolní volnou krajinou a nevytvářet zbytečné bariéry v okolí. Zároveň poskytuje dostatečné zázemí pro rekreační oblast kolem rybníka Srpek. Vytváří nové možnosti pro volnočasové aktivity v okolí rybníka Srpku a stává se plnohodnotnou součástí rekreačního zázemí města Kuřimi. B.I.6.3. Architektonické řešení SO Jezdecký klub Prostorová koncepce jezdeckého klubu Srpek je reminiscencí na klasické zemědělské a hospodářské dvory. Objekt je navržen podle koncepce "vše pod jednou střechou". Stavba je čtvercového půdorysného tvaru s pultovou střechou a s vnitřním dvorem. Střecha má opačný sklon než je sklon terénu a severovýchodní fasádou je přitočen k rybníku Srpek, dům tak jakoby sleduje jeho vodní hladinu. Díky opačné orientaci roviny střechy je objekt v zadní části zanořen do svažitého terénu, působí tak menším dojmem a zapadá do nezastavěné krajiny. Pro posílení splynutí s okolní krajinou je budova z vnější části opatřena dřevěným obkladem. Uzavřenost domu, daná jeho charakterem a provozními vazbami, je porušena pouze ve východním nároží, kde je situována kavárna (restaurace) s venkovní zahrádkou orientovanou k rybníku Srpku. Samotná budova je obklopena pastvinami, venkovními jízdárnami a nabídku rekreačních aktivit doplňují dětské hřiště a mini ZOO. Venkovní prostory doplňuje nová výsadba stromů. Samotný objekt jezdeckého klubu (SO 101.1) je převážně jednopodlažní, v části otočené k rybníku Srpku dvoupodlažní. Vnější půdorysné rozměry objektu jsou cca 65,5 x 65,5 m. Výška objektu je cca 3,5 m (v nižší části) a cca 9,5m (ve vyšší 2podlažní části). SO Venkovní jízdárna I Součástí venkovní jízdárny je nejenom samotná oplocená zpevněná plocha s jezdeckým povrchem (vč. nezbytných opěrných zídek), ale i přístřešek (cca 3,8 x 7 m) a výškové zpevněné stupně sloužící jako tribuna zasazená do terénu. Strana: 16 z 46

19 SO Venkovní jízdárna II Jízdárna je tvořena jen zpevněnou plochou s jezdeckým povrchem a oplocením vč. nezbytných opěrných zídek. SO Venkovní kruhová jízdárna Jízdárna je tvořena jen zpevněnou plochou s jezdeckým povrchem a oplocením. SO Dětské hřiště Jedná se o drobné herní prvky pro děti volně umístěné v zeleni. B.I.6.4. Dispoziční řešení Hlavní budova komplexu (SO 101.1) se skládá ze dvou provozních částí. V první části, orientované k rybníku Srpku, se nachází krytá jízdárna, která je přímo propojená s restaurací a zázemím pro návštěvníky. 2. NP této části slouží jako zázemí jezdců a zaměstnanců jezdeckého klubu (klubovna apod.). Druhá jihozápadní část domu, otočená směrem do svahu k pastvinám, je vyhrazena stájím (22 boxů) a zázemí pro koně včetně mycích boxů a sedlovny. Na stáje ze severní strany navazuje sklad sena, z jihu zázemí pro jezdce (šatny, WC, sprchy, kuchyňka) a sklady. Při SZ okraji úseku pro koně je umístěno hnojiště. Ze stájí je rovněž přímý přístup k pastvinám v JZ části pozemku. Obě části, krytá jízdárna s restaurací i stáje, jsou navzájem propojeny částečně krytým vnitřním dvorem, který je přístupný dvěma protilehlými průjezdy v severozápadní a jihovýchodní stěně objektu. Venkovní jízdárny jsou umístěny jihovýchodně od hlavního objektu. Kruhová jízdárna se nachází jihozápadně od objektu a je provozně přímo propojena se stájemi. Severovýchod je vyhrazen pro mini zoo, dětské hřiště a venkovní terasu kavárny. Na zbytku pozemku v jihozápadní části se nacházejí pastviny. B.I.6.5. Základní technický popis staveb SO Jezdecký klub Protože stavba má více různorodých částí, je zde použito více konstrukčních systémů. Kavárna se zázemím a zázemí jezdců jsou navrženy ze zděných konstrukcí. Stáje mají stěny zděné. Sklad sena a krytá jízdárna mají svislé nosné konstrukce ze železobetonu. Téměř celý objekt je založen pomocí základových pasů, pouze jízdárna pomocí základových patek kombinovaných s mikropilotami. Konstrukce stropů jsou ve všech částech dřevěné. Výjimkou je železobetonová deska nad 1. NP v kavárně, na které jsou zavěšeny rozvody vzduchotechniky. V jízdárně jsou dřevěné lepené nosníky. Přesné dimenze všech konstrukcí budou stanoveny v dalších fázích projektu. Budova je z vnějšku opatřena dřevěných obkladem. Okna v objektu jsou navržena dřevěná. V části stájí jsou ocelová okna s jednoduchým zasklením ještě doplněná o ocelové mříže pro letní provoz. Podlahy v kavárně jsou navrženy dřevěné. V jejím zázemí a v zázemí jezdců je keramická dlažba. Ve stájích je podlaha betonová pokrytá pryžovými dílci. Vnitřní dvůr je asfaltový, venkovní cesty jsou také asfaltové, popř. dlážděné betonovou dlažbou. Povrchy jízdáren budou určeny později, pravděpodobně ale budou z křemičitého písku, který bude doplněný o geotextilii. Střecha celého objektu je fóliová s kačírkem s klempířskými výrobky z titanzinkového plechu. SO Venkovní jízdárna I Přístřešek je navržen jako jednoduchá dřevěná konstrukce. B.I.6.6. Technická a technologická zařízení Elektroinstalace Objekt novostavby jezdeckého klubu bude připojený z distribuční sítě vysokého napětí. Na pozemku investora bude vybudovaná nová sloupová trafostanice. Osvětlení bude provedeno převážně pomocí úsporných svítidel s upřednostněním LED technologie. Vodovod Napojení objektu bude provedeno na vlastní zdroj vody (studna nebo vrt). Po rozboru kvality vody bude instalována případná úpravna vody, neupravená voda bude využívána pro potřeby jízdárny (mytí koní, závlahy, splachování WC, atd.). Příprava teplé vody je uvažována v kombinaci s tepelným čerpadlem a zásobníkem teplé užitkové vody. Strana: 17 z 46

20 Splašková kanalizace Pro odvod splaškových vod od jednotlivých zařizovacích předmětů budou zřízeny kanalizační odpady vedené v příčkách. Jednotlivé odpady budou zaústěny do odpadních potrubí a následně do svodného potrubí. Svodné potrubí bude zaústěno do nové kanalizační přípojky DN200, která bude napojena na nové prodloužení splaškové kanalizace, která bude napojena na stávající kanalizační splaškový řad na pozemku p.č Dešťová kanalizace Dešťové vody ze střechy budou akumulovány v nádrži na dešťovou vodu, ze které bude řízeným odtokem dešťová voda vypouštěna do stávající vodoteče, která je zaústěna do Lučního potoka. Dešťové vody ze zpevněných ploch budou zaústěny do retenční nádrže přes povrchové vsakovací zařízení. Retenční nádrž bude železobetonová o objemu min. 110 m 3. Vzduchotechnika Vzduchotechnika bude zajišťovat větrání restaurace, zázemí kuchyně s kuchyní, šatny a WC. Vytápění, teplá užitková voda Zdrojem topné vody bude tepelné čerpadlo IVT GEO 80, o tepelném výkonu cca 80 kw. Jako bivalentní zdroj je navržen elektrokotel o výkonu 25 kw. B.I.6.7. Údaje o chovu a provozu Záměr je navržen pro celkem 22 koní (odpovídá počtu boxů pro ustájení). Z tohoto počtu se předpokládá cca 4 až 6 poníků. Pro minizoo je uvažováno (orientační údaj) s cca 2 ks shetlandských poníků, 6 ks koz a dále malá plemena králíků a kachen/hus. Stájová část je tvořena vodonepropustnou konstrukcí (beton). Boxy pro ustájení jsou betonové, vybavené gumovou podlahou, na které je umístěno stelivo (piliny, pelety, sláma). Boxy se denně čistí, mrva je sbírána, ukládána do nepropustného kontejneru a pravidelně (cca 1x týdně) vyvážena. Vody z čištění stájové části a mytí koní jsou svedeny do splaškové kanalizace a dále odvedeny na ČOV. Stelivo a krmivo je dováženo cca 1x za dva měsíce a uskladněno v objektu. Koně pobývají cca 2 až 3 hodiny denně na plochách výběhů/pastvin. Plochy výběhů a pastvin jsou pravidelně čištěny od koblížků, a to z důvodu udržení úživnosti pastvin. V prostoru záměru bude umístěna a provozována drobná mechanizace (malý traktor) pro související činnosti. Záměr není určen pro konání celostátních/regionálních soutěžních podniků. Lokální soutěže jsou uvažovány, pokud vůbec, do cca dvou jednodenních akcí za rok. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení a dokončení realizace záměru 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení: 2016 Předpokládaný termín dokončení, uvedení do provozu: 2017 Strana: 18 z 46

21 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky: kraj: Jihomoravský Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/ Brno tel.: IDDS: x2pbqzq obec: Kuřim Město Kuřim Jungmannova 968/ Kuřim tel.: IDDS: 5dhbqi2 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 9 odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat Záměr podléhá zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V rámci tohoto zákona budou v průběhu přípravy záměru probíhat řízení o vydání těchto správních rozhodnutí: územní rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby), stavební povolení. Příslušný stavební úřad: Městský úřad Kuřim Odbor stavební a vodoprávní Jungmannova 968/ Kuřim tel.: , IDDS: 5dhbqi2 Strana: 19 z 46

22 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda 1. Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru) Zábor půdy: trvalý zábor ZPF: do 1,2 ha Všechny pozemky trvalého záboru jsou I. třídy ochrany (BPEJ 31000). Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) nejsou dotčeny. dočasný zábor: není vyžadován Veškeré stavební práce i zařízení staveniště budou umístěny na vlastních pozemcích. B.II.2. Voda 2. Voda (například zdroj vody, spotřeba) Odběr vody: technologická voda: bez nároků Součástí záměru nejsou žádné výrobní technologie, vyžadující dodávku vody. pitná voda: do 2000 m 3 /rok Zdroj vody bude řešen vlastní studnou nebo vrtem. Voda bude (v závislosti na výsledku rozboru) zčásti upravena pro pitné účely, neupravená voda může být využívána pro další účely (mytí koní, závlahy, splachování WC apod.). Tato voda bude využívána i pro stavební účely. požární voda: nespecifikováno Zdrojem požární vody bude objem retenční nádrže dešťových vod (pro požární účely vyhrazeno min. 10 m 3 ), dalším zdrojem může být rybník Srpek. Potřeba požární vody je kvantifikována na 0,6 l/s. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba) Energetické zdroje: elektrická energie: nespecifikováno Celkový soudobý instalovaný příkon spotřebičů (technologie kuchyně, vzduchotechnika, vytápění, osvětlení resp. další) činí do 160 kw. Zdrojem elektrické energie bude venkovní rozvod vysokého napětí v lokalitě, ze kterého bude realizována přípojka. zemní plyn: Plynovodní přípojka nebude realizována. ostatní: Záměr nevyžaduje další surovinové nebo energetické zdroje. bez nároků bez významných nároků Množství stavebních a konstrukčních materiálů je běžné, jednorázové a bez nároků na pravidelný odběr. Bilance zemních prací bude vyrovnaná. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb) Doprava: intenzita dopravy: desítky osobních/lehkých nákladních vozidel za den Uvedená hodnota představuje špičkovou denní intenzitu cílové dopravy záměru (počet příjezdů), intenzita zdrojové dopravy (počet odjezdů) bude identická. Tato intenzita zahrnuje jednak dopravu osobní (pracovníci, návštěvníci), jednak dopravu lehkou nákladní (koně ve speciálních vozidlech/přívěsech, zásobovací provoz). Součástí záměru je cca 30 parkovacích míst pro osobní vozidla. Doprava bude realizována po účelové komunikaci podél železniční trati (resp. minoritně podél rybníka Srpek) směrem železniční podjezd a dále na ul. Tišnovskou (silnice II/385). Strana: 20 z 46

23 V případě konání soutěže (do cca dvou akcí/rok) může intenzita dopravy výjimečně dosáhnout až první stovky osobních/lehkých nákladních vozidel za den. Intenzita dopravy v období výstavby nepřekročí jednotky (špičkově desítku) těžkých vozidel za den. B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší 1. Ovzduší (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných škodlivin, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek) Ovzduší: zdroje znečištění ovzduší: bez významných výstupů Součástí záměru není žádný bodový zdroj znečišťování ovzduší. Liniový zdroj (automobilová doprava, související se záměrem, v intenzitě do několika desítek lehkých vozidel za den) není významný. Emise tuhých znečišťujících látek v důsledku stavebních prací není specifikována (proměnná v závislosti na klimatických podmínkách a krátkodobá), jsou uvažována všeobecná opatření pro omezení emise. Stejně tak emise stavební dopravy a mechanizace nebude významná. NH3: do 235,08 kg/rok Jde o velmi nízké množství, které prakticky neovlivní imisní situaci v území. Dle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, není záměr zařazen mezi vyjmenované zdroje (chovy hospodářských zvířat jsou zařazeny od celkové roční emise amoniaku nad 5 t včetně). B.III.2. Odpadní vody 2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čisticí zařízení a jejich účinnost) Odpadní voda: technologická odpadní voda: bez výstupů Součástí záměru není žádné výrobní technologie, produkující odpadní vodu. splašková voda: do 900 m 3 /rok Splašková voda bude sváděna přes novou přípojku splaškové kanalizace do nově navrženého prodlouženého kanalizačního řadu, který se dále napojí do stávající jednotné kanalizace a dále na ČOV. V průběhu výstavby se předpokládá využití mobilních WC a sociálních zařízení (mobilní sanitární buňky s jímáním splašků a s jejich odvozem na ČOV). srážková voda: cca 6000 m 3 /rok Srážkové vody ze střechy budou akumulovány v retenční nádrži na srážkovou vodu. Bezpečnostní přepad retenční nádrže bude do výústního objektu dešťové kanalizace, zaústěného do strouhy podél účelové komunikace, která následně ústí do Lučního potoka. Srážkové vody budou zaústěny do retenční nádrže přes povrchové vsakovací zařízení. Pozn.: Srážkové vody, jejímž zdrojem jsou atmosférické srážky (dešťové, sněhové), nejsou dle zákona 254/2001 Sb., o vodách, ( 38, odst. 2) považovány za vody odpadní. B.III.3. Odpady 3. Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady) Odpady: jednotky t/rok Jde převážně o odpady ze stravovacího provozu ( Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven), z údržby zeleně ( Biologicky rozložitelný odpad) a z návštěvnického provozu a čištění komunikací ( Směsný komunální odpad, Uliční smetky). Kategorie O. Produkce pravidelná, množství v řádu cca jednotek tun za rok. Statková hnojiva (hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma jakož i jiné zbytky rostlinného původu a další vedlejší produkty vzniklé chovem zvířat) nejsou předběžně považována za odpad, budou dále využívána pro zemědělskou výrobu (hnojiva). V průběhu výstavby budou produkovány odpady konstrukčních prvků (15 01 Obaly, Beton, cihly, tašky a keramika, Asfaltové směsi, dehet, Kovy, Zemina, kamení a vytěžená hlušina, Jiné stavební a demoliční odpady). Kategorie převážně O, výjimečně N (zejména zbytky nátěrových hmot resp. absorpční činidla). Předpokládaná produkce je málo významná a krátkodobá (omezená na dobu výstavby). Množství výkopové zeminy bude činit cca m 3 (z toho cca 9000 m 3 z objektu jezdeckého klubu, 1000 m 3 z areálových komunikací a cca 4000 m 3 z ploch jízdáren). Zemina bude využita pro terénní úpravy, přebytek bude uložen na vhodné skládce. Strana: 21 z 46

24 Problematika odpadového hospodářství je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Odpady budou předávány osobě oprávněné k jejich převzetí do svého vlastnictví ve smyslu 12, odst. 3, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, upřednostňováno bude následné využití produkovaných odpadů. B.III.4. Ostatní 4. Ostatní (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení) Hluk: stacionární zdroje: < LAeq,T = 50/40 db (den/noc) v chráněném prostoru Vibrace: Záření: Součástí záměru nejsou žádné významné zdroje hluku stacionárního charakteru. Přítomnost a pohyb koní po pastvinách prakticky neprodukuje hluk, pro pohyb na jízdárnách (dopady kopyt) je konzervativně uvažováno s akustickým výkonem LAw = 80 db (nepřetržitě tři koně). dopravní zdroje: < LAeq,T = 55/45 db (den/noc) v chráněném prostoru Součástí záměru nejsou žádné významné dopravní zdroje hluku. Související intenzita dopravy v řádu nejvýše desítek lehkých vozidel denně je z akustického hlediska nevýznamná, trasa dopravního napojení se nedotýká žádného chráněného prostoru. výstavba: Umístění staveniště se nedotýká žádného chráněného prostoru. Součástí záměru nejsou žádné zdroje vibrací. < LAeq,T = 65/45 db (den/noc) v chráněném prostoru bez výstupů bez výstupů Součástí záměru nejsou žádné zdroje ionizujícího nebo neionizujícího záření. B.III.5. Doplňující údaje 5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) Výstavba ani provoz záměru nebudou produkovat žádné další významné výstupy do životního prostředí. Součástí záměru nejsou významné terénní úpravy ani zásahy do krajiny. Strana: 22 z 46

25 ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území (například územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky, území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území) Souhrnně lze dotčené území z hlediska závažných environmentálních prvků charakterizovat následovně: V dotčeném území nedochází ke střetu se soustavou Natura 2000 (ptačí oblasti a/nebo evropsky významné lokality), významný vliv na tyto lokality byl příslušným úřadem vyloučen. V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území ani není dotčené území součástí žádného zvláště chráněného území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Dotčené území nepatří mezi migračně významná území, nevyskytují se zde dálkové migrační koridory. V dotčeném území se vyskytují významné krajinné prvky ze zákona (vodní toky, údolní nivy, les), ale nebudou záměrem dotčeny. V dotčeném území se nacházejí prvky územního systému ekologické stability, ale nebudou záměrem dotčeny. V dotčeném území se nevyskytují památné stromy. Vlastním územím neprotéká žádný trvalý povrchový tok, nenachází se na něm žádná vodní plocha, prameniště či mokřad. Dotčené pozemky v jihovýchodní části areálu lemuje plocha rybníka Srpek. V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Dotčené území nenáleží dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. ke zranitelné oblasti. Záměr je umístěn mimo zátopové území Q100. Dotčené území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Z údajů o pětileté průměrné imisní zátěži hodnoceného území za roky , publikované ČHMÚ, vyplývá, že v prostoru hodnoceného záměru nejsou imisní limity základních škodlivin překračovány. Záměr je projektován na pozemcích vedené v katastru nemovitostí jako orná půda se stanovenou I. třídou ochrany ZPF. Plocha záměru je územním plánem vymezena jako rozvojová plocha potenciálně vyžadující zábor ZPF. V dotčeném území nebyly vyhlášeny žádné památkové rezervace. V dotčeném území nelze vyloučit přítomnost archeologických nálezů. V dotčeném území nebyly zjištěny střety s aktivními ložisky nerostných surovin, chráněnými ložiskovými územími a dobývacími prostory, evidované v rozsahu map ložiskové ochrany. V oblasti nejsou evidovány sesuvné jevy. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost záměru. Podrobnější údaje viz příslušné kapitoly části C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území (strana 24 této dokumentace a strany následující). Strana: 23 z 46

26 C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území (například ovzduší a klima, voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, fauna a flóra, ekosystémy, krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky) C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví Na území města Kuřim žije celkem obyvatel (zdroj ČSÚ, údaj k ). Naprostá většina z tohoto počtu žije v urbanizovaném prostoru (zástavbě). V přímém kontaktu se záměrem se nenacházejí žádné trvale obydlené objekty. Nejbližší trvale obývané objekty se nacházejí cca 200 m východním směrem od záměru (za náspem železniční vlečky), jde o přilehlý okraj obytná zástavby města (ul. Nová, Jelínkových). Cca 150 m západně od záměru se nachází zahrádková osada (pod Cimperkem). Údaje o zdravotním stavu obyvatel nebyly pro účely zpracování dokumentace zjišťovány. C.II.2. Ovzduší a klima C.II.2.1. Kvalita ovzduší Z údajů o pětileté průměrné imisní zátěži hodnoceného území za roky publikované na stránkách ČHMÚ vyplývá, že v území hodnoceného záměru nejsou imisní limity základních škodlivin překračovány. C.II.2.2. Klimatické faktory Z klimatického hlediska se lokalita nachází v klimatické oblasti MT 11, tedy v mírně teplé oblasti s následující charakteristikou: MT 11 - mírně teplé oblasti s dlouhým suchým a teplým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky C.II.3.1. Hluk Záměr se nachází mimo zastavěné území a tedy mimo kontakt s chráněným prostorem. To se týká i hlavní příjezdové trasy. V dotčeném území se nenacházejí žádné významné zdroje hluku stacionárního charakteru. Dominantním zdrojem hluku v dotčeném území je provoz na hlavní železniční trati, procházející jižně záměru. S ohledem na absenci chráněného prostoru v dotčeném území je však hluková situace v souladu se všemi aplikovatelnými limity. Údaje o vlivech záměru na hlukovou situaci v dotčeném území jsou uvedeny níže v kapitole D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky (strana 32 této dokumentace). Strana: 24 z 46

27 C.II.3.2. Další fyzikální a biologické charakteristiky Vibrace V území se nenachází žádné zdroje významných vibrací. Záření V dotčeném území nejsou provozovány žádné významné zdroje ionizujícího a/nebo neionizujícího záření Ostatní Další závažné fyzikální nebo biologické faktory nebyly zjištěny. C.II.4. Povrchová a podzemní voda C.II.4.1. Povrchová voda Hydrologické poměry Z regionálně-hydrologického hlediska spadá posuzovaný záměr do hlavního povodí České republiky - povodí Dunaje (úmoří Černého moře). Dle podrobnějšího správního členění patří dotčené území do IX. Dílčí povodí Dyje. V této oblasti je dotčeno dílčí povodí Svratka po Svitavu. V detailu jde o povodí Kuřimky s číslem hydrologického pořadí Kuřimka pramení u Šebrova ve výšce 450 m n.m. a ústí zleva do Svratky u Veverské Bítýšky ve výšce 255 m n.m. Plocha povodí dosahuje 49 km 2, délka toku činí 15,6 km a průměrný průtok u ústí dosahuje 0,08 m 3.s -1. Kuřimka je významným vodním tokem ve smyslu vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Tok Kuřimky se nachází ve vzdálenosti 700 m jižně od jižní hranice záměru. Východně od posuzovaného záměru, ve vzdálenosti cca 110 m protéká Luční potok. Jedná se o pravostranný přítok Kuřimky. Luční potok pramení severně od města Kuřim ve výšce 325 m n.m. a ústí do Kuřimky v prostoru ulice Láznisko v Kuřimi ve výšce 280 m n.m. Na toku Lučního potoka je vybudován rybník Srpek, jehož západní břeh kopíruje ve vzdálenosti cca m východní hranici hodnoceného areálu. Rybník Srpek je využíván jako rekreační vodní plocha. Záplavová území Hodnocený záměr leží mimo záplavová území a mimo aktivní zóny záplavových území Kuřimky a Lučního potoka. C.II.4.2. Podzemní voda Hydrogeologické poměry Zájmová lokalita leží v hydrogeologickému rajónu č Kuřimská kotlina, který je vyplněn terciérním a kvartérními sedimenty. Rajón 2242 je hydrogeologickou pánví budovanou jíly a písky miocenního stáří. Ve smyslu klasifikace hornin podle koeficientu filtrace (Jetel J., 1982) mají jíly velmi slabou až nepatrnou (k = až m.s -1 ), písky mírnou (k = m.s -1 ) průlinovou propustnost. Miocenní sedimenty jsou v zájmové lokalitě překryty sprašemi kvartérních stáří se slabou (k = až m.s -1 ) průlinovou propustností. Podle klasifikace hornin podle transmisivity jde o hydrogeologické prostředí s nízkou transmisivitou s využitím pro menší odběry pro místní zásobování. Posuzovaná lokalita patří k poměrně suchým oblastem. Mělká hladina podzemní vody je vázána na propustnější polohy kvartérních sedimentů na nepropustném povrchu neogenních jílů, je dotována pouze srážkovou vodou infiltrovanou do terénu, a která je závislá na momentálních klimatických poměrech. Terciérní jíly v tomto případě tvoří izolátor, nadložní kvartérní hlíny a spraše vytvářejí poloizolátor. Klasický kolektor mělké podzemní vody v daných geologických poměrech chybí. Mělká hladina podzemní vody se v území pohybuje v úrovni cca 3,0-7,0 m p.t. Směr proudění mělké podzemní vody je shodný se sklonem terénu, tzn. od západu k východu. Erozivní bází zájmové lokality je tok Lučního potoka. Strana: 25 z 46

28 Mělké podzemní vody jsou charakterizovány jako vody vyžadující složitější úpravu. Kritickými složkami podmiňujícími zhoršenou kvalitu podzemní vody jsou amonné ionty, mangan a železo. Hlouběji se vyskytují zvodněné vrstvy terciérních písků, které tvoří vložky v nepropustných jílech, popř. jde o bazální klastika neogénu na bázi terciérních uloženin. Mocnost svrchních jílů dosahuje 35 až 75 m, jíly tvoří artéský nepropustný strop. Koeficient filtrace neogenních bazálních písků dosahuje hodnoty k = 9, m.s -1 a jsou hodnoceny jako mírně propustné. Podzemní voda vázaná na neogenní klastické uloženiny je jímána pro zásobování obyvatel pitnou vodou v jímacím území Moravské Knínice jižně od města Kuřimi. Zvodnění podložních neogenních sedimentů v zájmovém území bylo ověřeno vrtem HV-201, který byl vyhlouben při severním břehu rybníka Srpek v roce Vrt byl 102 m hluboký. Pod 70 m mocnými jíly byly zastiženy bazální klastika miocénu charakteru písků a štěrků, o celkové mocnosti 5,0 m. Podloží neogenních sedimentů je budováno granodiority brněnského masívu. Hladina podzemní vody byla zastižena v hloubce 70,0 m p.t., ustálená hladina měla pozitivní výtlačnou úroveň. Přetok podzemní vody z vrtu dosahoval 0,9 l.s -1. Čerpacími zkouškami byla ověřena vydatnost vrtu 1,9 l.s -1 při snížení hladiny o 32,2 m, kvalita podzemní vody nebyla vhodná pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Přetékající podzemní vody z vrtu jsou v současné době využívány k dotaci rybníka Srpek. Pramenné oblasti Lokalita záměru se nachází mimo pramenné oblasti. Vodní zdroje, ochrana vod V dotčeném území není dle veřejně dostupných databází ( evidován výskyt ochranných pásem vodních zdrojů určených pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. Záměr se nachází mimo území chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). C.II.5. Půda Pozemky dotčené záměrem jsou dle katastru nemovitostí klasifikovány, popř. využívány, jako: trvalý travní porost, orná půda, ostatní plocha. Realizací záměru bude z celkového počtu trvalého záboru dotčeno cca 95 % pozemků chráněných jako plochy zemědělského půdního fondu. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (lesní pozemky) nebudou záměrem dotčeny. Dle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, jsou dotčené zemědělské půdy zařazeny k I. třídě ochrany (BPEJ 31000). Zastoupeny jsou černozemě na spraších. Jedná se o půdy středně těžké s převážně příznivým vodním režimem. V dotčeném území nejsou evidovány tzv. krajinné prvky 1 v zemědělské krajině, jejichž legislativní status je zakotven v nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků ( C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje C.II.6.1. Horninové prostředí Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění České republiky (Demek, Mackovčín a kol., 2006) náleží území následujícím morfologickým jednotkám: provincie Česká vysočina, soustava Česko-moravská soustava, 1 Krajinný prvek představuje souvislou plochu, popřípadě jiný útvar, i zemědělsky neobhospodařované půdy, která plní mimoprodukční funkci zemědělství a v zemědělské krajině hraje významnou stabilizační roli. Druhy krajinných prvků definuje nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků, a je jimi mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, solitérní dřevina. Na prvky, které jsou/budou prostřednictvím agentur pro zemědělství a venkov zaevidovány, lze získat podporu z fondů EU. Strana: 26 z 46

29 oblast Brněnská vrchovina, celek Bobravská vrchovina, podcelek Řekovicko-kuřimský prolom, okrsek Kuřimská kotlina. Kuřimská kotlina je tektonická kotlina ve vyvřelinách brněnského plutonu. Ploché dno kotliny je vyplněno mocnými miocenními usazeninami a sprašemi. Převládají pole a zástavba města Kuřimi. Vlastní lokalita hodnoceného záměru je situována na mírně skloněném svahu s východní expozicí s nadmořskou výškou terénu v rozmezí 283 m n.m. (východní okraj v blízkosti rybníka Srpek) až 296 m n.m. (západní okraj území). Geologické poměry Geologické podloží širšího okolí posuzované plochy tvoří tektonicky podmíněný prolom v oblasti vrásno-zlomových struktur českého masivu, konkrétně masivu brněnské vyvřeliny, která je z petrografického hlediska tvořena převážně granity a granodiority proterozoického stáří. Tektonicky podmíněný Řečkovicko - kuřimský prolom je vyplněn marinními sedimenty terciérního stáří, které tvoří relativně rovinné dno. Jedná se převážně o neogenní jíly, tzv. bádenské tégly, které jsou pestrobarevné, místně prachové. Podružně obsahují vložky terciérních jemnozrnných písků, které obsahují různé procentuální zastoupení jemnozrnné frakce. Povrch jílů je nepravidelně členitý, tvořený lokálními depresemi, které vznikly působením vodních toků v terciéru, případně ve starších kvartérních dobách. V některých místech je původní jíl přeplaven, případně promíšen s nadložními uloženinami, takže částečně ztrácí své původní vlastnosti a rozhraní terciérních a kvartérních vrstev je neostré a spíše se jedná o pozvolný přechod. Kvartérní sedimenty jsou tvořeny převážně sprašovým pokryvem eolického původu, méně často pak deluviálními a aluviálními materiály. Původní spraše jsou velmi často přeplaveny a odvápněny, takže jde vesměs o sprašové hlíny s příměsí jílovité a písčité frakce. Kvartérní hlíny jsou převážně tuhé až pevné konzistence. Staré ekologické zátěže V prostoru záměru a jeho okolí nejsou evidovány žádné staré ekologické zátěže ( Tektonické poměry a přirozená seismicita oblasti Na zájmovém území a v jeho širším okolí nejsou Geofondem ČR registrovány sesuvné jevy nebo svahové pohyby. Podle ČSN EN ( ) Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení náleží zájmové území do oblasti se zrychlením 0,02 až 0,04 g, kde se v normálních případech se seizmicitou neuvažuje. C.II.6.2. Nerostné suroviny a přírodní zdroje Podle databází, spravovaných ČGS - Geofondem ČR, se v zájmovém území nenacházejí žádná chráněná ložisková území, dobývací prostory. V hodnocené lokalitě se nepředpokládá se výskyt geologických nebo paleontologických památek. C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy C.II.7.1. Biogeografická charakteristika území Podle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) leží zájmové území při jihovýchodním okraji Hercynské provincie, v Brněnském bioregionu (1.24), v jeho střední části. Bioregion zabírá vedle západního okraje Drahanské a východního okraje Křižanovské vrchoviny také střední část Boskovické brázdy a převážnou část Bobravské vrchoviny. Bioregion leží na východním okraji hercynské subprovincie na rozhraní termofytika a mezofytika a je zde patrný panonský a karpatský vliv, čemuž odpovídá charakter bioty, kde se např. ve floře uplatňuje pronikání teplomilných panonských floroelementů. Převažuje zde 3. (dubovo-bukový bukový) vegetační stupeň s ostrůvky 4. (bukového) vegetačního stupně, v nižších polohách (hodnocené území) je pak významně zastoupen 2 i (buko -dubový) a 3. vegetační stupeň. Četné jsou ovšem vegetační inverze (údolní fenomén), zejména na Svratce a Svitavě. Území je relativně hustě osídleno. Přesto má bioregion jako celek poměrně dobře zachovanou biotu a to i navzdory blízkosti brněnské sídelní aglomerace. Dosud tak byl vyhlášen značný počet chráněných území. V širším okolí dotčeného území jsou to např. PP Malhostovická pecka, PP Drásovský kopeček či PP Zlobica. Strana: 27 z 46

30 C.II.7.2. Flora a fauna Flóra Prostor záměru je prakticky cele vymezen na orné půdě. Východní hranice dotčeného území zahrnuje zpevněnou komunikací a za ní pouze okraj travnatého pásu s mělkým příkopem, který dál na východ vytváří travnatý břeh rybníka. Podél okraje tohoto pásu se vykytuje mezerovitá řada dřevin stromového charakteru, porosty však leží již mimo dotčeného území. Jihozápadní hranici rovněž vymezuje zpevněná cesta vedoucí podél severní paty náspu železniční trati. Travnatý pás podél rybníka tvoří pravidelně udržovaný, druhově chudý kulturní trávník, s dominancí travin. Výsadby dřevin pak tvoří vrba křehká (Salix fragilis) a méně vzrůstné jabloně (Malus domestica), jižněji i ojediněle nepůvodní trnovník akát (Robinia pseudoacaccia). Prostor proponovaného záměru tedy zahrnuje výhradně plochy s výskytem antropogenně ovlivněných či podmíněných biotopů typu X (X2 - intenzivně obhospodařovaná pole, X5 - intenzivně obhospodařované louky a X13 - nelesní stromové výsadby mimo sídla). Přirozené, či přírodě blízké biotopy se zde nevyskytují. Vzhledem k charakteru biotopů je zde výskyt zvláště chráněného druhu dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. prakticky možno vyloučit. Fauna Výsledky zoologického průzkumu jsou doloženy v příloze 3 této dokumentace. Z hlediska zoologického se jedná o převážně zemědělsky obhospodařovaný segment krajiny příměstského charakteru. Hodnocené území patří k běžným druhům kulturní krajiny, danou bezprostřední blízkosti městské zástavby, s výskytem synantropních druhů, vázaných na okraje sídel a polní kultury. Na lokalitě byl prokázán výskyt osmi zvláště chráněných druhů obratlovců, uváděných ve vyhláškou č. 395/1992 Sb. a chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb., v platných zněních. Z nich žádný není svou biologií vázán na plochu záměru, tedy na plochy orné půdy. Na vlastní plochu záměru je reprodukčně vázán jediný druh ptáka - skřivan polní (Alauda arvensis). Všechny ostatní druhy na vlastní lokalitu pouze zaletují za potravou (podle aktuálního stavu zemědělské kultury), nebo ji pouze přeletují a těžiště jejich výskytu je v okolí lokality. V rámci vodní plochy rybníka Srpek (leží mimo dotřené území záměrem) se zde vyskytují někteří zástupci vodního ptactva, jako je kachna divoká (Anas platyrhynchos), labuť velká (Cygnus olor), lze zde předpokládat výskyt dalších zástupců obligátně vázaných na vodní prostředí. C.II.7.3. Územní systém ekologické stability Posuzovaný záměr leží mimo území vymezené jako územní systém ekologické stability. Z nejbližších skladebných částí ÚSES je dle aktuálního územního plánu severní část rybníka Srpek součástí lokálního biocentra LBC 05 Na Srpku, na které je od severu napojen lokální biokoridor LBK 08, který zahrnuje pás zeleně podél Lučního potoka. Lesnatý vrch Zborov je pak vymezen jako LBC 01 Cimperk. C.II.7.4. Významné krajinné prvky, památné stromy Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. Významným krajinným prvkem ze zákona je niva, rybník Srpek a tok Lučního potoka. Předmětný záměr se pouze svojí východní hranicí okrajově zasahuje do nivy, tato část pozemků záměru však nebude upravována resp. pro hlavní předmět záměru (chov koní) využívána. V prostoru záměru, ani v jeho nejbližším okolí, nebyly vyhlášeny památné stromy. C.II.7.5. Chráněná území V dotčeném území ani v blízkém okolí se nenachází území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny. V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území ani není dotčené území součástí žádného zvláště chráněného území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Nejbližším zvláště chráněným územím je přírodní rezervace Obůrky - Třeštěnec, vzdálená cca 1,2 km severozápadně od území záměru. C.II.7.6. Lokality Natura 2000 Prostor záměru je vymezen mimo lokality soustavy Natura Strana: 28 z 46

31 V širším okolí záměru se nachází evropsky významná lokalita (EVL) CZ Zlobice, a to ve vzdálenosti cca 1,5 km severozápadně od území záměru. V dotčeném území, v blízkém i vzdálenějším okolí se nenachází žádná ptačí oblast, která by mohla být záměrem přímo nebo nepřímo ovlivněna. C.II.7.7. Přírodní parky Prostor záměru ani širší okolí není v prostorovém kontaktu s chráněným územím se statutem ochrany přírodní park. Nejbližší je přírodní park Baba, který vymezuje lesnatý hřbet Kuřimské hory, jejíž severní okraj vymezený jako hranice přírodního parku, se vypíná nad městem Kuřim, cca 700 m jihovýchodně od dotčeného území. C.II.8. Krajina Dotčené území výstavby jezdeckého areálu se nachází v lokalitě Za Koutem, při západním okraji města Kuřim. Jak vlastní prostor záměru tak jeho okolí je součástí mírné sníženiny, jíž protéká Luční potok, k němuž od západu přiléhá rybník Srpek. Území leží jihovýchodně, pod lesnatým návrším Zborova (396,8 a 362 m n.m.), na mírném východním svahu. V současnosti je celý prostor využíván jako orná půda. Zčásti podél rybníka vede zpevněná komunikace, která se dál na sever odklání a pokračuje směrem na severovýchod k Zlobici. Podél východního břehu rybníka vede železniční vlečka do průmyslového areálu nacházející se při severním okraji města. Na břehu rybníka jsou zastoupeny dřevinné doprovodné břehové porosty, které zejména podél břehu východního a v severní část vytvářejí kompaktní, zapojený pás. K rybníku od východu přiléhá okraj souvislé obytné zástavby města, povětšinou se jedná o zástavbu rodinných domů. V širším kontextu je hodnocené území součástí rozhraní mezi urbanizovaným prostorem města Kuřimi a otevřenou lesopolní krajinou. Z hlediska krajinně-typologického je hodnocené území součástí lesopolní krajiny hercynika středověké kolonizace, kde se v celkovém krajinném obrazu výrazně uplatňuje zástavba města Kuřimi. Celé území leží v tzv. Řečkovicko-kuřimském prolomu, který vytváří poměrně zřetelně vymezenou sníženinu Kuřimské kotliny s výraznýmn uplatněním lesnatých horizontů zalesněných vrchů (Babí Lom 562 m n.m., Zlobice, 420 m n.m., Hora 435 aj.). Pro širší okolí města Kuřimi, které je z hlediska geomorfologického součástí Bobravské vrchoviny, je tedy charakteristické střídání výrazných lesnatých vrchů (hrástí) a sníženin (prolomů). V užším kontextu je pak zájmové území součástí mírně zvlněné městské až příměstské krajiny. Zemědělsky využívané enklávy sníženin tvoří středně velké scelené bloky orné půdy, kontrastně střídané lesnatými vršky. Rozptýlená krajinná zeleň se omezuje na břehy vodotečí, nečetných rybníků a drobné skupiny na svahových bází. Pomístně se zde vyskytují i drobnější polní sady a menší zahrádkářské i chatové kolonie. Rybník Srpek a lesnaté návrší Zborova pak vytvářejí přirozené přírodní dominanty v území. Z technicistních staveb ze zčásti pohledově uplatňují troleje železniční trati Brno - Havlíčkův Brod při jižním okraji hodnoceného území a elektrovody 22 kv procházející podél zpevněné cesty a druhý vedoucí přes pole. C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky C.II.9.1. Hmotný majetek Záměr se nachází mimo oblast zastavěnou obytnými, veřejnými nebo komerčními objekty, nedotýká se žádného hmotného majetku třetích stran. C.II.9.2. Architektonické a historické památky V dotčeném území (prostoru a okolí záměru) se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky, památkově chráněná území ani národní kulturní památky. V území nebyl zjištěn ani výskyt drobné sakrální či jiné architektury. C.II.9.3. Archeologická naleziště Při zásazích do terénu nelze (vzhledem k jejich latenci) předem vyloučit narušení nebo odkrytí archeologických nálezů. Strana: 29 z 46

32 C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura Záměr se nachází v západní části města Kuřimi, mimo zastavěné území. Prostor záměru je dopravně napojen na místní komunikace, procházející podél železniční trati (na kterou je orientováno hlavní dopravní napojení záměru) a po jihozápadním okraji rybníka Srpek, dále podjezdem pod železniční tratí, prochází podél hřbitova a napojuje se na silnici II/385 (ul. Tišnovskou). Provoz na komunikacích v okolí záměru, tj. před železničním podjezdem, má výrazně rekreační (nemotorový) charakter, spočívající ve smíšeném provozu pěší a cyklistické dopravy, s málo častými průjezdy motorových vozidel. Stavebně-technický stav komunikací je pro záměr vyhovující. Na místní komunikaci za železničním podjezdem, směrem k silnici II/385, se podíl motorové dopravy zvyšuje, komunikace je využívána pro dopravní obsluhu přilehlého území 2. V území se dále vyskytují obvyklé sítě technické infrastruktury. C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny. C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Dotčené území představuje o příměstský prostor, charakterizovaný přítomností zemědělské, ekologické a rekreační funkce. Tyto tři funkce jsou zde dlouhodobě konsolidované, s jasně vymezenými vztahy, a nejsou zdrojem významných konfliktů. Zemědělská funkce je realizována formou využití pozemků pro intenzivní rostlinnou výrobu. Ekologická funkce je dána přítomností nivy Lučního potoka a rybníka Srpek, na které jsou vázány prvky ekologické stability území. Rekreační funkce je potom tvořena jednak vlastním využitím rybníka Srpek pro rekreační aktivity, jednak komunikačním spojením do dalších rekreačních území (vycházková/sportovní trasa). Jak vyplývá z údajů, obsažených v předchozích kapitolách, celková kvalita životního prostředí dotčeného území je dobrá, území není zvláště zranitelné, pokud jde o jeho ekologické funkce. Záměr tedy nebude umisťován do narušeného resp. neúnosně zatíženého území. Pro umístění záměru bude přitom využita plocha zemědělské výroby. Dojde tedy k omezení zemědělské funkce, přičemž ekologická a rekreační funkce nebudou významněji dotčeny. 2 V době zpracování této dokumentace je komunikace intenzivně využívána jako objízdná trasa při stavebních úpravách silnice II/385 v průtahu Kuřimí. Strana: 30 z 46

33 ČÁST D (KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů D.I.1.1. Zdravotní vlivy a rizika Záměr se přímými vlivy prakticky nedotýká obytných území města. Neprodukuje žádné škodliviny (hluk, znečištění ovzduší), které by mohly ovlivnit zdravotní stav obyvatel. D.I.1.2. Sociální a ekonomické důsledky Sociální resp. ekonomické důsledky nevznikají. Záměr prakticky neovlivňuje rekreační zónu rybníka Srpek (je umístěn na zemědělské ploše, která ani v současné době není pro rekreaci využívána), naopak v některých ohledech ji doplňuje a vytváří zázemí. Doprava záměru je směrována prioritně mimo komunikaci podél rybníka (na cestu podél železnice), nebude tedy docházet ani k ovlivnění rekreačního využití této cesty. D.I.1.3. Počet dotčených obyvatel Záměr se přeslimitními resp. negativními zdravotně významnými vlivy nebude dotýkat žádných obyvatel. D.I.1.4. Vlivy v průběhu výstavby Ani v průběhu výstavby záměru nejsou očekávány významné rušivé vlivy. Potenciální staveniště včetně související dopravní trasy je umístěno mimo chráněný prostor. D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima 2. Vlivy na ovzduší a klima D.I.2.1. Vlivy na kvalitu ovzduší V důsledku záměru nevznikají žádné významné zdroje znečištění ovzduší. Vlivy na kvalitu ovzduší jsou tedy vyloučeny. Strana: 31 z 46

34 Celková emise amoniaku v hodnotě do 235,08 kg/rok je velmi nízká a prakticky neovlivní imisní situaci v území. Dle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, není záměr zařazen mezi vyjmenované zdroje (chovy hospodářských zvířat jsou zařazeny od celkové roční emise amoniaku nad 5 t včetně). S ohledem na takto nízkou emisi nebude potenciální vliv zápachu významný. D.I.2.2. Vlivy na klima Vlivy na klima jsou vyloučeny. D.I.2.3. Vlivy v průběhu výstavby Vlivy stavební dopravy a stavební technologie na kvalitu ovzduší budou nízké, dočasné a celkově málo významné. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky D.I.3.1. Vlivy hluku Záměr představuje činnost prakticky klidovou, umístěnou mimo chráněný prostor. Zdroje hluku, související se záměrem, jsou tvořeny jednak související dopravou (příjezdová komunikace, parkoviště) v intenzitě nejvýše několika desítek vozidel za den (v naprosté většině lehkých), jednak pohybem koní na plochách jízdáren (dopady kopyt), kde je konzervativně uvažováno s akustickým výkonem LAw = 80 db (nepřetržitě tři koně). Pro vyhodnocení vlivů hluku je vypracováno akustické posouzení, jehož výsledky jsou shrnuty níže. Vlivy hluku jsou hodnoceny pro nejbližší resp. nejvíce dotčený chráněný venkovní prostor nebo chráněný venkovní prostor staveb, který se nachází v těchto místech: referenční bod 1 - přilehlý okraj obytná zástavby města (ul. Nová, Jelínkových), vzdálenost od záměru cca 200 m východně, chráněno valem železniční vlečky, referenční bod 2 - zahrádková osada (pod Cimperkem), vzdálenost od záměru cca 150 m západně. Obr.: Umístění záměru a referenčních bodů Strana: 32 z 46

35 Tab.: Hladiny hluku v referenčních bodech HLUK+ verze 7.11 normal Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\MYNAR\PRACE\INVEK\AKTUáLNí\ SRPEK KUřIM - OZN\PRACOVNí\SRP.ZAD Vytištěno: :20 T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) LAeq (db) Č. výška Souřadnice doprava průmysl celkem předch. měření ; ; Je zřejmé, že hladiny hluku z provozu záměru (pohyb koní na plochách jízdáren, související dopravní provoz) nepřekročí cca 30 db a budou spíše ještě nižší 3. To je hodnota akusticky zanedbatelná. V každém případě bude dodržen limit dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, který činí LAeq,T = 50/40 db (den/noc). Protože záměr nebude v nočním období aktivně provozován, limit pro denní období je splněn s velmi značnou rezervou. Hluková problematika je tedy spolehlivě řešitelná v rámci platných limitů (a to se značnou rezervou), riziko vzniku potenciálních přeslimitních vlivů nevzniká. D.I.3.2. Další fyzikální a biologické vlivy Vlivy vibrací Vlivy vibrací jsou vyloučeny. Vlivy záření a ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů Vlivy záření nebo dalších faktorů jsou vyloučeny. D.I.3.3. Vlivy v průběhu výstavby Hluk v období výstavby je v daném území (mimo úzký kontakt s chráněnými prostory) spolehlivě řešitelný. Limit LAeq,T = 65 db, platný pro stavební práce v denním období (7:00-21:00 hodin), bude dodržen ve špičkovém období stavebních prací (tj. zemní práce při zakládání objektů) do vzdálenosti nejvýše cca 50 metrů. V této vzdálenosti se nenachází žádný chráněný prostor. Stavební práce nebudou prováděny v nočním období (22:00-6:00 hodin) ani v časném ranním a pozdním večerním období (6:00-7:00, 21:00-22:00 hodin). Případné vibrace, způsobené stavebními mechanismy (např. vibračními válci) ovlivní pouze bezprostřední okolí prováděných prací (do vzdálenosti nejvýše několika metrů), bez vlivu na stavby resp. obyvatelstvo. D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody D.I.4.1. Vlivy na povrchovou vodu Vlivy na odvodnění území, ovlivnění hydrologických charakteristik Záměr předpokládá výstavbu na nezpevněných plochách. Plocha povrchu terénu, nově zastavěná zpevněnými plochami, bude činit cca 3740 m 2. Z hlediska odtokových poměrů dojde realizací záměru ke změně poměru povrchu zpevněných a nezpevněných ploch na lokalitě. Aktuálně dochází na ploše budoucí výstavby k přirozenému vsaku srážkových vod, případně odparu nebo využití vegetací. Po realizaci záměru dojde na části území k akumulaci srážkových vod ze střech v nádrži na srážkovou vodu, ze které bude řízenými odtokem vypouštěna do strouhy podél účelové komunikace zaústěné do Lučního potoka. Srážkové vody ze zpevněných ploch budou zaústěny do retenční nádrže a do povrchového vsakovacího zařízení. Objem vod, odvedených ze střech a zpevněných ploch, bude po realizaci stavby v průměrném klimatickém roce navýšen o cca m 3, čemuž odpovídá navýšení průměrného povrchového odtoku z území o 0,19 l.s -1 3 Zástavba města je navíc chráněna náspem železniční vlečky, který není ve výpočtu uvažován. Strana: 33 z 46

36 (cca 16,4 m 3 /den). Změnu odvodnění území lze, s ohledem na celkově nízký objem odtoku, považovat za málo významný dopad, spíše negativního charakteru. Zdrojem požární vody bude objem retenční nádrže dešťových vod v množství 10 m 3, jako další zdroj požární vody je přepokládán rybník Srpek, potřeba požární vody je klasifikována na 0,6 l.s -1. Požadavek na zajištění doplňkového zdroje požární vody z rybníka Srpek nebude mít významné negativní dopady na hydrologické charakteristiky vodní nádrže ani Lučního potoka. Realizací záměru nebudou vyvolány přeložky žádných vodních toků ani nebudou prováděny jiné významné zásahy do útvarů povrchových vod. V důsledku realizace záměru nedojde ke změně v rozsahu hydrologických povodí nebo k převodu vody z jednoho povodí do jiného. Vlivy na kvalitu povrchových vod Výstavbou a provozem záměru budou produkovány splaškové odpadní vody v množství do 900 m 3 za rok. Splaškové odpadní vody budou spolu s vodou z čištění stájové části a mytí koní sváděny přes novou přípojku splaškové kanalizace do nově navrženého prodlouženého kanalizačního řadu, který se dále napojí do stávající jednotné kanalizace města Kuřimi. Technologické odpadní vody nebudou produkovány. Do vodoteče Lučního potoka přes odvodňovací strouhu budou svedeny pouze srážkové vody spadlé na střechy stavebních objektů v areálu záměru. U těchto srážkových vod nelze předpokládat kontaminaci či ovlivnění kvality povrchových vod. Přímý splach přívalovými srážkovými vodami z povrchu terénu do rybníka Srpek lze vyloučit. Důvodem je existence obtokového příkopu kolem vodní plochy rybníka. Ten je zaústěn do Lučního potoka pod rybníkem Srpek. S ohledem na stávající intenzivní zemědělské využití území nelze předpokládat zvýšení splachů z plochy záměru po převedení pozemků na pastviny a zeleň. Celkový vliv záměru na kvalitu povrchových vod lze označit za běžný, s ohledem na charakter záměru není řazen mezi limitující faktory. D.I.4.2. Vlivy na podzemní vodu Vlivy na hydrogeologické poměry, změny hydrogeologických charakteristik Záměr předpokládá likvidaci srážkových vod ze zpevněných ploch areálu v retenční nádrži a v povrchovém vsakovacím zařízení. Vlivy na hydrogeologické poměry mělké kvartérní zvodně v místě vsaku srážkových vod budou pouze lokální a lze je vzhledem k charakteru prostředí označit za nevýznamné. Zdroj pitné vody bude řešen vlastní vrtanou studnou. Přepokládané nároky na množství vody v areálu jsou uvažovány v úrovni cca 2000 m 3 za rok, tzn. 0,06 l.s -1, 5,5 m 3 denně. Vrtaná studna bude cca 70 m hluboká, po rozboru vody bude voda zčásti upravena pro pitné účely, neupravená voda bude využívána pro provoz zařízení (mytí koní, závlahy, splachování WC apod.). Podzemní voda bude jímána z prostředí bazálních klastických sedimentů neogénu, požadované množství je reálné zajistit. Vyhloubení vrtané studny a její využívání bude provedeno v souladu s požadavky platné legislativy, a to zejména v souladu se zákonem o vodách a zákonem o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. V zájmovém území se nachází dva hydrogeologické objekty: vrt HV-201 ve vzdálenosti 260 m severovýchodně od projektované vrtané studny, vrt HVKm-3 ve vzdálenosti 350 m západně od projektované vrtané studny. Přímé ovlivnění množství a kvality podzemní vody vrtu HV-201 odběrem podzemní vody z projektované vrtané studny lze vyloučit. Důvodem je velikost požadovaného odběru (průměrně 0,06 l.s-1), vzdálenost obou vrtů (260 m) a především geofyzikálním průzkumem ověřená existence tektonické linie mezi oběma objekty. V prostoru projektované vrtané studny v areálu hodnoceného záměru se zvodněná bazální klastika nacházejí v úrovni m n.m., v prostoru vrtu HV-201 v úrovni m n.m. Povrch předneogenního podloží je o více než 20 m níže ve vrtu HV-201, minimální rozdíl v podloží a povrchem klastik je 13 m. Lze předpokládat, že tato tektonická linie má funkci hydraulické bariéry, oddělující proudění podzemní vody neogenních sedimentů severovýchodně od rybníka Srpek od uloženin v prostoru hodnoceného záměru. Vrt HVKm-3 ve vzdálenosti 350 m od projektované studny je vybudován v prostředí krystalických hornin brněnského masívu. Jedná se o hydrogeologické prostředí odlišné od zvodněných neogenních sedimentů v prostoru hodnoceného záměru. S ohledem na tuto skutečnost a vzdálenost obou hydrogeologických objektů lze ovlivnění tohoto vrtu vyloučit. Předpokládaným jímáním podzemní vody hlubinného oběhu z prostředí neogenních bazálních klastik nedojde k negativnímu ovlivnění kvality podzemní vody a vydatnosti okolních zdrojů podzemní vody. Zdrojem požární vody bude objem retenční nádrže dešťových vod v množství 10 m 3, popř. rybník Srpek, potřeba požární vody je klasifikována na 0,6 l.s -1. Požadavek na zajištění požární vody neovlivní poměry v území a neohrozí vydatnosti okolních zdrojů podzemní vody. Strana: 34 z 46

37 Vlivy na kvalitu podzemní vody Zasakování srážkových vod ze zpevněných ploch prostřednictvím vsakovacího zařízení nebude mít za běžného provozu vliv na kvalitu podzemních vod dotčeného území. Vlastní stáje budou vodohospodářsky zabezpečeny a vody z čištění stájové části a mytí koní nebudou vypouštěny do podzemních vod. Ovlivnění přímého vsaku z povrchu pastvin není z důvodů pravidelného čištění od koňského trusu předpokládáno. V porovnání se stávajícím intenzivním zemědělským využití území bude situace srovnatelná, spíše dojde (po převedení pozemků na pastviny a zeleň) ke snížení dotací podpovrchového horizontu cizorodými látkami obsažených v umělých hnojivech, směsích pro moření osiv apod. Jímáním podzemní vody hlubinného oběhu z kolektoru bazálních klastik neogénu prostřednictvím vrtané studny hluboké 70 m nedojde ke kvalitativním změnám. Kvalita podzemní vody hlubinného oběhu nebude ovlivněna. Vlivy na vodní zdroje Hodnocený záměr se nachází mimo ochranná pásma zdrojů vod, určených pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. D.I.4.3. Vlivy v průběhu výstavby Stavební aktivity budou prováděny nad stávající hladinou podzemní vody, popř. v dosahu možné amplitudy kolísání. Místní ovlivnění jakosti odváděných vod z území výstavby je možné teoreticky pouze v omezeném časovém období výstavby, např. působením úkapů z provozovaných mechanismů nebo smytím zemin při silnějších deštích. Jedná se o běžné a malé riziko, které bude minimalizováno požadovaným dodržováním pracovních postupů. Významné působení těchto vlivů nepředpokládáme. D.I.5. Vlivy na půdu 5. Vlivy na půdu D.I.5.1. Vlivy na půdu Zábor půdy Obecně jsou vlivy na půdu dány záborem plochy půd řazené do zemědělského půdního fondu (ZPF), dále pozemkům určeným k plnění funkcí lesa (PUPFL) nebo celkově ovlivněním její kvality. Vlastní záměr bude zčásti realizován na pozemcích ZPF řazených k půdám I. třídy ochrany. Plocha celého areálu je uvažována v rozsahu cca 3,96 ha, z toho trvalý zábor ZPF činí cca 1,2 ha. V tomto rozsahu bude provedeno trvalé vynětí pozemků ze ZPF. Dočasný zábor není v průběhu výstavby nárokován. Skryté produkční vrstvy půdy (ornice) v mocnosti cca cm budou před zahájením výstavby přesunuty na jihozápadní část pozemku k dočasnému uložení. Po ukončení výstavby bude rozprostřena na plochách pastvin, případně použita na zásypy a terénní úpravy, resp. dle požadavků orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) nebudou záměrem dotčeny. Z hlediska záboru půdy je vliv (s ohledem na zábor zemědělské půdy) klasifikován jako podmínečně negativní. Stabilita a eroze půdy Záměr se nachází v území, které má mírně svažitý charakter. V území nehrozí výrazné eroze půdy, nebude ohrožena její stabilita. Znečištění půdy Vlastní stáje budou vodohospodářsky zabezpečeny a vody z čištění stájí a mytí koní nebudou vypouštěny volně do prostředí. Znečištění v důsledku pobytu koní na pastvinách není (vzhledem k jejich množství) pravděpodobný; koňský trus bude v důsledku ochrany úživnosti pastvin pravidelně odstraňován. V porovnání se současným stavem území (intenzivní zemědělské hospodaření) bude vnos cizorodých látek obsažených v umělých hnojivech, směsích pro moření osiv apod. do půdního horizontu významně omezen. Realizací a provozem záměru nebude docházet ke znečišťování půdy. Strana: 35 z 46

38 D.I.5.2. Vlivy v průběhu výstavby Závažnější riziko kontaminace zemin v průběhu výstavby nevzniká. Předpokládá se deficitní bilance zemních prací. Bude provedeno důsledné skrytí humusového horizontu v místech trvalého záboru, využití dle dispozic příslušného orgánu ochrany půdy. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.I.6.1. Vlivy na horninové prostředí Záměr se nenachází v žádné geologicky významné oblasti. Předpokládá se založení stavebních objektů do nezámrzné hloubky. Při lokálních výkopových pracích budou zasaženy pouze povrchové vrstvy, tedy kvartérní sedimenty (spraše a sprašové hlíny, popř. svahové hlíny). Místně tak dojde k zásahu do přirozeného vrstevního sledu bez významných pozitivních nebo negativních dopadů. Jako nevýznamný vliv na horninové prostředí lze označit lokálně zvýšené riziko k erozi povrchových vrstev v místech většího pohybu koní (pastviny, výběh). Vliv na horninové prostředí není řazen mezi limitující faktory. D.I.6.2. Vlivy na surovinové a jiné přírodní zdroje, ostatní vlivy Přírodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny. Nebudou poškozeny evidované geologické ani paleontologické památky. D.I.6.3. Vlivy v průběhu výstavby Veškeré výše popsané vlivy na horninové prostředí budou postupovat s průběhem výstavby od stávajícího stavu až po cílový stav. Významné ovlivnění horninového prostředí není v průběhu výstavby očekáváno. D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.7.1. Vlivy na flóru, faunu a přírodní stanoviště Vlivy na flóru Zkoumané biotopy v dotčeném území (orná půda, udržovaný travnatý pás) představují antropogenně významněji ovlivněné či podmíněné biotopy typu X, přírodní, přírodě blízké či ochranářsky významné biotopy zachované ve své reprezentativní kvalitě se zde nevyskytují. Stávající výsadby dřevin za zpevněnou cestou podél příkopu, leží již mimo dotčené území a nebude do nich zasahováno. Realizací záměru nedojde k likvidaci biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, nebo takových biotopů, jež se v území nebo v širší oblasti vyskytují vzácně. Zásahy a vlivy vyvolané výstavbou záměru tak lze hodnotit jako akceptovatelné. Vlivy na faunu Realizace záměru představuje trvalý zábor na stávající orné půdě. Méně mobilní zástupci zoofauny (zejména bezobratlí a půdní edafon) budou v tomto prostoru významně omezeni nebo vyhubeni, druhy mobilnější lokalitu opustí. Zde je nutno konstatovat, že pro tyto zástupce se v okolí vyskytuje dostatek příhodných refugií či pro ně příhodných biotopů. Na vlastní plochu záměru je reprodukčně vázán jediný druh ptáka - skřivan polní (Alauda arvensis). Všechny ostatní druhy na vlastní lokalitu pouze zaletují za potravou (podle aktuálního stavu zemědělské kultury), nebo ji pouze přeletují a těžiště jejich výskytu je v okolí lokality. Realizace záměru tak na jejich zdejší populace nemůže tedy mít negativní vliv. Paradoxně v případě realizace záměru je možné očekávat zvýšení biodiverzity avifauny území, jednak zvýšením hnízdních příležitostí na budovách (rehek domácí, vrabec domácí, vlaštovka obecná) Strana: 36 z 46

39 a naprosto jednoznačně zvýšením potravní nabídky. To platí především pro řadu hmyzožravých druhů. Skutečnost, že součástí projektu jsou také výsadby dřevin, tento fakt pouze podtrhuje. Hnízdní příležitosti by navíc bylo možné podpořit instalací hnízdních budek různých typů. Zvýšení potravní nabídky a úkrytových možností může mít pozitivní vliv také na zdejší faunu netopýrů. Z hlediska entomofauny území je změna využití lokality a vytvoření pastvin naprosto zásadním počinem, protože využití území jako ploch orné půdy drtivou část spektra bezobratlých, vázaných na nízké spásané úzkostébelné trávníky, v kontextu se sukcesním zarůstáním okolí, v krajině eliminuje. Obdobně jako u ptáků je možné entomofaunu podpořit instalací tzv. domečků pro hmyz, které jsou pro některé skupiny bezobratlých (např. samotářské včely) významnou podporou. Vhodným doplněním areálu by bylo zhotovení nasucho skládaných, osluněných kamenných zídek s většími štěrbinami, případně dutinami, založenými pod zámrznou hloubkou, které by mohly sloužit jako úkryty pro drobné obratlovce (obojživelníky a plazy), případně též jako jejich zimoviště. Na faunu nádrže Srpek nemůže mít realizace záměru vliv, a pokud ano, tak pouze pozitivní (zvýšení potravní nabídky v okolí). Negativní vliv na hnízdění ptáků v tomto VKP je možné vyloučit proto, že úniková vzdálenost ptáků před koněm (i koněm s jezdcem) je násobně menší, než při individuální turistice, či rekreaci (tím spíše se psy). Stejně tak je možné vyloučit negativní vliv na reprodukci obojživelníků vzhledem k jejich biologii - reprodukční migrace probíhají převážně v noci, což je perioda, kdy není možné očekávat aktivitu v areálu jezdeckého klubu. Na druhou stranu zvýšení úkrytových možností na lokalitě a především zvýšení potravní nabídky, je zásadní pro přežití obojživelníků v krajině. I když je tedy záměr umisťován na plochu orné půdy, může podpořit ekostabilizační funkce širšího území. Z hlediska migrační prostupnosti v území nebude záměr představovat bariéru. D.I.7.2. Vliv na územní systém ekologické stability Záměr nezasahuje do žádného z prvků vymezených jako ÚSES, vliv lze tedy vyloučit. D.I.7.3. Vliv na významné krajinné prvky, památné stromy Významné krajinné prvky registrované, nebudou, vzhledem ke své absenci v území, záměrem dotčeny. Totéž platí pro památné stromy. Do významných krajinných prvků ze zákona, tj. lesa, rybníku Srpek a toku Lučního potoka, předmětný záměr nezasahuje. Okrajově může být ovlivněna niva Lučního potoka. Vliv na významné krajinné prvky a památné stromy je souborně hodnocen jako nulový až nevýznamný. D.I.7.4. Vliv na zvláště chráněná území Zvláště chráněná území nebudou realizací záměru dotčena. D.I.7.5. Vlivy na lokality Natura 2000 Lokality soustavy Natura 2000 nebudou realizací záměru negativně ovlivněny. Významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000 byl Krajským úřadem Jihomoravského kraje vyloučen (viz příloha 5.2 této dokumentace). D.I.7.6. Vlivy na přírodní parky Vliv na přírodní parky je vyloučen. D.I.7.7. Vlivy v průběhu výstavby Výstavbou nebudou ovlivněny žádné zvláště chráněné druhy rostlin ani živočichů. Budoucí charakter využití území (pastviny na rozdíl od orné půdy) umožní rozvoj a rozmanitost edafonu běžně se vyskytujících drobných druhů bezobratlých. Strana: 37 z 46

40 D.I.8. Vlivy na krajinu 8. Vlivy na krajinu D.I.8.1. Vlivy na krajinu Realizací záměru vznikne při západním okraji města rozsáhlý areál jezdeckého klubu. Převážnou část ploch budou tvořit venkovní jízdárny se zpevněným jezdeckým povrchem, doplněné zídkami a oplůtky, dále dětské hřiště, další drobné objekty a také pastviny pro koně. Areál bude doplněn výsadbami dřevin. Vizuálně se tedy v území bude nejvíce uplatňovat pouze vlastní objekt jezdeckého klubu s jízdárnou pro koně, skladem sena, zázemím a restaurací, který bude představovat rozsáhlou stavbu čtvercového půdorysného tvaru s pultovou střechou a s vnitřním dvorem, coby reminiscence na hospodářské dvory, avšak v moderním architektonickém pojetí. Vzhledem k ukloněnému terénu na východ až jihovýchod směrem k rybníku, bude střecha objektu klesat v opačném gardu směrem na severozápad, čím bude sledovat linii siluety lesnatého svahu vrchu Zborova a ve směru sníženiny pak bude docíleno pohledové komunikace objektu směrem k rybníku. Dřevěné obklady pak pohledově stavbu změkčí a lépe ji zapojí do zdejšího krajinného rámce. Objekt jezdeckého klubu představuje stavbu s absencí vertikální dimenze (výšková hladina objektu se pohybuje mezi 3,5 m až 9,5 m) a svým umístěním na mírném svahu sníženiny nebude v blízkém či širším okolí představovat významnější dominantu. Od jihu bude objekt pohledově z větší části odcloněn náspem železniční trati Brno - Havlíčkův Brod, dnes již doplněný vzrostlými dřevinnými porosty, od severozápadu pak stoupajícím terénem báze svahu Zborova. Od města bude areál pohledově odcloněn dřevinnými porosty na březích rybníka. Možnost vizuálního kontaktu na jezdecký areál z většího odstupu se tak omezuje pouze na průhledy sníženinou od severovýchodu, kde se od stávající zpevněné cesty otevírá poměrně výrazný, severní pohledový horizont, zřetelně vymezený lesnatými hřbety Zlobice. Stavba této dimenze však s takto měřítkově rozsáhlým konvizuálním prostorem splyne. Výraznější vizuální působení stavby, coby moderně pojaté architektury, se tedy omezí pouze na blízké krajinné prostory, které tvoří dnešní pole, či okolí rybníka, příp. pak na pohledy z vrchu Zborova. Lze konstatovat, že areál jezdeckého klubu nesníží význam přírodních dominant okolních lesnatých vrchů ani dominant kulturních (areál zámku s farním kostelem apod.). Stavbu z hlediska krajinného rázu při okraji zastavěného území, lze hodnotit jako akceptovatelnou, která svým architektonickým pojednáním a kvalitou materiálového zpracování, nebude představovat negativní zásah do stávajícího území. Areál je také funkčně v souladu se stávajícím rekreačním charakterem území jako zázemí města Kuřimi, který tyto možnosti dále rozšíří. D.I.8.2. Vlivy v průběhu výstavby Nejvýraznější vizuální vlivy lze očekávat v období zemních prací, kdy budou prováděny terénní práce (výkopy), na něž jsou vázány dočasné deponie zemin. Jedná se však o vliv akceptovatelný, navíc časově omezený. D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.I.9.1. Vlivy na hmotný majetek Záměr není v prostorovém střetu s žádnými obytnými, veřejnými nebo komerčními budovami, nedotýká se hmotného majetku třetích stran. D.I.9.2. Vlivy na architektonické a historické památky V prostoru záměru se nenacházejí žádné nemovité architektonické či historické památky. D.I.9.3. Vlivy na archeologické památky Možnost archeologického nálezu v průběhu zemních prací při výstavbě záměru není jednoznačně vyloučena. Stavebník je povinen předem oznámit záměr provádění výkopových prací oprávněnému pracovišti (Archeologickému ústavu Akademie věd) a v případě archeologického nálezu postupovat podle 176 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. V případě, kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu, narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický výzkum. Strana: 38 z 46

41 D.I.9.4. Vlivy v průběhu výstavby Vlivy související s možností zasažení archeologických památek se týkají zejména období provádění stavebních prací. D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu D.I Vlivy na dopravní infrastrukturu Intenzity dopravy, spojené se záměrem, se pohybují v řádu nejvýše několika desítek (v případě konání soutěže až první stovky) převážně lehkých vozidel za den. Tato intenzita prakticky neovlivní existující dopravní intenzity na hlavní komunikační síti. Dopravní napojení záměru je optimální a využívá existující účelové komunikace, procházející mimo obytnou zástavbu. Pro hlavní dopravní napojení záměru je využita komunikace podél železniční trati tak, aby komunikace podél rybníka Srpek, která je využívána převážně pro rekreační dopravu (pěší/cyklistická) byla dotčena pouze minimálně. D.I Vlivy na jinou infrastrukturu Jiné vlivy na infrastrukturu nejsou očekávány. Sítě dotčené záměrem, budou uvedeny do původního stavu (resp. stavu vyžadovaného jejich správci), nedochází tedy ani k rozvoji, ani k omezení technické infrastruktury území. D.I Vlivy v průběhu výstavby V průběhu výstavby nedojde k omezení dopravní infrastruktury dotčeného území. Intenzita stavební dopravy (v počtu jednotek (špičkově až cca desítky) nákladních vozidel denně) zatíží okolní komunikační síť dočasně a celkově málo významně. Staveniště je optimálně napojeno na vyšší komunikační síť, s vyloučením průjezdu obytnými oblastmi. Z hlediska vlivů na životní prostředí proto nelze očekávat významné vlivy. D.I.11. Jiné ekologické vlivy Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané. D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, MOŽNOST PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Očekávané vlivy záměru jsou ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzduší, hluk, povrchová a podzemní voda, půda, fauna, flóra, ekosystémy, krajina případně jiné) přijatelně nízké a nepřekračují legislativně stanovené limity resp. (tam, kde limity nejsou stanoveny) akceptovatelnou míru. Rozsah přímých vlivů je omezen na plochy záměru a jeho bezprostředního kontaktního území, nedochází k dotčení širšího území ani obytných či jinak chráněných území. Vlivy přesahující státní hranice jsou vyloučeny. Strana: 39 z 46

42 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Součástí záměru nejsou žádné rizikové faktory, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí. D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ A SNÍŽENÍ NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ, POPIS KOMPENZACÍ IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné Základní projektová opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů spočívají v oblasti dodržení všeobecně závazných zákonných předpisů a norem v oblasti projekčního návrhu i v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. V rámci skutečností, zjištěných v průběhu zpracování této dokumentace, jsou dále identifikována následující opatření: Záměr bude řešen tak, aby podporoval biodiverzitu území. Pro terénní úpravy v areálu záměru budou preferovány nasucho skládané, osluněné kamenné zídky s většími štěrbinami, případně dutinami, založené pod zámrznou hloubkou, které mohou sloužit jako úkryty pro drobné obratlovce. Pro vegetační úpravy budou využity původní a stanovištně odpovídající druhy, s vyloučením zahradních kultivarů. Chlévská mrva bude denně sbírána, ukládána do nepropustného kontejneru a pravidelně (cca 1x týdně) vyvážena. Nakládání s mrvou bude prováděno v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů (tzn. vypracování plánu opatření pro případ havárie, vybudování kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek, pravidelná kontrola všech zařízení, nejméně 1x za pět let provedení zkoušky těsnosti odborně způsobilou osobou). Denně bude prováděn sběr exkrementů z povrchu terénu v místě výběhů koní, koblížky budou likvidovány stejně jako chlévská mrva z ustájení koní. Vody z čištění stájové části a mytí koní budou svedeny do splaškové kanalizace a dále odvedeny na ČOV. V prostoru zdroje podzemní vody v areálu záměru bude proveden hydrogeologický průzkum, zahrnující vyhloubení průzkumného vrtu do hloubky cca 70 m, na kterém bude provedena hydrodynamická zkouška pro ověření množství a kvality podzemní vody. Při hydrodynamické zkoušce budou v pravidelných intervalech měřeny i hladiny podzemní vody ve stávajících vrtech HV-201 a HVKm-3 na lokalitě pro definitivní vyloučení možnosti jejich ovlivnění. Na konci hydrodynamické zkoušky bude z průzkumného vrtu odebrán vzorek podzemní vody na stanovení ukazatelů pitné vody dle platné legislativy (vyhláška č. 252/2004 Sb., v platném znění). V případě pozitivního výsledku hydrogeologického průzkumu (ověření dostatečné vydatnosti vrtu a kvality podzemní vody, která umožní její úpravu na pitnou) bude průzkumný vrt převeden na trvalou vrtanou studnu. Při negativním výsledku bude vrt likvidován. D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Při posuzování byly využity projektové údaje o záměru a rešeršní údaje o území, doplněné v rozhodujících oblastech vlastními průzkumy a analýzami. Strana: 40 z 46

43 D.VI. CHARAKTERISTIKA OBTÍŽÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE V. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace V průběhu zpracování této dokumentace se nevyskytly takové obtíže, nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. Podklady pro zpracování dokumentace obsahují všechny nezbytné informace o záměru, v rámci zpracování dokumentace byly provedeny všechny nezbytné průzkumy, potřebné pro zjištění stavu území a následnou specifikaci vlivů. Strana: 41 z 46

44 Záměr není řešen ve více variantách. ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy) Strana: 42 z 46

45 ČÁST F (ZÁVĚR) ČÁST F ZÁVĚR Očekávané vlivy záměru jsou ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzduší, hluk, povrchová a podzemní voda, půda, fauna, flóra, ekosystémy, krajina případně jiné) přijatelně nízké. V průběhu zpracování dokumentace nebyly identifikovány žádné skutečnosti, které by svědčily o překročení zákonných limitů nebo (v případě, že limity nejsou stanoveny) o neakceptovatelném ovlivnění. Rizika, vyplývající ze záměru, nejsou významná. Záměr je v souladu s územně plánovací dokumentací. Na základě výsledků posouzení je tedy záměr pro dané území únosný. Strana: 43 z 46

46 ČÁST G (SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry jednotlivých dílčích okruhů hodnocení možných vlivů záměru na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto doporučujeme prostudování příslušných kapitol dokumentace. Ve městě Kuřimi, v prostoru navazujícím na rybník Srpek, je připravován záměr jezdeckého klubu. Umístění je zřejmé z následujícího obrázku. Obr.: Umístění záměru Strana: 44 z 46

47 Záměr sestává z objektu jezdeckého klubu - stavba bude využívána převážně pro chov sportovních koní se specializací na drezurní a skokové disciplíny. Součástí objektu bude ustájení koní se skladem sena, jízdárnou a zázemím. Součástí objektu je i restaurace. Zastavěná plocha objektu je cca 3740 m 2. Součástí záměru budou dále venkovní jízdárny o zastavěné ploše cca 4150 m 2, dále pastviny, komunikační a infrastrukturní napojení, parkoviště, dětské hřiště, sadové úpravu a další nezbytné prvky. Významné vlivy záměru na obyvatelstvo a životní prostředí nejsou očekávány. Přímými vlivy se záměr nedotýká obytných území města. V přímém kontaktu se záměrem se nenacházejí žádné trvale obydlené objekty, nejbližší trvale obývané objekty se nacházejí cca 200 m východním směrem od záměru (za náspem železniční vlečky), jde o přilehlý okraj obytná zástavby města (ul. Nová, Jelínkových). Záměr neprodukuje žádné škodliviny (hluk, znečištění ovzduší), které by mohly ovlivnit obyvatelstvo. Dopravní napojení záměru je optimální, s nízkou intenzitou dopravy a s vyloučením průjezdu obytnými oblastmi. Pro dopravu bude využita komunikace podél železniční trati tak, aby stávající cesta podél rybníka Srpek nebyla významně ovlivněna. Záměr je umístěn na zemědělské půdě, z hlediska ochrany přírody se nedotýká žádných zvláště chráněných území ani územního systému ekologické stability. Ve všech sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzduší, hluk, povrchová a podzemní voda, půda, fauna, flóra, ekosystémy, krajina případně jiné) jsou možné vlivy záměru přijatelně nízké a nepředstavují zdroj negativního ovlivnění území ani obyvatelstva. Strana: 45 z 46

48 Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem této dokumentace. ČÁST H (PŘÍLOHY) ČÁST H PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha 1 (Mapové a situační přílohy) 1.1 Situace záměru 1.2 Půdorys 1. nadzemního podlaží 1.3 Řezy, pohledy 1.4 Vizualizace Příloha 2 (Posouzení vlivů na ovzduší) Příloha 3 (Zoologický průzkum) Příloha 4 (Hydrogeologické posouzení) Příloha 5 (Doklady) 5.1 Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu 5.2 Stanovisko orgánu ochrany přírody podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. KONEC HLAVNÍHO TEXTU DOKUMENTACE Datum zpracování, podpis zpracovatele a seznam osob, které se podílely na zpracování, se nachází v úvodní části. Strana: 46 z 46

49 Příloha 1 (Mapové a situační přílohy)

50 ZPRACOVÁNO DLE KNESL+KYNČL s.r.o. M 1 : 1500 Příloha 1.1 (Situace záměru)

51 ZPRACOVÁNO DLE KNESL+KYNČLs.r.o. M1:500 Příloha 1.2 (Půdorys 1. nadzemního podlaží) JEZDECKÝ KLUBSRPEK,KUŘIM DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NAŽIVOTNÍPROSTŘEDÍ

52 ŘEZY POHLEDY ZPRACOVÁNO DLEKNESL+KYNČLs.r.o. M1:500 Příloha 1.3 (Řezy,pohledy) JEZDECKÝ KLUB SRPEK,KUŘIM DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NAŽIVOTNÍPROSTŘEDÍ

53 NÁVRH STAV ZPRACOVÁNO DLE KNESL+KYNČL s.r.o. BEZ MĚŘÍTKA Příloha 1.4 (Vizualizace)

54 Příloha 2 (Posouzení vlivů na ovzduší)

55 Vyjádření k záměru Záměr je navržen pro celkem 22 koní (odpovídá počtu boxů pro ustájení). Z tohoto počtu se předpokládá cca 4 až 6 poníků. Pro minizoo je uvažováno (orientační údaj) s cca 2 ks shetlandských poníků, 6 ks koz a dále malá plemena králíků a kachen/hus. Stájová část je tvořena vodonepropustnou konstrukcí (beton). Boxy pro ustájení jsou betonové, vybavené gumovou podlahou, na které je umístěno stelivo (piliny, pelety, sláma). Boxy se denně čistí, mrva je sbírána, ukládána do nepropustného kontejneru a pravidelně (cca 1x týdně) vyvážena. Vody z čištění stájové části a mytí koní jsou svedeny do splaškové kanalizace a dále odvedeny na ČOV. Stelivo a krmivo je dováženo cca 1x za dva měsíce a uskladněno v objektu. Koně pobývají cca 2 až 3 hodiny denně na plochách výběhů/pastvin. Plochy výběhů a pastvin jsou pravidelně čištěny od koblížků, a to z důvodu udržení úživnosti pastvin. V rámci záměru bude u místěna a provozována drobná mechanizace (malý traktor) pro související činnosti. Záměr není určen pro konání celostátních/regionálních soutěžních podniků. Lokální jednodenní soutěže jsou uvažovány, pokud vůbec, do cca dvou jednodenních akcí za rok. Při výpočtu celkových ročních emisí amoniaku pro účely zařazení stacionárního zdroje dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší se ve všech případech použijí údaje o projektovaných kapacitách jednotlivých stájí a celkové emisní faktory, které jsou tvořeny součtem dílčích emisních faktorů pro stájové prostory, pro sklady exkrementů (hnůj, podestýlka, kejda, trus apod.) a pro aplikaci exkrementů. Aplikací exkrementů se rozumí jejich zapravení do půdy. Dílčí emisní faktory jsou uvedeny v tabulce č. 1. přílohy č. 1 metodického pokynu odboru ochrany ovzduší k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů. Provozovatel chovů hospodářských zvířat musí vždy při výpočtu emisí amoniaku, za účelem zařazení zdroje, započítávat dílčí emisní faktory pro sklady exkrementů a dílčí emisní faktory pro zapravení exkrementů do půdy i v případě, kdy exkrementy hospodářských zvířat předává pro uskladnění nebo aplikaci další oprávněné osobě, přičemž se nezohledňují účinky využívaných snižujících technologií. Seznam technologií ke snížení emisí amoniaku a jejich účinnost je uvedená v příloze č. 2 k tomuto metodickému pokynu. Z výše uvedeného množství chovných zvířat se uvolní následující množství emisí: stáj Emisní faktor podestýlka kejda/trus zapravení Pastva celkem emisní faktor (kg NH3.ks -1.rok-1) ks (kg) Koně pomíci Kozy Králící Kachny Celkem Toto množství emisí není takového NH 3 významu, aby významným způsobem ovlivnilo imisní zátěž ve svém okolí. V tomto konkrétním případě se nejedná o žádný velkochov, u kterého by se předpokládalo takové množství vzniku pachových látek, že by bylo potřeba pachové studie. počet kusů vypočtená produkce emisí bez snižujících technologií vypočtená produkce emisí se snižujícími technologiemi

56 Přesto doporučuji pro ustájené koně používat některou z dále uvedených technologií snižování NH 3 a pachových látek: Mgr. Jakub Bucek

57 Příloha 3 (Zoologický průzkum)

58 Kuřim, areál Srpek (k. ú. Kuřim) Zoologický průzkum Zadavatel: INVEK s.r.o. Vinohrady 998/ Brno Zpracoval: Ing. Václav Prášek, Ph.D. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních věd Rybnická Brno IČ: Tel: vaclav.prasek@seznam.cz září 2015

59 1. Úvod Cílem tohoto zoologického průzkumu je posouzení možných střetů se zájmy ochrany přírody pro stavební záměry v předmětné lokalitě Srpek (k.ú. Kuřim). 2. Vymezení zkoumaného území a metodika Zájmové území se nachází v západním okraji intravilánu Kuřimi, u nádrže Srpek, v místní trati Za Koutem. Lokalita je ohraničena vlastní nádrží Srpek, a železniční tratí č. 250 v úseku Kuřim - Čebín. Tvoří ji plochy zemědělsky využívané orné půdy, v severní části též neudržovanými a silně sukcesně zarostlými ovocnými sady. Průzkum proběhl v letním aspektu roku K hodnocení výskytu zvláště chráněných druhů obratlovců byly využity starší údaje autora z širšího okolí zájmového území. Při průzkumu lokality byli obratlovci sledováni především metodou liniového transektu, procházejícího zájmovou plochou, tzv. zigzagging. Ptáci byli pozorováni vizuálně a akusticky a byli determinováni bez odchytu. Savci byli sledováni jednak prostřednictvím pobytových značek a jednak vizuálně přímým pozorováním v terénu. Plazi a obojživelníci byli zjišťováni vizuálně na transektech vedených zájmovým územím. S živočichy nebylo manipulováno, tudíž nebylo zasahováno do jejich přirozeného vývoje. Odchyt drobných zemních savců nebyl prováděn, stejně jako sledování letounů (Chiroptera). Nebylo prováděno kvantitativní hodnocení fauny obratlovců. Použité zkratky: SO silně ohrožený druh dle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhl. 395/1992 Sb., v platných zněních O ohrožený druh dle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhl. 395/1992 Sb., v platných zněních 2

60 3. Výsledky průzkumů Obojživelníci: Nebyli zjištěni Plazi: Ještěrka obecná Lacerta agilis SO Ptáci: Bažant obecný Phasianus colchicus Brhlík lesní Sitta europaea Budníček menší Phylloscopus collybita Červenka obecná Erithacus rubecula Dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes Drozd brávník - Turdus viscivorus Drozd zpěvný Turdus philomelos Holub domácí - Columba livia f. domestica Holub hřivnáč - Columba palumbus Hrdlička divoká Streptopelia turtur Hrdlička zahradní Streptopelia decaocto Jestřáb lesní - Accipiter gentilis - O Jiřička obecná Delichon urbica Kachna divoká Anas platyrhynchos Káně lesní Buteo buteo Konipas bílý - Motacilla alba Konipas horský - Motacilla alba Konopka obecná Carduelis cannabina Kos černý Turdus merula Kos černý Turdus merula Krahujec obecný Accipiter nisus SO Kukačka obecná - Cuculus canorus Labuť velká Cygnus olor Lejsek šedý Muscicapa striata O Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus Moták pochop - Circus aeruginosus - O Pěnice černohlavá - Sylvia atricapilla Pěnice hnědokřídlá Sylvia communis Pěnkava obecná - Fringilla coelebs Poštolka obecná Falco tinnunculus Rákosník obecný - Acrocephalus scirpaceus Rákosník zpěvný - Acrocephalus palustris Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rorýs obecný - Apus apus - O Sedmihlásek hajní Hippolais icterina Skřivan polní Alauda arvensis Sojka obecná Garrulus glandarius Stehlík obecný Carduelis carduelis Straka obecná Pica pica Strakapoud velký Dendrocopos major Strnad obecný Emberiza citrinella Střízlík obecný - Troglodytes troglodytes Sýkora koňadra - Parus major 3

61 Sýkora modřinka Parus coeruleus Špaček obecný - Sturnus vulgaris Ťuhýk obecný Lanius collurio O Vlaštovka obecná Hirundo rustica O Volavka popelavá - Ardea cinerea Vrabec polní Passer montanus Vrána šedá Corvus cornix Zvonek zelený - Carduelis chloris Zvonohlík obecný - Serinus serinus Žluna zelená Picus viridis Savci: Hraboš polní Microtus arvalis Ježek východní - Erinaceus roumanicus Kočka domácí Felis sylvestris f. catus Krtek obecný - Talpa europaea Kuna Martes sp. Liška obecná Vulpes vulpes Myšice - Apodemus sp. Prase divoké - Sus scrofa Rejsek obecný - Sorex araneus Srnec obecný Capreolus capreolus Zajíc polní Lepus europaeus Na lokalitě bylo zjištěno celkem 66 druhů obratlovců, z toho 1 druh plaza, 54 druhů ptáků a 11 druhů savců. 4. Zvláště chráněné druhy živočichů V průběhu sledování bylo na lokalitě a především v jejím okolí zjištěno osm zvláště chráněných druhů obratlovců, chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Komentáře k charakteru jejich výskytu jsou uvedeny v kapitole 5. Ještěrka obecná Lacerta agilis SO Jestřáb lesní - Accipiter gentilis - O Krahujec obecný Accipiter nisus SO Lejsek šedý Muscicapa striata O Moták pochop - Circus aeruginosus - O Rorýs obecný - Apus apus - O Ťuhýk obecný Lanius collurio O Vlaštovka obecná Hirundo rustica O 4

62 5. Závěr Během zoologického průzkumu, který proběhl v letním aspektu roku 2015, byly zjištěny následující skutečnosti: Na lokalitě byl prokázán výskyt osmi zvláště chráněných druhů obratlovců, uváděných ve vyhláškou č. 395/1992 Sb. a chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb., v platných zněních. Z nich žádný není svou biologií vázán na plochu záměru, tedy na plochy orné půdy. Na vlastní plochu záměru je reprodukčně vázán jediný druh ptáka skřivan polní (Alauda arvensis). Všechny ostatní druhy na vlastní lokalitu pouze zaletují za potravou (podle aktuálního stavu zemědělské kultury), nebo ji pouze přeletují a těžiště jejich výskytu je v okolí lokality. Realizace záměru tak na jejich zdejší populace nemůže tedy mít negativní vliv. Paradoxně v případě realizace záměru je možné očekávat zvýšení biodiverzity avifauny území, jednak zvýšením hnízdních příležitostí na budovách (rehek domácí, vrabec domácí, vlaštovka obecná) a naprosto jednoznačně zvýšením potravní nabídky. To platí především pro řadu hmyzožravých druhů. Skutečnost, že součástí projektu jsou také výsadby dřevin, tento fakt pouze podtrhuje. Hnízdní příležitosti by navíc bylo možné podpořit instalací hnízdních budek různých typů. Zvýšení potravní nabídky a úkrytových možností může mít pozitivní vliv také na zdejší faunu netopýrů. Z hlediska entomofauny území je změna využití lokality a vytvoření pastvin naprosto zásadním počinem, protože využití území jako ploch orné půdy drtivou část spektra bezobratlých, vázaných na nízké spásané úzkostébelné trávníky, v kontextu se sukcesním zarůstáním okolí, v krajině eliminuje. Obdobně jako u ptáků je možné entomofaunu podpořit instalací tzv. domečků pro hmyz, které jsou pro některé skupiny bezobratlých (např. samotářské včely) významnou podporou. Vhodným doplněním areálu by bylo zhotovení nasucho skládaných, osluněných kamenných zídek s většími štěrbinami, případně dutinami, založenými pod zámrznou hloubkou, které by mohly sloužit jako úkryty pro drobné obratlovce (obojživelníky a plazy), případně též jako jejich zimoviště. Na faunu nádrže Srpek nemůže mít realizace záměru vliv, a pokud ano, tak pouze pozitivní (zvýšení potravní nabídky v okolí). Negativní vliv na hnízdění ptáků v tomto VKP je možné vyloučit proto, že úniková vzdálenost ptáků před koněm (i koněm s jezdcem) je násobně menší, než při individuální turistice, či rekreaci (tím spíše se psy). Stejně tak je možné vyloučit negativní vliv na reprodukci obojživelníků vzhledem k jejich biologii reprodukční migrace probíhají převážně v noci, což je perioda, kdy není možné očekávat aktivitu v areálu jezdeckého klubu. Na druhou stranu zvýšení úkrytových možností na lokalitě a především zvýšení potravní nabídky, je zásadní pro přežití obojživelníků v krajině. V případě, že součástí plánované minizoo v areálu budou druhově ovce a kozy, je možné tuto skutečnost využít k vypásání okolních sukcesně zarůstajících (a tím degradujících) pozemků, což může být námětem na korektní a oboustranně prospěšnou spolupráci obou zájmových skupin města a jezdeckého klubu. Pozitivní vliv vypásání okolí na faunu i flóru lokality v širším slova smyslu je bez diskuse. 5

63 Očekávané zvýšení druhového spektra živočichů na lokalitě a zvýšení jejich početnosti je možné využít též edukativně, instalací informačních panelů, případně vybudováním naučné stezky. Závěrem je tedy možné konstatovat, že paradoxně, i když jde o umístění stavby na plochu orné půdy, může záměr podpořit ekostabilizační funkce širšího území za předpokladu, že budou realizovány pastviny v okolí, budou realizovány výsadby stromové a keřové zeleně v areálu (s využitím původních a stanovištně odpovídajících druhů, s vyloučením zahradních kultivarů) a v optimálním případě také při vypásání okolních, sukcesně degradujících, pozemků. V případě realizace záměru je možné zhotoviteli doporučit ustavení biologického dozoru stavby, prováděného odborně způsobilou osobou. Ten by měl identifikovat možné střety se zájmy ochrany přírody. V případě zjištění možných střetů by měl biologický dozor navrhovat a ve spolupráci se zhotovitelem realizovat technickoorganizační opatření, aby k nim nedošlo. O těchto možných střetech, přijatých technickoorganizačních opatřeních a jejich úspěšnosti je pak korektní informovat orgán ochrany přírody. Ing. Václav Prášek, Ph.D. 6

64 Příloha 4 (Hydrogeologické posouzení)

65 ENVI-AQUA, s.r.o. Sídlo: Blatného 1, Brno tel.: Fax: IČ : , DIČ: CZ enviaqua@enviaqua.cz Společnost zapsána u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka hydrogeologický průzkum, poradenství a služby v oborech vodního hospodářství a životního prostředí, analýzy rizika, sanace horninového prostředí a monitorovací systémy znečištění Název zakázky: Jezdecký klub Srpek, Kuřim HG posouzení Číslo zakázky: Objednatel: INVEK s.r.o., Vinohrady 998/46, Brno Jezdecký klub Srpek, Kuřim hydrogeologické posouzení Závěrečná zpráva Odpovědný řešitel : Mgr. Pavel Ondráček, Ph.D. osvědčení: hydrogeologie, sanační geologie, čj.: 1946/ za společnost Brno, září 2015 Výtisk č.:

66 ENVI-AQUA, s. r. o. OBSAH 1. ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZÁMĚRU PŘÍRODNÍ POMĚRY ÚZEMÍ Geomorfologické poměry Klimatické poměry Hydrologické poměry Geologické poměry Hydrogeologické poměry HYDROGEOLOGICKÉ POSOUZENÍ Geologická prozkoumanost Situace na lokalitě Posouzení vlivů záměru na povrchové vody v území Posouzení vlivů záměru na podzemní vody v území DOPORUČENÁ OPATŘENÍ ZÁVĚRY POUŽITÉ PODKLADY PŘÍLOHY 1. Situace širšího okolí zájmové lokality 1 : Výsek geologické mapy zájmové lokality 1 : Situace hodnoceného záměru 1 : ROZDĚLOVNÍK Výtisk č. 1 č. 5 Výtisk č. 6 objednatel prací archív zpracovatele 1 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

67 1. ÚVOD ENVI-AQUA, s. r. o. Objednávkou společnosti INVEK s.r.o. č /Envi-Aqua ze dne byla firma ENVI-AQUA, s. r. o. vyzvána ke zpracování hydrogeologického posouzení záměru Jezdecký klub Srpek, Kuřim. Hydrogeologické posouzení je zpracováno na základě Závěrů zjišťovacího řízení vydaného Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Předmětem posouzení je vyhodnocení vlivu záměru na povrchové a podzemní vody (rybník Srpek, Lužní potok, artéské vody zásobování pitnou vodou). Úkolu bylo přiděleno interní zakázkové číslo a jejím řešením byl pověřen Mgr. Pavel Ondráček, Ph.D. 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZÁMĚRU Záměrem investora je vybudování areálu pro chov koní a rekreaci na ploše cca 3,96 ha v prostoru navazujícím na rybník Srpek v Kuřimi. Stavba bude užívána pro chov sportovních koní se specializací na drezúrní a skokové soutěže. Součástí záměru je objekt pro ustájení koní, se skladem sena, jízdárna. Dále zde bude restaurace, dětské hřiště a parkoviště pro celkem 30 aut. Zastavěná plocha objektu je cca m 2. Venkovní jízdárny budou mít plochu cca m 2. Dále budou součástí areálu pastviny, komunikační a infrastrukturní napojení, sadové úpravy atd. Záměr si vyžádá trvalý zábor m 2 zemědělského půdního fondu. Záměr je navržen pro celkem 22 koní (odpovídá počtu boxů pro ustájení). Z tohoto počtu se předpokládá cca 4 až 6 poníků. Pro minizoo je uvažováno (orientační údaj) s cca 2 ks shetlandských poníků, 6 ks koz a dále malá plemena králíků a kachen/hus. Stájová část bude tvořena vodonepropustnou konstrukcí (beton). Boxy pro ustájení budou betonové, vybavené gumovou podlahou, na které je umístěno stelivo (piliny, pelety, sláma). Boxy se budou denně čistit, mrva bude sbírána, ukládána do nepropustného kontejneru a pravidelně (cca 1x týdně) vyvážena. Vody z čištění stájové části a mytí koní budou svedeny do splaškové kanalizace a dále odvedeny na ČOV. Stelivo a krmivo bude dováženo cca 1x za dva měsíce a uskladněno v objektu. Koně budou pobývat cca 2 až 3 hodiny denně na plochách výběhů/pastvin. Plochy výběhů a pastvin budou pravidelně čištěny od koblížků, a to z důvodu udržení úživnosti pastvin. Umístění záměru: Kraj: Okres: Obec: Katastrální území: Jihomoravský Brno - venkov Kuřim Kuřim Situace hodnoceného záměru Jezdecký klub Srpek, Kuřim je zřejmá z přílohy č. 3 tohoto hydrogeologického posouzení. 2 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

68 ENVI-AQUA, s. r. o. 3. PŘÍRODNÍ POMĚRY ÚZEMÍ 3.1 Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění České republiky (Demek, Mackovčín a kol., 2006) náleží území následujícím morfologickým jednotkám: provincie Česká vysočina, soustava Česko-moravská soustava, oblast Brněnská vrchovina, celek Bobravská vrchovina, podcelek Řekovicko-kuřimský prolom, okrsek Kuřimská kotlina. Kuřimská kotlina je tektonická kotlina ve vyvřelinách brněnského plutonu. Ploché dno kotliny je vyplněno mocnými miocenními usazeninami a sprašemi. Převládají pole a zástavba města Kuřimi. Vlastní lokalita hodnoceného záměru je situována na mírně skloněném svahu s východní expozicí s nadmořskou výškou terénu v rozmezí 283 m n.m. (východní okraj v blízkosti rybníka Srpek) až 296 m n.m. (západní okraj území). 3.2 Klimatické poměry Z hlediska klimatických podmínek leží posuzované území ve smyslu rajonizace Quitta (in Tolasz, 2007) v mírně teplé klimatické oblasti MT-11. Ta je charakterizována dlouhým létem, teplým a mírně suchým, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota vzduchu v období je 8,2 o C (stanice Tišnov). Ročně spadne v zájmovém území průměrně 576 mm srážek (srážkoměrná stanice Kuřim), což představuje ve vegetačním období množství 365 mm srážek a v období vegetačního klidu hodnotu 211 mm. Z hodnot ročního výparu (477 mm) a množství spadlých srážek (576 mm) vyplývá, že podzemního a povrchového odtoku v zájmovém území se účastní ročně okolo 99 mm srážkové vody. 3.3 Hydrologické poměry Z regionálně-hydrologického hlediska spadá posuzovaný záměr do hlavního povodí České republiky - povodí Dunaje (úmoří Černého moře). Dle podrobnějšího správního členění patří dotčené území do IX. Dílčí povodí Dyje. V této oblasti je dotčeno dílčí povodí Svratka po Svitavu. V detailu jde o povodí Kuřimky s číslem hydrologického pořadí Kuřimka pramení u Šebrova ve výšce 450 m n.m. a ústí zleva do Svratky u Veverské Bítýšky ve výšce 255 m n.m. Plocha povodí dosahuje 49 km 2, délka toku činí 15,6 km a průměrný průtok u ústí dosahuje 0,08 m 3.s -1. Kuřimka je významným vodním tokem ve smyslu vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Tok Kuřimky se nachází ve vzdálenosti 700 m jižně od jižní hranice záměru. 3 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

69 ENVI-AQUA, s. r. o. Východně od posuzovaného záměru, ve vzdálenosti 110 m protéká Luční potok. Jedná se o pravostranný přítok Kuřimky. Luční potok pramení severně od města Kuřim ve výšce 325 m n.m. a ústí do Kuřimky v prostoru ulice Láznisko v Kuřimi ve výšce 280 m n.m. Na toku Lučního potoka je vybudován rybník Srpek, jehož západní břeh kopíruje ve vzdálenosti m východní hranici hodnoceného areálu. Rybník Srpek je využíván jako rekreační vodní plocha. Hodnocený záměr leží mimo záplavová území a mimo aktivní zóny záplavových území Kuřimky a Lučního potoka. 3.4 Geologické poměry Geologické podloží širšího okolí posuzované plochy tvoří tektonicky podmíněný prolom v oblasti vrásno-zlomových struktur českého masivu, konkrétně masivu brněnské vyvřeliny, která je z petrografického hlediska tvořena převážně granity a granodiority proterozoického stáří. Tektonicky podmíněný Řečkovicko - kuřimský prolom je vyplněn marinními sedimenty terciérního stáří, které tvoří relativně rovinné dno. Na bázi neogenních sedimentů vystupují tzv. bazální klastika spodního badenu, tvořená brněnskými písky. Jde o šedé nebo žlutohnědé písky a štěrky. Nad bazálními klastiky jsou uloženy neogenní jíly, tzv. bádenské tégly, které jsou pestrobarevné, místně prachové. Podružně obsahují vložky terciérních jemnozrnných písků, které obsahují různé procentuální zastoupení jemnozrnné frakce. Povrch jílů je nepravidelně členitý, tvořený lokálními depresemi, které vznikly působením vodních toků v terciéru, případně ve starších kvartérních dobách. V některých místech je původní jíl přeplaven, případně promíšen s nadložními uloženinami, takže částečně ztrácí své původní vlastnosti a rozhraní terciérních a kvartérních vrstev je neostré a spíše se jedná o pozvolný přechod. Kvartérní sedimenty jsou tvořeny převážně sprašovým pokryvem eolického původu, méně často pak deluviálními a aluviálními materiály. Původní spraše jsou velmi často přeplaveny a odvápněny, takže jde vesměs o sprašové hlíny s příměsí jílovité a písčité frakce. Kvartérní hlíny jsou převážně tuhé až pevné konzistence. Základní informace o geologické stavbě území je zřejmá z přílohy č. 2 této zprávy. 3.5 Hydrogeologické poměry Zájmová lokalita leží v hydrogeologickému rajónu č Kuřimská kotlina, který je vyplněn terciérním a kvartérními sedimenty. Rajón 2242 je hydrogeologickou pánví budovanou jíly a písky miocenního stáří. Podložní horniny brněnského masívu budují hydrogeologický rajón 6570 Krystalinikum brněnské jednotky. Ve smyslu klasifikace hornin podle koeficientu filtrace (Jetel J., 1982) mají neogenní jíly velmi slabou až nepatrnou (k = až m.s -1 ), písky mírnou (k = m.s -1 ) průlinovou propustnost. Miocenní sedimenty jsou v zájmové lokalitě překryty sprašemi kvartérních stáří se slabou (k = až m.s -1 ) průlinovou propustností. Podle klasifikace hornin podle transmisivity jde o hydrogeologické prostředí s nízkou transmisivitou s využitím pro menší odběry pro místní zásobování. Posuzovaná lokalita patří k poměrně suchým oblastem. Mělká hladina podzemní vody je vázána na propustnější polohy kvartérních sedimentů na nepropustném povrchu neogenních jílů, je dotována pouze srážkovou vodou infiltrovanou do terénu, a která je závislá na momentálních klimatických poměrech. Terciérní jíly v tomto případě tvoří izolátor, nadložní kvartérní hlíny a spraše vytvářejí poloizolátor. Klasický kolektor mělké podzemní vody 4 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

70 ENVI-AQUA, s. r. o. v daných geologických poměrech chybí. Mělká hladina podzemní vody se v území pohybuje v úrovni cca 1,0 2,5 m p.t. Směr proudění mělké podzemní vody je shodný se sklonem terénu, tzn. od západu k východu. Erozivní bází zájmové lokality je tok Lučního potoka. Mělké podzemní vody jsou charakterizovány jako vody vyžadující složitější úpravu. Kritickými složkami podmiňujícími zhoršenou kvalitu podzemní vody jsou amonné ionty, mangan a železo. Hlouběji se vyskytují zvodněné vrstvy terciérních písků, které tvoří vložky v nepropustných jílech, popř. jde o bazální klastika neogénu na bázi terciérních uloženin. Mocnost svrchních jílů dosahuje 35 až 75 m, jíly tvoří artéský nepropustný strop. Koeficient filtrace neogenních bazálních písků dosahuje hodnoty k = 9, m.s -1 a jsou hodnoceny jako mírně propustné. Podzemní voda vázaná na neogenní klastické uloženiny je jímána pro zásobování obyvatel pitnou vodou v jímacím území Moravské Knínice jižně od města Kuřimi. Lokalita záměru se nachází mimo pramenné oblasti. V dotčeném území není dle veřejně dostupných databází ( evidován výskyt ochranných pásem vodních zdrojů určených pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. Hodnocený záměr se nachází mimo území chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). 4. HYDROGEOLOGICKÉ POSOUZENÍ 4.1 Geologická prozkoumanost Zvodnění podložních neogenních sedimentů v zájmovém území bylo ověřeno vrtem HV-201, který byl vyhlouben při severním břehu rybníka Srpek v roce 1978 (Franzová M., 1983). Vrt je 102 m hluboký. Pod 70 m mocnými jíly byly zastiženy bazální klastika miocénu charakteru písků a štěrků, o celkové mocnosti 5,0 m. Podloží neogenních sedimentů je budováno granodiority brněnského masívu. Hladina podzemní vody byla zastižena v hloubce 70,0 m p.t., ustálená hladina měla pozitivní výtlačnou úroveň. Přetok podzemní vody z vrtu dosahoval 0,9 l.s -1. Čerpacími zkouškami byla ověřena vydatnost vrtu 1,9 l.s -1 při snížení hladiny o 32,2 m. Kvalita podzemní vody nebyla vhodná pro přímé zásobování obyvatel pitnou vodou. Důvodem byly zvýšené obsahy vápníku a železa a nevyhovující bakteriologický rozbor. V letech 1982 a 1983 byly opakovány odběry vzorku podzemní vody z vrtu HV-201, kterými byly potvrzeny zvýšené obsahy vápníku, hořčíku, železa a manganu a koncentrace CHSK Mn překračující požadavky na pitnou vodu. Dle údajů databáze geologicky dokumentovaných objektů České geologické služby Geofondu byl vrt HV-201 v roce 1997 likvidován. V zahrádkářské kolonii na jižním svahu vrchu Zborov ve vzdálenosti cca 250 m západně od hodnoceného záměru byl v roce 2008 vybudován hydrogeologický vrt HVKm-3 pro individuální zásobování vodou (Chmelař J., 2008). Vrtem byly zjištěny svahové hlíny o mocnosti 2,0 m a v jejich podloží křemenný diorit brněnského masívu do hloubky 30 m. Hladina podzemní vody byla naražena v hloubce 21,0 m p.t. a ustálila se v 19,0 m p.t. Vydatnost vrtu byla ověřena na 0,009 l.s -1. V dubnu 2015 byl proveden inženýrsko-geologický průzkum v prostoru projektovaného záměru (Kmeť A., 2015). V prostoru projektované budovy jezdeckého klubu byly vyhloubeny 3 nevystrojené vrty do 4,0 m p.t. pro ověření geologického profilu. V podloží svrchního 5 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

71 ENVI-AQUA, s. r. o. horizontu humózních hlín se vyskytují středně plastické jíly charakteru jílovitých hlín. Mocnost těchto hlín se pohybuje v rozmezí 0,5 1,5 m. V jejich podloží se vyskytují tuhé až pevní plastické jíly s písčitými polohami o mocnosti do 0,01 m, ověřené do hloubkové úrovně 4,0 m p.t. Směrem do podloží se zvyšuje podíl písčité složky. Nesouvislá hladina podzemní vody byla zastižena v hloubkové úrovni cca 1,1 2,2 m p.t., při rozdílné napjatosti hladiny, kdy intenzita přítoku do sond dosahovala cca 0,1 l.s -1. Z hlediska chemického působení vody na beton se jedná o slabě agresivní chemické prostředí (dle ČSN EN 206-1) a to vzhledem k mírně zvýšené koncentraci síranů a výskytu volného CO2. Základové poměry byly označeny jako složité a budoucí staveniště jako podmínečně vhodné. Důvodem je členitost povrchu, mocnost a charakter svrchního horizontu jílovitých hlín a vysoká úroveň hladiny podzemní vody. Objasnění geologických a hydrogeologických poměrů na lokalitě bylo předmětem geofyzikálního průzkumu lokality (Kraus L., 2015) se zaměřením na vysledování průběhu báze mocného souvrství jílů. Geofyzikální profily byly napojeny na ověřený profil vrtu HV Geofyzikálním průzkumem byla zjištěna 35 až 40 m mocná vrstva neogenní jílů, která přechází na bázi do písčitých jílů o mocnosti 15 až 20 m. Mocnost bazálních klastik neogénu dosahuje cca 5 m. Povrch neogenních sedimentů se nachází v hloubce 55 až 60 m. Povrch neogenních sedimentů ve vrtu HV-201 byl zjištěn o cca 20 m níže, než v prostoru zájmové lokality. Vzhledem k tomu, že povrch neogenního podloží je jen mírně ukloněný, je mezi zájmovou lokalitou a vrtem HV-201 interpretována tektonická porucha. Nejspíše jde o zlom směru SZ JV. V závěru geofyzikálního průzkumu bylo doporučeno umístění vrtu pro jímání podzemní vody z prostředí bazálních klastik neogénu v blízkosti jezdeckého klubu. Předneogenní podloží se zde nachází v hloubce cca 50 m pod terénem. 4.2 Situace na lokalitě Hodnocená lokalita se nachází západně od intravilánu města Kuřimi v místě stávajících zemědělských pozemků. Území je mírně svažité s úklonem k východu až jihovýchodu směrem do údolní nivy Lučního potoka. Luční potok protéká v umělém korytu ve vzdálenosti cca 110 m východně od hranice záměru. Při západním břehu Lučního potoka je vybudována vodní plocha rybníka Srpek. Podél západního břehu rybníka je vyhlouben obtokový kanál pro zachycení průsakových a splachových vod, který je zaústěn přes propustek do Lučního potoka pod rybníkem Srpek. Podél obtokového kanálu je zpevněná cesta. Obtokový kanál tvoří přibližnou východní hranici záměru, která prochází m západně od západního břehu rybníka Srpek. Na severním břehu rybníka Srpek je zachován hydrogeologický vrt HV-201 s přetokem artéských vod z prostředí bazálních klastik neogénu. Přetékající podzemní vody z vrtu jsou využívány k dotaci rybníka Srpek. Vrt HV-201 tedy nebyl v roce 1997 zlikvidován, jak je uváděno v databázi ČGS. 4.3 Posouzení vlivů záměru na povrchové vody v území Záměr předpokládá výstavbu na nezpevněných plochách. Plocha povrchu terénu, nově zastavěná zpevněnými plochami, bude činit cca 3740 m 2. Z hlediska odtokových poměrů dojde realizací záměru ke změně poměru povrchu zpevněných a nezpevněných ploch na lokalitě. 6 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

72 ENVI-AQUA, s. r. o. Aktuálně dochází na ploše budoucí výstavby k přirozenému vsaku srážkových vod, případně odparu nebo využití vegetací. Po realizaci záměru dojde na části území k akumulaci srážkových vod ze střech v nádrži na srážkovou vodu, ze které bude řízenými odtokem vypouštěna do strouhy podél účelové komunikace zaústěné do Lučního potoka. Srážkové vody ze zpevněných ploch budou zaústěny do retenční nádrže a do povrchového vsakovacího zařízení. Objem vod, odvedených ze střech a zpevněných ploch, bude po realizaci stavby v průměrném klimatickém roce navýšen o cca m 3, čemuž odpovídá navýšení průměrného povrchového odtoku z území o 0,19 l.s -1 (cca 16,4 m 3 /den). Zdrojem požární vody bude objem retenční nádrže dešťových vod v množství 10 m 3, jako další zdroj požární vody je přepokládán rybník Srpek, potřeba požární vody je klasifikována na 0,6 l.s -1. Realizací záměru nebudou vyvolány přeložky žádných vodních toků ani nebudou prováděny jiné významné zásahy do útvarů povrchových vod. V důsledku realizace záměru nedojde ke změně v rozsahu hydrologických povodí nebo k převodu vody z jednoho povodí do jiného. Výstavbou a provozem záměru budou produkovány splaškové odpadní vody v množství do 900 m 3 za rok. Splaškové odpadní vody budou sváděny přes novou přípojku splaškové kanalizace do nově navrženého prodlouženého kanalizačního řadu, který se dále napojí do stávající jednotné kanalizace města Kuřimi. Vlastní stáje budou vodohospodářsky zabezpečeny a vody z čištění stájové části a mytí koní nebudou vypouštěny do povrchových ani podzemních vod. Technologické odpadní vody nebudou produkovány. Do vodoteče Lučního potoka přes odvodňovací strouhu budou přímo svedeny pouze srážkové vody spadlé na střechy stavebních objektů v areálu záměru. U těchto srážkových vod nelze předpokládat kontaminaci či ovlivnění kvality povrchových vod. Přímý splach přívalovými srážkovými vodami z povrchu terénu do rybníka Srpek lze vyloučit. Důvodem je existence obtokového příkopu kolem vodní plochy rybníka. Ten je zaústěn do Lučního potoka pod rybníkem Srpek. S ohledem na stávající intenzivní zemědělské využití území nelze předpokládat zvýšení splachů z plochy záměru po převedení pozemků na pastviny a zeleň. Pro snížení potenciálních rizik ovlivnění kvality povrchových vod vodoteče Lučního potoka jsou v kapitole 5 navržena vhodná opatření. 4.4 Posouzení vlivů záměru na podzemní vody v území Záměr předpokládá likvidaci srážkových vod ze zpevněných ploch areálu v retenční nádrži a v povrchovém vsakovacím zařízení. Posouzení možnosti vsakování srážkových vod bylo předmětem inženýrsko-geologického a hydrogeologického posouzení (Kmeť A., 2015). Koeficient vsaku na lokalitě byl stanoven na m.s -1. S ohledem na situaci na lokalitě je navržena likvidace srážkových vod v retenčně zasakovacích povrchových objektech, např. v travnatých průlezích. Možnost zasakování srážkových vod tímto způsobem byla ověřena jako možná a při vybudování retenčního prostoru o dostatečné akumulační schopnosti nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti a množství podzemních vod. Zasakování srážkových vod bude mít vliv pouze na hydrogeologické poměry mělké kvartérní zvodně v místě vsaku. Dojde k plošně omezenému zvýšení hladiny podzemní vody v podloží vsakovacích travnatých průlehů, při ověřeném koeficientu filtrace mělkého kolektoru ve výši m.s -1 jde o vzdálenost do 10 m od vsakovacího objektu. 7 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

73 ENVI-AQUA, s. r. o. Zdroj pitné vody bude řešen vlastní vrtanou studnou. Přepokládané nároky na množství vody v areálu jsou uvažovány v úrovni cca 2000 m 3 za rok, tzn. 0,06 l.s -1, 5,5 m 3 denně. Vrtaná studna bude umístěna dle geofyzikálního průzkumu lokality (Kraus L, 2015) při západní straně projektovaného objektu jezdeckého klubu. Studna je předpokládána jako cca 70 m hluboká, přičemž zvodněná bazální klastika neogénu jsou předpokládána v hloubce 50 m p.t. Po rozboru vody bude podzemní voda zčásti upravena pro pitné účely, neupravená voda bude využívána pro provoz zařízení (mytí koní, závlahy, splachování WC apod.). Podzemní voda bude jímána z prostředí bazálních klastických sedimentů neogénu, požadované množství je reálné zajistit. Projektovaná vrtaná studna v prostoru hodnoceného záměru se nachází mimo ochranná pásma vodních zdrojů pro veřejnou potřebu. Nedojde tedy k ovlivnění kvality a množství podzemní vody z jímaných vodních zdrojů v širším zájmovém území (Jinačovice, Moravské Knínice, Čebín). V zájmovém území se nachází dva hydrogeologické objekty: - vrt HV-201 ve vzdálenosti 260 m severovýchodně od projektované vrtané studny, - vrt HVKm-3 ve vzdálenosti 350 m západně od projektované vrtané studny. Přímé ovlivnění množství a kvality podzemní vody vrtu HV-201 odběrem podzemní vody z projektované vrtané studny lze vyloučit. Důvodem je velikost požadovaného odběru (průměrně 0,06 l.s -1 ), vzdálenost obou vrtů (260 m) a především geofyzikálním průzkumem ověřená existence tektonické linie mezi oběma objekty. V prostoru projektované vrtané studny v areálu hodnoceného záměru se zvodněná bazální klastika nacházejí v úrovni m n.m., v prostoru vrtu HV-201 v úrovni m n.m. Povrch předneogenního podloží je o více než 20 m níže ve vrtu HV-201, minimální rozdíl v podloží a povrchem klastik je 13 m. Lze předpokládat, že tato tektonická linie má funkci hydraulické bariéry, oddělující proudění podzemní vody neogenních sedimentů severovýchodně od rybníka Srpek od uloženin v prostoru hodnoceného záměru. Vrt HVKm-3 ve vzdálenosti 350 m od projektované studny je vybudován v prostředí krystalických hornin brněnského masívu. Jedná se o hydrogeologické prostředí odlišné od zvodněných neogenních sedimentů v prostoru hodnoceného záměru. S ohledem na tuto skutečnost a vzdálenost obou hydrogeologických objektů lze ovlivnění tohoto vrtu vyloučit. Předpokládaným jímáním podzemní vody hlubinného oběhu z prostředí neogenních bazálních klastik nedojde k negativnímu ovlivnění kvality podzemní vody a vydatnosti okolních zdrojů podzemní vody. Vyhloubení vrtané studny a její využívání bude provedeno v souladu s požadavky platné legislativy, a to zejména v souladu se zákonem o vodách a zákonem o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. Množství a podmínky odběru podzemní vody z vrtané studny budou stanoveny autorizovaným vyjádřením hydrogeologa. Jímáním podzemní vody hlubinného oběhu z kolektoru bazálních klastik neogénu prostřednictvím vrtané studny hluboké 70 m nedojde ke kvalitativním změnám. Kvalita podzemní vody hlubinného oběhu nebude ovlivněna. 8 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

74 5. DOPORUČENÁ OPATŘENÍ ENVI-AQUA, s. r. o. Na základě vyhodnocení dostupných informací o zájmovém území jsou pro eliminaci potenciálních vlivů záměru Jezdecký klub Srpek, Kuřim, na povrchové a podzemní vody v zájmovém území navržena následující opatření: 1. Chlévská mrva z ustájených koní bude denně sbírána a ukládána do nepropustného kontejneru a pravidelně (cca 1x týdně) vyvážena. Nakládání s mrvou bude prováděno v souladu s Vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů. Tzn. vypracování plánu opatření pro případ havárie, vybudování kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek, pravidelná kontra všech zařízení, nejméně 1 x za pět let provádět zkoušku těsnosti odborně způsobilou osobou. 2. Vody z čištění stájové části a mytí koní budou svedeny do splaškové kanalizace a dále odvedeny na ČOV. 3. Důsledně provádět (a to minimálně 1 x denně) sběr exkrementů z povrchu terénu v místě výběhů koní, koblížky budou likvidovány stejně jako chlévská mrva z ustájení koní. 4. V prostoru projektovaného zdroje podzemní vody v areálu hodnoceného záměru doporučujeme provést hydrogeologický průzkum, zahrnující vyhloubení průzkumného vrtu do hloubky cca 70 m, na kterém bude provedena hydrodynamická zkouška pro ověření množství a kvality podzemní vody. Při hydrodynamické zkoušce budou v pravidelných intervalech měřeny i hladiny podzemní vody ve stávajících vrtech HV- 201 a HVKm-3 na lokalitě pro definitivní vyloučení možnosti jejich ovlivnění. Na konci hydrodynamické zkoušky bude z průzkumného vrtu odebrán vzorek podzemní vody na stanovení ukazatelů pitné vody dle platné legislativy (Vyhláška č. 252/2004 Sb., v platném znění). 5. V případě pozitivního výsledku hydrogeologického průzkumu (ověření dostatečné vydatnosti vrtu a kvality podzemní vody, která umožní její úpravu na pitnou) bude průzkumný vrt převeden na trvalou vrtanou studnu. Při negativním výsledku bude vrt likvidován. 9 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

75 6. ZÁVĚRY ENVI-AQUA, s. r. o. Společnost ENVI-AQUA, s.r.o. vypracovala hydrogeologické posouzení záměru Jezdecký klub Srpek, Kuřim. Předmětem posouzení bylo vyhodnocení vlivu záměru na povrchové a podzemní vody (rybník Srpek, Lužní potok, artéské vody zásobování pitnou vodou). Hodnocením vlivů na povrchové vody v území nebylo zjištěno možné ovlivnění rybníka Srpek, vlivy na povrchovou vodu Lučního potoka pod rybníkem Srpek jsou hodnoceny jako běžné odpovídající charakteru záměru. Hodnocený záměr nebude mít negativní vliv na stávající zdroje podzemní vody v širším zájmovém území, využívané pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Hydrogeologickým posouzením nebyly zjištěny vlivy na podzemní vody v zájmovém území v důsledku výstavby a provozu hodnoceného záměru. Pro eliminaci potenciálních negativních vlivů na povrchové a podzemní vody v zájmovém území bylo navrženo celkem 5 opatření, která jsou uvedena v kapitole č. 5 tohoto hydrogeologického posouzení. Při dodržení navržených opatření lze realizaci projektovaného záměru doporučit. V Brně dne Mgr. Pavel Ondráček, Ph.D. 10 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

76 7. POUŽITÉ PODKLADY ENVI-AQUA, s. r. o. Demek J., Mackovčin P. a kol.: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Agentura chrany přírody a krajiny české republiky, Brno, Franzová M.: Závěrečná zpráva o regionálním hydrogeologickém průzkumu neogenních sedimentů na brněnském vyvřelém masívu. Geotest n.p. Brno, prosinec Chmelař J.: Hydrogeologické vyjádření k povolení odběru podzemní vody z vrtu HVKm-3 p.č. 3635/1. Jaroslav Chmelař GEOCECH, Nové Město na Moravě, Jetel J.: Určování hydraulických parametrů hornin hydrodynamickými zkouškami ve vrtech Ústřední ústav geologický, Praha, Kmeť A.: Inženýrsko-geologické a hydrogeologické posouzení Kuřim, Jezdecký klub Srpek. GEON, s.r.o., Brno, duben Kraus L.: Zpráva o geofyzikálním průzkumu na lokalitě Kuřim jezdecký klub. Kraus GEO Brno, květen Mísař Z. a kol.: Geologie ČSSR I. Český masív. SPN Praha, Olmer M., Herrmann Z., Kadlecová R., Prchalová H. a kol.: Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd 23, Česká geologická služba, Praha, Quitt E.: Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. ČSAV Brno, Tolasz R. a kol.: Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav Praha, Univerzita Palackého v Olomouci, Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

77 ENVI-AQUA, s.r.o. PŘÍLOHY Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

78 ENVI-AQUA, s.r.o. Situace širšího okolí zájmové lokality 1: Příloha č. 1 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

79 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení Situace širšího okolí zájmové lokality 1 : Příloha č. 1 E N V I AQUA Zájmová lokalita Zákres na podkladu Základní vodohospodářské mapy ČR 1: Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, Praha.

80 ENVI-AQUA, s.r.o. Výsek geologické mapy zájmové lokality 1: Příloha č. 2 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

81 ENVI Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení Výsek geologické mapy zájmové lokality 1 : Zájmová lokalita Zákres na podkladu Geologické mapy ČR 1: Česká geologická služba, Praha. Příloha č. 2 AQ UA

82 ENVI-AQUA, s.r.o. Situace hodnoceného záměru1: Příloha č. 3 Jezdecký klub Srpek, Kuřim - HG posouzení

83 Zákres na podkladu Základní mapy ČR 1: Český úřad zeměměřičský a katastrální. Projektovaná vrtaná studna Příloha č. 3

84 Příloha 5 (Doklady)

85