Plán péče o PP Rybníky u Rudolce (návrh na vyhlášení)

Transkript

1 Plán péče o PP Rybníky u Rudolce (návrh na vyhlášení) na období

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje kategorie ochrany: název území: přírodní památka Rybníky u Rudolce 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Vysočina Ţďár nad Sázavou Ţďár nad Sázavou Ţďár nad Sázavou Rudolec Rudolec Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Rudolec Číslo parcely dle KN Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková dle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 303 TTP TTP vodní plocha rybník TTP orná půda /3 TTP /4 TTP /3 TTP /1 TTP /2 TTP /1 vodní plocha rybník /6 orná půda /2 ostatní plocha ostatní komunikace Celkem Pozn.: výměry částí parcel byly stanoveny z grafického zákresu hranic v GIS. 2

3 Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášené. Katastrální území: Rudolec Číslo parcely dle KN Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková dle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 357 TTP /1 TTP /3 TTP /4 TTP /19 TTP /1 orná půda /2 TTP /3 TTP /4 TTP /5 TTP Celkem Pozn.: výměry částí parcel byly stanoveny z grafického zákresu OP v GIS. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 0 0 vodní plochy 8,32 0 Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha zamokřená plocha 0 rybník nebo nádrţ 8,32 vodní tok 0 trvalé travní porosty 3,62 3,58 orná půda 0,37 0,11 ostatní zemědělské pozemky 0 0 ostatní plochy 0,09 0 zastavěné plochy a nádvoří 0 0 plocha celkem 12,40 3,69 neplodná půda 0 ostatní způsoby vyuţití 0,09 3

4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: - chráněná krajinná oblast: - jiný typ chráněného území: přírodní park Bohdalovsko Natura 2000 ptačí oblast: - evropsky významná lokalita: CZ Rybníky u Rudolce Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany přírodní památky jsou: a) Olšinský a Pařezný rybník s výskytem vzácné vegetace letněných rybníků, litorál vodních ploch a navazující vlhké louky a fragmenty přechodových rašelinišť a rašelinných luk, b) populace význačných druhů rostlin, puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), a ţivočichů, především obojţivelníků, c) typ přírodního stanoviště a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena evropsky významná lokalita CZ Rybníky u Rudolce a které se vyskytují na území PP Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému vegetace letněných rybníků (biotop M2.1) podíl plochy v ZCHÚ (%) 20-25% popis ekosystému Biotop se vyskytuje na lokalitě v závislosti na sníţení hladiny Pařezného a Olšinského rybníka v rámci rybářského hospodaření. Častěji byla v uplynulém desetiletí sniţována hladina Pařezného rybníka, v intervalech od 1x za tři roky po kaţdoroční. Plošný rozsah a doba výskytu biotopu závisí i na mnoţství sráţek v daném roce, na území PP se vyskytují druhově bohatá a zachovalá společenstva rostlin tohoto biotopu. 4

5 název ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) litorál rybníků 17 rašelinné plochy 12 popis ekosystému Vegetace litorálních pásem rybníků tvořená biotopem M1.7 (vegetace vysokých ostřic) s fragmenty M1.1 (vegetace rákosin stojatých vod) u Olšinského rybníka a přecházející v porosty ruderálního charakteru (X7B) na deponiích rybničních kalů u SV okraje Pařezného rybníka, místy zarůstající náletovými dřevinami. Litorál plošně omezen a druhově ovlivněn intenzivním chovem ryb, eutrofizací území a dřívějšími zásahy. Stanoviště zvláště chráněných druhů obojţivelníků. Fragmenty původně běţných biotopů v okolí rybníků zachované v blízkosti Pařezného rybníka. Zbytek přechodového rašeliniště (R2.3) vykazující malou plochu a vysoký stupeň degradace u SZ břehu rybníka a plocha s výskytem druhů rašelinných luk (R2.2) zarůstající náletovými dřevinami a mokřadními vrbinami pod hrází Pařezného rybníka. Biotop významných druhů rostlin a obojţivelníků. B. druhy název druhu puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) kuňka obecná (Bombina bombina) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stabilní a početná populace (Pařezný rybník 2012: statisíce aţ milion rostlin, Olšinský rybník poslední data k r. 2002) Dlouhodobě velmi nízký stav v rámci celé EVL zaznamenán 1 ex. v zemní pasti cca 150 m od hranice PP stupeň ohrožení -, C3 SO, EN popis biotopu druhu Obnaţená dna rybníků. Pro dokončení celého vegetačního cyklu rostliny je potřebná doba o délce alespoň 2 měsíců. Rozmnoţovacím biotopem druhu jsou mělké příbřeţní zóny rybníků s bohatou makrofytní vegetací nebo tůně či menší nádrţe splňující obdobné podmínky (vhodná hloubka, dostatek mělčin do 40 cm, pozvolné břehy, makrofyta), nezbytná je i dostatečná potravní nabídka (vysoké zastoupení velkých druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých, hlavní sloţkou potravy jsou komáří a pakomáří larvy). 5

6 Ropucha zelená (Pseudepidalea viridis) rosnička zelená (Hyla arborea) Jednotlivé exempláře pozorován 1 ex. mimo PP na území EVL, 2006 a 2008 několik jedinců na Pařezném rybníce Dlouhodobě kontinuální, desítky ex. SO, NT SO, NT Poměrně ekologicky adaptabilní druh, nenáročný na kvalitu vody (snáší organické znečištění i zasolení). K rozmnoţování preferuje mělké periodické kaluţe a tůně s (převáţně) holou půdou, druhotně v rybnících, poţárních nádrţích, koupalištích apod. Druh zjištěn (včetně rozmnoţování) v příbřeţních mělčinách, často v přítokových částech obou rybníků. Ekologické nároky druhu viz kap Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 3130 Oligotrofní aţ mezotrofní stojaté vody níţinného aţ subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea (M2.1 Vegetace letněných rybníků) B. evropsky významné druhy a ptáci podíl plochy v ZCHÚ (%) 20-25% popis biotopu typu přírodního stanoviště Biotop se vyskytuje v rámci PP v závislosti na sníţení hladiny Pařezného a Olšinského rybníka. Častěji bývá v rámci rybářského obhospodařování sniţována hladina Pařezného rybníka. Plošný rozsah a doba výskytu biotopu závisí i na mnoţství sráţek v daném roce, na území PP se vyskytují druhově bohatá a zachovalá společenstva rostlin tohoto biotopu. název druhu puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stabilní a početná populace (Pařezný rybník 2012: statisíce aţ milion rostlin, Olšinský rybník poslední data k r. 2002) stupeň ohrožení -, C3 popis biotopu druhu Obnaţená dna rybníků. 6

7 kuňka obecná (Bombina bombina) Dlouhodobě velmi nízký stav v rámci celé EVL, nejen PP zaznamenán 1 ex. v zemní pasti cca 150 m od hranice PP SO, EN Rozmnoţovacím biotopem druhu jsou mělké příbřeţní zóny rybníků s bohatou makrofytní vegetací nebo tůně či menší nádrţe splňující obdobné podmínky (vhodná hloubka, dostatek mělčin do 40 cm, pozvolné břehy, makrofyta), nezbytná je i dostatečná potravní nabídka (vysoké zastoupení velkých druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých, hlavní sloţkou potravv jsou komáří a pakomáří larvy). 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany PP je zachování a zlepšování podmínek pro výskyt předmětů ochrany omezením či pozastavením vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Jedná se o dva rybníky v mělké rybniční pánvi v pramenné oblasti Bohdalovského potoka a jeho přítoků v nadmořské výšce okolo 580 m. Součástí PP je Olšinský rybník včetně příbřeţní části a rybník Pařezný s břehovými porosty a zarůstající rašelinnou loukou pod hrází. Oba rybníky jsou průtočné a jsou součástí menší rybniční soustavy. Při okraji rybníků jsou vyvinuty úzké litorály s mokřadní vegetací s fragmenty rákosin a místy s porosty mokřadních vrbin a náletů dřevin, u Pařezného rybníka s plochami zarůstajících rašelinných luk. V okolí navazuje na rybníky intenzivně zemědělsky obhospodařovaná půda (intenzivně kosené meliorované louky, orná půda), doplněná menšími lesíky s převahou jehličnatých. Oba rybníky jsou vyuţívány k poměrně intenzivní hospodářské produkci ryb (kapra) a jejich litorály (rákos a navazující břehová vegetace) jsou plošně výrazně redukovány. Celé širší území je ovlivněno činností člověka. Území leţí v kvadrantu 6561a, nachází se v přírodním parku Bohdalovsko. Klima Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT3. Tato oblast je charakterizována krátkým, mírným aţ mírně chladným a poměrně suchým létem (sráţkový úhrn za celé vegetační období mm), normálním aţ dlouhým, mírným přechodným obdobím a normální co do trvání, mírnou aţ mírně chladnou a suchou zimou (sráţkový úhrn mm) s poměrně krátkou dobou sněhové pokrývky ( dní). Geomorfologie Předmětná EVL leţí podsoustavě Českomoravská vrchovina, celku Křiţanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina, okrsku Arnolecké hory. Geologie a pedologie Geologické podloţí je monotónní, tvořené pararulami, které jsou v místě vodních toků překryté smíšenými deluviofluviálními hlinitopísčitými sedimenty kvartérního stáří. 7

8 Na plochách rybníků je podloţí překryto fluviálními nivními sedimenty vodních nádrţí (ČGS 2004). Půdy jsou tvořeny gleji v těsné blízkosti rybníků a pseudogleji dále od vodních ploch. Hydrologie Lokalita EVL je odvodňována Bohdalovským potokem, který představuje pravobřeţní přítok řeky Oslavy. Fytogeografie EVL se nalézá ve fytogeografickém okrese (fytochorionu) 67 Českomoravská vrchovina Potencionálně přirozená vegetace Potenciálně přirozenou vegetaci území by tvořily podle Neuhäuslové (Neuhäuslová 1998) acidofilní bikové bučiny (as. Luzulo-Fagetum). Aktuální vegetace Území PP Rybníky u Rudolce a jejího bezprostředního okolí představuje typickou ukázku mokřadních společenstev vázaných na mělké pramenné mísy se soustavou rybníků poznamenanou negativními hospodářskými zásahy v minulosti. Původní bohatá mozaika vodní, mokřadní, rašeliništní a luční vegetace je vzhledem k rozsáhlým melioračním zásahům, intenzivnímu rybochovu a vyhrnování rybníků omezena na maloplošně zachovalé porosty vysokých ostřic a rákosin a zbytky vlhkých pcháčových aţ rašelinných luk, olšin a vrbin. Ojedinělý je i výskyt vegetace vodních makrofyt. Plošně převládají zkulturněné luční porosty a lesní monokultury jehličnatých dřevin. Území je cenné výskytem bohaté vegetace obnaţených rybničních den, Lokalita je významná výskytem bohaté vegetace obnaţených rybničních den se zastoupením významných druhů puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), úpor peprný (Elatine hydropiper), úpor trojmuţný (Elatine triandra), kuřinka ostnosemenná (Spergularia echinosperma), blatěnka vodní (Limosella aquatica), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), bahnička jehlovitá (E. acicularis). Na vodní plochy navazují plošně i druhově degradované litorály se zastoupením biotopů M1.7 (vegetace vysokých ostřic) a M1.1 (rákosiny stojatých vod) u Olšinského rybníka a X7B (ruderální vegetace) u Pařezného rybníka na starých deponiích rybničních kalů. Plochy místy s nálety dřevin. Část ploch M1.7 byla pravděpodobně původně tvořena přechodovými rašeliništi (R2.3) a rašelinnými loukami (R2.2). Jejich zbytky se zachovaly u Pařezného rybníka fragment degradovaného biotopu přechodového rašeliniště s jen ostrůvkovitě vyvinutým mechovým patrem a dominantní metlicí trsnatou (Deschampsia caespitosa) u SZ okraje, mezi rybníkem a lesem. Z botanického pohledu nejcennější část PP představuje plocha pod hrází Pařezného rybníka tvořená zbytky rašelinných luk (R2.2) a nálety dřevin. Byl zde zaznamenán bohatý výskyt vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a místy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), starčku potočního (Tephroseris crispa, C4a), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica, C4a), tolije bahenní (Parnassia palustris) aj. Při vhodné péči má tato plocha velký potenciál. Kvalita a rozsah litorálů jsou kromě vysoké obsádky ryb a chovu polodivokých kachen ovlivněny i melioracemi a ponecháváním vyhrnutých kalů ze dna rybníků na jejich okrajích v minulosti a celkovou eutrofizací, popř. intenzivním zemědělským obhospodařováním území. U Z břehu Olšinského rybníka a S břehu rybníka Pařezného navazují na porosty vysokých ostřic (M1.7) plochy vlhkých pcháčových luk (T1.5), které úzkými pásy zasahují na území PP. Společenstva jsou ovlivněna odvodněním území, popř. intenzivním kosením a vyuţíváním přilehlých pozemků (kulturní louky, přeorané, doseté, popř. s výsevem jetelotravních směsí). Kulturní louky v úzkých segmentech u hranic na několika místech také zasahují na území PP. 8

9 Z invazních a expanzivních druhů rostlin je třeba věnovat pozornost zejména netýkavce ţláznaté (Impatiens glandulifera), která se šíří především podél hráze Pařezného rybníka a v přilehlých porostech dřevin. Aktuální stav fauny Území EVL Rybníky u Rudolce vykazuje průměrnou aţ mírně podprůměrnou druhovou diverzitu vodních a mokřadních bezobratlých. Mezi vodními brouky a váţkami bylo zaznamenáno pouze po jednom druhu červeného seznamu, z vodních měkkýšů byly zjištěny jen běţné druhy, přesto některé ve velmi početných populacích. Průměrná aţ mírně podprůměrná je i druhová skladba obratlovců. Poměrně chudá je zejména diverzita vodního a mokřadního ptactva, pro větší část všech ptačích druhů je území především potravním biotopem. Poněkud bohatší je druhové zastoupení vyskytujících se obojţivelníků, většina druhů se zde však vyskytuje jen v poměrně malé početnosti s ohledem na rozlohu vodních ploch v PP a blízkém okolí. Mezi příčiny tohoto stavu, kromě poměrně vysoké nadmořské výšky, patří zejména intenzivní chov ryb a polodivokých kachen, které jsou potravními konkurenty mnohých druhů ţivočichů nebo se jimi přímo ţiví a zároveň zapříčiňují i malý plošný rozsah litorálních porostů a tedy malou nabídku rozmnoţovacích biotopů mnoha druhů obratlovců i bezobratlých. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A. rostliny kategorie aktuální početnost podle název druhu nebo vitalita vyhlášky č. populace v ZCHÚ 395/1992 Sb. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) tolije bahenní (Parnassia palustris) jednotlivé exempláře 2002: ojediněle u Olšinského rybníka, recentně zde nepotvrzeno, výskyt jednotlivých jedinců nelze vyloučit. 2013: bohatý výskyt u Pařezného rybníka místy u Pařezného rybníka popis biotopu druhu, další poznámky na hranici PP u S břehu Pařezného rybníka a v zarůstající ploše pod hrází tohoto rybníka 2002: litorál u Z břehu Olšinského rybníka, 2013: zarůstající rašelinná plocha pod hrází Pařezného rybníka v zarůstající rašelinné ploše pod hrází Pařezného rybníka B. živočichové název druhu mravenec rašelinný (Formica picea) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nalezeno jedno hnízdo kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky Hnízdo nalezeno na fragmentech rašelinných luk na břehu Pařezného rybníka, nejvýznamnější nález čeledi na této lokalitě. V Evropě vzácný mravenec osidlující téměř výhradně nelesní rašeliniště a slatiniště. 9

10 název druhu mravenec otročící (Formica fusca) Mravenec Lémanův (Formica lemani) mravenec loupeţivý (Formica sanguinea) mravenec lesní (Formica rufa) Pačmelák ladní (Bombus campestris) čmelák skalní (Bombus lapidarius) čmelák zemní (Bombus terrestris) střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri scheidleri) čáp černý (Ciconia nigra) chřástal vodní (Rallus aquaticus) krahujec obecný (Accipiter nissus) ledňáček říční (Alcedo athis) moták pilich (Circus cyaneus) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojně odchyceno větší mnoţství dělnic hojně rozptýleně nepříliš hojně, nalézány jednotlivé dělnice nepříliš hojně, nalézány jednotlivé dělnice nepříliš hojně, nalézány jednotlivé dělnice hojný nepravidelně vyuţívá území k získávání potravy, max. pozorovány 2 ex. u Olšinského rybníka blíţe nespecifikovaný výskyt na Olšinském i Pařezném rybníce v r , v r nezaznamenán 1 ex. 1 ex. v mimohnízdní době pozorovány 2 ex. v mimohnízdní době kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky kulturní louky, kulturní les a lesní okraje kulturní les a lesní okraje kulturní les a lesní okraje kulturní les a lesní okraje kulturní louky kulturní louky kulturní louky Druh obývající pole, travní porosty i světlé lesy od níţin do pahorkatin. Nacházen pravidelně ve všech suchozemských částech lokality. Hnízdí uvnitř lesních porostů, hnízdo na bočních větvích velmi vzrostlých stromů. Potravu tvoří zejména drobné ryby, dále ţáby, plazi, větší vodní hmyz, popř. i drobní savci. Hnízdními biotopy jsou u nás zejména litorální porosty tvořené rákosem, na území PP a celé EVL vyskytující se omezeně. Na území příleţitostně zaletuje za potravou. Náhodné pozorování, hnízdní i potravní moţnosti pro druh jsou na území PP minimální. V rámci republiky patrné sniţování početnosti hnízdících párů. Lokalita je součástí potravního biotopu (potravu tvoří zejm. drobní zemní savci) a zimoviště druhu, hnízdění lze vyloučit. 10

11 název druhu bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) čáp bílý (Ciconia ciconia) kopřivka obecná (Anas strepera) koroptev polní (Perdix perdix) moták pochop (Circus aeruginosus) potápka malá (Tachybaptus ruficollis) potápka roháč (Podiceps cristatus) rorýs obecný (Apus apus) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ blíţe nespecifikovaná pozorování u Olšinského a Pařezného rybníka v letech pravidelně zaletuje za potravou min. 1 ex hnízdních párů dohromady na obou rybnících, početnější na Olšinském rybníce zaznamenán 1 hnízdní pár v těsné blízkosti PP, nelze vyloučit, ţe skutečná hnízdní populace je o něco větší po 1 hnízdním páru na Olšinském a Pařezném rybníku blíţe nespecifikovaný výskyt na obou rybnících v letech hnízdní páry dohromady na Olšinském rybníku, jednotlivé ex. nepravidelně na obou rybnících cca do 5 ex. cca do 10 ex. kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky V současné době na lokalitě z důvodu intenzivní seče travních porostů nedostatek vhodných hnízdních a potravních biotopů, které tvoří otevřené plochy s nepříliš bohatou vysokobylinnou vegetací. Pravidelně hnízdí v intravilánu obce Rudolec, lokalita je součástí potravního biotopu, potravu tvoří drobní obratlovci, ţíţaly či větší hmyz. Hnízdním biotopem jsou mělké vodní plochy s volnou vodní hladinou, pozvolnými břehy a ostrůvky s nízkou hustou vegetací. Hnízdním i potravním biotopem je zemědělská krajina s nízkostébelnou vegetací (travnaté okraje polí, meze, okraje cest, polní remízky, louky apod.) a s dostatečně pestrou nabídkou potravy (semena plevelů, v době vyvádění kuřat i hmyz) a úkrytů. Stabilní a kontinuální hnízdní výskyt. Hnízdním biotopem jsou nejčastěji litorály stojatých vod s vegetací, potravu (drobní ptáci a savci) loví na loukách a polích v okolí. V současné době v území omezená nabídka hnízdních biotopů (mělké vody s porosty rákosu či jiné litorální vegetace) i nabídka potravní, zejména pro mláďata (larvy hmyzu, drobní korýši, vodní ploštice, pulci rosničky obecné), z důvodu vysoké rybí obsádky. Hnízdní biotop představují větší vodní plochy s litorálními porosty a vyšší průhledností vody. Potravu loví převáţně pod vodou, tvoří ji hlavně drobné rybky a bezobratlí. Druh s ubývající početností. zálety za potravou, hnízdí synantropně zalétá za potravou, hnízdí synantropně 11

12 název druhu blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) čolek obecný (Lissotriton vulgaris) kuňka obecná (Bombina bombina) ropucha zelená (Pseudepidalea viridis) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ odhad do 10 ex., pozorování 2 pulci v mělčinách u SZ okraje Pařezného rybníka odhad populace desítky ex., na území PP pozorována jen 1 larva v Pařezném rybníce, předpokládá se výskyt i v Olšinském r. dlouhodobě velmi nízký stav v rámci celé EVL zaznamenán 1 ex. v zemní pasti cca 150 m od hranice PP pozorování několika ex. v Pařezném rybníku v letech 2006 a 2008 ex., 1 ex. zaznamenán v roce 2013 v blízkosti PP, lze předpokládat malou rozmnoţující se populaci kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky Většinu ţivota tráví mimo vodní prostředí, vyţaduje dostatečně hluboké a lehké půdy, do kterých se často zahrabává. Pro rozmnoţování preferuje velké nezastíněné vodní plochy a tůně s vegetací a hloubkou i přes 1 m. Druh se rozmnoţuje cca od dubna do června, nejvíce v tůních, kaluţích, menších rybnících či mělkých příbřeţních zónách větších vodních ploch, se zastoupením makrofytní vegetace, bez výskytu ryb a s dostatkem větších druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých, kteří mu slouţí za potravu. Vajíčka přichycuje obvykle k vodním rostlinám, larvy metamorfují cca v červenci aţ září. Zimují obvykle na souši v zemi, pod velkými kameny, v tlejících pařezech, pod kořeny stromů apod. cca od října do března. Rozmnoţovacím biotopem druhu jsou mělké příbřeţní zóny rybníků s bohatou makrofytní vegetací nebo tůně či menší nádrţe splňující obdobné podmínky (vhodná hloubka, dostatek mělčin do 40 cm, pozvolné břehy, makrofyta), nezbytná je i dostatečná potravní nabídka (vysoké zastoupení velkých druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých, hlavní sloţkou potravy jsou komáří a pakomáří larvy). Těţiště výskytu cca do 500 m n. m. Rozmnoţuje se převáţně v mělkých, prohřátých, osluněných tůních či kaluţích (i periodických), druhotně i v rybnících a nádrţích. 12

13 rosnička zelená (Hyla arborea) skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) ropucha obecná (Bufo bufo) ještěrka ţivorodá (Zootoca vivipara) slepýš křehký (Anguis fragilis) odhad populace desítky ex., rozmnoţuje se na lokalitě odhad populace - stovky ex., pozorovány desítky aţ stovky jedinců a stovky pulců stabilní výskyt desítek ex., na lokalitě se rozmnoţuje stabilní populace pozorován 1 ex. Poměrně adaptabilní druh, k rozmnoţování vyuţívá vodních ploch od drobných periodických louţí aţ po příbřeţní mělčiny velkých rybníků. Osidluje i holé vodní plochy bez vegetace. Podmínkou je přítomnost dobře osluněných mělčin ( zarůstající a zastíněné lokality opouští). Většina ţivotního cyklu se odehrává mimo vodní prostředí, zejména juvenilní a subadultní jedinci vyţadují biotopy s dostatkem slunečního svitu, s vysokou vlhkostí a s přítomností vhodné vegetace ke slunění. Špatně snáší organické i jiné znečištění vody (např. splachy z polí, přehnojování rybníků apod.). Úzká vazba na mokřadní a vodní prostředí, ve vodě tráví většinu roku, zimuje ale na souši. Pulci pozorováni zejména v Olšinském rybníce, dospělci v obou rybnících i v přilehlém okolí. Velmi adaptabilní široce rozšířený druh. Těţiště výskytu na travních porostech v PP a přilehlém okolí (louky, přechod do lesa). Těţiště výskytu bude v okrajových částech PP v přechodu do lesa. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území PP je součástí EVL Rybníky u Rudolce, zahrnující ještě Dolní Křivý rybník, travnaté plochy mezi rybníky s odvodňovacím kanálem a část litorálu Vazebného rybníka. EVL byla zařazena do národního seznamu nařízením vlády 132/2005 Sb. s účinností od Rozhodnutím Komise ze dne 13. listopadu 2007, kterým se přijímá první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2008/25/ES, oznámeno pod č. K(2007)5403) byla EVL zařazena do evropského seznamu. Většina pozemků je rybářsky nebo běţně zemědělsky obhospodařována. Pod hrází Pařezného rybníka je vytvořena umělá tůň, východní část plochy byla v uplynulých letech pravidelně ručně kosena (+ na další části v r odstraněn nálet), financováno z PPK. 13

14 b) zemědělské hospodaření Zastoupení lesů a zemědělské půdy je na lokalitě dlouhodobě téměř shodné stejně jako parcelní vymezení. V první polovině 19. století (císařský otisk stabilního katastru) bylo v území v porovnání s dneškem minimální zastoupení orné půdy, téměř veškeré plochy v okolí rybníků zaujímaly zamokřené louky a pastviny. V 2. polovině 20. století byly zmeliorovány podmáčené pozemky a zatrubněny přítoky do obou rybníků. Na území PP se kromě vodních ploch nachází trvalé travní porosty v okolí Pařezného rybníka, z velké části dlouhodobě neobhospodařované, tvořící jeho litorál nebo představující zrašelinělé louky zarůstající náletovými dřevinami, jen úzké pásy podél hranic PP jsou tvořeny okrajovými částmi kaţdoročně opakovaně strojově kosených luk. Do hraniční části PP u Olšinského rybníka maloplošně zasahuje orná půda, jedná se však o neobdělávaný okraj pole přecházející do litorálu rybníka. Ochranné pásmo je pak tvořeno různě vlhkými intenzivně (Pařezný rybník) nebo občas (Olšinský rybník) kosenými travními porosty. Zemědělské pozemky na území PP jsou obhospodařovány firmou AGRAS Bohdalov, a. s. c) rybníkářství Oba rybníky jsou zobrazeny jiţ na mapě I. vojenského mapování z poloviny 18. století. Volná hladina Pařezného rybníka byla v minulosti pravděpodobně o něco menší neţ je tomu dnes, jak naznačuje i do současnosti zachované parcelní vymezení. Kolem poloviny 20. století byl Olšinský rybník dlouhodobě vypuštěn, nejspíš v souvislosti s melioracemi v území. Okolí rybníků v území nese stopy po vyhrnování, kdy sediment byl ponechán v okrajových částech rybníků, coţ ve spojení s dalšími zásahy negativně poznamenalo vývoj litorálů i navazujících mokřadních a rašelinných biotopů. V současné době hospodaří na rybnících společnost Rybářství Růţička, spol. s r. o. V rybnících je ve vysokých obsádkách chován kapr (v Pařezném r. nasazován v minulých letech plůdek, v Olšinském zpravidla jednoleté ryby) a doplňkově síh (maréna, peleď), v r byl nasazen do obou rybníků i rychlený plůdek štiky, do Pařezného rybníka místo plůdku kapra dvouleté ryby ve vysokém počtu. Výlov se provádí kaţdý rok zpravidla na jaře. Není prováděno hnojení anorganickými hnojivy ani vápnění, mezi lety 2007 a 2013 nebyly rybníky letněny ani odbahňovány. Z poskytnutých údajů vyplývá, ţe u Pařezného rybníka byla od r sníţena hladina tak, aby byl umoţněn rozvoj vegetace letněných rybníků jedenkrát za 1 aţ 3 roky s tím, ţe v některých letech došlo k brzkému zaplavení porostů s puchýřkou útlou. Pro většinu druhů obojţivelníků je problematická vysoká rybí obsádka, jejím vlivem (a dalšími) redukovaný litorál a potenciálně i kolísání vodní hladiny. d) myslivost Území je součástí honitby Chroustov Rudolec (CZ ) o výměře ha. V území dochází k vysazování polodivokých kachen na vodní plochy. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy - 14

15 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrţe) Katastrální plocha Vyuţitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě rybí obsádka v uplynulých letech Pařezný rybník 3,64 ha (skutečná plocha rybníka včetně volné hladiny zaujímá i sousední parcely vedené jako TTP, s nimi je celková výměra cca 5 ha) 4,31 ha (měřeno dle leteckého snímku v GIS) 0,9 ha není známa není známa horní dle informací hospodařícího subjektu nasazeno: 2013: K ks (3000 kg), Pe ks, Šr 1000 ks 2012: K ks, 2011: K ks, 2010: K ks, 2009: K ks, 2008: K ks, 2007: K ks Ing. Vlasta Šotolová Vlastník rybníka Uţivatel rybníka Rybářství Růţička, spol. s r. o. Průtočnost doba zdrţení průtočný, doba zdrţení není známa Název rybníka (nádrţe) Katastrální plocha Vyuţitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě rybí obsádka v uplynulých letech Olšinský rybník 4,69 ha 3,84 ha (měřeno dle leteckého snímku v GIS) 0,85 ha (další plochy litorálu zasahují na sousední parcely) není známa není známa spodní dle informací hospodařícího subjektu nasazeno: 2013: K ks, 250 kg, Pe ks, Šr 1000 ks 2012: K ks, 200 kg, Šr 1000 ks, 2011: K ks, 100 kg, Ma ks, Pe ks 2010: K ks, 1000 kg, Pe ks, 2009: K ks, 100 kg, Pe ks, 2008: K ks, 220 kg, Pe ks, 2007: K ks, 70 kg, Pe ks Ing. Vlasta Šotolová Vlastník rybníka Uţivatel rybníka Rybářství Růţička, spol. s r. o. Průtočnost doba zdrţení průtočný, doba zdrţení není známa Pozn.: K0 KAPR váčkový plůdek, K1 KAPR stáří 1 rok, K2 KAPR stáří 2 roky, Pe0, Ma0 SÍH SEVERNÍ PELEĎ, MARENA váčkový plůdek, Šr ŠTIKA rychlený plůdek stáří ¼ roku 15

16 Název vodního toku Bohdalovský potok Číslo hydrologického pořadí , ID Úsek dotčený ochranou nezjištěno (řkm od do) Charakter toku kaprové vody Správce toku Povodí Moravy, s. p. Dílčí plocha 1: Dílčí plocha zaujímá prostor volné hladiny Pařezného a Olšinského rybníka, opatření pro tuto dílčí plochu se budou samozřejmě dotýkat i dílčí plochy 2, která se s ní prolíná a ve skutečnosti tvoří jeden celek. Dílčí plocha 2: Litorály obou rybníků. Různě široké pásy, zachovalejší a ve větším rozsahu u Olšinského rybníka, u Pařezného rybníka zčásti tvořené ruderalizovanými porosty s dominující chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) na deponiích rybničních kalů. U Olšinského rybníka jsou do této plochy zahrnuty i malé úseky neosetých okrajů polí navazujících na litorál při S hranicích PP. Příloha: tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 3: Dílčí plochu tvoří segmenty travních porostů navazujících v úzkých pásech při hranici PP na litorály, v případě Olšinského rybníka se jedná o okraj kulturní louky u J hranice PP, u Olšinského rybníka o fragment vlhké pcháčové louky (T1.5) na okraji kulturní louky u S břehu. Dílčí plocha 4: Tato plocha zahrnuje rašelinné plochy na lokalitě v okolí Pařezného rybníka, jednak zbytek přechodového rašeliniště u SZ břehu, jednak zarůstající rašelinnou louku pod hrází rybníka, z části kosenou v rámci PPK, s vytvořenou tůní. Dílčí plocha 5: Dílčí plochu tvoří hráz Pařezného rybníka s šířící se netýkavkou ţláznatou (Impatiens glandulifera). Ta se místy vyskytuje i na přilehlých pozemcích, opatření navrhovaná pro tuto plochu je proto vhodné aplikovat i zde. Příloha: tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 16

17 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Vytvoření umělé tůně je pozitivní, pro dostatečnou funkčnost by mělo tůní být více a měly by být vytvořeny i v dalších částech PP, popř. ochranného pásma. V kosení pozemku pod hrází Pařezného rybníka je ţádoucí pokračovat a rozšířit i na další části této plochy (viz dále). 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritou je vytvořit, udrţet a zlepšovat podmínky pro výskyt předmětů ochrany na lokalitě, zároveň je však ţádoucí celkově zlepšovat kvalitu prostředí PP a zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu území. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Pro zachování společenstev vegetace obnaţených rybničních den na současné úrovni je nutné zabezpečit sníţení hladiny alespoň na dva měsíce v období duben aţ červenec tak, aby bez vody byl pás minimálně o šířce 25 aţ 30 m po obvodu rybníka v intervalu minimálně 1x za 3 aţ 5 let. Z hlediska výskytu obojţivelníků je vhodné, aby jednotlivé rybníky nebyly bez vody zároveň, hladina by měla být sníţená jiţ brzy na jaře před nakladením snůšek, aby se zamezilo jejich zničení. V době platnosti plánu péče rybníky neodbahňovat. Rybí obsádku je ţádoucí sníţit alespoň v některých letech (např. 1x za 2-3 roky), podmínky pro výskyt obojţivelníků vylepšit pomocí opatření navrţených pro plochy litorálu viz následující text. Je nutné dbát na to, aby při nasazování dravých druhů ryb (např. štika) byly nasazeny i bíloţavé ryby o velikosti takové, aby slouţily štikám za potravu, příp. větší kusy na výtěr. Litorální porosty lze ponechat bez zásahu, nemělo by především docházet k jejich pravidelnému kosení v rámci hospodaření na přilehlých pozemcích ani k rozorávání okrajů pole, které jsou součástí PP u S břehu Olšinského rybníka. Výjimku tvoří ruderální porosty u S břehu Pařezného rybníka s dominantní chrasticí rákosovitou, tu je ţádoucí kosením omezit a podpořit růst ostatních druhů. Je nezbytné udrţovat litorály minimálně na současné rozloze a omezit jejich vyuţívání rybami, toho lze docílit sníţením rybí obsádky. Je nutné zlepšit podmínky pro výskyt obojţivelníků a rozšířit stanovištní nabídku budováním dalších umělých tůní v různých zamokřených částech lokality, nejlépe včetně ochranného pásma. Optimální je budovat různě dimenzované tůně tak, aby poskytly vhodné podmínky pro co nejširší spektrum obojţivelníků. Rozvoj litorálních porostů lze podpořit i zamezením přístupu ryb alespoň do vybraných mělkých částí na přechodu volné hladiny a litorálu jejich přehrazením (pletivem, prkny, velmi mělce přeplavovaným valem) vhodná místa např. u SZ okraje Pařezného rybníka, v SV nebo SZ cípu Olšinského rybníka. Je nutné zamezit vysazování polodivokých kachen na vodní plochy v PP a omezit jejich vysazování v blízkém okolí PP. 17

18 b) péče o nelesní pozemky Přilehlé travnaté plochy u hranic PP je vhodné udrţovat méně častou sečí a stejnou péči je vhodné aplikovat i na pokračující plochy obdobného charakteru v ochranném pásmu PP. Neměly by být koseny velké celky travních porostů naráz, část plochy by měla zůstat vţdy nepokosena, kosit na vyšší výšku (alespoň cm), nekosit za mokra. Je nepřípustné přeorávání travnatých ploch, dále mulčování, hnojení a vápnění. Drobné kaluţe a periodické tůňky v terénních depresích jsou také místem výskytu některých druhů obojţivelníků a je ţádoucí jejich vznik podporovat. V rašelinných plochách budou proředěny náletové dřeviny (zejména pod hrází rybníka), aby došlo k prosvětlení a vytvoření větších otevřených ploch. Část dřevní hmoty bude vţdy v hromadách ponechána na okraji ploch jako úkryt a zimoviště pro různé druhy obojţivelníků a plazů. Bylinné porosty následně budou koseny ruční mechanizací (křovinořez) 1x za 2 aţ 3 roky s odklizením biomasy, popř. s ponecháním její malé části obdobně jako u dřevní hmoty (i na společné hromadě). U plochy s metlicí trsnatou u SZ břehu Pařezného rybníka bude zpočátku potřeba častější seč k potlačení tohoto druhu a podpoře druhů ţádoucích. Na hrázi a všech okolních pozemcích s jejím výskytem bude redukována netýkavka ţláznatá sečí na místech se souvislými porosty nebo vytrháváním v době počátku kvetení. c) péče o rostliny Péče o rostliny bude realizována prostřednictvím péče o jejich biotopy. d) péče o živočichy Péče o ţivočichy bude realizována především prostřednictvím péče o jejich biotopy. Pro podporu nabídky stanovišť musí být sníţeny obsádky v rybnících alespoň v některých letech, budou budovány umělé tůně v litorálu rybníků či na dalších vhodných plochách v PP, popř. v jejím ochranném pásmu, příp. lze upravit některé mělké části rybníků a litorálu tak, aby do nich nemohly vnikat ryby. Budou rozšiřovány moţnosti zimovišť a úkrytů ponecháváním pařezů, tlejícího dřeva či dalšího organického materiálu, skupin kamenů apod. ve vhodných částech PP a jejího ochranného pásma. Na území PP není vhodné umisťovat myslivecká zařízení. Na vodní plochy nevypouštět polodivoké kachny. g) zásady jiných způsobů využívání území Jiné vyuţívání území se nepředpokládá Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území b) rybníky (nádrže) Dílčí plocha 1: Podle současného způsobu hospodaření bude zajištěno obnaţení části rybničního dna alespoň o šířce pásu po obvodu rybníka minimálně m po dobu nejméně 2 měsíců (v období duben - červenec) alespoň jedenkrát za 3 aţ 5 let. Je vhodné sníţit mnoţství nasazovaných ryb alespoň v některých letech min. 1x za 2-3 roky. 18

19 V době, kdy bude sníţená hladina rybníků, je moţné provést přepaţení dopředu vytipované mělké části rybníka a litorálu tak, aby se do ní nemohly dostat ryby. Oddělení je nejjednodušší provést pomocí jemného pletiva popř. prken. Oddělená část by měla mít průměrnou hloubku do 0,5 m. Dílčí plocha 2: Optimálně v podzimním termínu (konec srpna aţ polovina října) je vhodné budovat na vybraných místech v litorálu nebo na jiných plochách s vyšším podmáčením umělé tůně. Vhodná místa jsou např. u SZ a Z okraje Olšinského rybníka, u S břehu Pařezného rybníka. Vykopanou zeminu je moţné rozhrnout do nízkého valu přecházejícího do ztracena kolem budované nádrţe. Obecně je vhodné, aby se na lokalitě vyskytoval menší počet větších tůní s členitějším dnem a větší maximální hloubkou (aţ kolem 1,5 m) a větší počet různých spíše menších, plošších a celkově mělčích tůní s maximální hloubkou do cca 0,75 m nebo i 0,5 m. Sklon břehů větších tůní bude 1 : 2 aţ 1 : 5, resp. 1 : 10 v mělké části (zabírající min. ½ plochy tůně, hloubka do 40 cm), sklony břehů menších tůní 1: 5 1 : 10 a 1: 8 1 : 15 v mělkých částech (z nichţ některé mohou mít hloubku i jen cm). Příkřejší břehy mohou být situovány směrem do rybníka. Lepší neţ jednotlivé tůně izolované a daleko od sebe je budování skupin více různě velkých tůní. Je vhodné, aby většina tůní byla plně osluněna, některé mohou být mírně přistíněné. Během monitoringu lokality bude sledován i stav tůní, míra zazemňování, popř. zarůstání litorální vegetací (zejména orobincem). Je pravděpodobné, ţe zejména mělčí plošší tůně budou stárnout rychleji a ještě v době platnosti plánu péče budou potřebovat zásah, který obnoví jejich funkčnost. Plochu s dominantním porostem chrastice rákosovité (v příloze M3 vyznačena šrafovaně) je vhodné mozaikovitě kosit, aby se omezil její výskyt a byl poskytnut prostor pro rozvoj hodnotnějších rostlinných společenstev. Seč by měla proběhnout alespoň 1x ročně na začátku kvetení chrastice (červen aţ červenec), ručně vedenou mechanizací, s odstraněním biomasy. Na základě zhodnocení výsledků bude následně četnost a intenzita seče upravena (prodlouţení intervalů nebo naopak jejich zkrácení, omezení rozsahu kosené plochy). U přítoku do rybníka bude seč provedena i na plošce leţící v ochranném pásmu PP. Příloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T2 d) nelesní pozemky Dílčí plocha 3: Travní porosty při okrajích PP je vhodné kosit s niţší intenzitou a lehčí mechanizací neţ dosud, šetrnější je mozaikovitá seč nejdříve koncem června, při nevyuţití biomasy lze ponechat její malou část na lokalitě, kde v okrajové části spolu s dalším organickým materiálem poskytne vhodný úkryt pro celou řadu ţivočichů. Na plochách blíţe k rybníku a v přechodu do předchozí dílčí plochy se vyskytuje několik kaluţí v terénních depresích. V pozdně letním aţ podzimním termínu je moţné je mírně vyhrnout nebo obnovit, popř. vytvořit nové, i např. příleţitostným pojezdem zemědělské techniky. 19

20 Dílčí plocha 4: U rašelinných ploch (zejména pod hrází Pařezného rybníka) je potřeba vyřezat náletové dřeviny tak, aby byly vytvořeny větší otevřené plochy. Přednostně budou odstraňovány ostatní druhy dřevin kromě vrb. Dřevní hmota nebo její část můţe být ponechána v okrajové části ploch. Vyřezání náletu je vhodné provést v zimním období při promrzlém terénu, kaţdopádně jen za pouţití ručních nástrojů. Následně budou tyto plochy pravidelně koseny v pozdním létě (červenec aţ září) ve dvouletých intervalech, u plochy u SZ okraje bude v počáteční fázi častější seč (1 aţ 2x ročně) pro minimalizování porostů metlice trsnaté. Seč bude provedena ruční mechanizací (kosa, křovinořez). Na místech bez výskytu významných druhů rostlin je v rámci této plochy vhodné zbudovat několik tůní (parametry viz dílčí část 1). Dílčí plocha 5: Hlavním opatřením na této ploše bude odstranění rostlin netýkavky ţláznaté pokosením v případě souvislých porostů na větších plochách nebo vytrháváním, v prvních několika letech vícekrát za sezónu (4x aţ 8x), poprvé na začátku kvetení (tedy cca v červnu). Biomasu alespoň zpočátku a při první likvidaci v sezóně lépe odstranit z lokality. Opatření bude aplikováno i na porostech netýkavky na okolních plochách. Příloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T2 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo tvoří travní porosty zčásti tvořené vlhkými pcháčovými loukami (T1.5), z části kulturními loukami. Louky u Pařezného rybníka jsou intenzivně strojově koseny, část porostů západně od Olšinského rybníka je kosena méně často. Místy do ochranného pásma zasahuje vegetace vysokých ostřic (M1.7) tvořící litorál rybníků, u Olšinského rybníka na sušším místě fragment květnatých, druhově pestrých ovsíkových luk (T1.1). Porosty je vhodné kosit 1 aţ 2x ročně, poprvé nejdříve v druhé polovině června, spíše mozaikovitě a lehkou mechanizací. Luční porosty v ochranném pásmu nepřeorávat, nehnojit a nevápnit. V nejmokřejších částech jsou vhodné plochy pro zemní tůně (zejména u Olšinského rybníka) nebo alespoň kaluţe v malých terénních depresích, jejichţ výskyt je ţádoucí podporovat. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území PP je třeba geodeticky zaměřit a označit v lomových bodech. Hranice PP budou označeny pruhovým značením a na místech označených v mapě v příloze M3 budou umístěny tabulky se státním znakem. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Projednání návrhu na vyhlášení PP dle 40 zákona o ochraně přírody s dotčenými vlastníky pozemků. 20

21 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vyuţívání území veřejností je minimální, není ho třeba regulovat. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Vzhledem k odlehlé poloze lokality od turistických tras a jejímu charakteru nejsou zde ţádné další návrhy, postačí umístění běţného informačního panelu. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V budoucnu je vhodné monitorovat vývoj výskytu předmětů ochrany a celkového stavu lokality, sledovat dodrţování předepsaného hospodaření na rybnících a vyhodnocovat přínos realizovaných opatření. Smysluplné je také provést kompletní botanickou inventarizaci obnaţených rybničních den, vzhledem k potenciálnímu výskytu velmi vzácných a ch druhů rostlin. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy vybudování nových tůní (př. 100 m 3 ) vyřezání dřevin na rašelinných plochách (0,7 ha) geodetické zaměření hranic označení hranic (pruhové značení (3,1 km, 5 ks kůlů), 5 ks tabulky Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy likvidace netýkavky ţláznaté (0,25 ha) kosení rašelinných ploch (0,75 ha) kosení ploch s chrastící rákosovitou (0,3 ha) monitoring lokality Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) Pozn.: Ceny dle ceníku AOPK ČR

22 4.2 Použité podklady a zdroje informací ČEŘOVSKÝ V. (2013): EVL Rybníky u Rudolce, průzkum obratlovců. ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). EKRT L., EKRTOVÁ E. (2013): Botanický inventarizační průzkum Evropsky významné lokality Rybníky u Rudolce. ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). BEZDĚČKOVÁ K., BEZDĚČKA P. (2013): Průzkum eusociálních blanokřídlých na území EVL Rybníky u Rudolce. ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). BERAN L. (2013): EVL Rybníky u Rudolce, průzkum vodních měkkýšů. ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). HESOUN P. (2013): EVL Rybníky u Rudolce, průzkum váţek a vodních brouků. ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). BENEDIKTOVÁ V. (edt.) (2013): EVL Rybníky u Rudolce, průzkum brouků (Coleoptera). ms. (depon. in: Krajský úřad Kraje vysočina, Jihlava). HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo ţivotního prostředí, Praha. ŇOVÁ D. (eds) (2008): Zásady managamentu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha MIKÁTOVÁ B., VLAŠÍN M. (1998): Ochrana obojţivelníků. EkoCentrum Brno; 138 stran VOJAR J. (2007): Ochrana obojţivelníků: ohroţení, biologické principy, metody studia, legislativní a praktická ochrana. Doplněk k Metodice č. 1 ČSOP. ZO ČSOP Hasina Louny. ZAVADIL V., SÁDLO J., VOJAR J. (eds.) (2011): Biotopy našich obojţivelníků a jejich management. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha Mapový server AOPK ČR: Nahlíţení do katastru nemovitostí: Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR, ÚHÚL: HEIS VÚV TGM: Mapový server České geologické sluţby: ústní sdělení pracovníků Krajského úřadu Kraje Vysočina písemné sdělení - Mgr. Jaromír Maštera, AOPK ČR, Správa CHKO Ţďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod vlastní terénní šetření 22

23 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny EVL Evropsky významná lokalita PP přírodní památka GIS geografický informační systém S, J, Z, V sever, jih, východ, západ 4.4 Zpracovatel Občanské sdruţení Ametyst (Ing. Vlasta Benediktová) 23

24 5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie vyuţívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících, vodních nádrţích a tocích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich moţné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného vyuţívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného vyuţívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního vyuţívání území veřejností

25 3.6 Návrhy na vzdělávací vyuţití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Pouţité podklady a zdroje informací Seznam pouţívaných zkratek Zpracovatel Obsah Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Mapy: Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů 25