Metodika nasedání, sesedání a jištění

Transkript

1 Metodika nasedání, sesedání a jištění v hipoterapii

2

3 OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ÚVOD DO METODIKY VYMEZENÍ VĚCNÉHO RÁMCE METODIKY Použité pojmy Použité zkratky Cíl metodiky ROZDĚLENÍ KOMPETENCÍ TERAPEUT VODIČ KONĚ KLIENT NÁSTUPNÍ RAMPA PARAMETRY NÁSTUPNÍ RAMPY MOŽNÉ DOPLŇKY NASEDACÍCH RAMP KŮŇ U RAMPY NASEDÁNÍ A SESEDÁNÍ KLIENTA NASEDÁNÍ KLIENTA NA KONĚ SESEDÁNÍ KLIENTA Z KONĚ JIŠTĚNÍ KLIENTŮ NA KONI BĚHEM TERAPEUTICKÉ JEDNOTKY ZÁSADY JIŠTĚNÍ ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI REFERENČNÍ SEZNAM

4 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Autor:, Zemědělská 1, Brno Verze provedení: 1. autorská verze

5 2 ÚVOD DO METODIKY Tato metodika byla vyvinuta na základě klinických zkušeností fyzioterapeutů a ergoterapeutů praktikujících hipoterapii u dětí a dospělých. Tito terapeuti působí v členských střediscích České hiporehabilitační společnosti (dále jen ČHS). 2.1 Vymezení věcného rámce metodiky Metodika nasedání, sesedání a jištění v hipoterapii představuje soubor postupů a technik, které se využívají při vlastním průběhu terapeutické jednotky (dále jen TJ). Při volbě metodiky jsou zohledňovány i podmínky ze strany poskytovatele hipoterapie Použité pojmy Hipoterapie (dále jen HT) fyzioterapeutická metoda využívající jako léčebný prostředek speciálně připraveného koně v kroku, konkrétně pohyb jeho hřbetu. Tento pohyb je střídavý, rytmicky a cyklicky se opakující. Nabízí multisenzorickou aferentní stimulaci, která přímo ovlivňuje motorické chování klienta aktivací všech řídicích úrovní centrální nervové soustavy. Výsledkem je komplexní facilitace reparačních procesů jedince a to jak na úrovni neurofyziologické, tak psychomotorické a v neposlední řadě i na úrovni sociální. Nadstandardní variabilita využitých poloh, při respektování posturálních schopností klienta, ovlivní jeho posturu, hrubou i jemnou motoriku a vegetativní funkce. Hiporehabilitace (dále jen HR) zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Klient HT (dále jen klient) pacient, klient, dítě a dospělý zařazení do HT na základě písemného souhlasu lékaře s HT. Poskytovatel HT právnická nebo fyzická osoba poskytující HT (dále jen poskytovatel). Hipoterapeutický tým skupina lidí spolupracujících v rámci HT; jsou spoluodpovědní za korektnost užitých prostředků a zajištění optimálních podmínek a zázemí pro poskytování kvalitní odborné terapie. Základní členové týmu jsou terapeut a cvičitel koní pro hiporehabilitaci. Dalším členem je vodič koně a asistent. Členem může být i lékař. Všechny osoby splňují personální a kvalifikační požadavky dle Standardů kvality pro HT. 3

6 Terapeut HT (dále jen terapeut) fyzioterapeut či ergoterapeut podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. Je absolventem specializačního kurzu Příprava pro speciální činnost rehabilitačních pracovníků v metodice hiporehabilitace nebo Hiporehabilitace pod Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických pracovníků nebo kurzu Hipoterapie pod ČHS. Cvičitel koní pro hiporehabilitaci (dále jen cvičitel) plnoletá vyškolená osoba, která připravuje koně pro hiporehabilitační účely. Ideálně také vede koně během terapeutické jednotky. Vodič koně (dále jen vodič) proškolená plnoletá osoba, která vede koně během terapeutické jednotky. Může jím být i cvičitel. Asistent proškolená osoba, která pomáhá terapeutovi s naplněním cíle terapeutické jednotky HT. Asistentem může být proškolená plnoletá osoba doprovázející klienta. Lékař v hipoterapii lékař vystupuje v roli odborníka, který terapii doporučuje a je si vědom indikací a kontraindikací. V případě, že hipoterapii provádí, je absolventem specializačního kurzu, viz výše Terapeut. Terapeutická jednotka HT (dále jen TJ) časový úsek v délce 5-20 minut, kdy je klient umístěn terapeutem do příslušné polohy na hřbetě kráčejícího koně bez sedla, pouze na dečce. Klient může být na koni pasivně polohován nebo polohu udržuje aktivně, může se držet např. za madla, nebo se opírat o různé polohovací pomůcky. Frekvence TJ je 1-3 krát týdně s minimální doporučenou délkou celkové intervence 3 měsíce. Kůň je veden vodičem a klient je vždy jištěn z jedné strany terapeutem a v případě potřeby i z druhé strany asistentem. Terapie/hipoterapie termíny terapie nebo hipoterapie jsou v tomto dokumentu používány v kontextu jako označení celkové doby trvání hipoterapeutické intervence. 4

7 Polohovací pomůcky během TJ pro dosažení terapeutického cíle a udržení požadované pozice klienta se na základě odborného posouzení terapeutem může na koni využívat k terapii různých typů madel, podložek, overballu, physioballu, polštářů, válečků a speciálně připravených polohovacích, nebo kompenzačních pomůcek. Hiporehabilitační kůň (dále jen kůň) speciálně vybraný a vycvičený kůň nebo pony pro hiporehabilitační účely se složenou Specializační zkouškou ČHS pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace se specializací pro jednotlivé obory HR. Pokud je kůň v přípravě (dosud nemá zkoušku), může být zapojen do HR a za jeho zařazení odpovídá terapeut/instruktor v úzké spolupráci se cvičitelem koní pro hiporehabilitaci. Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení koní při hiporehabilitačních činnostech organizovaných Českou hiporehabilitační společností (dále jen Řád) - účelem Řádu je jednotně metodicky informovat poskytovatele hiporehabilitace organizované v ČHS o současných požadavcích na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu při hiporehabilitaci a tyto požadavky ujednotit tak, aby se jimi provozovatelé mohli řídit a zabezpečit požadovanou úroveň péče o zvířata. Byl schválen Ministerstvem zemědělství ČR dne Specializační zkouška pro koně a pony zařazené v hiporehabilitaci (dále jen licence) - zkouška, při které je prověřováno, zda vlastnosti a získané dovednosti koně a/nebo ponyho vyhovují potřebám hiporehabilitace. Zkouška potvrzuje vhodnost koně pro jeho využití v hiporehabilitaci. Úspěšné absolvování zkoušky umožňuje získat licenci pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace, vázanou na žadatele o tuto licenci, pro působení v určitém oboru hiporehabilitace. Zkouška probíhá dle Metodiky - Specializační zkouška pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace. Středisko doporučené hiporehabilitace (dále jen SDH) členské středisko, které splňuje nároky na provádění kvalitních služeb pro klienty v jednotlivých disciplínách hiporehabilitace, a to z hlediska zázemí, vzdělání pracovníků a připravenosti koní dle dokumentu Středisko doporučené hiporehabilitace - metodika pro udělení statusu. Středisko praktické výuky (dále jen SPV) členské středisko, které splňuje nároky na zajištění a provádění odborných praxí v jednotlivých disciplínách hiporehabilitace, a to z hlediska zázemí, vzdělání pracovníků a připravenosti koní dle dokumentu Středisko praktické výuky - metodika pro udělení statusu. 5

8 2.1.2 Použité zkratky ČHS HR hiporehabilitace HT hipoterapie Řád řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení koní při hiporehabilitačních činnostech organizovaných Českou hiporehabilitační společností SPV Středisko praktické výuky TJ terapeutická jednotka ZZ zákonný zástupce Cíl metodiky Cílem této je stanovení bezpečnostní podmínek pro co nejefektivnější průběh terapie. 6

9 3 ROZDĚLENÍ KOMPETENCÍ 3.1 Terapeut Terapeut odpovídá za celý průběh TJ: bezpečnost klientů během nasedání na koně a sesedání z koně, jištění klienta na koni v průběhu jízdy, práci asistentů. 3.2 Vodič koně Vodič se řídí pokyny terapeuta a odpovídá za koně: kontrolované přistoupení koně k rampě v bezpečné vzdálenosti pro koně i klienta, klidné stání koně po celou dobu nasedání/sesedání klienta a během úpravy polohy klienta na koni terapeutem, klidný a bezpečný odchod od rampy, klidné chování koně po celou dobu jeho vedení. 3.3 Klient Poskytovatel hipoterapie seznámí klienta a zákonného zástupce (dále jen ZZ) písemnou formou s principy a průběhem TJ a pravidly bezpečného provozu. Bezpečnost u koní ve stáji a během TJ má svá specifika a řídí se vnitřními provozními směrnicemi poskytovatele. Klient nebo ZZ potvrdí svou informovanost podpisem v písemné přihlášce. 7

10 4 NÁSTUPNÍ RAMPA Rampa pro nasedání klienta (dále jen rampa) na koně splňující kritéria (viz kapitola 4) je doporučena pro každé pracoviště provozující hipoterapii. Ve Střediscích praktické výuky (dále jen SPV) je rampa povinným vybavením. Rampa je po dobu provozu terapie udržována v čistotě a bezpečně schůdná/sjízdná. Prostor kolem rampy je upraven tak, aby byl pro klienta i pro koně bezpečný: dostatek prostoru pro přistoupení koně k rampě, žádné ostré předměty v blízkosti rampy, nekluzký povrh v místech, kde kůň stojí u rampy, kudy přichází a odchází. 4.1 Parametry nástupní rampy Výška rampy se řídí výškou koně, ideální výška je do úrovně 2/3 břicha koně. Může být i vícestupňová. Musí být přístupná tak, aby nasednutí na koně bylo možné z pravé i levé strany. Nesmí mít ostré hrany, které by způsobily poranění koně. Povrch je protiskluzově upraven. Pro snadný a bezpečný přístup na plošinu rampy může mít nástupní schůdky nebo nájezdní šikmou plošinu popř. obojí. Nástupní schůdky mají výšku schůdků od 15 do 18 cm, šířku od 25 do 35 cm. Minimální šířka ramen schůdků je cm. Nástupní schůdky mohou mít být z jedné nebo z obou stran opatřeny zábradlím. Zábradlí má výšku nejméně 90 cm, lépe však až 110 cm. Pro děti do 12 let je vhodné instalovat ještě dětské madlo ve výšce cm. Boční zábradlí u plošinky nesmí končit v úrovni rampy a také nesmí překážet dolní končetině klienta na koni při odstupování koně od rampy. Dle skladby klientely rampa může mít nájezdní šikmou plošinu z jedné strany nebo obou stran a je opatřena madly ve výši 90 cm (doporučuje se druhé madlo ve výši 75 cm pro umožnění úchopu člověka na vozíku). Minimální šířka nájezdní šikmé plošiny rampy je cm. Není-li delší jak tři metry, může mít sklon až 17 %. Šířka plošiny rampy by měla počítat s dostatečným manipulačním prostorem pro vozík, kterým je kruh o průměru centimetrů, podle typu vozíku. 8

11 4.2 Možné doplňky nasedacích ramp Bočnice volné či s výplní. Zdvižné zařízení pro osoby se sníženou pohyblivostí. Tyč nad rampou s madlem pro snadnější manipulaci při nasedání klientů s vyšší tělesnou váhou. 9

12 5 KŮŇ U RAMPY Za správné přistoupení koně k rampě, klidné stání koně po celou dobu nasedání a sesedání klienta a i během úpravy jeho polohy, dále za klidný a bezpečný odchod od rampy odpovídá vodič koně. Kůň přistupuje k rampě podle potřeby klienta zprava nebo zleva. Kůň stojí klidně a v rovnováze, co nejblíže rampě tak, aby se dolní končetina klienta nedostala mezi rampu a tělo koně. Kůň není v průběhu nasedání, sesedání ani stání u rampy krmen, či jinak rušen ze strany dalších účastnících se osob. 10

13 6 NASEDÁNÍ A SESEDÁNÍ KLIENTA Za bezpečnost klientů při nasedání a sesedání odpovídá terapeut. Klient je vždy seznámen s bezpečnostními pravidly a s pravidly chování v průběhu TJ, což zahrnuje i nasedání a sesedání; toto stvrzuje v závazné písemné přihlášce nebo na jiném vnitřním dokumentu poskytovatele svým podpisem. Při nasedání a sesedání je vždy přítomen terapeut, v případě potřeby pomáhá instruovaný doprovod klienta či asistenti z řad poskytovatele HT. Klient při nasedání a sesedání aktivně spolupracuje podle svých možností s ohledem na věk a typ zdravotního postižení nebo znevýhodnění. 6.1 Nasedání klienta na koně Klient je při nasedání vybaven jezdeckou helmou, která odpovídá evropské normě Pokud v odůvodnitelných situacích nelze jezdeckou helmu přilbu použít (např. specifický zdravotní stav klienta, specifické polohování klient na hřbetu koně), je ze strany klienta nebo jeho ZZ podepsáno čestné prohlášení o nepoužití ochranné jezdecké helmy při poskytování HT a ZZ musí být přítomen po celou dobu trvání TJ. Vše se řídí dle dokumentu ČHS Metodika pro použití jezdeckých helem v hiporehabilitaci. V HT klient nasedá nebo je vysazen/položen na koně vždy z rampy. Pouze kojenci, batolata a předškolní děti mohou být na koně polohováni přímo ze země. Způsob nasednutí na koně určuje terapeut, a to s ohledem na plnění účelu terapie a zdraví koně. Klient může nasednout na koně z rampy aktivně nebo s dopomocí do obkročného sedu, může být z rampy pasivně vysazen do sedu nebo položen v požadovaném směru. V případě zvolení polohy tzv. asistovaný sed, kdy terapeut sedí na koni za klientem, vždy nasedá jako první terapeut, pak je umístěn na koně klient. Na koně za klienta sedá vždy a pouze jezdecky zdatný terapeut. Na pokyn terapeuta vodič odstoupí s koněm od rampy, počká na asistenty jistící klienta a vede koně tak, aby odchod koně od rampy byl plynulý po rovné a přímé linii. 11

14 6.2 Sesedání klienta z koně Terapeut rozhoduje o sesedání z koně na zem nebo na rampu podle potřeb klienta, vždy s maximálním ohledem na bezpečnost klienta a zdraví koně. Při sesedání na zem (mimo rampu) je kůň držen vodičem. Terapeut/asistent stojí na straně, na kterou bude klient sesedat. V případě potřeby terapeut/asistent pomáhá klientovi přesunout dolní končetinou přes hřbet koně. Klient se po břiše sesune podél koně na zem nebo je převzat do náruče terapeuta/asistenta. Při sesedání klienta na rampu terapeut/asistent přejde na rampu po přistoupení koně k rampě. Klient postaví vnitřní nohu na rampu, přesune vnější dolní končetinu přes hřbet koně na rampu a s případnou pomocí se postaví nebo je převzat do náruče terapeuta/asistenta. V případě potřeby terapeut/asistent pomáhá klientovi přesunout dolní končetinou přes hřbet koně. V případě zvolení polohy tzv. asistovaný sed, kdy terapeut sedí na koni za klientem, vždy je nejdříve sundán klient do náruče asistenta, poté sesedá terapeut. Na koně za klienta sedá vždy a pouze jezdecky zdatný terapeut. Jezdeckou helmu snímá klient až po sestoupení z koně. V případě polohování klienta na závěr TJ na stojícím koni je helma sejmuta na koni, jinak by překážela při polohování, viz Metodika pro použití jezdeckých helem v hiporehabilitaci. Odpovědnost za klienta po jeho sestoupení z koně jeho bezpečný odchod z bezprostřední blízkosti koně a pracovního prostoru pro koně, popřípadě předání klienta jeho doprovodu má terapeut. 12

15 7 JIŠTĚNÍ KLIENTŮ NA KONI BĚHEM TERAPEUTICKÉ JEDNOTKY 7.1 Zásady jištění Jištění začíná při nasedání/vysazení klienta na koně a končí při sesednutí/sundání z koně. Jištění klienta na koni ve vybrané poloze je velmi specifické, vychází se při něm zejména ze zkušeností a znalostí terapeuta, rehabilitačních cílů a aktuálního stavu klienta. Při jištění je nutné brát v úvahu fyziologii a symetrii zvolené polohy. Terapeut je zodpovědný za celou TJ, řídí a koriguje její průběh. Terapeut volí způsob jištění a míru fixace klienta, dále zajišťuje kontrolu a korekci zvolené polohy na koni. Vše závisí na aktuálním stavu klienta, jeho krátkodobém a dlouhodobém terapeutickém cíli. Během TJ je klient na koni jištěn z jedné nebo obou stran, v závislosti na jeho diagnóze, potřebách, schopnostech a terapeutickém cíli. V ideálním případě je klient jištěn z jedné nebo z obou stran proškoleným asistentem. Terapeut tak má možnost pohybovat se nezávisle, což mu umožňuje lepší sledování pozice klienta. Jištění klienta je ve všech polohách určených terapeutem aktivní nebo pasivní. V případě pasivního jištění klienta na koni terapeut/asistent svým lehkým kontaktem s ním zajišťuje jeho bezpečnost. V případě aktivního jištění terapeut/asistent cíleným úchopem a tlakem stimulují a korigují zvolenou polohu dle terapeutického cíle a aktuálního stavu klienta. Jištění nesmí být bolestivé ani jinak negativně vnímané. Při asistovaném sedu a jeho modifikacích terapeut koriguje a jistí klienta, který sedí nebo klečí na koni před ním. Terapeut provádějící asistovaný sed musí být aktivní a zkušený jezdec s nezávislým sedem. Terapeut nesmí svou přítomností klienta pohybově omezovat (pokud to není přímo v souvislosti s účelem a cílem terapie). Terapeut, v rámci užití asistovaného sedu, zodpovídá za bezproblémovou souhru klient-terapeut-kůň a koordinaci jejich vzájemného ovlivňování. Využití pomůcek pro polohování a jištění klienta správně volené pomůcky zaručují maximální využití dané polohy při zachování maximální bezpečnosti pro klienta i celý tým. 13

16 7.2 Zajištění bezpečnosti Z hlediska bezpečnosti a zajištění co nejplynulejší reakce na náhlý neočekávaný pohyb koně je terapeut a asistent v neustálém fyzickém kontaktu s klientem a vnímají pohyb a reakce koně. Terapeut i vodič jsou pozorní a schopní předvídat nečekané situace a reakce koně i klienta. O možnosti vyskytnutí nečekaných situací během TJ a jejich řešení je klient nebo jeho ZZ vždy informován. Pokud je kůň veden u hlavy, v případě krizové situace přebírá zodpovědnost za sundání klienta osoba za vodičem koně a to z důvodu přirozené reakce koně otáčet se kolem vodiče. Pokud je kůň veden na dvou lonžích zezadu, je omezen jeho pohyb do stran, rizikem může být náhlý pohyb vpřed při úlekové reakci. V případě dvou osob jistících klienta z každé strany je nutné se vždy domluvit před zahájením TJ, kdo v případě krizové situace klienta sundává a jakým způsobem. Při asistovaném sedu jde v úrovni sedícího terapeuta asistent, kterému je klient v případě krizové situace předán do náruče. 14

17 8 REFERENČNÍ SEZNAM Všechny dokumenty uvedené v retenčním seznamu jsou ke stažení na 1. Kolektiv autorů (2013). Etický kodex pracovníka v hiporehabilitaci. Česká hiporehabilitační společnost. 2. Kolektiv autorů (2015). Kategorizace členských středisek metodika pro zařazení do kategorií.. 3. Kolektiv autorů (2015). Metodika nasedání, sesedání a jištění při aktivitách s využitím koní a psychoterapii pomocí koní.. 4. Kolektiv autorů (2015). Metodika nasedání, sesedání a jištění v hipoterapii. Česká hiporehabilitační společnost. 5. Kolektiv autorů (2014). Metodika používání jezdeckých helem v hiporehabilitaci.. 6. Kolektiv autorů (2014). Metodika pro podávání stížností v hiporehabilitaci. Česká hiporehabilitační společnost. 7. Kolektiv autorů (2015). Metodika pro zpracování kazuistik v hiporehabilitaci. Česká hiporehabilitační společnost. 8. Kolektiv autorů (2015). Metodika vedení koní v hiporehabilitaci. Česká hiporehabilitační společnost. 9. Kolektiv autorů (2015). Oficiální slovník termínů používaných v hiporehabilitaci Kolektiv autorů (2009). Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení koní při hiporehabilitačních činnostech organizovaných Českou hiporehabilitační společností Kolektiv autorů (2011). Standardy kvality pro aktivity s využitím koní. Česká hiporehabilitační společnost. 12. Kolektiv autorů (2015). Standardy kvality v hipoterapii. Česká hiporehabilitační společnost. 15

18 13. Kolektiv autorů (2014). Standardy kvality v psychoterapii pomocí koní. Česká hiporehabilitační společnost. 14. Kolektiv autorů (2014). Specializační zkouška pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace Kolektiv autorů (2015). Středisko doporučené hiporehabilitace - metodika pro udělení statusu Kolektiv autorů (2015). Středisko praktické výuky - metodika pro udělení statusu.. 16