Index regionální konkurenceschopnosti krajů a regionů soudržnosti ČR (počítán do úrovně jednotlivých pilířů tvořících index regionální

Transkript

1 Index regionální konkurenceschopnosti krajů a regionů soudržnosti ČR (počítán do úrovně jednotlivých pilířů tvořících index regionální konkurenceschopnosti)

2 OBSAH OBSAH 2 ÚVOD 3 Pilíř Makroekonomická stabilita 9 Pilíř infrastruktura 8 Pilíř Zdraví, zdravotnictví a sociální služby 9 Pilíř Kvalita základního a středního vzdělávání 10 Pilíř Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení 12 Efektivita trhu práce 13 Pilíř velikost trhu 15 Pilíř Technologická připravenost 16 Pilíř Sofistikovanost podnikání 17 Pilíř Inovace 19 Pilíř Instituce 20 Mapové přílohy 21 2

3 ÚVOD Východiska: Studie regionálního indexu konkurenceschopnosti EU Regional Competitiveness Index 2010 byla podkladem pro Pátou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále Pátá kohezní zpráva). Pátá kohezní zpráva je vedle strategie Evropa 2020 základním strategickým dokumentem EU pro evaluaci účinnosti kohezní politiky a pro nastavení budoucího programového období. Asociace krajů ČR (AKČR) ústy hejtmana Radko Martínka dlouhodobě komunikuje s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a rovněž se zástupci DG Regio EK přípravu regionů soudržnosti ČR na nové programové období EU prostřednictvím realizace (financování) priorit, která přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti regionů. Předkládaný materiál představuje analýzu rozvoje krajů a regionů soudržnosti právě z pohledu indexu konkurenceschopnosti a jeho dílčích komponent (pilířů). Priority vydefinované na národní úrovni (priority schválené Vládou ČR ze dne , usnesením č. 650) neobsahují regionální priority připomínkované AKČR: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Rozvoj páteřní infrastruktury Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví Integrovaný rozvoj území Podpora podnikání Posílení konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru, podpora podnikání založeného na výzkumu, vývoji a inovacích Rozvoj infrastruktury a služeb na podporu podnikání a rozvoje znalostní ekonomiky, internacionalizace podnikání Zefektivnění využívání zdrojů energie, podpora úsporných opatření v oblasti výroby a spotřeby energie Snižování tlaku výrobních a spotřebních procesů na zdroje a prostředí, náhrada prvotních zdrojů surovin a využívání druhotných surovin Podpora environmentálně šetrných přístupů a ekoinovací Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje Zkvalitnění výzkumných a vzdělávacích kapacit, zlepšení spolupráce s podnikatelskou sférou a zvýšení adaptability na požadavky trhu práce Zlepšení řízení výzkumu a vývoje, expertní a infrastrukturní rozvoj výzkumných a vývojových center včetně informačního zázemí, zapojování do mezinárodní spolupráce, rozvoj lidských zdrojů pro výzkum a vývoj Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky Zvýšení adaptability, profesní a geografické mobility pracovní síly a celkové flexibility trhu práce, prohloubení souladu kvalifikační struktury pracovní síly s potřebami trhu práce Přizpůsobení veřejných služeb zaměstnanosti potřebám trhu práce zefektivnění jejich činnosti, modernizace a rozvoj infrastruktury služeb zaměstnanosti Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury Podpora dobudování dopravní infrastruktury celostátního a evropského významu Zajištění kvalitní dostupnosti všech krajů na transevropskou dopravní síť silniční, železniční a letecké dopravy Podpora využívání optimálního druhu dopravy v nákladní dopravě samostatně nebo v jejich kombinaci pomocí podpory vzniku sítě veřejných logistických center včetně terminálů intermodální dopravy a pomocí zavádění moderních technologií ITS Rozvoj infrastruktury elektronických komunikací Zajištění dostupnosti ke službám elektronických komunikací, zejména prostřednictvím vysokorychlostního internetu Rozvoj krizové a bezpečností komunikační infrastruktury Ochrana informační infrastruktury Zkvalitňování energetických sítí Podpora rozvoje přenosových a distribučních soustav a úsporných opatření v oblasti přenosu, distribuce a rozvodu energie Bezpečnost dodávek energií, krizové řízení energetiky Rozvoj environmentální infrastruktury Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství Podpora integrovaných systémů nakládání s odpady Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy (Instituce) Zkvalitňování legislativního a regulačního prostředí Podpora optimalizace procesů ve veřejné správě Vytvoření a rozvoj standardů veřejných služeb Zavádění a rozvoj digitalizace agend veřejné správy Zvyšování kvalifikace ve veřejné správě Podpora sociálního začleňování a boje s chudobou Zvyšování uplatnitelnosti osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce, podpora jejich pracovní integrace, včetně podpory sociálního podnikání Rozvoj sociální práce, sociálních služeb a služeb pro rodiny a děti, komunitních aktivit a dalších navazujících aktivit za účelem sociálního začleňování nebo prevence sociálního vyloučení osob Podpora inkluzívního vzdělávání, dalšího vzdělávání a rovných příležitostí ve vzdělávání Zvyšování souladu a účinnosti sociální a rodinné politiky a politiky zaměstnanosti Podpora aktivního stárnutí a sdílené a neformální péče Podpora kvalitního a efektivního systému péče o zdraví Přizpůsobování systému péče o zdraví ekonomickému, sociálnímu a demografickému vývoji Zvyšování kvality a dlouhodobé finanční udržitelnosti systému péče o zdraví Systémová opatření v oblasti ochrany a podpory zdraví Posílení regionální konkurenceschopnosti Posílení a koordinace vazeb mezi integrovaným rozvojem území a ostatními národními rozvojovými prioritami Modernizace regionální a místní dopravní infrastruktury Podpora využívání veřejné dopravy budováním potřebné infrastruktury, informačních technologií a modernizací vozidlového parku Dobudování a posílení místní a regionální infrastruktury (kromě dopravní) Podpora rozvoj cestovního ruchu Efektivní využití potenciálu kulturního a historického dědictví Podpora územní soudržnosti Posílení a koordinace vazeb mezi městy a mezi městem a venkovem Podpora vzniku sociálních bytů, snižování energetické náročnosti domů pro bydlení, zvyšování kvality veřejných prostranství, energetické úspory ve veřejném sektoru Integrace sociálně vyloučených a ohrožených skupin obyvatelstva na místní úrovni Zlepšování kvality životního prostředí v území Ochrana přírodních zdrojů, přírody a krajiny Obnova a zlepšování kvality území s poškozeným životním prostředím Preventivní opatření proti přírodním a antropogenním rizikům v ohrožených územích podpora zaměstnatelnosti prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikace a podpora vzniku nových pracovních míst, zavádění nových či inovovaných nástrojů a opatření včetně opatření k aktivizaci vybraných skupin osob, podpora pracovní integrace osob znevýhodněných na trhu práce Systémová podpora celoživotního učení, zvyšování dostupnosti a kvality nabídky dalšího profesního vzdělávání ve shodě s potřebami trhu práce 3

4 Zvyšování kvality vzdělávání Rozvoj počátečního i dalšího vzdělávání zvyšováním kvality vzdělávacích programů a práce pedagogických pracovníků, zlepšení materiálních podmínek škol a zvyšování uplatnitelnosti absolventů na trhu práce Rozvoj vysokých škol zvyšování kvality lidských zdrojů, infrastruktury a řízení, rozšíření činnosti vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje, rozvoj mezinárodní spolupráce, zvýšení adaptability na požadavky trhu práce Priority uvedené v návrhu nového obecného nařízení (rozpracováno dále v návrhu ERDF nařízení): Priorita Popis priority Posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu. Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací Podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace. Podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití. Rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí. Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT Zvyšování konkurenceschopnosti MSP podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů Vyvíjení produktů a služeb v oblasti IKT, elektronický obchod a zvyšování poptávky po IKT. Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví. Podpora podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků. Vyvíjení nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu Podpora produkce a šíření obnovitelných zdrojů energie Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v MSP Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách a v sektoru bydlení Vyvíjení inteligentních rozvodných systémů nízkého napětí. Podpora nízkouhlíkových strategií pro městské oblasti. Podpora specializovaných investic za účelem přizpůsobení se změně klimatu. Podpora investic k řešení zvláštních rizik, zajištění odolnosti pro případ katastrofy a rozvoj systémů krizového řízení. Řešení důležitých potřeb investic do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí. Řešení důležitých potřeb investic do vodního hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí. Ochrana, propagace a rozvoj kulturního dědictví. Ochrana biologické rozmanitosti, ochrana půdy a podpora ekosystémových služeb, včetně sítě NATURA a ekologických infrastruktur. Opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, včetně regenerace starých průmyslových areálů a omezování znečištění ovzduší. Rozvoj podnikatelských inkubátorů a investiční podpora samostatně výdělečné činnosti a zakládání podniků. Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil Iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. [.]/2012 [ESF]. Investování do infrastruktury pro veřejné služby zaměstnanosti. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám. Podpora materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit. Podpora sociálních podniků. Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu Zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy * IKT - nástroj pro propojení Evropy v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií 4

5 Cíl předkládaného materiálu: Pro formulaci cíle se předpokládá existence Regionálních operačních programů, nebo takového programu implementovanému na regionální úrovni, který bude zohledňovat regionální (krajská) specifika. Základ budoucích regionálních operačních programů musí vzejít z analýzy stavu rozvoje jednotlivých pilířů, priorit na národní úrovni (respektive regionálních priorit) a konečně priorit uvedených v návrhu nového ERDF nařízení. Pilíře indexu konkurenceschopnosti Regionální priority (formulované z národních priorit schválených vládou ČR) Prioritní oblasti z návrhu nařízení EK Budoucí Regionální operační programy, případně operační program s regionálními dimenzemi Dále musí být při zpracování budoucích regionálních operačních programů zohledněny standardní postupy regionálního plánování (analýzy potřeb regionů, rozvojový potenciál regionů, SWOT analýzy, soulad s již existujícími strategickými dokumenty). Mechanismus využití pilířů pro tvorbu strategií rozvoje regionů soudržnosti (a v podstatě celé ČR) lze v bodech shrnout takto: zhodnocení celkové konkurenceschopnosti pomocí segregovaných faktorů (pilířů) konkurenceschopnosti podle jednotlivých krajů a regionů soudržnosti a jejich typologie, výběr a věcná specifikace rozvojových strategií (scénářů) a podle typologie krajů, respektive regionů soudržnosti, zhodnocení potenciálu krajů (absorpční kapacity), respektive regionů soudržnosti v kontextu rozvojových strategií, identifikace priorit a relevantních opatření, rozpracování územních úrovní provádění (implementace) uvnitř jednotlivých operačních programů (pokračování nynějších integrovaných plánů rozvoje měst Společné akční plány, Integrované územní investice a Místní rozvoj se zapojením místních komunit viz návrh nového obecného nařízení). Obecný cíl: Shoda nad postupem přípravy na nové programové období napříč všemi kraji ČR. Poznámky k metodologii hodnocení rozvoje pilířů konkurenceschopnosti: ke každému ze statistických ukazatelů byly dohledány hodnoty za jednotlivé kraje, dopočítány do úrovně NUTS2, pokud bylo třeba statistická data relativizovat, byly hodnoceny vzhledem k celkové hodnotě za kraj, případně NUTS 2 (celkový počet obyvatel, celkový počet firem, celkový počet uchazečů o práci, apod.), hodnoty byly obodovány známkami od 1 do 5 jako ve škole, přičemž platí, že stejná známka nesmí být udělena ve více než polovině případů. Mezi hodnotami obodovanými za sebou jdoucími známkami by měly být zřetelné skoky v hodnotách, statistickým ukazatelům byly přiřazeny váhy dle jejich významu pro pilíř, výpočet hodnoty pilíře byl dle obecného vzorce: Pilíř XY NUTS 2 (kraj)=pořadí NUTS 2 (kraj) * váha ukazatele 1 + pořadí NUTS 2 (kraj) * váha ukazatele 2 + pořadí NUTS 2 (kraj) *váha ukazatele n. 5

6 Výpočet indexu konkurenceschopnosti Index konkurenceschopnosti je pak vypočítán jako prostý průměr hodnot 10 pilířů konkurenceschopnost: Kde n = 10 a I nx = hodnota příslušného indexu n-tého pilíře Na základě výpočtu indexu konkurenceschopnosti bylo vytvořeno rozdělení do skupin: Hodnota I k Kategorie regionu Menší než ,00 2,59 + 2,60 3,19 0 3,20 3,99-4,00 a více -- Vypočtené hodnoty indexu konkurenceschopnosti a rozdělení do kategorií uvádí následující tabulka (čím tmavší modrá, tím nižší rozvinutost regionu): NUTS 2 Index konkurenceschopnosti Praha 1,50 Střední Čechy 2,55 Jihozápad 3,07 Severozápad 4,32 Severovýchod 3,34 Jihovýchod 2,45 Střední Morava 3,22 Moravskoslezsko 3,30 NUTS 3 Index konkurenceschopnosti Hl. m. Praha 1,44 Středočeský 2,41 Jihočeský 3,00 Plzeňský 2,94 Karlovarský 4,36 Ústecký 3,67 Liberecký 3,74 Královéhradecký 2,92 Pardubický 3,12 Vysočina 3,43 Jihomoravský 2,28 Olomoucký 3,10 Zlínský 3,03 Moravskoslezský 3,10 6

7 Pilíř Makroekonomická stabilita Navržené indikátory první úrovně /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Vývoj HDP kraje (vývoj HDP kraje ve stálých cenách, předchozí rok = 100) / 0,7 VHDP Klíčový makroekonomický ukazatel Míra investic v % / 0,3 MI Vzorec: Pilíř Makroekonomická stabilita NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,7 VHDP + pořadí NUTS 2 * 0,3 MI Pilíř Makroekonomická stabilita NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,7 VHDP + pořadí NUTS 3 * 0,3 MI Statistická data, pořadí (použita dat z let viz tabulka): Vývoj HDP ve srovnatelných cenách Míra investic v % Průměr pořadí (1-5) Průměr pořadí (1-5) ČR 106,3 106,8 106,1 102,5 95,9 103,5 24,9 24,7 25,2 23,9 22,5 24,2 NUTS III Praha 106,7 106,7 109,7 101,7 99,7 104,9 2 28,5 30,9 34,0 33,2 27,5 30,8 1 Stč 105, ,8 105,8 96,7 105,8 1 28,6 25,3 22,1 19,2 19,9 23,0 3 Jč 107, ,7 99,9 96,4 102,1 3 28,3 21,5 20,3 19,5 18,6 21,6 3 Plz 104,5 107, ,4 101,5 4 21,0 33,0 26,8 21,1 25,9 25,6 2 KV 101,8 100,4 103,6 96,6 92,4 99,0 5 26,3 22,2 20,6 23,2 21,6 22,8 3 Ust 105,3 106,2 102,1 102, ,3 3 20,5 21,1 27,0 23,0 23,7 23,1 3 Lib 112,3 105,1 101,3 99,9 89,7 101,7 4 23,2 19,5 20,2 24,7 20,5 21,6 3 HK ,7 106,1 101,4 94,8 102,2 3 18,2 16,8 16,5 15,5 17,0 16,8 5 PB 105,5 107,2 107,1 104,2 95,5 103,9 2 18,7 16,0 18,8 19,7 16,3 17,9 5 Vys 106,9 106, ,9 94,1 101,9 3 24,2 19,2 22,5 17,3 18,1 20,3 4 JMK 105,8 108,1 106,5 107,4 94,3 104,4 2 30,3 26,5 26,7 24,8 23,2 26,3 2 OL 102,8 104, ,8 95,2 102,0 3 21,1 20,1 19,8 18,6 25,7 21,1 4 Zlín 108,8 108,8 106,6 107,1 92,5 104,8 2 19,2 20,3 19,0 16,6 15,5 18,1 5 MSK 107,6 103,6 105,1 102,6 92,4 102,3 3 20,3 23,3 21,3 23,0 19,7 21,5 3 NUTS II Průměr pořadí (1-5) Průměr pořadí (1-5) Praha 106,7 106,7 109,7 101,7 99,7 104,9 2 28,5 30,9 34,0 33,2 27,5 30,8 1 Střední čechy 105, ,8 105,8 96,7 105,8 1 28,6 25,3 22,1 19,2 19,9 23,0 3 Jihozápad ,8 101,8 97,5 96,9 101,8 4 23,65 27,6 23,7 22,1 23, ,2 2 Severozápad 104,4 104,7 102,5 101,3 94,3 101,4 5 23,4 21,7 23,8 23,1 22,6 22,9 3 Severovýchod 107,2 105,2 105, ,7 102,6 3 20,0 17,4 18,5 20,0 17,9 18,8 5 Jihovýchod 106,1 107, ,3 94,2 103,7 3 27,25 22,85 24,6 21,0 20,7 23,3 2 Střední Morava 105,7 106,5 105, ,8 103,4 3 20,15 20,2 19,4 17,6 20,6 19,6 4 Moravskoslezsko 107,6 103,6 105,1 102,6 92,4 102,3 3 20,3 23,3 21,3 23,0 19,7 21,5 3 Výsledné hodnoty: 7

8 Navržené indikátory první úrovně /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Hustota dálnic a rychlostních silnic v kraji / 0,2 HD Pilíř infrastruktura Hustota nově postavených dálnic a rychlostních silnic ( ) / 0,2 HNS Podíl délky dálnic a rychlostních silnic k délce silnic 1. třídy, rychlostních silnic a dálnic / 0,2 PDR Hustota železnic v kraji / 0,2 HŽ Diverzifikace zdrojů energie a stupeň využití obnovitelných zdrojů (% výroby energie z obnovit. zdrojů v kraji ku celkové spotřebě energie v kraji) / 0,2 PE Všechny indikátory jsou váženy stejnocenně. Vzorec: Pilíř infrastruktura NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,2 HD + pořadí NUTS 2 * 0,2 HŽ + pořadí NUTS 2 * 0,2 PDR + pořadí NUTS 2 * 0,2 PV + pořadí NUTS 2 * 0,2 PE. Pilíř infrastruktura NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,2 HD + pořadí NUTS 3 * 0,2 HŽ + pořadí NUTS 3 * 0,2 PDR + pořadí NUTS 3 * 0,2 PV + pořadí NUTS 3 * 0,2 PE. Statistická data, pořadí (použity statistické údaje z let viz tabulka): Dopravní infrastruktura Energetická a ostatní infrastruktura Kraj Hustota dálnic a rychlostních silnic (k ) Hustota nově Podíl dálnic a postavených rychlostních Pořadí (1-5) dálnic a Pořadí (1-5) silnic na Pořadí (1-5) rychlostních silnic ( ) silnicích 1. a vyšší třídy (%) (2011) Hustota železnic (stav k ) Pořadí (1-5) Diverzifikace zdrojů energie a stupeň využití obnovitelných zdrojů Podíl energie z OZE na celkové spotřebě 2010 (%) Pořadí (1-5) Hl. město Praha 8,9 1 2,1 1 82,0 1 50,0 1 0,8 5 Středočeský 3,1 2 0,4 3 34,4 2 11,6 4 15,5 1 Jihočeský 0,2 5 0,1 4 3,4 5 9,8 5 8,4 2 Plzeňský 1,4 3 0,0 4 20,6 3 9,4 5 4,4 3 Karlovarský 0,8 4 0,5 3 11,6 4 14,9 3 2,0 4 Ústecký 1,2 3 0,5 3 11,9 4 19,1 2 5,0 3 Liberecký 0,7 4 0,1 4 6,7 5 17,5 2 3,8 3 Královéhradecký 0,4 5 0,4 3 3,6 5 15,0 3 4,0 3 Pardubický 0,3 5 0,3 3 2,5 5 12,0 4 4,3 3 Vysočina 1,4 3 0,0 5 17,8 3 9,2 5 9,9 2 Jihomoravský 2,2 2 0,0 5 27,6 2 10,9 4 5,2 3 Olomoucký 2,3 2 0,8 2 26,4 2 11,4 4 13,5 1 Zlínský 0,7 4 0,7 2 7,7 5 9,0 5 2,6 4 Moravskoslezský 1,6 3 1,3 2 11,6 4 12,2 3 1,1 5 NUTS 2 Hustota dálnic a rychlostních silnic (k ) Pořadí (1-5) Hustota nově postavených dálnic a rychlostních silnic ( ) Podíl dálnic a rychlostních Hustota silnic na Pořadí (1-5) Pořadí (1-5) železnic (stav Pořadí (1-5) k ) silnicích 1. a vyšší třídy (%) (2011) Diverzifikace zdrojů energie a stupeň využití obnovitelných zdrojů Podíl energie z OZE na celkové spotřebě 2010 (%) Pořadí (1-5) Praha 8,9 1 2,1 1 82,0 1 50,0 1 0,8 5 StČ 3,1 2 0,4 3 34,4 2 11,6 4 15,5 1 JZ 0,7 4 0,1 5 10,9 4 9,6 5 6,7 3 SZ 1,1 4 0,5 3 11,8 4 17,5 2 4,2 4 SV 0,4 5 0,3 3 4,0 5 14,5 3 4,1 4 JV 1,8 3 0,0 5 23,0 3 10,0 4 7,2 2 SM 1,6 3 0,7 2 18,2 3 10,4 4 8,7 2 MS 1,6 3 1,3 2 11,6 4 12,2 3 1,1 5 Výsledné hodnoty: 8

9 Pilíř Zdraví, zdravotnictví a sociální služby Navržené indikátory /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Naděje dožití při narození u mužů (v letech) / 0,2 NDM Naděje dožití při narození u žen (v letech) / 0,2 NDŽ Průměrné procento pracovní neschopnosti / 0,2 PPPN Měří vliv zdraví na práceschopnost obyvatelstva. Vysoká nemocnost a vysoký počet dní, po které jsou zaměstnanci mimo výkon svého zaměstnání, má negativní dopady na firmy, veřejné prostředky, sociální situaci i na ochotu ostatních obyvatel pracovat. Tříletý index změny počtu zemřelých na rakovinná (II) a kardiovaskulární onemocnění (IX) (% II+IX II+IX II+IX 2007/II+IX II+IX II+IX 2004*100) / 0,1 TIZ Nižší váha oproti nadějím na dožití je stanovena z důvodu obsažení tohoto ukazatele v nadějích na dožití. Počet nemocničních lůžek na obyvatel / 0,1 PNL Počet míst v zařízeních sociální péče na obyvatel / 0,2 PMZSP Vyšší váha míst v zařízení soc. péče oproti lůžkům v nemocnicích je dána z důvodu zvyšujícího se počtu populace v důchodovém věku. Vzorec: Pilíř zdraví, zdravotnictví a sociální služby NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,2 NDM + pořadí NUTS 2 * 0,2 NDŽ + pořadí NUTS 2 * 0,2 PPPN + pořadí NUTS 2 * 0,1 TIZ + pořadí NUTS 2 * 0,1 PNL + pořadí NUTS 2 * 0,2 PMZSP. Pilíř zdraví, zdravotnictví a sociální služby NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,2 NDM + pořadí NUTS 3 * 0,2 NDŽ + pořadí NUTS 3 * 0,2 PPPN + pořadí NUTS 3 * 0,1 TIZ + pořadí NUTS 3 * 0,1 PNL + pořadí NUTS 3 * 0,2 PMZSP. Statistická data, pořadí (použita nejnovější dostupná data, údaje za rok 2009, případně 2008, u tříletého indexu změny použity údaje z let 2004 až 2009): Naděje dožití při narození Naděje dožití při narození Průměrné procento pracovní neschopnosti Tříletý index změny počtu zemřelých na rakovinná (II) a kardiovaskulární onemocnění (IX) Počet nemocničních lůžek na 1000 obyvatel Počet míst v zařízeních sociální péče 1000 obyvatel kraje, NUTS 2 muži roky obodování (1 až 5) ženy roky obodování (1 až 5) % obodování (1 až 5) % obodování (1 až 5) Počet lůžek na 1000 obyvatel obodování (1 až 5) Podíl počtu míst v zařízeních soc. péče na počet obyvatel v % obodování (1 až 5) Hl. m. Praha 76,3 1 80,8 1 3, ,7 1 10,4 1 3,6 5 Středočeský 74,0 3 79,9 3 4, ,3 3 6,5 5 6,7 3 Jihočeský 74,5 2 80,1 3 4, ,5 4 7,0 4 7,3 2 Plzeňský 74,5 2 80,2 3 4, ,4 2 9,3 1 6,7 3 Karlovarský 72,7 4 79,1 4 4, ,9 4 6,8 4 5,8 4 Ústecký 72,0 5 78,5 5 4, ,3 3 8,0 2 9,6 1 Liberecký 73,9 3 80,1 3 4, ,8 5 6,8 4 4,6 4 Královéhradecký 75,1 2 80,6 2 4, ,0 4 8,4 2 6,6 3 Pardubický 74,7 2 80,5 2 4, ,5 3 7,7 3 7,1 3 Vysočina 74,8 2 81,0 1 4, ,2 1 9,5 1 6,9 3 Jihomoravský 74,5 2 80,8 1 4, ,7 2 8,1 2 6,7 3 Olomoucký 73,9 3 80,0 3 4, ,4 4 8,1 2 8,2 2 Zlínský 73,4 3 80,5 2 5, ,8 3 7,7 3 9,1 1 Moravskoslezský 72,5 4 79,4 4 4, ,2 3 7,7 3 7,1 3 NUTS 2 Naděje dožití při narození Naděje dožití při narození Průměrné procento pracovní neschopnosti Tříletý index změny počtu zemřelých na rakovinná (II) a kardiovaskulární onemocnění (IX) Počet nemocničních lůžek na 1000 obyvatel Počet míst v zařízeních sociální péče muži roky obodování (1 až 5) ženy roky obodování (1 až 5) % obodování (1 až 5) % obodování (1 až 5) Počet lůžek na 1000 obyvatel obodování (1 až 5) Počet míst v sociálních zařízeních v % obodování (1 až 5) Praha 76, ,84 1 3, ,7 1 10,4 1 3,6 5 Střední Čechy 74, ,9 3 4, ,3 3 6,5 5 6,7 3 Jihozápad 74,5 2 80,16 3 4, ,0 3 8,1 2 7,0 3 Severozápad 72,2 5 78,67 5 4, ,0 4 7,7 3 8,5 2 Severovýchod 74, ,42 2 4, ,9 5 7,7 3 6,2 4 Jihovýchod 74,6 2 80,86 1 4,3 3 95,3 2 8,5 2 6,8 3 Střední Morava 73, ,19 3 4, ,1 4 7,9 3 8,6 1 Moravskoslezsko 72, ,41 4 4, ,2 3 7,7 3 7,1 3 Výsledné hodnoty: 9

10 Pilíř Kvalita základního a středního vzdělávání Navržené indikátory/váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Čtenářské, matematické a přírodovědné dovednosti absolventů základních škol (průměrné skóre 15letých v testech PISA) / 0,4 PISA Neúspěšnost absolventů SŠ a mladistvých do 19 let na trhu práce (podíl absolventů a mladistvých ve věku let v evidenci ÚP na celkové populaci ve věku let) / 0,2 NEZ Výsledky studentů SŠ ve státních maturitách (Dosažené výsledky maturitní zkoušky - společná část - rok jarní zkušební období - povinné zkoušky základní úroveň obtížnosti, předměty český jazyk a literatura, matematika a cizí jazyk) / 0,4 MAT Vzorec: Pilíř Kvalita základního a středního vzdělávání NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,4 PISA + pořadí NUTS 2 * 0,2 NEZ + pořadí NUTS 2 * 0,4 MAT Pilíř Kvalita základního a středního vzdělávání NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,4 PISA + pořadí NUTS 3 * 0,2 NEZ + pořadí NUTS 3 * 0,4 MAT Statistická data, pořadí (použita nejnovější dostupná data): Neúspěšnost absolventů SŠ a mladistvých do 19 let na trhu práce Kraj Podíl počtu nezaměstnaných mladistvých na celkovém počtu obyvatel ve věku let Hodnocení 1-5 Praha 2,4 1 Středočeský kraj 4,0 2 Jihočeský kraj 4,3 3 Plzeňský kraj 3,9 2 Karlovarský kraj 5,8 4 Ústecký kraj 6,4 5 Liberecký kraj 4,6 3 Královéhradecký kraj 3,8 2 Pardubický kraj 4,4 3 Vysočina 5,3 4 Jihomoravský kraj 5,4 4 Olomoucký kraj 5,5 4 Zlínský kraj 4,7 3 Moravskoslezský kraj 5,6 4 NUTS 2 Podíl počtu nezaměstnaných mladistvých na celkovém počtu Hodnocení 1-5 obyvatel ve věku let Praha 2,4 1 Střední Čechy 4,0 2 Jihozápad 4,1 2 Severozápad 6,2 5 Severovýchod 4,2 2 Jihovýchod 5,3 3 Střední Morava 5,1 3 Moravskoslezsko 5,6 4 Dosažené výsledky maturitní zkoušky - společná část - rok jarní zkušební období - povinné zkoušky základní úroveň obtížnosti, předměty český jazyk a literatura, matematika a cizí jazyk Kraj Průměrný výsledek ze státních maturit Hodnocení 1-5 NUTS 2 Průměrný výsledek ze státních maturit Hodnocení 1-5 Praha 73,3 1 Středočeský kraj 70,9 4 Jihočeský kraj 72,4 2 Plzeňský kraj 71,3 3 Karlovarský kraj 69,2 5 Ústecký kraj 68,8 5 Liberecký kraj 70,5 4 Královéhradecký kraj 72,8 2 Pardubický kraj 72,3 2 Vysočina 72,7 2 Jihomoravský kraj 72,7 2 Olomoucký kraj 71,8 3 Zlínský kraj 72,4 2 Moravskoslezský kraj 71,5 3 Praha 73,3 1 Střední Čechy 70,9 4 Jihozápad 71,9 3 Severozápad 69,0 5 Severovýchod 71,8 3 Jihovýchod 72,7 2 Střední Morava 72,1 3 Moravskoslezsko 71,5 3 PISA testy Kraj Čtenářská gramotnost Matematická gramotnost Přírodovědná gramotnost Celkem Hodnocení 1-5 Praha 498,3 510,2 523, ,8 1 Středočeský kraj 460,6 474,3 481, ,7 3 Jihočeský kraj 462,8 470,2 493, ,1 3 Plzeňský kraj 467,6 478,2 511, ,2 2 Karlovarský kraj 439,8 454,9 476, ,0 4 Ústecký kraj 445,2 450,7 451, ,4 5 Liberecký kraj 466,4 489,6 497, ,9 2 Královéhradecký kraj 458,6 466,3 481, ,6 3 Pardubický kraj 459,8 475,7 494, ,2 3 Vysočina 462,9 484,3 483, ,8 3 Jihomoravský kraj 459,3 474,7 480, ,8 3 Olomoucký kraj 449,4 461,1 488, ,1 4 Zlínský kraj 468,7 483,3 490, ,0 2 Moravskoslezský kraj 438,9 454,7 458, , NUTS 2 Čtenářská gramotnost Matematická gramotnost Přírodovědná gramotnost Celkem Hodnocení 1-5 Praha 498,3 510,2 523, ,8 1 Střední Čechy 460,6 474,3 481, ,7 3 Jihozápad 465,2 474,2 502, ,6 2 Severozápad 442,5 452,8 463, ,2 4 Severovýchod 461,6 477,2 491, ,2 2 Jihovýchod 461,1 479,5 482, ,8 3 Střední Morava 459,0 472,2 489, ,5 3 Moravskoslezsko 438,9 454,7 458, ,2 5

11 Výsledné hodnoty: 11

12 Pilíř Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení Navržené indikátory úrovně /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Podíl obyvatel ve věku let s vysokoškolským vzděláním (Podíl obyvatel ve věku let s vysokoškolským vzděláním na celkové populaci let) / 0,4 PVŠ Nejdůležitější ukazatel pro pilíř. Podíl neumístěných uchazečů o práci s terciálním vzděláním na pracovní síle / 0,1 PNUV Úspěšnost absolventů rekvalifikací na trhu práce (Poměr počtu umístěných uchazečů do 12 měsíců po úspěšně ukončené rekvalifikaci k počtu uchazečů o zaměstnání s úspěšně ukončenou rekvalifikací) / 0,2 UAR Index vzdělanosti pracovní síly (Průměrný počet let formálního vzdělávání pracovní síly v kraji) / 0,3 IVP Vzorec: Pilíř Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,4 PVŠ + pořadí NUTS 2 * 0,1 PNUV + pořadí + pořadí NUTS 2 * 0,2 UAR + pořadí NUTS 2 * 0,3 IVP Pilíř Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,4 PVŠ + pořadí NUTS 3 * 0,1 PNUV + pořadí NUTS 3 * 0,2 UAR + pořadí NUTS 3 * 0,3 IVP Statistická data, pořadí (použita data z let 2009, 2008): kraj Podíl obyvatel ve věku let s vysokoškolským vzděláním pořadí (1-5) Podíl neumístěných uchazečů o práci s terciálním vzděláním na pracovní síle pořadí (1-5) Poměr počtu umístěných uchazečů do 12 měsíců po úspěšně ukončené rekvalifikaci k počtu uchazečů o zaměstnání s úspěšně ukončenou rekvalifikací (4. čtvrtletí 2010) pořadí (1-5) Index vzdělanosti pracovní síly Hl. město Praha 30,3 1 0, ,9 5 13,96 1 Středočeský 13,8 3 0, ,8 2 12,53 3 Jihočeský 13,9 3 0, ,1 1 12,52 3 Plzeňský 14,3 3 0, ,2 3 12,51 3 Karlovarský 9,5 5 0, ,2 5 11,77 5 Ústecký 8 5 0, ,9 4 11,75 5 Liberecký 10,4 4 0, ,1 3 12,07 4 Královéhradecký , ,2 2 12,53 3 Pardubický 13,6 3 0, ,5 1 12,45 4 Vysočina 12,1 4 0, ,4 2 12,49 4 Jihomoravský , ,5 3 12,94 2 Olomoucký 11,7 4 0, ,3 4 12,38 4 Zlínský 14,1 3 0, ,3 2 12,53 3 Moravskoslezský 14,1 3 0, ,0 3 12,45 4 NUTS 2 Praha 30,3 1 0, ,9 5 13,96 1 Střední Čechy 13,8 3 0, ,8 2 12,53 3 Jihozápad 14,1 3 0, ,1 1 12,52 3 Severozápad 8,4 5 0, ,7 4 11,76 5 Severovýchod 12,8 4 0, ,1 2 12,37 4 Jihovýchod 16,9 2 0, ,1 3 12,80 2 Střední Morava 12,8 4 0, ,4 3 12,45 4 Moravskoslezsko 14,1 3 0, ,0 3 12,45 4 pořadí (1-5) Výsledné hodnoty: 12

13 Pilíř Efektivita trhu práce Navržené indikátory /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Míra registrované nezaměstnanosti/0,4 MNZ Nejlépe vystihuje situaci na trhu, práce, je počítána z dat MPSV Dlouhodobá míra nezaměstnanosti/0,1 MDN Kopíruje MNZ Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (VPM)/0,1 VPM Doplňující ukazatel k MNZ Produktivita práce (HDP na 1 zaměstnanou osobu)/0,3 PP Nejlépe vystihuje produktivitu práce Míra zaměstnanosti/0,1 MZ Doplňující ukazatel k MNZ Vzorec: Pilíř efektivita trhu práce NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,3 MNZ + pořadí NUTS 2 * 0,1 VPM + pořadí NUTS 2 * 0,1 MDN + pořadí NUTS 2 * 0,4 PP + pořadí NUTS 2 * 0,1 MZ. Pilíř efektivita trhu práce NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,3 MNZ + pořadí NUTS 3 * 0,1 VPM + pořadí NUTS 3 * 0,1 MDN + pořadí NUTS 3 * 0,4 PP + pořadí NUTS 3 * 0,1 MZ. Statistická data (nejnovější dostupné údaje, prosinec 2010), pořadí: kraj, NUTS 2 pracovní síla dosažitelní uchazeči o práci počet dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíc míra registrované nezaměstnanosti pořadí (míra reg. nezam.) míra dlouhodobé nezaměstnanosti pořadí (míra dlouhodobé nezam.) Počet uchazečů na 1 VPM počet uchazečů na 1 VPM) Hl. m. Praha ,07 1 0,46 1 5,8 1 Středočeský ,73 2 1, ,2 3 Jihočeský ,50 2 1, ,0 3 Plzeňský ,25 2 1, ,6 2 Karlovarský ,39 4 2, ,6 4 Ústecký ,90 5 3, ,7 4 Liberecký ,54 3 1, ,1 3 Královéhradecký ,37 2 1, ,1 3 Pardubický ,87 3 1, ,6 2 Vysočina ,73 3 1, ,1 5 Jihomoravský ,87 3 1, ,5 4 Olomoucký ,48 4 2, ,8 5 Zlínský ,74 3 1, ,8 4 Moravskoslezský ,36 4 2, ,9 4 ČR ,57 1,67 18,2 ČR, NUTS 2 pracovní síla dosažitelní uchazeči o práci počet dlouhodobě nezaměstnaných míra registrované nezaměstnanosti pořadí (míra reg. nezam.) míra dlouhodobé nezaměstnanosti pořadí (míra dlouhodobé nezam.) Počet uchazečů na 1 VPM počet uchazečů na 1 VPM) Praha ,07 1 0,46 1 5,8 1 Střední čechy ,73 2 1, ,2 2 Jihozápad ,38 2 1, ,2 2 Severozápad ,19 4 2, ,4 5 Severovýchod ,53 3 1, ,7 2 Jihovýchod ,83 3 1, ,5 3 Střední Morava ,64 4 2, ,8 3 Moravskoslezsko ,36 4 2, ,9 4 ČR ,57 1,67 18,2 kraje, NUTS 2 Produktivita práce HDP na zaměstnaného (Kč/os., 2009) Pořadí podle produktivity práce Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko kraj, NUTS 2 Míra zaměstnanosti (2009, věk 15 až 64 let) % Pořadí (míra zam.) Hl. m. Praha 70,4 1 Středočeský 67,8 2 Jihočeský 67,8 2 Plzeňský 66,9 2 Karlovarský 64,2 3 Ústecký 61,0 5 Liberecký 62,7 4 Královéhradecký 64,7 3 Pardubický 65,3 3 Vysočina 65,7 2 Jihomoravský 64,4 3 Olomoucký 64,4 3 Zlínský 64,3 3 Moravskoslezský 62,4 4 Praha 70,4 1 Střední Čechy 67,8 2 Jihozápad 67,3 2 Severozápad 61,9 5 Severovýchod 64,3 3 Jihovýchod 64,8 3 Střední Morava 64,4 3 Moravskoslezsko 62,4 4 13

14 Výsledné hodnoty: 14

15 Pilíř velikost trhu Navržené indikátory /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: HDP kraje / 0,4 HDP Pro pilíř velikost trhu nejvýznamnější ukazatel. Čistý disponibilní důchod domácností podle krajů / 0,3 ČDD Představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Může být významnějším ukazatelem pro investory (kupní síla obyvatelstva). Počet obyvatel / 0,3 PO Více obyvatel v kraji představuje větší trhy. Vzorec: Pilíř velikost trhu NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,4 HDPOB + pořadí NUTS 2 * 0,3 ČDD + pořadí NUTS 2 * 0,3 PO Pilíř velikost trhu NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,4 HDPOB + pořadí NUTS 3 * 0,3 ČDD + pořadí NUTS 3 * 0,3 PO Statistická data, pořadí (použity statistické údaje z let 2009): kraj, NUTS 2 HDP kraje (2009; mil. Kč) 0,4 pořadí HDP kraje Čistý disponibilní důchod domácností podle krajů v roce 2009, v mil Kč Ukazatel Pořadí disponobilních důchodů Počet obyvatel Pořadí dle počtu obyvatel Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Praha StČ JZ SZ SV JV SM MS Výsledné hodnoty: 15

16 Pilíř Technologická připravenost Navržené indikátory /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Četnost a dostupnost odborníků v oblasti IT průměr za roky (IT odborníci jako % zaměstnaných v kraji) /0,4 ITO Deklaruje způsobilost regionu zaměstnávat IT odborníky. Použití internetu jednotlivci (% jednotlivců používajících internet) /0,1 ITJ Přístup k vysokorychlostnímu připojení (% domácností s připojením k vysokorychlostnímu připojení) /0,4 BRB Základní předpoklad obecného rozvoje IT a také předpokladem rozvoje IT Businessu. Podíl počtu firem v oboru ICT na celkovém počtu firem v % (firmy s více jak 50 zaměstnanci) / 0,1 ITF Vzorec: Pilíř Technologická připravenost NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,4 ITO + pořadí NUTS 3 (NUTS 2) * 0,1 ITJ + pořadí NUTS 2 * 0,4 BRB + pořadí NUTS 2 * 0,1 ITF Pilíř Technologická připravenost NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,4 ITO + pořadí NUTS 3 * 0,1 ITJ + pořadí NUTS 2 * 0,4 BRB + pořadí NUTS 3 * 0,1 ITF Statistická data, pořadí (údaje za rok 2009): kraj IT odborníci jako % zaměstnan hodnocení ých v kraji průměr za roky 2006 až 2009 % jednotlivců používajícíc h internet hodnocení 1-5 % domácností s připojením hodnocení k 1-5 vysokorych lostnímu internetu Podíl počtu firem v oboru ICT s více jak 50ti zaměstnanc i na celkovém počtu firem nad 50 zaměstnanc ů v % hodnocení 1-5 Hl. m. Praha 3,2 1 69,2 1 53,9 1 5,88 1 Středočeský 3,1 1 60,1 2 41,8 3 0,54 4 Jihočeský 2,4 3 53,9 4 38,6 4 0,52 4 Plzeňský 2,2 3 59,4 2 40,6 3 0,92 3 Karlovarský 1,3 5 58,4 2 39,7 4 0,27 5 Ústecký 2,2 3 48,6 5 37,6 4 0,45 5 Liberecký 2,3 3 45,9 5 32,6 5 0,60 4 Královéhradecký 2,3 3 57,9 2 45,9 2 0,92 3 Pardubický 1,9 4 56,6 3 42,4 3 0,93 3 Vysočina 2,7 2 55,9 3 41,6 3 0,87 3 Jihomoravský 3,0 1 58,2 2 46,1 2 2,75 2 Olomoucký 2,8 2 52,3 4 40,2 4 0,55 4 Zlínský 2,1 3 58,4 2 41,7 3 0,63 4 Moravskoslezský 2,6 2 54,4 4 39,6 4 1,26 3 NUTS 2 Praha 3,2 1 69,2 1 53,9 1 5,88 1 Střední Čechy 3,1 1 60,1 2 41,8 3 0,54 5 Jihozápad 2,3 3 56,7 3 39,6 4 0,72 4 Severozápad 1,8 5 53,5 5 38,7 5 0,39 5 Severovýchod 2,2 4 53,5 5 40,3 3 0,83 4 Jihovýchod 2,8 2 57,1 3 43,9 2 2,15 2 Střední Morava 2,4 3 55,4 3 41,0 3 0,59 4 Moravskoslezsko 2,6 2 54,4 4 39,6 4 1,26 3 Výsledné hodnoty: 16

17 Pilíř Sofistikovanost podnikání Navržené indikátory první úrovně /váha ukazatele pro výpočet hodnoty pilíře: Zaměstnanost v sofistikovaných oborech, sektorech J a K dle členění NACE na celkové zaměstnanosti) / 0,5 ZAM lze rozšířit (po dostupnosti dat do krajské úrovně) o obory High-tech průmyslu. Podíl firem s 10 a více zaměstnanci v sektorech J, K na celkovém počtu firem s 10 a více zaměstnanci dle členění NACE (Počet ekonomických jednotek v sektorech J, K) / 0,5 FIRMY lze rozšířit (po dostupnosti dat do krajské úrovně) o obory High-tech průmyslu. Všechny indikátory jsou váženy stejnocenně. Vzorec: Pilíř sofistikovanost podnikání NUTS 2 = pořadí NUTS 2 * 0,5 ZAM + pořadí NUTS 2 * 0,5 FIRMY Pilíř sofistikovanost podnikání NUTS 3 = pořadí NUTS 3 * 0,5 ZAM + pořadí NUTS 3 * 0,5 FIRMY Statistická data, pořadí (použita dat z let 2009): Zaměstnanost v sofistikovaných oborech (v %, rok 2009) kraj Podíl zaměstnaných v sektorech J, K na Pořadí (1-5) celkovém počtu zaměstnaných Hl. město Praha 13,6 1 Středočeský kraj 5,3 2 Jihočeský kraj 3,3 3 Plzeňský kraj 3,2 3 Karlovarský kraj 2,8 4 Ústecký kraj 2,8 4 Liberecký kraj 2,6 4 Královéhradecký kraj 3,6 3 Pardubický kraj 4,0 3 Vysočina 2,3 5 Jihomoravský kraj 5,1 2 Olomoucký kraj 3,2 3 Zlínský kraj 3,2 3 Moravskoslezský kraj 4,6 2 NUTS 2 Praha 13,6 1 Střední Čechy 5,3 2 Jihozápad 3,3 3 Severozápad 2,8 4 Severovýchod 3,4 3 Jihovýchod 4,2 2 Střední Morava 3,2 3 Moravskoslezsko 4,6 2 Podíl firem v sofistikovaných oborech (v %, rok 2009) kraj Podíl firem s 10 a více zaměstnanci v sektorech J, K na celkovém počtu firem s 10 a více zaměstnanci Pořadí (1-5) Hl. město Praha 5,3 1 Středočeský kraj 3,8 3 Jihočeský kraj 4,3 3 Plzeňský kraj 3,2 3 Karlovarský kraj 2,6 5 Ústecký kraj 4,2 4 Liberecký kraj 3,4 3 Královéhradecký kraj 3,7 4 Pardubický kraj 4,1 3 Vysočina 4,0 5 Jihomoravský kraj 4,2 2 Olomoucký kraj 3,7 2 Zlínský kraj 4,0 3 Moravskoslezský kraj 4,2 2 NUTS 2 Praha 5,3 1 Střední Čechy 3,8 3 Jihozápad 3,8 3 Severozápad 3,7 5 Severovýchod 3,8 4 Jihovýchod 4,2 2 Střední Morava 3,9 2 Moravskoslezsko 4,2 2 Výsledné hodnoty: 17

18 z toho: z toho: Přímé zahraniční investice (PZI) v roce 2009 uvedeno pro zajímavost, nevstupují do hodnoty rozvoje pilíře Sofistikovanost podnikání: Celkem PZI Reinvestovaný zisk Podíl reinvestovaného zisku na celkové hodnotě PZI (v %) Hodnocení dle pořadí Počet obyvatel 2009 PZI na obyv Hl. město Praha , ,9 34, Středočeský kraj , ,9 55, Jihočeský kraj , ,8 32, Plzeňský kraj , ,0 21, Karlovarský kraj , ,6 32, Ústecký kraj , ,2 47, Liberecký kraj , ,5 19, Královéhradecký kraj , ,9 49, Pardubický kraj , ,2 57, Vysočina , ,1-1, Jihomoravský kraj , ,1 22, Olomoucký kraj , ,1 38, Zlínský kraj , ,4 57, Moravskoslezský kraj , ,9 52, Praha , ,9 34, Střední Čechy , ,9 55, Jihozápad , ,8 27, Severozápad , ,8 45, Severovýchod , ,6 38, Jihovýchod , ,0 15, Střední Morava , ,5 48, Moravskoslezsko , ,9 52, Hodnocení dle pořadí 18

19 Pilíř Inovace Navržené indikátory úrovně: Tržby podniků z inovovaných produktů a služeb (% tržeb z inovovaných produktů na celkovém objemu tržeb podniků za rok) Počet žádostí o udělení patentu k Evropskému patentnímu úřadu (EPO) Počet patentů udělených v ČR národním přihlašovatelům Dostupnost kvalifikované pracovní síly v oblasti výzkumu a vývoje Počet patentů, které se podařilo uplatnit na trhu Výsledné hodnoty: Zdroj: P. Zahradník: vlastní výpočty. Do výpočtu vstupují data za následující faktory: počet studentů, pracovní atraktivita, přirozené výhody nabízené v regionu (aglomeraci), koncentrace výzkumu a vývoje, potenciál technologických center, investice, průmyslové zóny, projektová aktivita, instituce inovační infrastruktury, makroekonomická pozice regionu, high-tech obory, mid-tech obory, výstupy duševního vlastnictví, náklady na duševní vlastnictví 19

20 Pilíř Instituce Data k pilíři institucí jsou k dispozici pouze na celostátní úrovni, a proto bylo provedeno srovnání s okolními státy. Indikátory navržené společností Ernst & Young: Indikátor Zdroj Veřejné instituce Vlastnická práva World Economic Forum: The Global Competitivness World Report 2010 Vlastnická práva 2011, 2010, s Ochrana duševního vlastnictví Veřejné instituce etika a korupce Riziko zneužití veřejných prostředků Důvěra veřejnosti v politiky Závadné platby a úplatky Veřejné instituce nepřiměřené ovlivňování Nezávislost soudnictví Míra klientelismu v rozhodování veřejných činitelů Veřejné instituce efektivita veřejné správy Nehospodárnost státních výdajů Břemeno státní regulace Efektivita právního řádu při řešení sporů Efektivita právního rámce při napadení vládní regulace Transparentnost legislativního procesu Veřejné instituce bezpečnost Náklady podniků způsobené terorismem Náklady podniků způsobené trestnou činností a násilím Organizovaný zločin Spolehlivost práce policie Soukromé instituce korporátní etika Etické chování podniků Soukromé instituce odpovědnost Robustnost standardů pro audit a účetnictví Efektivita statutárních orgánů Ochrana zájmů minoritních akcionářů Síla ochrany investorů Srovnání s okolními státy: Vnímaní korupce, jednoduchosti podnikání a dalších faktorů: Stát Indikátor EU CZ DE AT PL SK HU % občanů, kteří vnímají korupci jako hlavní problém Jednoduchost podnikání dle Doing Business (Ease of doing Business) pořadí zemí zdroj: Země Rok Občanská práva Politická stabilita Hodnocení percentilu (0 až 100, čím vyšší číslo, tím lepší) Efektivita veřejné zprávy Kvalita zákonů a regulace Vymahatelnost práva Kontrola korupce Rakousko Česká republika Německo Maďarsko Polsko Slovensko zdroj: 20

21 Mapové přílohy 21