, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Struktura krajiny
|
|
- Radim Brož
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 , Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Struktura krajiny Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ ) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky.
2 Struktura krajiny 2 Stanoviště Druh Společenstvo Struktura krajiny
3 Prostředí 3 Vše co působí z okolního prostoru na organismus nazýváme ekologické faktory (podmínky a zdroje) Podmínky = abiotické faktory prostředí, které se v prostoru a čase mění, nejsou organismy spotřebovávány (teplota, ph, rychlost vodního toku, ) Zdroje = vše co organismus spotřebovává, vše co se můţe činností organismů zmenšit (minerální ţiviny, světlo, prostor ) Zdroje nezbytné (esenciální) jsou vzájemně nenahraditelné Zdroje zastupitelné komplementární, antagonistické Kaţdý ţivý organismus je obklopen médiem, s nímţ má látkovou nebo energetickou výměnu, je to vţdy voda nebo vzduch pak rozlišujeme prostředí aquatické (vodní) nebo terestrické (suchozemské)
4 Ekologické faktory 4 Abiotické faktory (energie: záření a teplo; atmosféra: kyslík, oxid uhličitý, toxické látky; voda: sráţky, vlhkost půdy; půdy: minerální látky, organické látky, ph; reliéf; poţáry) klimatické = klimatop, půdní = edatop, vodní = hydrotop Biotické faktory (trofické-potravní, vnitrodruhové homotypické, mezidruhové heterotypické, lidské antropogenní, např. vzájemné vztahy ve společenstvech, okus zvěří, fytofágní hmyz, jiní herbivoři)
5 Působení ekologických faktorů 5 Trvalé (kontinuální) působí dlouhodobě v přibliţně stejné intenzitě nebo se souvisle mění, vzdálenost mezi minimem a maximem nazýváme ekologické rozpětí faktoru Periodické opakují se v pravidelných intervalech (roční období) Neperiodické projevují se nepravidelně, často rušivě = disturbance (oheň, záplava) Faktory morfoplastické, fyzioplastické a etoplastické působí vznik morfologických (nejpomalejší), fyziologických adaptací či adaptací v chování (nejrychlejší) Adaptace jsou geneticky kódované, jsou výsledkem dlouhodobého fylogenetického vývoje, jsou výsledkem přizpůsobení organismů vlivům ekologických činitelů v jejich prostředí během evoluce. Fenotypové, nedědičné odchylky, způsobené vlivem prostředí nazýváme modifikace (ekomorfózy)
6 Odezva organismů na působení ekologických faktorů 6 Stanoviště = soubor ekologických faktorů abiotických (ekotop) a biotických (biotop) Ekologická amplituda druhu = rozsah tolerance druhu vůči působení ekologických faktorů, variační šíře faktoru snesitelná pro organismus (Shelfordův zákon tolerance) Druhy euryekní a stenoekní, často bývají eurytopní a stenotopní Zákon minima (Liebig) Zákon substituce faktorů (Lundegardh)
7 Záření 7 Sluneční záření ( nm), solární konstanta 1,38 KW*m -2 ) Na povrch ekosystémů 51% Reflekce, absorbce, transmise Světelný kompenzační bod
8 Adaptace na záření 8 Adaptace: stinné a slunné listy, jarní efeméry, heliofyty, heliosciofyty, sciofyty, liány, epifyti, heterotrofní typy jarní efeméry: Alium ursinum a Dentaria enneaphyllos
9 Adaptace na záření 9 Heliofyt: Pulsatilla grandiflora Sciofyté: Cephalantera damasonium a Oplopanax horridus
10 Adaptace na záření 10 Liána: Hedera helix
11 Teplo 11 Záření pohlcené rostlinou se mění z 90-99,5% v teplo Teplota rostlinného těla (poikilotermní org.) je málokdy shodná s teplotou vzduchu Teplota okolí ovlivňuje ţivotní procesy organismů (fotosyntéza, transpirace) Délka vegetační doby
12 Adaptace na teplo 12 eurytermní, stenotermní, termofyty, psychrofyty, kryofyty Termofyty: Dictamnus albus a Atriplex sp.
13 Adaptace na teplo 13 Psychrofyty: Leucojum vernum a Galanthus nivalis
14 Adaptace na teplo 14 Výskyt taxonů limitován výskytem mezních teplot Přesto se udává hranice výskytu listnatých dřevin izotermou průměrných denních teplot 10 O C po dobu alespoň 120 dní v roce, jehličnatých dřevin po dobu alespoň 30 dnů v roce Výškový teplotní gradient vegetační stupňovitost
15 Kyslík 15 Ve vzduchu 21% V půdě můţe být limitujícím faktorem V jemných jílovitých půdách a podmáčených půdách Hypoxie a anoxie Adaptace: povrchový kořenový systém, pneumatofory (dýchací kořeny), chůdovité kořeny, aerenchymatická pletiva ve stoncích
16 Oxid uhličitý 16 0,034%, za posledních 150 let prudký nárůst Limitující faktor fotosyntézy Skleníkový efekt Emise (plynné a tuhé)
17 Vlhkost 17 Zdrojem jsou zejména sráţky (déšť, sníh, mlha a rosa) Přídatná voda stagnující nebo proudící v půdě, záplavy O příjmu vody rostlinou rozhoduje vodní potenciál kořenů a jeho gradient mezi půdou, kořeny a listy Adaptace na vysokou vlhkost: příjem vody celým povrchem (bezcévnaté r.), vyšší r. kořeny, jen některé vodní páry (epifyty se vzdušnými kořeny), Adaptace na sucho: rostliny s vysokou savou silou kořenů, kutikula a další krycí pletiva, regulace průduchů, gutace, xeromorfní stavba a metamorfózy listů, stáčení listů, vzrůst poměru nadzemní a podzemní biomasy, zásobní pletiva s vodou, nízká pokryvnost ve společenstvech (konkurence v povrchové kořenové vrstvě) Hydrofyty, hygrofyty, mezofyty, xerofyty, sklerofyty (zvýšený podíl sklerenchymatických pletiv), sukulenty (nízká transpirace, rezervy vody v pletivech, specifická fotosyntéza)
18 Sukulenty 18
19 Xerofyty 19 Yucca brevifolia Genista saggitalis
20 Hygrofyty 20 Humidní les mírného pásma. NP Olympic
21 Sníh 21 Chionofobní druhy na místech s vyfoukávaným sněhem Chionofilní závětrné polohy se sněhem aţ 8 měsíců Mechanické působení obrus (vlajkové formy, laviny AO systémy)
22 Obsah živin v půdě 22 Eutrofní, mezotrofní, oligotrofní druhy Kalcifyty vs. kalcifobní, serpentinofyty (nanismus) Halofyty vs. halofobní (akumulace solí v pletivech, exsudace, opad listů, chlupů, sukulence, vysoká savá síla kořenů) Nitrofyty vs. nitrofobní (symbióza s mikroorganismy, masoţravé r., Metalofyty (zvýšená koncentrace těţkých kovů, Petrofyty (na skalách), litofyty (na povrchu kamenů), chasmofyty (koření ve skalních štěrbinách) Psamofyty (oligotrofní písčité substráty (adaptace sklerofyty aţ afilní r., sukulenty, efeméry, velký povrhový kořenový systém nebo naopak velmi hluboký, nové kořeny z adventivních pupenůzavátí či odvátí, vegetativní šíření či anemochorie, dlouhá ţivotnost semen, stepní běţci)
23 Halofyty 23 NP Death Valley
24 Kalcifyty 24 Pinus aristata longaeva, White Mts.
25 NP Yosemitte Petrofyty 25 Phlox sp., Juniperus sp., Pinus Jeffrey,
26 Eutrofyty, mezofyty a nitrofyty 26 Lilium marthagon Lunaria rediviva Inula salicina
27 Psamofyty, Oligotrofy 27 Sarothamnus scoparius a Pinguicula vulgaris
28 Koncentrace vodíkových iontů 28 Acidofyty do 6,7 ph Neutrofyty 7 ph Alkalofyty (bazifyty) nad 7,2 ph
29 Organické látky 29 Obsah humusu Rašelinění Humikolní r. (humifyty)
30 Horniny a reliéf 30 Expozice, sklon, nadmořská výška Inverze - extrazonalita Vegetační fenomény (mají většinou ostrovní charakter a vysokou druhovou diverzitu) Vrcholový fenomén
31 Větrná a vodní eroze 31 Death Valley Bryce Canyon
32 Pískovcový fenomén Česko-saské Švýcarsko 32
33 Krasový fenomén ostrov Sokotra 33
34 Flyšový fenomén - Beskydy 34
35 Neovulkanický fenomén České středohoří 35
36 Dolomitový fenomén Mohelenská hadcová step 36
37 Karový fenomén Velká kotlina, Hrubý Jeseník 37
38 Říční a údolní fenomén NP Podyjí 38
39 Požáry 39 Přirozená součást některých ekosystémů, mineralizace špatně se rozkládajícího se opadu Selektivní vliv ohně na sloţení společenstev Pyrofyty Adaptace otevírání šišek jen vlivem tepla ohně
40 Adaptace silná borka, anemochorie, 40
41 Biotické faktory 41 Vzájemné vztahy mezi organismy zaloţené na různých principech Herbivoři (pastva, fytofágní hmyz, aj.) Vzájemné vztahy rostlin
42 Vzájemné vztahy rostlin 42 Interakce, koakce mezi jedinci i populacemi v biocenóze Výsledkem dlouhodobé společné evoluce Významné pro utváření funkce a struktury biocenózy Většinou se jedná o interakce přes vnější prostředí (změna fyzikálních či chemických vlastností prostředí ovlivňuje jiný organismus)
43 Základní typy interakcí 43 Soutěţ o limitující faktor stanoviště (ţiviny, vlhkost, světlo, ), jedná se o trofický a prostorový vztah = konkurence čili kompetice Interakce specifickými chemickými látkami, které rostliny vylučují: látky s regulační funkcí (alelopatie), látky s obrannou funkcí (proti parazitu), látky s komunikační funkcí (lákání opylovačů) Vztahy na trofické úrovni (látky vytvářené jedním organismem se stávají zdrojem výţivy a energie pro druhý symbióza (hlízkovité bakterie, lichenismus, mykorhiza), parazitismus, saprofytismus Interakce zaloţené na volném netrofickém fyzickém vztahu (epifytismus)
44 průměr kmene [cm] Konkurence Vnitrodruhová a mezidruhová Principem je vţdy soutěţ o omezený zdroj, výsledkem jsou pak růstové změny (tropismy, etiolizace, stinné listy, zastavení růstu, blokování generativní fáze, úhyn jedince) Intenzita interspecifické konkurence je malá kdyţ: mají rostliny rozdílné poţadavky, odebírají zdroje v různou dobu v roce, odebírají zdroje z různého prostoru Schopnost konkurence je daná geneticky, ekologickou konstitucí druhu Vlastnosti, které se uplatňují při konkurenci: rychlé klíčení a růst v mládí (obsazení stanoviště), délka veg.období (čím déle obsazen prostor, tím vyšší konkurenční schopnost), délka ţivota (r.jednoleté jsou potlačovány víceletými), konečná výška rostliny (r. vyšší potlačují niţší), tvorba biomasy (r. s vyšší biomasou potlačují r. s niţší), způsob reprodukce (veg.šíření za určitých podmínek výhodné), schopnost regenerace, růst a aktivita kořenového systému, schopnost adaptace, všechny tyto vlastnosti jsou základem populačních strategií (viz dále) Důsledkem intraspecifické konkurence je omezení růstu, růstová diferenciace, redukce hustoty samozřeďování (třípolovinový zákon=klesne-li populační hustota dvakrát, třikrát vzroste biomasa) y = 5,8432x -0,5734 R 2 = 0, hustota jedinců [ks.m -2 ] 44
45 Interakce chemickými látkami 45 Výměšky kořenů (exsudáty) Výluhy nadzemních částí rostliny Volatilní látky Mechanismy alelopatie inhibice klíčení, znemoţnění vývoje vyklíčených jedinců, u niţších org. antibiotika, u vyšších rostlin - fytoncidy Atriplex tridentata americké prérie
46 Trofické interakce 46 Symbióza nitrogenních mikroorganismů s kořeny rostlin (Rhizobium Fabaceae, Frankia Alnus) Mykorhiza ekto a endotrofní Parazitismus parazit (obvykle menší) má ze vztahu prospěch, hostitel (větší) je inhibován, nejvíce u niţších rostlin (řasy, sněti, rzi, plísně) u vyšších rostlin málo (Orobanche, Cuscuta, Lathraea,...) Hemiparazitismus Euphrasia, Viscum, Loranthus, Lichenismus
47 Epifytismus Hylocomium splendens, Selaginella oregana, Polypodium glycyrrhiza 47 Tillandsia, Bromeliaceae, Orchidaceae Epifyti mají mnoho adaptací sukulentnost, zásobní pletiva v hlízách, vzdušné kořeny, pohárkovité báze listů, poikilohydričnost U nás nejčastěji niţší rostliny (řasy, lišejníky, z vyšších r. jen náhodné příleţitostné epifyty)
48 Epifyty pacifického mlžného lesa 48
49 Bromélie a tillandsie v tropech 49
50 Životní formy rostlin 50 Morfologické utváření nadzemních i podzemních částí r. je bezprostřední adaptací rostlinného těla podmínkám prostředí (efarmonie) Raunkiaer (1905) členění podle adaptací k přeţití nepříznivého období, resp. podle umístění obnovovacích orgánů, o vzrůstové formy systém rozšířili Braun-Blanquet, Ellenberg: Thalofyty, stromový hemiparazit, epifyty, liány, fanerofyty, chamaefyty, hemikryptofyty, geofyty (kryptofyty) vč. hydrofyt, terofyty Thalofyty stélkaté r. Epifyty, liány a stromoví hemiparaziti odkázané na oporu jiných rostlin Fanerofyty obnovovací pupeny 30 cm nad zemí (megaf. přes 50m, mezof.5-50m, mikrof.2-5, nanof. pod 2m) Chamaefyty nad zemí do 30 cm Hemikryprofyty na povrchu půdy Geofyty pod zemí Hydrofyty pod vodou či na vodě Terofyty jednoletky (semena)
51 Růstové formy dřevin 51 Stromy Kmen, koruna dlouhověké Dorůstají mohutných rozměrů Biotop řady organismů Velmi vysoké (nad 50 m), vysoké (25-50), středně vysoké (15-25), nízké (7-15), stromky pod 7m
52 Liány 52 Liány
53 Keře - vysoké 53
54 Nízké keře 54
55 Keříčky 55
56 Polokeře 56
57 Výskyt druhu na stanovišti 57 Vlastnosti ekotopu Ekologická konstituce druhu Vzájemné vztahy ve společenstvu Časové a geografické moţnosti výskytu druhu
58 Bioindikace 58 Známe-li rozsah tolerance určitého druhu k působení ek.faktoru, můţeme výskytu druhu vyuţít ke zhodnocení: 1) Vlastností ekotopu 2) Míry antropického ovlivnění 3) Přirozených změn Vhodné bio(fyto)indikační druhy: 1) Stenoekní nebo citlivé na působení ek.faktoru 2) Dobře determinovatelné, snadno pozorovatelné 3) Druhy krátkověké s rychlým střídáním generací 4) U druhů dlouhověkých se musí studovat symptomy (příznaky) působení faktorů 5) Ţivočichové by měly být málo pohybliví s trvalou vazbou na stanoviště (Molusca) Vyuţití: v typologii krajiny, monitoring ŢP
59 Struktura krajiny 59 Struktura krajiny je odrazem heterogenity (diverzity) krajiny a lze ji určit tak, ţe vylišíme prostorové jednotky, které se jeví v krajině homogenní, přičemţ je na krajinu nahlíţeno horizontálním pohledem. Krajinná struktura má tedy charakter mozaiky uspořádané z komponent, neboli základních stavebních sloţek: Plošky Koridory Matrice
60 Plošky 60 = plošný element povrchu země mající relativně homogenní charakter, který ji odlišuje od okolí - plošky strukturální - odlišují se tvarem - plošky funkční - odlišují se ekologickými toky, vztahy plošky dělíme dle původu (vzniku), dle tvaru, velikosti, počtu a vzájemného uspořádání
61 Plošky dle původu 61 Vzniklé narušením (disturbance menšího rozsahu) Ploška zbytková (po poţáru, povodni, antropogenně vzniklá - tzn. dusturbance většího rozsahu) Plošky zdrojů prostředí Plošky zavlečené Plošky efemérní
62 Plošky dle velikosti a tvaru 62 Velikost nejsnáze zjistitelná, souvisí s ní vnitřní diverzita plošky, poměr okraje a vnitřního prostředí, ekotonový efekt, ostrovní efekt také s tvarem souvisí okrajový efekt, vliv na pohyb organismů, diverzitu, můţe být stabilní expandující nebo ustupující
63 Plošky dle počtu a uspořádání 63 Počet, tvar uspořádání (linie, kruh, čtverec, ) vzdálenost izolovanost hustota
64 Koridory 64 = element povrchu země mající relativně homogenní charakter, který ji odlišuje od okolí nabývající výrazně lineárního tvaru = úzký pruh země, který se liší od okolí na obou svých stranách, obyčejně navazuje na plošky Koridory mají řadu funkcí trasy pohybu organismů, filtr-bariéra pro druhy, stanoviště (biotop), zdroj či propad ekologických vlivů na okolí či z okolí Podobně jako plošky můţe být koridor: - Strukturální - Funkční X Přírodní Umělý
65 Členění koridorů 65 Koridory vzniklé narušením Lavinové dráhy, sešlapem zvěří Antropogenní narušení energovody, komunikace, ţelezniční náspy Koridory zbytkové Břehové porosty, lesní pásy Lesní okraje
66 Členění koridorů 66 Koridory zdrojů prostředí Nivy, údolí Hřebeny Geologické zlomy Větrolamy, aleje Koridory pěstované Vegetace hranic pozemků, kamenice, ţivé ploty, meze, úvozy Doprovodné porosty podél komunikací
67 Členění koridorů 67 Koridory efemérní Vzniklé sezónním pohybem savců (voda, pastva), obojţivelníků (rozmnoţování) Koridory tahu ptactva
68 Vlastnosti koridorů 68 Šířka liniové (jen okraje) x pásové (i vnitřní prostředí) Výška vyšší x niţší neţ okolí Křivolakost x přímost Mezery, zúţení x uzly Délka a spojitost Gradient podélný a příčný Ekotonový efekt
69 Ekoton 69 Hranice ekosystémů ostrá (zřídka - kontinuální (plynulá, nezřetelná) při kontinuální přeměně jedné biocenózy ve druhou vznikají přechodná společenstva ekotony. Vyznačují se vyšším počtem druhů (ekotonový efekt), neboť do ekotonu pronikají druhy z obou sousedních společenstev a navíc zde ţijí druhy specifické právě pro přechodnou zónu. Vyznačují se značnou délkou oproti šířce (liniová společenstva). Ekotony jsou v krajině velmi důleţité z hlediska zachování druhové rozmanitosti biodiverzity.
70 Matrice 70 = sloţka, která v krajině zaujímá nejrozsáhlejší nebo spojitou plochu a proto sehrává z hlediska strukturálního i funkčního dominantní roli Identifikace matrice není vţdy jednoduchá (pouţívají se tři klíčová kriteria): - Plošné zastoupení - Posouzení spojitosti - Role v dynamice krajiny
71 Heterogenita krajiny 71 Důleţitost měřítka Krajina jako celek má vlastnosti, které jednotlivé části nemají, nelze ji proto popsat jakou pouhý výčet prvků. Krajinná synéza se zabývá nejenom popisem sloţek krajiny, ale i jejich konfigurací (tj. umístění v prostoru a vzájemná provázanost) Pro popis uspořádání sloţek v krajině lze pouţít termín mikro a makroheterogenita
72 Makro a mikroheterogenita 72 Mikroheterogenita znamená, ţe soubor typů krajinných sloţek v blízkosti určitého bodu je podobný všude tam, kde se tento bod v krajině vyskytuje (plošky dřevin v oblasti suchých stepí) Makroheterogenita znamená, ţe soubor krajinných sloţek se markantně odlišuje v jednotlivých částech zkoumaného území, příčinou je gradient prostředí, který způsobuje, ţe se vyskytuje více podobností ve shlucích krajinných sloţek okolo sousedních bodů neţ mezi body vzdálenými od sebe podél gradientu (horské svahy velehor) Ţádná krajina přitom není pouze mikro nebo pouze makroheterogenní Pro mikroheterogenní krajinu je typické, ţe se zmenšováním měřítka roste homogenita (krajina vinic a polí jiţní Francie) Pro makroheterogenní krajinu je typické, ţe s rostoucím měřítkem heterogenita zůstává (krajina pohoří Atlas v Maroku s cedrovými horskými lesy)
73 Uspořádání krajinných složek 73 Jako projev heterogenity krajiny Krajinná struktura je zaloţena na uspořádání krajinných sloţek v prostoru Ve skutečnosti jsou všechna uspořádání krajinných sloţek nenáhodná 1) Pravidelné nebo rovnoměrné vzdálenosti mezi KS jsou přibliţně stejné 2) Rozmístění ve shlucích 3) Lineární uspořádání 4) Paralelní uspořádání 5) Uspořádání s výraznými prostorovými vazbami mezi KS Krajinná mozaika uspořádání krajinných sloţek různých typů, míra hustoty plošek všech typů Poréznost krajiny hustota plošek určitého typu Zrnitost krajiny zjišťování průměrné velikosti poloměrů nebo ploch jednotlivých krajinných sloţek
74 Individuální a typologické členění krajiny 74 Individuální členění krajiny dělí krajinu na části s neopakovatelnou, jedinečnou kombinací krajinných sloţek Typologické členění člení krajinu na části, které mají obdobné vlastnosti krajinných sloţek jako části územně odlišné Biogeografické členění krajiny: - Geobiocenologická typologie (typologické členění) - Biochory (typologické členění) - Biogeografická regionalizace (individuální členění)
75 Výstupy 75 Výstupem zkoumání krajinné struktury jsou tematické mapy Kvantifikace vztahů mezi sloţkami krajiny
EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření
EKOLOGIE ROSTLIN I 1. Úvod do problematiky Základní pojmy a termíny: ekologie, ekosystém, dodatková energie, biosféra, geobiocenóza, biotop, ekotop, nika, biomy, biota, ekologické limity, tolerance. EKOLOGIE
VícePodmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceAbiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
VíceLapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).
Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,
VícePodmínky a zdroje 2. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje 2 Michal Hejcman Voda jako životní prostředí Voda se pro rostliny nemůže stát faktorem v minimu kutikulární a stomatární transpirace ztrácí svůj prvotní význam pro vodní bilanci Relativní
VíceObecné principy KE v praxi
Obecné principy KE v praxi BIOLOGICKÉ PRINCIPY OCHRANY HABITATU NA ÚROVNI KRAJINY Princip 1 Princip 2 Princip 3 Princip 4 Princip 5 Princip 6 Princip 7 Udržování velkých, nedotčených ploch (plošek) původní
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VícePůsobení ekologických faktorů
Působení ekologických faktorů Světlo 8 Intenzita světla fotosyntéza a limitní faktor výskytu Druhy euryfotní stenofotní - sluncemilné (heliofilní, heliofyty) - světlomilné (fotofilní) - stínomilné (sciofilní,
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceZákladní pojmy. fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo
Základní pojmy fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo Ekologie rostlin zahrnuje: Fytogeografie nauka o rozšíření rostlin a vegetace
VíceENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA. Organismus jako systém. edí. Organismus a prostřed
ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA Organismus a prostřed edí Organismus jako systém Obecné vlastnosti organismů Chemické složení Buněčná organizace Metabolismus Dráždivost Rozmnožování Dědičnost Rozmnožování Dědičnost
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceÚloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceZemědělské systémy I. 1.-6. týden
Zemědělské systémy I. 1.-6. týden prof. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab garant předmětu FAPPZ, 1. patro, č.dv. 143 soukup@af.czu.cz Zemědělské systémy I.
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VíceManagement lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceMetodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny
32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,
VíceNejnebezpečnější invazní druhy naší flóry
Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 453 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 19.3.2012 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní obraz
VíceŠkola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů
Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,
VíceSSOS_ZE_2.01 Atmosréra
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.01
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Více5. ORGÁNY ROSTLIN A PROSTŘEDÍ
5. ORGÁNY ROSTLIN A PROSTŘEDÍ Stavba těla konkrétních druhů rostlin je do značné míry přizpůsobena podmínkám prostředí, ve kterých rostou nejvýznamnějšími jsou dostupnost vody a světla, specifické adaptace
VíceBIOGEOGRAFIE. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU, Brno
BIOGEOGRAFIE RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU, Brno Biogeografie Biós ( život) + gé (Země, říše, vlast, krajina) + graphó (píši) Život: Rozšíření nenáhodné Velmi komplexní Objekt studia Předmět
VíceRNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti
Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
VíceMinerální výživa rostlin
Minerální výživa rostlin Kalcikolní vs. kalcifugní rostliny Nízká odolnost vůči Al 3+ v rhizosféře Lime chlorosis deficit P a Fe na vápencích Minerální teorie výživy Liebig (1840) minerální teorie výživy
VíceBiotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému
Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceGeografické vymezení. 1/5 plochy souše. 20-30(40) o z.š. (s polopouštěmi 1/3)
Geografické vymezení 20-30(40) o z.š. 1/5 plochy souše (s polopouštěmi 1/3) 1 Klasifikace pouští There is no simple criterion by which the desert may be recognised and defined in either geographical or
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceOperační program. Životní prostředí
Operační program Životní prostředí (avíza, květen 2015) Přehled prvních výzev OP ŽP plánovaných k zahájení příjmu žádostí v srpnu 2015 Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní...
VíceModul 02- Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02- Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana
VíceZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková
ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VíceVoda koloběh vody a vodní bilance
Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě
Více2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení?
1. Vysvětli pojmy: - EKOLOGIE, OCHRANA PŘÍRODY, ZDROJ, PODMÍNKA Ekologie věda, která se zabývá zkoumáním vztahů mezi organismy a prostředím a mezi organismy vzájemně. 1 bod Ochrana přírody lidská péče
VíceRegenerace zeleně vybraných lokalit města Tišnov
SEZNAM LOKALIT SÍDLIŠTĚ POD KLUCANINOU SÍDLIŠTĚ POD KVĚTNICÍ SOUBOR OSTATNÍCH PLOCH 1 OBSAH A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA...3 A.1 Identifikace stavby...3 Objednatel:...3 Projektant:...3 Název stavby:...3 Místo stavby:...3
VíceMartin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866
Martin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866 1. VODA 2. LEGISLATIVA 3. TECHNOLOGIE 4. CHEMIE H 2 0 nejběţnější sloučenina na světě tvoří přibliţně 71% veškerého povrchu Země je tvořena 2 atomy vodíku
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK Seminární práce z předmětu: Aplikovaná dendrologie Datum: 3. 7. 2013 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY OZELENĚNÍ VÝSYPEK
VíceMetoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol.
Příloha č. 1 METODA HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU (LÖW & spol., s.r.o.) 1. Metodická východiska Krajinný ráz určitého území je výsledkem působení přírodních, kulturních a historických činitelů. Procesy a jevy
VíceObnova "Aleje filosofů"
Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli Obnova "Aleje filosofů" TECHNICKÁ ZPRÁVA Obsah: 1. Inventarizace stromů a kvalitativní hodnocení... 3 1.1 Charakteristika území a rostoucích dřevin... 3 1.2 Metodika
Víceměsíčník o tropických rostlinách o všem, co Vás na nich zajímá a baví
Číslo 1 Leden 2014 měsíčník o tropických rostlinách o všem, co Vás na nich zajímá a baví Vážení čtenáři, Úvodník dostává se Vám do ruky první číslo našeho nového buletinu. Jeho obsahem, jak již název napovídá,
VíceÚSES ekologická stabilita krajiny
ÚSES ekologická stabilita krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VíceSBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :
Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VícePůda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.
Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)
VíceIng. Pavel Matiska, Ph.D.
Ing. Pavel Matiska, Ph.D. Charakteristika rodově rozmanitá skupina rostlin, jednoděložné i dvouděložné schopnost adaptace extrémní podmínky (střídání období sucha a vlhka, tepla a zimy..) přečkávání nepříznivého
VíceBiologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy
- Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy
Více2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy Rovnováha Úbytek toxických látek Růst početnosti
VíceSPPK A02 001:2013 Výsadba stromů STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU ARBORISTICKÉ STANDARDY HODNOCENÍ STAVU STROMŮ SPPK A01 001:2015
SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU ARBORISTICKÉ STANDARDY ŘADA A HODNOCENÍ STAVU STROMŮ SPPK A01 001:2015 Tree assesssment Baumkontrolle Tento standard je určen pro definici
VíceZákladní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda
Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Přírodopis 7. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák 1. Zoologie chápe, proč obratlovce řadíme
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
VíceDiferenciace současného stavu geobiocenóz
Diferenciace současného stavu geobiocenóz Diferenciace současného stavu geobiocenóz Hodnocení současného stavu dle vegetační složky geobiocenóz Struktura, druhové složení, základní funkční a ekologické
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
Víceč. 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda
č. 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceEkologické sítě v krajině
Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování
Víceorientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
VícePéče o KP/ zakládání KP v rámci PPK, POPFK. Mgr. Stanislav Mudra
Péče o KP/ zakládání KP v rámci PPK, POPFK Mgr. Stanislav Mudra Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí (OP ŽP) nabízí v období let 2007-2013 možnost realizace široké škály
VíceOrganismus a prostředí. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.
Organismus a prostředí RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. klimatické délka a intenzita slunečního záření, teplota, srážky, edafické pedologické procesy, ph půdy, přítomnost minerálních látek, topografické geografická
VíceObnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou
Studie Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou Inventarizace a metodika inventarizace Objednatel projektové dokumentace: Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119 69813 Veselí nad Moravou IČO:
VíceIndikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu
Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
Vícevznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti
VADY SUROVÉHO DŘÍVÍ VADA = změna vnějšího vzhledu dřeva, porušení jeho pravidelné struktury, odchylky od normální stavby dřeva, které nepříznivě ovlivňují jeho účelové využití. postihují kvalitu, zejména
VíceInvazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
VíceLes provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a
I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla
VíceZNALECKÝ POSUDEK č. 180-2 020/14
ZNALECKÝ POSUDEK č. 80-2 020/4 Předmět : Znalecký posudek byl zpracován za účelem zhodnocení aktuálního stavu stromů, rostoucích v oboustranném stromořadí v obci Horní Újezd. Objednatel posudku : Krajská
VíceTematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
VícePěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013
Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013 doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc. Tato akce se koná v rámci projektu: Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost
VíceVĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
Více295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY
295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení
VíceSOUČASNÉ ROZŠÍŘENÍ LESŮ NA ZEMI
Zaměření přednášky: vymezení pojmu les a výskyt lesa na Zemi hlavní typy lesa systémové pojetí lesních ekosystémů historické aspekty existence lesa globální charakteristika lesů význam dřeva a rizika spojená
VíceStruktura a funkce lučních ekosystémů
Struktura a funkce lučních ekosystémů Louka Z různých definic a pohledů lze luční porost chápat různě: Městský člověk květnatá louka Zemědělec pícní porost Ekolog fytocenóza, geobiocenóza, ekosystém Producenti
VíceUčební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 22 Javor Ing. Hana Márová
VíceVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Vegetace, výsadba, údržba
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY Vegetace, výsadba, údržba Plánování výsadeb - literatura LITERATURA Metodické podklady pro navrhování a realizaci výsadbových opatření v rámci krajinotvorných programů, Příloha
VíceSystém rostlin Část vyšší rostliny
Systém rostlin Část vyšší rostliny Literatura Hendrych R. (1977): Systém a evoluce vyšších rostlin. Rosypal S. (1992): Fylogeneze, systém a biologie organismů. Mártonfi P. (2003): Systematika cievnatých
VíceJaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?
4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.
VíceKLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace
KLIMATICKÉ POMĚRY ČR Faktory o rázu makroklimatu rozhodují faktory: INVARIANTY (neměnné, stálé) geografická šířka poloha vzhledem k oceánu ráz aktivního povrchu georeliéf (anemoorografický efekt) nadmořská
VíceLes definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm
Lesnictví Les definice Jako les chápeme obvykle ekosystém v němž se ve vysoké hustotě (v zápoji) vyskytují stromy. (ve smyslu ekosystému nebo land cover) Původně (a i dnes) se jedná i o právní vymezení
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Vícehorizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině
Obnovená pastva ovcí v NPR Mhl Mohelenská káhd hadcová step Doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Mendelova univerzita v Brně Ústav výživy zvířat a pícninářství Spolehlivé literární prameny k dispozici z 18. století
VícePříloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů
Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:
Více