Vývoj některých demografických ukazatelů v ČR a v Západočeském kraji v uplynulých 15 letech a pokus o odhad jejich vývoje do příštích 5 let

Transkript

1 Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Ruská 85, Praha 10 ředitel: MUDr.Karel Podlešák Vývoj některých demografických ukazatelů v ČR a v Západočeském kraji v uplynulých 15 letech a pokus o odhad jejich vývoje do příštích 5 let konzultant: Ing.Vlastimil Fikr,CSc. zpracovala: MUDr.Alena Šrámková pracoviště ÚZIS ČR Plzeň leden-únor 1994

2 Vývoj některých demografických ukazatelů v ČR a v Západočeském kraji v uplynulých 15 letech a pokus o odhad jejich vývoje do příštích 5 let. MUDr.Alena Šrámková Pracoviště ÚZIS ČR Plzeň, nám. Míru 3, Plzeň Souhrn: v práci je uveden vývoj živorodnosti, plodnosti a potratovosti v České republice a v Západočeském kraji od roku 1978 do roku 1992 a je proveden ohhad vývoje některých ukazatelů do roku Situace v Západočeském kraji je porovnávána s celou Českou republikou. Obsah: l.úvod: 1.1.Demografie 1.2.Demografické metody 2.Cíl a rozsah práce 3.Metodika zpracování údajů 4.Analýzy 4.1.Statistika narození 4.2.Plodnost 4.3.Potraty 5.Závěr 6.Literatura

3 1.1.Demografie Předmětem demografie jako společenské, historicky formované vědy je reprodukce lidské populace. Demografie studuje počet, složení, rozmístění obyvatelstva,podmínky a zákonitosti jeho vývoje. Jednou z důležitých metod demografie je demografická statistika. Jejím úkolem je poskytovat číselné údaje o obyvatelstvu, jeho struktuře a vývoji. Clení se na demografickou statiku, která registruje a hodnotí počet obyvatelstva, jeho rozmístění a strukturu, a na demografickou dynamiku, která zaznamenává a analyzuje pohyb obyvatelstva, tzn. počet porodů, potratů, úmrtí a narození stěhování, sňatků a rozvodů. K základním metodám zjištování demografických jevů patří census,neboli sčítání lidu, běžná evidence přirozené měny obyvatelstva a zvláštní výběrová šetření,ankety, v kvantitativním hodnocení se používá soustavy demografických ukazatelů. Demografická praxe existovala již ve staré Číně,Řecku a Římě, neboť vládci potřebovali znát počet obyvatelstva pro určení obranyschopnosti státu a pro daňové účely. Ve feudalismu se demografické praxi nevěnovala pozornost, až teprve po vzniku absolutistického řádu nastává období renesance demografické praxe. Pokračuje v 19. století, a to velmi rychle, a po 2. světové válce pronikají do demografie matematické metody. 1.2.Demografické metody Základní metodou demografické statiky je census, který se podle mezinárodních konvencí provádí 1x za deset let. Tímto způsobem se získávají základní údaje o počtu obyvatelstva. Pro výpočet demografických ukazatelů používáme však průměrného počtu obyvatelstva v daném roce, jímž rozumíme počet obyvatelstva k 1.7. roku, tento počet označujeme jako střední stav obyvatelstva,je to jeden z ukazatelů, který je použit v této práci. V intercensálních letech, tj. v letech mezi sčítáním lidu, se provádí odhad počtu obyvatelstva metodou bilanční, tj. výpočet z počátečního stavu obyvatelstva při sčítání, z počtu živě narozených, zemřelých, přistěhovaných a odstěhovaných v daném období. Demografická dynamika je založena na registraci narození,úmrtí(měna přirozená), my se budeme zabývat statistikou narození a jejími ukazateli, plodností a jejími ukazateli, statistikou potratů (měna sociálně-právní) a jejími ukazateli.

4 2.Cíl a rozsah práce v Od roku 1978 do roku 1992 je v České republice a v Západočeském kraji sledován střední stav obyvatelstva, absolutní počet jak všech, tak i živě narozených dětí, absolutní počet žen fertilního (plodného) věku, absolutní počet potratů a úhrn těhotenství. Vedle absolutních čísel jsou pro jednotlivé roky vypočteny relativní údaje. Práce je rozdělena do několika částí, v každé z nich je přehledná tabulka jak s absolutními, tak relativními údaji, doplněná grafy a rozborem situace. V práci byly použity střední stavy obyvatelstva -definitivní údaje z pramenných děl ČSÚ Pohyb obyvatelstva, kromě roku 1992, kdy byly vzaty předběžné údaje pro nedostupnost údajů definitivních. Některé údaje za rok 1992 např. počet žen fertilního věku v Západočeském kraji nebyly k dispozici vůbec. Cílem práce je zhodnotit jednotlivé demografické ukazatele, porovnat jejich vývoj v ČR a v Zpč. kraji, pro některé ukazatele byl proveden odhad vývoje do budoucích let, tzn. do roku Nejedná se o výzkumnou práci ani o populační projekci, ale o shrnutí údajů z dostupných materiálů a c zamyšlení se nad vývojem vybraných demografických ukazatelů 3Metodika zpracování údajů Údaje, které byly získány z pramenných děl ČSL "Pohyb obyvatelstva" a z nichž byly vypočteny relativní ukazatele, byly uspořádány do tabulek č K řadě tabulek, ve kterých uvádíme časové řady údajů za roky ,byly pořízeny pro názornost grafy. Z vytvořené časové řady je vidět časový vývoj jednotlivých jevů, ke zjištění trendu vývoje byla použita jedna z metod vyrovnávání časové řady, a to vyrovnávání analytické. Při něm se používá metoda nejmenších čtverců. Tato metoda je založena na podmínce, že součet čtverců odchylek bodů vyrovnaných od bodů pozorovaných je minimální.jde o složitou teoretickou metodu, kdy prokládáme grafem přímku výpočtem jejích rovnic podle pravidel analytické geometrie. Lineární vyrovnáni vychází z běžné rovnice přímky y = a+bx, která udává závislost dvou proměnných tzn. x (jednotky času) a y_ (hodnoty jevu). Jedná se o teoretické stanovení, oč se smění hodnota jevu, změní-li se hodnota času o jednotku.

5

6 4Analýzy-Rozbory 4.1.Statistika narozeni Systém demografického zpravodajství: prvotními zpravodaji o jednotlivých porodech jsou zdravotnická zařízení. Lékař je tedy 1. stupněm systému demografického zpravodajství. Každé těhotenství ukončené porodem je hlášeno na tiskopise CSU "Hlášení o narození". Tiskopis se zasílá na matriku podle místa trvalého bydliště matky a je zpracováván matrikářem. Druhým stupněm systému je tedy matrikář. V případě narození mrtvého dítěte, nebo pokud dítě zemře do 7 dnů po porodu, se vyplňuje ještě "Hlášení o předčasně narozeném nebo zemřelém dítěti". Matrikář vyplňuje měsíční výkazy o narozeních a zasílá je na Český statistický úřad (ČSÚ) Praha, který je třetím článkem systému demografického zpravodajství, zpracovává centrálně tyto výkazy a údaje z nich publikuje v pramenných dílech "Pohyb obyvatelstva ČSR". Natalita-Živorodnost Rozumíme jí počet živě narozených dětí v příslušném kalendářním roce připadající na 10OO obyvatel středního stavu. počet živě narozených dětí x 10OO Zivorodnost = střední stav obyvatelstva Ukazatele živorodnosti se užívá častěji než ukazatele porodnosti, což je počet všech narozených dětí za rok na 1OOO obyvatel středního stavu, protože lépe charakterizuje populační vývoj,mrtvě narozené děti nemají pro populační vývoj význam.často se ho ovšem užívá pod označením "porodnost". Čísla porodnosti jsou u nás sledována již od roku 1785 a prošla za tu dobu hlubokými změnami.koncem 18. století byla u nás porodnost z nejvyšších v Evropě, dosahovala hodnoty až 46%, od té doby soustavně klesala, v polovině 19. století dosáhla opět skoro 44%, pak ve 4O. letech našeho století klesla mezi nejnižší na světě. Je třeba si uvědomit, že každý pokles porodnosti má vždy ještě druhotný populační důsledek, a to asi za 20 let po něm, kdy vstupují do věku plodnosti ženy z populačně slabých ročníků. Porodnost je pak ohrožena tím, že není dostatek žen, které by se mohly stát matkami.

7 Živorodnost jak v České republice, tak i v Západočeském kraji s nepatrnými výkyvy od roku 1978 do roku 1992 stále klesá, celkem, klesla v ČR ze 17,5 na 11,8, tj. o 5,7 během 15 let, v Zpč. kraji ze 17,3 na 11,4, tj. o 5,9 během 15 let.

8

9

10

11

12

13 4.3.Potraty Za potrat se v ČR považuje každé umělé přerušení těhotenství eventuálně mrtvý plod, vážící méně než 1OOO gramů či narozený dříve než do 28 týdnů života. Statistika potratů byla u nás zavedena v roce Publikované údaje však nelze mezinárodně srovnávat,poněvadž ve světě se nepoužívá jednotné definice potratu. Zdrojem informací je "Žádost o umělé přerušení těhotenství, hlášení potratu a mimoděložního těhotenství". Dříve šlo o tiskopisy SEVT, od roku 1994 plati nový tiskopis NZIS O18.0. Žádost vyplňuje obvodní ženský lékař a doplňuje ji lékař nemocničního oddělení. Hlášenky jsou zasílány na regionální pracoviště ÚZIS ČR, kde se kódují některé údaje, např. IČO právního subjektu, kde byl výkon proveden, číslo obce trvalého bydliště ženy, a dále jsou zasílány ke zpracování do Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Praha. Potraty se sledují podle trvalého bydliště ženy, cizinky s přechodným pobytem do zpracování nepatří. Potraty se dělí na spontánní, umělá přerušení " těhotenství a ostatní. Umělá přerušení těhotenství se od platnosti zákona č. 66/1986 Sb. dělí na miniinterupce a jiné legální přerušení těhotenství. Miniinterupce představují umělé přerušení těhotenství v raném stadiu metodou méně škodlivou pro zdraví ženy. Ukazatelé potratovosti mají různé formy, nejjednodušším ukazatelem je hrubá míra potratovosti, což je potratovost vyčíslená obdobně jako porodnost na 1OOO obyvatel středního stavu. počet potratů x 1OOO potratovost = střední stav obyvatelstva Vhodnějším ukazatelem je index potratovosti, což je poměr počtu hlášených potratů k počtu všech narozených dětí (živě i mrtvě). počet hlášených potratů x 1OO index potratovosti = počet všech narozených dětí Výše ukazatelů potratovosti je silně ovlivňována jednak zákonnými předpisy,vztahujícími se na UPT, jednak úplností hlášení potratů.při srovnávání údajů je tudíž nutné postupovat se zřetelem na tuto skutečnost. Dále je nutné brát v úvahu složení obyvatelstva a zastoupení pohlaví. V tabulce č. 3 hrubá míra potratovosti je uveden absolutní počet potratů v ČR a v Zpč. kraji, ke sloupci absolutní počet potratů se váže graf č.5, ve sloupci "potratovost" je vypočten relativní ukazatel hrubé míry potratovosti, který je graficky zachycen v grafu č. 6.

14

15 Celkový absolutní počet potratů v ČR má od roku 1978, kdy bylo celkem potratů, prakticky až do roku 1986, kdy bylo potratů, mírně stoupající tendenci. Od roku 1987 se projevuje vliv zákona ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, a prováděcí vyhlášky č. 75/1986 Sb. Tyto obecně závazné právní předpisy zrušily interupční komise, které dříve rozhodovaly o povolení UPT ženám na základě jejich písemné žádosti, nové právní předpisy podrobně upravily podmínky pro UPT.Od má žena možnost sama rozhodnout o narození či nenarození dítěte. Došlo k prudkému nárůstu počtu potratů, v roce 1987 Činil tento počet v ČR , k dalšímu nárůstu došlo v roce 1988, kdy bylo potratů v námi sledovaném období vůbec nejvíce, a to Od té doby však počty potratů zvolna klesají, v posledním sledovaném roce 1992 byl počet potratů už pouze Obdobný vývoj v počtů potratů je i v Západočeském kraji, rok potratů, rok potratů, rok 1987 nárůst na potratů, v roce 1988 je potratů, počet vrcholí v roce 1990 kdy bylo potratů a od té doby je pokles až na 9329 potratů v roce V roce 1987, prvním roce platnosti zákona o umělém přerušení těhotenství, narostl počet UPT v ČR o 27,4% oproti roku 1986, v Zpč kraji o 23,4%. Ukazatelé potratovosti se v r v porovnání s rokem 1986 zhoršily. Od roku 1987 do roku 1992 k dalšímu zhoršování však již nedochází.

16

17

18

19 Zatímco v roce 1978 připadlo v republice na 100 všech narozených dětí asi 47 potratů (index potratovosti 46.6), v kraji to bylo jen 45 potratů (index 44.9). V roce 1986 to bylo v republice již 74 potratů (index potratovosti 74.3), v Západočeském kraji 73 potratů. V roce 1987 stoupl počet potratů v republice tak, že na 10O narozených připadlo 96 potratů (index 96.4) a v kraji 91 potratů (index 91.2). Nejvyšší hodnoty dosáhl index potratovosti v ČR roku 1989, a to 98.2, od té doby již klesl na 89.5 v roce V Zpč.kraji dosáhl index potratovosti nejvyšší hodnoty 96.2 v roce 199O, další rok klesl na 94.3, ale roku 1992 opět stoupl na 95.O. Celkově byl index potratovosti v ČR od roku 1978 stále vyšší než v kraji Západočeském, v roce 1990 se obě křivky kříží a od té doby v ČR index potratovosti klesá až do roku 1992, a je celkově nižší než v kraji, naproti tomu v Západočeském kraji je od roku 1990 vyšší než v republice a v posledním sledovaném roce dokonce stoupl.

20 5.Závěr-úhrn těhotenství Třebaže, jak již bylo konstatováno, počet žen fertilního věku by podle provedeného odhadu měl v příštích pěti letech v ČR i v Zpč. kraji stoupat, index plodnosti bude zřejmě při zachování podmínek i nadále klesat, měl by klesat í počet všech narozených dětí v ČR i v Zpč. kraji. Odhad absolutního počtu potratů, hrubé míry potratovosti a index potratovosti nebyl proveden, protože vstup zákona č. 66/1986 Sb. v platnost vychýlil křivku grafů natolik, že provedené odhady by tím byly nepříznivě ovlivněny. Sledovala jsem však % potratů a % živě narozených na celkovém úhrnu těhotenství. Jak je z této tabulky vidět, v roce 1987 stouplo procentní zastoupení potratů na celkovém úhrnu těhotenství. Jestliže bylo v roce 1978 na 10O všech těhotenství v ČR asi 32 potratů a 68 živě narozených, v roce 1987 to bylo už 49 potratů a 51 živě narozených. V posledním sledovaném roce 1992 činí v CŘ poměr 47 potratů na 53 živě narozených dětí. Západočeského kraje se týkají tato čísla: rok potratů, 69 živě narozených na 100 těhotenství, rok potratů a 52 živě narozených, rok potratů a 51 živě narozených. Tabulka č. 5 uvádí přesné procentní zastoupení, úhrn těhotenství tvoří 1OO%. Není zde uvedeno % mrtvě narozených, neboť tato čísla jsou velmi malá, tvoří rozdíl mezi celkovým úhrnem těhotenství a součtem % všech potratů + % živě narozených, je však graficky znázorněno v posledním grafu Č. 8 - Úhrn těhotenství.

21 Podíl potratů na počtu ukončených těhotenství. Jestliže se v roce 1978 potraty podílely na úhrnu těhotenství jak v ČR, tak i v Zpč. kraji necelou jednou třetinou, po patnácti letech se podílejí už téměř jednou polovinou. Potratovost patří dnes k celosvětově významným demografickým procesům. Řešení nežádoucích těhotenství potratem z hlediska zdravotního v každém případě pro ženu škodlivé, následky potratu na zdraví ženy nelze předem předvídat. Potraty jsou u nás i ve světě trvalým sociálním a zdravotním problémem. Z hlediska sociologického průzkumu by bylo jistě možné najít klíčové vazby např. mezi potratovostí a věkem ženy, stupněm jejího vzdělání, charakterem její ekonomické aktivity, rodinným stavem i počtem již porozených dětí.

22 Podíváme-1i se znovu do tabulky č. l - natalita a budeme zkoumat, zda mělo zavedení zákona č. 66/1986 Sb. o UPT vliv na porodnost, usoudíme, že nikoliv. Trvalé snižování porodnosti v ČR i v Zpč. kraji i snižování čisté obecné plodnosti ve sledovaných letech při zvyšujícím se počtu fertilních žen a současné zvyšování potratovosti má zřejmě daleko hlubší socioekonomické příčiny. Podle toho, že v polovině devadesátých let dospějí do věku plodnosti silné populační ročníky z poloviny sedmdesátých let, mohli bychom tudíž očekávat zvýšení porodnosti. Jak je však v této práci naznačeno, není toto záležitost jen a jen věkové struktury obyvatelstva. Záleží na tom, jaké je ve společnosti populační klima, tzn.společenská a psychologická atmosféra vytvářející se kolem plánování, početí, rození dětí a v širším slova smyslu i hodnoty dítěte v životě rodiny a společnosti. Klima lze chápat také jako obecné postoje k reprodukci, včetně postojů institucí, zejména státních. Aby se v ČR zachoval počet obyvatel (při nezměněné úmrtnosti), měly by se každému páru narodit dvě děti. O tom, jak to doopravdy bude, rozhodne i populační politika státu, která se promítá do realizace opatření v oblasti ekonomické, sociální,právní, administrativní, zdravotní, a to různými formami, ať už materiální, peněžitou, psychologickou či výchovnou.

23 UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele 6.Literatura - Pohyb obyvatelstva ČSÚ, Praha, Demografie (nejen) pro demografy, SLON,Praha 1993 Vademecum Praha 1989 sociálního lékařství, Avicenum, Jaromír Stach - Statistická šetření ve zdravotnictví, Avicenum, Praha Věra Kubánková, prom. mat., RNDr. Jan Hendl--Statistika pro zdravotníky, Avicenum, PrahaA 1987 RNDr. Soňa Drdková - Statistika pro stomatology, SPN, Praha Prof. RNDr. Karel Rektorys, DrSc, Přehled užité matematiky, Praha 1988 Anna Gerylová, Jan Holčík - Základy metodologie v lékařském výzkumu