VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka zámku Velké Meziříčí

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Profil návštěvníka zámku Velké Meziříčí bakalářská práce Autor: Kateřina Navrátilová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2010

2 Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Kateřina Navrátilová Ekonomika a management Cestovní ruch Profil návštěvníka zámku Velké Meziříčí Student nejprve obecně charakterizuje studovaný hrad nebo zámek na základě deskripce zjištěných faktů. Poté se zaměří na charakteristiku jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě zjištěných faktů se pokusí analyzovat jeho využití pro oblast cestovního ruchu, zejména z následujících hledisek: a) řízení a ekonomika, b) návštěvnost, c) doprovodné služby, d) marketing. Z výsledků šetření se pokusí vyvodit možné perspektivy dalšího využití Řešitel shromáždí dostupné informace z literatury a jiných obecně přístupných pramenů. Poté provede terénní šetření k doplnění údajů o profilu návštěvníka a statistických údajů o poskytovaných službách. Především za pomoci marketingových metod zhodnotí využitelnost státního zámku a dalších atraktivit. Na základě vyhodnocení dílčích otázek vypracuje návrh na zvýšení návštěvnosti památkového objektu. Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. vedoucí bakalářské práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

3 ABSTRAKT NAVRÁTILOVÁ, Kateřina: Profil návštěvníka zámku Velké Meziříčí. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Tato bakalářská práce charakterizuje zámek Velké Meziříčí a jeho význam jako kulturně historické památky. Z výsledků marketingového výzkumu jsou dále zhodnoceny předpoklady pro jeho další rozvoj v cestovním ruchu. Hlavním cílem této bakalářské práce je charakterizovat profil typického návštěvníka na základě informací vycházejících z dotazníkového šetření, které probíhalo v areálu zámku. Marketingový výzkum zjišťuje, proč si návštěvník vybral tento region, jestli plánuje v této oblasti přenocovat atd. Dotazovaní dále hodnotí, jak jsou spokojeni s celkovou kvalitou nabízených služeb. Součástí této práce je výpočet atraktivity této kulturní památky, zhodnocení silných a slabých stránek zámku a návrhy na zvýšení návštěvnosti. Klíčová slova: zámek Velké Meziříčí, město Velké Meziříčí, profil návštěvníka zámku, bakalářská práce, marketingový výzkum, mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko, kraj Vysočina

4 ABSTRACT NAVRATILOVA, Katerina: The profile of chateaux visitor of Velke Mezirici. College of Polytechnics Jihlava. Tutor of work: Doc. RNDr. Jiri Vanicek, CSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2010, 69 pages. This bachelor thesis aims to describe the chateaux of Velke Mezirici and its importance as the cultural and historical landmark. Based on the marketing research its background for the next development in tourism are assessed. The main aim of this thesis is to specify a typical visitor of the chateaux, based on the data acquired from investigation, which are in the chateaux area performed. These marketing researches find out the reasons of visit to this region, if he stays overnight ect. Respondents evaluated quality of offered services. One part of this bachelor thesis is the calculation of attractivity, SWOT analysis of chateaux and suggestions for increasing of visitors. Key words: the chateaux Velke Mezirici, Velke Mezirici, typical visitor of the chateaux, bachelor thesis, marketing research, region Velkomeziricsko-Bitessko, Vysocina region

5 Poděkování Ráda bych poděkovala panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za cenné připomínky, jeho odbornou spolupráci a ochotu při vedení této bakalářské práce. Dále děkuji všem, kteří mi ochotně poskytli užitečné informace a podíleli se tím na vypracování bakalářské práce a na splnění jejího cíle. Ve Velkém Meziříčí, dne 13. května 2010 Podpis

6 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuje, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. Ve Velkém Meziříčí, dne 13. května Podpis

7 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Kraj Vysočina Základní informace o kraji UNESCO v kraji Vysočina Město Velké Meziříčí Základní geografické informace Vznik a historický vývoj města Bývalé židovské město Zajímavá místa ve městě Významné osobnosti a rodáci Zámek Velké Meziříčí Základní informace Otevírací doba a vstupné Historie a současnost zámku Prohlídkové trasy Velké Meziříčí a okolí Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko Zajímavá místa v okolí Velkého Meziříčí Sport ve městě a okolí Teorie marketingového průzkumu EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Sběr sekundárních dat Dostupné statistiky návštěvnosti zámku Velké Meziříčí Sběr primárních dat Metodika marketingového výzkumu Vyhodnocení marketingového výzkumu ATRAKTIVITA ZÁMKU SWOT ANALÝZA Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohrožení NÁVRHY NA ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI ZÁVĚR SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ OSTATNÍ ZDROJE INFORMACÍ PŘÍLOHY

8 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků: Obrázek 1: Mapa kraje Vysočina Obrázek 2: Poutní kostel Obrázek 3: Bazilika sv. Prokopa Obrázek 4: Synagoga - interiér Obrázek 5: Historické jádro města Obrázek 6: Zámek Telč Obrázek 7: Znak města Obrázek 8: Nová synagoga Obrázek 9: Radnice Obrázek 10: Kostel sv. Mikuláše Obrázek 11: Vladimír Čech Obrázek 12: Titus Krška Obrázek 13: Františka Stránecká Obrázek 14: Zámek nádvoří Obrázek 15: Zámek Obrázek 16: Zámecký park Seznam tabulek: Tabulka 1: Otevírací doba zámku Tabulka 2: Vstupné Tabulka 3: Výstava Krása historických zbraní a zbroje návštěvnost Tabulka 4: Návštěvnost muzea v roce Tabulka 5: Hlavní důvody návštěv v tomto regionu Tabulka 6: Počet návštěv na zámku Tabulka 7: Organizování cesty Tabulka 8: Roční období Tabulka 9: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Tabulka 10: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Tabulka 11: Místo ubytování Tabulka 12: Motiv k návštěvě Tabulka 13: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? Tabulka 14: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil? Tabulka 15: Ubytovací zařízení Tabulka 16: Priority při výběru tohoto regionu? Tabulka 17: S kým cestujete? Tabulka 18: Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? Tabulka 19: Kvalita jednotlivých služeb Tabulka 20: Doporučení Tabulka 21: Místo trvalého bydliště Tabulka 22: Vzdálenost z místa bydliště Seznam grafů: Graf 1: Vývoj návštěvnosti v roce 2008 trasa A,B Graf 2: Podíl návštěvníků, dle prodaných vstupenek Graf 3: Podíl návštěvníků dle prohlídkových okruhů Graf 4: Vývoj návštěvnosti v roce 2009 trasa A, B Graf 5: Podíl návštěvníků dle prodaných vstupenek

9 Graf 6: Podíl návštěvníků dle prohlídkových okruhů Graf 7: Hlavní důvody návštěv v tomto regionu Graf 8: Počet návštěv na zámku Graf 9: Organizování cesty Graf 10: Roční období Graf 11 : Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu? Graf 12: Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu? Graf 13: Místo ubytování Graf 14: Motivace k návštěvě zámku Graf 15: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? Graf 16: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil? Graf 17: Ubytovací zařízení Graf 18: Priority při výběru regionu Graf 19: S kým cestujete? Graf 20: Dopravní prostředek Graf 21: Kvalita jednotlivých služeb Graf 22: Doporučení Graf 23: Místo trvalého bydliště Graf 24: Vzdálenost z místa bydliště Graf 25: Údaje o návštěvnících

10 ÚVOD V letních měsících řada občanů začíná podnikat výlety po zajímavých místech České republiky či do zahraničí. Kraj Vysočina, díky své dobré dopravní dostupnosti a čistému životnímu prostředí, patří určitě mezi oblíbenou a vyhledávanou oblast s řadou historických památek a přírodních zajímavostí. Zároveň se v kraji Vysočina nachází objekt, ve kterém byly získávány informace pro tuto bakalářskou práci. Jedná se o zámek Velké Meziříčí. Na zámku sídlí (od roku 1948) Muzeum Velké Meziříčí, které je příspěvkovou organizací Města Velké Meziříčí. Zámek je od roku 1995 v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein. Muzeum si expozice, depozitáře, kanceláře, archiv, knihovnu atd. pronajímá. Muzeum Velké Meziříčí se také podílí na většině akcí, které jsou na zámku pořádány. Definovat typického návštěvníka bylo hlavním cílem bakalářské práce, která je zaměřená na zámek Velké Meziříčí. Dále pak zhodnotit silné a slabé stránky objektu a navrhnout určitá opatření, která by vedla ke zvýšení návštěvnosti. Definování typického návštěvníka vznikalo na základě marketingového výzkumu. Marketingový výzkum byl prováděn v areálu zámku, kdy bylo osloveno 200 náhodně vybraných návštěvníků, kteří absolvovali alespoň jednu z prohlídkových tras a byli ochotni dotazník vyplnit. Další zajímavé informace a výsledky o návštěvnosti zobrazují tabulky a grafy, které jsou použity z výročních zpráv Muzea Velké Meziříčí. Na základě těchto zjištěních informací byla vytvořena SWOT analýza a s tím související návrhy na zvýšení návštěvnosti. Dále mohla být vypočítána atraktivita objektu. Navrhované změny mohou mít pozitivní vliv na rozvoj mikroregionu v případě jejich uskutečnění. V práci jsou vloženy různé grafy, tabulky a obrázky, které by měly čtenáři pomoci usnadnit a pochopit zkoumanou problematiku. Pokud není uvedeno jinak, veškeré grafy a tabulky jsou výsledkem marketingového šetření, a obrázky jsou mé vlastní fotografie. 10

11 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Kraj Vysočina Základní informace o kraji Kraj Vysočina se rozkládá v Českomoravské vrchovině. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou masivech, Žďárských vrších na severu a Jihlavských vrších na jihozápadě. Kraj Vysočina se rozkládá na ploše km 2 a celkový počet obyvatel je Obrázek 1: Mapa kraje Vysočina Přírodní podmínky rozptýlily obyvatele Vysočiny do mnoha míst, která jsou propojena hustou sítí silnic. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice, které nejsou příliš vzdálené od místního centra, jímž často bývá město se třemi až deseti tisíci obyvatel. Jen ve čtyřech městech v kraji žije více než dvacet tisíc obyvatel. S rostoucí životní úrovní a mobilitou obyvatel můžeme čekat, že toto uspořádání bude výhodou. Umožňuje využívat pozitiva venkovského prostředí a přitom zaručuje dostupnost městského centra. Zdroj: Metropolí kraje je město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, které v minulosti patřilo k nejbohatším městům českého království, a to především díky těžbě stříbra. Kraj se nachází v dopravním i populačním středu země. Vysočinou vede hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1. Ekonomika východní části kraje je ovlivňována sousedící brněnskou aglomerací a severozápadní část kraje je již oblastí hlavního města Prahy. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala několik zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobu, ale i výzkum a vývoj. 11

12 Historie zanechala na Vysočině řadu památek, z nichž tři historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Železné hory, Žďárské vrchy, dále národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a řada přírodních rezervací. Zachované čisté životní prostředí je výhodou Vysočiny. Dá se říci, že kraj Vysočina je zdravým ostrovem mezi třemi aglomeracemi pražskou, brněnskou a vídeňskou. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stal členem organizace zdravých měst a regionů. Vysočina je místo, kde se dá dobře pracovat, žít, podnikat a kam se dá jezdit za odpočinkem a poznáním. [1] UNESCO v kraji Vysočina Dlouhá historie zanechala v kraji nespočet hradů, zámků, klášterů a památek lidové architektury. V České republice se nachází dvanáct památek zapsaných do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tři z těchto památek leží v kraji Vysočina. Jedná se o: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, baziliku sv. Prokopa a židovskou čtvrť v Třebíči a historické centrum Telče. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Přeměnou gotických prvků do barokní podoby vznikl sloh, označovaný jako barokní gotika. V tomto slohu byl v letech postaven kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáře nad Sázavou. Poutní kostel na Zelené hoře je unikátním architektonickým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem českého architekta s italským předky Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Základem stavby je kompozice pěticípé hvězdy. Založení kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého. [2] 12 Obrázek 2: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého Zdroj:

13 Bazilika sv. Prokopa Románsko-gotická Bazilika sv. Prokopa je jedním z klenotů evropského stavitelství. V roce 2003 byla zahrnuta na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Obrázek 3: Bazilika sv. Prokopa Bazilika byla vystavěna v přechodném románsko-gotickém slohu v letech Je to trojlodní stavba s převýšenou střední lodí a uzavřeným presbytářem, osvětleným třemi kruhovými okny s rozetami. Roku 1704 dal Jan Karel z Valdštejna opravit nejméně poškozenou část baziliky, presbytář, na zámeckou kapli, zasvěcenou svatému Prokopovi. Jednou z nejcennějších částí baziliky je vstupní portál, který pochází z počátku 13. století. Dále zaujmou dochované nástěnné malby v opatské kapli. Nejzachovalejší a nejstarší částí chrámu je románská krypta. Za zmínku jistě stojí románská rozeta s původní desetidílnou kamennou kružbou. [3] Zdroj: Židovská čtvrť v Třebíči Jde o jednu z nejzachovalejších městských židovských čtvrtí na našem kontinentu. Je jedinou židovskou památkou UNESCO mimo území Izraele. Židé se v Třebíči usazovali již v raném středověku. Jejich ghetto vyrostlo v těsné blízkosti městského jádra při staré obchodní cestě. Typické jsou křivolaké uličky, domky postavené v několika stavebních slozích, nízké vchody, malé dvorky a průchody. Za prohlídku stojí Zadní synagoga vystavěná v roce 1669, kde je k vidění zmenšený model židovského města. [4] Obrázek 4: Synagoga - interiér Zdroj: Židovský hřbitov v Třebíči Je to jeden z největších a nejlépe zachovaných židovských hřbitovů v České republice. První zmínka v písemných pramenech pochází z roku Pro svou kulturněhistorickou 13

14 hodnotu byl židovský hřbitov spolu s bazilikou sv. Prokopa a ghettem prohlášen národní kulturní památkou (2002) a v roce 2003 byl zapsán na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. [5] Telč historické centrum Jádro města je Městskou památkovou rezervací a v roce 1992 byla Telč zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Prolínají se zde stavební skvosty z prostředí církevního, měšťanského a šlechtického, památky gotické, renesanční i barokní. V historickém jádru města nalezneme Státní zámek, Galerii Jana Zrzavého, Muzeum Vysočiny a Věž sv. Ducha. [6] Obrázek 5: Historické jádro města Zdroj: Státní zámek Telč Za Zachariáše z Hradce, kolem poloviny 16. století, byl původně gotický hrad renesančně přestavěn. Přízemí byla nově zaklenuta, fasáda byla opatřenou sgrafitovou rustikou a interiéry vyzdobeny iluzivními sgrafity. Největší pozoruhodností zámku jsou reprezentační sály (Modrý, Zlatý) s kazetovými dřevěnými stropy, renesanční zahrada a arkádová nádvoří. V prostorách zámku se nachází pobočka Muzea Vysočiny. Zdejší muzeum je nejstarší na jihozápadní Moravě. [7] Obrázek 6: Zámek Telč Zdroj: Věž sv. Ducha Pozdně románská věž je nejstarší dochovanou stavební památkou v Telči. Slohově ji můžeme zařadit do první poloviny 13. století. Mezi kronikáři a historiky existuje o jejím vzniku několik názorů. Věž prý bývala ještě o dva a půl metru vyšší, což by znamenalo celé další patro. Po požáru roku 1655 mělo dojít ke snížení. Věž je přístupná po dřevěných schodech, vysoká je 49 m a nahoru vede 97 schodů. [8] 14

15 1.2 Město Velké Meziříčí Základní geografické informace Obrázek 7: Znak města Velké Meziříčí patří k nejkrásnějším městům na Vysočině a zároveň je druhým největším v okrese Žďár nad Sázavou. Město leží v údolí řek Balinky a Oslavy, které s v centru města stékají. Velké Meziříčí se nachází v bezprostřední blízkosti dálnice D1, která vede údolím díky 77 metrů vysokému dálničnímu mostu Vysočina. Město obklopují převážně lesy a přírodní chráněné oblasti Nesměř a Balinské údolí. V současné době zde k 29. březnu 2010 žije obyvatel. Toto město oplývá bohatou historií. Turisté se sem sjíždějí za poznáním historických památek, za přírodou, odpočinkem, ale také za sportem, neboť oblast nabízí mnoho sportovního vyžití v podobě cyklostezek, lyžařské sjezdovky, tenisových kurtů apod. [9] [10] Zdroj: Vznik a historický vývoj města Meziříčí nad řekou Oslavou, Meziříčí, Velké Meziříčí tak se od začátku trvání až do současnosti měnil název jednoho z měst Českomoravské vysočiny ležícího na soutoku řek Balinky s Oslavou. Právě řeky v údolí byly jednou z příčin, proč bylo toto místo lidmi vyhledáváno. Jejich využití bylo mnohostranné. Například použití vody pro typická řemesla, která byla po staletí zdrojem prosperity města, jako soukenictví, klihařství nebo koželužství. Řeky byly rovněž zdrojem levné a stálé energie pro pohon mlýnů i dalších zařízení. Na příhodných místech podél cest vznikala opevněná místa. Takovým byl skalnatý ostroh nad řekou Oslavou v místě dnešního velkomeziříčského zámku. Při využití výhod místa i ochranné funkce hradu existovala v podhradí řemeslnická a tržní osada, která byla již na začátku 14. století označována jako městečko. Průběh tehdejších obchodních cest vytvořil hlavní ulice města. Dosažení městského charakteru potvrzuje založení městské knihy (rok 1385). Ta se se všemi zápisy dochovala dodnes a je vzácnou památkou města a zdrojem historických údajů. Potvrzením procesu vzniku poddanského města bylo získání plných městských práv od majitele panství Lacka z Kravař v roce

16 Lacek z Kravař ovlivnil začátek 15. století. Byla to významná osobnost té doby. Od roku 1411 byl zemským hejtmanem. Jako příznivec učení Mistra Jana Husa svolal do Meziříčí roku 1415 moravské pány. Králi Zikmundovi byl odtud odeslán protestní list proti Husovu uvěznění. Další rozvoj města byl omezen husitskými válkami. Město, hrad a okolí se několikrát stalo základnou husitských vojsk pro tažení na východ i jih Moravy. Období 16. století znamenalo pro Meziříčí nad Oslavou jako pro mnohá jiná města dobu kulturního a hospodářského rozkvětu. Město se stalo střediskem okolní šlechty a zemanů, kteří zde vystavěli významné renesanční domy. Hrad získal přestavbami ve druhé polovině století charakter zámku. V 17. století byl všestranný a slibný rozvoj města zničen třicetiletou válkou. Vojska mnohokrát táhla městem, které vždy vyloupila. Mnoho lidí uprchlo, nebo zahynulo, většina domů zůstala opuštěná. Město ztratilo dřívější výsady a zvláště za Ugartů byli měšťané značně utiskovaní. Přesto od roku 1679 začalo osidlování opuštěných domů. V 18. století se podařilo následky úpadku předchozího století postupně zlepšovat. Za několik let po rozsáhlém požáru města i zámku v roce 1723 Ugartové prodali majetek vévodovi Leopoldovi, dědici Norskému, vévodovi Šlesvickoholštýnskému. Již s názvem Velké Meziříčí mělo město v roce obyvatel a tím se dostalo na 12. místo v lidnatosti měst na Moravě. Stavba nové císařské silnice znamenala i otevření pošty a zřízení poštovní stanice v roce Zatímco první čtvrtina 19. století byla ještě ve znamení napoleonských válek a velkého požáru města v roce 1823, znamenala polovina století dobu značných změn. Bylo to zrušení poddanství, vznik samosprávy města a okresního hejtmanství. Také byl zahájen nástup hospodářského, společenského i kulturního rozvoje. Velkomeziříčské panství, které vlastnila od roku 1819 kněžna Leopoldina Lobkowitzová se v polovině 19. století změnilo na velkostatek. Zmizely poslední formální zbytky přímé závislosti města na bývalé vrchnosti. Rozvoj průmyslu bez železničního spojení nebyl v té době myslitelný. Podařilo se ho dosáhnout v roce 1886 postavením lokální trati do Studence. Rozvoj školství, vznik řady českých spolků, hasičské a sokolské jednoty, sportovních klubů i dalších institucí provázelo tuto dobu národního, kulturního, společenského i politického vzestupu také ve Velkém Meziříčí. [11] 16

17 1.2.3 Bývalé židovské město Přítomnost židovských občanů ve Velkém Meziříčí můžeme předpokládat v polovině 15. století po vyhnání Židů z královských měst na Moravě. S tím korespondují i jednotlivé zmínky o Židech v roce 1497 a Ze soudních sporů meziříčských měšťanů se Židy, které řešila místní justice, však přímo nevyplývá, že židovští účastníci řízení nutně museli být místní. Nesporná přítomnost židovského obyvatelstva se může doložit v průběhu třicetileté války. Pří zápisu jakéhosi Žida Josefa v roce 1636 je výslovně uvedeno, že se jedná o zápis prvního židovského obyvatele města. Později se do města začaly stěhovat další rodiny. Židovské město přibližně začínalo v místě dnešní křižovatky ulic Novosady a Vrchovecká. Židovská kultura ve městě zanechala řadu staveb, které stojí za zmínku. [12] Nová synagoga Protože stará synagoga již svojí kapacitou potřebám židovské obce nestačila, vzniklo rozhodnutí postavit synagogu novou. Stavba začala v roce 1867 na místě dvou křesťanských domů, již za hranicí ghetta. Budovu z neomítnutých červených a černých cihel v pseudogotickém slohu vybudoval místní stavitel Václav Roučka. Okna byla zdobena vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy. Svému účelu synagoga sloužila do roku 1940, poté byla využita jako skladiště německé armády. Po skončení války až do roku 1991 fungovala jako sklad. V současnosti je budova pronajímána k obchodním účelům. [13] Obrázek 8: Nová synagoga Zdroj: Stará synagoga Stará synagoga pochází z konce 17. století, kdy si Židé vedle starší malé synagogy postavili novou. Synagoga je orientována na východ. Při východní zdi byl umístěn svatostánek. Řečniště bylo situováno doprostřed, podél stěn stálo 85 sedadel pro muže. Ženám bylo určeno 63 sedadel na galerii přístupné zvenčí zvláštním schodištěm. Barokně klasicistní portál hlavního vchodu pochází z druhé poloviny 18. století. V něm jsou vsazeny kované dveře, jež hebrejský nápis datuje do roku Po otevření nové synagogy byla stará využívána jako sklad. Opravena byla na konci minulého století a od roku 1996 slouží jako výstavní síň muzea. [12] 17

18 Židovský hřbitov Pozemek pro zřízení hřbitova zakoupili Židé roku 1650 za 60 zlatých. Od té doby až do 2. světové války byl hřbitov funkční. Původně k němu vedla dřevěná lávka. Když byla zničena povodní, přispívali Židé od roku 1768 na údržbu mostu k Moráňskému hřbitovu a používali jej také. Hřbitov o rozloze m 2 je umístěn ve svahu a celý je ohrazen zdí. V horní části je ve zdi vsazena kamenná deska s hebrejským textem modlitby za zemřelé. Hroby jsou uspořádány v řadách. Celkem je na hřbitově více než 1300 hrobů, které jsou označeny náhrobky. Nejstarší je z roku Nápisy jsou tradičně hebrejské, od 19. století německé, z 20. století i české. Poblíž vstupní brány stojí obřadní síň z roku Hřbitov není volně přístupný, zájemci si ale v Galerii synagoga mohou klíče zapůjčit. [12] Zajímavá místa ve městě Kašna se sochou sv. Floriána Kašna byla v minulosti zdrojem vody pro obyvatele města, kteří neměli svoji studnu. Na náměstí se připomíná již koncem 16 století. V roce 1731 byla upravena do barokní podoby. Na podstavci uprostřed stávala od 18. století kamenná socha sv. Floriána od Alexandra Jelínka. Protože ji počasí značně poškodilo, byla roku 1889 nahrazena sochou litinovou, která je výrobkem železáren v Blansku. Svatý Florián je uznáván jako ochránce před požárem a patron hasičů. [15] Pomník padlým na náměstí Autorem pomníku je akademický sochař Josef Klimeš. Připomíná 60 občanů města, účastníků povstání, kteří byli zavražděni příslušníky německého wehrmachtu 7. května 1945 na březích řek Oslavy a Balinky. [15] Dům č. p. 79 Obecník V 16. století dům vlastnilo město a byl v něm umístěn městský pivovar. V 19. století, kdy už město pivo nevařilo, sloužil dům převážně kulturním účelům. V sále v prvním poschodí se hrálo divadlo, pořádaly se bály a naučné přednášky. V přízemí sídlila městská spořitelna, přístavek ve dvoře byl využíván jako tělocvična a kino. Dům je pokryt 18

19 renesanční figurální sgrafitovou výzdobou. Alegorické postavy mezi okny znázorňují lidské ctnosti Spravedlnost, Sílu, Víru, Statečnost, a Trpělivost. [15] Radnice V jádru jde o gotický dům. Na radnici byl přestavěn v renesančním slohu v letech Poslední úpravy proběhly relativně v nedávné době (v letech ). V přízemí se nachází klenuté stropy zdobené ornamentem. V prvním patře je umístěn původně gotický dřevěný strop, datovaný rokem [14] Obrázek 9: Radnice Zdroj: Kostel sv. Mikuláše a věž První zmínka o kostele ve Velkém Meziříčí pochází z roku Kostel je zasvěcen svatému Mikuláši, patronu kupců a ochránci před vodním živlem. Klenba v presbytáři a v jižní lodi je raně gotická. V 18. století nechala kněžna Marie Eleonora z Liechtensteina přistavět kapli Bolestné Panny Marie a panskou oratoř. Velkými úpravami kostel prošel na konci 19. století. V dobách, kdy kostel spravovali nekatoličtí duchovní, bylo vnitřní vybavení zničeno. Dochovala se pouze gotická socha Madony ze 14. století. Věž kostela byla od svého vzniku majetkem města. Věž je 64 metrů vysoká, v minulosti však bývala vyšší. Je na ní umístěno šest zvonů. V patře nad zvony bydlel věžník, jehož úkolem bylo střežit město shora. Často plnil i funkci zvoníka. Na věži byly již od 16. století hodiny. Ty současné jsou z roku 1949 a s průměrem ciferníků 420 cm jsou hodinami s největším prosvětleným ciferníkem ve střední Evropě. V letních měsících je věž přístupná pro turisty. [9] Obrázek 10: Kostel sv. Mikuláše Zdroj: 19

20 1.2.5 Významné osobnosti a rodáci Je známo, že s městem Velké Meziříčí a jeho okolím je spjata řada významných osobností minulosti i současnosti z oblasti pedagogiky, letectví, umění, žurnalistiky, politiky, filozofie aj. Zde je několik nejvýznamnějších osobností: JUDr. František Maria Alfréd Harrach, (Traunkirchen 1870 Jihlava 1937) Vystudoval gymnázium ve Vídni a později práva na tamní univerzitě. Udržoval dobré vztahy s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem, doprovázel jej v roce 1914 na cestě do Sarajeva. Od roku 1908 byl majitelem velkostatku Velké Meziříčí. Snažil se zdokonalit lesní i rybniční hospodářství. Zajímal se o veřejné dění, pracoval v Masarykově lize proti tuberkulóze a v okresní péči o mládež, přispíval na činnost mnoha spolků, finančně podporoval chudé lidi. [16] Jan Čermák (Velké Meziříčí 1870 Praha 1959) Inženýr, rodák z Podhradského mlýna. Patřil k průkopníkům sportu (lyžování, cyklistika, bruslení), byl také letcem (první vzlety 1910), první diplomovaný pilot české národnosti (pilotní zkoušku složil roku 1911). [16] Vladimír Čech (Peruc 1848 Reichengall 1905) Od roku 1875 byl učitelem Rolnické školy, později majitelem továrny na kachlová kamna. Jeho bratr byl básník Svatopluk Čech. Psal naučné články, básně i beletrii uveřejňované pod pseudonymy. Byl redaktorem a vydavatelem literárního měsíčníku Květy. Starosta města v letech Jeho hrob se nachází na Moráňském hřbitově. [16] Obrázek 11: Vladimír Čech Titus Krška (Třebíč 1841 Velké Meziříčí 1900) Ve Velkém Meziříčí působil jako městský tajemník. Byl zakladatelem prvního českého dobrovolného sboru hasičů na Moravě. Je autorem několika technických vynálezů (hadicová spojka, posunovací žebřík, kotvice na vytahování hadic) a odborných publikací pro činnost hasičů. Podílel se na vzniku hasičských jednot v mnoha městech i obcích. Od roku 1892 vydával první hasičský časopis Ochrana hasičská a roku 1898 vydal monumentální Hasičskou kroniku. Pohřben je na Moráňském hřbitově. [16] Obrázek 12: Titus Krška 20

21 Jan z Meziříčí (2. polovina 15. století) Stal se zakladatelem meziříčské zvonařské tradice. Své výrobky dodával prakticky na celou západní Moravu. Z jeho velkomeziříčské dílny pocházely například zvony zavěšené na kostelních věžích v Ivančicích, Dačicích, Třebíči, Budkově a Plavči. [16] Františka Stránecká (Velké Meziříčí 1839 Brno 1888) Vystudovala nižší gymnázium, sbírala pohádky a zasloužila se o písemné zachování lidových tradic a zvyků. Žila s rodiči na zámečku v nedaleké Stránecké Zhoři. Manželství se soudním adjunktem Ignácem Kerschnerem jí umožnilo procestovat a poznat především Uhry a Slovácko, které se stalo častým námětem její tvorby. Bývá nazývána moravská Božena Němcová. [17] Obrázek 13: Františka Stránecká Zdroj: Jakub Deml (Tasov 1878 Třebíč 1961) Český básník, tvůrce moderní české básně v próze, překladatel, autor deníkových próz, publicista a nakladatel. Narodil se v rodině rolníka a vesnického kupce. Po maturitě na gymnáziu v Třebíči vstoupil do brněnského semináře. V roce 1902 byl vysvěcen na kněze. [18] 1.3 Zámek Velké Meziříčí Základní informace Muzeum Velké Meziříčí je příspěvkovou organizací Města Velké Meziříčí a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Muzeum sídlí v pronajatých prostorách zdejšího zámku. Ten je od roku 1995 v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein. Muzeum ve své výstavní síni (Galerie synagoga) pořádá pravidelné krátkodobé výstavy. K vidění je zde též stálá expozice Magen David, která mapuje historii Židů ve Velkém Meziříčí. Galerie se nachází na ulici Novosady 1146/79. 21

22 Muzeum spravuje, shromažďuje, odborně využívá a zpřístupňuje sbírky převážně regionálního charakteru (přírodovědné a historické). Menší část tvoří oddělení pozemních komunikací. Vedle vlastní vědeckovýzkumné činnosti zajišťuje Muzeum služby pro veřejnost v odborné muzejní knihovně, dále pak průvodcovské služby v expozicích i ve městě. Výsledky činnosti jsou zprostředkovávány veřejnosti formou expozic a výstav. Kromě toho jsou pořádány i další kulturní a společenské akce. [19] Otevírací doba a vstupné Zámek Velké Meziříčí byl v roce 2009 veřejnosti zpřístupněn od do Tabulka 1: Otevírací doba zámku leden - duben květen a říjen* červen - srpen září listopad - prosinec ZAVŘENO o víkendech a svátcích 10:00-12:00 13:00-16:00 Út - Ne 9:00-12:00 13:00-17:00 Út - Ne 9:00-12:00 13:00-16:00 ZAVŘENO Zdroj: *V květnu a říjnu v úterý až pátek jen pro objednané skupiny minimálně 15 osob Tabulka 2: Vstupné Trasa A Trasa B Plné 60 Kč 30 Kč Snížené (děti, studenti) 30 Kč 15 Kč Senioři 40 Kč 20 Kč Skupinové MŠ 8 Kč Při akcích bude vstupné upraveno dle druhu akce Zdroj: Příplatek 100% mimo pracovní dobu v sezóně. Mimo sezónu 300%. 22

23 Cizojazyčný výklad (po předchozí dohodě) 100%. Doprovodný program při prohlídce je 10 Kč. Vstup zdarma mají děti do 6 let, pedagogický dozor. Po předložení průkazu je vstup zdarma poskytnut: osobám ZTP a ZTP/P, členům Asociace muzeí a galerií v ČR, Spolku saských muzeí, novinářům (jen po předchozí domluvě s vedením muzea, musí se jednat o služební návštěvu), pracovníkům NPÚ, členům Zväzu múzeí, členům sdružení FOD. [19] Historie a současnost zámku Zámek, původně hrad, byl vybudován v první polovině 13. století, nepřímo je doložen k roku 1236, kdy se jako svědek uvádí Budislav z Meziříčí, příslušník významného moravského rodu erbu křídla (pánové z Meziříčí, z Lomnice, z Tasova,), který kolonizoval tuto oblast. Pánové z Lomnice drželi Meziříčí do konce 14. století. Dali městu i svůj znak: sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. Obrázek 14: Zámek nádvoří Zdroj: V druhé polovině 14. století byl zámek rozšířen o křídlo na severní straně, jehož existenci dnes připomínají pouze sklepy pod vnitřním nádvořím zámku. Na počátku 15. století se vlastníci hradu, páni z Kravař, zaměřili na vybudování mocně opevněného předhradí. V první polovině 15. století, kdy se majiteli stávají opět pánové z Lomnice, byla upravena i jeho vnitřní část. Přestavba středověkého hradu na sídlo zámeckého charakteru se uskutečnila během první poloviny 16. století. Tuto radikální dlouhodobou stavební akci dokončil známý renesanční stavebník Jan z Pernštejna, který v letech Meziříčí vlastnil. V druhé polovině 16. století nechala majitelka zámku Alena Meziříčská z Lomnice upravit vstupní část předzámčí, což potvrzují znaky a pamětní nápis s letopočtem 1578 na věžové bráně. Ve vnitřním nádvoří byla ve skále vylámána studna. Byly také upraveny interiéry vnitřního zámku, výzdobu prostoru nádvorní lodžie doplnila fresková ornamentální výmalba doplněná o iluzivní edikuly se znaky stavebníků. Obrázek 15: Zámek Zdroj: 23

24 Pronikavá barokizace zámku se uskutečnila za dědiců Arnošta Františka hr. Ugarte, jimiž byli jeho synové Jan a František Ferdinand. V roce 1723 zámek vyhořel, a tak započala jeho rozsáhlá přestavba. Hrubou stavbu provedli velkomeziříčští poddaní, dokončil ji v průběhu roku 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Přestavbou vzniklo především dnešní vstupní křídlo vnitřního zámku. Počátkem 20. století bylo znovu vyzděno západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Byla také snesena barokní báň nad vstupním rizalitem. V současné době se zámek průběžně opravuje. [19] Zámecký areál Součástí areálu zámku je rozlehlý zámecký park. Od zámeckých budov odděluje park rybníček Ochraneček, který je pozůstatkem hradního příkopu. Park byl založen v 18. století na místě starší obory. Středem parku prochází dubová alej, která dnes ústí do lesa. Zaujmou zde i jedle obrovské. Při vstupu do parku nemůžeme přehlédnout starou lípu velkolistou. Cestou parkem směrem k dálničnímu mostu narazíme na krytý dřevěný most. Jako zástupce celé škály podobných mostů, které se v okolí stavěly až do poloviny 20. století, sem byl přenesen z obce Krásněves. Obrázek 16: Zámecký park Zdroj: Zámecký park přerušuje dálniční most Vysočina, který v těchto místech vede přes hluboké údolí řeky Oslavy. Na dálnici D1 je nejvyšším a druhým nejdelším mostem. Výška mostovky je 77 metrů nad údolím. Ve skutečnosti jsou to vlastně dva souběžné mosty, stočené do mírného oblouku. Most byl postaven v letech Nad železobetonovými pilíři je umístěna vlastní mostní konstrukce z oceli, která váží 6 tisíc tun. [20] Prohlídkové trasy Trasa A: Tato základní trasa má dvě části, které jsou v ceně jedné vstupenky. První část (cca ½ hodiny) probíhá ve stylově zařízených zámeckých pokojích, v doprovodu průvodce. Druhá část se pak odehrává v muzeu, které má své expozice ve druhém patře zámecké budovy. Tato část prohlídky je individuální, průvodce poskytuje výklad na požádání. 24

25 Trasa B: Tato zkrácená trasa nabízí výstavy a expozice muzea ve druhém patře zámku. Návštěvník se nepodívá do stylově zařízených zámeckých pokojů, které nabízí trasa A. [19] 1.4 Velké Meziříčí a okolí Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko Mikroregion zaujímá značnou část Českomoravské vrchoviny. Je tvořen 55 obcemi, které jsou soustředěny kolem větších obcí mikroregionu měst Velkého Meziříčí, Velké Bíteše a dále městysů Měřína a Křižanova. Východní část mikroregionu leží na území Jihomoravského kraje. Mikroregion protíná od západu k jihovýchodu nejdůležitější dopravní tepna ČR, dálnice D1. Díky této dopravní tepně je mikroregion snadno dostupný ze všech částí České republiky. Malebná krajina mikroregionu je vyhledávaná především milovníky zachovalé přírody turisty, cykloturisty, houbaři a v zimě především milovníky lyžování. Terén je rozčleněný táhlými kopci, údolími řek a množstvím lesů. Je přístupný nejen zdatným turistům, ale vhodné lokality k procházkám a lehčím túrám tu najdou senioři i rodiny s dětmi. Pro krajinu jsou také charakteristické rybníky, z nichž nejstarší byly zakládány již ve 13. století. Značná část území mikroregionu má statut chráněných území. Jsou zde místa s původní vegetací, vzácnými druhy rostlin a živočichů, jsou zde skalní útvary a rašeliniště. Na své si přijdou i milovníci památek. V každé obci najdeme kapličku nebo zvoničku, kamenné a kovové kříže, smírčí kameny, ve větších obcích pak kostely a fary. Nepovšimnuty nezůstanou ani větší památné stavby zbytky hradů, tvrzí, zachovalé církevní stavby i zámky. Pro turisty i ostatní návštěvníky je mikroregion velmi dobře připraven, čekají na ně ubytovací a stravovací zařízení, informační turistická střediska. Obyvatelé obcí mikroregionu žijí bohatým kulturním i společenským životem, o čemž svědčí množství různých tradičních akcí, které jednotlivé obce pořádají. [21] 25

26 1.4.2 Zajímavá místa v okolí Velkého Meziříčí Přírodní park Balinské údolí Přírodní park byl založen v roce 1984 jako tzv. oblast klidu. Pozdější změnou legislativy byla oblast klidu převedena do kategorie přírodního parku. Balinské údolí se nachází na západním okraji města Velké Meziříčí. Údolí meandrující říčky Balinky je cenné hlavně z krajinářského hlediska. Oblast je vhodná nejen pro pěší turistiku, ale i pro cykloturistiku a v zimě běh na lyžích. Rozmanitost prostředí se odráží v druhové bohatosti fauny, zejména ptáků. K těm vzácnějším patří ledňáček říční nebo datel černý. [22] Naučná stezka Šebeň Stezka se nachází asi 1 km západně od obce Dobrá Voda. Je dlouhá 3 km, vede lesními porosty středem Přírodní památky Šebeň a je na ní 10 zastavení s informačními tabulemi, které mapují život mravenců pospolitých. Stezka není okružní a terén je poměrně svažitý. [23] Tvrz v Tasově Tvrz byla vystavěna v době, kdy Tasov byl střediskem panství. Poprvé se připomíná v roce 1390 jako sídlo místních vladyků. Byla nazývána Hrádkem. Zbytky tvrze se dochovaly na levém břehu místního potoka Polomu. [24] Kostel sv. Jana Křtitele v Měříně Kolem roku 1250 byla vybudována románsko-gotická trojlodní bazilika. Ve 2. polovině 14. století byla přistavěna další část. V roce 1575 byly v mariánské kapli provedeny dodnes dochované nástěnné malby. Stávající věž tvoří dominantu městyse. V roce 1858 byl odkryt západní portál, pocházející z doby vzniku kostela, který je nejcennější částí objektu. [14] Zámek Budišov Zámek se nachází na místě původní vodní tvrze ze 13. století, přebudované v 16. století na renesanční zámek. Dnešní podobu získal za přestavby ve 20. letech 18. století. Moravské zemské muzeum získalo zámek do správy v roce Veřejnosti přístupná část zoologického depozitáře představuje nejstarší kolekce vycpanin a trofeje z loveckých výprav. [25] 26

27 Rozhledna Ocmanice Rozhledna je 15 m vysoká dřevěná stavba ve tvaru osmibokého jehlanu s vnitřním kovovým schodištěm. Vyhlídková plošina je ve výšce 8 metrů a poskytuje sice krásný výhled, ale jen na blízké okolí. Veřejnosti byla zpřístupněna v roce [6] Křižanov Zámek a Kostel sv. Václava Zámek byl vystavěn v renesančním slohu roku Na tom místě stál starý hrad. Zachovala se z něho zeď napravo při vchodu, na níž byly nedávno odkryty zachovalé fresky. První písemná zmínka o farním kostele je z roku Dochovaný gotický presbytář v kostele sv. Václava pochází pravděpodobně až z 15. století. Na severní fasádě kostela bylo při posledních opravách objeveno zachovalé románské okno. [26] Hrobka knížat z Lobkovic s kaplí Sedmibolestné Panny Marie v Netíně Hrobku nechala v letech postavit kněžna Leopolda z Lobkovic. Jako poslední do ní byla pochována v roce 2000 hraběnka Josefina Podstatzká-Lichtensteinová, restituentka zámku ve Velkém Meziříčí. Novogotická stavba se skládá z vlastní hrobky a z kaple Sedmibolestné Panny Marie. Ke kapli vede lipová alej. [24] Vodní nádrž Mostiště Jedná se o vodní nádrž, která slouží jako hydroelektrárna a protipovodňová hráz. Pomáhá se zavlažováním okolí a je zásobárnou pitné vody. [27] Strašidelný zámek DraXmoor Dolní Rožínka Jde o ojedinělý zábavný projekt unikátní nejen v České republice. Původně budova sloužila jako zámecká sýpka a první zmínky o ní nalezneme již ve 14. století. Zámek návštěvníkům představuje strašidelně-fantastickou expozici kombinovanou atraktivními exponáty, originálními sklepními prostory a středověko-pohádkovým tržištěm. [28] Westernové městečko Šiklův mlýn Je to největší přírodní zábavní areál v České republice. Kombinace kvalitního ubytování, zábavy a krásné přírody z něj dělá ráj pro rodinnou dovolenou s dětmi. V areálu probíhají atraktivní westernová vystoupení. [28] 27

28 1.4.3 Sport ve městě a okolí V letním období je otevřeno místní nekryté koupaliště. Tenis je možno hrát na místních kurtech. Za deštivého počasí můžeme navštívit některé z fit center, lezeckou stěnu, sportovní halu nebo happy squash club. Ve městě se nachází solná jeskyně, kde lze v klidu relaxovat. V zimě je možné navštívit sjezdovku na Fajtově kopci. Pro milovníky běhu na lyžích bývá upraveno 40 km tratí v okolí sjezdovky a nejbližších vesnic. Na zimním stadionu se konají veřejná bruslení. Pro milovníky cykloturistiky je tu možnost vydat se po Mlynářské stezce. Jedná se o nadregionální cyklistickou trasu, která začíná v Novém Městě na Moravě a končí v rakouském Hardeggu. Mlynářská stezka vede i přes Velké Meziříčí a mapuje historii mlynářství. 1.5 Teorie marketingového průzkumu Marketingový výzkum je v současné době neodlučitelnou součástí při tvorbě marketingových strategií. Marketingový průzkum je shromažďování a vyhodnocování informací, jež vedou k pochopení požadavků trhu. Podstatou marketingového výzkumu je poskytnutí objektivních, relevantních, kvalitních a aktuálních informací. Základní přístupy marketingového výzkumu: Kvalitativní výzkum hledá odpovědi na dotazy: Proč? Jak? Zjišťuje příčiny a důvody chování lidí. Důraz je kladen na podrobné prozkoumání názorů představitelů cílové skupiny a na zkoumaný problém. Mezi hlavní metody průzkumu patří: individuální hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory a projekční techniky. [29] Kvantitativní výzkum hledá odpovědi na dotazy typu: Co? Kolik? Jak často? Zkoumá postoje, přístup a názory zákazníka ke konkrétním výrobků nebo službám. Je prováděn ve větším počtu respondentů. Informace nabízí v měřitelných jednotkách, které je možné zobrazit v grafech a tabulkách. 28

29 Mezi hlavní metody průzkumu patří: písemné, telefonické, osobní, elektronické dotazování a pozorování. [29] 29

30 2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 2.1 Sběr sekundárních dat Dostupné statistiky návštěvnosti zámku Velké Meziříčí V této kapitole jsme se zabývali statistikami, které se týkají zámku ve Velkém Meziříčí. Data, tabulky a grafy zobrazují turistickou sezónu roku 2006, 2008 a Oproti roku 2005, kdy muzeum navštívilo celkem osob, byla v roce 2006 návštěvnost nižší. Celkově muzeum navštívilo osob (v této hodnotě je uvedena i návštěvnost Galerie synagoga osob). Podstatný podíl na poklesu návštěvnosti mělo počasí, které na začátku léta dosahovalo vysokých teplot a tak návštěvnost v prvních šesti týdnech byla výrazně nižší. Během celého roku 2008 navštívilo trasu A (stylově zařízené pokoje a muzeum) a trasu B (pouze muzeum) osob. Dalších 900 osob navštívilo zámek při konání 2. ročníku Evropského festivalu filozofie a návštěvníků se přišlo podívat na Historické slavnosti 600. Tyto údaje nejsou v grafu č.1 zahrnuty. Návštěvnost v roce 2008 měla stoupající tendenci již v první čtvrtině roku. Jak se předpokládalo, byl zájem o nově zpřístupněné expozice i o akce, které byly pořádány v rámci oslav 600. výročí města. Vzestupnou tendenci návštěvnosti zaznamenala i Galerie synagoga. V roce 2008 zavítalo do muzea a galerie celkem návštěvníků, kteří si prohlédli nejen expozice, ale také si nenechali ujít akce, které muzeum pořádalo. Pro porovnání je zde uvedena návštěvnost z let 2006, 2008 a V roce 2006 také došlo k výměně ředitele. Veškeré informace a data o návštěvnosti za rok 2006, 2008 a 2009 vychází z výročních zpráv Muzea Velké Meziříčí. 30

31 Tabulka 3: Výstava Krása historických zbraní a zbroje návštěvnost vstupné červen červenec srpen září Celkem plné poloviční rodinné dospělí rodinné děti neplatící celkem Tabulka 4: Návštěvnost muzea v roce 2006 (nezapočítána návštěvnost Galerie synagoga) vstupné květen červen červenec srpen září Říjen Celkem plné poloviční snížené rodinné dospělí rodinné děti MŠ neplatící celkem ) Návštěvnost v roce 2008 prohlídkové trasy A, B Graf č. 1 zobrazuje vývoj návštěvnosti v jednotlivých měsících roku Zaměřuje se na trasu A a B. V měsíci květnu byla návštěvnost o 79 účastníků vyšší než v červnu. Červenec byl nejnavštěvovanějším měsícem sezóny. Na zámek zavítalo 1863 návštěvníků, což bylo pravděpodobně způsobeno dovolenými a letními prázdninami. Od července měla návštěvnost klesající tendenci. Z grafu je patrné, že zcela nejmenší návštěvnost byla na konci turistické sezóny v říjnu (447 osob). Po červenci byl nejnavštěvovanějším měsícem květen (1 097 osob). Na třetím místě v návštěvnosti byl měsíc srpen (1 053 osob), na čtvrtém místě červen (1 018 osob). Květen (1 097), červen (1 018) a srpen (1 053) byly v návštěvnosti velmi podobné. 31

32 Graf 1: Vývoj návštěvnosti v roce 2008 trasa A,B Vývoj návštěvnosti r trasa A,B vývoj návštěvnosti květen červen červenec srpen září říjen 2) Podíl návštěvníků dle prodaných vstupenek (2008) V grafu č. 2 můžeme vidět podíl návštěvníků dle prodaných vstupenek. 36 % osob zaplatilo poloviční vstupné. 33 % návštěvníků neuplatnilo žádnou slevu. 18 % představuje návštěvníky, kteří za prohlídku neplatili. 11 % všech osob zaplatilo snížené vstupné za trasu A 40 Kč a za trasu B 20 Kč. Mateřské školy (2 %) za prohlídku platily 8 Kč. Graf 2: Podíl návštěvníků, dle prodaných vstupenek Podíl návštěvníků - dle prodaných vstupenek 2% 18% 33% 11% 36% Plné Poloviční Snížené MŠ Neplatící 32

33 3) Podíl návštěvníků dle prohlídkových okruhů (2008) Z grafu č. 3 můžeme vyčíst, že 76 % ze všech prováděných prohlídek bylo uskutečněno na prohlídkové trase A (stylově zařízené zámecké pokoje, muzeum). 24 % připadá na trasu B (pouze muzeum). Graf 3: Podíl návštěvníků dle prohlídkových okruhů Podíl návštěvníků - dle prohlídkových okruhů 1 474; 24% 4 747; 76% Trasa A Trasa B 4) Návštěvnost v roce 2009 prohlídkové trasy A, B V grafu č. 4 můžeme vidět vývoj návštěvnosti v jednotlivých měsících za rok Je zde uvedena trasa A i B zároveň. Počet návštěvníků, kteří navštívili alespoň jednu z nabízených tras je V této hodnotě nejsou započítány akce, které například probíhaly v zámeckém areálu či na nádvoří. Pro zajímavost můžeme uvést návštěvnost z 5. až 6. září, kdy v areálu probíhal Zámecký den, který odhadem navštívilo osob, dále Evropský festival filozofie (6. a 7. června), Trofeo Niké Bohemia 2009 (21. června), koncert Geneze (27. srpna), kdy na tyto akce zavítalo odhadem 1084 osob. Nejvyšší návštěvnost v roce 2009 byla v červenci. Na zámek zavítalo návštěvníků. Po červenci následoval červen (1 287) a květen (1 151). Nejmenší návštěvnost zaznamenal měsíc říjen (746). V roce 2009 byl zámek veřejnosti zpřístupněn 160 dní. Průměrný denní počet návštěvníků je tedy

34 Graf 4: Vývoj návštěvnosti v roce 2009 trasa A, B Vývoj návštěvnosti r trasa A,B květen červen červenec srpen září říjen 5) Podíl návštěvníků dle prodaných vstupenek v roce 2009 V následujícím grafu můžeme vidět, jaké vstupné zaplatili návštěvníci zámku. 36 % všech návštěvníků neuplatnilo žádnou slevu. 30 % osob zaplatilo poloviční vstupné, 19 % všech osob za prohlídku neplatilo. 13 % návštěvníků získalo sníženou cenu za vstupenku a 2 % představují skupinové vstupenky. Graf 5: Podíl návštěvníků dle prodaných vstupenek Podíl návštěvníků - dle prodaných vstupenek 2% 19% 36% 13% plné vstupné snížené neplatící 30% poloviční skupinové vstupné - MŠ 6) Podíl návštěvníků dle prohlídkových okruhů v roce 2009 Trasu A (stylově zařízené pokoje a muzeum) si v roce 2009 vybralo 85 % návštěvníků. Trasu B (pouze muzeum) navštívilo 15 % osob. 34