Bakalářská práce. Autor: Martin Lacek, Akademický rok: 2008/2009

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy a správního práva Bakalářská práce Právní aspekty využití psa v ozbrojených složkách Autor: Martin Lacek, Akademický rok: 2008/2009 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Právní aspekty využití psa v ozbrojených složkách zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.

2 Poděkování Velice bych chtěl poděkovat JUDr. Jurníkové Ph.D. za umožnění napsaní této práce a za vstřícnost při jejím vypracování. Dále bych rád poděkoval Martinu Růžičkovi z OŘ PČR Jihlava, Filipu Štrachovi z MP Praha a všem svým přátelům a kamarádům v ozbrojených složkách, kteří mi poskytli cenou radu. Také bych rád poděkoval své rodině za podporu a pomoc. 2

3 Obsah: Úvod Prameny právní úpravy a vymezení pojmů Počátky využití služebních psů ve státní správě Využití služebního psa v rámci působnosti Policie ČR Organizace a úkoly služební kynologie Odbor služební kynologie Chovné stanice a výcviková střediska Krajská skupina služební kynologie Skupina služební kynologie okresního ředitelství Služební pes jako donucovací prostředek Podmínky pro použití služebního psa jako donucovacího prostředku Obecné podmínky Speciální podmínky Povinnosti policisty po použití služebního psa Omezení při použití služebního psa Psí specialisté Specialisté pro vyhledávání osob v dopravních prostředcích Specialisté pro vyhledávání mrtvol Specialisté pro vyhledávání drog Specialisté pro vyhledávání střelných zbraní Specialisté pro vyhledávání výbušnin Specialisté pro metodu pachové identifikace Ostatní specialisté Pes jako důkazní prostředek Využívání metody zkoumání pachových stop Judikatura k MPI Pes na stopě pachatele Pes jako součást programu prevence kriminality Excesy při použití služebního psa Využití služebního psa v rámci působnosti obecní a městské policie Podmínky použití služebního psa Přezkoušení psa

4 Kritéria pro hodnocení cviků poslušnosti Kritéria pro hodnocení cviků obrany Povinnosti strážníka po použití psa Zvláštní omezení pro použití psa Využití psa v praxi u městských policií Ozbrojené složky v rámci integrovaného záchranného systému Spolupráce složek v rámci IZS Služební psi v rámci Hasičského záchranného sboru Přezkoušení služebních psů pro využití v rámci IZS Praktické nasazení psů v rámci IZS Vězeňská a justiční stráž Celní správa Armáda Výcvikové středisko armády Vojenská policie Čeští psi v zahraničních misích Závěr Resumé Přílohy Použité prameny

5 Úvod Důvodem proč jsem si zvolil toto téma, je můj velmi blízký vztah ke psům, k jejich výchově, výcviku a chovu. Pes doprovází člověka již více než deset tisíc let.. Během prvních tisíciletí což není tak běžně známo ne jako užitkové zvíře, ale také jako sociální druh společník, protože hospodářský užitek pro lovce v době kamenné chov psů neměl. 1 Šlo o jakýsi sociální svazek, kdy pes byl člověku společníkem stejně tak, jak je tomu i v dnešní době. Později pes poskytuje člověku své nenahraditelné schopnosti při lovu potravy. Zcela výjimečné služby nabízí v oblasti pachových prací, u určitých plemen psů jsou využívány jejich obranné schopnosti a samozřejmě působí také jako prevence při ochraně majetku. Pro zlepšování schopností psa využíval člověk křížení mezi jednotlivými typy. V dnešní době je uznáno mezinárodní kynologickou federací FCI standart jednotlivých plemen a jejich počet stále roste. Pokud si člověk vytvoří kladný vztah ke psu, ať již jakéhokoli plemene, dostává se mu od psa obrovská psychická podpora. Tímto tématem se zabývá obor zvaný canisterapie 3. Jako student právnické fakulty se zaměřím na právní podstatu využití služebních psů ve veřejné správě. Protože je Česká republika demokratický a právní stát, je nutné služebního psa v ozbrojených složkách použít na základě zmocnění příslušným normativním právním aktem. Ve své bakalářské práci bych chtěl vymezit jednotlivé bezpečnostní složky, které využívají k plnění svých úkolů služební psy. Práci jsem upravil do osmi kapitol. V úvodní kapitole se budu zaobírat vymezením pojmů, které se týkají bezpečnostních složek a dalších pojmů důležitých pro jejich práci. Ve druhé kapitole se zaměřím na historii při využití služebních psů ve státní správě a zejména se zaměřím na vývoj používání služebního psa v organizačním pojetí četnictva, které jako první zavedlo využití psů ve veřejné správě v českých zemích. Ve třetí, obsahově nejrozsáhlejší kapitole,se budu věnovat využití služebního psa v rámci působnosti Policie ČR. První podkapitolou je organizace a úkoly služební kynologie, kterou dále rozděluji podle zaměření jednotlivých stupňů. Hovořím zde o tom, čím se zabývá odbor služební kynologie v rámci Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezídia ČR. 1 Raber Hans, Plemena psů 2 Mezinárodní kynologická federace (francouzsky Fédération Cynologique International) založena r. 1911, v dnešní době sdružuje 80 členských zemí 3 Metoda pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby prostřednictvím psa 5

6 Dále zde pojednávám o chovných stanicích a výcvikových střediscích, o práci krajské a okresní skupiny služební kynologie. V druhé podkapitole se zaměřuji na využití psa jako donucovacího prostředku. Na právní podmínky jeho použití, na omezení, která se vztahují na použití služebního psa, a na povinnosti policisty po použití tohoto donucovacího prostředku. Ve třetí podkapitole přibližuji práci speciálně vycvičených psů a v podkapitolách se zabývám jejich specializacemi. Ve čtvrté podkapitole hovořím o psu jako o důkazním prostředku při trestním řízení. Probírám zde metodu pachové identifikace a využití psa na stopě pachatele. V páté podkapitole pojednávám o začlenění služebních psů do programu prevence kriminality. Různé preventivní programy mají i ostatní ozbrojené složky. Tyto programy jsou obdobné, proto se jimi u ostatních ozbrojených složek nebudu zabývat. V šesté podkapitole se zabývám možnými excesy při použití psa. Opět zde platí, že při vybočení z právního rámce pro legální použití psa u ozbrojených složek, ať již u Policie ČR, městské policie i jiných složek, se psovodi dopouští při stejných skutkových podstatách stejných trestných činů, proto se těmito excesy budu zabývat pouze v této podkapitole. Ve čtvrté kapitole přibližuji využití služebního psa v rámci působnosti obecní a městské policie. V jednotlivých podkapitolách se zaměřuji na podmínky použití psa, přezkoušení psa, které náleží Policii ČR, povinnosti strážníka po použití psa, zvláštní omezení při jeho použití a na praxi při využívání psů u městských policií. V páté kapitole se soustředím na fungování ozbrojených složek v rámci integrovaného záchranného systému. Podkapitoly pojednávají o spolupráci těchto složek v rámci integrovaného záchranného systému, o možnosti služebních psů u Hasičského záchranného sboru ČR, o specifikách přezkoušení služebních psů a o jejich praktickém nasazení. Z mého pohledu se jedná o zcela nové využití služebních psů a určitě se patří o této problematice zmínit. Šestá kapitola pojednává o vězeňské a justiční stráži. O jejím právním postavení a úkolech. V sedmé kapitole hovořím o Celní správě ČR. Zaměřuji se na problematiku celní správy a na to, jak jim mohou služební psi pomoci. Nedílnou součástí ozbrojených složek je Armáda České republiky. O Armádě ČR pojednávám v osmé kapitole. V jednotlivých podkapitolách hovořím o úkolech armády a vojenské policie, o armádním výcvikovém středisku a o zahraničních misích, na kterých působí psi českých kynologů. 6

7 Za cíl své práce si kladu poukázat na nezbytnost využití služebních psů v rámci bezpečnostních složek České republiky, objasnit jejich zákonné používání rozborem stávající právní úpravy s vyzvednutím praktických zkušeností v dané problematice. Práce je zpracována k

8 1. Prameny právní úpravy a vymezení pojmů 1.1. Prameny právní úpravy Činnost používání psů v bezpečnostních složkách lze obsahově nalézt v normě nejvyšší právní síly a to v Ústavě České republiky. Ústavněprávní zakotvení vyplývá z výkonu státní moci, kam používání služebních psů patří, neboť se jedná o výkon činnosti veřejné správy ozbrojenými složkami. Proto se na něj vztahuje ustanovení Ústavy ČR obsažené v čl. 2, odst. 3, které stanoví, že: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. 4 Veškerá činnost veřejné správy musí tak mít svůj právní základ. Obecným podkladem činnosti veřejné správy jsou v prvé řadě normy zákonného charakteru. Jako konkrétní podklad jednotlivých veřejnoprávních činností pak vystupují i normy podzákonné, jakož i individuální akty nadřízených orgánů veřejné správy. 5 Základními právními předpisy v oblasti činnosti veřejné správy jsou zákony pro konkrétní bezpečnostní složky, jako je zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, zákon č. 15/1993 Sb. o Armádě České republiky, zákon č. 553/1991 Sb. o obecní policii, atd. V zákonné úpravě se prolíná i spolupráce jednotlivých složek, ať již obsažena v jednotlivých zákonech o ozbrojených složkách, tak v zákoně č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému. Činnost veřejné správy tak vyplývá z obsahu norem správního práv, slouží k jeho provedení a naplnění. 6 Široké uplatnění má v této oblasti podzákonná úprava. Příkladem podzákonného předpisu v této oblasti bylo nařízení vlády České republiky č.397/1992 Sb., kterým se stanovila podrobnější úprava vztahů Policie České republiky k orgánům obcí a obecní policii. To pozbylo platnosti k a nahradila jej zákonná ustanovení v zákoně o Policii České republiky. 7 Dalšími podzákonnými předpisy jsou např. nařízení vlády č. 44/2009 Sb. o povolávání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky. Nařízení vlády mají charakter podzákonného prováděcího právního předpisu, vláda je však k jejich vydání zmocněna přímo Ústavou ČR. 8 Důležitou úlohu v této oblasti hrají interní normativní správní akty, které však nepatří mezi prameny práva. Interní normativní akty se také nazývají služební instrukce. Služebními 4 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. 5 Kadečka Stanislav, Průcha Petr, Správní právo obecná část, Masarykova univerzita, Brno 2006, str Kadečka Stanislav, Průcha Petr, Správní právo obecná část, Masarykova univerzita, Brno 2006, str , zák. č. 273/2008 Sb. 8 Kadečka Stanislav, Průcha Petr, Správní právo obecná část, Masarykova univerzita, Brno 2006, str. 41 8

9 instrukcemi nadřízený orgán upravuje práva a povinnosti administrativně podřízených státních orgánů. Mezi interní normativní akty lze zahrnout např. závazný pokyn policejního prezidenta č.10/2003 Sbírky interních aktů řízení Policejního prezídia ČR aj. Existence interních normativních aktů je tak spjata s formální organizací veřejné správy a systémovými a strukturními vztahy uvnitř této organizace, mezi jednotlivými složkami organizace veřejné správy, jakož i uvnitř těchto složek. Každá organizace, tím spíše veřejná správa, potřebuje totiž ke své existenci a efektivnímu fungování vnitřní pravidla Vymezení pojmů V zákonech, které umožňují využití psů v rámci ozbrojených složek, se vyskytuje řada pojmů, které bych zde chtěl přiblížit. Důležitý pojem je veřejná správa. Veřejná správa je správou veřejných záležitostí, je tedy na rozdíl od správy soukromé vykonávána ve veřejném zájmu. V materiálním pojetí je veřejná správa činností státních nebo jiných veřejných institucí, která svým obsahem není ani činností zákonodárnou ani soudní. 10 Veřejnou správu dělíme na státní správu a samosprávu. Státní správa je veřejnou správou uskutečňovanou státem, přičemž v každé společnosti zorganizované ve stát je státní správa nezastupitelnou součástí veřejné správy. 11 Jistě nás také bude zajímat pojem bezpečnostní správa. Bezpečnostní správa ve svém plném rozsahu představuje systém a činnost všech orgánů veřejné správy (a jiných zmocněných subjektů) pověřených bezpečnostními funkcemi. 12 Mezi tyto funkce lze zahrnout zajišťování veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Pojem veřejná bezpečnost je: Ochrana společnosti a jednotlivců před nebezpečím ohrožujícím bezpečnost státu, jeho institucí, výkon funkcí státu (jinak též vnitřní pořádek a bezpečnost ve státě), život, zdraví svobodu, lidskou důstojnost, osobní čest a majetek. 13 Veřejný pořádek lze chápat v užším a širším pojetí. V užším pojetí ochrana pravidel chování lidí na veřejnosti výslovně neformulovaných v právních normách, ale jejich zachování nutnou podmínkou spořádaného společenského soužití. Právně závazná pouze v mezích právní normy, která obsahuje výslovně termín veřejný pořádek. V širším pojetí 9 Kadečka Stanislav, Průcha Petr, Správní právo obecná část, Masarykova universita, Brno 2006, str Hendrych Dušan a kol., Správní právo. Obecná část. 5. vydání, C. H. Beck, Praha 2003, str Kadečka Stanislav, Průcha Petr, Správní právo - obecná část, Masarykova universita 2006, str Jurníková Jana, Skulová Soňa, Průcha Petr, Havlan Petr, Kadečka Stanislav, Kolman Petr, Kliková Alena, Správní právo - zvláštní část, Masarykova univerzita, 2004, str Jurníková Jana, Skulová Soňa, Průcha Petr, Havlan Petr, Kadečka Stanislav, Kolman Petr, Kliková Alena, Správní právo - zvláštní část, Masarykova univerzita, 2004, str. 20 9

10 ochrana pravidel chování jak obsažených výslovně v právních normách, tak i pravidel chování, jež nejsou výslovně formulována právních normách. 14 Také nás budou zajímat ozbrojené složky. Ozbrojené složky plní obecné a speciální úkoly bezpečnostního charakteru, které vyplývají z bezpečnostní politiky státu, jako jsou ochrana celospolečenských zájmů a hodnot, ochrana veřejného pořádku, fyzických osob, jejich životů, zdraví, lidské důstojnosti a majetku, právnických osob a jejich majetku. 15 Z obsahového hlediska lze mezi ozbrojené složky v České republice, které využívají služební psy, zahrnout Polici České republiky, Armádu České republiky, Vězeňskou a justiční stráž České republiky, Celní správu České republiky a obecní a městskou policii. 14 Jurníková Jana, Skulová Soňa, Průcha Petr, Havlan Petr, Kadečka Stanislav, Kolman Petr, Kliková Alena, Správní právo - zvláštní část, Masarykova univerzita, Brno 2004, str V legislativě se definice tohoto pojmu neobjevuje, toto znění vychází z komentáře k zákonu č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky 10

11 2. Počátky využití služebních psů ve státní správě Koncem 19. století můžeme hovořit o moderním pojetí využití služebních psů. Pes se využívá v armádě, v četnické a policejní službě. První doložitelné zmínky o psu jako pomocníku četníka jsou z roku 1897 z Německa.. Pes byl používán jako doprovod četníka pro zvýšení jeho bezpečnosti, dnes můžeme říci jako donucovací prostředek. Prvních policejních psů bylo použito v roce 1900 v Gentu v Belgii, kdy byl pes využíván již i ke kriminalistickým účelům díky svým čichovým schopnostem.. V českých zemích v době Rakouska Uherska se služební pes začal nejprve využívat v četnictvu. Četnictvo bylo zřízeno v roce 1849 patentem č. 272/1849 ř.z. a jeho činnost byla tzv. upravena organizačními statuty v letech 1850, 1860 a Četnictvo bylo formulováno jako vojensky organizovaný sbor strážný. Avšak žádný ze zmiňovaných organizačních statutů neumožňoval využívat služebních psů. Ba naopak, zakazoval ve svém ustanovení 10 vodění psů do služby 16 a tento zákaz platil od samého vzniku četnictva v monarchii. Rakouská četnická správa byla, i přes doporučení rakouského vyšetřujícího soudce a zakladatele moderní kriminalistiky Dr. Hanse Grosse z roku 1897, o přednostech psů pro službu vykonávanou četnictvem, zásadně proti návrhům na zavedení psů u četnictva. Otec vědecké kriminalistiky, původně rakouský vyšetřující soudce Hans Gross jako první doporučil využívat speciálně vycvičené policejní psy k pachovým pracím pro potřeby dokazování v trestním řízení. Zpočátku se jednalo pouze o vypátrání a zadržení pachatele po horké stopě, později také o identifikaci doličných věcí, které měl pachatel v době spáchání trestného činu v držení. Na těchto základech postupně započal proces vývoje kriminalistické odorologie a následně pak kriminalistické olfaktoriky na území všech evropských států včetně tehdejšího rakouského státu (zahrnujícího země Českého království) a samozřejmě také na území carského Ruska. 17 K očekávané změně došlo až v roce 1909, kdy vznikl spolek Polizeihundverein, který požádal ministerstvo zeměbrany, aby povolilo aktivní účast příslušníků četnictva na činnosti uvedeného spolku. Koncem roku 1910 udělilo ministerstvo povolení k užívání čtyř psů, kteří byli do této doby používáni jen zkušebně. V tomto období stále není používání psů upraveno zákonem nebo jiným právním nařízením. Až v roce 1911 byla vypracována a schválena směrnice Výcvik a použití služebních psů Dlouhý Michal, Případy z pátrací služby, Pragoline Článek Prof. PhDr. Jiřího Strause, DrSc. a JUDr. Martina Kloubka. Aktuální otázky kriminalistické olfaktoriky Výnos Č.j. 382, oddělení XX. z Ministerstva zeměbrany ve Vídni 11

12 V roce 1915 byl u rakouského četnictva zřízen první státní psinec v Písku pod vedením již zmiňovaného rytmistra Rottera. Zde probíhaly kurzy pro vůdce služebních psů a jejich psy. Dále se zde odchovávali další vhodní psi pro službu. V roce 1917 bylo doporučeno zařazovat policejní psy na stanice v místech křížení železničních tratí, vzhledem k možnosti rychlé přepravy psa na místo činu. 1. světová válka téměř znemožnila další vývoj instituce policejních psů. Po skončení 1. světové války je možno říci, že tato instituce byla úplně zrušena. Na území republiky bylo celkem 27 služebních psů, kteří byli rozprodáni. Státní psinec v Písku byl zrušen. Avšak ani po roce 1918, po vzniku samostatného Československa nebyla situace pro využití služebních psů příznivá. V roce 1920 byl schválen Národním shromážděním zákon č. 299/1920Sb o četnictvu, kde je stanoveno, že četnictvo Československé republiky je vojensky organizovaný sbor strážný, který je určen k tomu, aby podle stávajících zákonných předpisů a podle nařízení příslušných státních úřadů udržoval v celém území Československé republiky veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. Ani v tomto zákoně nebylo žádné ustanovení, které by umožňovalo využívat služebních psů. Absence vycvičených psů ve výkonu četnické služby se nadále prohlubovala. V roce 1921 se začaly na ministerstvo vnitra, do jehož působnosti četnictvo připadlo, množit žádosti jednotlivých četníků, aby jim bylo povoleno brát s sebou do služby služební psy. Žádostem bylo postupně vyhověno s podmínkou, že psi musí složit odbornou zkoušku před komisí. V rozkazu ze dne 10. května 1921 je velitelům četnických oddělení uložen úkol vyšetřit a nahlásit, kdo z četníků je majitelem čistokrevného policejního psa a zda, a za jakých podmínek, by byl ochoten jej použít ve službě. V tomto rozkazu se jednalo o plemena německého ovčáka, dobrmana, erdelteriéra a rotvajlera. Slovem čistokrevného se samozřejmě nemyslelo, jak se v dnešní době užívá termín s průkazem původu, vydaný plemennou knihou pro příslušné plemeno. Postačovalo, pokud pes vzhledově odpovídal daným standartám. I přes nedostatek finančních prostředků četnická správa, ve snaze zajistit četnictvu nejen moderní pomůcky k usnadnění výkonu obtížné služby, jakož i rodící se pátrací služby, začala vážně uvažovat o znovu vybudování instituce služebních psů četnictva. Základem nové organizace byly samozřejmě dosavadní bohaté zkušenosti. Rovněž došlo k navázání spolupráce s odbornými kynologickými organizacemi v Praze a v Brně s cílem zapojení široké odborné veřejnosti pro uvedenou myšlenku. Za pomoci Klubu pěstitelů policejních a ušlechtilých psů v Praze, který poskytl svoje cvičiště v Praze na Pankráci, se dne 27. listopadu 1921 uskutečnily první zkoušky policejních psů československého četnictva. Návrhy na vykonání zkoušky majitelů vlastních policejních psů a psů samotných měly být ministerstvu 12

13 předkládány čtvrtletně vždy do 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října. Ministerstvo zeměbrany hovoří o psu jako o důležité pátrací pomůcce, nezbytné pro moderní bezpečnostní službu. Současně je konstatováno:...padá zde také na váhu, že osobní bezpečnost službu konajícího muže jest najmě v krajinách odlehlých a nejistých přibráním policejního psa značně zvýšena. 19 Zemská četnická velitelství byla zcela oprávněna povolit, aby četník mohl držet na stanici svého psa a to na vlastní útraty. Prvními psy, užívanými v prvorepublikovém četnictvu, byli tedy psi soukromí. Nesměli však být bráni do služby, dokud se pes i jeho vůdce nepodrobil odborné komisionální zkoušce a nezískal ministerské povolení. Tato stanovení byla obsažena ve výnosu Ministerstva vnitra ze dne Souhlasil-li majitel takového psa, že jej v případě potřeby propůjčí bez výhrady k bezpečnostní službě v příslušném soudním okrese, ministerstvo převzalo výlohy za stravování, ošetřování a pojištění. V opačném případě vše hradil majitel psa.výcvikem policejního psa nesměla být v žádném případě narušena služba a až do získání oprávnění ručil majitel za veškeré způsobené škody. Takový byl stav v roce 1921, tedy před přijetím zkušebního řádu. Ani poté však nebyl vytvořen ucelený a jednotný systém výcviku služebních psů. I nadále četnická instrukce uváděla zákaz vodění psů, stejně jako v roce 1851, nyní však s výjimkou psů služebních. Z podnětu výše zmíněného klubu byl 12. ledna 1922 ministerstvem vnitra přijat zkušební řád pro výcvik policejních psů československého četnictva a to výnosem Ministerstva Vnitra číslo 2.427/13. Každý pes používaný ve službě musel splnit přezkoušení podle tohoto řádu před zkušební komisí. V roce 1922 vznikl psinec v Nových Hradech v jižních Čechách. Následně bylo zakoupeno od místních chovatelů celkem 5 psů. Původně měli být psi zakoupeni v německém ústavu v Grünheide u Berlína. K nákupu psů však nedošlo vzhledem k vysokým cenám chovných psů. Na jaře roku 1923 proběhl v Nových Hradech první kurz pro výcvik služebních psů a jejich vůdců. V kurzu bylo celkem 13 psů. Pět erárních a osm soukromých. Byla vydána první směrnice pro používání psů ve službě bezpečnostní. V roce 1925 byl získán objekt pro vybudování střediska v Pyšelech u Prahy. Následně, po rekonstrukci objektu, byl psinec z Nových Hradů přesunut do Pyšel. Za psa policejního - služebního - se považovali psi pouze těchto plemen: německý ovčák, erdelteriér, dobrman a rotwajler. Později i boxer a knírač. V ústavu v Pyšelech byli cvičeni i psi pro další ozbrojené složky - státní policie, finanční stráž, a pro orgány ochrany československých státních drah - ozbrojená stráž ochrany železnic. Následně byl pyšelský ústav vzorem 19 Rozkaz č. 53 Ministerstva vnitra z r

14 obdobné instituci u Českomoravských drah ve Strážnici na Moravě, kde byli později cvičeni i psi pro potřeby finanční stráže a vládní policie. 20 Po druhé světové válce došlo k rozšíření služebních psů ve všech ozbrojených složkách, byly zřízeny nové chovné stanice a výcviková střediska. Pro účely armády došlo ke křížení německého ovčáka s karpatským vlkem. Tímto křížením vzniklo nové, nyní již uznané plemeno FCI československý vlčák. V současnosti toto plemeno již není v ozbrojených složkách, kromě výjimek, používáno. Oblibu však československý vlčák získal u soukromých chovatelů a to nejen České republice a na Slovensku, ale velice rozšířená populace je v Itálii. 20 Článek Ing. Jiřího Rulce. 14

15 3. Využití služebního psa v rámci působnosti Policie ČR Postavení a činnost Policie České republiky upravuje zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky ze dne 17. července Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor 21 a jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. 22 Policie při plnění některých výše uvedených úkolů, dle zákona o Policii ČR, vyžívá schopností služebních psů. Služební psy lze uplatnit při získávání poznatků o trestné činnosti a při trestním řízení, při ochraně veřejného pořádku, při ochraně života a zdraví osob a majetku, při likvidacích výtržností na demonstracích a sportovních utkáních, při pátrání po osobách a věcech, při zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů, při prevenci kriminality a při speciálních úkolech. Významem těchto úkolů si je vědoma i vláda: Důležitou činností je rovněž chov a výcvik služebních psů a výcvik služebních koní. Služební pes je pro policii nenahraditelným pomocníkem jak na úseku prevence, tak zejména z hlediska využití jeho speciálních čichových schopností využívaných při pátrání po osobách a věcech (například drogy, výbušniny), vyhledávání ukrytých mrtvol a násilně odstraněných osob ve spojitosti s organizovaným zločinem, pronásledování pachatelů trestné činnosti a v neposlední řadě při záchranných pracích při haváriích, a živelních pohromách doma i v zahraničí. 23 Služební pes je pes nebo fena, kteří jsou v majetku policie, mají přidělené evidenční číslo, mikročip a jsou určeni k plnění úkolů policie. Není rozhodující, zda se jedná o psy s průkazem původu nebo bez něj Organizace a úkoly služební kynologie Odbor služební kynologie Nejvyšším orgánem Policie ČR je policejní prezidium, v jehož čele stojí policejní prezident. Pod přímou pravomoc policejního prezidenta spadá náměstek policejního prezidenta pro vnější službu. Ten je přímo nadřízený Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezídia ČR, které je jedním z organizačních článků Policejního prezídia. 21 1, zák. č. 273/2008 Sb. 22 2, zák. č. 273/2008 Sb. 23 Důvodová zpráva vlády k zák. č. 273/2008 Sb. Č. tisku: 439/0 15

16 Dne 1. září 2008 byl do struktury tohoto ředitelství také začleněn odbor služební kynologie a hipologie. Odbor služební kynologie je útvar s celorepublikovou působností. Odbor služební kynologie zabezpečuje odbornou přípravu psovodů se služebními psy, organizuje odborná shromáždění, výcvikové a speciální kurzy pro psovody se služebními psy a kontroluje odbornou připravenost psovodů, stupeň kvality a vycvičenosti služebních psů. Odbor služební kynologie má též za úkol vypracovávat a předkládat návrhy na změny interních aktů řízení služební kynologie 24, ve spolupráci s psovody a vedoucími služebními funkcionáři na úseku kynologie předkládat návrhy nových možností použití služebních psů ve výkonu služby 25 a na tomto základě vypracovávat nové metodiky výcviku služebních psů. Dále organizuje celostátní a mezinárodní kynologické soutěže, spolupracuje s tuzemskými a zahraničními kynologickými organizacemi v oblasti výcviku a používání služebních psů. V České republice je to spolupráce zejména se zájmovými organizacemi, které zastřešuje ČMKU 26 a SKS TART 27. Odbor služební kynologie zabezpečuje na základě smluvních vztahů odbornou přípravu kynologů jiných subjektů a ozbrojených sborů v ČR 28. Důležitou úlohu plní odbor služební kynologie při chovu služebních psů pro obměnu a doplňování stavů v rámci Policie ČR. Pro zabezpečení plnění tohoto úkolu řídí chovné stanice a výcviková střediska služebních psů. Doplňování služebních psů může být též provedeno nákupem psů, splňujících určitá kritéria, od fyzických či právnických osob ze soukromého sektoru. Tento výkup však zajišťuje vedoucí územního pracoviště a při výkupu psa se posuzuje zdravotní stav, povahové vlastnosti, vhodnost pro výkon služby (posouzení typu plemene), úroveň výcviku a exteriér Chovné stanice a výcviková střediska Chovná stanice provádí chov štěňat a výcvik mladých psů na základě chovných plánů. Provoz chovné stanice se řídí organizačním a vnitřním řádem dané chovné stanice. Vedoucí chovné stanice má nejen zodpovědnost za provoz chovné stanice, ale je oprávněn provádět kontrolu štěňat předaných do výkonu služby u útvarů policie do věku dvou let těchto psů. V současnosti má Policie ČR tři chovné stanice a to v Libějovicích, Domažlicích a Prackovicích. O případném omezení využití služebního psa ze zdravotního nebo veterinárního hlediska rozhoduje vždy příslušný veterinární lékař útvaru policie. 24 Nové návrhy závazných pokynů policejního prezidenta ohledně služební kynologie 25 Např. využití služebních psů u zásahových jednotek 26 Českomoravská kynologická unie 27 Speciální kynologický svaz. Hlavní ideou, která stála při vzniku tohoto svazu, bylo obnovení a udržení kvality a náročnosti výcviku psů u nás a navázání na to nejlepší z tradice našich národních zkušebních řádů 28 Např. přezkoušení psů městské policie 16

17 Výcvikové středisko zabezpečuje přípravu psovodů a služebních psů formou výcvikových kurzů. Kurzy pro psovody a služební psy jsou organizovány podle odborností a jsou zaměřeny zejména na získávání a rozvíjení speciálních znalostí nezbytných pro výkon služby. Bývá pravidlem, že do těchto kurzů přichází psovod s již přiděleným psem či psy, aby byl rozvíjen kladný vztah psa a psovoda. V současné době má policie k dispozici výcviková střediska v Býchorech, Dobroticích a Balkové. Ve výcvikovém středisku se připravuje pes pro danou kategorii, která určuje jeho zaměření a použití. Jakousi předkategorií jsou psi rozpracovaní, ve stáří dvanácti až patnácti měsíců. Tito psi jsou připravováni k absolvování základního kurzu a následného zařazení do dané kategorie. Jednotliví psi jsou rozděleni do kategorií strážní, hlídkoví, pátrací a specialisté. O použití jednotlivých psů z daných kategorií se budu zmiňovat dále ve své práci. Přezkušování a hodnocení služebních psů se provádí podle závazného pokynu policejního prezidenta č. 13 z 27. června 1996, kterým se vydal zkušební řád pro přezkušování služebních psů v Policii České republiky 29. Tento zkušební řád vede k jednotnému provádění přezkušování a hodnocení služebních psů v Policii České republiky. Organizační a vnitřní řády chovných stanic a výcvikových středisek, ale i chov psů na jednotlivých útvarech Policie ČR, musí být v souladu s ostatními právními normami Krajská skupina služební kynologie Za jednotný výkon, organizaci a řízení skupiny služební kynologie správy kraje odpovídá ředitel Policie České republiky správy kraje nebo jím pověřený vedoucí služební funkcionář. Vedoucím skupiny služební kynologie správy kraje může být psovod, jenž je ustanoven ředitelem Policie České republiky správy kraje za předpokladu splnění stanovených podmínek. Aby mohl být psovod ustanoven do funkce, musí absolvovat speciální pátrací kurz a mít požadované vzdělání, potřebné organizační a odborné schopnosti. Vedoucí skupiny služební kynologie správy kraje: a) odpovídá za odbornou úroveň psovodů a za připravenost služebních psů k výkonu služby, b) při kontrolní činnosti provádí přezkušování služebních psů ke zjištění jejich vycvičenosti a v případě nesplnění bodového hodnocení odebere zadanou kategorii služebnímu psovi, c) zpracovává požadavky na zařazení psovodů do kurzů a předkládá je odboru kynologie do 31. října; zajišťuje vysílání psovodů do kurzů a odpovídá za jejich přípravu pro úspěšné absolvování, včasný nástup a řádné vybavení, 29 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 13/ Např. zákon o veterinární péči č. 332/2008 Sb. nebo zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. 17

18 d) předkládá odboru kynologie požadavky na obměnu služebních psů vždy do 30. září, e) odpovídá za obměnu a doplňování početního stavu služebních psů, za odběr služebních psů z chovných stanic, výkup psů z civilního sektoru, za vyřazování služebních psů a v šesti a dvanácti měsících věku štěněte zajišťuje rentgenologické vyšetření dysplazie 31 kyčelních a loketních kloubů pro svod mladých psů, f) vede evidenci služebních psů, zpracovává podklady pro materiálovou a kynologickou evidenci, g) zpracovává stanovená statistická hlášení použití služebních psů, h) odpovídá za výběr psovodů, připravuje podklady pro vydání rozhodnutí pro přidělení a odnětí služebních psů psovodům a způsob jejich ustájení, předkládá vedoucímu zaměstnanci územního pracoviště návrhy na přiznání náležitostí krmiva pro služební psy, i) zpracovává plán společného výcviku, organizuje a zabezpečuje jeho pravidelné provádění, j) kontroluje výživu, výživný stav a způsob ustájení služebních psů, k) zapracovává do plánu činnosti skupiny služební kynologie správy kraje hlavní úkoly z plánu činnosti odboru kynologie, l) organizuje instruktážně-metodická zaměstnání pro vedoucí skupin služební kynologie Policie České republiky okresních,obvodních, městských ředitelství nejméně dvakrát ročně v délce dvou pracovních dnů, m) zabezpečuje metodickou činnost u skupin služební kynologie okresních ředitelství a úzce spolupracuje s policejním radou kynologem Policie České republiky oblastních ředitelství cizinecké a pohraniční policie, n) zabezpečuje ve spolupráci s veterinárním lékařem útvaru policie veterinární péči o služební psy, o) spolupracuje s odborem kynologie při tvorbě metodických materiálů a interních aktů řízení, p) spolupracuje s ekonomickým pracovištěm Policie České republiky správy kraje a správy hl. m. Prahy při zajišťování výstrojních součástek a kynologického materiálu, r) vyhodnocuje situaci na úseku služební kynologie a předkládá návrhy na opatření, s) organizuje kynologické přebory psovodů se služebními psy v rámci územní působnosti, t) na základě požadavků provádí přezkušování strážníků a psů obecní policie, u) spolupracuje s civilními kynologickými organizacemi a kynology v rámci územní působnosti, 31 Dědičná porucha pohybového aparátu. Způsobena kombinací genetických a vnějších faktorů 18

19 v) má přiděleného služebního psa k výkonu služby nebo chovného psa, případně štěně na výchovu. Do ostatních odborných funkcí skupiny služební kynologie správy kraje může být ustanoven psovod, který v minulosti absolvoval základní kurz, má nejméně tři roky praxe ve výkonu služby psovoda na útvaru policie, má požadované vzdělání a k výkonu funkce potřebné předpoklady Skupina služební kynologie okresního ředitelství Skupina služební kynologie okresního ředitelství je nižší organizační stupeň, který podléhá při své činnosti krajské skupině služební kynologie. Za jednotný výkon, organizaci a řízení skupiny služební kynologie okresního ředitelství odpovídá ředitel Policie České republiky okresního, městského ředitelství nebo jím pověřený vedoucí služební funkcionář. Do funkce vedoucího skupiny služební kynologie okresního ředitelství může být ustanoven psovod, který absolvoval speciální pátrací kurz, má požadované vzdělání, potřebné organizační a odborné schopnosti. Vedoucí skupiny služební kynologie okresního ředitelství: a) odpovídá za odbornou připravenost psovodů a za vycvičenost služebních psů k výkonu služby, b) při kontrolní činnosti provádí přezkušování služebních psů ke zjištění jejich vycvičenosti, c) zpracovává plán společného výcviku, organizuje a zabezpečuje jeho provádění, společný výcvik organizuje minimálně jednou v kalendářním týdnu v délce osmi hodin, který zaměřuje i na noční dobu; tento výcvik musí splňovat kritéria společného výcviku, d) kontroluje výživu, výživný stav a způsob ustájení služebních psů, zabezpečuje ve spolupráci s vedoucím skupiny služební kynologie správy kraje a veterinárním lékařem útvaru policie veterinární péči o služební psy, e) předkládá vedoucímu skupiny služební kynologie správy kraje požadavky na zařazení psovodů do kurzů; odpovídá za jejich včasný nástup do kurzů, řádné vybavení a přípravu pro úspěšné absolvování, f) předkládá požadavky na doplňování stavu a obměnu služebních psů a ve spolupráci s vedoucím skupiny služební kynologie správy kraje provádí výběr, výkup a vyřazování služebních psů, g) provádí odběr štěňat z chovných stanic za přítomnosti vedoucího skupiny služební kynologie správy kraje nebo jím určeného zástupce, 19

20 h) vede evidenci služebních psů, zpracovává podklady pro materiálovou a kynologickou evidenci a předepsaná statistická hlášení, i) organizuje činnost psovodů a jejich využití ve výkonu služby, j) zpracovává podklady pro výběr policistů do funkce psovoda, k) zapracovává do plánu činnosti skupiny služební kynologie okresního ředitelství hlavní úkoly z plánu činnosti skupiny služební kynologie správy kraje, l) organizuje instruktážně-metodická zaměstnání pro psovody skupiny služební kynologie okresního ředitelství nejméně jednou za půl roku v délce dvou dnů, m) spolupracuje s vedoucím skupiny služební kynologie správy kraje při zajišťování výstrojních součástek a kynologického materiálu, n) zpracovává podklady pro přidělení služebních psů a způsob jejich ustájení, předkládá vedoucímu skupiny služební kynologie správy kraje návrhy na přiznání náležitostí krmiva pro služební psy, o) spolupracuje s vedoucím skupiny služební kynologie správy kraje při tvorbě interních aktů řízení, p) vyhodnocuje situaci na úseku služební kynologie a předkládá zástupci ředitele Policie České republiky okresního, městského ředitelství návrhy opatření k nápravě, r) provádí přímý výkon služby se služebním psem a odpovídá za stupeň jeho vycvičenosti, s) spolupracuje s civilními kynologickými organizacemi a kynology v rámci územní působnosti. Do funkce psovoda skupiny služební kynologie okresního ředitelství je ustanoven psovod, který má požadované vzdělání a k výkonu této funkce má potřebné odborné schopnosti. Po ustanovení do funkce je psovodovi přidělen služební pes, se kterým absolvuje základní kurz ve výcvikovém středisku. Základní prvkem při práci se služebními psy u policie jsou psovodi policejní inspektoři. O možnosti použití služebního psa k výkonu služby z kynologického hlediska rozhoduje vždy psovod, případně vedoucí skupiny služební kynologie, policejní rada - kynolog oblastního ředitelství nebo pracovník pověřený řízením služební kynologie na útvaru policie. O úspěchu při výcviku a použití služebního psa rozhodují jednak vrozené vlastnosti a vycvičenost psa a samozřejmě také osobnost psovoda. Úroveň připravenosti psovoda, jeho charakter, zájem o práci a láska ke psovi mají rozhodující význam pro úspěšnou výchovu, výcvik a praktické použití psa. K charakterovým vlastnostem psovoda musí patřit rozhodnost, důslednost a veliká dávka trpělivosti. Psovod musí být také řádně teoreticky vyzbrojen. 20

21 Aby mohl psovod dobře připravit svého psa pro výkon služby, musí se vyvarovat chyb při výcviku psa. Mezi chyby psovoda lze zahrnout subjektivní chápání psa, což znamená přisuzování lidských vlastností psovi. Dalšími chybami jsou neznalost podmínek pro vytváření podmíněných reflexů, přílišné opakování cviku, hrubé zacházení, nesprávné používání hlasové intonace, výcvik na stále stejném místě a nerozlišování různosti plemen a osobnostních typů psa. Pokud se podíváme na plemena psů, nejpočetněji byl u policie, ale i v jiných bezpečnostních složkách, zastoupen německý ovčák, následován dobrmanem, rotvajlerem, boxerem, erdelteriérem a velkým kníračem. Používán byl také malý knírač, který byl využíván pro své čichové schopnosti. V dnešní době jsou využívána i jiná plemena. Stále oblíbenější je krátkosrstá varianta belgického ovčáka, malinois. Toto plemeno je oblíbeno pro svůj temperament, ovladatelnost, neúnavnost a rychlost, která vyniká zejména u obraných prací. Na tomto místě bych chtěl uvést citaci z knihy Stanislavy Matuškové Belgičtí ovčáci, která vyšla v roce Autorka se zde vžívá do role malinoise a hovoří takto o uvedeném plemeni: Šlechtění mé varianty mělo trochu jiné cíle, a to hlavně pro práci obranáře. Můj zákus a reakce jsou více razantnější. Dlouhou řadu let pracuji jako průvodce pohraniční stráže, policejním psem jsem odedávna. Škoda, že u vás je nás jen hrstka v tomto oboru. 32 Situace se v České republice od roku 1998 rapidně změnila a belgičtí ovčáci varianty malinois dotahují co do počtu německé ovčáky. Ve výkonu je mnohdy i předčí, jak je patrno na policejních mistrovstvích Služební pes jako donucovací prostředek Použití služebního psa jako donucovací prostředek lze z právního hlediska začlenit mezi faktické úkony realizace činnosti veřejné správy Podmínky pro použití služebního psa jako donucovacího prostředku K plnění úkolů podle zákona o Policii ČR využívají policisté oprávnění, které jim tento zákon umožňuje 33. V tomto zákoně je přímo mezi donucovací prostředky zahrnut služební pes 34. Aby mohl policista použít služebního psa k plnění úkolů Policie ČR, musí být splněny zákonem stanovené podmínky. Policista je oprávněn použít při zákroku donucovací 32 Stanislava Matušková, Belgičtí ovčáci, Zák. č. 273/2008 Sb , odst. 1, pís. j, zák. č. 273/2008 Sb. 21

22 prostředek, tedy i služebního psa, pokud byl k jejich používání vycvičen. Z tohoto ustanovení je patrné, že služebního psa nemůže použít každý policista, ale pouze ten, který úspěšně absolvoval kurz ve výcvikovém středisku Policie ČR a plní úkoly na úseku služební kynologie se služebním psem. Použití služebního psa policistou lze z hlediska správního práva hodnotit jako bezprostřední zákrok. Bezprostřední zákroky jsou faktickými (reálnými) správními úkony, k nimž se přistupuje v případech, kdy naléhavost situace nedovoluje řešení prostřednictvím individuálního správního aktu. Jsou proto obvykle neformální a spočívají ve faktické činnosti. Slouží tedy zejména k odvrácení nebezpečí. Bezprostřední zákroky jsou podmíněny nejen výslovným zákonným zmocněním k jejich uskutečnění, ale i ohrožením nebo poškozením právem chráněného zájmu a mají obvykle subsidiární povahu. Při realizaci veřejné správy prostřednictvím bezprostředních zásahů je vždy rovněž třeba respektovat lidskou důstojnost těch, vůči kterým je zákrok uskutečňován, a zvážit proporcionalitu tohoto zákroku ve vztahu k ohroženému nebo poškozenému právem chráněnému zájmu Obecné podmínky Obecné podmínky pro použití donucovacích prostředků a tedy i služebního psa jsou uvedeny v 53 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky. Služebního psa může policista použít k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku a také k ochraně veřejného pořádku. I před použitím služebního psa stejně jako jiného donucovacího prostředku je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služebního psa. Od výzvy výstrahou může policista upustit v případě, že je život nebo zdraví osoby a zákrok nesnese odkladu. O tom, který donucovací prostředek policista použije, tedy kdy použije služebního psa, rozhoduje podle konkrétní situace, aby dosáhl účelu sledovaného zákrokem a tento donucovací prostředek je nezbytný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž zakročuje. Policista musí dbát na to, aby nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání Speciální podmínky Další podmínky pro použití služebního psa stanoví závazný pokyn policejního prezidenta č.10/2003 Sbírky interních aktů řízení Policejního prezídia ČR. Ten je lex specialis pro danou 35 Kadečka Stanislav, Průcha Petr, Správní právo obecná část, Masarykova univerzita, Brno 2006, str

23 právní úpravu použití služebního psa. Jako donucovací prostředek se využívají zejména služební psi zařazeni v kategorii hlídkových služebních psů. Tito psi se používají především k preventivní činnosti na úseku veřejného pořádku, zákrokům proti narušitelům veřejného pořádku, prohlídce a průzkumu terénu, objektů, nebo dopravních prostředků za účelem vyhledání osob, předmětů a avizaci. Dále se používají ke střežení a eskortám osob, zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku v dopravních prostředcích, a plnění speciálních úkolů v případech zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti, zejména při jeho hromadném narušení. Také se používají k pronásledování a případnému zadržení prchající osoby, která se dopustila protiprávního jednání, pronásledování a případnému zadržení pachatele trestné činnosti, využívají se u zásahových jednotek a k ochraně státních hranic. Další kategorie služebních psů, kteří se použijí jako donucovací prostředek jsou psi strážní. Tito psi se používají ke střežení objektů, případně prostor, k avizaci přichozích nebo ukrytých osob a k eskortám osob. V některých případech se jako donucovací prostředek použijí i psi zařazení do kategorie pátrací, a to v případech pronásledování a případném zadržení prchající osoby, která se dopustila protiprávního jednání, a pronásledování a případnému zadržení pachatele prchajícího z místa činu. Jako donucovací prostředek jsou určeni i psi specialisté pro vyhledávání osob v dopravních prostředcích. Ono se dá říci, že každé kousnutí služebního psa do pachatele, pokud budou splněny zákonné podmínky, lze zařadit pod použití donucovacího prostředku, i když k tomu pes nebyl cvičen ani určen Povinnosti policisty po použití služebního psa Tyto povinnosti opět upravuje zákon o Policii ČR 36. V případě, že došlo při použití služebního psa ke zranění osoby, je policistovi uložena povinnost poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. První pomoc poskytne policista po dokončení zákroku. Je zde možnost nebezpečí, že osoba, proti které policista zakročuje, může být stále ozbrojena, a zbrklým přístupem by mohl policista ohrozit nejen sebe, ale i jiné osoby. Policisté jsou k poskytnutí první pomoci školeni v pravidelných kurzech. Policista má povinnost bezodkladně ohlásit svému nadřízenému zákrok, při kterém bylo použito služebního psa, a sepsat o zákroku úřední záznam s uvedením důvodu, průběhu a výsledku použití služebního psa. Pokud dojde k takovéto události, policista musí postupovat tak, aby byly řádně objasněny všechny okolnosti, které vedly k použití služebního psa. K této události může zjišťovat i nezávislé svědky , zák. č. 273/2008 Sb. 23

24 V případě úspěšného použití služebního psa psovod sepíše protokol o použití služebního psa. V případě, že policista použil služebního psa bezúspěšně, např. k zamýšlenému zadržení pachatele, sepíše psovod služební záznam, kde popíše činnost služebního psa nebo důvod jeho nepoužití. Při použití služebního psa vyplývají povinnosti i pro vedoucího útvaru. Vedoucí útvaru musí vyrozumět bez zbytečného odkladu příslušného státního zástupce o zranění nebo usmrcení osoby anebo o škodě nikoli nepatrné, způsobené použitím služebního psa. Určení škody nikoli nepatrné vychází z 89, odst. 11 trestního zákona a v současné době se jí rozumí škoda, která dosahuje částky nejméně Kč Omezení při použití služebního psa Služebního psa nesmí policista použít při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví policisty anebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze-li nebezpečí odvrátit jinak. Zákon kategorizuje osoby, proti kterým není policista oprávněn při provádění zákroků použít psa. Za zjevně těhotnou ženu musí policista považovat takovou ženu, na které je těhotenství patrné, ale i ženu, která se za těhotnou může prohlásit. Vizuální vjem policista potřebuje i při posouzení, zda se jedná o osobu zjevně vysokého věku a osobu zjevně mladší patnácti let. Za osobu se zjevnou tělesnou vadou bude považovat takovou osobu, která se bude pohybovat pomocí berlí, invalidního vozíku, nebo může být patrna amputace končetiny. Osoba se zjevnou chorobou může být i osoba postižena duševní chorobou či osoba nevidomá. Ta se bude pohybovat se slepeckou holí nebo bude doprovázena slepeckým psem. U těchto vyjmenovaných osob je možno i předpokládat, že ve většině případů nebudou vést proti policistovi razantní útok nebo nebudou klást aktivní odpor. Ale zákonodárci zde pamatovali i na druhou možnost. Proto toto omezení nebude platit, je-li bezprostředně ohrožen život nebo zdraví strážníka nebo jiných osob, nebo hrozí-li větší škoda na majetku, a takové hrozící nebezpečí není možné odvrátit jinak. Určení větší škody na majetku vychází z 89, odst. 11, trestního zákona a rozumí se jí škoda, která dosahuje částky nejméně Kč Psí specialisté Specializace u psů se dělí podle zaměření výcviku psa. Výcvik je zaměřen na splnění konkrétního úkolu dané kategorii. V České republice má Policie ČR k dispozici prozatím sedm kategorií psů specialistů. Každá kategorie má své označení. Zařazením psa do určité 24

25 kategorie je podmíněno složením stanovené zkoušky. Pes složí zkoušku, pokud získá alespoň 60% bodů z možného maximálního počtu bodů. Pes, který při přezkušování projeví silnou bázlivou reakci na střelbu, nemůže být zařazen do žádné kategorie. Takový pes není vhodný pro výkon služby a musí být vyřazen z evidence Specialisté pro vyhledávání osob v dopravních prostředcích Označení této kategorie je SPO. Zde jsou začleněni psi, jejichž specializace je vyhledávání osob v dopravních prostředcích. Psi v této kategorii plní při přezkoušení také cviky obrany (jako jediní specialisté). Přezkoušení psa ze cviků poslušnosti je stejné jako u kategorie H1 37, pouze cvik č. 10 je nahrazen cvikem chůze psa po žebříku kladině. Každý cvik je hodnocen až deseti body. Oddíl obran se skládá pouze se tří cviků, s celkovým bodovým součtem sto bodů. Prvním cvikem je obrana psovoda v dopravním prostředku. Po otevření dopravního prostředku vyzve psovod ukrytou osobu k opuštění dopravního prostředku. Osoba napadá psovoda a psovod vypouští psa. Za cvik lze obdržet až devadesát bodů. Druhým cvikem přezkoušení je střežení zadrženého při osobní prohlídce. Psovod psa položí a provede prohlídku osoby, zda nemá u sebe zbraň. Třetím cvikem je doprovod zadrženého, kterého psovod po provedení prohlídky odvádí se zadním doprovodem psa. Každý z těchto cviků je hodnocen až pěti body. Třetí částí, kterou musí tito psi zvládnout jsou tzv. speciální cviky, které jsou zaměřeny na čichové schopnosti psa. Jedná se o tři cviky s bodovým ohodnocením čtyřicet, čtyřicet a dvacet bodů. Prvním cvikem je vyhledání a označení dvou ukrytých osob v různých dopravních prostředcích. Tento cvik má prověřit připravenost psa vyhledat a štěkotem upozornit na ukrytou osobu v dopravním prostředku, popřípadě jiným způsobem na ni upozornit. Pes může na místě ukryté osoby např. hrabat. Druhým cvikem je vyhledání a označování osob ukrytých v přepravovaném materiálu. V praxi se jedná např. o osoby ukryté pod vrstvou sypkého materiálu. Třetím cvikem je průzkum podvozků železničních vagónů nebo kamiónů. Cvik spočívá v tom, že pes musí nalézt a aportovat nebo označit dva ukryté předměty. Takto vycvičení psi se používají především u železniční policie a dříve byli hojně využíváni u cizinecké a pohraniční policie. 37 Poslušnost pro stanovenou kategorii psa s maximálním dosažením jednoho sta bodů 25