2. Teoretická část Švédsko

Transkript

1 1. Úvod Téma Praktické zkušenosti z práce průvodce cestovní kanceláře ve Skandinávii jsem si vybral na základě konzultace s mým vedoucím bakalářské práce, panem Mgr. Miroslavem Maradou. Nejprve jsem váhal mezi dvěma tématy, ale nakonec jsme se rozhodl právě pro toto téma, protože si myslím, že během minulého léta jsem prožil, především jako průvodce paprsčitých výletů, ve skandinávských zemích Švédsku a Dánsku nejen mnoho krásných zážitků a nezapomenutelných vzpomínek, ale také jsem získal spoustu cenných zkušeností v oblasti cestovního ruchu, které určitě uplatním v další práci průvodce nebo u jiných služeb cestovního ruchu. Cílem mé bakalářské práce je poskytnutí kompletních informací o Švédsku a Dánsku, okrajově i Norsku, především co se týče historie, kultury, sportu, přírodních podmínek, vodstva, fauny, flóry, obyvatelstva, průmyslu a dopravy. Dále pak bych chtěl seznámit čtenáře s městy a místy, která jsem navštívil, ale třeba také se vztahy s řidiči, s ostatními průvodci, personálem na penzionu a v neposlední řadě s majitelem cestovní kanceláře, který působil ve Švédsku i jako delegát. Svojí práci průvodce po Skandinávii bych chtěl porovnat s prácí technického delegáta v Itálii, kterou jsem vykonával 2 roky v rámci praxe na Vyšší odborné škole v Jihlavě a případně i se svými vrstevníky z minulého studia. Do své práce se budu snažit také zahrnout nějaké vlastní nápady, myšlenky a návrhy tras či programu zájezdu. Rád bych inspiroval a přilákal další turisty pro příjemně strávenou dovolenou v této určitě zajímavé destinaci. Tímto bych chtěl také poděkovat cestovní kanceláři Scandia Czech tour, že mi umožnila vykonávat práci průvodce ve Skandinávii, díky čemuž jsem získal mnoho informací a propagačních materiálů, které byly pro mě velice důležité a přínosné. 5

2 2. Teoretická část 2.1. Švédsko Oficiální název země je Švédské království, v čele státu stojí král Carl Gustav XVI., státní zřízení je konstituční monarchie. Švédsko má téměř 9 milionů obyvatel, úředním jazykem je švédština a měnou švédská koruna (1 švédská koruna = 100 öre). Rozloha Švédska činí km čtverečních a Švédsko se tak řadí na čtvrté místo Evropy podle rozlohy. Švédsko leží ve východní části Skandinávského poloostrova, sousedí na západě s Norskem a na východě s Finskem, na jihozápadě dělí Švédsko od Dánska průlivy Öresund, Kattegat a Skagerrak, zemi obklopuje na východě Baltské moře a Botnický záliv. Ke Švédsku rovněž patří ostrůvků a šírů, nejznámějšími jsou ostrovy Gotland a Öland. Na jihu země se nachází úrodná půda a roviny, na severu se ráz krajiny mění. Dnešní vzhled dostala krajina před jedním milionem let ledovcovou činností, kdy zde vzniklo deset tisíc jezer. Největším je jezero Vänern, následují ho pak jezera Vättern a Mälaren, nejdelší řeka Klarälven je dlouhá 720 km, přičemž na území Švédska teče na rozloze 520 km. Největšími městy a zároveň i důležitými přístavy jsou města Stockholm, Göteborg a Mälmö. Na západě území se rozprostírají Skandinávské hory s největší horou Švédska Kebnekaise, vysokou 2111 metrů Podnebí Podnebí vlivem Golfského proudu, který obtéká západní pobřeží Skandinávského poloostrova, je mírnější než by se dalo v této zeměpisné šířce předpokládat. Typické jsou stálé změny počasí a četné tlakové níže, které přinášejí déšť a sníh. Severní část země má vždy sněhovou pokrývku alespoň od prosince do března. Severní Švédsko se také nazývá zemí půlnočního slunce, protože severně od polárního kruhu slunce po několik týdnů v červnu a v červenci nezapadá a naopak v zimě slunce není vidět celé měsíce Přírodní podmínky Ve Švédsku se snaží velkým úsilím o ochranu přírody. Soustavně se tedy sleduje činnost průmyslových podniků, které se musí řídit přísnými směrnicemi. Ve Švédsku je 28 národních parků a 1381 přírodních rezervací a řada z nich má, i přes rekreační účely, původní ráz. Na jihu se vyskytují všechny středoevropské druhy a značnou část 6

3 zaujímají rašeliniště. Lesy pokrývají jednu polovinu povrchu a tvoří tak základ dřevařskému průmyslu. Zhruba 60% dřevařských výrobků se vyváží. Na jihovýchodě jsou zase charakteristickým porostem buky, na ně pak dále následuje jižní oblast jehličnatých lesů, promíšené listnatými lesy, zejména duby. Odtud se až za polární kruh táhnou hvozdy jehličnatých lesů a v severnějších oblastech se nacházejí lesy březové. Na nejodlehlejším severu jsou tundry, kleče, jalovce, zakrnělé břízy a polární vrby. Raritou jsou rovněž druhy orchidejí na ostrovech Gotland a Öland. Zemědělská půda tvoří 10% plochy. Z obilnin se pěstuje ječmen, žito, oves a pšenice. V kraji Skane se také pěstuje cukrová řepa. Ve Švédsku žijí různé druhy zvířat, například rosomák, liška, medvěd, vlk, sob, los, který je největším savcem Evropy a je nazýván králem lesů. Losi jsou také častou příčinou dopravních nehod. V jižním a středním Švédsku žijí také srnci, jeleni, zajíci a divocí králíci. Pro ostrov Gotland jsou charakteristické ovce. Nejobvyklejšími rybami ve Švédsku jsou lososi a sledě Obyvatelstvo Švédsko má zhruba 9 milionů obyvatel, z toho 85% populace žije na jihu a většinou ve městech. Švédsko má rovněž nízkou hustotu zalidnění. Nejpočetnějšími národnostními menšinami ve Švédsku jsou Laponci a Finové, potom přistěhovalci a uprchlíci z Turecka, Řecka, bývalé Jugoslávie, ale i z Chile. Švédové jsou potomci germánských kmenů, úředním jazykem je švédština, která také patří mezi severogermánské jazyky a má společný základ s ostatními skandinávskými jazyky kromě finštiny, která patří mezi jazyky ugrofinské. Švédština je úředním jazykem i ve Finsku. Ve Švédsku je vysoká průměrná délka života, u mužů zhruba 77,5 let a u žen 82 let. 95% populace se hlásí k luteránské církvi, jediným sídlem arcibiskupství je Uppsala Politickohospodářská politika Švédsko je konstituční monarchie, má 24 správních krajů, státní vlajku představuje modré pole se žlutým křížem. Malý znak tvoří modrý štít se třemi zlatými korunkami. Král, jímž je od roku 1973 Carl Gustav XVI., plní jako hlava státu pouze reprezentativní úkoly. Švédský parlament je jednokomorový a má 349 členů, volených na tři roky. Volební systém je v zásadě poměrný, to znamená, že počet zvolených za každou stranu je úměrný počtu odevzdaných hlasů. Každý kraj má občany zvolený zemský sněm. Švédsko je v zemědělství soběstačné, hlavními produkty jsou mléčné výrobky a maso, nejúrodnější a největší zemědělskou oblastí je jižní Švédsko a částečně i střední Švédsko. Většina usedlostí je rodinnými podniky. Hlavním vývozním artiklem je dřevo 7

4 a železná ruda, tradičním odvětvím průmyslu je hutnictví železa, zpracování oceli, dále pak průmysl dřevozpracující, potravinářský, gumárenský, textilní a sklářský. Nejvýznamnější je ale v zahraničním obchodu průmysl strojírenský, 50% výrobků (produktů) se vyváží. Jde hlavně o značky Volvo, Scania a Husquarna. Švédsko patří k zemím s největší spotřebou energie na světě Školství Ve Švédsku je povinná školní docházka pro děti od sedmi let. Od třetí třídy je povinným předmětem angličtina a od sedmé třídy další cizí jazyk (němčina nebo francouzština). Známky jsou udělovány pouze v osmém a devátém ročníku, jinak žáci dostávají písemné hodnocení a závěrečné zkoušky neexistují. 90% žáků a žákyň potom pokračuje na některých ze škol druhého stupně, kde si můžou vybrat z 25 studijních oborů rozdělených do šesti skupin. Zde se jim nabízí příprava na určité povolání, tak i na akademické studium. Ve Švédsku je 13 univerzit, největší z nich se nachází v Uppsale a nejstarší v Lundu. Velmi rozšířené a kvalitní je vzdělávání dospělých v rámci denních, večerních, dálkových i domácích kurzů Věda Švédsko má mnoho známých osobností. Mezi nejznámější patří například přírodopisec a matematik Emanuel Swedeborg, astronom a vynálezce Celsius, botanik a přírodovědec Carl von Linné, vynálezce dynamitu Alfred Nobel, z literatury to jsou August Strindberg a Astrid Lindgrenová, dále potom filmová hvězda Greta Garbo, režisér Ingmar Bergmann a neméně známé jsou hudební skupiny ABBA a ROXETTE Sport Ve Švédsku je 2,5 milionu lidí členem nějakého sportovního klubu a aktivně se věnuje některému z 61 sportovních odvětví. Sportem číslo jedna je bez pochyby lední hokej, pak následují další populární švédské sporty fotbal, florbal, lyžování, orientační běh, atletika a házená. Mezi největší atrakce patří Vasův běh, který je 90 km dlouhý (běží se z Mory do Fallunu) a je limitován na závodníků Doprava Ve Švédsku dominuje silniční doprava. Je zde přes km čtverečních silnic, následují železniční a námořní doprava. Hlavním dopravním uzlem je Stockholm, kde je také jediné mezinárodní letiště Aarlanda. Švédská doprava patří mezi nejkvalitnější v Evropě. Jezdí včas za každého počasí. Na severu země je mnoho tratí zavřeno. Ve 8

5 Švédsku existuje mnoho slevových karet. Řády nejdůležitějších vlaků, autobusů, trajektů jsou k dispozici volně na všech vlakových nádraží, od poloviny července do poloviny srpna je však nutná rezervace, protože často bývá vyprodáno. Ve Švédsku jezdí vysokorychlostní vlaky a se švédským vlakovým průkazem můžete neomezeně cestovat po celé zemi. Poslední dobou bylo však mnoho nočních spojů zrušeno. Také existují kupé pouze pro ženy. Dálkové autobusy nejezdí tak často jako vlaky. Děti do 17 let mají poloviční jízdné, lidé ve věku let a senioři mají 20% slevu. Letiště jsou ve městech Stockholm, Göteborg a Malmö. Nejvýznamnější švédskou leteckou firmou je společnost SAS. Hlavní cestou lodí a trajektů je trasa z Visby (z ostrovu Gotland) do Nynäshamn a Oskarhamn, významný je rovněž Göta kanál, který spojuje Göteborg se Stockholmem. Auta mohou jet po dálnici rychlostí 110 km za hodinu, mimo obec 90 km za hodinu, auta s přívěsy 80 km za hodinu, v obci 50 km za hodinu Historie Švédska Skandinávie vznikla před lety, koncem poslední doby ledové. Kolem roku 2000 před naším letopočtem se na území Skandinávie usazovali kočovné kmeny rybářů a lovců, kteří se zabývali rolnictvím a chovem dobytka. V době ledové se nezávislé kmeny usídlily po celé zemi, která byla pojmenována Sverige neboli Říše Svearů, podle kmene usídleného u jezera Mälaren, kde lze ještě dnes najít stopy osídlení. Tzv. vikingská doba začala v osmém století našeho letopočtu dobyvačnými výpravami do Anglie, Irska, Skotska a Ruska, ani Francie, Německo a Španělsko si nebyly před jejich útokem jisti. Důvody výprav bylo zkoumat, obchodovat, dobývat a získávat potravu. Centrem Vikingů bylo město Birka, které bylo rovněž prvním švédským městem. Bylo to také centrum obchodu pro obyvatel. Další památky z dob Vikingů jsou runové kameny, které lze spatřit na mnoha místech. V polovině dvanáctého století přijal pretendent trůnu Erik IX. křesťanství. Víru šířil dál a roku 1157 obsadil Finsko, nad kterým pozvolna Švédsko přebíralo vládu. Ve vztahu s Dánskem se střídala období harmonie a rozepří. Roku 1397 byla uzavřena tzv. Kalmarská unie, v níž se Švédsko, Dánsko a Norsko dohodly na panovníkovi. Dánsko a Norsko zůstaly do roku 1814 sjednoceny, ovšem členství Švédska v unii netrvalo déle než jedno bouřlivé století. Nastoupením Gustava I. Vasy na trůn, v roce 1523, znamenalo vystoupení Švédska z unie. Unie zplodila národního hrdinu Engelbrekta Engelbrektssona, který roku 1434 vedl povstání sedláků proti dánským daním a Stena 9

6 Sture, který změnil průběh švédských dějin, když porazil dánského krále Kristiána I. v bitvě u Brunkebergu před Stockholmem. V posledních padesáti letech své existence se Kalmarská unie potýkala s vnitřní rozpolceností, až našla svůj pověstný konec v tzv. stockholmské krvavé lázni roku 1520, kdy dánský král Kristián II. uspořádal slavnost pro politické osobnosti Švédska a potom nechal 82 z nich na stockholmském náměstí Stortorget popravit. Roku 1523 byl korunován králem Gustav Vasa a tento den se ještě dnes slaví jako národní svátek. Gustav Vasa byl nejen vynikajícím vojevůdcem, ale také znamenitým administrátorem a politikem. Omezil moc hanzy, moudře manévroval šlechtou a bohatými sedláky, potlačil povstání a roku 1527 zavedl reformaci, zkonfiskoval pozemky církve a zlomil její moc a bohatství. Z doby Gustava Vasy pocházejí opevněné zámky ve Vadstenu, Uppsale, Örebru a Kalmaru. Gustavův vnuk Gustav Adolf II. byl rovněž vynikajícím vojevůdcem a státníkem, jeho výboje v Pobaltí vynesly Baltskému moři název švédský rybník. V roce 1632 v bitvě u Lützenu přišel Gustav Adolf ve věku pouhých 38 let o život. Gustav Adolf zpřístupnil také velkou část Švédska a založil nová města, především tedy Göteborg. Dcera Gustava Adolfa Kristina nastoupila na trůn ještě v dětském věku pod regentstvím Oxenstierna. V osmnácti letech převzala vládu, ale zdráhala se provdat, a tak roku 1654 se vzdala trůnu ve prospěch svého bratrance Karla X. S Karlem opět vzplála vojenská hvězda dynastie Vasovců. V zimě 1658 přinutil tažením přes led Kattegatu a velkého Beltu Dány, aby se vzdali dnešních provincií Skane, Halland, Blekinge a Gotland. Na konci 17. století patnáctiletý Karel XII. převzal království, ale také dědictví válek. Po vítězných taženích celou Evropou musel přihlížet jak Rusové, pod velením Petra Velikého, v bitvě u Poltavy zničili zcela jeho vojsko Rusů povraždilo Švédů, z nichž se pouhých 1500 zachránilo se svým králem v Turecku. Karel tam strávil dalších pět let, než se vrátil do Skandinávie. Po jeho smrti, v bitvě proti Norům u pevnosti Fredriksten, došla dynastie Vasovců ke svému konci. Potom začala ve Švédsku doba svobody a probudil se vynalézavý duch, který zažil dobu svého rozkvětu se všemi praktickými průmyslovými zařízeními koncem 19. století a počátkem 20. století. Carl von Linné položil svým systémem klasifikace rostlin základy moderní botanice. Anders Celsius vyvinul teploměr. Svoboda ale netrvala dlouho, roku 1771 usedl na trůn Gustav III., první narozený král, který směřoval stále více k absolutismu a autokratické vládě. Založil čistě švédskou kulturu a jeho doba panování spadá do epochy švédského neboli gustaviánského osvícenství. Jeho rostoucí 10

7 autokracie rozhněvala staré šlechtické rodiny, které se nelíbilo, že ztrácejí vliv ve prospěch Gustavových podlézavějších příznivců. Výsledkem byl atentát na maškarním plese ve stockholmské opeře. Tato událost byla také podnětem k Verdiho opeře Maškarní ples. Gustaviánský věk skončil soupeřením a zmatkem. Roku 1808 ztratilo Švédsko Finsko. Král Karel XII. byl bezdětný, a tak roku 1810 uznal říšský sněm korunním princem Jeana Baptistu Bernadotteho, polního maršála u Napoleona. Bernadotteho pevná byla přesně tím, co Švédsko potřebovalo, aby přemohlo následky vnitřních nepokojů trvajících dlouhá léta. Švédsko využilo následující dobu míru s Ruskem a ve druhé polovině 19. století se věnovalo průmyslovému rozvoji. Politické problémy přesto existovaly. Roku 1814 postoupili Dánové Švédsku Norsko. Norové se ovšem vzepřeli a vytvořili svůj vlastní nezávislý parlament. Roku 1818 se Bernadotte stal současně králem Švédska a Dánska. Jedna krize následovala druhou, rostoucí národnostní cítění a kulturní renesance v Norsku vedla k obecné nespokojenosti Norů, což způsobilo vypovězení unie roku Do roku 1930 opustilo svou zem celkem jeden milion Švédů, kteří se usadili především v Severní Americe, hlavně v Minnesotě a Wisconsinu, kde se hovořilo minimálně po jednu celou generaci švédsky. Dnes se mnoho jejich potomků vrací zpět. Na počátku 20. století bylo Švédsko chudou zemí, jejíž obyvatelstvo se zabývalo z 80% zemědělstvím nebo řemeslem. Počáteční chudoba byla rychle překonána a industrializace rychle postupovala kupředu. Po první světové válce sužovaly zemi nezaměstnanost a stávky. Roku 1931 smutně skončila demonstrace v Adalenu, kde vojáci stříleli do stávkujících a usmrtili pět z nich a jednu kolemjdoucí ženu. Roku 1921 byl stanoven moderní volební systém, politické strany a demokratická vláda. Počátkem tohoto století byla další existence monarchie ohrožená. Přesto Gustav V. zabránil své abdikaci a z první světové války vyšel jako oblíbený panovník. Jeho pravnukovi Carlu Gustavovi XVI., dnešnímu králi, se podařilo monarchii dále upevnit. Dvacáté století je věkem sociálních demokratů a národní neutrality. Švédsko se nezúčastnilo ani první, ani druhé světové války, ale velmi se zasadili za Organizaci spojených národů. Jedním z jejich generálních tajemníků byl Dag Hammerskjöld, jemuž byla posmrtně udělena Nobelova cena. Ani tragická událost z roku 1986, zavraždění sociálně demokratického ministerského předsedy Olofa Palmeho, neotřásla stabilitou země. Dnes hraje Švédsko mezinárodní roli nejen ve své podpoře Spojených národů, ale také ve světovém obchodu. Švédské podniky založily na celém světě dceřinné 11

8 společnosti. Roku 1995 vstoupilo Švédsko do Evropské unie. Nyní je ve Švédsku králem Carl Gustav XVI., který se narodil 30. dubna Carl Gustav byl už od útlého věku vychováván pro trůn, protože jeho otec, princ Gustav Adolf, zahynul v roce 1947 při leteckém neštěstí. Než dospěl do plnoletosti, vládnul jeho dědeček Gustav Adolf VI. Ve 27 letech se stal hlavou státu. Za svou popularitu vděčí nepochybně faktu, že si zvolil manželku z prostého lidu, kterou poznal během olympijských her v Mnichově, kde Silvia Sommerlat pracovala jako hosteska. Manželé mají spolu tři děti, princeznu Victorii, prince Carla Philipa a princeznu Madeleine. Od roku 1981 žije královská rodina v Královském paláci Drottningholm ve Stockholmu Dánsko Oficiální název Dánska je dánské království, státní zřízení je konstituční monarchie. Hlavním městem Dánska je Kodaň. Dánsko je nejjižnější a nejmenší ze skandinávských zemí. Rozloha Dánska činí zhruba km čtverečních. Dánsko zaujímá významnou polohu na pobřeží Severního a Baltského moře. Ze tří pětin leží Dánsko na Jutském poloostrově, zbytek tvoří ostrovy, největší z nich je Sjaelland, na kterém leží i Kodaň. K zemi náleží 483 ostrovů, z toho pouze 100 osídlených, a Grónsko s Faerskými ostrovy. Jedinou pevninskou hranici má Dánsko s Německem. Území Dánska je většinou nížinaté (průměrná nadmořská výška státu nepřesahuje 30 metrů ) s úrodnými farmami, bažinami, pahorky, bukovými lesy a slatinami. Nejvyšší bod Dánska je Yvding Skovhoj s nadmořskou výškou 173 metrů nad mořem. Dánsko má zhruba 5,2 milionu obyvatel. Z toho jedna třetina žije v aglomeraci Kodaně. 70% lidí žije ve městech, cizinci tvoří 5% populace celkově a 8% populace Kodaně. Největšími městy jsou Kodaň (1,5 milionu obyvatel), Aarhus ( obyvatel), Odense ( obyvatel) a Aalborg ( ). Úředním jazykem je dánština, která se švédštinou, norštinou, islandštinou a faerštinou patří k severní větvi germánské jazykové skupiny. Psaná dánština je podobná zmíněným jazykům, ale mluvená má výslovnost, kterou jinde nenajdete. Většina Dánů hovoří rovněž anglicky. 90% Dánů se hlásí ke státem podporované národní dánské církvi, která patří do evangelicko luteránské. 5% obyvatel je pravidelnými návštěvníky kostela. V důsledku působení Golfského proudu má Dánsko poměrně mírné podnebí. Léta jsou poměrně chladná a zimy mírné, deštivé a vlhké. Často bývá zataženo a větší chlad než skutečně, spíše očekávejte šedou oblohu. V Dánsku je vysoká životní úroveň a jeden z nejvyššího hrubého domácího produktu 12

9 na světě. Dánsko je největším vývozcem konzervovaného masa a největší lovcem ryb v Evropské unii. Dále také vyváží máslo, sýry, pivo, nábytek, elektroniku a porcelán. Přírodní prostředí je do značné míry využíváno zemědělstvím. Západní část země pokrývají vřesoviště a rašeliniště. 11% plochy tvoří lesy, jehličnany jsou využívány pro hospodářské účely, nebo jako ochrana pobřeží, listnaté lesy se vyskytují na východu země. Ze zvířat zde hlavně žijí divocí zajíci, vysoká zvěř a různé druhy ptáků jako např. straky, labutě, kachny. Dánové jsou klidní, tolerantní k odlišným životním stylům. V roce 1989 bylo Dánsko prvním evropským státem, který legalizoval manželství mezi osobami stejného pohlaví. Národním sportem je fotbal, následuje cyklistika (v Dánsku je rozsáhlá síť cyklostezek a průměr 2,8 kola na jednoho obyvatele), veslování, plachtění a windsurfing Historie Dánska Dánsko bylo osídleno př. n. l. loveckými kmeny. Nejrůznější památky z tohoto období se nachází v kodaňských muzeích. Kolem roku 500 n. l. přišly na území kmeny, o kterých se předpokládá, že se stěhovali ze Švédska na jih. U nich se hledá jazykové a historické kořeny dánštiny. V 9. století dobyli Jutský poloostrov válečníci vedení vikingským náčelníkem Hardegonem. Tito neohrožení válečníci ve svém vrcholném období dopluli až k americkému Newfoundlandu, obepluli nejsevernější evropský mys a podnikli výpady na Anglii, Holandsko, Francii, Španělsko, Středomoří a Kaspické moře. Ukázky jejich prvotřídních člunů lze vidět v Muzeu vikingských lodí v Roksilde, v Trelleborgu je archeologické naleziště sídelního tábora. Roku 961 se stalo křesťanství oficiálním dánským náboženstvím díky Gormovu synovi, Haraldu Modrozubu. Následující dánští králové napadali Anglii a dobyli většinu oblasti Baltu. Roku 1016 se stal Knut Veliký dokonce anglickým králem. V roce 1167 biskup Absolon položil opevněním Havnu základy moderní Kodaně. V roce 1397 založila Margareta I. unii Dánska, Norska a Švédska, na základě Kalmarské smlouvy, pod vládou jejího synovce Erika VII. Pomořanského. Kalmarská unie měla čelit vlivu mocné Hanzy, která ovládala obchod na území těchto států. Švédsko vystoupilo z unie roku V následujících několika století došlo mezi Dánskem a Švédskem k mnoha šarvátkám a skutečným válkám o nadvládu Baltu. Norsko zůstalo pod dánskou nadvládou až do roku V 16. století se zemí přehnala reformace, která byla doprovázena vypalováním 13

10 kostelů a občanskou válkou. Boje skončily v roce 1536 vyhnáním mocné katolické církve řízené monarchou. Zlatý věk Dánska spadá do doby Kristiána IV., který se stal králem roku V tomto období dochází k rozkvětu renesančních měst a budování mnohých hradů a pevností. Roku 1625 zadoufal Kristián IV., že se mu podaří neutralizovat švédskou expanzi a zapojil se do zdlouhavých bojů, které vešly do dějin jako třicetiletá válka. Švédsko zvítězilo a v roce 1658 ztratilo Dánsko oblast Skane a další teritoria na švédském území. Roku 1660 se král Frederik III. prohlásil za absolutního vládce a Kodaň se stala svobodným městem přijalo Dánsko ústavu a Frederik VII. byl přinucen předat většinu své moci volenému parlamentu, tak vznikla první dánská konstituční monarchie. Dánsko se zúčastňovalo neúspěšně celé řady válek a docházelo tak k neustálému zmenšování hranic, které vyvrcholilo roku 1864 předáním Šlesvicka a Holštýnska Německu. Počátkem 20. století pominul politický vliv velkých vlastníků půdy. Tím došlo ke změně vlády, která přešla od konzervativců k liberálům se socialistickými sklony. Neopevněné Dánsko se muselo dne rozhodnout mezi kapitulací a okupací německou armádou. Vláda se rozhodla pro kapitulaci za ujištění, že nacisté ponechají Dánům určitý stupeň autonomie. Tři roky dokázali Dánové balancovat na této křehké politické hraně. Vlastní záležitosti si v podstatě řídili sami, nicméně pod nacistickou kontrolou. Rychle se rozšířilo dánské hnutí odporu a dánských Židů bylo propašováno do neutrálního Švédska. Ostrov Bornholm byl bombardován sovětským letectvem, zbytek Dánska přežil druhou světovou válku relativně neponičený. Roku 1949 se Dánsko připojilo k NATO a v roce 1973 k Evropskému společenství (nyní EU). Od roku 1972 sedí na trůnu královna Margareta II., ale legislativa závisí na Folketingu, dánském voleném parlamentu. Margareta II. Studovala na nejvýznamnějších univerzitách v Evropě. Na Sorbonně se seznámila se svým manželem, který studoval asijské jazyky. Královna mluví anglicky, německy, francouzsky, švédsky a norsky. I přes nešvar kouření doutníků, je nejoblíbenější osoba státu. Královna má dva syny, prince Frederika (následníka trůnu) a prince Joachima. Čtyři hlavní politické strany tvoří sociální demokraté, konzervativci, liberálové a socialisté. V současné době je parlament o 179 křeslech zastoupen deseti politickými stranami. Premiér Paul Nyrup Rasmussen je členem vládnoucí sociální demokracie. 14

11 2.3. Norsko Norsko je drsně krásná země vysokých hor, hlubokých fjordů a ledově modrých ledovců. Od pobřežních měst na jihu se rozprostírá dva tisíce kilometrů směrem k bezlesé arktické tundře na severu. Norsko poskytuje neuvěřitelné možnosti pro pěší turistiku divokou přírodou, terény pro celoroční lyžování a pár lodních tras, které vedou nádhernou přírodou, v níž by vlaková a autobusová doprava byla nemyslitelná. Letní dny tu jsou příjemně dlouhé a v nejsevernější oblasti země nezapadá slunce na konci léta několik týdnů. Dalším lákadlem jsou úžasné západní fjordy. Norsko má příjemně klidná města, neponičené rybářské vesnice a bohatá historická naleziště s vikinskými loděmi a středověkými dřevěnými sloupovými kostely. Norsko si zachovalo jakýsi hraničářský charakter i se svými velkými městy, která jsou obklopena zalesněnými pásy. Norsko, které zabírá západní část Skandinávského poloostrova, má rozlohu kilometrů čtverečních a hraničí se Švédskem, Finskem a Ruskem. Země je dlouhá a úzká. Její pobřeží je do hloubky rozřezané fjordy dlouhými úzkými mořskými zálivy, které jsou ohraničeny vysokými, strmými útesy. Hory, z nichž některé jsou pokryty největšími evropskými ledovci, pokrývají více než polovinu rozlohy země. Zemědělsky lze v Norsku hospodařit jen na třech procentech plochy. Země půlnočního slunce je víc než propagační slogan, neboť skoro jedna třetina Norska leží za polárním kruhem, což je hranice, kde začíná oblast, ve které existuje aspoň jeden celý den v roce, kdy slunce vůbec nezapadne, a jeden den, kdy nevyjde Podnebí Typicky deštivé počasí na norské pevnině je pro tuto zeměpisnou šířku překvapivě mírné. Díky Golfskému proudu zůstávají všechny jeho pobřežní přístavy celoročně bez ledu. V létě jsou průměrné červencové teploty na jihu šestnáct stupňů Celsia a na severu jedenáct stupňů Celsia. Dochází však k extrémům, a to i v arktické oblasti. Zimu běžně doprovází silné sněžení, takže tu jsou jedinečné podmínky k lyžování. V lednu bývá na jihu nejvyšší průměrná teplota jeden stupeň Celsia a na severu mínus tři stupně Celsia. Ve vnitrozemí a v horách bývá však mnohem chladněji Přírodní poměry Flora je na různých místech země různá, ale borovice, smrk a další jehličnany rostou všude. Listnaté stromy, například dub, javor a jasan, rostou v relativně mírných pobřežních oblastech na jihu. V Norsku žijí stáda divokých i ochočených sobů, dobře se daří populaci losů i roztroušeně žijícím rysům, medvědům i rosomákům. V roce 1993 se 15

12 Norsko navzdory mezinárodnímu zákazu vrátilo ke komerčnímu lovu velryb. Norsko podporuje ochranu ostatních ohrožených druhů, ale jeho vláda tvrdí, že odhadovaný počet tisíc velryb v severním Atlantiku omezený rybolov snese. Přes odpor hnutí Greenpeace byla mezinárodní reakce jen málo výrazná. Norští velrybáři smějí zabít 750 velryb ročně, což představuje víc než čtyřnásobný nárůst oproti roku Vláda a politika Ačkoli je v Norsku monarchie, má země konstituční demokracii s parlamentní vládou. Všeobecné volby se konají každé čtyři roky, kde se volí poslanci do 165 křesel parlamentu (Storting). Labouristická strana, největší ze sedmi stran v parlamentu zastoupených, je orientována sociálně demokraticky a propaguje extenzivní sociální programy, které dotuje z vysokých daní. V norské politice existuje několik extrémů. Konzervativní strana je podle evropských měřítek dosti umírněná, komunistické strany mají nepatrnou členskou základnu a na pravém křídle neexistují neofašistická hnutí Hospodářství Ropná pole v Severním moři, objevená v šedesátých letech na norském kontinentálním šelfu, přinesla prosperitu do země, která je na jednom z prvních míst v příjmu na hlavu. Rybářství a loďařství jsou tradičně hlavní hospodářskou činností a hojnost vodní energie je základem řady průmyslových odvětví včetně výroby hliníku, oceli a papíru. Norsko má všeobecný sociální zdravotnický systém, který o své klienty pečuje od kolébky do hrobu. Všichni občané mají volný přístup k univerzitnímu studiu, bezplatnou nemocniční péči a zaručený důchod Obyvatelstvo Norsko má necelých pět milionů obyvatel a nejnižší hustotu osídlení v Evropě. Největší města jsou Oslo, Bergen, Trondheim a Stavanger. Většina Norů je nordického, alpského či baltského původu. Kromě toho tu žije hodně Laponců, z nichž mnozí ještě vedou tradiční nomádský život na dalekém severu, kde pasou stáda sobů. Více než devadesát procent obyvatel patří k norské církvi evangelicko luteránského zaměření. Norsko má dva úřední jazyky. Jsou dost podobné a každý Nor se oběma učí ve škole. Bokmäl, doslovně Knižní jazyk je norská městská varianta dánštiny, jazyka bývalých vladařů. Bokmäl užívá více jak 80 procent norské populace. Je to jazyk, který převládá v norských městech, první vzdělávací jazyk většiny norských školáků a také jazyk, který převážně používá televize a noviny. Dalším jazykem je nynorsk neboli nová 16

13 norština, která se liší od staré norštiny. Nynorsk je svým způsobem společný jmenovatel každodenní mluvy ve všech jejích dialektech. Je venkovského původu a je to převládající jazyk západních fjordů a středních horských okresů. Norové jsou lidé, kteří milují nezávislost a pobyt pod širým nebem. O letních víkendech se rádi věnují pěší turistice, rybaření a projíždění na člunech, zatímco v zimě jsou přímo posedlí běháním na lyžích. Značky Vstup zakázán jsou veřejnosti prakticky neznámé a přístup do divoké přírody je zaručen pro každého. Norsko lpí na mnoha svých kulturních tradicích. Nošení umělecky zhotovených regionálních lidových krojů tu je při svatbách a jiných slavnostních příležitostech stále ještě běžné. Tradiční lidové tance a zpěvy se znovu probouzejí k životu a návštěvníci se jimi mohou těšit na slavnostech konaných po celé zemi. Vyprávění příběhů je další zdejší stoletou tradicí a trollové jsou častým námětem norského folklóru. Jsou hlavním námětem vyprávění u ohně, která za tmavých zimních večerů krátí dlouhou chvíli. Trollové patří především do horských oblastí. S některými je možné se spřátelit, ale jiní jsou obtížné bytosti, které žijí v zemi pod domy a chlévy a jsou pohotovým vysvětlením všech životních běd. Trollové ožívají v norských místních jménech, jako maskoti, připomínají je vyřezávané figuríny a také jsou aktéry lidových pohádek a pověstí. Většina Norů jsou upřímní lidé, dobráci, a od návštěvníků nečekají nic zvláštního. Platí tu jen jedno prosté pravidlo. Jako host v norském domě byste se neměli dotknout své sklenky, dokud hostitel nepronese přípitek Skäl, který byste měli opěvovat Historie Norska První osídlenci přišli do Norska před více než deset tisíc let na konci doby ledové. Když se ledovce ustoupily na sever, tito dávní lovci a sběrači šli při pronásledování stád migrujících sobů za nimi. Norsko mělo největší vliv na dějiny v době Vikingů, v období, které se obvykle datuje od vyplenění anglického kláštera Lindisfarne severskými piráty v roce 793. Během dalšího století podnikali Vikingové nepřátelské nájezdy po celé Evropě a založili osady na Shetlandách, Orknejích a Hebridách, v oblasti Dublinu a v Normandii, která dostala své jméno podle North men (muži severu). Vůdce Vikingů Harald Krásnovlasý kolem roku 900 Norsko sjednotil a král Olaf přijal náboženství zemí, které dobyl. O sto let později se Norové stali křesťany. Vikingové byli se svými elegantními loděmi první, kteří výpravou Erika Rudého na 17

14 Island a do Grónska překonali Atlantik. Podle ság probádal krátce nato, v roce 1001, Leif Erikson, syn Erika Rudého, pobřeží Severní Ameriky, které nazval Vinland. Věk Vikingů skončil v roce 1066 porážkou norského krále Haralda Hardrada v bitvě u Stamfordského mostu v Anglii. Ve třináctém století se jako centrum moci prosadilo Oslo a pak přišla éra prosperity a růstu, která trvala až do poloviny čtrnáctého století, kdy zemi zničila morová epidemie, v níž padly za oběť skoro dvě třetiny obyvatelstva. V roce 1380 bylo Norsko začleněno do unie s Dánskem, která trvala 400 let. Nešťastná aliance Dánska s Francií v době napoleonských válek měla v rámci Kielské dohody z ledna 1814 za následek postoupení Norska Švédsku. Norsko vyčerpané vnucovanými svazky přijalo 17. května 1814 vlastní konstituci, i když jeho boj za svobodu rychle zadusila švédská invaze. Norům bylo povoleno podržet si svou ústavu, ale museli uznat švédského krále. V roce 1884 byla v Norsku zavedena parlamentní vláda a rostoucí nacionalistické hnutí nakonec dosáhlo v roce 1905 pokojného oddělení země od Švédska. V referendu se Norové rozhodli pro monarchii. Protože neměli vlastní královskou rodinu, zvolil parlament dánského prince Karla Dánského, aby se stal králem Norů. Princ žádosti vyhověl, přijal titul Häkon VII. a svému synovi dal jméno Olav. Za první světové války zůstalo Norsko neutrální. Přestože svou neutralitu obnovilo i počátkem druhé světové války, bylo v dubnu 1940 napadeno nacisty a po dvou měsících boje Němcům podlehlo. Král Häkon sestavil v Anglii exilovou vládu a velení nad norskou obchodní flotilou přenechal Spojencům. Ačkoli zůstalo Norsko okupováno až do konce války, rozvíjelo aktivní hnutí odporu. Při jedné z nejznámějších sabotážních akcí norského hnutí odporu za druhé světové války seskočili jeho bojovníci do německé továrny na těžkou vodu v Rjukanu v jižním Norsku, vyhodili ji do vzduchu, a tím zmařili německé pokusy o výrobu atomové bomby. Při svém útěku na konci války Němci zapálili a srovnali se zemí skoro každé město a vesnici v severním Norsku. Královská rodina se do Norska vrátila v červnu V roce 1957 zemřel král Häkon a po něm nastoupil jeho syn Olav V., oblíbený panovník, který zemi vládl až do své smrti v lednu Současný král, Harald V., Olavův syn, byl korunován v červnu Norsko se připojilo k Evropské asociaci volného obchodu v roce 1960, ale zdráhalo se zavázat k užšímu svazku s ostatními státy Evropy, a to zčásti proto, že mělo zájem zachovat malé zemědělské a rybářské podniky. V roce 1972 hlasovali Norové při 18

15 celostátní debatě proti vstupu své země do Evropského společenství. Trvalo další dvě století, než se členství znovu stalo aktuální otázkou. Během druhého celonárodního referenda v roce 1994 se znovu rozhodovalo o připojení k Evropské unii, ale i tentokrát je voliči odmítli. Důvodem, proč Norsko zůstává mimo Evropskou unii, jsou i nadále nejen hospodářské, ale i citové pohnutky Práce průvodce V této kapitole bych chtěl odkázat všechny čtenáře na skripta RNDr. PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc., ve kterých se můžete dozvědět všechny důležité informace o práci průvodce. Například o vztazích průvodce s cestovní kanceláří, vlastnostech průvodce, stylu práce průvodce, jeho přípravě na zájezd, slovním projevu, převzetí zájezdu v cestovní kanceláři, práci s doklady a tiskopisy, povinnostech průvodce před, během a po zájezdu, pasových, devizových, celních předpisech i předpisech řidičů (AETR), vízech, možných typech účastníků zájezdu a radách začínajícím průvodcům. 19

16 3. Praktická část 3.1. Obecné informace o Švédsku Stockholm Stockholm je hlavní město Švédska. V aglomeraci má 1,8 milionu obyvatel a je často nazýván město na vodě či Benátky severu. Stockholm je vybudován na 14 ostrovech, na místě, kde se jezero Mälaren spojuje s Baltským mořem 53 mosty. Je to sídlo švédského krále a vládních orgánů, centrum politického, kulturního života a mezinárodního obchodu. Podle první verze město založili obyvatelé ve 12. století vydrancované Sigtuny, kteří ze svého zničeného městečka unikli po vodě na kládách, až uvízli na jednom ze zdejších ostrovů. Tato historka nabízí na první pohled srozumitelné vysvětlení jména Stockholm stock totiž znamená kláda a holm malý ostrov. První zmínka o Stockholmu je z roku 1252, kdy město založil Birger Jarl a na ostrově Stadtholmen (nyní Gamla Stan) nechal postavit opevnění. V roce 1336 byl v kostele Storkyrkan (Korunovační katedrála) korunován za krále Magnus Erikson. Roku 1436 udělila říšská rada Stockholmu městská privilegia. Dánská nadvláda, k níž došlo po uzavření Kalmarské unie, skončila v roce 1520 krvavou koupelí, kdy dánský král Kristián nechal tehdy na náměstí Stortorget popravit 82 lidí. O tři roky později se města zmocnil Gustav Vasa. Následně došlo ke všeobecnému rozkvětu města. Gustav Vasa sem přemístil státní správu a v roce 1634 se Stockholm stal hlavním městem Švédska. Stockholm se neustále rozrůstal. K výraznému zvýšení počtu obyvatel přispěla industrializace. Současně nastalo období rozsáhlé přestavby středu města. Nejnovější dominantou, viditelnou z různých míst, je hala Globen, největší víceúčelová sférická stavba na světě, určená nejen pro vrcholné mezinárodní i domácí sportovní akce, ale i na koncerty a jiné podniky různého druhu. Důmyslně řešená dopravní síť byla v roce 1950 obohacena podzemní dráhou, spojující, dnes spolu s autobusovou dopravou, prakticky všechny části města. Mezinárodní letecké spojení zajišťuje letiště Aarlanda. V roce 1912 byl Stockholm dějištěm letních olympijských her a od té doby se tu konala řada vrcholných světových i evropských soutěží různých odvětví. 20

17 Drottningholm Zámek Drottningholm leží na ostrově Löwen, západně od centra. Je to barokní stavba, kterou v roce 1861 nechala postavit královna Hedwiga Elenoera, vdova po Karlu Gustavovi X., podle plánu Nicodema Tessina. Jeho syn stavbu dokončil. Je rovněž autorem interiéru a zahrady. Radnice Radnice je dominantou města. Pozornost poutá svou 106 metrů vysokou věží se třemi pozlacenými korunkami a zvonkohrou. Radnice byla postavena z 8 miliónů cihel. Nachází se zde především Modrá hala a Zlatý sál. Královský palác Královský palác byl postaven roku 1690 a renovován po požáru v roce 1754 podle návrhu Nicodema Tessina mladšího. Hlavní budova je 140 metrů dlouhá a 130 metrů široká, má čtyři postranní křídla a je zde 608 místností. Nejpozoruhodnější jsou ty místnosti, které patřily Oskaru II. a královně Sofii. V prvním patře jsou audienční místnosti Bernadot a ve druhém patře jsou slavnostní sály a galerie. Palác má 3 nádvoří, na třetím nádvoří je obelisk, který věnoval král Gustav III. občanům za věrnost. Korunovační katedrála Pětilodní kostel, nejstarší ve Stockholmu z roku Je to korunovační místo švédských králů (jako první zde byl korunován roku 1336 Magnus Erikson). Při vchodu vlevo je globus se svíčkami. Zapálením svíčky můžete být v myšlence kohokoli na této planetě. Vlevo od oltáře je socha znázorňující Boj svatého Jiří s drakem z roku Oltář je z ebenového dřeva. Pohřební katedrála Někdejší františkánský klášterní kostel s prolamovanou věžní helmicí byl vybudovaný koncem 17. století. Dříve patřil klášteru a od 17. století slouží jako pohřební místo švédských králů a významných osobností. Král Gustav Adolf II. si tento svatostánek vybral za místo posledního odpočinku. Následovali ho i další švédští panovníci. Gustavové V. a VI. a dnešní král Carl Gustav XVI. si zajistili soukromý pohřeb. Před kostelem stojí socha zakladatele Stockholmu Birgera Jarla. Nedaleko kostela se nachází nábřeží Riddarfjärden. 21

18 Birger Jarls Torg Nachází se na ostrově Riddarholm. Zde můžeme vidět budovy Starého gymnázia, Wrangelský palác (dříve sídlo královské rodiny) a nejvyšší soud. Rytířský dům, postaven v 17. století Jeanem de la Valléem, je kombinace přírodních a cihlových ploch. Dům byl postaven podle vzoru mnoha panských sídel ve Švédsku. Do roku 1865 sloužil jako sídlo šlechty, komory švédského stavovského parlamentu. Pozoruhodný je rytířský sál s znaky všech švédských šlechtických rodů. Sochy před a za budovou znázorňují Gustava Vasu a Axela Oxenstierna. Vasa muzeum Nechť Bůh zajistí blaho říše pomocí její flotily. To byl výrok Gustava Adolfa II., který v roce 1625 zadával stavbu lodi Vasa ( Titanic 17. století ). Stavba trvala 2 roky a na práci se podílelo 400 tesařů. Na stavbu bylo rovněž vykáceno přes tisíc druhů dubů a ulilo se 64 bronzových děl. Na lodi byly vyřezány sochy a erby šlechtického rodu Vasa. Loď Vasa byla nejdražší a nejskvostnější švédská válečná loď 17. století, dlouhá 53 metrů, 12 metrů široká a s délkou trupu 69 metrů. Dne vyplula loď k první a zároveň poslední plavbě. Po necelé jedné míli se loď převrátila na bok a za několik minut se potopila. Přežila pouhá jedna polovina lidí. Příčina byla hlavně v nedostatečných teoretických znalostí odpovídajících tehdejší době. Až v polovině 20. století začal Anders Franzén po legendární lodi pátrat. V roce 1957 byla zahájena akce na záchranu lodi Vasa. V dubnu 1961 (po 333 letech) byla loď definitivně vyzdvižena a zrekonstruována. Při tom bylo vyloučeno 580 tun vody, která byla nahrazena roztokem, který po ochlazení získal potřebnou voskovitou konzistenci. 100 metrů od tragické události bylo v roce 1990 otevřeno Vasa muzeum se zachovalou lodí. Estonia memorial Je zde několik 2,5 metru vysokých žulových stěn. Stěny tvoří trojúhelník a nesou jména 852 pasažérů, kteří při tragédii zahynuli. Trajekt Estonia se potopil v Baltském moři v roce 1994 při plavbě z estonského Tallinu do Stockholmu. Jména obětí jsou doplněna nápisem: Na jejich jména a osud nikdy nezapomeneme. Během vyšetřování, které trvalo několik měsíců, se zjistilo, že za tragédii mohlo vadné upevnění zadních vrat otevírajících přístup do nákladního prostoru lodi. Vrak Estonia nyní leží na dně moře jihovýchodně od finských ostrovů Aland a je překryt ochranným betonovým obalem, který má zabránit plundrování. 22

19 Göteborg Göteborg je druhé největší město Švédska, ležící na západním pobřeží při ústí řeky Göta älv. Göteborg má i s předměstími obyvatel. Göteborg je námořní, veletržní a univerzitní město, kongresové centrum, centrum obchodu s výhodným železničním, lodním a leteckým spojení (s mezinárodním letištěm Landvetter), sídlo biskupa, krajského hejtmana a nejvyššího soudu. První zprávy o tomto městě jsou staré přes 900 let. Lödöse, jak se tehdy jmenovalo, bylo jedním z prvních měst ve Švédsku. Známé bylo především díky obchodu. Ve 12. století byly postaveny tři kostely, královský hrad a mincovna. V roce 1473 se město rozrostlo k pobřeží, k ústí řeky Göta älv, a vzniklo tak Nya Lödöse, dnešní Göteborg. Ten vděčí za svůj vznik králi Gustavu Adolfovi II, který založil střed města. Teprve potom nastal pravý rozmach této metropole. Svou pečeť mu vtiskli především Holanďané, kteří vybudovali řadu kanálů a síť přímočarých ulic. Přesto zde žilo jen obyvatel. Svůj zlatý věk prožilo město kolem roku 1730, po založení Východoindické společnosti. Koncem 18. století přišla, díky rybolovu, další doba rozkvětu. Během napoleonských válek se stal Göteborg opěrným bodem obchodních styků Anglie s evropským kontinentem. Roku1844 byly otevřeny první loděnice, které se postupem doby přeměnily ve světoznámé Götaverken. Od roku 1904 se datuje pravidelné lodní spojení s jižní Afrikou (Kapské město) a dalšími světovými přístavy. K rozvoji přispěl pochopitelně i průmysl. Najdeme zde největší švédskou automobilku Volvo. K raritám patří tramvajová doprava, jediná ve Švédsku, přitom stále rozšiřovaná. Díky své výhodné poloze a ubytovacím kapacitám je Göteborg často hostitelem velkých kulturních a sportovních podniků. Liseberg Liseberg je jeden z největších evropských zábavných parků s mnoha atrakcemi, divadlem a procházkou po Storgatan Sverige s maloměstskou idylou. Liseberg navštíví ročně téměř 3 miliony návštěvníků. Öckerö Ostrov Öckerö se nachází 9 km západně od Göteborgu. Nachází se zde kostely Österö nya kyrka, postavený ze žuly, a Österö gamla kyrka. Jsou zde zachovány dřevěné sochy z 15. století a nástropní malby. Na sousedním ostrově Hönö, jižně od Öckerö, se nachází rybářské a vlastivědné muzeum. 23

20 Mälmö Mälmö je třetí největší město Švédska, krajské město, důležité průmyslové a obchodní centrum s moderním přístavem a letištěm Strup. Je to také významný železniční uzel, veletržní město a sídlo nejvyššího soudu oblasti Skane a Blekinge. Má lodní spojení s Kodaní. První zmínka je z roku 1116, kdy Mälmö byla původně malá rybářská osada, která se následovně rozrůstala a v roce 1353 obdržela od krále Magnuse Eriksona městská privilegia. Ve městě se nachází řada zachovaných památek. Na nejstarším náměstí Stortorget je renesanční radnice a kostel svatého Petra. Mälmöhus slott je nejstarší renesanční hrad zachovaný ve Skandinávii, ve kterém bydleli také dánští králové při návštěvě Mälmö. Turning Corso je budova 190 metrů vysoká, mající 54 pater s luxusními byty. Budovu nechal postavit španělský architekt Calatrava. Významnými místy jsou muzea. V přírodovědeckém muzeu můžete vidět nordická a exotická zvířata, ptáky, dále zvířata z tropických pralesů, akvárium se švédskými a cizokrajními rybami a plazy. V technickém muzeu stojí za zhlédnutí průmyslová a námořní historie, parní stroje a motory (ponorka U3). Öresundský most Öresundský most spojuje Mälmö s Kodaní. Stavba byla dokončena roku 1999 po čtyřicetiletých přípravách. V roce 2000 byl slavnostně otevřen za přítomnosti švédské a dánské královské rodiny. Most je dlouhý zhruba 7,8 km z Mälmö na umělý ostrov, pak 4 km po umělém ostrově a další 3 km tunelem. Most je 57 metrů nad mořem, výška pilířů činí 204 metry. Pod dálnicí vede i vlaková trať ve dvou směrech Lund Lund je univerzitní město. Místní univerzita je nejstarší ve Švédsku (založena roku 1666). Město se nachází 16 km od Mälmö a má asi obyvatel. Lund je významné kulturní středisko s četnými památkami ze středověku. Město je původně nejstarším centrem obchodu v kraji Skane. Jeho základy položil dánský král Knut Veliký roku Později se stalo sídlem biskupa a arcibiskupa. Delší období byl Lund největším městem Skandinávie. Za dánsko švédské války bylo celé město zničeno. Dominantou města je místní katedrála a runové kameny. 24

21 Jönköping Jönköping je krajské sídelní město s obyvateli a ležící při jižním cípu jezera Vättern. Město je rovněž důležitým obchodním centrem, kde se koná mnoho veletrhů a výstav, průmyslové středisko, sídlo nejvyššího soudu Götalandu a s vysokou školou mezinárodní ekonomie. Městský park, nacházející se v západní části města, je rozlohou větší než stockholmský skanzen a zahrnuje řadu pozoruhodností, jako např. muzeum se vycpanými ptáky, dřevěný kostel Bäckaby kyrka z 15. století, zvonici Solberga z 18. století a navíc je zde impozantní vyhlídka na město i na jezero Vättern. Bohaté sbírky, týkající se minulosti města i kraje, jsou soustředěny v krajském muzeu Länsmuseet z roku Muzeum sousedí s městskou knihovnou. Elmia je místem veletrhů a kongresů ve čtvrti Rosenlund v severovýchodní části města. Ze 24 koupališť, které jsou ve městě a nejbližším okolí, je pět vyhřívaných bazénů, z toho čtyři jsou zastřešeny. Muzeum zápalek Během 18. a 19. století se hledal způsob rozdělávání ohně. Proto byla vyvinuta sirka ze žlutého fosforu, který byl však jedovatý. Roku 1844 profesor chemie Gustav Erik Pash nahradil žlutý fosfor červeným, který přemístil z hlavičky do škrtátka na krabičce. První výroba zápalek začala ve Stockholmu, což bylo nákladné a hlavně nevýhodné. Roku 1845 založili bratři Lundströmové továrnu na sirky v Jönköpingu. Slávu továrna sklidila v roce 1855, kdy získala ocenění na výstavbě v Paříži. Na přelomu 19. století již bylo 150 továren po celém světě. Počátkem 20. století vznikla dvě konsorcia Jönköping Wulcan a United Match Factories. Tyto konsorcia se roku 1917 spojila pod názvem STAB The Swedish match copany - v čele s Ivarem Krugerem, který chtěl vytvořit monopol, a proto kupoval továrny po celém světě. Roku 1929 došlo však ke krachu na New Yorské burze a státy, které si půjčili od Krugera peníze, je nebyly schopny splácet. Tak došlo postupem času k úpadku Krugerova impéria. Roku 1932 byl Kruger nalezen mrtev ve svém bytě v Paříži. Před tím měl 60% produkce. Během druhé světové války nastal úpadek výroby zápalek v Jönköpingu a roku 1971 byla výroba úplně zastavena. Huskvarna Město ležící bezprostředně u severovýchodního okraje Jönköpingu. Mladé průmyslové město známé výrobou zbraní, motorových pil, motocyklů, kol, šicích strojů, kartáčů i nářadí. 25

22 Gränna Gränna je město nacházející se u jezera Vättern a mající obyvatel. Díky své poloze je město vyhledávané turisty. Gränna je známá pěstováním ovoce (hrušky) a jako místo startu i cíle letů balonem. Ty se v létě i v zimě konají k uctění památky zdejšího rodáka S. A. Andrea, badatele, který se roku 1897 se dvěma spolupracovníky pokusil balonem doletět na severní pól. Má zde i své muzeum. Několik kilometrů od Gränny je Brahehus, lovecký zámeček postavený na vrcholu kopce roku 1650, který byl roku 1708 zničen požárem. Dřevěná zástavba města patří k nejstarším ve Švédsku. Kostel Gränna kyrka byl vystavěn v letech na zdech dřívějšího středověkého kostela, který vyhořel Přírodní parky a přírodní rezervace NP Muddus Muddus byl vyhlášen národním parkem roku 1942, má rozlohu 500 km čtverečních a leží 20 km od Gällivare. V národním parku Muddus se nachází převážně bažiny, močály a soutěsky. Nejznámější soutěskou je Muddusjokk, která tvoří 42 metrů vysoký vodopád Muddusfallet. Ze zvířat se zde hlavně vyskytují losi, srnky, medvědi, kuny, vydry, druhy sov, královský orel, tetřevi a jeřábi. NP Abisko Národní park Abisko o rozloze 77 km čtverečních, který se nachází 30 km od švédsko norských hranic, na železniční trati Kiruna Narvik, byl založen roku Je to park s vysokohorskou severní přírodou, kaňonem, bohatou florou a rozmanitým ptactvem. Nachází se zde také nejseverněji položená přírodovědecká a meteorologická stanice ve Švédsku. Po turistické stezce Kungsleden se můžeme dostat až na nejvyšší vrchol Švédska Kebnekaise, která tvoří spolu s okolními horskými vrcholky masív Kebnekaisemassivet s řadou ledovců. Na úpatí můžeme rovněž najít vysokohorskou stanici Kebnekaise. Jižně od Abiska se nachází masív Lapporten, který především slouží jako orientační bod Laponců. NP Kiruna Název pochází ze slova Giron = bělokur. Kiruna je nejvýše položené švédské město. Nachází se zde rudná ložiska. Kiruna leží uprostřed rudného ložiska, největšího toho druhu na světě, které je 4 km dlouhé, 200 metrů široké a 700 metrů hluboké. Nejznámější důl je Kirunavaara, který je označován za největší podzemní důl na světě. Kiruna leží na břehu jezera Luossajärvi. 26