Víceúrovňové parkoviště Milánská

Transkript

1 Víceúrovňové parkoviště Milánská Rozptylová studie Zpracovatel: RNDr. Marcela Zambojová držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií uděleného Ministerstvem životního prostředí ČR (č. j. 3500/740/03 ze dne ve znění č. j. 599/820/10/KS ze dne ) Adresa: Hruškovská 888, Praha 9 Mobil: zambojova@seznam.cz leden 2014

2 Rozptylová studie Stránka 2 z 18 Obsah strana 1 Úvod 3 2 Podklady 3 3 Klimatické faktory a současná imisní situace 3 4 Zdroje emisí Emise při výstavbě Emise při provozu 7 5 Způsob modelování imisní situace 9 6 Imisní limit 9 7 Výsledné hodnoty imisních příspěvků a jejich zhodnocení 9 8 Zvážení nejistot 11 9 Závěr 12 Přílohy 1) Situace s umístěním referenčních bodů 2) Grafická znázornění imisních koncentrací

3 Rozptylová studie Stránka 3 z 18 1 Úvod Tato rozptylová studie je zpracována jako příloha oznámení stavby podle zákona 100/2011 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměr Víceúrovňové parkoviště Milánská Předmětem stavby je víceúrovňové parkoviště umístěné jižně od ulice Milánská v Praze 15 v místě stávajícího parkoviště. Parkování vozidel je navrženo ve dvou úrovních na terénu a v jednom podzemním podlaží. Podzemní podlaží bude větráno nuceně třemi výduchy umístěnými v blízkosti vozovky ulice Milánská. Celková kapacita navrhovaného víceúrovňového parkoviště činí 382 parkovacích stání. Na terénu zůstane zachováno stávajících 222 venkovních stání, realizací záměru tedy dojde k vytvoření nových 160 parkovacích stání umístěných v hromadné podzemní garáži. Objekt nebude vytápěn ani osazen dieselovým náhradním zdrojem energie. Jediným zdrojem znečišťování ovzduší je vyvolaná automobilová doprava. Předmětem rozptylové studie je posouzení míry vlivu navrhovaných zdrojů znečišťování na kvalitu ovzduší. Rozptylová studie počítá imisní příspěvek výstavby i provozu posuzovaného záměru, hodnoty imisních příspěvků porovnává v rámci studie kumulativně se stávající úrovní znečištění ovzduší a přípustnými limity. Hodnocení vlivu škodlivin je řešeno programem SYMOS 97v2006, disperzním modelem s Gaussovým rozložením koncentrací škodlivin, který umožňuje posoudit kumulativní působení více zdrojů na okolí. Pomocí tohoto programu jsou hodnoceny přírůstky k maximálním krátkodobým i průměrným ročním imisím ze zdrojů znečišťování ovzduší vždy ve vztahu řešených škodlivin k platným imisním limitům. 2 Podklady Rozptylová studie je zpracována s využitím následujících podkladů: - Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, - Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích - Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší - Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle 12, odst. 1, písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, - Pětileté průměry , grafické znázornění imisních koncentrací v ČR, ČHMÚ 2012, on-line - Atlas životního prostředí ( model ATEM, aktualizace rok 2010 a Projekční podklady předané projektantem - Architektonická kancelář Triglyph - 3 Klimatické faktory a současná imisní situace Stávající imisní situace Při hodnocení stávající úrovně znečištění v zájmové lokalitě se nově vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, zveřejněných v současné době na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace za předchozích 5 kalendářních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z krátkodobých imisí je zhodnocena dále 36. nejvyšší denní imise PM 10 a maximální denní imise SO 2. Zobrazení reprezentativního čtverce je znázorněno na následujícím obrázku.

4 Rozptylová studie Stránka 4 z 18 Pro zhodnocení imisního pozadí v řešené lokalitě lze využít dále výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší hlavního města Prahy (model ATEM za poslední zpracovaný rok 2011). Zájmovou lokalitu reprezentuje referenční bod umístění přímo na pozemku záměru a znázorněný fialově na následujícím obrázku: V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty koncentrací posuzovaných škodlivin v imisním pozadí z obou informačních zdrojů a jejich porovnání s imisními limity.

5 Rozptylová studie Stránka 5 z 18 Tab. 1: Hodnoty imisního pozadí škodlivina NO 2 (µg/m 3 ) PM 10 (µg/m 3 ) Rok Mapa znečištění ovzduší Model ATEM aktualizace 2011 Imisní limit Podíl imisního limitu Max. hodinová imise - 87, nejvyšší hodnota doba překročení 19MV - 0 % 0,2 % Průměrná roční imise 26,0 15, Max. denní imise - 195, (391) 36. nejvyšší denní imise 43, doba překročení 36MV - 6,53 % 9,6 % 24MV Průměrná roční imise 25,5 16, PM 2,5 (µg/m 3 ) Průměrná roční imise 19,0 12, Benzen (µg/m 3 ) Průměrná roční imise 1,3 0, Benzo-a-pyren (ng/m 3 ) Průměrná roční imise 1, Z tabulky vyplývá, že v řešené lokalitě jsou imisní limity pro roční průměry NO 2, PM 10, PM 2,5 a benzenu s rezervou plněny. Také maximální hodinové imisní koncentrace NO 2 a maximální denní koncentrace PM 10 splňují v řešené lokalitě imisní limit. Nejkritičtějším parametrem imisního pozadí jsou stejně jako na značné části území ČR průměrné roční koncentrace benzo-a-pyrenu. Dle mapy znečištění ovzduší je imisní limit pro BaP v průměru za 5 let 2008 až 2012 ve výše znázorněném čtverci překročen. Model ATEM se touto škodlivinou nezabývá. Klimatické faktory Klasifikace meteorologických situací pro potřeby rozptylových studií se provádí podle stability mezní vrstvy atmosféry. Stabilitní klasifikace HMÚ rozeznává pět tříd stability. Vertikální teplotní gradient ( C/100 m) I. superstabilní - 1,6 II. stabilní - 1,6-0,7 III. izotermní - 0,6 + 0,5 IV. normální + 0,6 + 0,8 V. konvektivní + 0,8 gradient má kladnou hodnotu, jestliže teplota ovzduší s výškou klesá a naopak. Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně: I. stabilitní třída superstabilní - vertikální výměna vzduchu prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů. Výskyt v nočních a ranních hodinách, především v chladném období. Maximální rychlost větru 2 m.s -1. II. stabilitní třída stabilní - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná, také doprovázena inverzními situacemi. Výskyt v nočních a ranních hodinách po celý rok. Maximální rychlost větru 3 m.s-1. III. stabilitní třída izotermní - projevuje se již vertikální výměna ovzduší. Výskyt větru v neomezené síle. V chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV. stabilitní třída normální - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den v době bez významného slunečního svitu. Společně se III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost než ostatní třídy. V. stabilitní třída konvektivní - projevuje se vysokou turbulencí ovzduší ve vertikálním směru, která může způsobovat nárazový výskyt

6 Rozptylová studie Stránka 6 z 18 vysokých koncentrací znečišťujících látek. Maximální rychlost větru 5 m.s -1. Výskyt v letních měsících při vysoké intenzitě slunečního svitu. V místě stavby se odhaduje s ohledem ke konfiguraci terénu následující větrná růžice. Tab. 2: Celková větrná růžice Rychlost větru Směr větru N NE E SE S SW W NW CALM Suma 1,7 5,30 3,30 6,50 4,60 5,90 8,70 6,60 7,00 17,66 65,56 5,0 4,01 1,61 2,41 1,40 3,10 8,31 6,10 3,80 0,00 30,74 11,0 0,70 0,10 0,10 0,00 0,10 1,00 1,40 0,30 0,00 3,70 Součet 10,01 5,01 9,01 6,00 9,10 18,01 14,10 11,10 17,66 100,00 4 Zdroje emisí 4.1 Emise při výstavbě Za dočasný plošný zdroj znečišťování ovzduší lze formálně pokládat fázi výstavby (výkopové a stavební práce). Do ovzduší budou emitovány zejména prachové částice. Provést zodpovědný výpočet objemu emisí prachu do ovzduší ve fázi výstavby je problematické. Významný podíl na emisi prachu budou mít resuspendované částice (sekundární prašnost), jejichž objem je závislý na těžko kvantifikovatelných okolnostech, jako je období výstavby, průběh počasí, zrnitostní složení zemin na staveništi, apod. Dalším zdrojem emisí budou pojezdy nákladních automobilů a stavební mechanizace. Z emitovaných škodlivin si v období výstavby zaslouží pozornost částice suspendovaného prachu a částečně oxid dusičitý. Objem emise sekundární a resuspendované složky prachových částic z dopravy závisí také na řadě dalších faktorů jako je např. množství volné složky na ploše, zrnitostní složení prachových částic, vlhkost, rychlost větru atp. Výrazným faktorem je vlhkost prachu. Při vlhkosti nad 35 % ji lze zanedbat. Nejvyšších koncentrací sekundární prašnosti se dále dosahuje při vysokých rychlostech větru, tj. nad 11 m/s. U stavební činnosti je rozsah vstupních faktorů takový, že výpočtové stanovení emisí a následně modelování imisních koncentrací má řádové chyby a tím malou vypovídací schopnost. Ve fázi výstavby lze očekávat především ovlivnění krátkodobých maximálních koncentrací těchto škodlivin. Vzhledem ke složitosti a proměnlivosti fáze výstavby je třeba na případné výpočty imisních koncentrací pohlížet jako na orientační. V případě posuzované stavby není v době zpracování této studie zpracována zpráva zásad organizace výstavby, na základě které by bylo možné případně imisní příspěvky odpovídající intenzitě vyvolané dopravy a počtům nasazené mechanizace, včetně směrovosti vyvolané dopravy. Obecně lze na základě zkušeností s výpočty v období výstavby u podobných staveb očekávat relativně vysoké příspěvky k maximálním denním maximům PM 10, které bývají počítány pro nejhorší místní rozptylové

7 Rozptylová studie Stránka 7 z 18 podmínky v nejintenzivnější fázi výstavby. Jedná se o píkové hodnoty, které odrážejí teoreticky nejhorší možnou situaci. Vypočteny bývají pro nejhorší fázi výstavby a nemusejí nastat za nejméně příznivých rozptylových podmínek a směru větru. Imisní příspěvek k maximálním imisím navíc nelze jednoduše sčítat s hodnotami předpokládaného imisního pozadí. Jedná se každopádně o relativně vysoké hodnoty imisního příspěvku bez ohledu na hodnoty imisního pozadí, z čehož vyplývá nutnost v maximální možné míře realizovat opatření na snížení emisí prachu. Z hlediska ochrany ovzduší je tedy třeba upozornit na skutečnost, že při přípravě a zakládání stavby bude při provádění zemních prací a manipulaci se sypkými materiály třeba vhodnými technickými a organizačními prostředky minimalizovat sekundární prašnost a její vliv na okolní životní prostředí. Z hlediska dopravy dodavatel stavby zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především při zemních pracích a další výstavbě. V případě potřeby bude zabezpečeno skrápění plochy staveniště. Dodavatel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízení staveniště pro celou dobu výstavby. Je třeba dbát na uplatňování opatření proti prašnosti, jako je kropení, čištění vozidel i vozovek atp. Lze očekávat, že reálný vliv na kvalitu ovzduší v období výstavby bude dále vzhledem k své časové omezenosti přijatelný. 4.2 Emise při provozu Zdrojem emisí při provozu bude pouze navazující automobilová doprava realizovaná na parkovacích stáních v podzemní garáži i na terénu a na příjezdových veřejných komunikacích. Řešený pozemek se nachází v centrální části Horních Měcholup. V současné době je pozemek využíván jako průjezdné parkoviště s kapacitou 222 parkovacích stání a zatravněnými plochami. Rozsah území je ze severu a západu ohraničen komunikací Milánská, z východu zástavbou rodinných domů a z jihu objektem Milánská Požadavkem zadávacích podmínek bylo navýšení kapacity parkovacích stání s možností parkování pod terénem. Stávající průjezdné parkoviště na terénu bylo v návrhu upraveno z průjezdného na objízdné. Tím byla navýšena plocha zeleně v území. Nově je navržen společný vjezd na parkoviště i do podzemních garáží. Plocha parkoviště na terénu bude vyzdvižena do úrovně přízemí v objektu Milánská Usnadní se tak přístup do objektu a současně bude možné odstranit vyrovnávací schodiště mezi oběma úrovněmi. Pod plochou pozemního parkoviště jsou navrženy podzemní garáže. Z nich jsou na terén vyústěna komunikační jádra, která jsou krytými pergolami napojena na objekt Milánská Podzemní parkoviště je přístupné točitou rampou. Počty parkovacích stání jsou následující: stávající stav: 222 parkovacích stání na terénu návrh: 222 parkovacích stání na terénu 160 parkovacích stání v suterénu 382 parkovacích stání celkem Jedná se tedy prakticky o navýšení o 160 parkovacích stání. Dle informací od projektanta činí intenzita vyvolané dopravy (hybnosti dle URM) 940 všech vozidel za 24 hodin, z toho 40 těžkých nákladních vozidel. Z tohoto množství bude 95% pohybů ve dne (6-22hod) a 5% v noci. Ve špičkové hodině cca 110 pohybů všech vozidel. Rozdělení do směrů na výjezdu je 50:50 po Milánské ulici. Dopravní napojení posuzovaného víceúrovňového parkoviště je navrženo z ulice Milánská v západní straně pozemku. Umístění parkovacích stání, odvětrání podzemní garáže, vjezdu do objektu a příjezdových komunikací je znázorněno na následujícím obrázku.

8 Rozptylová studie Stránka 8 z 18 Jak je výše uvedeno, navrhovaná parkovací stání v počtu 382 PS budou umístěna v místech stávajícího parkoviště s kapacitou 222 stání a dojde tedy realizací záměru k navýšení o 160 parkovacích stání pod terénem. Rozptylová studie počítá imisní příspěvek dopravy vyvolané po realizaci záměru (940 jízd/den) a je tak postavena na straně rezervy, vzhledem k tomu, že v současnosti již část dopravy vyvolaná 222 stávajícími PS je provozována. 222 stávajících stání představuje 58 % z celkového navrhovaného stavu 382 PS. Výpočet emisních toků z automobilové dopravy je proveden pomocí emisních faktorů z databáze MEFA13. Při výpočtu je uvažován podíl osobních vozidel s naftovými motory na úrovni 30 %. Plynulost dopravy je uvažována z důvodu předběžné opatrnosti na úrovni 5 (střední stupeň popojíždění). Výsledné emisní vydatnosti oxidů dusíku, tuhých látek PM 10, benzenu a benzo-a-pyrenu z parkovacích stání na terénu i v nuceně větraném podzemním podlaží uvádí následující tabulka. Délka pojezdu parkujících vozidel je uvažována na úrovni 250 m. V emisním toku z parkovacích stání na terénu jsou obsaženy pojezdy všech uvažovaných nákladních automobilů (20 NA, 40 jízd NA/den). Tab. 3: Emise znečišťujících látek z posuzovaného záměru Emisní tok NO x PM 10 Benzen Benzo-a-pyren suterénní garáže stání na terénu celkem g/den 40,01 3,97 1,02 0, kg/rok 14,61 1,45 0,37 0, g/den 77,68 10,72 1,08 0, kg/rok 28,35 3,91 0,39 0, g/den 117,69 14,69 2,10 0, kg/rok 42,96 5,36 0,77 0, Do modelování imisních příspěvků jsou zahrnuty pojezdy navazující dopravy také na veřejných komunikacích. Souhrnný emisní tok veškeré navazující dopravy po přepočtu na úsek dlouhý 1 km je uveden v následující tabulce. Tab. 4: Emise z navazující dopravy na veřejných komunikacích Emise (g/den/km) Emisní tok NO x PM 10 Benzen BaP emise na úseku veřejných komunikacích 564,6 72,1 6,0 0,007 Relativně nízké emisní toky odpovídají nízké intenzitě navazující dopravy 900 jízd osobních vozidel a 40 jízd nákladních vozidel za den.

9 Rozptylová studie Stránka 9 z 18 5 Způsob modelování imisní situace Při modelování přírůstků imisních koncentrací oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM 10, benzenu a benzo-a-pyrenu v zájmovém území byl použit program SYMOS 97v2006, který umožňuje výpočet maximálních hodinových, maximálních denních i průměrných ročních imisních koncentrací vždy ve vztahu řešených škodlivin k příslušným imisním limitům. Výsledné imisní koncentrace pro grafický výstup jsou počítány ve výšce 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). V případě oxidů dusíku je využit model umožňující přímý přepočet emisí oxidů dusíku na imise oxidu dusičitého. V rámci studie je modelován imisní příspěvek výstavby i provozu záměru. Hodnoty imisního příspěvku jsou hodnoceny na pozadí dle mapy znečištění ovzduší ČHMÚ zpracované pro pětileté klouzavé průměry let 2008 až O hodnotách imisního pozadí je dále usuzováno z výsledků celoplošného modelu ATEM. Pro grafický list mapující imisní pole celé mapované plochy byl výpočet proveden v podrobné síti s krokem 8 m ve směru osy X a 9 m ve směru osy Y. Jedná se celkem o 2484 referenčních bodů. Příspěvky k imisním koncentracím jsou dále počítány v devíti referenčních bodech zvolených v místech blízké a nejexponovanější okolní obytné zástavby: Referenční bod č. 1 Milánská č. p. 409 (8 NP) Referenční bod č. 2 Milánská č. p. 412 (8 NP) Referenční bod č. 3 Milánská č. p. 415 (8 NP) Referenční bod č. 4 Milánská č. p. 419 (8 NP) Referenční bod č. 5 Bolevecká č.p. 263 (2 NP) Referenční bod č. 6 Bolevecká č.p. 262 (2 NP) Referenční bod č. 7 Neapolská č.p. 324 (6 NP) Referenční bod č. 8 Nad Přehradou č.p. 404 (12 NP) Referenční bod č. 9 Nad Přehradou č.p. 406 (12 NP) Výpočet byl proveden vzhledem k charakteru domů v úrovních jednotlivých obytných pater na fasádě. Umístění referenčních bodů je znázorněno v příloze č. 1 této studie. 6 Imisní limit Posouzení vlivu všech emisních zdrojů na kvalitu ovzduší je provedeno přepočtem emisních vydatností z jednotlivých zdrojů emisí na imisní koncentrace a porovnáním výsledných imisních koncentrací spolu s imisním pozadí s imisními limity. V zákoně 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou stanoveny imisní limity pro předmětné znečišťující látky: Tab. 5: Imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za rok Oxid dusičitý 1 hodina 200 g/m kalendářní rok 40 g/m 3 - PM hodin 50 g/m kalendářní rok 40 g/m 3 - PM 2,5 1 kalendářní rok 25 g/m 3 - benzen 1 kalendářní rok 5 g/m 3 - benzo-a-pyren 1 kalendářní rok 1 ng/m 3-7 Výsledné hodnoty imisních příspěvků a jejich zhodnocení Při hodnocení současného stavu ovzduší v řešené lokalitě bylo využito imisních map pětiletých průměrů (2008 až 2012), které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav na svých stránkách. Pro hodnocení kvality ovzduší v pozadí jsou použity dále výsledky modelového zpracování kvality ovzduší hlavního města Prahy

10 Rozptylová studie Stránka 10 z 18 modelem ATEM, aktualizace Na grafických znázorněních v příloze č. 2 této studie jsou zobrazeny hodnoty imisních příspěvků způsobených pouze provozem posuzované stavby v jejím okolí ve výšce 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). V následující tabulce jsou uvedeny výsledné hodnoty imisních příspěvků spočítané ve zvolených referenčních bodech umístěných u okolní nejexponovanější obytné zástavby. Výpočet byl proveden v úrovni jednotlivých obytných pater. V následující tabulce je v každém referenčním bodě uvedena hodnota nejvyššího imisního příspěvku, která byla v jednotlivých výškách na fasádě zjištěna. V imisním příspěvku PM 10 je zahrnuta také sekundární prašnost vyvolaná automobilovou dopravou. Tab. 6: Imisní příspěvek provozu záměru Referenční bod Průměrná roční imise NO 2 (µg/m 3 ) Max. hod. imise Průměrná roční imise PM 10 (µg/m 3 ) Max. denní imise benzen (µg/m 3 ) Průměrná roční imise BaP (ng/m 3 ) Průměrná roční imise RB 1 Milánská č. p. 409 (8 NP) 0,033 0,56 0,041 0,28 0,0044 0,0030 RB 2 Milánská č. p. 412 (8 NP) 0,043 0,49 0,056 0,25 0,0061 0,0039 RB 3 Milánská č. p. 415 (8 NP) 0,039 0,52 0,050 0,26 0,0054 0,0034 RB 4 Milánská č. p. 419 (8 NP) 0,029 0,57 0,037 0,29 0,0038 0,0026 RB 5 Bolevecká č.p. 263 (2 NP) 0,015 0,55 0,018 0,27 0,0018 0,0014 RB 6 Bolevecká č.p. 262 (2 NP) 0,019 0,57 0,023 0,26 0,0022 0,0020 RB 7 Neapolská č.p. 324 (6 NP) 0,018 0,42 0,021 0,19 0,0021 0,0018 RB 8 Nad Přehradou č.p. 404 (12 NP) 0,029 0,36 0,035 0,17 0,0040 0,0030 RB 9 Nad Přehradou č.p. 406 (12 NP) 0,021 0,31 0,025 0,16 0,0027 0,0020 MIN 0,015 0,31 0,018 0,16 0,0018 0,0014 MAX 0,043 0,57 0,056 0,29 0,0061 0,0039 V následující tabulce je přehledně provedeno zhodnocení imisních příspěvků spolu s hodnotami imisního pozadí a srovnání výsledných hodnot s imisními limity. Tab. 7: Shrnutí a zhodnocení imisních příspěvků k průměrným ročním koncentracím ( g/m 3 ) imisní pozadí NO 2 (µg/m 3 ) PM 10 (µg/m 3 ) PM 2,5 (µg/m 3 ) benzen (µg/m 3 ) ATEM ( g/m 3 ) 15,682 16,786 12,078 0,35 - BaP (ng/m 3 ) mapa pětiletých Ø 26,0 25,5 19,0 1,3 1,15 nejvyšší imisní příspěvek záměru celkem po realizaci: pozadí + příspěvek. 0,043 0,056 <0,056 0,0061 0, ,725 až 26,043 16,842 až 25,556 <12,134 až 19,056 0,3561 až 1,3061 imisní limit ( g/m 3 ) podíl imisního limitu (%) < ,1539 Z tabulky vyplývá, že realizací záměru nedojde k překročení platných imisních limitů ročních pro oxid dusičitý, suspendované částice PM 10, PM 2,5 a benzen. V imisním pozadí lze na základě mapy znečištění ovzduší zpracované pro pětileté klouzavé průměry i na základě výsledků modelu ATEM aktualizace 2012 předpokládat spolehlivé plnění platných ročních limitů pro tyto škodliviny. V imisním pozadí je překračován stejně jako na území téměř celé Prahy i značné části České republiky imisní limit pro roční průměrnou koncentraci benzo-a-pyrenu. Imisní příspěvek posuzovaného záměru se však pohybuje na úrovni nejvýše pikogramů, což je pod úrovní jednoho procenta limitu (desetiny procenta platného limitu). Tento imisní příspěvek lze označit za nevýznamný i vzhledem k tomu, že zjištěné imisní koncentrace na imisních stanicích se publikují s přesností na desetiny nanogramu (tj. s přesností na stovky pikogramů), výsledné

11 Rozptylová studie Stránka 11 z 18 koncentrace v mapě znečištění ovzduší ČHMÚ s přesností na setiny nanogramu (tj. desítky pikogramů). Navíc reálný imisní příspěvek po realizaci záměru lze očekávat významně nižší vzhledem k tomu, že v současné době se více než polovina počítané intenzity dopravy již realizuje na stávajících 222 parkovacích stáních (imisní příspěvek je počítán pro 382 parkovacích stání včetně uvedených stávajících). Hodnocení imisních příspěvků PM 2,5 je zpracováno konzervativně na straně rezervy - využito je imisních příspěvků PM 10 vzhledem k tomu, že imise PM 2,5 tvoří pouze určitý podíl imisí PM 10. Vzhledem k hodnotám imisního příspěvku částic frakce PM 10 (včetně zahrnuté sekundární prašnosti) na úrovni nejvýše setin mikrogramů, lze konstatovat, že provoz řešeného záměru nezpůsobí při přibližném zachování imisního pozadí překročení platného imisního limitu pro PM 2,5. V následující tabulce jsou obdobně zhodnoceny imisní příspěvky ke krátkodobým koncentracím NO 2 a PM 10 ve vztahu k příslušným imisním limitům. Tab. 8: Shrnutí a zhodnocení imisních příspěvků k maximálním krátkodobým koncentracím ( g/m 3 ) NO 2 maximální hodinové imise imisní pozadí ATEM ( g/m 3 ) 87,125 doba překročení 0 % PM 10 maximální denní imise 195,453 doba překročení 6,53 % mapy pětiletých průměrů -- 43,5 (36 MV) nejvyšší imisní příspěvek záměru 0,57 0,29 celkem po realizaci pozadí + příspěvek. ( g/m 3 )* 87,125 až 87,695* 45,3 až 45,79* (36 MV) imisní limit ( g/m 3 ) podíl imisního limitu (%) až 92 * Poznámka: Maximální krátkodobé imisní koncentrace nelze jednoduše sčítat. Teoretické sečtení, jak je provedeno v tabulce, představuje nejhorší možnou situaci. Naopak nejpříznivější situací je zachování současných maximálních imisí. V tomto rozmezí lze tedy výsledné maximální hodnoty očekávat. Z tabulky vyplývá, že provoz posuzovaného záměru nezpůsobí překročení platného imisního limitu pro hodinové maximum oxidu dusičitého ani platného imisního limitu pro denní maximum částic frakce PM 10. V imisním pozadí je dle modelu ATEM významná imisní rezerva nejen u 19. nejvyšší hodinové hodnoty NO 2, ale i u všech hodinových koncentrací během roku. Imisní limit pro denní maximum části PM 10 je v řešené lokalitě dle mapy znečištění ovzduší zpracované pro pětileté klouzavé průměry plněn Tento příznivý parametr potvrzují i výsledky celoplošného modelu ATEM (aktualizovaná data za rok 2011). 8 Zvážení nejistot Hodnocení výsledků a závěrů rozptylové studie je vždy spojeno s určitými nejistotami. V případě tohoto hodnocení lze nejistoty vyjmenovat takto: 1. Spolehlivost vypočtených imisních koncentrací použitým rozptylovým modelem. Základem metodiky je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemožnost popsat všechny děje v atmosféře, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek. Proto jsou i vypočtené výsledky nutně zatížené jistou chybou a nedají se interpretovat zcela striktně. 2. Klimatické vstupní údaje jsou průměrné hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh meteorologických charakteristik v daném určitém roce se může od průměru obsaženém ve větrné růžici značně lišit (např. výskyt inverzí, existence rozptylově příznivějších let s menším počtem smogových epizod atp.). 3. Nejistota tkvící v hodnotách vstupních údajů výpočtu. Celkově byl při výpočtu emisí použit konzervativní způsob, který skutečnou emisi z důvodu předběžné opatrnosti nadhodnocuje (vztažení provozu všedního dne na celý rok, výpočet imisního příspěvku pro cílových 382 parkovacích stání bez odečtení provozu na stávajících 222 PS).

12 Rozptylová studie Stránka 12 z Nejistota spočívající v imisním pozadí. Přímo v řešené lokalitě není umístěna žádná imisní stanice, která by kontinuálně kvalitu ovzduší monitorovala. Mapa znečištění ovzduší konstruovaná ČHMÚ pro pětileté klouzavé průměry i celoplošný model ATEM jsou pouze modely, které jsou také zatíženy nejistotou výpočtu. 9 Závěr Zdrojem znečišťování ovzduší řešeným v rámci posuzované stavby Víceúrovňové parkoviště Milánská bude pouze navazující automobilová doprava realizovaná na parkovacích stáních v hromadné garáži i na terénu a na příjezdových komunikacích. V rámci řešené stavby není navrhován žádný stacionární spalovací zdroj energie. Na zájmovém pozemku je v současnosti umístěno parkoviště s kapacitou 222 parkovacích stání. Na posuzovaném víceúrovňovém parkovišti je navrženo celkem 382 parkovacích stání. Realizací záměru dojde k navýšení o 160 parkovacích stání. Pro zpracování rozptylové studie byla zadána jako vstupní údaj intenzita vyvolané dopravy na úrovni 940 jízd za den, z toho 40 jízd těžkých nákladních automobilů za den. Do modelování imisního příspěvku navrhovaného víceúrovňového parkoviště jsou zahrnuty také pojezdy automobilové dopravy na příjezdových veřejných komunikacích a parkovacích stáních na terénu. Parkovací stání v podzemní garáži budou větrány nuceně s odvodem vzdušiny třemi výduchy umístěnými v blízkosti vozovky na ulici Milánská. K nejvýznamnějším škodlivinám obsaženým v emisích z těchto zdrojů, pro které je tato rozptylová studie řešena, patří oxidy dusíku, suspendované částice PM 10 a PM 2,5, benzen a benzo-a-pyren. Rozptylová studie počítá imisní příspěvek provozu záměru. Na základě mapy znečištění ovzduší i na základě výsledků modelového hodnocení kvality ovzduší v hlavním městě Praze (model ATEM) lze v řešené lokalitě očekávat plnění platných imisních limitů pro roční průměr oxidu dusičitého, částic PM 10 i PM 2,5 a benzenu. Také maximální hodinové imisní koncentrace NO 2 a maximální denní koncentrace PM 10 jsou v řešené lokalitě plněny. Nejkritičtějším parametrem imisního pozadí jsou stejně jako na značné části území ČR průměrné roční koncentrace benzo-a-pyrenu. V případě benzo-apyrenu je limit překračován dle mapy klouzavých průměrů ČHMÚ, model ATEM se touto škodlivinou nezabývá. Na základě výsledků rozptylové studie lze konstatovat, že imisní příspěvky řešeného záměru k průměrným ročním koncentracím oxidu dusičitého, částic PM 10 i PM 2,5 a benzenu nezpůsobí v řešené lokalitě překročení příslušných platných imisních limitů pro roční průměr těchto škodlivin. Také imisní příspěvky k hodinovým maximům NO 2 a k denním maximům PM 10 nezpůsobí při provozu záměru při přibližném zachování imisního pozadí překročení příslušných platných imisních limitů pro krátkodobá maxima těchto škodlivin. Imisní příspěvky k denním maximům v období výstavby bývají obecně relativně vysoké, z čehož vyplývá nutnost v maximální možné míře realizovat v etapě výstavby opatření na minimalizaci emisí prachu, jako je čištění komunikací i mechanizace, kropení atp. Lze očekávat, že reálný vliv na kvalitu ovzduší v období výstavby bude dále vzhledem k své časové omezenosti přijatelný. Problematické je hodnocení imisního příspěvku k průměrným ročním koncentracím benzo-a-pyrenu vzhledem k tomu, že v imisním pozadí je tento limit překračován. Imisní příspěvek posuzovaného záměru se však pohybuje na úrovni nejvýše pikogramů. Jedná se o imisní příspěvek pod úrovní jednoho procenta imisního limitu. Celkově lze hodnoty imisních příspěvků očekávat při reálném provozu nižší vzhledem k tomu, že v současné době je již více než polovina uvažovaných a modelovaných parkovacích stání na řešeném pozemku v provozu. Celkově lze z hlediska vlivů na ovzduší záměr Víceúrovňové parkoviště Milánská označit za přijatelný.

13 Příloha č. 1 Situace s umístěním referenčních bodů

14 Referenční bod č. 1 Referenční bod č. 2 Referenční bod č. 3 Referenční bod č. 4 Referenční bod č. 5 Referenční bod č. 6 Referenční bod č. 7 Referenční bod č. 8 Referenční bod č. 9 Milánská č. p. 409 (8 NP) Milánská č. p. 412 (8 NP) Milánská č. p. 415 (8 NP) Milánská č. p. 419 (8 NP) Bolevecká č.p. 263 (2 NP) Bolevecká č.p. 262 (2 NP) Neapolská č.p. 324 (6 NP) Nad Přehradou č.p. 404 (12 NP) Nad Přehradou č.p. 406 (12 NP)

15 Příloha č. 2 Grafická znázornění imisních koncentrací

16 Příspěvek provozu k průměrným ročním imisím oxidu dusičitého (µg/m 3 ) Příspěvek provozu záměru k maximálním hodinovým imisím oxidu dusičitého (µg/m 3 )

17 Příspěvek provozu záměru k průměrným ročním imisím PM 10 (µg/m 3 ) Příspěvek provozu záměru k maximálním denním imisím PM 10 (µg/m 3 )

18 Příspěvek provozu záměru k průměrným ročním imisím benzenu (µg/m 3 ) Příspěvek provozu záměru k průměrným ročním imisím benzo-a-pyrenu (ng/m 3 )