stající incidence zoonóz z v EU

Transkript

1 Hantaviry narůstaj stající incidence zoonóz z v EU Miroslav Špliňo, Jozef Dlhý* Univerzita obrany Fakulta vojenského zdravotnictví Katedra epidemiologie *Hygienická stanice Královehradeck lovehradeckého ho kraje Hradec Králov lové 1

2 Čeleď Bunyaviridae 5 rodů,, 250 species Rod Bunyavirus Phlebovirus Nairovirus Tospovirus Hantavirus Onemocnění LaCrosse encephalitis, others Rift Valley fever, sandfly fever Crimean-Congo Congo hemorrhagic fever Plant virus, no known human disease Hemorrhagic fever with renal syndrome Hantavirus pulmonary syndrome 2

3 Charakteristika hantavirů Výjimka v rodu Bunyaviridae Zdroj a rezervoár: r: hlodavci Rodová a druhová specificita Různá geografická distribuce Přenos Infekční aerosol exkrementy hlodavců (moč) 3

4 S Phylogeny of Hantaviruses: Based on Sequence of S Segment (Subfamily, Hantavirus, Location, Host) HTN Korea Apodemus agrarius PUU Finland Clethrionomys glareolus DOB Slovenia Apodemus flavicollis PUU Russia Clethrionomys glareolus SEO Japan Rattus PUU Sweden Clethrionomys glareolus MURINA norvegicus PUU Belgium Clethrionomys glareolus E TOP Russia Lemmus sibiricus KBR Russia Microtus fortis TUL Russia Microtus arvalis TUL Czech Microtus arvalis ARVICOLINAE TUL Slovakia Microtus arvalis PH New York Microtus pennsylvanicus PH Maryland Microtus pennsylvanicus ISLA California Microtus californicus MULE Southern US Sigmodon hispidus (texianus) BCC Florida Sigmodon hispidus SIGMODONTIN BAY Southeastern US Oryzomys palustris AE ANDES Argentina & Chile Oligoryzomys longicaudatus LEC Argentina Oligoryzomys flavescens RIOM Bolivia & Peru Oligoryzomys microtis LN Paraguay & Bolivia Calomys laucha SN New Mexico Peromyscus maniculatus SN California Peromyscus maniculatus NY New York Peromyscus leucopus NY Rhode Island Peromyscus leucopus MON West Virginia Peromyscus maniculatus ELMC Western US & Mexico Reithrodontomys megalotis FVZ UO Katedra RIOS epidemiologie Costa Rica Reithrodontomys mexicanus 4

5 Hantaviry EU hlavní klinické syndromy Hemoragická horečka s renáln lním syndromem (HFRS) Seoul, Puumala, Dobrava virus Epidemická nefropatie (EN) Puumala virus Hemoragický plicní syndrom (HPS) Hantavirový kardiopulmonáln lní syndrom (HCPS) různé viry (USA) Neexistuje specifická léčba Ribavirin Nejúčinn innější prevence hubení hlodavců,, snížen ení rizika cesty přenosu p 5

6 Hantaviry EU vzestup incidence Od roku 2002 Nárůst nových endemických oblastí (rozšiřov ování) Z hantavirů dominuje Puumala (Clethrionomys glareolus) Je rozší šířen napříč Evropou, s výjimkou UK Dobrava (Apodemus flavicolis) Česká republika, severozápadn padní a jižní Německomecko Ostatní hantaviry v Evropě Jako zdroj se uplatňuj ují Apodemus agrarius, Ratus norvegicus, Ratus ratus 3 aža 4leté epizootické cykly hlodavců 6

7 Hantaviry EU V roce 2006 laboratorní diagnostika v 23 zemích EU hláš ášení hantavirů Nehlásí 7 zemí Bulharsko, Estonsko, Irsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a UK Dobrava (Apodemus agrarius) Dánsko, Estonsko, jihovýchodní Finsko, Německo, N Rusko, Slovensko a Slovinsko Dobrava (Apodemus flavicolis) Albánie, Bosna-Herzegovina Herzegovina, Česká republika, Chorvatsko, Řecko, Maďarsko, arsko, Rusko, Srbsko, Slovinsko těžké formy HFRS Tula (Microtus arvalis, Ratus norvegicus, Ratus ratus) 7

8 Hantaviry 2006 aža 2008 Faktory ovlivňuj ující výskyt hanta onemocnění Chování lidí v biotopu endemické oblasti Výskyt humánn nních případp padů závisí na přemnožení í hlodavců Geografická lokalita a charakter biotopu Zdroje výživy hlodavců Teplotní faktor aj. Přežívání při i pokojové teplotě více než 10 dnů, v zimním m období a v severní Evropě řadu měsíců 8

9 Klinické symptomy variabilita Asymptomatické případy pady s ID 2 3 týdny (až 6 týdnů) Vysoké horečky s trombocytopenií Horečky s postižen ením m respiračního traktu a ledvin Dlouhá rekonvalescence komplikace: Hypertenze, poruchy hypofýzy, Guillian Barré syndrom Léčba převážně symptomatická Odpovídaj dající hydratace u oligurie Ribavirin u závaz važných stavů 9

10 HFRS, HPS - Surveillance Definice případu Vysoké horečky ( > 38,3 C) Neobjasnění ARDS nebo bilateráln lní infiltrát Řízená plicní ventilace Blíže e nedefinované febrilní stavy Případy s přidrup idruženým renáln lním poškozen kozením Akutní febrilní stavy s renáln lním poškozen kozením Jiné febrilní syndromy 10

11 Hantavirový plicní syndrom Klinické příznaky Horečka, bolesti svalů a kloubů,, zvracení Tachypnoe, tachykardie, hypotense Závratě Dechová insuficience pozdní stádium RTG nálezn Bilateráln lní intersticiáln lní infiltrát Bilateráln lní alveolárn rní infiltrát Pleuráln lní výpotek 11

12 Hantaviry EU surveillance V EU podhláš ášení nemocnosti ( ) Zkvalitnění laboratorní diagnostiky a hláš ášení Rizikové skupiny zemědělci, lesní dělníci Hantaviry se neší šíří z člověka na člověka Prevence vyloučen ení kontaminace Dlouhodobé přežívání viru v zevním m prostřed edí Surveillance specifického vektora 12

13 Patogenita hantavirů v EU Puumala a Dobrava dominující Průkaz u většiny v humánn nních případp padů Incidence EU: od 3,6 % - Německo, aža po více v než 50 % ve Slovinsku a 100 % v Řecku Belgie: 5,9 aža 33,8 / 100 tis. obyvatel Francie: 2,1 32,7 / 100 tis. obyvatel Seoul nepotvrzen ani jeden případ p pad Importované případy: pady: Dobrava Švédsko, Rakousko Sin Nombre Francie Poměr r mužů a žen 2,6 : 1, ø věk k 42,5 let (11 aža 81 let) 13

14 14

15 Endemický a sezónní výskyt duben až září Poměr mužů a žen 2,6 : 1, ø věk 42,5 let (11 až 81 let) 15

16 Laboratorní diagnostika hantavirů Průkaz protilátek - ELISA IFA, EIA IgM Avidita IgG protilátek tek Immunohistochemie - IgM RT-PCR 16

17 Hantaviry EU SOUHRN Mortalita CFR většinou v do 0,1 % Dobrava těžké případy pady HFRS CFR do 10 % (Zoller at al.: Clin. Microbiol. Infect Dis. 1995, 14 : ) Puumala HFRS 5 % hospitalizovaných vyžaduje léčbu dialýzou Puumala závažný klinický průběh h je silně vázán na výskyt HLA-B8 a lehké formy na HLA-B27 haplotypu Fatáln lní případy: pady: rozvoj šoku s hemoragií a nekrózami v hypofýze a rozvoj encefalitidy Puumala HFRS 5 let po hospitalizaci vzestup TK, proteinurie u 20 % případp padů Epidemická vzplanutí v západnz padní Evropě 1990, 1993, 1996, 1999, 2001, 2003 (Belgie) 2005 Francie, Německo, N mecko, Holandsko, Lucembursko, Belgie 17

18 Sin Nombre Peromyscus maniculatus Muleshoe Sigmodon hispidus Isla Vista Microtus californicus El Moro Canyon Reithrodontomys megalotis Calabazo Zygodontomys brevicauda Caño Delgadito Choclo Sigmodon alstoni Oligoryzomys fulvescens Rio Mamore Oligoryzomys microtis Orán Oligoryzomys longicaudatus Bermejo Oligoryzomys chacoensis Andes Oligoryzomys longicaudatus New World Hantaviruses New York Peromyscus leucopus Prospect Hill Microtus pennsylvanicus Bloodland Lake Microtus ochrogaster Bayou Oryzomys palustris Black Creek Canal Sigmodon hispidus Rio Segundo Reithrodontomys mexicanus Juquitiba Unknown Host Laguna Negra Calomys laucha Maciel Necromys benefactus Hu39694 Unknown Host Lechiguanas Oligoryzomys flavescens Pergamino Akodon azarae 18

19 Q horečka Holandsko Epidemický výskyt epizoocie CB na šesti farmách koz a ovcí endemické epizoocie : 93 humánn nních případp padů 2007: 192 případp padů (7 potratů u žen) 2008: 958 případp padů 2009: prozatím m 5 případp padů (2 případy p pady H1N1) Klinický průběh: Subklinický nebo flu-like like infekce V řadě případů bronchopneumonie (nutná hospitalizace) Atypické pneumonie: GP podezřen ení na Q-horeQ horečku Prevence chronických forem Chronická endokarditida, granulomatózn zní hepatitida 19

20 Q horečka Holandsko Holandsko nejpostižen enější zemí EU IKO v okruhu 40 km od aktivního ohniska Protiepidemická opatřen ení Výskyt epizoocií a humánn nních případp padů přímá souvislost Šířen ení původce cestou primárn rního a sekundárn rního aerosolu při p i potratech u zvířat Izolačně karanténn nní opatřen ení Průběž ěžná dezinfekce Zákaz přemisp emisťování zvířat (po dobu 3 měsíců) m Vakcinace chovných zvířat COXEVAC Inaktivovaná,, antigen fáze f I, bez adjuvans 20

21 Závěry Hantaviry rozší šířeny eny v celé Evropě s významným dopadem na veřejn ejné zdravotnictví. Dle ENIVD survey podhláš ášenost v řadě národních států,, v řadě chybí odpovídaj dající diagnostika Dobrava infekce těžké formy HFRS s CFR kolem 10 % Puumala infekce pouze 5 10 % infikovaných vyhledá lékařskou pomoc; CFR 0,1 % Epidemiologie hanta původce vodce závisz visí od ekologie dominantního hostitele, klimatických podmínek (mírn rná zima), přemnop emnožení hlodavců (epidemický rok) 21

22 Závěry Laboratorní diagnostika založena na detekci nukleové kyseliny a průkazu IgM a IgG v párových p sérech s 22

23 23

24 Cirkulace hantavirů Lokáln lní species hlodavců ve většinv ině států EU (10 20 species) M. glareolus,, A. sylvaticus,, A. flavicolis, A. agrarius,, R. norvegicus,, M. agrestis M. arvalis, Mus musculus a Mus spretus Puumala,, Tula, Dobrava, Saaremaa, Seoul hanta serotypy Záchyt u lidí a hlodavců ve státech tech EU 24

25 Epidemiologie hantavirů Zahájen jení laboratorní diagnostiky Finsko 1979 Rusko 1980 Belgie 1981 Švédsko 1984 Francie, Slovinsko 1987 Ostatních 17 zemí po

26 Laboratorní diagnostika hantavirů Belgie: NRL Puumala, Seoul, Dobrava IgM, serokonverze; RT-PCR krve a močov ového sedimentu Od 1980: případp padů,, r. 2005: 372 případp padů Francie: NRL R. 2005: 253 případp padů Německo: hláš ášení od r ,25 / 100 tis. obyvatel R. 2005: 200 případp padů (Bavorsko) 26

27 Holandsko Hantaviry - EU R případp padů,, endemický výskyt Puumala viru Belgie Incidence 5,9-33,8 / 100 tis. obyvatel Poměr r mužů a žen 2,4; ø věk k 41,3 let (3 aža 85 let) Zdroj: Myodes glareolus Francie Incidence 2,1 32,7 / 100 tis. obyvatel Endemické oblasti 27

28 European Network for Diagnostics of Imported Viral Diseases (ENIVD) 28

29 29

30 Epidemiologie hantavirů - EU Endemický výskyt Do roku 1990 pasivní surveillance (NRL) Odhad Puumala infekce manifestace pouze u 10 % infikovaných (Vapalahti et al.: Lancet Infect. Dis. 2003, 3(10)653. Dis. 2003, 3(10) ) 61.) Humánn nní případy pady HFRS navazují na hyperzootické cykly specifických hlodavců Epidemické cykly v centráln lní Evropě jsou méněm objasněné než v západnz padní a severní Evropě 30