ŘASY A HOUBY. věda která se zabývá řasám- APOLOGIE houbám-mykologie lišejníky-lichenologie -Calier Smith 1998

Transkript

1 věda která se zabývá řasám- APOLOGIE houbám-mykologie lišejníky-lichenologie -Calier Smith 1998 ŘASY A HOUBY Archea Nadříše Prokarya sinice Nadříše Eukarya -Říše Protozoa prvoci -Říše Chromista řasy, houbovité organismy -Říše Fungi houby + lišejníky -Říše Plantae rostliny řasy 1.podříše Billiphyta- ODD Glaucophyta,ODD Rhodophyta 2.podříše Zelené rostliny- ODD zelené řasy, ODD Streptophytae 3.podříše -Říše Animalia Houby Fungi - tvoří tzv. pravé houby = Eumycota o Basidiomycota o Ascomycota o Zygomycota o Chytridiomycota Stramenophyla o Oomycota o Hypochytriomycota o Labyrithulomycota "Protista" o Plasmodiophoromycota o Dyctiostelida o Acrasiomycota o Myxomycota Prokaryotické org. Bakterie-Bacteria Cyanobacteria(cyanophyta)-sinice

2 ŘÍŠE-BACTERIA IMPERIUM PROKARYA ODD. CYANOBACTERIA-SINICE -prokaryotické -autotrofní, schopné fotosyntézy -evolučně jsou nesmírně staré, před 3 miliardami let=biotopy -na zemi jsou schopny žít v téměř všech biotopech, nemají rády kyselé prostředí -Cyanos-modrý, sinice-sinný(modrý) STAVBA BUŇKY SINIC -velmi jednoduchá -žádné jádro ohraničené jadernou membrániu -žádné mitochondrie, chloroplasty, GA, endoplazmatické ret., vakuoly -thylakoidy-ploché váčky s fotosyntetickým aparátem (chlorofyl A, karotenoidy) -FYKOBILIZOMY-obsahuje barviva (bílkoviná) Barvičky-fykobiliny neboli fykobiliproteiny -fykoerythrin-červený -fykocyanin-modrá -allofykocyanin-modrá -světločivá anténa. Můžou žít ve velkých hloubkách, kde je málo světla -gen.informace tvořená kruhovou molekulou DNA -zásobní látka-sinicový škrob -některé sinice mohou mít spec. struktury specifické jen pro sinice -AEROTOPY-organela sestaven z různých měchýřků -na řezu vypadají jako včelí plásty -obsahují směs plynů rozpustných ve vodě, jsou tím nadlehčovány -pouze některé sinice, které tvoř vodní květen -HETEROCYTY -tlustostěné buňky, které v mikroskopu vypadají jako průhledné, bez struktur -vznikají z vegetativních buněk -je v nich enzym nitrogenáza-umožňuje vstřebávat dusík ze vzduchumůžou žít ve vodě -AKINETA -přečkání nepříznivého počasí -tlustostěné bunky vzniklé splynutím více bunek STÉLKA SINIC 1. Jednobuněčné sinice-tělo jako jednu buňku (jsou ve slizu, vytvářejí kolonie) 2. Vláknité sinice-bez heterocytů a akinety 3. Vláknité sinice- s heterocyty a akinety 4. Vláknité větvené 5. Vláknité s nepravým větvením-spojené jsou s pochvou FILAMENT-vlákno se slizovou pochvou ROZMNOŽOVÁNÍ -vegetativní -dělením buňek -Hormogonie- vláknité sinice -vlákno se rozdělí na jednotlivé úseky hormogonie a ty potom pomocí dělení buněk dorůstají EKOLOGIE SINIC -sladké vody, mořská, plankton -v nárostech -na půdě -na smáčených skalách, uvnitř kamenů -osidlují extrémní izotopy -některé druhy když se přemnoží, mohou vytvářet vodní květy

3 -jsou bohaté na P a N-zemědělství, průmyslové výroby, lidské prášky -řešení-vybagrování bahna, vyvápnění CaCO3, na přítoku Síran, Fe -aereční věže-provzdušnění -produkují toxiny= špatné na játra, rakovina, alergie -sinice vstupují do symbiozy s houbou a vytvářejí LIŠEJNÍK -sinice vstupují do symbiozy s vyššími rostlinami, CYKASY -ze sinic procesem Endosymbiotická teorie vznikl chloroplast -výrazný GEOLOGICKÝ ČINITEL 1. Vznik travertinu -CaCO 3 -vznik v teplých vodách-přežívají jen sinice-fotosyntetizují 2. Stromatolity- vznik usazováním uhličitan vápenatého v prvohorách -usadil se v pochvách sinic -považují se za místo kde vznikly první org. Které produkovaly kyslík -nejstarší jsou z Austrálie FYLOGENEZE -fosilní sinice- Palaeolyngbya-850mil.let stará -asi první sinice je 3,5 miliardy let stará -STROMATOLITY= hřibovité útvary, vznikaly usazováním CaCO3 v pochvách sinic v prvohorách (dnes už jen Austrálie) 1.sk Sinic s jednobuněčnou stélkou Microcystis sp. -nejčastější součást vodního květu (přemnožené sinice) -jsou ve slizu -mají v sobě aerotopy (černé buňky)=vznášení na hladině -produkuje jedy/toxiny (působí na játra a nervy) Chroococcus sp Proč má lenochod nazelenalé chlupy na zádech? -cyanoderma 2.sk Sinic vláknité stélky s heterocyty a aakinetami oscillatoria sp.- drkalka, úzké buňky, širší spirulina sp.-potravinový doplněk Oscillatoria (drkalka) viz.cvičení Phormidium -podobná drkalce-oscillatoria -mají fykocyanin, nárost na kamenech -špatně jdou vidět přepážky -mají větší mezery mezi přepážkami než drkalka Spirulina -vlákno spirálně stočené, mořská (plankton potravinové doplňky) i sladkovodní, přichycená na planktonu (nárost) Anabaena -nejsou ve slizu, jsou vodní -bud vlákna nebo prstencovitě stočené -mají heterocyty i akineta -Akineta (vznik splynutím více buněk-přečkání nepříznivého počasí, větší oválná) -Heterocyt (mnší, světlejší a)planktoní (také tvoří vodní květ b)nárustová (vodní, je na vyšších rostlinách) Nostok -půdní sinice, žije na půdě, enzym nitrogenia -vlákna +-kulovité buňky propletené v tuhém slizu Stigonema vlákna se větví (pravé větvení), mořská, výskyt v tropech, v Krkonoších na skalách

4 EUKARYA Říše: Protozoa (protista, prvoci) obrněnky, eugliny, houbové organismy hlenky Chromista houbové organismy plísně, rosivky, chaluhy, zlativky Fungi houby Plantae Chary, červené a zelené řasy patří do 3 říší (prvoci a chromista) Animalia Zopakovat endosymbiotickou teorii -Endosymbiotická teorie popisuje původ semiautonomních organel eukaryotických buněk - mitochondrií a chloroplastů. Tyto organely byly dříve volně žijící prokaryotické organizmy, které byly pohlceny a staly se buněčnými endosymbionty. Mitochondrie mají evoluční původ v proteobakterii (z příbuzenstva Rickettsiales) a chloroplasty v sinici STÉLKY 1) Monadoidní stélka buňky monády, bičíkatá stélka bičíkovci, jednobuněčná stélka s bičíkem 2) Rhizopodová stélka 1 buňka s panožkami (jako měňavka), některá stádia u rozmnožování řas, měňavkovitý pohyb mění tvar 3) Kapsální stélka buňky ve slizu, původně monády, u některých druhů růstové bičíky pohyblivé, někdy ne = pseudocilie (bičíky, co se nepohybují), má bičíky, pseudocilie nebo ani jedno 4) Kokální 1 buňka například chlorela, nebo ve slizu 5) Trichální, vláknitá stélka jednoduchá nebo větvená, z více buněk 6) Heterotrichální stélka vláknitá, větvená, rozrůzněná hlavní a postranní větve, viz.cvičení draparnaldia 7) Pletivná př.: mořský salát (pseudoparenchymatická) vznik prostým nahloučením buněk proto pseudo. (nepseudo = vznik dělením z 1 buňky) 8) Sifonokladální stélka (trubicovitá) je vláknitá/vakovitá, mezi buňkami přepážky, v každé buňce mnoho jader. Př.: kladofora = žabí vlas 9) Sifonální vláknitá nebo vakovitá, větší, vlákno nebo vak bez překážek, hodně jader 10) Stélka parožnatek větvená, z osního článkovaného vlákna, viz.cvičení KOLONIE/CENOBRIUM - Uspořádání nějak spojených buněk (slizem. Sliz.stopkami, BS, ) - Kolonie nahloučení buněk, spojení nevzniklo rozdělením 1 buňky, různý počet buněk, př.:synura, spojená slizovými stopkami - Cenobium vznik rozdělením 1 buňky, buněk je vždy 2 na en-tou, př.: váleč koulivý, pediastrum, desmodesmus ROZMNOŽOVÁNÍ 1) Vegetativní u řas časté, mateřský organismus se rozdělí, dělení buňek, fragm.stélky 2) Nepohlavní vznik nepohlavním rozmnožováním buněk výtrusy (spory), vznikají nepohlavně, vznik buď ve výtrusnici (sporangium) nebo na konci vegetativních vláken. Spory podle pohyblivosti: pohyblivé zoospory (planospory) a nepohyblivé aplanospory (autospory). Diploidní (2n vyvýjí se na diploidním jedinci), haploidní (1n na hapl.jedinci) 3) Pohlavní redukční dělení a vznik pohl.buněk = gamet, ty splývají zygota - Gamety vznikají v gametangiích (pohl.orgány). U řas pohl.orgány jednobuněčné nebo méně často přeměnou vegetativních buněk. Gamety jsou n haploidní. Pohyblivé s bičíky (planogamety) nebo nepohyblivé (aplanogamety). Podle průběhu pohl.procesu 3 typy: a) Gametogamie splývání gamet - viz minulý semestr. Izogamie, anizogamie, oogamie. b) Gametangiogamie splývání celých gametangií, netvoří se samostatné gamety c) Somatogamie splývání vegetativních buněk vystupují jako gamety 1) Konjugace = spájení

5 Po pohlavním procesu zygota 1) Vyklíčí v nového jedince 2) Ztloustne a obalí se pevnou BS zygospora, ta odpočívá a za příznivých podmínek vyroste nové vlákno ŽIVOTNÍ CYKLUS ŘAS 1. Haplobiotický cyklus: 2n má pouze zygota, všechno ostatní je haploidní 2. Diplobiotický cyklus: řasa je během celého svého životního cyklu diploidní, jediné pohlavní buňky jsou haploidní (gamety splynutí -> zygota 2n nová řasa 2n pohlavní orgány 2n pohlavní buňky 1n) 3. Haplo-diplobiotický životní cyklus: střídání fází u jedné řasy = jednou je diploidní, podruhé haploidní, tzn. střídání generací neboli rodozměnou rodozměna může být: izomorfická rodozměna řasa vypadá pořád stejně, i když je haploidní nebo diploidní, např. Cladophora. Dojde zde k pohlavnímu rozmnožování (splynou 2 pohl. buňky, které jsou 1n zygota 2n vlákno např. Cladophory 2n = sporofyt na ní vzniknou zoospory redukčním dělením, tzn. že jsou 1n ze zoospory vyklíčí opět Cladophora, ale tentokrát je pouze 1n = gametofyt na ní vzniknou pohlavní buňky) heteromorfická rodozměna haploidní a diploidní fáze mají rozdílný vzhled, např. Porphyra (vyrábí se z ní sushi, z gametofytu). Máme 2 gamety, které jsou každá 1n splynou vzniká zygota 2n z ní vyroste řasa, která má vláknitou stélku a je 2n = je to sporofyt a je mikroskopický na sporofytu se vytvoří spóry, při jejichž vzniku dojde k redukčnímu dělení, tzn. že spory jsou haploidní 1n ze spór vyroste pletivná stélka, která je haploidní a říká se jí gametofyt, protože na ní vznikají gamety. ŘASY + BIOTECHNOLOGIE Chlorella zelená řasa, často k výzkumům (fixace C Kalvin), z ní tablety, kokální stélka Dunaliella zelená řasa, hodně tuků a karotenoidů Porphyra ruducha, potravina, celosvětová produkce Gelidium a jiné ruduchy, získávání agaru

6 ŘÍŠE EUKARYA ODD.: EUGLENOPHYTA KRÁSNOOČKA sladkovodní bičíkovci, monadoidní stélka (Euglena sp. má jeden bičík - tedy jen jeden je vidět) - pouze 1/3 zástupců krásnooček má chloroplasty s pigmenty (chlorofyl a, b, karotenoidy), zbylé 2/3 mají chloroplasty bez pigmentů, nebo chloroplasty nemají vůbec (živí se heterotrofně - proto je jejich zařazení v systému problematické) - mixotrofie - autotrofní i heterotrofní způsob života - mají pyrenoidy, obsahující zrna paramylonu - n a p o v r c h u b u ň k y p o u z e cytoplazmatická membrána, na ní pelikula - schránka z bílkovinných proužků, umožňuje měnit tvar - mukocysty - organely pod pelikulou, produkují sliz, který krásnoočku pomáhá přečkat nepříznivé období - tzv. palmeloidní stadium - některé druhy mají ještě loriku - schránka, inkrustovaná železem nebo manganem (různý vzhled) - stigma - červená světločivná skvrna, tvořena granulemi - rozmnožování: pouze nepohlavní (podélné dělení buňky) - ekologie: - výskyt kdekoli, kde je dostatek živin a organických látek (teplé špinavé vody - návesní rybník), v povrchové blance vody (neuston - organismy povrchové blanky vody) - první nálezy krásnooček v terciéru Zástupci: Euglena (viz.cvičení), Phacus víceméně plochá buňka, velká paramylonová zrna, znečištěné vody, Phacus pleronectes, Trachelomonas plankton stojatých vod, buňka krytá lorikou, na ní různé výrůstky ODD. DINOPHYTA OBRNĚNKY - sladkovodní i mořské řasy, monadoidní stélka - mixotrofní způsob výživy, někteří jsou parazité - fotosyntetické pigmenty - chlorofyl a, c, dále peridinin (způsobují zelenohnědé zbarvení) - některé mají na povrchu buňky pancíř z celulózních destiček (theca) - způsobují pevný, ale průžný povrch buňky - 2 části: hypotéka a epitéka - mezi nimi ekvatoriální rýha, ze které vychází dlouhý bičík (pohyb) a krátký bičík (zřejmě slouží k přijmu potravy - mezi destičkami pancíře mnohé organely: - trichocysty - které vystřelují bílkovinná vlákna - mukocysty - produkují sliz - některé obrněnky mají obrovské jádro - dinokaryon - s trvale kondenzovanými chromozomy a 10x více DNA, než je u eukaryií běžné - některé mají rovněž světločivnou skvrnu (ne stigma, ale ocellus) - autotrofní a některé neautotrofní rody jsou schopné bioluminiscence - rozmnožování: - nepohlavní - dělení buňky - pohlavní - ekologie: - v mořích výrazní producenti - 2. největší eukaryotičtí producenti po rozsivkách (stojí na počátku potravního řetězce)

7 - některé druhy produkují toxiny (nejznámější jed - saxitoxin) - ve vhodných podmínkách se přemnožují (zvláště červené) a tvoří toxický rudý příliv - pobřeží Mexika a USA - zástupci: - Peridinium sp.-vzhledově jiná, nemá protažený pancíř,žije v planktonu - Ceratium sp.-viz cvičení -½ heterotrofní (buď osmotrofie příjem látek v roztoku, fagotrofie pohlcování celých pevných látek (bakterie), fagopod sosák pro pozření potravy, někdy parazitismus), zbytek mixotrofní -60 druhů obrněnek produk.toxiny (s i bez chloroplastů), bioluminiscence = světélkování (luciferin) u mořských heterotrofních -Za příhodných podmínek se mořské můžou rozmnožit rudý příliv (Mexiko), obsah karotenoidů, je toxický!, způsobený obrněnkami (ne ruduchami!) -Někdy žijí jako endosymbionti v korálech stanou se zooxantelou, někdy hostitelé jiných řas (skrytěnky) -Fylogeneze objeveny ve druhohorách

8 ŘÍŠE CHROMISTA ODD. HETEROCONTOPHYTA Heterokontophyta - dříve Chromophyta ( hnědé řasy ) - zahrnují rozsivky a hnědé řasy - mají heterokontní bičíky (nestejnocenné) - v chloroplastech mají chlorofyl a, c, dále fukoxantin (hnědé barvivo) - zásobní látka chrysolaminaran, někdy olej, někdy polyfosfátová zrna (nikdy ne škrob!) TŘÍDA CHRYSOPHYCEAE ZLATIVKY ( + dohromady třída Synurophyceae) - Převážně bičíkovci, sladkovodní nebo mořský, rádi čisté stojaté vody, chlorofyl A, C, fukoxantin (zlatá barva buněk/stélek), někdy bez chloroplastů = heterotrofie, zbytek mixotrofní (osmo, fago) - Zásobní látka chrysolaminaran - Buňka: na povrchu periplast CM + bílkovinná vlákna mikrotubuly, umožňují buňce měnit tvar, periplast krytý schránkou lorika může být dvojího typu amorfní hmota + vlákna celulózy (př. Dinobryon) nebo křemité šupiny (častější u mořských typů) - Rozmnožování dělení, pohlavní (izogamie a anizogamie) zygota klidové stádium (zapouzdří se do cysty = stomatocysta) TŘÍDA: CHRYSOPHYCEAE Rod: Synura - Buňka má 2 bičíky, lorika s Si šupinami - Kolonie z jednobuněčných stélek spojených slizem - Mírně kyselé vody, malé množství rozpuštěných látek (horní toky) - Produkce aldehydů a ketonů do vody, při rozmnožení v nádrži voda smrdí a je hnusná Rod: Dinobryon - Buňky z amorfní hmoty, lorika má lahvicovitý tvar a tvoří keříčkovité kolonie - Žije v planktonu čistých stojatých vod Rod: Hydrurus - Kapsální stélka, buňky ve slizu, viz. Cvičení - TŘÍDA FUCOPHYCEAE-CHALUHY -mořské řasy, chladná moře -makroskopické s pletivnou stélkou -chloroplasty: -chlorofyl A, C, karotenoidy -barvivo fukoxanthin (hnědé) -zásobní látka -laminaran -minnitol (alkohol a cukr), olej -stélka viz cvičení, fylom, kauloid -buň. Stěna je z celulozy, ale je jí jen 10% -až 30% alginové kyseliny=využívají se, získává se z nich algináty charakteru gelu, něco jak agar, využití v kosmetice a lékařství) ROZMNOŽOVÁNÍ -vegetativně, rozpadem (fragmentací) stélky -pomocí spor (pohyblivé)=zoospory -většina má rodozměnu (střídání gametofytem se sporofytem) -gametofyt-gamety-mikroskopický vláknitý -sporofyt-spory-makroskopický -rodozměna heteromorfická rodozměna-odlišné (Focus) -rodozměna izomorfická-stejné (padina pavonica) ZÁSTUPCI Padina pavonica-izomorfická rodozměna, žije ve středomoří, teplejší vody

9 Laminaria -heteromorfická rodozměna -mnohametrová stélka -pěstuje se Laminaria Japonka=jídlo -makroskopická stélka-tvoří podmořské lesy Fucus -hodně skrytá rodozměna - gametofyt představují často jen samotné gamety; skalnaté pobřeží severní polokoule, mají plovací měchýřky Sargassum -celá řada druhů, 2druhy se vznáší pomocí plovacích měchýřků -jinak je přichycen TŘÍDA TRIBOPHYCEAE=Xantophyceae- RŮZNOBRVKY -žlutozelené -nemají fukoxantin a tak nejsou hnědé (vypadají jako zelené, ale nemají zásobní látku škrob -mají různé typy stélek -sifonální-trubicová -bičikaté-monogoidní=kolonie -jednobuněčné-kokální -zásobní látky -olej, chrysolaminaran, chlorofyl A, C ROZMNOŽOVÁNÍ -sporami nebo, dělení buněk Zástupci Vaucheria-tvoří vlákna, stélka signální, dlouhá trubice bez přepážek + mnoho jader -pohlavní rozmnožování -oogamium-viz cvičení, jen toto je odděleno přepážkou Tribonema -vláknitá stélka, nevětvená -na jaře ve stojaté vodě=velká biomaa -vytvoří H-kus TŘÍDA BACILLARIOPHYCEAE-ROZSIVKY -řasy jednobuněčné, tvoří kolonie -sladkovodní i mořské -na povrchu mají křemičitou schránku SiO 2 = FRUSTULA, různé tvary FRUSTULA -skládá se ze dvou částí -vršek krabičky-epitéka (valva, pleura) -spodek krabičky-hypotéka (valva, pleura) -některé schránky mají zářez = RAPHE (podélná štěrbina) skrz valvu -buď okolo nebo uprostřed -umožňuje rozsivce pohyb -uprostřed a nakraji je to ztloustlé= centrální nodulus, terminální nodulus -po krajích čárky = STRIE (důležitý určovací znak) -Centrické rozsivky (krabička od sýra), má více rovin souměrnosti -Pentální rozsivky- jen dvě roviny souměrnosti -největší producenti biomasy -začátek primárního potravního řetězce -popsáno asi 12000druhů -vodní ale i půdní -chlorofyl A,C, fukoxanthin (barva do oranžova) -zásobní látky: -chrysolaminoran, olej -polyfosfátový škrob (volutin) -ze zásobních látek vznikla ropa a to ta na jižní polokouli -na severní polokouli je to Botryococcuspila (řasa) ROZMNOŽOVÁNÍ - nepohlavní - dělení (doplňují si hypotéku a tím se schránka postupně zmenšuje, do té doby, než se začnou rozmnožovat pohlavně) - pohlavní - centrické - oogamie (splývání spermatozoidu a oosféry)

10 - penátní - izogamie (splývání stejnocenných nerozlišených gamet) Penátní rozsivky -izogamie (stejné) -anizogamie-1 menší, 1 větší -2 gamety se přiblíží a meiozou vzniknou 4 zůstanou 2 v---,schránky se musí otevřít, vytvoří mezi sebou slizový můstek, 1 gameta přechází do druhé a splývá s gametou 2.rozsivky -2vzniknou a 2 zaniknou -dvě gamety se přiblíží schránka se otevře- vytvoří se slizový můstek- V každé z těchto buněk dojde k meiotickému vzniku dvou haploidních gamet-splývání gamet-1 gameta přejde do druhé rozsivky -ze zygospory vznikne nová schránka Centrické rozsivky-oogamie -samčí a samičí pohlavní buňky -redukční dělení -od samčího 4 spermatozoidy -od samičího (oogonium) 1 OOSFÉRA (byly 4 ale 3 zanikly) -schránky se otevřou -1 spermatozoid přejde a oplodní vaječnou buňku= AUXOSPORA =pohlavně a dělením DĚLENÍ 1. Centrické rozsivky -buď žijí jednotlivě nebo ve vláknech = KOLONIE -chloroplasty do žluta -hl mořské, planktonní -v nárostech na kameni 2. Penátní rozsivky -více sladkovodních, a více jich žije v nárostech (kameny) -mohou vytvářet rezavé povlaky -Rod Navicula (loděnka) -tvoří kolonie a ty jsou ve slizu) spojují se pomocí valv), nebo jsou jednotlivě EKOLOGIE -mořské- promátní producenti biomasy -z celkové roční primární produkce % (v g suché biomasy) rozsivky % ostatní řasy -od mírného pásu k jižnímu a severnímu polu.v planktonu a v bentonu (na dně oceánu, nánosy) -sladkovodní- i v zimě a na podzim EKOLOGICKÉ NÁROKY -různé druhy mají různé nároky na prostředí - jsou rozsivky co potřebují vyšší ph a co Nižší ph -ve vodách různě znečištěných -ve stojatých/ v tekutých vodách Povodí moravy- studuje výskyt rozsivek kvůli kvalitě vody VYUŽITÍ -JSOU VYUŽÍVÁNY LIDMI -TĚŽBA Křemiliny- DIATOMIT - filtrace piva-aby bylo čiré -České Budějovice -broušení materiálu, izolační hmota -ve farma. Průmyslu, potravinové plnidlo, pasty -přeměnou diatomitu= porcelanit, rohovec Einstain=vynalezl TNT -jižně položené zásoby ropy

11 FYLOGENEZE -přelom prvohor a druhohor - z druhohor 1.zkameněliny = centrické rozsivky, mořské -sladkovodní staré 60mil let, ze sladkovodních vod Odd.Haptophyta -bičíkatci -na svém povrchu organické šupiny = zvápenatělé - KOKOLITY, jen1 skupina -z těch kokpitů se vytvořili zásoby křídy a vápence -dnes kokpity ½ dna oceánů, 1/3 pevniny jako vápence -významná zásobárna uhličitanů

12 ŘÍŠE PLANTAE-ROSTLINY PODŘÍŠE BILIPHYTA ODD. GLAUCOPHYTA -důkaz endosymbiotické teorie -jednobuněčné řasy -evoluční řasy - patří sem řasy, které nemají pravé chloroplasty -1 chloroplast = Cyanela -mají znaky připomínající sinice -důkaz- v minulosti eukaryotická buňka pozřela sinici a vznikla tato řasa-glaukocystys ODD. RHODOPHYTA- RUDUCHY -mořské i sladkovodní - v tropických mořích -sladkovodní- čisté vody STAVBA -chlorofyp A, D, barva je překryta fykocyaninem (modrá), fykoerythrinem -fykobilizony= ve fyko -světločivá anténa -žijí v hloubkách -zásobní látka-floriedový škrob -buněčná stěna je z polysacharidů -z buněčné stěny se dají získávat AGAR (E406) a KARAGEN (E407) -stélky makroskopické /mikroskopická vlákna (pletivná) -sladkovodní nepletená ROZMNOŽOVÁNÍ -Nepohlavní-spory -Pohlavní- různé typy -výrazná rodozměna gametofyt/sporofyt(pletivný) -gametofyt-mikroskopický -sladkovodní- stín, prudce tekoucí vody -nejstarší prvohory ZÁSTUPCI Porphyra -makroskopická pletivná stélka -pěstuje se a sklízí na suši (NORI)=Gametofyt Compsopogon -sladkovodní, tropická -v akvárku, v teplé vodě Žabí sémě -heterotrichální stélka -hl. osní vlákno z poměrně velkých buněk -z něj jdou vedlejší postranní vlákna -potoky horské/podhorské, čisté vody -přichycená na kameni -v cystokarpu se tvoří spory (kuličky na t řase Corallina-mořská, do běla Chondrus -ruducha -pletivná stélka, makroskopická, dělá se z ní AGAR

13 PODŘÍŠE VITIDIPLANTAE ODD.CHLOROPHYTA - ZELENÉ ŘASY -sladkovodní i mořské -v buňkách chlorofyl A,B a karotenoidy-ochrana proti přezáření -thylakoidy uspořádány do lamel (2-6) -ze zelených řas pravděpodobně rostliny -většina má v buňce bílkovinné tělísko-pyrenoid -na něm ukládán škrob -obsahuje enzym RUBISCO-při fotosyntéze?fizuje CO -volutin=polyfosfátová zrna (menen, xylen=specifické zásobní látky) -různá buněčná stěna 4typy- -polysacharidová=celuloza a hemiceluloza -chybějící= nahá buňka = zoospory, gamety -buň. Stěna chybí, ale na cytoplazmatické membráně šupiny z organického materiály -chlamys= obal buňky z glykoproteinů -bičíky většinou 2 nebo 4 (Oedogonium-zoospory s věncem bičíků (40)=STEFANOLEONTNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ -vegetativní= podélné dělení buněk -1buněčné, vláknité -nepohlavní= spory (s bičíky) -buňka s bičíky= dělení -autospora je bez bičíku -pohlavní- -izogamie -anizogamie -oogamie-samčí as samičí gamety ZNAKY V SYSTEMATICE 1. sekvence SSU + DNA = Ribozomální -SSU=,spec. Geny ypovídající o fylogenetických znacích 2. morfologie stélek, povrch buněk 3. způsob rozmnožování 4. postavení bází bičíků Tř. Ulvophyceae -makroskopická stélka, vláknitá -mořské a sladkovodní -rozmnožování nepohlavní sporami, dělení i pohlavní Ulothrix -sladkovodní i mořská v proudu Ulva= mořský salát -přichycená na kamenech při březích, mají rády světlo, mořská -pletivná makroskopická stélka Enteromorpha -mořská, pletivná stélka jako střevo -vláknité řasy Tř. Cladophotophyceae -stélka signální-sifonokladální Cladophora glomerata= žabí vlas -zelená větvená vláknitá řasa -tekoucí i stojaté vody, přichycené -ve stojaté vodě málo větvená, v tekoucí více -m á sifonokladální stélku-v každé buňce mnoho jader

14 Tř. Trentepoliliophyceae -některé žijí aeridky, paraziticky (lišejníky) Trentepohlia -aerická, na skálách, balvanech -plná karotenoidů-proti přezáření, mikroskopická vláka Tř. Dasycladophyceae -sifonální stélka k podkladu pomocí rhizoidů -dnes jen zlomky, hodně vyhynulých Acetabularia acetabulum -makroskopická-viz cvičení Tř. Bryopsidophyceae Caulerfa -obsahuje terfenoid CAULERTIN=nepoživatelná pro býložravce ale začíná být invazní, rozšiřuje se. V tropických mořích= ekologické problémy!! -makroskopická stélka Halimeda tuna (Středozemní moře) -makroskopická kodifikovaná stélka -v Austrálii u Velkého bezbariérového útesu -velká geologická vrstva (Ca) -jiný druh Tř. Trebouxiophyceae Chlorella -jednobuněčná stélka=kokální buňka -půdní i sladkovodní -laboratorně pěstována a zkoumána -M. Calvin na ní fotosyntézu= calvinův cyklus (nobelova cena 1961) -regenerace organismu po rakovině -zabraňuje problémům s vyprazdňováním Botryococcus braunii -kolonie- buňky na slizových stopkách -výzkum-k výrobě biopaliva?, oleje?? -jiný druh dal vzniku ložiskům ropy na severní polokouli Tř.Chlorophyceae-zelenivky -je jich hrozně moc!!! -Desmodesmum -tvoří cenobita (typ kolonie 2 n buněk) -velmi hojná zelená řasa v planktonu stojatých vod i tekoucích -výběžky buň. stěny mohou mít, mají i pyrenoidy Pediastrum -velké množství druhů -plankton, stojatých vod, vytváří cenobita -má pyrenoidy Microsfora Oedogonium -sladkovodní vláknitá řasa (nevětví se), zelená -ve stojatých vodách, na povrchu, buněčná stěna ze dvou vrstev Draparnaldia -heterotrichální stélka

15 -osní vlákno z velikých buněk -postranní z malých buněk, bohatě větvené -přichycená na kamenech čistých potocích Volvox-váleč Apathococcus-zrněnka -aerická řasa -povlaky na kůře stromů, na skalách-vytváří zelené zrnka -stélka kokální-jednobuněčná, slepují se dohromady -symbioza s houbou=lišejník Rod Chlamydomonas pláštěnka -bičík, monagoidní stélka -chlamys na povrchu-glykoproteiny -2bičíky -plankton v rybníku, tůník Chlamydomonas nivalis -na sněhu-přemnožený má sníh červenou barvu=kryoseston -Krkonoše, Šumava Rod Volvox -slizová koule s bunkami po obvodu -spojené cytoplazmatickými výběžky -v malých stojatých vodách -rozmnožování-dceřiná cenobita -pohlavní-oogamie-zygota-zygospora v obalu PODŘÍŠE-ZELENÉ ROSTLINY -výv. Linie-zelené rostliny -ODD.Chlorophyta -výv.linie- Streptophytae ODD.CHAROPHYTA-PAROŽNATKY Tř. Charophyceae-parožnatky -makroskopická stélka, sladkovodní, stojaté vody přichycené k sedimentu (bahnu) -stélka přeslenitě větvená -přichycují se RHIZOIDY cm i metr dlouhé -stélka= osní vlákno -buňky uzlinové, tvoří uzliny, dělí se a tvoří postraní větve -buňky článkované-články -stélka- BS= CELULÓZNÍ, nachází se tam kutikula, nad ní je kalcifikace -na povrchu je BS kalcifikovaná (zvápenatělá) ROZMNOŽOVÁNÍ A) Nepohlavní- pomocí cibulky / hlísky útvarů na rhizoidech, z toho vyroste nová rostlina B) Pohlavní-ooganie-vznikají samčí antheridium a samičí oogonium orgány Samičí-obal, zakončen korunkou z 5buněk (rod Chara) Samčí-kulatý tvar Zátupci: Nittela, Chara Tř. Zygnematophyceae- Spájivky dříve řazeny pod zelené řasy - sladkovodní řasy - chlorofyl a, b - na buňkách často sliz

16 rozmnožování - nepohlavní - vláknité fragmentací stélky, jednobuněčné rozdělením semicel - pohlavní - tzv. spájení (konjugace) &8 somatogamie - splývání somatických buněk (stélky), celá vegetativní buňka vystupuje jako gameta u vláknitých boční a žebříčková konjugace - žebříčkovitá: dvě vlákna se k sobě přiblíží, vytvoří se kanálky, které jednotlivé buňky vlákna spojí a celý protoplast se přesune kanálkem do sousední buňky; vznikne zygota, která se obalí pevným obalem - zygospora, která přečkává v bahně zimu do jara, kdy vyklíčí v nové vlákno u jednobuněčných - dvě buňky se k sobě přiblíží, spojí se slizem z pórů a v jednom místě se přetrhá buněčná stěna a protoplasty obou buněk splynou uprostřed, vznikne zygospora, která opět padá na dno a čeká do jara 1) JAŘMATKY -vláknité stélky, nevětvené -stojaté vody (rybníky, tůně) -nejdříve přichyceny na dně, potom rozmnožování -nepohlavní rozmnožování (vegetativní) -dělení -fragmentování, rozpadem stélky, dorůstáním -pohlavní-spájením (konjugace) ZÁSTUPCI Spirogyra-šroubatka -vláknitá řasa, nevětvená, obalená slizem -mají tečky-pyrenoidy (bílkovinná tělíska na které se váže škrob) -stojaté vody (ale i při okraji tekoucí vody) rod Zygnema-2 hvězdicovité chloroplasty Mougeotia- destička chloroplastu -natáčí se placatou stranou ke slunečnímu svitu -trojvrstvá BS-vnější z amorfního polysacharidu 2) Krásivky -jednobuněční, BS-dvojvrstvá-vnější jemná blanka (polysacharid) -v BS jsou póry-vývod slizu -každá buňka se skládá ze dvou půlbuněk= semicel mezi nimi je zářez, které jsou spojeny můstkem, jádro je mezi těmi semicelami - vegetativní rozmnožování dělením, pohlavní spájením -sladkovodní, mají rády kyselejší ph, čisté vody, rašeliniště, stojaté vody -několik tisíc druhů ZÁSTUPCI Rod Cosmarium -kulovité semiley + póry + pyrenoidy Staurastrum -semicely trojúhelníkové, mají i protáhlé rohy Closterium

17 ŘÍŠE: PROTOZOA- PRVOCI ODD.MYXOMYCOTA-HLENKY -vyskytují se ve třech různých fázích Trofická fáze -myxaméba= měňavka -Myxomonáda-s bičíkem -Mnohojaderné plazmodium (vypadá jako hustý flusanec) -fáze můžou přecházet jedna v druhou -my ji můžeme vidět ve fázi plodničky=sporokarp, v reprodukční fázi Reprodukční-plodničky=SPOROKARP -aethalium (vlčí mléko-viz cvičení) -oranžové kuličky + uvnitř spory -zralé jsou hnědé -rozmáčknuté práší Klidová fáze-tvrdí útvary na přečkání nepříznivého období -(mikrocysta, sfétocysta, sklerocicum) ŽIVÍ SE-pohlcují bakterie - na pařezu -na rozkládajícím se materiálu ZÁSTUPCI Vlasatka, vápenatka (stopkaté) Vlčí mléko obecné (pýchavička, vlčí mléko) -aethalium (když ta plodnička dozraje, vytváří výtrusy -rostou na odumřelém dřevě, na podzim (rády vlhko) -než to uschne má to cca růžovo-červenou barvu -Slizovka práškovitá -jedno aethalium velké žluté) po dozrání černé -žije na odumřelém dřevě, vlhko, nižší teplota=podzim -v krabičce černý prášek (spory) Pazderek-filajový Pěnitka popelavá -vytváří aethalium na stéble trávy -to celé na té trávě je soubor ODD. PLASMODIOPHOROMYCOTA-NÁDOROVKY -parazité rostlin-endoparazité -výživa osmotrofní -způsobují škoda na kulturních rostlinách=nádory (zmenší buňky zvetší) Nádorovka kapustová -parazit brukvovitých rostlin -napaden kořen -buňky se spojí v cysty, které jsou jako spory ŘÍŠE CHROMISTA

18 ODD.PERENOSPOROMYCOTA-OOMYCETY -buď parazitické nebo saprotrofně (živí se odumřelími částmi rostlin a živočichů) -3 podtřídy: 1. VODNÍ PLÍSNĚ -ŽIJÍ ve vodě= saprotrofně -nebo parazitické= ryby 2.PERENOSPOROMYCETIDAE -většina parazitů rostlin= FYLOPATOGENÍ (nemoci rostlin) Plíseň bramborová ½ 19. St. Z USA, rozšířila se velmi rychle větrem -způsoboval hladomor -přezimují v půdě-spory -napadá listy (hnědé skvrny), nať uschne, ztmavne -napadne to i hlízy, udělá olejovitou (tmavohnědou skvrnu) -proti tomuto= geneticky vyšlechtěné brambory Plíseň bělostná -brukvovité plané rostliny (kokoška pastuší tobolka) -povrch stonku je bílá -vlakna HIFI kterou tato plíseň tvoří, zasahuje až dovnitř Vřetenatka révová -napadá révu vinou -nemoc peronospora révovité -na starších listech žluté barvy, pak tmavnou do olejova, na druhé straně bílí flek= sporangiofory se sporami (s výtrusy)-epidemie rostlin -pesticidy na bázi mědi, zavlečené do eu z USA ve 2/2 pol. 19. St.

19 ŘÍŠE FUNGI=houby =vegetativní stélka -u primitivnějších jednobuněčná (oválná,kulatá) -houbová vlákna HIFI -u primitivnějších nemají přepážky, obsahuje mnoho jader -mají přehrádky- u hub spájivých, vřeckaté, stopkaté -HIFI=pokud jejich více vedle sebe tvoří podhoubí MYCELIUM -PSEUDOMYCELIUM-zdánlivé mycelium -u kvasinek -rozmnožování pučením (u buchet) Buněčná stěna -přítomná, jen u několika málo není -chemické sloučeniny jednotné: polysacharidy, bílkoviny, tuky a jiné -u hub obsahuje chitin (polysacharid), nevyskytuje se u všech hub - u některých je jen málo, u některých hub chitin+celuloza -některé nemají chitin= chitin není jasný Výživa výživa: - heterotrofní způsob výživy (osmotrofní) - saprotrofie - saproparazitismus (houba napadne živý organismus, parazituje na něm, dokud nezahyne, a pak na něm parazituje dál) - nekrotrofní parazitimus - houba získává výživu z buněk, které usmrtí - biotrofní parazitismus - houba získává výživu z živých buněk hostitele - symbióza - mykorrhiza (houba žije v symbióze s rostlinami) nebo lichenismus (symbióza s řasou za vzniku nového organismu - lišejníku) - ektomykorrhiza - žije v symbióze s kořeny rostlin a neproniká do buněk (dřeviny) - endomykorrhiza - houba proniká až do pletiv kořene Zásobní látky -glykogen Rhizoidy -pevné svazky HIF ve kterých už HIFI ani nejdou rozeznat -spojují vzdálená mycelia Parazité -buď na povrchu přisátí určitými místy -nebo pronikají úplně do buněk = spešl HIF=HAUSTORIA -nebo mezi buněčnými prostory Hifi někdy vytvářejí útvary= PLEKTENCHYM -spojená masa HIF -tvoří třeba plodnice Plektenchym -spojená masa hyf -STROMA-útvar hub, slouží k vytváření plodnice, pohlavní rozmnožování -PLODNICE -SKLEROCIUM-tvrdý útvar, přečkání nepříznivého období a z toho teprve vyrůstají útvary ze kterých vyrůstají plodnice ROZMNOŽOVÁNÍ 1. VEGETATIVNÍ -dělením buněk (jednobuněčné)

20 -pučením (kvasinky) -fragmentace (rozpad) stélky=hif 2. NEPOHLAVNÍ -pomocí spor, vzniknou nepohlavní cestou -velmi rozšířené, vznik mnoho hub během tohoto období - spory vznikají na sporangiích (výtrusnicích), které se tvoří na specializovaných hyfách - sporangioforách - mají nebo nemají bičík - zoospory a aplanospory - spory se mohou tvořit uprostřed výtrusnice (endospory) nebo vně výtrusnice (ektospory nebo konidie) - konidiofory se někdy sdružují do útvaru 3. HLAVNĚ NEPOHLAVNĚ -houba se vyskytuje v mnoha stádiích ANAMORFA- ROZMNOŽUJE SE POUZE NEPOHLAVNĚ (pomocí spor) (VÝHRADNĚ) -stádium imperfektní TELEOMORFA -POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ -perfektní stádium -+též nepohlavní rozmnožování -může a nemusí u některých druhů (hlavně vřeckovýtrusé houby) se anamorfa od teleomorfy morfologicky liší -jeden a týž druh se může během svého života rozmnožovat pohlavně i nepohlavně =hlavně nepohlavně Fungi imperfekti=houby nedokonalé -v imperfektním stádiu -pomocí spor -tvoří se buď uvnitř výtrusnice = ENDOSPORY -nebo vně výtrusnice =EKTOSPORY=KONIDIE -spory -bez bičíku-aplanospory -S bičíkem-zoospory - uvnitř sporangií-sporangioforech -vně spešl HYF-tzv KONIDIOFORÁCH-konidie/konidiospory Konidiofory-mohou se sdružovat v KONIDIOMATA -různý tvar (klubíčko, ložisko, pyknidy) 4. POHLAVNÍ musí dojít k plazmogamii - splývání plazem, a ke karyogamii - splývání jader - tyto dvě fáze jsou časově oddělené, nejprve dojde k plazmogamii, kdy vzniká dvojjaderný útvar - dikaryon (dikaryofáze), až pak ke karyogamii - nejsou přítomny gamety s bičíky, vesměs ani nevznikají zvláštní gamety (jako gameta vystupuje somatická buňka), někde se netvoří ani gametangia POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ typy pohlavního procesu: a) gametogamie (splývání gamet, u primitivních hub (Chytridiomycety) b) gametangiogamie (splývání celých gametangií spájivé houby a některé vřeckaté houby) c) gameto-gametangiogamie (splývání gamety (většinou spermácie) s celým pohlavním orgánem = gametangiem) d) somato-gametangiogamie (splývání gamety s celým somatickým orgánem e) somatogamie (splývání celých somatických buněk, které vystupují jako gamety, některé spájivé a stopkaté houby) f) gameto-somatogamie g) autogamie (samooplozaní)

21 - u hub není rozšířeno, že by vznikaly zvláštní gamety (výjimka spermácie u Rzí, ale taky jsou nepohyblivé) - někde se netvoří ani gamtangia Homothalické houby = může dojít k pohlavnímu rozmnožování mezi hyfami, které mají stejné označení (např. + a +) = označení pro typ hyfy, která obsahuje určité chemické látky. Heterothalické houby = rozmnožování mezi hyfami s rozdílným označením tj. jinou chemickou látkou Plodnice u stopkatých hub a vřeckatých hub Výskyt a význam hub: - 70 tis. popsaných druhů, ale může jich být až milion - vyskytují se všude (půda, vzduch, sladké vody, zbytky R a Ž) - destruenti, parazité R a Ž včetně člověka - symbioza se sinicemi a řasami jako lišejník, s cévnatými rostlinami mykorhiza Význam pro člověka: - obrovský ve smyslu kladném i záporném - klady: jedlé druhy, biotechnilogie, výroba kyselin a léků - záporné: vážná onemocnění živočichů i člověka, produkce toxinů, plesnivění potravin Původ hub: - fylogeneticky není ještě úplně vysvětlený ŘÍŠE: Fungi ODD.: CHYTRIDIOMYCETY (nemusíme znát) - jejich stélka se v době rozmnožování mění v rozmnožovací orgán - mají mnohojaderné mycelium se pseudopřepážkami - nepohlavně pomocí spor, pohlavně gametogámií - patří sem: saprotrofové (živí se odumřelými částmi R a Ž) a parazité (např. -rakovinec bramborový hospodářsky významný parazit, který když se objeví, tak jeho spory vytrvávají v půdě 20 let; zoospory napadají hlízy a vytvářejí na nich rakovinové bujení) ODD.: ZYGOMYCOTA = HOUBY SPÁJIVÉ - hyfy jsou mnohojaderné, v BS je chitin - není u nich dikaryotická fáze při rozmnožování - nepohlavní rozmnož. pomocí spor ve sporangium, ve výtrusnici vzniká obrovské množství spor - pohlavní rozmnož. je splývání gametangií (heterothallické i homothallické) splynou gametangia vznikne zygospora meioza vznik haploidních spor - výskyt: o saprotrofové (odumřelé zbytky r a ž), na půdě, na trusu o některé jsou parazitické na r, ž i na houbách o občas některé vstupují do mykorhízy - využití: o produkce různých kyselin - zástupci: Rod Mucor - většinou žijí saprotrofně na půdě nebo trusu, některé na potravinách (např. plíseň hlavičková) Kropidlovec černavý - používá se na výrobu kyseliny mléčné a kys. fumarové - jiní druhy kropidlovce se používají na výrobu kys. citronové, šťacvelové, některé dokonce i k výrobě alkoholu - rod kropidlovec žije většinou na substrátu, který obsahuje cukry (např. i na skladovaném ovoci způsobuje jeho hnilobu)

22 ODD.: ASKOMYCOTA = HOUBY VŘECKATÉ / VŘECKOVÝTRUSÉ - vtvářejí výtrusnici, které se říká ascus neboli vřecko, ve kterém vznikají výtrusy, kterým se říká askospóry - askospóry jsou výsledkem pohlavního rozmnož. tzn., že vznikají až po pohlavním procesu - zralé vřecko diploidní buňka, ve které meiózou dochází ke vzniku askospor; většinou je vřecko jediná diploidní buňka v celém životním cyklu askospory jsou haploidní - u většin vřeckatých hub málo kdy dochází k pohlavnímu procesu (askospory se netvoří) a houby žijí jenom jako ANAMORFA = tzn. že žije v imperfektním stádiu - vegetativní stélka: většinou je mycelium = podhoubí tvořené hyfami; hyfy jsou přehrádkované, mycelium je haploidní; výjimka jsou kvasinky, které nemají hyfy, jsou jednobuněčné a jejich buňka je 2n diploidní - protunikátní ascus - spory se z něj dostanou až tehdy, když stěny popraskají - unitunikátní - obal vřecka tvoří jedna vrstva, otevírá se buď bokem, nebo víčkem, a - pak se z něj dostávají spory - bitunikátní - dvojvrstvý obal, vnější vrstva praská a vnitřní vrstva vystřeluje spory ven - Pohlavní proces: Různé typy, ale výsledkem je vždy to, že vznikne hyfa, která je dikaryotická (vznikly pohlavním procesem) tvoří se z nich plodnice (= askomata). Uvnitř plodnice jsou askogenní hyfy, ne jejichž koncích dochází ke splynutí jader = karyogamie; z koncové buňky se stalo vřecko, které je diploidní (=výtrusnice, 2n). Ve vřecku se tvoří redukčním dělením askospory (nejčastěji je jich tam 8). Zástupci: Ze všech taxonů říše Fungi je 60% vřeckatých hub. Řadí se sem také hodně lišejníků. Mnoho tříd (nemusím se pamatovat): TŘ.: Taphridomycetes kadeřavka broskvoňová-umět -parazitická, napadá broskvoně=kadeřavost listů -listy začnou žloutnout a mít puchýře puchýřnatec slívový -(napadá švestky, na kterých způsobuje deformace a tzv. hypertrofie plodu plody hnědnou, nedozrávají, na povrchu se vytváří vrstva plná vřecek; může napadat i mladé větvičky) TŘ.: Sacharomycetes kvasinka pivní - (rozmnožuje se pučení, kdy ses na mateřské buňce vytvoří pupen, který doroste do velikosti buňky; někdy zůstávají spojené = pučivé pseudomycelium); více viz cvičení kvasinka vinná PODODD.: Pezizomycotina -rozmnožování vegetativní fragmentací = rozpadem stélky vzácné -rozmnož. nepohlavní pomocí spor vzniklých nepohlavní cestou = konidie -pohlavní r. velice často gametangiogamie (splývají celá gametangia); každé gametangium je obvykle vícejaderné; samčí je to antheridium a samičí je kulovité a jmenuje se askogon + jeho výrustek trichogym; somatogamie splývání dvou buněk somatických hyf různé modifikace procesu např. že se místo jednoho gametangia vytvoří gameta atd. splývání plazem vznik dikaryofáze plodnice vřecko (jediná diploidní buňka v životním cyklu, vznik askospor, které jsou haploidní) popis procesu: viz schéma -vřecka se tvoří v plodnicích -vřecka vznikají buď-v plodnici nejsou ve funkční vrstvě -v plodnici jsou ve funkční vrstvě=roušce

23 Zk typy plodnic PROTOTHECIUM -nemá vlastní obal, shluk výtrusnic (asko-vřecko) -vřecka kulovitá (uvnitř spory) oolo hyfy) KLEISTOTHECIUM -kulovitá plodnice, obal ze sterilních hyf PERITHECIUM -lahvicovitá plodnice s ústím -včecka podlouhlá (uvnitř spory) APOTHECIUM -miskovitá plodnice, nahoře otevřená Rod Penicillium-štetičkovec -ušlechtilé plísně-camembert -konidie=spora, na konci konidioforu=nosič spor, vznikají ze vně na té štetičce -konidiofor se může větvit= buňky METULY a z nich jsou několik FIALIDY a z nich se vytváří (odškrcují se) KONIDIE -několik druhů= různé využití (prospěšné/škodlivé)-povrch zelený Kropidlák černý=aspergillus niger -konidiové stádium -černá plíseň, průmyslově se z něj vyrábí kys. citronová Tř. Sordariomycetes dřevnatka -vytváří útvary=stroma (tvrdý útvar, nahloučením hyf, uvnitř stromatu=tvorba plodnic) -na odumřelém dřevě listnáčů -uvnitř plodnice=peritecia (plodnice) dřevomor-hypoxylon -stromata na odumřelých větvích listnatých stormů -kulovitá tmavohnědá barva, stroma (kuličky) uvnitř perithecium rážovka-necria -na zemi vytváří rumělková stromata, na odumírajících větvích -uvnitř stromat perithecium paličkovice nachová

24 -parazituje na travách (hl na žitech) -v lichoklasu se vytvářejí útvary =SKLECOCIUM=NÁMÉL -tvrdý útvar, z nepravého pletiva -slouží k přečkání nepříznivého období -jedna ta obilka se nestala obilkou ale sklerociem (silně jedovaté-obsahuje alkaloidy) -námel na podzim spadne do půdy a do jara čeká -na jaře z něho vyrostou stopkatá stromata -ve stromatech=peritecia -vyklíčí v houbové vlákno- proroste žitem nahoru-vznikne KONIDIOFOR a KONIDIE -šířeny větrema hmyzem po poli a napadají další klasy -celý semeník žita se přeměnuje ve sklerocium Tř.Leotiomycetes padlí (angreštové, révoré, dubové) -na listech je to bílé (jako od vápna)=podhoubí hyfy, na nich plodnice=kleistothecia hlízenka ovocná-monilia fructigena (hnedá/černá hniloba) -způsobuje hnilobu napadaného ovoce -na plodech vytvoří bílé kupičky=konidiofory, výtrus=konidie -krupičky jsou seskupené do kruhu, choroba=monilioza vraštělka javorová -na listech javoru stromata-ne jen na opadaných ale i živých -černá barva Tř. Pezizomycetes Smrž -jedlá houba, u nás všechny, má třeň a plodnici (obrácené apotecium -duben-květen, lesíky, háje, zahrady, parky, před konzumací spařit Bělolanýž -hodně aromatická houba, podzemní, obrácené apothecium Lanýž -má také apotecium- druhotně uzavřené, nekteré jsou černé -uvnitř se tvoří ASKA-vřecka -vápenité půdy-u nás chráněné řasnatka-plodnice (apotecia) -na půdě s kontaktem se dřevem -velikost 5-10cm Tř. Lecanoromycetes -většina hub lichenizované (lišejníky) -lišejníky se zařazují podle své houby (vřeckovýtrusné houby) FUNGI IMPERFECTI-houby nedokonalé -anamorfy (nepohlavní rozmnožování) -telemorfa není nebo je neznámá % je i pohlavní rozmnožování -všechno u čeho není známá pohlavní rozmnožování patří sem

25 ODD. BASIDIOMYCOTA-stopkovýtrusné/stopkaté -jejichž stélka je mycelia=hyfa (houbové vlákno), přehrádkované (výtrusnice) -při pohlavním rozmnožování vzniká plodnice a na ní/ v ní vzniká výtrusnice=bazidie -BAZIDIOSPORY-vznikají vně výtrusnice na stopkách=spory -mycelium/podhoubí=skupina hyf =primární =sekundární -pevný svazek hyf=rhizomorfy -sklerocyum-pevně nachycené hyfy na sebe -v buň. Stěně je chitin Rozmnožování a)nepohlavně pomocí konidií (málo!!) b)pohlavní rozmnožování-hlavně -nevytvářejí se gametangia (pohlavní org.) -nejčastějším pohl. Procesem=SOMATOGAMIE(splívání tělních(somatických)buněk SOMATOGAMIE bazidiospora vytváří hyfy - soubor hyf se jmenuje primární mycelium a je haploidní ( z toho ještě ten hříbek neroste ) - dojde k plazmogamii mycelií, po které vznikne sekundární mycelium (dikaryotické - dikaryon), které trvá po velkou část života houby - na sekundárním myceliu vyroste plodnice ( ten hříbek ) - hřib má klobouk a třeň - pod kloboukem hymenofor, nosič rouška - pórovitý - hřib - lupenatý - muchomůrka, bedle - hrotnatý - ryzec - na hymenoforu hymenium - rouško - výtrusorodá vrstva (ale není to thecium jako u askomykot) v roušku jsou různé typy buněk (parafýzy a cystidy - sterilní buňky) a bazidie (koncová buňka sekundárního mycelia) - v bazidii teprve dochází ke karyogamii, poté dochází k meióze, výsledkem jsou 4 jádra, která prochází stopkami a vytváří 4 výtrusy (bazidiospory)

26 -Hymenofor=nosič rouška -na něm je hymenium=rouško -Rouško=výtrusorodá vrstva -v roušku jsou různé typy buněk a bazidií (výtrusnice) BAZIDIE=je to koncová buňka té HYFY -dojde ke splynutí jader =KARYOGAMIE -poté meióza=a vzniknou 4 bazidiospory TYPY PLODNIC 1) HYMENIÁLNÍ-otevřené -rouško=hymenium(vně plodnice), třeň a klobouk 2) GEASTRÁLNÍ-uzavřené -mohou ale nemusí mít rouško, ale rouško nebo bazidie mohou být různě uspořádané v té plodnici -bazidie uvnitř plodnice-v teřichu -bazidie rozprostřené po teřichu nebo taky v roušku -GLEBA=těřich (vnitřek) -PERIDIE=okrovka (povrch) -různé typy plodnic-břichatky HYMENIÁLNÍ TYPY =KLOBOUKOVÉ 1. HOLOTHECIUM -má rouško na celém svém povrchu, keříkovitý -krásnorůžek lepkavý(nejedlý,když zmáčkneme nic se mu nestane, žije na pařezech) 2. PILOTHECIUM -vytváří se ze sekundárnáho pletiva, jednorázový vývoj -klobouk a třeň -rouško je na nosiči rouška, ze spodu klobouku -buď otevřená nebo ze začátku svého vývoje uzavřená=uzavřená v plachetku=velum UNIVERSALE-ale pak se potrhá a zbyde prsten -nebo je kryta závojem VELUM PARTIALE 3. KRUSTOTHECIUM -vícelétá plodnice a postupnýcm vývojem -plodnice každý rok přirůstá -plodnice hub= tvrdohouby (troudnate kopytovitý/pásovaný) Nosič rouška může různě vypadat, TYPY HYMENOFORII -Pórovitý -Lupenitý -Hrotnatý Hymenia=rouško, tvoří se na hymenoforu (nosič rouška) -buňky sterilní (parafýzy a cystidy) Hymeniální plodnice-pilothecium -může se vytvářek -VELUM UNIVERSALE(plachetka)-pochva strupy -VELUM PARTIALE(závoj)-prsten, pavučina na třeni, cýáry na okraji klobouku Tř. Urediniomycetes Řád Rzi -parazitické houby, parazitují buď na -1 hostiteli (rostliny)=jednobytná -2hostitelích=dvoubytná -ložiska jarních výtrusů prášilky=aecia rez hrachová -dvoubytná rez. Nevytváří plodnice -hl.hostitel-hrách, mezizástupce=čeleď přišcovité -na listech toho přišce jsou ty rzi jako kruhovité rezavé ťupky=prášilky

27 - rez hrušňová -rez travní -nevytváří plodnice, složitý výv. Cyklus, různé typy spor Tř. Ustilaginomycetes Řád sněti prašné Řád sněti mazlavé =nevytváří plodnice, parazité lipnicovitýh -parazitické houby, fytopatogenní houba=napadá obiloviny -složitý vývojový cyklus, různé typy spor, zimní výtrusy=chlamydos -naj aře z obilky vyroste obilí, ale zároveň v něm roste ta houba=sněť -dostává se až do lichoklasu- semeníku, ten se tam přemění na chlamydospory-uvolnují se a roznáší se po poli, v dalších květech se vytvoří nová hyfa -obilíse moří (zabije hyfy v obilce) Tř. Agaricomycety-hvězdovka -gastrální plodnice -2vrstá -uvnitř té plodnice je gleba a na povrchu peridie (okrovka) Vnější peridie praská v cípy ve tvaru hvězdy=nakonec se ohne dolů Vnitřní normálně zůstává=ta se vyzdvihuje -v teřichu jsou výtrusnice (basidie) s basidiosporami ODD- BASIDIOMYCOTA -vývojově nejstarší houby -somatogamie (splívání somatických buněk) -vyjímečně- nepohlavní rozmnožování- pomocí spor -sekundární mycelium, přetrvává -jsou u nás skoro všude, na zeměkouli skoro všude -většina saprotrofně (na odumřelých rotslinách a živočiších)-častá -houba pomáhá rozkladu= ROZKLADAČI-DESTRUENTI -některé paraziticky, v simbioze -ENDOTROFNÍ MYKORHIZA-týká se bylin (houba se dostane do buňky) -ENDOTROFNÍ MYKORHIZA-týká se stromů (houba se obmotá kolem pletiv)-několik tisíc

28 LIŠEJNÍKY-LICHENES -pomocné oddělení, zařazují se do systému podle své houby (MYKOBIONTA) -cca 90% má houbu vřeckovýtrusnou, jen 10% stopkatých -úzká vazba houby se sinicí nebo řasou -určité houby vazba na určitou sinici/řasu -houba= MYKOBIONT -řasa/sinice= FOTOBIONT -SINICE: nostok -ŘASA: zrněnka, trentepohlia, chlorela (zelenivka), i některé chaluhy -houba není schopná žít sama jen s lišejníku -sinice i řasa mohou existovat samostatně VZTAH -oboustraně prospěšná symbióza -vždy to není oboustranná symbióza, ale kontrolovaný parazitismus (různé stupně) -rozlišují se podle TYPU STÉLKY Anatomické stélky HOMEOMERICKÁ -stélka, ve které jsou neuspořádaně propletená houbová vlákna -fotobiont určuje morfologii (huspeník hřebenitý) HETEROMERICKÁ -stélka, která se na řezu jeví uspořádaně=vrstvy -spodní vrstva může být přirostlá k půdě= RHIZINY nebo RHIZOIDY (z houb.vláken) Podle MORFOLOGIE KOROVITÁ -těsně přilepená k podkladu (hornině) -jsou schopní rozpouštět horninu -mapovník zeměpisný (nažloutlá) LUPENITÁ -ploše rozložená, v některých místech je jen přisedlá k podkladu -na spodní straně Rhiziny (tím je přisedlá k podkladu) -terčovník zední-na větvích,kůře stromů, žlutý, na zaprášených stromech při cestách -terčovka bublinatá-odstává více než terčovník zední, šedý -Bioindikátor-snáší velké emise, má ráda kyselou borku dřevin,celoročně KEŘÍČKOVITÁ -přichycena k podkladu jenom na několika málo místech -Vystoupavá-má tvar keříčku, vystoupává nahoru

29 -dutohlávka sobí (ne každá dutohlávka je vystoupavá) -Vysící-od podkladu visí dolů -rod provazovka (jako provazi), na stromech, čisté ovzduší DIMORFICKÁ(DVOJTVARÁ) -částečně vystoupavá, částečně přichycená k podkladu -dutohlávka vyzáblá -kmínky (vystoupavá část) nahoře červené -dole lupínky (na spodu) Rozmnožovací útvary POHLAVNÍ -pouze mykobiont -pomocí askospor (vznikly pohlavní cestou) -po vyklíčení musí počkat na sinici/řasu -buňky řas nejsou.? -plodnice houby jdou někdy vidět VEGETATIVNÍ a) fragmentací stélky b) vytváření rozmnožovacích útvarů -řasa s houbou dohromady - je jich celá řada typů SOREDIE -částečky stélky na povrchu lišejníku (fotobiont propletený hyfami hub) -vypadá to jako prášek -odlomí se a větrem/vodou se roznáší dál -buď na celém povrchu nebo na určitých místech SORÁLY =ložiska (místa) ISIDIE -válcovité výtrusy na povrchu stélky -zachována na výrustku vrstevnatost -odlomí se to a šíří se to -nevytváří se ložiska, je to tak různě -u fotobionta dělení buněk Ekologie a výskyt -rostou na místech, kde jiné org. Nerostou -sucho, skoro/žádné živiny -fotobiont zajišťuje fotosyntézu=vznik cukru -MYKOBIONT-zajišťujě příjem vody a živin -ta korová vrstva chrání lišejníky proti výparu -lišejníky mají vysoký požadavek na světlo -na skalách, vrostlé do skály=lišejníky s korovitou vrstvou -produkují látky narušující horniny=příprava na život jiných org. = PYONÝŘSKÝ ORGANISMUS -jsou lišejníky žijící ve vodě -v chladném i teplém prostředí -houby vrůstají do podkladu celou svou stélkou nebo kontakt se substrátem zajišťují RHIZINY nebo RHIZOIDY