Implementace solárních soustav v systémech dálkového zásobování teplem. Příklady velkoplošných solárních soustav

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Implementace solárních soustav v systémech dálkového zásobování teplem. Příklady velkoplošných solárních soustav"

Luděk Růžička
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Implementace solárních soustav v systémech dálkového zásobování teplem. Příklady velkoplošných solárních soustav Petr Kramoliš, Projekce OZE, Slavíkova 6143, Ostrava Poruba tel: , , kramolis@mybox.cz

3 Možnosti implementace solárních soustav do SDH-City Plan Využití sluneční energie v budovách Praha

5 Měsíční sumy globálního záření kwh/m2 ze stanice Ostrava - Poruba v letech tab.1 Rok/měs. leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem průměr Doba slunečníhho svitu v Ostravě - Porubě tab.2 Rok/měs. leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem ,1 80,2 109,5 153,1 207,9 180,2 316,5 221,8 119,2 150,3 47,4 23,2 1663, ,3 98,1 193,4 158,4 237,5 229,4 204,4 65,6 98,6 69,4 63,1 1545, ,1 160,8 158,2 195,9 246,1 189,6 261,6 204,4 134,9 57,4 21,1 1807, ,2 92,4 128,7 170, ,9 205,3 268,8 129,4 77,6 49,9 51,4 1692, ,5 60, ,8 290,9 162,3 256, , ,6 51, ,9 71,8 90,1 203, ,3 135,7 254,2 140,1 106,2 82,5 38,9 1747, ,1 85,9 60,7 137,2 288,7 170,7 187,8 248,3 68,9 109,6 59,8 21,8 1491, ,3 106,4 194,6 241, ,3 314,9 279,4 198,4 103,3 57,2 20,7 2162, ,3 115,8 195,6 258,3 301,9 350, , ,6 76,1 82,6 2346, ,5 66,2 105,6 184,6 178,3 174,7 213,9 228,5 196,1 149, průměr 51,49 89,79 126,77 187,19 244,9 230,78 232,54 253,45 153,97 112,07 61,33 40,9 1785,18

39 73 106 150 155 201 139 80 68 25 14 1075 1996 21 49 74 123 125 165 162 128 55 49 29 19 1000 1997 26 51 87 116 143 167 134 146 105 61 24 17 1076 1998 26 41 77 116 157 149 148 155 90 43 26 20 1048

6 Měsíční průběhy globálního záření 250 kwh/m2, měs leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

2002 2003 2004 06 07 05 08 04 09 03 10 02 01 11 12 leden únor

7 Roční průběhy globálního záření 250 kwh/m2, měs leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

2000 2001 2002 2003 2004 0 leden únor březen duben

16 Solární soustava Neckarsulm

18 Měrná spotřeba tepla současných sídlišť byty plocha bytů měr.spotř. tepla roční spotř. tepla m 2 GJ/m 2 GJ/r MWh/r původní 62 á 0,5 31,0 8,6 průměr 62 á 0,32 19,8 5,5 zateplené 62 á 0,25 15,5 4,3 původní 55 á 0,5 27,5 7,6 průměr 55 á 0,32 17,6 4,9 zateplené 55 á 0,25 13,8 3,8 Potřeba tepla na vytápění má klesající tendenci cca 3% ročně (vliv zateplování) Průměrná plocha bytů na sídlištích je cca m 2 /byt. zdroj tepla spotřeba TV měr.spotřeba tepla 1) roč. spotřeba/osoba roč. spotřeba/byt m 3 /r GJ/m 3 GJ MWh MWh/r centrální PS 16 0,32 5,12 1,42 3,7 domovní PS 13 0,26 3,38 0,94 2,4 1) včetně tepelných ztrát cirkulace: centrální 70% - domovní 40% průměrný počet osob v bytech 2,6 osoby

á 0,25 13,8 3,8 Potřeba tepla na vytápění má klesající tendenci cca 3% ročně (vliv zateplování) Průměrná plocha bytů na sídlištích je cca 62-65 m 2 /byt.

19 Měrná spotřeba tepla současných sídlišť byty plocha roč.spotř.tepla ohřev TV celk.spotř.tepla m 2 MWh/r MWh/r MWh/bj.r průměr 62 5,5 3,4 8,7 zateplený 62 4,3 2,8 6,9 NED 3,1+2,4 = 5,5 MWh/ r,bj. průměr 55 4,9 3,2 8,1 zateplený 55 3,8 2,6 6,4 NED 2,75+2,4 = 5,2 MWh/ r,bj. Pro výpočty solárního sídliště uvažujeme všechny domy zateplené, eventuelně téměř všechny Potřebná plocha kolektorů při solárním pokrytí 20%/35% 300 b.j. 4,5/7,8 m 2 /bj. tj / 2340 m 2 abs.pl 800 b.j. 4,5/7,8 m 2 /bj tj / m 2 abs.pl.

průměr 55 4,9 3,2 8,1 zateplený 55 3,8 2,6 6,4 NED 2,75+2,4 = 5,2 MWh/ r,bj.

20 Parametry pro efektivní provoz SDH Měrná spotřeba tepla v bytových domech kwh/m 2,r Teplotní spád topného media 5/30 (35) o C Nutnost dodržet teploty zpátečky o C Charakter bytové výstavby na úrovni nízkoenergetických domů 1 m 2 solárního kolektoru dává cca 5% roční spotřeby tepla bytové jednotky (závisí na roční spotřebě tepla)

o C Charakter bytové výstavby na úrovni nízkoenergetických domů 1 m 2 solárního

21 Ackermannbogen Mnichov

24 Crailsheim

25 Solární soustava Crailsheim

26 Solární kolektorové pole Marstal (Dánsko)

27 Velkoplošné soustavy v Dánsku Aeroeskoebing

28 Různé varianty podzemních zásobníků tepla

29 Stratifikační zařízení sezónního zásobníku tepla Ackermannbogen

30 Velkoplošné solární soustavy v Německu Pilotní projekty

31 Potřebné plochy pro získání energie z biomasy a solární záření Biomasa: výnosy výhřevnost tepelný obsah účinnost spal. zisk tepel.energie 6t/TS, ha 4,5 MWh/t 27 MWh/ha,r-2,7 kwh/m 2,r η = 0,85 2,29 kwh/m 2 /r 10t/TS, ha 4,7 MWh/t 47 MWh/ha,r-4,7 kwh/m 2,r η = 0,85 3,99 kwh/m 2 /r Solární energie: solární zisk reálný kwh/m 2, r včetně tepelných ztrát rozvodů využitelná plocha pro kolektory 430 m 2 /ha solární zisky z 1 ha: 430 m 2 x 370 kwh/m 2, r = 159,1 MWh/r, ha 430 m 2 x 440 kwh/m 2, r = 189,2 MWh/r, ha Poměr ploch: solár/biomasa 159,1/2,29 ~ 69 x 189,2/3,99 ~ 47 x pozn.: včetně tepelných ztrát a účinnosti spalování ukazuje poměr čisté (využitelné) energie ukazatel

32 Zákon o teple z obnovitelných energií v přehledu Neexistuje důvod k obavám, že by v příštích letech nastal nedostatek ropy nebo plynu. Středně- a dlouhodobě představují dodávky teple problém. Zásoby uhlí, ropy a plynu jsou omezené. Krátkodobě sice máme fosilní nosiče energie, toto však nebude trvat věčně. Současně stoupá celosvětová poptávka po energii, např. v Číně a Indii. Ceny budou nadále stoupat, až nakonec nebude možné žádné další fosilní nosiče energie dodávat. Import násčiní i politicky závislými na jiných státech. Ročně jde 40 procent emisí CO 2 na vrub ropy a plynu, jež se využívají k zásobování teplem. Obnovitelné energie budou neomezeně k dispozici i příštím generacím. Kdo využívá obnovitelné energie, sází na místní energetické zdroje. Méně importů energie znamená vyšší vytváření hodnot v tuzemsku. Využíváme tedy vlastní zdroje prostřednictvím vlastních technologií. To vede k inovacím a vytváří nová pracovní místa. Obnovitelné energie byly v posledních letech dávány do souvislosti především s elektrickou energií, a ne s vytápěním. To se mění. V oblasti tepla vězí velké potenciály. Doposud není obecně známo, že obnovitelné energie mohou být středně- a dlouhodobě ekonomicky výhodnější než tradiční nosiče energie. Připojení se k síti místníhoči dálkového zásobování teplem, pokud je tato síť z podstatné části provozována s využitím obnovitelných zdrojů energie.

33 Hlavní obsah zákona o teple o OZE Zákon o teple stanovuje, že nejpozději do roku 2020 má 14 procent tepla v Německu pocházet z obnovitelných energií. Zákon má tři pilíře: První povinnost využívání: Vlastníci nově stavěných budov musejí pro své zásobování teplem využívat obnovitelné energie. Tato povinnost se týká všech vlastníků, nezávisle na tom, zda jsou soukromými osobami, či zda se jedná o stát nebo hospodářský subjekt. Využívají se všechny formy obnovitelných energií, i v kombinaci. Kdo nechce využívat obnovitelné energie, může sáhnout po jiných opatřeních šetřících klima vlastníci mohou svůj dům intenzivněji zateplit, odebírat teplo z dálkových teplovodů, nebo využívat teplo z kogenerace. Druhý finanční podpora: Využívání obnovitelných zdrojů energie bude i v budoucnu finančně podporováno. Stávající program tržních pobídek, dotační nástroj spolkové vlády, obdrží více peněz. Tyto prostředky budou navýšeny až na 500 miliónů euro na rok. To znamená více plánovací jistoty pro investory. Třetí tepelné sítě: Zákon usnadňuje výstavbu tepelných sítí. Předpokládá, že obce mohou v zájmu ochrany klimatu předepsat připojení se k takovéto síti a její využívání.

34 Ne každý vlastník může využívat obnovitelné energie. Proto je možné na místo obnovitelných energií učinit jiná opatření, která budou podobně šetrná vůči klimatu (náhradní opatření): Připojení se k síti místníhoči dálkového zásobování teplem, pokud je tato síť z podstatnéčásti provozována s využitím obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 obdrží žadatel od státu na využívání solární energie (ohřev teplé vody) 60 EUR/ m 2. Kombinuje-li zařízení ohřevu teplé vody s vytápěním, je to 105 EUR/m 2.

35 Zákon na podporu obnovitelných energií v oblasti tepla (zákon o teple z OZE EEWärmegesetz platný od ) 1 Účelem tohoto zákona je ochrana klimatu, šetření fosilních zdrojů a snížení závislosti na importech energie a umožnění trvale udržitelného rozvoje v zásobování energiemi. 2 Vlastníci budov, které jsou nově budované, musejí pokrýt potřebu tepelné energie podílovým využitím obnovitelných energií. 4 Povinnost využívání dle 3, odst. 1 platí pro všechny budovy s užitkovou plochou větší než 50 metrůčtverečních. 5 Při využívání energie slunečního záření bude povinnost dle 3, odst. 1 splněna tím, že z ní bude pokryta potřeba tepelné energie z minimálně 15 procent. 13 Podpořeno až 500 milióny euro ročně. ( ekvivaletčr 1,6 mld./rok ) 16 Obce mohou využít ustanovení právních norem dané spolkové země, které je zmocňuje ke zdůvodnění vyvíjení tlaku na nutnost připojení se k místní či dálkové veřejné síti zásobování teplem, i za účelem ochrany klimatu a zdrojů.

36 Průběh cen solární energie

37 Děkuji za pozornost Petr Kramoliš, Projekce OZE, Slavíkova 6143, Ostrava Poruba Možnosti implementace solárních soustav do SDH-City Plan Praha

Podobné dokumenty

Efektivní financování úspor energie www.energy-benefit.cz. budovách. FOR ARCH 2008, 26. září 2008 Ing. Libor Novák

Efektivní financování úspor energie www.energy-benefit.cz Využití sluneční energie v budovách Dotační zdroje pro instalace solárních zařízení FOR ARCH 2008, 26. září 2008 Ing. Libor Novák Efektivní financování