Tropické deštné lesy a mangrovy
|
|
- Leoš Horák
- před 10 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Tropické deštné lesy a mangrovy
2 Rozšíření tropického deštného lesa Amerika Zhruba polovina veškeré rozlohy tropického pralesa, nejvíce v oblasti Amazonie a povodí Orinoka souvislý prales Amazonie, vikariance vyvrásněním And, ostrovy Karibiku ekvádorská Amazonie na jediném ha pralesa > 300 druhů stromů kolumbijská oblast Chocó až 10 m srážek ročně výrazný klimatický gradient Mesoameriky horský typ deštného pralesa
3 Afrika Plošně nejmenší výskyt, především západní část kontinentu (největší plocha v povodí řeky Kongo) většinu tvoří sezónní typ lesa významná čeleď Caesalpiniaceae druhově nejchudší oblast tropů (aridizace klimatu)
4 Kontinentální (monzuny, oheň) a ostrovní (fragmentace) druhově nejbohatší oblast (na plochu) diverzita čeledi Dipterocarpaceae Asie kontakt laurasijské a gondwanské bioty Wallaceova linie
5 Austrálie Specifický autochtonní typ pralesa (druho/třetihorní historie) pouze zlomek rozlohy kontinentu (podél SV pobřeží) sklerofylní znaky flóry důsledek aridizace klimatu ( dry rainforest) reliktní elementy (Austrobaileyaceae, Idiospermaceae, konifery Agathis, Araucaria, Podocarpus) disturbance cyklóny
6 Abiotické poměry Roční suma srážek mm, srážkově vyrovnané klima, vysoká relativní vzdušná vlhkost průměrná teplota >24 C, měsíční průměry >18 C oxisoly staré zvětralé půdy bez výrazných půdních horizontů, ultisoly oblasti sezónního režimu srážek lateritizace a feralitizace, kaolinit nízká sorpční kapacita, ph toxicita Al prakticky žádný humusový horizont, živiny v nejsvrchnější vrstvě půdy (mykorhiza)
7 Height [m] Vertikální struktura Výšková patra: A nesouvislá koruna emergentních stromů (30 45 m); B souvislá koruna horního patra (20 30 m); C střední stromové patro ( ) m; D podrost lesa, keře, nízké palmy, vzrostlé byliny (1 8 m); E chudé bylinné patro 30 bright transition 10 5 dim Transmittance [%]
8 Životní formy/strategie Epifyty Orchidaceae, Bromeliaceae, kapradiny, epifylní společenstva kryptogamů hemiepifyté Ficus, Clusia dřevnaté a bylinné liány holoparazité (Balanophoraceae, Rafflesiaceae) a hemiparazité (Loranthaceae) nezelené mykoheterotrofní r.
9 Struktury kmene Buttresses deskové pilíře, kořenové náběhy chůdovité kořeny Kauliflorie
10 Vlastnosti listů Velikost listové plochy, lepto megafylní velikostní kategorie životnost celokrajnost kapací špičky
11 Nížinný tropický (deštný) les Tropický vždyzelený deštný les vždyzelené druhy stromů, žádná ochrana pupenů, maximálně 2 měsíce se srážkami <100 mm, mnohopatrová struktura sezónní les vždyzelené stromy + druhy obměňující listoví (shazování listů), určitá ochrana pupenů, sušší období ca 3 měsíce poloopadavý les horní korunové patro shazuje listy v období sucha, časté trávy
12 Horský deštný les Nížinný tropický deštný les několik pater, stromy výška >30 m, bylinné patro chudé horský les nad 1200 m n.m., jednodušší vertikální struktura, stromy <30 m, časté epifyty a mechorosty, bohaté bylinné patro mlžný les m, stromy <20 m, časté kapradiny a mechorosty
13 Bažinný tropický deštný les Pravidelně/trvale zaplavovaná stanoviště, časté palmy, chůdovité a dýchací kořeny, nízká diverzita stromů várzea (white water) ph > 6 vs. igapó, rašelinná, živinami chudá voda, ph ~ 4
14 Rašelinný tropický deštný les Zrašelinělé, silně oligotrofní substráty zakrslý, rozvolněný les, nevýrazná stratifikace, chudá druhová skladba jv Asie náhradou mangrovů podél dolních toků řek
15 Druhová diverzita Západní Amazonie >300 druhů stromů na 1 ha diverzita ostatních životních forem Kostarika na 100 m druhů cévnatých rostlin Ekvádor (Río Palenque) 1033 druhů / 80 ha, 1/4 endemické, pouze 154 (15%) stromy nízká populační hustota většiny druhů (stromů)
16 Jediný strom druhů brouků, druhů hmyzu
17 Paleohistorie tropického deštného lesa Dlouhodobý vývoj biomu (geologická časová škála)
18
19 Teorie pleistocénních refugií (Haffer 1969) Alopatrické rozšíření v Amazonii kontrakce/expanze lesa intenzivní speciace artefakt rozdílné sběratelské aktivity korelace klimatických refugií s ekogeografickými regiony speciace v Pleistocénu?
20 Riverine barrier hypothesis (Wallace 1852) Hlavní říční toky zamezují genovému toku alopatrická speciace Saguinus fuscicollis tamarín sedlový bariérový efekt dolního toku řeky hybridní populace na horním toku
21 Ridge hypothesis Efekt třetihorní geomorfologie, pre-pleistocénní diversifikace
22
23 Pionýrské vs. klimaxové druhy dřevin Pionýrské druhy (early-successional, secondary) r stratégové světlomilné, klíčí na světle, velké množství malých semen, semenná banka, dormance, vysoká růstová rychlost Klimaxové (late-successional, primary, non-pioneers) K stratégové stínomilné, klíčení (většinou) v zástinu, seedling bank, listy většinou chráněné proti herbivorii
24 Canopy gap dynamics Disturbance světliny/gaps různé velikosti arbitrární fáze cyklického vývoje lesa gap, building, mature
25 Intermediate disturbance hypothesis Connell (1978) monodominantní typy lesa (Gilbertiodendron dewevrei) podobné nároky stromů na zdroje rozdělení niky nepravděpodobné diverzifikovaná společenstva jen vzácně v rovnováze, působením vnějších sil nedojde ke kompetitivního vyloučení
26 Compensatory mortality hypothesis Janzen (1970), Connell (1971) druhová diverzita společenstva stromů udržována distance- a density-dependent mortalitou predace, působení patogenů se vzdáleností od mateřského stromu klesá mortalita (escape hypothesis) koexistence druhů
27 Gradual change hypothesis Meziroční fluktuace-sekulární změny klimatu kompetitivní vyloučení je znemožněno postupnou výměnou druhové skladby Barro Colorado Island 50 ha Forest Dynamics Plot, záznam volně stojících dřevin s DBH >1 cm, opakovaně měřeno ca 350 tis. jedinců 30.3% druhů žádný trend, 32.1% trvalý pokles, 7.6% trvalý nárůst
28 Interakce rostlina živočich Zoogamie >> anemogamie noční květy (atrakce aromatickými látkami) vs. denní květy (vizuální atrakce) bohatá květenství, ale krátkověké květy, časovaná produkce nektaru opakované návštěvy rostlin (trap-lining netopýři, ptáci) Zoochorie >> anemochorie, největší podíl ptáci a netopýři, menší roli pozemní a korunoví savci disperze semen vyhnutí se predaci, stanoviště k vyklíčení Dipterocarpaceae mass flowering, posloupnost kvetení společenstva dřevin, přesycení predátorů Ficus druhově specifické opylování vosičkami
29 Herbivorie Myrmekofilie potrava a/nebo úkryt (extraflorální nektária, elaiosomy, domatia) Cecropia a Macaranga četné druhy mravenců (Azteca, Crematogaster)
30 Vliv člověka
31 Vliv člověka
32 Mangrovy obojživelné lesy tropického pásma Azonální biom vázaný na tropická pobřeží Paleotropis i Neotropis, mangal společenstvo mangrovníků méně exponovaná pobřeží, často brakická voda (delty velkých toků) východní mangrovy druhově bohaté (40 druhů mangrovníků Sonneratia, Heritiera, Lumnitzera) západní mangrovy druhově chudé (celkem 8 druhů Avicennia, Rhizophora)
33 Struktura porostu Jednoduchá, jednopatrová struktura prakticky žádné bylinné patro, semenáčky mangrovníků, některé druhy rostlin (Acrostichum aureum), ojediněle epifyty
34 Adaptace rostlin Střídání přílivu a odlivu perioda 12 hod 25 min hluché a skočné dmutí zonace mangrovníků periodické zaplavení, salinita Pneumatofory dýchací kořeny, lenticely chůdovité kořeny viviparie, plovatelnost semen sukulence, solné žlázky
Tropické deštné lesy a mangrovy
Tropické deštné lesy a mangrovy Amerika Zhruba polovina veškeré rozlohy tropického pralesa, nejvíce v oblasti Amazonie a povodí Orinoka souvislý prales Amazonie, vikariance vyvrásněním And, ostrovy Karibiku
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Tropický les prezentace.
Rozšíření. po obou stranách rovníku mezi 10 s.š a 10 j.š.
TROPICKÝ DEŠTNÝ LES Zelené plíce Země Rozšíření po obou stranách rovníku mezi 10 s.š a 10 j.š. Klimatické charakteristiky průměrná denní teplota 25 C roční amplituda 2-4 C denní amplituda 10-12 C průměrný
BIOSFÉRA. Foto a použité zdroje: Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR)
BIOSFÉRA Foto a použité zdroje: http://room42.wikispaces.com/ Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR) www.animals.euweb.cz/zviratka/ TROPICKÝ DEŠTNÝ LES TDL má ze všech geobiomů největší biodiverzitu
Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi
Biomy Biomy Doporučená studijní literatura: Prach K, Štech M, Říha P (2009) Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha. Hejcman Michal Biomy velkoplošné ekosystémy vázané na dané podmínky makroklimatu
Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech
Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Základní pojmy Ekosystém strukturní a funkční celek, složený ze všech živých organismů a abiotického prostředí v daném
Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici
Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení australská pevnina je nejsušší kontinent na obrovské ploše Oceánie vyvinuta
DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno
DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI David Zelený Masarykova univerzita Brno HLAVNÍ OTÁZKY: Co je to diverzita, biodiverzita a druhová bohatost? alfa, beta a gama diverzita endemismus Kde na Zemi je největší
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
Trojské trumfy. pražským školám TROPICKÝ DEŠTNÝ LES V BOTANICKÉ ZAHRADĚ. Pracovní list č. 7. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Pracovní list č. 7 Trojské trumfy pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 TROPICKÝ DEŠTNÝ LES V BOTANICKÉ ZAHRADĚ A B? doplňte domácí
Úvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
Korespondenční soutěž Tajemství lesů
Korespondenční soutěž Tajemství lesů I. kolo Kategorie MLADŠÍ Tým: Škola: Třída: 1. Co je to les? Vysvětlete vlastními slovy. 2. Lesy ve světě. V závislosti na různých podmínkách (podnebí, hydrologické,
Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
Rozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
SOUČASNÉ ROZŠÍŘENÍ LESŮ NA ZEMI
Zaměření přednášky: vymezení pojmu les a výskyt lesa na Zemi hlavní typy lesa systémové pojetí lesních ekosystémů historické aspekty existence lesa globální charakteristika lesů význam dřeva a rizika spojená
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,
CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace
Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
Přednášky Biomy 14-denní takt s možnými výjimkami
Přednášky Biomy 14-denní takt s možnými výjimkami 21.9. 5.10. 19.10. 2.11. 16.11. 30.11. 14.12. Biomy Země Biom vůdčí klimaxové terestrické společenstvo, většinou vázané na klimatickou zónu, definované
BIOSFÉRA BIOSFÉRA. živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí
BIOSFÉRA BIOSFÉRA živý obal Země souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí Tropické deštné lesy rozšíření: rovníkový (ekvatoriální) pás mezi 10 s.š. - 10 j.š.?
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
Biomy Země. Klimatické zóny Země: Prach et al. 2009, p Teorie klimaxu viz Základy Ekologie
Biomy Země Biom vůdčí klimaxové terestrické společenstvo, většinou vázané na klimatickou zónu, definované na základě fyziognomické podobnosti dominantních rostlin. Klimatické zóny Země: Prach et al. 2009,
Základní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
, Brno Připravila: Hana Habrová. Přírodní poměry tropů
12. 5. 2011, Brno Připravila: Hana Habrová Přírodní poměry tropů Definice tropů strana 2 Geografické vymezení - tropy oblastí mezi obratníky (tj. 23 27 SŠ a JŠ). - slunce zde stojí dvakrát v roce (na obratnících
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze, vzdálenosti od oceánu, charakteru
Biotické podmínky života
Variace 1 Biotické podmínky života Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Biotické podmínky života
DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země
DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)
Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule) http://www.reportingclimatescience.com/wp-content/uploads/2016/05/itcz-across-pacific-ocean-800x600.jpg
DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA POBŘEŽNÍ MOKŘADY
DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi sladkou (říční/podzemní) a mořskou vodou Specifika + abiotické parametry Ekologický význam daného biotopu Adaptace potřebné pro život
Rostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
Tropické deštné lesy
Tropické deštné lesy Tomáš Grim Katedra zoologie UP, Olomouc Tropické deštné lesy: proč nás fascinují? von Martius 1840: Flora Brasiliensis. (atlantský deštný les) Green hell: kakofonie a klaustrofobie
Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
5. Biogeografické poměry Latinské Ameriky
5. Biogeografické poměry Latinské Ameriky Pro charakter vegetace jsou určující zejména klimatické poměry, proto je její rozložení v Latinské Americe v řadě rysů obdobné jako uspořádání klimatických oblastí.
MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU
MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční
Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Geografické rozšíření. Ca 20% veškeré rozlohy kontinentů
Tropické savany (Sub)tropické ekosystémy s významnou přítomností trav a dřevin traviny (graminoidy) trávy (Poaceae) + rostliny analogické morfo-anatomické stavby a životní formy šáchorovité (Cyperaceae)
Les definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm
Lesnictví Les definice Jako les chápeme obvykle ekosystém v němž se ve vysoké hustotě (v zápoji) vyskytují stromy. (ve smyslu ekosystému nebo land cover) Původně (a i dnes) se jedná i o právní vymezení
Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA A F R I K A KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení nejteplejší světadíl 4 dobře vyvinutá klimatická pásma: rovníkové horké a vlhké, s
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
Vymezení druhové rozmanitosti
Společenstvo Druhová rozmanitost: definice, příčiny. Role disturbance, role predace. Produktivita a druhová rozmanitost. Druhová rozmanitost a stabilita. Druhová rozmanitost Nejen poznání, ale především
Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie)
Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie) Součásti vztah organismů a prostředí vývoj, vzájemné ovlivňování, současnost životní niky organismů zdroje pro organismy organismy
Rašeliniště (viz samostatné přednášky)
Rašeliniště (viz samostatné přednášky) Vznikají v trvale anaerobních podmínkách, kde se nerozkládá a tedy hromadí organický materiál: - vrchoviště: sycené jen srážkovou vodou; ombrotrofní - chudé slatiniště
Tundra a alpínské vysokohoří
Tundra a alpínské vysokohoří Zonální tundra vs. alpínské vysokohoří Extrazonální výskyt tundry arkto-alpínská krkonošská tundra Geografické rozšíření zonální tundry Ekoton jehličnaté tajgy (kontinentální
Maturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
Kameny a voda. Geobotanika
Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Geobotanika Mgr. Irena Žáková březen 2014 FYTOGEOGRAFIE Vědní obory všeobecné
World of Plants Sources for Botanical Courses
Pleistocén starší čtvrtohory Pleistocén charakterizován je obecně ochlazením, které je patrné od Oligocénu Obrázek Robert A. Rohde, CC BY-SA 3.0 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/65_myr_climate_change.png
JIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí
BIOSFÉRA živý obal Země BIOSFÉRA souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOGEOGRAFIE - věda zkoumající biosféru FYTOGEOGRAFIE - zkoumá prostorové rozšíření
NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
Amensalismus Komensalismus Mutualismus
Amensalismus Komensalismus Mutualismus Interspecifické interakce = vzájemné působení dvou a více populací/druhů/organismů Klasifikace působení na velikost populace, populační růst, fitness jedince +, -,
Regionální geografie světa Zdeněk Máčka
Regionální geografie světa Zdeněk Máčka Přednáška 2 AFRIKA KLIMA Klimatické faktory kontinentu! Geografická poloha! Tvar kontinentu! Orografické poměry! Rozložení tlakových útvarů! Mořské proudy! Blízkost
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální ekosystémy 2. 12. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz biosféra = oživená vrstva = biogeografie = ekologie= ekosystém = akvatické ekosystémy: marinní: a.,b...,
Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Biosféra tropické deštné lesy Učební pomůcky:
Materiál pro domácí VY_03_Z6E_28 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
World of Plants Sources for Botanical Courses
obrázek: Enrique Flouret, CC BY 2.0 Chorologie (areography) Areál velikost, struktura, stabilita, centra, disjunkce Areál území, na němž se vyskytují jedinci konkrétního taxonu je to tedy plocha mající
Pracovní list Tropické deštné lesy
Pracovní list Tropické deštné lesy 1) Přečtěte si následující text a: a. červeně označte informace týkající se přírodních poměrů tropického deštného lesa b. modře označte informace týkající se fauny tropického
Bonita stanoviště a bonita porostu
Bonita stanoviště a bonita porostu aneb přístupy hodnocení produkce lesa Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základní
K Na konci listů visí na úponkách nápadné pasti džbánečkovitého tvaru zvané láčky.
Některé druhy těchto masožravých rostlin vytvářejí pasti o objemu až 2 litry. G K Na konci listů visí na úponkách nápadné pasti džbánečkovitého tvaru zvané láčky. Její obvyklou kořistí je hmyz o velikosti
Boreální jehličnatá tajga a rašeliniště
Boreální jehličnatá tajga a rašeliniště Tajga Tajga les s převahou jehličnatých dřevin (Abies, Picea, Larix, Pinus) ~ neprostupný les bez lidských sídel coniferous forest konifery nahosemenné dřeviny supramontánní
BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA
BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA DRUHY VHODNÉ PRO PĚSTOVÁNÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH 50 ORCHIDEJE VHODNÉ DO DOMÁCÍCH PODMÍNEK 51 DRUHY VHODNÉ PRO PĚSTOVÁNÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH Druhy a kultivary
40.Tropické deštné lesy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 40.Tropické deštné lesy Tropické a deštné lesy Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace:
10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP
TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní
Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a
I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla
Zeměpisná olympiáda 2012
Zeměpisná olympiáda 2012 Kategorie A krajské kolo Název a adresa školy: Kraj: Jméno a příjmení: Třída: Práce bez atlasu autorské řešení 40 minut 1) S využitím všech pojmů spojte správně dvojice: 1. azimut
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza
ze skript Ekosystémy (Jeník, 1995) a připravovaných skript MZLU LDF Biomy Země
ze skript Ekosystémy (Jeník, 1995) a připravovaných skript MZLU LDF Biomy Země Tropické deštné lesy Tropický deštný les (nadále jen TDL) je zonální biom (zonobiom, zonální ekosystém) vytvořený v oblastech
ročník 7. č. 15 název
č. 15 název Krajinná sféra Země anotace V pracovních listech si žáci upevňují znalosti o světadílech a oceánech, charakterizují podnebné pásy a rozlišují půdní obal a biosféru. Testovou i zábavnou formou
Invazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
Společenstva rostlin
Společenstva rostlin Společenstvo populace živých organismů v daném prostoru a čase, které spolu vzájemné interagují společenstvo rostlin (fytocenóza) populace rostlin daného stanoviště (mono- a polycenóza)
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
Ekologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin
Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci
Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra