Srovnání moderních teorií vyrovnávacích mechanismů platební bilance

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství Srovnání moderních teorií vyrovnávacích mechanismů platební bilance bakalářská práce Autor: Lukáš Veitz Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2013

2 Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. Lukáš Veitz V Praze, dne

3

4 Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Zdence Vostrovské, CSc. a panu PhDr. Ing. Martinu Janíčkovi za jejich cenné rady a podněty, které mi poskytli v průběhu práce.

5 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá teoriemi vyrovnávacích mechanismů platební bilance. Jednotlivě prezentované teorie porovnává s vyrovnávacími mechanismy platební bilance České republiky v období V práci se pracuje zejména s monetárním a keynesovským přístupem k platební bilanci, důchodovým, kurzovým, a monetárním vyrovnávacím mechanismem, a v neposlední řadě s reálným měnovým kurzem a paritou kupní síly. Ke znázornění souvislostí teorií a reality jsou využívány metody indukce a dedukce - vždy tak, aby z nich byly zřetelné jejich spojitosti či naopak sporná místa. U všech teorií jsou vysvětlovány jejich hlavní principy fungování a následně je zhodnocováno, zda-li je možno využít je pro popis a vysvětlení vývoje platební bilance ČR. Práce obsahuje řadu tabulek a grafů, které jsou často výchozími body pro posouzení míry relevantnosti jednotlivých teorií. Klíčová slova teorie platební bilance, vnější ekonomická rovnováha, vyrovnávací procesy, IS-LM-BP model, K-M model JEL klasifikace B310, E120, E420, E580

6 Abstract This thesis deals with the theories of the balance of payments adjustment mechanisms. Individually presented theories are compared with adjustment mechanisms of the Czech Republic in the period In the paper, especially the monetary and Keynesian approaches to the balance of payments are applied. There are used income adjustment mechanism, exchange rate adjustment mechanism and monetary adjustment mechanism or real exchange rate and purchasing power parity as well. To show the connections between the theories and the reality the methods of induction and deduction are applied, always in the way to emphasize, whether the real development and theoretical interpretation are aligned or not. In case of all the theories, there are explained their main principles and subsequently it is assessed, whether they can be used to describe and explain sufficiently the development of the balance of payments of the Czech Republic. The paper includes a series of tables and diagrams that are often the starting base for assessing the relevance of individual theories. Key words balance of payments theory, external balance of economy, adjustment processes, IS-LM-BP model, K-M model JEL Classification B310, E120, E420, E580

7 Obsah Úvod Platební bilance Vnější ekonomická rovnováha Teoretické přístupy k platební bilanci Keynesiánský přístup k vyrovnávání platební bilance a důchodový vyrovnávací proces výkonové bilance Důchodový mechanismus v ČR IS-LM-BP model, Mundellův-Flemingův model Kurzový vyrovnávací mechanismus Kurzový vyrovnávací mechanismus v souvislosti s platební bilancí ČR Reálný měnový kurz a parita kupní síly Big Mac Index Monetární vyrovnávací mechanismus Polakův model Johnsonův model Syntéza keynesovského a monetárního přístupu k platební bilanci Změna veřejných výdajů Změna devizového kurzu Změna peněžní zásoby Závěr Zdroje... 54

8 Úvod Problematika platební bilance je důležitou součástí ekonomické teorie. S platební bilancí je spojována vnější ekonomická rovnováha, která má v makroekonomické analýze malé otevřené ekonomiky - jakou je Česká republika - obzvláště důležité postavení. Jelikož je rovnovážný vývoj ideální variantou jakékoliv ekonomiky, která se tím pádem vyznačuje rovnováhou vnitřní i vnější, je snahou mnoha centrálních bank prostřednictvím svých politik udržovat obě rovnováhy či dopomáhat ke znovunastolení rovnovážných situací v případech, kdy se ekonomika od nich odchýlí. Vzhledem k tomu, že Česká republika prošla z pohledu centrální banky a samotné platební bilance poměrně zajímavým vývojem, nabízí se touto problematikou zabývat hlouběji, což bude také provedeno v následujících kapitolách vždy ve vztahu ke konkrétní zkoumané teorii. Přestože jsou teoretické modely silným zjednodušením reality, v ekonomii dochází k jejich častému využívání. V ekonomické teorii můžeme rozlišit čtyři základní mechanismy nápravy nerovnováhy platební bilance důchodový, kursový, monetární a cenový. Ačkoliv se obecně předpokládá, že důchodový, cenový a monetární mechanismus jsou vhodné pro ekonomiky s pevným měnovým kurzem, v práci jsou konfrontovány reálné popřípadě potenciální situace i v režimu volného měnového kurzu. Keynesovským pohledem zprostředkovaným skrze důchodový vyrovnávací mechanismus a IS-LM-BP model bude ukázáno, že pokud jsou definovány předpoklady velmi přísně a specificky, může se stát, že teorie a realita od sebe budou poměrně vzdáleny. Nicméně naopak za definování poměrně uskutečnitelných podmínek, mohou teorie (konkrétně např. důchodový mechanismus) naopak zafungovat poměrně dostatečně. Režim volného měnového kurzu je naopak přímo stavěný nejsilnějšímu působení kurzového vyrovnávacího mechanismu, kdy dochází ke změnám nominálního kurzu. V této části práce jsou představeny jednotlivé teorie pojící se s měnovým kurzem a s ním souvisejícím mechanismem. Aby byla problematika měnového kurzu ucelená - a jelikož je teorie parity kupní síly jednou ze základních ekonomických teorií, která je navíc silně spjata s platební bilancí, zaměřil jsem se na ni i já v další části své práce, kde je poukazováno na odchylky reálného kurzu od jedné. V této části je dále prezentován nejznámější index parity kupní síly Big Mac Index, na kterém jsou odchylky od parity kupní síly dokazovány. 8

9 Další část práce se věnuje monetárnímu přístupu k platební bilanci. V tomto teoretickém konceptu je mimo přiblížení zákadních rysů, stejně jako v ostatních částech konfrontována jejich vhodnost či nevhodnost ve vztahu k ČR. V závěrečné části práce jsou porovnávány a následně spojovány dva odlišné teoretické přístupy k platební bilanci keynesovský a monetární. Po představení jejich základních rysů jsou oba přístupy zkoumány (již uceleně propojené) na vývoji ČR a její platební bilance, přičemž jsou z pohledu K-M modelu znázorňována jednotlivá období, která jsou co nejvhodněji oddělena svou charakteristikou od období dalších, tak aby byl umožněn být jejich vývoj zobrazen co nejvěrohodněji. Veškerá zjištění, ke kterým bylo dospěno v průběhu práce, jsou zrekapitulována v závěru. 9

10 1 Platební bilance Platební bilancí máme na mysli výkaz, který pro dané období systematicky shrnuje veškeré ekonomické transakce mezi rezidenty a nerezidenty. Jelikož se jedná o bilanci, jejím obsahem je kreditní a debetní strana. Každá operace je zanášena na obě strany ve stejné výši. Vzhledem k zásadám podvojného účetnictví, se tedy suma všech kreditních položek musí rovnat sumě debetních položek. Kreditní stranu tvoří položky spojené s prodejem aktiv (reálných či finančních) nerezidentům. 1 S takovýmto prodejem vzniká současný či budoucí zisk z deviz a jejich následná nabídka na devizovém trhu. Analogicky, debetní stranu tvoří položky spjaté s nákupem aktiv od nerezidentů. S tímto nákupem se pojí současné či budoucí očekávané odevzdání deviz. Základním příkladem kreditní strany může být vývoz zboží, kdy exportér dostal za své zboží v zahraničí devizy, které následně směnil za domácí měnu. Dalším vhodným příkladem může být zahraniční investor, který zainvestoval v domácí ekonomice. Jako základní příklad debetní strany může být uveden dovoz zboží. Dalším příkladem je nákup zahraničních akcií rezidenty. Přesné definování platební bilance zní systematický účetní výkaz, který souhrnně zachycuje veškeré ekonomické transakce mezi rezidenty domácí země a rezidenty ostatních zemí (čili mezi devizovými tuzemci a cizozemci), které se uskuteční za určité období, zpravidla jednoho roku. 2 Ekonomickou transakcí rozumíme směnu ekonomického statku, aktiva či služby za platbu, příjem peněz nebo jiný ekonomický statek, službu či aktivum. 1.1 Vnější ekonomická rovnováha Jak již bylo nastíněno výše, ekonomická vyrovnanost platební bilance má odlišný charakter než vyrovnanost účetní. Účetní vyrovnanost je díky podvojnému vykazování účetnictví zachována vždy, ta sama o sobě ale vnější rovnováhu ekonomiky znamenat nemusí. Samotným vymezením vnější rovnováhy máme zpravidla na mysli rovnováhu platební bilance a analogicky vnější nerovnováhou rozumíme nerovnováhu platební bilance. 3 1 Durčáková, Mandel, 2010, str Durčáková, Mandel, 2000, str Mandel, Tomšík, 2003, str

11 Pojem vnější rovnováha úzce souvisí s rovnováhou vnitřní, 4 kterou ovlivňují vnitřní faktory domácí ekonomiky jako např. změny HDP, nezaměstnanost a inflace. Obě rovnováhy na sebe mají vliv a lze z nich (jako z celku) odvodit současný a zároveň odhadovat pravděpodobný budoucí vývoj ekonomiky. Obecně uznávanou definicí vnější rovnováhy můžeme rozumět trvale udržitelnou strukturu finančních a reálných toků mezi domácí ekonomikou a zahraničím, která do budoucna nezakládá potřebu změny měnového kurzu, důchodu, cen, peněžní zásoby nebo úrokových sazeb. 5 Lehce pozměněná definice 6 ji popisuje jako stav, kterého je dosaženo za situace, když běžný účet platební bilance není v tak velkém deficitu (resp. přebytku), který by ohrožoval schopnost země splatit v budoucnu své zahraniční závazky (resp. není ohroženo splacení závazků, které mají subjekty vůči dané ekonomice). V souvislosti s těmito dvěma definicemi lze poukázat na ne zcela zřetelně vymezený pojem vnější ekonomické rovnováhy. I přesto ale obě definice obsahují společné prvky, kterými jsou udržitelnost a stabilita určitého stavu a zároveň omezené 7 možnosti ekonomik. Pro zachování principů vnější ekonomické rovnováhy těchto definic si ekonomiky mohou vypůjčovat (resp. půjčovat jiným ekonomikám) pouze tolik, kolik je v jejich silách. Pokud bychom ale chtěli porozumět makroekonomickým souvislostem platební bilance hlouběji, bylo by vhodné analyzovat přímo i strukturu vnější rovnováhy, než vnější rovnováhu samu o sobě. Dalším alternativním přístupem pro definování jednotlivých příčin nerovnováhy (a jejich případných náprav) je statistika zahraniční zadluženosti. Za žádoucí strukturu vnější ekonomické rovnováhy lze považovat takovou situaci, kdy je země dlouhodobě nezávislá na cizím kapitálu a tato nezávislost je předpokládána i do budoucna. 8 Platební bilance není pouhým účetním výkazem, z jejích dat lze vyčíst mnoho makroekonomických souvislostí. Tvarem vnější ekonomické rovnováhy rozumíme rozložení přebytků a deficitů mezi běžný účet a finanční účet. Vyrovnané mohou být situace, kdy je přebytečný finanční účet vyrovnáván deficitním běžným účtem či analogická situace, kdy je deficit finančního účtu vyrovnáván přebytkem běžného účtu. Z toho vyplývají dva rozdílné typy ekonomik, které mohou být v rovnováze. Přebytkem finančního účtu (který je vyrovnáván deficitem běžného účtu) jsou čistými dovozci kapitálu. Takovéto země mívají zpravidla nízké domácí úspory ve srovnání s domácími investičními příležitostmi. Deficitem finančního účtu (který je 5 Mandel, Tomšík, 2003, str Krugman, Obstfeld, 2000, s Omezenými možnostmi máme na mysli zejm. výpůjční možnosti ekonomiky. 8 Plchová B. a kol, 2006, str

12 vyrovnáván stejně velkým přebytkem běžného účtu) oproti tomu disponují země, které jsou čistými vývozci kapitálu. 9 I přes fakt, že nulová hodnota salda celkové platební bilance nemusí nutně znamenat vnější rovnováhu (dlouhodobou ani střednědobou), v mnoha ekonomických teoriích je podmínka nulové hodnoty tohoto salda považována zároveň za dosažení rovnováhy platební bilance. 10 Jde například o model IS-LM-BP, ve kterém je klíčová právě podmínka BP = Pokud se na problematiku vnější rovnováhy podíváme obrácenou optikou, můžeme si definovat vnější ekonomickou nerovnováhu. Ekonomickou nerovnováhou můžeme chápat situaci, kdy lze očekávat změnu některé z příslušných ekonomických veličin měnový kurs, důchod, ceny, peněžní zásoba, úrokové sazby. Příčinami vnější nerovnováhy bývají tzv. šoky. Ve vztahu k vnější nerovnováze se zpravidla myslí šoky negativní, které vedou k deficitu platební bilance. S klasifikací těchto šoků se čtenář může seznámit např. v knize Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice Teoretické přístupy k platební bilanci V průběhu řady let byly představeny jednotlivé teoretické přístupy k platební bilanci, které se sami o sobě pojí s jednotlivými vyrovnávacími procesy, které (ač jsou v práci zmiňovány odděleně) vždy spoludotvářejí součást problematiky platební bilance jako většího celku. Nejzákladnějšími teoretickými přístupy jsou keynesovský a monetární, které kromě samostatného popisu, včetně vztahu s průběhem platební bilance České republiky, jsou na závěr práce společně srovnávány a zároveň spojovány v rámci syntetického K-M modelu. S keynesovským světem resp. keynesovským přístupem k platební bilance se pojí nejvíce důchodový vyrovnávací proces a IS-LM-BP model, proto je IS-LM-BP (Mundellovu- Flemingovu) modelu v rámci tohoto přístupu věnována i samostatná podkapitola. 9 Holman, 2010, str Mandel, Tomšík, 2003, str Model IS-LM-BP je hlouběji analyzován v kapitole níže, v samotném závěru je poté provedeno srovnání IS- LM-BP modelu s K-M modelem. 12 Mandel, Tomšík, 2003, str

13 2 Keynesovský přístup k vyrovnávání platební bilance a důchodový vyrovnávací proces výkonové bilance Základní myšlenkou keynesovského přístupu k platební bilanci je, že nerovnovážný stav platební bilance má reálné příčiny. S tím související vyrovnávací proces má také zároveň reálné důsledky. Důchodový vyrovnávací proces výkonové bilance (čistého exportu) je jedním z nejcharakterističtějších rysů keynesovského konceptu platební bilance. Mechanismem, který nastoluje rovnováhu je disponibilní důchod, který se zvyšuje (resp. snižuje) podle toho, zda-li se ekonomika nacházela v nerovnováze s přebytkovým (resp. deficitním) saldem výkonové bilance. Mezistupněm tohoto mechanismu je v tomto procesu růst (resp. pokles) agregátní poptávky tak jak je uvedeno na obrázku č. 1. Obrázek č. 1: Působení důchodového mechanismu Aktivní saldo obchodní bilance (+NX) Rostoucí poptávka Rostoucí reálný důchod Růst importu Rovnováh a NX Pasivní saldo obchodní bilance (-NX) Klesající poptávka Klesající reálný důchod Snížení importu Zdroj: Mandel, Tomšík, 2003, vlastní úprava Růst domácí poptávky s sebou často nese setrvávání výrobců na domácím trhu na úkor světového. Spojení rostoucí poptávky po zboží dané země včetně dodatečných transakčních nákladů a značných rizik 13 má za následek snižování exportu. Pokud toto tvrzení zobecníme a abstrahujeme-li od čistě autonomního exportu, dostaneme exportní funkci klesající s růstem důchodu. 13 Např. informační asymetrie, nesprávný odhad budoucího vývoje kursu, dodatečné pojištění, bariéry mezinárodního obchodu. 13

14 EX = ex 0 ex Y Y D + ex YF Y F 14 Kde ex Y a ex Yf jsou parametry citlivosti exportu na domácí měnu I přes zmíněný fakt silných keynesovských předpokladů v tomto modelu je téměř nezbytné provést zjednodušení, které je s keynesovským nahlížením na ekonomický svět v rozporu. 15 Dle keynesiánců jsou investice necitlivé na změnu úrokové míry (resp. jsou citlivé naprosto minimálně), pro naše potřeby je ale výhodnější předpoklad citlivosti úrokové míry v souvislosti se změnami úspor a výdaji státního rozpočtu. Významnou složku důchodového vyrovnávacího mechanismu dále tvoří mezní sklon k importu. Je z něj patrné,,jak velkou část z každé dodatečné jednotky disponibilního důchodu tržní subjekty vynaloží na dodatečný import. 16 V mnohých případech je mezní sklon k importu aproximován na průměrný sklon k importu. Toto zjednodušení ale není vždy správné. Aby bylo platné, musela by být důchodová elasticita importu rovna Z tabulky důchodových elasticit importu je patrné, že tato podmínka by byla dodržena jen v souvislosti s výpočty pouze jediného z autorů 18 Tabulka 2.1: Důchodová elasticita Kreidl Kapička Kapička Hlušek + Singer Holub Tomšík období Důchodová elasticita 1,0 0,905 1,724 0,35 1,36-1,6 0,92-1,44 Zdroj: Vyrovnávací procesy platební bilance a analýza zahraničního obchodu České Republiky v letech Jak již bylo zmíněno (a uvedeno na obrázku č.1), deficit obchodní bilance s sebou nese pokles důchodu, a ten je spjat s nadbytečnými náklady na dosažení rovnováhy. V souvislosti s naším teoretickým vymezením je náklad na vyrovnání (změna důchodu) nepřímo úměrný meznímu sklonu k importu, meznímu sklonu exportu a meznímu sklonu k úsporám. 19 Obecným zjednodušením vztahu mezního sklonu k importu a velikosti země lze konstatovat, že čím větší země, tím menší mezní sklon k importu. 14 Mandel, Tomšík, 2003, str Mandel, Tomšík, 2003, str Mandel, Tomšík, 2003, str Mandel, Tomšík, 2003, str Kreidl, Mandel, Tomšík, 2003, str

15 Pokud je mezní sklon,,příliš nízký může se v některých případech vyplatit spíše náprava nerovnováhy změnou měnového kurzu než prostřednictvím změny důchodu. 20 Největších hodnot mezního sklonu k importu ale dosahují otevřené tranzitivní ekonomiky. Vzhledem k tomu, že je ČR tranzitivní ekonomikou - při dodržení zjednodušeného předpokladu nepřímo úměrného vztahu velikosti nákladu na vyrovnání a uvedených veličin - můžeme konstatovat, že náklady na vyrovnání (resp. jejich velikost) nejsou v případě ČR rozhodující pro přechod ke kursové nápravě. 2.1 Důchodový mechanismus v ČR Jelikož jedním ze základních předpokladů důchodového mechanismu je konstantní cenová hladina, nabízelo by se tomuto mechanismu věnovat pozornost pouze pro období s velmi nízkou inflací. Pokud příznivé hodnoty inflace 21 budeme stále ještě považovat zjednodušeně za (relativně) konstantní cenovou hladinu, mohli bychom vycházet z období let či Zde ale narážíme na problém a to ten, že bychom brali v úvahu období, kdy Česká republika již delší dobu neměla pevný měnový kurs. I přesto, že důchodový mechanismus působí i za podmínek plovoucího měnového kursu, přičemž jsou - stejně jako v systému pevného měnového kursu - změny v celkové platební bilanci vyvolány jak změnami důchodu, tak změnami úrokové sazby, 22 vycházíme-li z nejzákladnějších předpokladů, volný měnový kurz mezi ně nepatří. Pro popsání období s delším časovým horizontem si ale vystačíme i s drobným narušením zmíněných zákl. předpokladů modelu. Přímo z hlediska pevného měnového kurzu by přicházelo brát v potaz pouze období let (mezitím sice centrální banka významně rozšířila oscilační pásmo 23 z 0,5% na 7,5% - resp. dokonce později přímo upustila od režimu pevného měnového kursu), 24 jak ale můžeme vidět z tabulky, tyto roky vykazovaly relativně vysokou míru inflace, což pro změnu neodpovídá předpokladu fixní cenové hladiny. 20 Mandel, Tomšík, Např. okolo 2 %. 22 Tomšík, 2000, str V únoru r V květnu r přešla ČNB na tzv. řízený floating. 15

16 Tabulka 2.2: Míra inflace, vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků v České republice (nárůst v %) ,8 10,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1, ,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 Zdroj: ČSÚ, Makroekonomické údaje vlastní úprava Nicméně i přesto můžeme rok 1997, z hlediska důchodového mechanismu, brát z těchto let jako jemu nejbližší. Jelikož centrální banka v tomto roce obrátila strategii aplikovanou do této doby, 25 po masivní intervenci ve snaze působit proti depreciaci koruny nebyl bezprostředním jevem pokles cenové hladiny, nýbrž pokles reálného HDP. 26 V tomto ohledu se roku 1997 Česká republika chovala v rámci důchodového mechanismu. Dle ČNB 27 po postupném poklesu tempa růstu HDP v průběhu roku a jeho téměř meziroční stagnací, k růstu tempa HDP přeci jen ke konci roku došlo nicméně pouze meziročně ve čtvrtém kvartálu. 28 Česká Republika čelila od třetího čtvrtletí poklesu domácí poptávky, jejíž výše byla výsledkem restriktivních politik zaměřených na obnovu vnější rovnováhy a také na dosažení dezinflačních záměrů ČNB společně s udržitelnými makroekonomickými proporcemi. 29 Nicméně i pro delší období lze vypozorovat jistý vztah mezi vývojem reálného HDP a saldem výkonové bilance (resp. meziročních změn). Z grafu vývoje těchto dvou veličin z let lze vidět, že při reálném poklesu HDP docházelo ke zlepšování salda obchodní bilance, pokud reálné HDP naopak klesalo, výkonová bilance se zhoršovala. Z tohoto vztahu protichůdně jdoucích veličin je tak patrná souvislost mezi výší (růstu či poklesu) HDP a velikostí čistého exportu. 25 Centrální banka v minulosti intervenovala na devizovém trhu prodáváním korun, aby působila proti její apreciaci. 26 Mach, ČNB, Zpráva o inflaci, říjen Tamtéž. 29 Tamtéž. 16

17 Obrázek č. 2: Vývoj reálného HDP a změny ročních sald obchodní a výkonové bilance (mld. Kč) Změna salda výkonové bilance Změna reálného HDP Zdroj: ČNB, ČSÚ, vlastní zpracování Z tabulky sald účtů platební bilance je ale patrné, že ČR měla v letech (dokud ČNB neupustila od pevného kurzu) výkonové saldo stále v záporných číslech, čili z takto stále deficitního vývoje zároveň nelze uvažovat důchodový mechanismus za dostatečný. Často se stává, že důchodový mechanismus nepůsobí úplně - dle těchto dat lze tento předpoklad neúplnosti tržní nápravy výkonové bilance důchodovým mechanismem potvrdit. 30 Tabulka 2.3: Salda účtů platební bilance v letech Běžný účet 13, 3-22,64-36,3-116,5-101,9-43,1-36,6-91,4-101,0-121,4 Obchodní bilance Bilance služeb Výkonová bilance -15,3-39,8-97,6-159,6-145,6-83, 3-65,8-126,8-119,0-74,5 +29,5 +14,1 +48,9 +52,2 +55,9 +60,7 +38,1 +51,1 +54,0 +21,6 +14,2-25,7-48,7-107,4-89,7-22,6-27,7-94,6-65,0-25,9 Zdroj: ČNB, Zprávy o vývoji platební bilance Právě tato neúplnost může vyústit ve snahu centrální banky devalvovat kurz domácí měny s cílem dostat saldo čistého exportu dané země do kladných hodnot. Jelikož je ale ČR malou 30 Mandel, Tomšík, 2003, str

18 otevřenou tranzitivní ekonomikou - a ty mohou být vystaveny vysoce náchylným potížím s deficity výkonových bilancí, pokud nejsou zároveň schopné autonomní export udržet na vysoké výši 31 - centrální banka stojí před otázkou, zda-li dopomoci důchodovému mechanismu prostřednictvím měnové restrikce či devalvací měnového kursu. 32 Měnová restrikce zpomalí reálný růst ekonomiky, obecným negativním důsledkem devalvace je pro změnu zhoršení zahraničních směnných relací a snížení domácí spotřeby. 33 Pravděpodobně právě proto ČNB raději volila možnost měnové restrikce jako odpověď na nárůst nejen deficitu výkonové bilance, ale i deficitu běžného účtu v letech Jelikož má důchodový mechanismus větší význam v jednotné měnové oblasti, 35 pravděpodobně by hrál mechanismus v souvislosti s Českou republikou daleko větší úlohu, pokud by se ČR nacházela v zemích eurozóny. ČR vykazuje dlouhodobě přebytek výkonové bilance, nicméně nachází-li se země v (dlouhodobém) deficitním saldu výkonové bilance, vstup do eurozóny by vzhledem ke zvýšené důvěryhodnosti investorů 36 mohl (a měl) vést k příznivějšímu vývoji platební bilance. Jelikož hraje nejistota významnou roli, jejím zbavením by se mělo dodatečně dospět k růstu objemu exportu. 2.2 IS-LM-BP model, Mundellův-Flemingův model Jelikož je IS-LM-BP jedním z nejpoužívanějších makroekonomických modelů, uvedeme ho i my jako doplňující základní model naší analýzy platební bilance ČR. Souvisí s vnitřní rovnováhou ekonomiky, a tak je vhodné využít jej jako doplňující model ekonomické rovnováhy. IS-LM-BP model je rozšíření IS-LM modelu, který vytvořil J. Hicks, a který zobrazuje rovnováhu trhů statků a služeb (křivkou IS), rovnováhu na trhu peněz (křivkou LM). O jeho rozšíření (o křivku BP zobrazující rovnováhu platební bilance) na námi využívaný model se postarali R. Mundell a M. Fleming 37. Definujme si jednotlivé situace, které mohou v ekonomice nastat, či které centrální banka přímo ovlivňuje. Uvedeme si je nejprve tak, jak jsou uváděny např. i v učebnicových 31 Resp. tempo jeho růstu. 32 Mandel, Tomšík, str Mandel-Tomšík 2003, str Viz tabulka Sald účtů platební bilance. 35 Mandel, Tomšík, 2003, str Např. absence volatility kurzu 37 V případech ekonomik s dokonalou kapitálovou mobilitou se se pracuje přímo s Mundellovým-Flemingovým modelem. 18

19 výkladech Mundellova-Flemingova modelu, až poté budou porovnávány se podmínkami, ve kterých se nacházela ČR - není tedy vyloučeno, že to mohou být situace přímo opačné. Záměrně budeme vycházet z předpokladu dokonalé mobility kapitálu- překážky dokonalé mobilitě bránící tak zkrátka zanedbáme. 38 Prvním případem je změna peněžní zásoby. IS-LM-BP rozlišuje, uplatňuje-li země fixní či plovoucí režim kurzu. Pokud používá země pevný měnový kurz a centrální banka aplikuje restriktivní monetární politiku tak jak tomu bylo v případě ČNB a ČR v letech (potažmo 1997), musí banka intervenovat na devizovém trhu a prodávat svou domácí měnu, aby zamezila tlakům na její apreciaci plynoucí ze zlepšujícího se stavu celkového salda platební bilance. Tímto následným prodejem své vlastní měny ale centrální banka v podstatě provádí monetární expanzi tlačící poté na pokles úrokové míry, která by se měla vracet zpět na původní hladinu - tak jak to můžeme vidět na grafu. Úroková míra v tomto se období ale neudržela dlouhodobě ani krátkodobě na stabilní hladině, takže tento průběh z hlediska úrokové míry znázorňovanému modelu neodpovídá. Od r Česká republika již monetární restrikci nevyužívá, a přesto, že nelze mluvit (v celém období až do r. 2012) o jednoznačné monetární expanzi, odpovídá obecně spíše její definici 39. Zároveň již neaplikovala režim pevného měnového kurzu, proto by ji měl být schopen popsat právě model monetární expanze v režimu volného měnového kurzu. Z něho vyplývá, že po monetárním uvolnění, dojde po posunu LM křivky jihovýchodně k poklesu úrokové míry, jejíž pokles tím pádem povede k odlivu kapitálu do zahraničních zemí, následkem čehož domácí měna oslabí. Díky depreciaci se zvýší čistý vývoz, a tak se posune IS křivka severovýchodně do IS2. V tomto bodě by se měla setkat s již posunutou LM2 křivkou a zároveň i bodem vnější ekonomické rovnováhy na BP křivce. Nová rovnováha odpovídá vyššímu důchodu (tak jako v K-M modelu). 38 Pro zjednodušení BP křivky na horizontální = odpovídající neomezené mobilitě kapitálu musíme zanedbat působení omezujícíh vlivů a existenci transakčních nákladů, zdanění apod. 39 Pokud budeme brát snahu o podpoření ekonomiky snižováním úrokových sazeb za monetární expanze i přes následný relativně slabý dopad na její stimulaci. 19

20 r Obrázek č. 3: monetární restrikce, pevný měnový kurz IS LM2 LM r Obrázek č. 4: monetární expanze, volně pohyblivý kurz IS LM IS2 LM2 BP BP Y Y Celému období monetární expanze za volného měnového kurzu skutečně odpovídá rostoucí produkt 40 a zároveň mu odpovídá klesající úroková míra. Dle IS-LM-BP modelu dále nedojde ke změně platební bilance. Jak můžeme ale vidět z grafu vývoje devizových rezerv, platební bilance (= výše devizových rezerv) jako celek vykazovala vždy změnu jakýmkoliv směrem (z dlouhodobého hlediska se zlepšuje) a úroková míra vykazuje po celé období pravidelný pokles, což předpokladu IS-LM-BP modelu neodpovídá. Největší monetární expanze dosahovala v období hospodářské krize, zároveň v tuto dobu paradoxně ekonomika nevykazovala základní charakteristický důsledek monetární expanze - růst produktu. Nicméně - i přesto, že produkt klesal - lze konstatovat, že monetární opatření alespoň zabránily hlubšímu projevu krize a česká ekonomika z teoretického modelu nevybočila nepříznivým směrem ještě více než tomu tak skutečně bylo. I přes stále klesající úrokové míry se od r stále nedaří markantnějším způsobem zvýšit tempo hospodářského růstu. V r opět nastala protichůdná situace, kdy i při aktivnější monetární politice prostřednictvím klesajících úrokových měr hospodářský růst klesnul do záporných hodnot, jinými slovy - ČR v souvislosti s daty za poslední celoroční období obecnou charakteristiku monetární expanze nenásleduje ani prostřednictvím našeho IS-LM- BP modelu s předpokladem dokonalé kapitálové mobility. 40 Kromě období, kdy se v naší zemi začala projevovat (resp. naplno projevila) ekonomická krize. 20

21 Obrázek č. 5: Vývoj bankovních sazeb Repo sazba (%) Diskontní sazba (%) Lombardní sazba (%) 0 Zdroj: ČNB, ARAD Další změnou, kterou zaznamenáme prostřednictvím IS-LM-BP modelu je změna veřejných výdajů. Jelikož je IS-LM-BP model keynesovským vyjádřením ekonomického světa a v keynesiánství obecně změna veřejných výdajů hrála (resp. hraje) důležitou roli, 41 ukážeme si modelový příklad těchto situací. V případě fiskální expanze či restrikce je samozřejmě opět nutné rozlišovat praktikování režimu měnového kurzu. V případě pevného kurzu dochází prostřednictvím poklesu veřejných výdajů k posunu křivky IS jihozápadně čili k poklesu úrokové míry. Klesající úroková míra má za následek snížení přílivu zahraničního kapitálu, což tlačí na znehodnocení měny. Centrální banka v režimu pevného kurzu zabrání tomuto procesu depreciace prodejem deviz a následným stahováním peněz z oběhu. Toto snižování peněžní zásoby se projeví opětovným růstem úrokové míry a v modelu posunem LM křivky severozápadně do LM2. Výsledný stav je dán bodem, kde se střetávají IS, LM a BP křivky. Nepředpokládá se ale, že by se platební bilance čili křivka BP a její poloha vychýlila od původní rovnováhy, ale produkt za této situace klesá. V letech za fiskální restrikce by mělo v ČR docházet k této situaci, kdy by mělo touto cestou docházet k poklesu domácího produktu. To se také dělo. ČNB po tlacích na depreciaci devizovými intervencemi aktivně došla k související monetární restrikci. Dle modelu touto cestou ale nedochází ke změně platební bilance. Nicméně jak již bylo uvedeno výše, ke změně platební bilance v tomto období docházelo, konkrétně k jejímu zlepšování. 41 Zejména jejich zvyšování. 21

22 V případě režimu volného měnového kurzu dojde k depreciaci domácí měny, která má již volný průchod. Křivka IS by se tak měla posunout jihozápadním směrem stejně jako v režimu pevného kurzu, nicméně poté by se měla zpětně posunout do původní polohy, a tak by nemělo nejen dojít ke změně úrokové míry a důchodu, ale ani v tomto případě by se platební bilance logicky neměla zhoršit ani zlepšit. Při volném měnovém kurzu v případě ČR ale za fiskální expanze 42 docházelo k růstu produktu. IS křivka se také nevracela zpět do původní pozice v plné míře. Vzhledem k tomu, že úrokové míry klesaly - by situaci odpovídalo spíše kdyby se IS křivka posunula ještě níže než do své původní výše. Již dříve zmiňovaný obecný pokles úrokových měr se ale s neměnnou hladinou v modelu také neshoduje. Obrázek č. 6: fiskální restrikce, pevný měnový kurz Obrázek č. 7: fiskální expanze, volný měnový kurz r IS2 IS LM2 LM r IS IS2 LM BP BP Y Y Z výše uvedeného lze konstatovat, že zjednodušený předpoklad, při němž pracujeme s horizontální BP křivkou není příliš vhodný, a proto se hodí uvažovat spíše rostoucí BP křivku. IS-LM-BP model je navíc modelem krátkého období, 43 pro zjednodušení bylo ale pracováno pouze s obdobími, které mají určité společné charakteristiky. Pokud bychom chtěli individuálně pracovat s jednotlivými roky a znázornit je odděleně, vycházelo by spoustu modelových období, 44 které by se sobě v mnoha ohledech podobali, proto jsou jednotlivá období znázorňována jako shluk jednotlivých let a celkové množství je tak redukováno. 42 Uvažujeme-li, že narůstající veřejné výdaje i v nominálním vyjádření můžeme považovat za fiskální expanzi. 22

23 3 Kurzový vyrovnávací mechanismus Kurzový vyrovnávací proces je nejvýznamnější v ekonomikách s volně pohyblivým měnovým kurzem. V případě fixního kurzu bez možnosti ústřední změny je z podstaty věci kurzový vyrovnávací proces blokován, tím pádem jsou uskutečnitelné pouze ostatní vyrovnávací procesy. Při dosahování rovnováhy prostřednictvím měnového kurzu kdy sledujeme elasticity nabídkových a poptávkových funkcí zahraničního obchodu, je nutné přepokládat konstantní cenovou hladinu i reálný důchod, tím pádem je uskutečnitelná změna relativních cen v důsledku pohybu měnového kurzu - a tím i následná náprava výkonové bilance. 45 Nejběžnějším modelem je tzv. přístup z hlediska elasticit, který je spojen se splněním podmínek pro zlepšení výkonové bilance prostřednictvím devalvace či depreciace. 46 Tento přístup zkoumá při nápravě výkonové bilance význam elasticity nabídkových a poptávkových funkcí. Tento přístup z hlediska elasticit 47 však není jediným modelem zhodnocujícím účinnost devalvace na výkonovou bilanci, dalšími přístupy jsou např. teorie absorpce (kritizující devalvaci) či přístup z hlediska reálného měnového kurzu. 3.1 Kurzový vyrovnávací mechanismus v souvislosti s platební bilancí ČR Dle základního předpokladu kurzového vyrovnávacího procesu by se měl deficit výkonové bilance vyrovnávat prostřednictvím následujících kroků. Prvním krokem by měla být změna měnového kurzu, která je vyvolána deficitem či přebytkem výkonové bilance. Dle prvního kroku tohoto teoretického konceptu by měl mít deficit výkonové bilance za následek znehodnocení kurzu koruny. To se také dělo v letech , kdy se deficitní saldo výkonové bilance snižovalo za současného znehodnocování koruny vůči dolaru, ač podléhala ČR v těchto letech relativně vysokým hodnotám inflace (a v r.1996 a 1. pol. r ještě nebyla ČR v režimu floatingu). Pokud se podíváme na hodnoty sald v letech , dle 45 Mandel, Tomšík, 2003, str O rozpracování modelu se nejvíce zasloužili A. Marshall a A. P. Lerner, proto se podmínce nutné pro výhodnost devalvace depreciace říká Marshallova-Lernerova podmínka (M-L podmínka). 47 Často se lze setkat s názvem zkrátka elasticity approach. 23

24 daného teoretického rámce 48 bychom očekávali pokračující znehodnocování měny. To bylo ovšem vystřídáno r opačnou tendencí dlouhodobější apreciací koruny. Pro znázornění vývoje české měny jsou využita pouze data vztahů koruny vůči dolaru a vůči britské libře. 49 Obrázek č. 8: Vývoj měnového kurzu koruny vůči libře a dolaru v letech GBP USD 10 0 Zdroj: ČNB, ARAD - vlastní úprava Z tabulky sald účtů můžeme vidět, že výkonová bilance se dlouhodobě nachází v deficitu v letech a naopak v přebytku v roce 1993, a dlouhodoběji v letech 2005 bez výraznějšího vyrovnání. S ohledem na další části kurzového vyrovnávacího procesu by se dalo předpokládat, že přebytek salda výkonové bilance (nastalý od r. 2005) bude po zhodnocení kurzu v důsledku zlevnění importu 50 a zdražení exportu 51 (alespoň postupně) klesat. Do r ale přebytek výkonové bilance naopak nadále rostl, současně se ale neustále zhodnocoval (kromě nuance v r. 2008) i kurz CZE/USD. Drobné změny v tempu stále se navyšujícího salda výkonové bilance si lze povšimnout v r. 2010, kdy saldo vykázalo relativní pokles, ale průměrný měnový kurz zůstal meziročně nezměněn. 52 Z takto univerzálně 48 Pokud kurzový mechanismus zkoumáme samostatně odděleně od působení ostatních vyrovnávacích mechanismů. 49 I přes o něco nižší vypovídací schopnost byla tato metoda zvolena pro lepší orientaci, jelikož i ze vztahu CZE/USD a CZE/GBP lze vyvodit závěry poměrně silně korelující (jelikož jsou pro ČR jedněmi z nejdůležitějších měn) s efektivním měnovým kurzem. 50 V domácí měně. 51 V cizí měně. 52 Minimální odchylka ročního průměrného kurzu se po zaokrouhlení zanedbala. 24

25 zobecněných závěrů neplyne žádný jednosměrný vztah, ze kterého by šlo dále vycházet, proto je potřeba nejzákladnější předpoklady doplnit o další, dostávající se k problematice hlouběji. Tabulka 3.1: Salda účtů platební bilance v letech Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Výkonová bilance ,3-22,6-36,3-116,5-101,9-43,1-36,6-91,4-101,0-121,4-15,3-39,8-97,6 159,6-145,6-83,3-65,8-128,8-119,0-74,5 +29,5 +14,1 +48,9 +52,2 +55,9 +60,7 +38,1 +51,1 +54,0 +21,6 +14,2-25,7-48,7-107,4-89,7-22,6-27,7-94,6-65,0-25, Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Výkonová bilance -151,2-143,3-61,7-100,3-89,0-113,9-37,0-139,2-104,0-94,0-69,4-22,3 +40,4 +68,2 117,5 103,2 +180,6 54,0 +90,3 +145,8 +13,2 +12,5 +19,4 +34,6 +55,4 +82,0 +27,0 +66,1 +58,4 +49,8-56,2-9,8 +59,8 +102,8 +172,9 +185,2 +207,6 +120,1 +148,7 +195,6 Zdroj: ČNB, Zprávy o vývoji platební bilance (roky ), vlastní propočty a zpracování Důležitou podčástí kurzového mechanismu je tzv. Marshallova-Lernerova podmínka. 53 M-L podmínka říká, že devalvace měny povede ke zlepšení salda výkonové bilance, pokud součet poptávkových elasticit v zahraničním obchodě, tzn. elasticity domácí poptávky po importu a elasticity zahraniční poptávky po domácím exportu, je v absolutní hodnotě větší než jedna. 54 Ačkoliv bezprostředně po depreciaci (či devalvaci) nemusí být tato podmínka v krátkém období splněna, v dlouhém období je podmínka splněna téměř vždy. Lidem nějakou dobu trvá, od rozeznání cenové změny po čas, kdy na ni zareagují. M-L podmínku ale splňují jak vyspělé ekonomiky, tak i tranzitivní ekonomiky. 55 Pokud je M-L podmínka splněna, v dlouhém období se zlepšuje saldo výkonové bilance. V krátkém období, kdy se lidé teprve přizpůsobují depreciaci je nejprve deficit výkonové bilance rostoucí Dále jen M-L podmínka. 54 Mandel, Tomšík, str Gylfason, 1978, str V takovémto krátkém období M-L podmínka tedy splněna není. 25

26 Z obrázku č. 8 lze vidět, že od depreciace v r do snižování deficitu salda výkonové bilance uplynula mnohem delší doba než standardní doba dlouhého období, kdy je možnost nastalé depreciaci se přizpůsobit. 57 Dle těchto základních předpokladů by bilance ČR by odpovídala M-L podmínce pouze pokud bychom předpokládanou elasticitu v dlouhém období rozšířili na extra dlouhé období. Od r dochází k postupnému zlepšování deficitu výkonové bilance při současné apreciaci koruny, což v rozporu s M-L podmínkou není. V r centrální banka zvažovala možnou devalvaci jakožto reakci na neustále rostoucí deficit výkonové bilance. I přesto, že v dlouhém období by devalvace měla vyřešit tehdejší problém deficitu výkonové bilance, České republice by za splnění předpokladu nepružnosti krátkodobé zahraniční poptávky mohla v krátkém období uškodit ještě o to více. 58 Jelikož zahraniční odběratelé zpravidla nemění dodavatele bezprostředně po změně kurzu, 59 dá se předpokládat, že by ČR potvrdila tento častý jev prosazování M-L podmínky až v dlouhém období ne-li ještě později. 60 V relativním souladu s M-L podmínkou 61 je tzv. realokační efekt, 62 který poukazuje na výhodné napravení netržních zásahů 63 v dlouhém období. Stejně tak jako u Marshallovy- Lernerovy podmínky prvotní efekt nemusí být příznivý, i zde se předpokládají bezprostřední negativní efekty, které následují po devalvaci dočasně zvýšená nezaměstnanost a pokles výroby. V dlouhém období se nicméně projeví příznivý důsledek v podobě zvýšení výroby, jež je umožněna na základě komparativních výhod. Naopak teorie absorpce je přístupem, který devalvaci převážně podrobuje kritice. Tvrdí, že devalvace nemůže výkonovou bilanci zlepšit i přes růst reálného důchodu v důsledku devalvování. Tento zvýšený produkt je dle zastánců této teorie po vyprodukování zpětně absorbován a tak ke zlepšení čistého exportu nedochází. Dle teorie absorpce může být devalvace účinná pouze za situace, že se ekonomika nachází pod úrovní potenciálního produktu čili existuje prostor pro zlepšení tempa růstu Považujeme-li za dlouhé období časový úsek delší než 1 rok. 58 Je-li dlouhodobý deficit výkonové bilance považován za problém. 59 Důvodem může být preference stability smluvních vztahů a dlouhodobost smluv ve spojení s novým rizikem s přechodem k novému k dodavateli. 60 Pokud bychom předpokládali, že dlouhá prodleva mezi depreciací až po dosažení elasticity by byla patrná i za situace po centrální změně kurzu devalvaci. 61 Resp. s výhodností devalvace při jejím splnění v dlouhém období. 62 Machlup, Cla, pro-exportní opatření, dovozní přirážky aj. 64 Mandel, Tomšík, 2003, str

27 Teorie absorpce není jediná, která je v teoretickém (či i praktickém) rozporu s devalvací resp. s přístupem z hlediska elasticit. Kritizována bývá zejména pro málo realistický předpoklad konstantní cenové hladiny. Dle této teorie by měla cenová hladina po devalvaci či depreciaci růst ve stejném tempu jako nominální důchod 65 čili reálný důchod by měl zůstat beze změny. Právě růst cenové hladiny je ale považován za nemalé úskalí tohoto přístupu. 66 Devalvace může vyústit ve 3 typy nabídkové inflace, 67 kterými jsou růst domácích cen importu, růst domácích cen exportovatelného zboží a inflací spojenou s indexací mezd. Česká republika splňuje podmínky země, která by měla čelit vysokým inflačním tlakům, jelikož obecně platí podmínky tím vyšší inflace, čím je: větší otevřenost dané ekonomiky vůči zahraničí, menší podíl dané země na světovém obchodě a čím větší podíl importu je tvořen zbožím s obtížnou substitucí doma vyrobeným zbožím. Vzhledem k tomu, že ČR byla v r na úplném počátku transformačního procesu, 68 neměla do té doby žádný podíl na světovém obchodě (což bylo o to více podporováno malou velikosti naší země), navíc pro úspěšné zapojení se do mezinárodního obchodu se musela snažit být ekonomikou otevřenou. Tyto nepříznivé jevy jí tak stavěly do pozice price taker - což bylo dáno právě nulovým podílem na světovém obchodu 69 - dokonale pružnou nabídkou importu. 70 Později v průběhu let síla ČR na poli mezinárodního obchodu po jejím aktivním zapojení se sice rostla, nicméně tyto předpoklady pro zachování pozice price takera byly v mezinárodním měřítku stále dostatečně silné. Právě pozice ČR coby price taker způsobovala i růst domácích cen exportovaného zboží. 71 Po devalvaci (či depreciaci) se domácí exportéři snaží zvýšit domácí ceny na úroveň zahraničních cen (z důvodu zjištění, že zahraniční prodej je pro ně výhodnější než prodej domácí). 72 Uvedené předpoklady můžeme ověřit na situaci v ČR z let , budeme-li vycházet z analýzy T. Holuba 73 dopadů depreciace Kč po uvolnění z fixního režimu. Jak uvádí autor Změny měnového kurzu se nepřelévají do vývozních cen stoprocentně. Růst 65 Resp. s určitým zpožděním, nicméně v krátké době by se měli poměr růstu cenové hladiny a růstu nominálního důchodu vyrovnat. 66 Na které poukazoval např. V. Komárek v r z důvodu nastartování okamžitých inflačních procesů po devalvaci. 67 Mandel-Tomšík, 2003, str V této době došlo k devalvaci kurzu 69 S přibývajícím časem samozřejmě rostoucím. 70 Země v pozici price taker nemají žádnou možnost ovlivnit ceny importy ani zpětně. 71 Holub, 1999, Mandel, Tomšík, Holub,

28 korunových cen vývozu se po zrychlení znehodnocování kurzu o 1% postupně zvýší o 0,52% a zbytek oslabení měny vývozci využijí ke snížení svých devizových cen tedy ke zvýšení své cenové konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. 74 Oproti tomu v souvislosti s růstem cen importu autor došel svým empirickým výzkumem k závěru 75, že Znedhodnocení měnového kurzu se do zrychlení dovozních cen promítne již po 1 až 2 měsících zhruba 65 až 70 %. Celkový součet koeficientů po 10 měsících se tak rovná 0,96. Dovozci tak krátkodobě reagují na znehodnocení (zhodnocení) koruny o 1 % částečným snížením (zvýšením) svých devizových cen (a tedy svých ziskových marží) a ceny dovozu se díky tomu v krátkém období změní jen zhruba o 0,65 až 0,70 %. Po určité době (7 až 10 měsíců však dovozci přizpůsobí své ceny plně (na rozdíl od situace u cen vývozu). 76 Ačkoliv analýza je provedena pouze pro roky , za předpokladu radikálně se neměnících podmínek mezinárodního obchodu 77 z ní lze obecně vycházet i pro roky budoucí. Touto teorií je zároveň vysvětlen problém narážení na předpoklad konstantní cenové hladiny, který byl uveden výše. 3.2 Reálný měnový kurz a parita kupní síly Jako první poskytl relativně uspokojivou odpověď na otázku, co determinuje dlouhodobý devizový kurz, Gustav Cassel, který je považován za zakladatele teorie snažící se tento problém vysvětlit teorie parity kupní síly. Ačkoliv je proti této teorii stále spoustu odpůrců (hlavně z důvodu existence neobchodovatelného zboží a spekulace na devizových trzích, které stojí proti této teorii a částečně znevažují její skutečnou funkčnost), je teorie parity kupní síly stále jedinou, která je schopna vysvětlit, proč si devizové kurzy jednotlivých zemí jsou relativně blízké a nevychylují se několikanásobně oběma směry. 78 I v teorii reálného měnového kurzu můžeme odlišit samostatné teoretické přístupy jednotlivých ekonomických směrů. Keynesiánská teorie se zaměřuje na měnový kurz krátkého období, která zahrnuje cenové a mzdové strnulosti a očekávání založené na mezinárodních pohybech kapitálu. Monetaristická teorie odlišuje nominální a reálný měnový kurz a začleňuje své monetaristické principy i do přístupu k devizovému kurzu nahlíží na nominální kurz jako na monetární fenomén a vysvětluje jeho změny na základě teorie peněz. 74 Holub, 1999, str A potvrdil tak hypotézu, že domácí ceny importu rostou po depreciaci kursu poměrně rychle. 76 Holub, 1999, str Např. výrazným administrativním omezením. 78 Holman, 2010, str

29 Z monetárního hlediska je tak nominální kurz v podstatě založen na teorii poptávky po penězích. 79 Dle monetární teorie devizového kurzu, se nominální kurs mění s relativní změnou cenových hladin v ostatních zemích. Navýšení domácí měnové hladiny oproti zahraniční by tím pádem mělo znamenat pokles nominálního kursu koruny poměrově stejně. Dlouhodobá teorie reálného kurzu je i přes zmíněné nedostatky přeci jen spjata s teorií parity kupní síly, avšak spíše s její relativní verzí, která již není podrobována kritice a polemice o její platnosti v takovém rozsahu jako její absolutní verze. Definujme si alespoň základní rozdíly nominálního a reálného kurzu. Nominální kurz je definován jako cena měny vyjádřená v množství jiné měny, oproti tomu reálný měnový kurz je nutno chápat jako cenu měny vyjádřenou ve zboží. Lze jej chápat jako poměr vnější kupní síly měny k vnitřní (domácí) kupní síle téže měny. Ve výše definovaném případě, kdy došlo k poklesu nominálního kurzu ve stejné poměrové výši jako je zvýšení domácí cenové hladiny, se však reálný kurz nemění. Reálný kurz se také může vyvíjet odlišně od nominálního. Reálný kurz, který udržuje zákon jednotných cen a je zároveň kurzem parity kupní síly je 1. Právě tato hodnota kurzu je ale v realitě splněna minimálně. Příčiny těchto odchylek můžeme rozlišit existují krátkodobé a dlouhodobé příčiny odchylek, přičemž mezi krátkodobé řadíme např. strnulosti cen. Právě kvůli cenovým strnulostem po nominální změně kurzu nedojde prostřednictvím pohybu cenové hladiny k úplnému poměrovému vyrovnání a reálný kurz se tak bude vyvíjet jinak oproti nominálnímu kurzu - bude odlišný od hodnoty 1. Další podkapitola se zabývá přímo absolutní teorií parity kupní síly, nejen proto nás budou zajímat i dlouhodobé příčiny odchylek reálného kurzu od jedné. Mezi ty patří hlavně již zmíněné neobchodovatelné zboží a existence transakčních nákladů. Fakt jejich samotné existence způsobuje nefungování absolutní teorie parity kupní síly, jejich změna relativních cen (transakčních nákladů a cen neobchodovatelného zboží) ale může zapříčiňovat dokonce i nefunkčnost relativní teorie parity kupní síly. Jelikož nám dává absolutní teorie parity kupní síly větší prostor pro polemiku o její funkčnosti oproti relativní paritě kupní síly, a navíc je působení zákona jediné ceny mnohem spolehlivější v systému volného měnového kurzu 80 oproti systému pevného kurzu (při pevných kurzech se projevuje nerovnováha kvůli existenci strnulostí, nepružné trhy zboží a nepružné mzdy nedovolí situaci dostat ihned do rovnováhy), 81 zaměříme se hlavně na tuto teorii. 79 Holman, 1993, str Který je v současnosti již 16 let praktikován v ČR 81 Holman, 1993, str

30 Absolutní verzí rozumíme vztah, dle něhož lze určit hodnotu poměru směny dvou měn bez motivace s nimi dále obchodovat směňovat je za účelem dosažení zisku. 82 Relativní verze se zaměřuje na hodnocení toků, konkrétně přírůstků poměrů směny dvou měn (opět za situace bez motivace k arbitráži) aniž bychom lpěli na počátečních hodnotách kurzů. 83 Pokud vycházíme z hodnot sledovaných OECD, 84 lze vidět, že kurz parity kupní síly není (ani v těchto letech stejně jako v letech předchozích a stejně jako u jiných sledovaných zemí OECD) dodržován oficiální nominální kurz se neshodoval s hodnotami vypočtených parit, konkrétně je česká koruna vůči paritě podhodnocena. Časová řada osmi let ilustruje obecný princip, z kurzu koruny lze vidět tendence posilování měny a její přibližování k úrovni parity, jelikož je koruna jednou z měn, která obecně spadala pod zvyšující se poptávku. Z tabulky je dále patrné, že hodnoty CPL jsou nižší, než průměr zemí OECD. Ve sledovaném období se hodnoty ČR pohybovaly mezi 59 a 79, znamená to tedy, že cenová hladina ČR je v průměru cca na 70% úrovni zemí OECD. Tabulka 3.2: Parita kupní síly v porovnání s tržním kurzem + CPL Kurz dle PPP 14,3 41,1 13,9 14,3 14,0 14,2 13,9 13,8 Tržní kurz 24,4 21,0 18,0 19,5 17,8 19,0 19,3 19,2 CPL Zdroj: OECD Big Mac Index Nespornou výhodou tohoto indexu je, že zkoumaný statek splňuje kritéria identického produktu, čímž se eliminují nedostatky srovnávání spotřebních košů či produktů rozdílné kvality 86. Díky této vlastnosti zkoumaného statku lze poměrně jednoduchým způsobem zjistit podhodnocení či nadhodnocení měnového kurzu dané země, jelikož závěry The Economist, který sestavuje statistiku Big Mac indexu již od r. 1986, jsou takové, že pohyby nominálních tržních měnových kurzů plynoucí z tohoto indexu jsou téměř identické s obecným konstatováním o podhodnocení či nadhodnocení konkrétních národních měn. 87 I přesto, že je často uváděno statistické ověřování parity kupní síly jako nedostatečně vypovídající 82 Mičúch, 2009, str Tamtéž. 84 Mimo OECD provádějí empirické sledování PPP např. Eurostat či Světová banka. 85 Průměr zemí OECD představuje hodnotu Vzhledem k jasně definovanému jednotnému postupu přípravy a jednotnému technologickému vybavení veškerých McDonaldů můžeme považovat tento statek za identický. 87 Mičúch, 2009, str