Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty Metodika výzkumu

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty Metodika výzkumu"

Štěpánka Kašparová
před 10 lety
Počet zobrazení:

1 Sběr a hodnocení primárních dat formou pohovorů s experty Metodika výzkumu Metodické přístupy Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná metodika pro sběr a vyhodnocení primárních dat, relevantní pro účely výzkumného úkolu, bylo při zpracování tohoto výzkumného úkolu přikročeno k jejich získání formou strukturovaného pohovoru s experty. Výběr expertů byl realizován podle následujících zásad: Byli vybráni a osloveni experti ze sféry akademické (4 experti), ze sféry veřejné sféry (státní správy či samosprávy) 9 expertů a konečně představitelé sféry podnikatelské (8 expertů). Při výběru expertů byl vybrán zřetel na jejich spětí s Moravskoslezským krajem či regionem působení, na funkci, kterou v současné době zastávají a z toho plynoucí jejich znalost zájmové problematiky a jejich zájem o další rozvoj MSK. Při výběru expertů bylo uplatněno i hledisko geografické, tzn. byli osloveni i experti z periferních partií MSK. Historicky evoluční geografická různorodost MSK a z toho plynoucí názorová různorodost v odpovědích expertů na identické otázky potvrdila oprávněnost tohoto kritéria výběru. V průběhu řešení úkolu byli osloveni následující experti: a) sféra akademická - prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. rektor, VŠB-TU Ostrava - prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc. rektor, Ostravská univerzita v Ostravě - prof. PhDr. Zdeněk Jirásek CSc. děkan, Filozoficko přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě - prof. PhDr. Jan Keller, CSc. profesor, Ostravská univerzita v Ostravě b) sféra státní správy / samosprávy - Ing. Jaroslav Palas hejtman Moravskoslezského kraje - RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D. náměstek primátora statutárního města Ostravy - Ing. Aleš Zedník honorární konzul Ruské federace v Ostravě - PaedDr. Pavla Břusková presidentka Národní klastrové asociace - František Chobot primátor statutárního města Havířov - Ing. Eva Richtrová primátorka statutárního města Frýdku-Místku - RNDr. Věra Palkovská starostka Třince - Pavol Lukša starosta obce Čeladná - Ing. František Stružka starosta obce Bruntál c) sféra podnikatelská - Ing. Pavel Bartoš president Krajské hospodářské komory (MSK) - Ing. Miroslav Fabián generální ředitel Sdružení pro rozvoj MSK - 1 -

Výběr expertů byl realizován podle následujících zásad: Byli vybráni a osloveni experti ze sféry akademické (4 experti), ze sféry veřejné sféry (státní správy či samosprávy) 9 expertů a konečně

2 - Ing. Jan Skipala, Ph.D. prezident Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska - Ing. Ladislav Glogar Výkonný manažer klastru, automobilový klastr - doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. generální ředitel Třineckých železáren - Ing. Jan Březina ředitel, Geofin, a.s. - Ing. Josef Havelka ředitel, o.z. Diamo - Dr. Ing. Pavel Juříček generální ředitel, Brano Group, Hradec nad Moravicí Životopisy oslovených expertů (CV) byly standardizovány podle GEM a jsou součástí závěrečné zprávy. Strukturované pohovory s jednotlivými experty, zahrnující sérii otázek, byly koncipovány na bázi: - orientace výzkumného úkolu, - vztahu dotazů ke kritériím a faktorům, uplatněným při výzkumu, - k obsahové orientaci strategických dokumentů MSK, sledujících vývoj kraje do roku 2016, - maximální výpovědní hodnoty pro decisní sféru (zadavatele úkolu), - vztahu k připravovaným opatřením Ministerstva financí ČR (odpisová technologie pro majetek správních a samosprávních orgánů), - získání takových odpovědí na položené otázky, jež by zahrnovaly i návrhy a doporučení experta na řešení zájmové problematiky. Všechny pohovory s experty proběhly ve velmi otevřené atmosféře a se zájmem problematiku řešit, o čem svědčí záznamy z jednotlivých pohovorů, které jsou součástí závěrečné zprávy a jsou prezentovány v souladu s principem anonymity (záznamy jsou pouze očíslovány, autor není uváděn). Struktura dotazů v pohovoru s expertem je standardizována a je orientována na 4 oblasti, které mají vliv na další vývoj MSK. Ke každé oblasti je přiřazena řada otázek, jejichž odpovědi jsou součástí záznamů pohovorů s experty a jsou výchozím informačním zdrojem pro jejich zpracování (textové i grafické). Standardizované otázky pro pohovor s experty: Oblast I Specifika MSK Otázky: Otázka I.1 Jak expert vnímá specifika MSK? Otázka I.2 Jaké je hmotné a nehmotné bohatství kraje? Otázka I.3 Jak charakterizuje současný vývoj v MSK Otázka I.4 Jak hodnotí kvalitu života v MSK? Oblast II Legislativní a hospodářská infrastruktura kraje Otázky: Otázka II.1 Jak hodnotí institucionální podporu v rozvoji regionu? Otázka II.2 Jak hodnotí aplikaci vládní politiky na rozvoj MSK? Otázka II.3 Jaký je růstový potenciál MSK? Otázka II.4 Jaké jsou bariéry rozvoje MSK? Oblast III Vzdělanost v MSK Otázky: Otázka III.1 Vyhovuje současná struktura vzdělávacího systému rozvoji MSK? - 2 -

Jan Březina ředitel, Geofin, a.s. - Ing.

3 Otázka III.2 Jaká je vazba vzdělání na uplatnění se na trhu práce? Otázka III.3 Rozvíjíme kreativitu a talenty v MSK? Oblast IV Výzkum, vývoj a inovace Otázky: Otázka IV.1 Jak hodnotí vstup zahraničního kapitálu do MSK? Otázka IV.2 Je vnímána inovační aktivita podniků v rozvoji MSK? Otázka IV.3 Jak může podnikavost přispět k rozvoji kraje? Otázka IV.4 Jak mohou přispět místní autority k rozvoji podnikavosti? Otázka IV.5 Jak je vnímáno životní prostředí v MSK, ovlivňují ho místní autority? Otázka IV.6 V čem vidí budoucnost MSK? Z odpovědí k jednotlivým otázkám všech 4 oblastí byly ze záznamu rozhovoru vybrány výroky, reflektující stanovisko experta k dotazované problematice a v mnoha případech obsahující i doporučení experta ke zlepšení analyzovaného stavu. Tyto výroky byly dále zpracovány do grafů pro lepší přehlednost. V následující části jsou uvedeny jednotlivé výroky v plném znění a je po jednotlivých skupinách výroků ve vazbě na relevantní otázky uvedeno jejich grafické zpracování a interpretace. Závěrem hodnocení primárních informací je uvedeno závěrečné doporučení pro zadavatele úkolu jak ve zkoumané problematice pokračovat a na které strategické fenomény nutno zaměřit pozornost. Metodika vyhodnocení shody odpovědí Pro grafické znázornění shody odpovědí jednotlivých respondentů byly zvoleny paprskové grafy programu MS Excel. Pro svůj vzhled jsou tyto grafy nazývané také pavoukovité grafy nebo hvězdné grafy. U těchto grafů se hodnoty každé kategorie dat vykreslují podél samostatné osy. Tato osa začíná vždy ve středu grafu a končí na vnějším prstenci grafu. Použití paprskových grafů pro znázornění shody odpovědí jednotlivých respondentů je zřejmé z obrázků 01 až

Otázka IV.5 Jak je vnímáno životní prostředí v MSK, ovlivňují ho místní autority? Otázka IV.6 V čem vidí budoucnost MSK?

4 Vyhodnocení shody u 10 odpovědí na otázku ( 10 shoda u odpovědí č. 1 až 10 ) Obrázek 01 Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem 10 odpovědí. Zdroj: vlastní Použití paprskových grafů pro znázornění shody odpovědí jednotlivých respondentů je zřejmé z obrázku 01 až obrázku 05. Na obrázku 01 je znázorněna situace, kdy na položenou otázku mělo z celkového počtu 21 respondentů všech 21 respondentů 10 stejných odpovědí. Tzn. paprskový graf bude mít celkem 10 samostatných os pro každou kategorií dat jednu osu a shoda odpovědí bude maximální, tedy 10. Hodnoty dat budou proto ležet na vnějším prstenci grafu. Na obrázku 02 je znázorněna obdobná situace jako na obrázku 01. Rozdíl je však v tom, že z celkového počtu 21 respondentů mělo odpověď pouze 10 respondentů. Všechny odpovědi jsou navíc různé. Shoda je tedy minimální, pouze 4,8%. Hodnoty dat proto budou ležet blízko středu paprskového grafu. Situace na obrázku 03 je podobná situaci z obrázku 01 a obrázku 02. Počet a shoda odpovědí je však pestřejší. Shoda 10 je pouze u odpovědí č. 1 a č. 4, shoda 48% je u odpovědi č. 2, shoda 24% je u odpovědi č. 3 a shoda 4,8% je u odpovědí č. 5 až č

Na obrázku 01 je znázorněna situace, kdy na položenou otázku mělo z celkového počtu 21 respondentů všech 21 respondentů 10 stejných odpovědí. Tzn.

5 Vyhodnocení shody u10 odpovědína otázku ( 4,8% shoda u odpovědí č. 1 až 10 ) Vyhodnocení shody u10 odpovědí na otázku ( 4,8% shoda u odpovědí č. 1 až 10 ) , 4,5% 4, 7 3,5% 6 3, 5 2,5% 4 3 2, 1,5% 2 1, 0,5% 0, Obrázek 02 Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem 10 odpovědí, přičemž žádné z odpovědí nebyly shodné. Graf vlevo celkový pohled, graf vpravo detailní pohled. Zdroj: vlastní Vyhodnocení shody u 10 odpovědína otázku ( 10 shoda u odpovědí č. 1 a 4; 48% shoda u opovědi č. 2; 24% shoda u odpovědi č. 3; 4,8% shoda u odpovědí č ) Vyhodnocení shody u 10 odpovědína otázku ( 10 shoda u odpovědí č. 1 a 4; 48% shoda u opovědi č. 2; 24% shoda u odpovědi č. 3; 4,8% shoda u odpovědí č ) % 8% 7 7% 6 6% 5 5% 4 3 4% 3% 2 2% 1% Obrázek 03 Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem 10 odpovědí, přičemž ne všechny odpovědi byly shodné. Graf vlevo celkový pohled, graf vpravo detailní pohled. Zdroj: vlastní Na obrázku 04 je znázorněna situace, kdy na položenou otázku mělo 21 respondentů celkem 7 různých odpovědí (tzn. paprskový graf bude mít celkem 7 samostatných os). Shoda 10 je u odpovědí č. 1 a č. 7, shoda 67% je u odpovědi č. 2, shoda 48% je u odpovědi č. 3, shoda 29% je u odpovědi č. 4, shoda 9 je u odpovědi č. 5 a shoda 14% je u odpovědi č

Graf vlevo celkový pohled, graf vpravo detailní pohled. Zdroj: vlastní Vyhodnocení shody u 10 odpovědína otázku ( 10 shoda u odpovědí č. 1 a 4; 48% shoda u opovědi č. 2; 24% shoda u odpovědi č.

6 Vyhodnocení shody u 7 odpovědí na otázku ( 10 shoda u odpovědí č. 1 a 7; 67% shoda u opovědi č. 2; 48% shoda u odpovědi č. 3; 29% shoda u odpovědi č. 4; 9 shoda u odpovědi č. 5; 14% shoda u odpovědi č. 6 ) Obrázek 04 Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem 7 odpovědí, přičemž ne všechny odpovědi byly shodné. Zdroj: vlastní Vyhodnocení shody u 3 odpovědína otázku ( 48% shoda u odpovědi č. 1; 95% shoda u opovědi č. 2; 33% shoda u odpovědi č. 3 ) Obrázek 05 Na grafu znázorněn příklad, kdy 21 respondentů mělo celkem pouze 3 odpovědi, přičemž odpovědi nebyly shodné. Zdroj: vlastní Pro úplnost je pak na obrázku 05 znázorněna situace, kdy na položenou otázku mělo 21 respondentů celkem 3 různé odpovědi (tzn. paprskový graf bude mít celkem 3 samostatné osy). Shoda 48% je u odpovědi č. 1, shoda 95% je u odpovědi č. 2, shoda 33% je u odpovědi č

Zdroj: vlastní Vyhodnocení shody u 3 odpovědína otázku ( 48% shoda u odpovědi č. 1; 95% shoda u opovědi č. 2; 33% shoda u odpovědi č.

Podobné dokumenty

RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D.

RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D. prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. Je absolventem VŠB Technické univerzity Ostrava. Od letošního února rektor VŠB-TU Ostrava; dříve byl děkanem tamní fakulty elektrotechniky a informatiky. Profesuru získal v