Buňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER

Transkript

1 Říše: Houby (Fungi)

2 Buňka hub buněčná stěna plazm.membr. lysozóm vakuola jádro drsné ER mitochondrie glykogen Golgiho aparát hladké ER

3 Stavba těla t - stélky - tvořena souborem houbových vláken = hyf (u primitivnější ších hub bez přehrp ehrádek u pokročilej ilejších s přehrp ehrádkami) - hyfy tvoří podhoubí = mycelium - za vhodných podmínek z mycelia plodnice, vznikají splýváním m hyf v nepravá pletiva: - plektenchym - pseudoparenchym

4 Stélka propojené buňky

5 Nepřehr ehrádkovaná vlákna Přehrádkovaná vlákna

6 Rozmnožov ování hub - nepohlavní - pomocí výtrusů: - u primit.. hub - zoospory rejdivé výtrusy s bičíky - suchozemské houby oblaněné bez bičíků - sporangiospory uvnitř výtrusnic - konidie zevně z vláken - pohlavní - splývání vláken a následnn sledná tvorba haploidních výtrusů (askospory, bazidiospory) vznikají uvnitř zvláš áštních typů výtrusnic

7 Význam hub - potrava - reducenti (rozkladači, dekompozitoři) tvorba humusu - mykorhiza (ekto- a endo-) - produkce antibiotik, enzymů,, vitamínů,, alkaloidů, protirakovinných látekl - boj proti hmyzím škůdcům - kvasinky alkohol, droždí - původci chorob rostlin, živočichů, člověka - znehodnocení potravin, dřeva, d textilií

8 Oddělen lení: Chytridiomycety - mnohojaderné,, trubicovité podhoubí - saprofitéči i parazité - ve voděči i vlhku, parazité kulturních rostlin

9 lahvičkovka - Olpidium - způsobuje padání klíčících ch brukvovitých rostlin

10 rakovinec bramborový - způsobuje bradavičnat naté nádory na hlízách lilkovitých rostlin (brambor )

11 Oddělen lení: Oomycety (Řasovky) - vodní a půdnp dní organizmy, parazité rostlin - zoospory se dvěma bičíky (jeden péřitý) - velké škody - postřiky kuprikol (Cu Cu II II )

12 plíse seň bramborová - napadá lilkovité rostliny brambory a rajčata ata - vlhké a teplé počas así - listy a nať (plody) hnědnou a usychají - přezimuje v půděp - postřik, odolné odrůdy dy

13 vřetenatka révovr vová - napadá vinnou révur - plody se nedostatečně vyvíjej její - kyselé - na spodní straně listu bílý povlak, svrchu hnědav davé - haustoria výběž ěžky do buněk - rozmn. oogamie - přezimuje v půděp

14 Oddělen lení: : Houby vlastní (eumycety) - stélku tvoří převážně přehrádkovaná mycelia - buněč ěčná stěna z chitinu - výtrusy jsou pouze nepohyblivé,, nejsou bičíkat katá stádia

15 Třída: Zygomycety (houby spájiv jivé) - mycelium obvykle bez přehrp ehrádek - mnohojaderné trubicovité mycelium - rozmnožov ování: 1. nepohlavní: : z mycelia vyrůstaj stají nosiče výtrusnic v nich výtrusy konidie (všudyp udypřítomné - prach, alergie) 2. pohlavní: zygogamie (z hyf - kopulační výběž ěžky (gametangia( gametangia) splývají zygota se měním v tlustostěnnou zygosporu klíčí výtrusnice meioza výtrusy)

16 kropidlovecčernavý ernavý - šedavý povlak, na chlebu

17 plíse seň hlavičkov ková - na kyselém m mléce, sýru, koňsk ském m trusu, citronech - na obrázku podhoubí se zygosporou

18 plíse seň hlavičkov ková

19 Třída: Houby vřeckovýtrusé (Askomycety) - druhově nejbohatší skupina - většinou houby, které netvoří plodnice - plísn sně - přehrádkované podhoubí - většinu života jako primárn rní podhoubí (mycelium) (s jedním m jádrem) j

20 Rozmnožov ování vřeckovýtrusných - nepohlavní pomocí nepohlavních výtrusů - konidií - pohlavní : - na fyziologicky odlišených hyfách (+ a -)) se vytvářej ejí gametangia ta spolu splývají ze splynulého útvaru vyrůst stá sekundárn rní (dvoujaderné mycelium) askogenní hyfy na jejich koncích ch dochází ke splynutí jader vzniká kyjovité vřecko ( =výtrusni= výtrusni- ce, asko) v něm n meiózou a následnou n mitózou vzniká 8 haploidních spor -askospor

21 1. Kvasinky - zvláš áštní skupina v rámci r vřeckovýtrusých - jednobuněč ěčné,, množí se nepohlavně pučen ením tvořířet etízky - mají nepravá podhoubí pseudomycelia (ty řetízky) - při i pohlavním rozmn.. se z jedné buňky stává vřecko

22 kvasinka pivní a vinná - při i výrobě piva ze sladu (maltózy ethanol) - s moukou kvasnice, droždí kynutí těsta - vitamíny B - výroba alkoholu (kvašen ení ovoce, chleba )

23 kvasinka Candida - normáln lně v našem těle t přemnožení plísňov ové onemocněníčlov lověka - kandidóza

24 Taphrina - napadá rostliny -čarověníky - kadeřavost avost listů broskvoní,, topolů

25 2. Plísn sně-netvořící plodnice štětičkovec (Penicillium) - zelenavé povlaky - výroba penicilinu antibiotikum (A. Flemming) - na plísňových sýrech (camembert, roquefort,, niva)

26 kropidlák k (Aspergillus( Aspergillus) - bílé až zelenavé povlaky, na marmeládách jed aflatoxin (mykotoxiny)

27 padlí - bílé moučnat naté povlaky na listech rostlin - parazit - na angreštu, růžr ůžích, vinné révě,. - postřik měďm ěďnatými a sirnými prostředky (kuprikol(..)

28 hlízenka ovocná - choroba monilióza (rychlé zahnívání ovoce) soustředn edné kruhy kupek nosičů konidií

29 paličkovice nachová - napadá lipnicovité rostliny (obilí) - v klasu tvoří pevný útvar tvrdohoubí = námel - v námelu n se tvoří nosiče e konidií ty vypadají na zem na jaře e vyrostou vlákna splynou vřecko - vytvoří askospory ty jsou teplým proudem doneseny na kvetoucí klasy - námel - v námelu n jedovaténámelov melové alkaloidy (v lékal kařství, kyselina lysergová - halucinogen LSD) v mouce

30 plíse seň šedá - napadá ovoce (jahody, rybíz, angrešt, víno) v

31 skvrnitost a strupovitost - napadání listů,, plodů - různí původci

32 Makromycety s plodnicemi smrž obecný - jedlý (plodnice spařit horkou vodou) - na jaře e v listnatých lesích, vápnitv pnité půdy

33 lanýžčerný - drahá pochoutka, kořen ení,, k hledání cvičen ená prasata - pod duby, buky, vápnitv pnité půdy - výtrusorodé rouško s vřecky v uvnitř

34 ucháč obecný - jehličnat naté lesy, jaro - jedovatý

35 třída: Houby stopkovýtrusé (Basidiomycety) - většinou tvoří plodnice (ne rzi a sněti) - přehrádkované hyfy s přezkami - většinu života jako dikaryotické podhoubí (sekundárn rní podhoubí)

36 Rozmnožov ování stopkovýtrusných - pohlavní výtrusy (haploidní basidiospory) ) vznikají meiozou na povrchu kyjovitých buněk k (basidi( basidií) ) ve výtrusorodém m roušku (hymeniu( hymeniu), a to po 4 z každé - z výtrusů vyrůstaj stají fyziologicky odlišnáprim primárnímycelia (+ a -) - po setkání spolu splynou vzniká sekundárn rní mycelium,kter,které tvoří plodnici s výtrusorodou rouškou klobouk lupeny lupeny s výtrusorodým rouškem závoj pochva bazidiospory bazidie

37 -třeň (noha) -klobouk -závoj (kryje výtrusorodé rouško) z něho n prstenec -plachetka (v mládí u někt.. hub obaluje plodnice z nípochvan a strupy m. červená) - výtrusorodé rouško (hymenium) z bazidií Stavba plodnice

38 Umíst stění hymenia 1) Na povrchu plodnice houby rouškat katé a) na lupenech (holubinka) b) na rourkách (hřib) 2) Uvnitř plodnice houby břichatkovité (pýchavka, pestřec) ec)

39 Mykorrhiza - soužit ití vláken hub s kořeny vyšší šších rostlin - ekto- nebo endomykorrhiza

40 Systém m stopkovýtrusých - bez plodnic: - rzi - sněti - s plodnicemi: - chorošotvar otvaré - bedlotvaré - břichatky

41 rez travní - rzi - obligátn tní parazité rostlin - rez travní na lipnicovitých - střídá hostitele trávu a dřišťáld - r. hrušňov ová (jalovec)

42 sněti - parazité rostlin - prašná sněť pšeničná (ovesná,, ječná,, kukuřičná..) - mění klas v černou práš ášivou hmotu výtrusů - šířen ení - mazlavá sněť pšeničná - klas se měním v mazlavou hmotu, pach po slanečcích ch - odolné odrůdy dy obilí,, chemické ošetření (mořen ení osiva)

43 Lupenité houby

44 bedla jedlá

45 žampion polní žampion ovčí - možná záměna s muchomůrkou zelenou.. - nemají pochvu, lupeny v dospělosti hnědé (muchomůrky bílé) b

46 muchomůrka zelená - naše e nejjedovatější houba (smrtelně) - příznaky za 8 aža 12 hodin - záměny za žampióny m. mají pochvu (ne žampiony)

47 muchomůrka tygrovaná - jedovatá - možná záměna za růžr ůžovku

48 muchomůrka růžr ůžovka - masák - jedlá - záměna za tygrovanou

49 muchomůrka červená - jedovatá látka muskarin vliv na NS

50 závojenka olovová - prudce jedovatá - možná záměna za čirůvku

51 čirůvka májovkam - jedlá,, chutná - možná záměna se závojenkou z olovovou - roste na jaře, závojenka z v létěl

52 holubinka namodralá

53 holubinka nazelenalá

54 holubinka vrhavka - nejedlá - holubinky většinou v jedlé,, ty, které mají výrazný klobouk nejedlé až mírně jedovaté

55 ryzec pravý - jedlý - roní mléko - oranžov ové

56 - jedlý ryzec syrovinka

57 - nejedlý, mléko bíléb ryzec kravský

58 liška obecná - citlivá ke zhoršov ování kvality půd p d kyselými dešti

59 lysohlávka kopinatá - látka psilocybin halucinogenní účinky - droga - houbičky pocit létáníl

60 Rourkaté houby

61 hřib hnědý

62 hřib smrkový - pravák

63 hřib borový

64 hřib žlutomasý - babka

65 hřib žlučník - hořč řčák

66 kozák k březovýb

67 křemenáč osikový

68 křemenáč březový

69 klouzek obecný

70 Břichatkovité houby - výtrusorodé rouško uvnitř

71 pýchavka obecná

72 práš ášivka šedivá - po sešlápnut pnutí uvolňuje uje obrovské množstv ství výtrusů práší

73 hvězdovka brvitá

74 Dřevokazné houby - typ hub, kterým říkáme choroše rostou na žijících ch nebo odumřelých stromech parazité nebo saprofyté

75 - na listnatých stromech choroš šupinatý

76 outkovka pestrá - na odumřel elém m dřevd evě listnatých stromů

77 sírovec žlutooranžovýový - na listnatých stromech

78 troudnatec kopytovitý troudnatec pásovaný

79 václavka obecná - příležitostný parazitizmus, na pařezech, kmenech - podhoubí světélkuje - jedlá do octa

80 dřevomorka domácí - rozkládá dřevo na vodu a CO 2 vytváří vlhko - velké škody na dřevud

81 hlíva ústřičná - i se pěstuje p a prodává tržní houba (i žampión) - na stromech

82 kotrč kadeřavý avý - jedlý, velmi chutný, velké rozměry ry

83 - jedlá,, hojná kuřátka zlatá

84 krásnor snorůžek lepkavý

85 Na závěr: z - sbíráme a jíme houby, které opravdu známe - nenecháváme houby zapařovat a dlouho je nezpracované neskladujeme - jako první pomoc po požití jedovaté houby vyvolat zvracení a dát hodně tekutin ne mléko a alkohol - konzumaci hub nepřehánět soustřeďují ve svých stélkách těžké kovy (Hg, Pb) a radioaktivní izotopy (Cs, Sn) - zhoršené životní prostředí poškozuje mykorrhizu ohrožen celý ekosystém