Průvodce "Průvodce Praha"

Transkript

1 Hrad Pražský Hrad 50 5'37.60"N 14 24'33.71"E Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex palácových, církevních, úředních, obytných i obranných staveb různých slohů, soustředěných kolem tří nádvoří a Jiřské ulice. K nejcennějším stavbám patří především Starý královský palác, který obsahuje část původní románské stavby knížete Soběslava, dále pozdně gotický Vladislavský palác s rysy nastupující renesance, raně renesanční Ludvíkovo křídlo, Zelenou světnici, Archiv zemských desek, tzv. Vladislavovu ložnici, Českou kancelář z doby po roce 1516, síň říšské dvorské rady, Starou sněmovnu, Síň nových zemských desek aj. Většina místností v paláci pochází z období vrcholné či pozdní gotiky, dnešní vzhled však získala převážně při renesanční přestavbě po požáru v roce K dalším zajímavým stavbám patří např. pozdně gotické severní opevnění s věžemi Prašnou, Bílou a Daliborkou, k němuž přiléhá bizarní Zlatá ulička, renesanční křídlo na severní straně 2. nádvoří z doby Rudolfa II. se Španělským sálem a Galerií, Obrazárnou Pražského hradu aj. Budovy kolem 2. a zčásti i 3. nádvoří pocházejí v dnešní podobě převážně z pozdně barokní tereziánské přestavby a obsahují především honosně vyzdobené sály a komnaty, dnes slouží zejména ke státní reprezentaci prezidenta republiky. Součástí komplexu Pražského hradu jsou i církevní stavby, jako gotická a novogotická katedrála sv. Víta, která tvoří typickou dominantu a jsou v ní uloženy korunovační klenoty a ostatky českých vladařů, dále pak románská bazilika sv. Jiří s bývalým klášterem benediktinek, Kostel Všech svatých, kaple sv. Kříže, ale také původně šlechtické paláce, jako Lobkovický a Rožmberský. K Pražskému hradu patří i historické zahrady. Areál Pražského hradu je volně přístupný, jednotlivé objekty, ve kterých se platí vstupné, jsou přístupné po celý rok, hradní zahrady v sezóně. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Areál Pražského hradu a návštěvnické objektyletní sezóna ( ) Areál Pražského hradu - denně od 5.00 do hodin Přístupné objekty - denně od 9.00 do hodin. Zahrady - otevřeny denně: duben a říjen: hod. květen a září: hod. červen a červenec: hod. srpen: hod. Zimní sezóna ( ) Areál Pražského hradu - denně od 6.00 do hodin. Přístupné objekty - denně (mimo ) od 9.00 do hodin. Zahrady - uzavřeny Katedrála sv. Víta Poslední prohlídka 20 minut před zavírací dobou. Březen - říjen Pondělí - sobota: Neděle: Listopad - únor Pondělí - sobota: Neděle: Dětské hřiště na Novém světěotevírací doba: Od 1. dubna do 30. dubna - od do hod. Od 1. května do 30. září - od do hod. Od 1. října do 31. října - od do hod. Návštěvnické okruhy (druh vstupenky) Pražský hrad - velký okruh Starý Královský palác, expozice Příběh Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Jiřský klášter - Národní galerie, Zlatá ulička s věží Daliborkou, Obrazárna Pražského hradu, Prašná věž Pražský hrad - malý okruh Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička s věží Daliborkou Expozice Příběh Pražského hradu Obrazárna Pražského hradu Prašná věž Katedrála sv. Víta - vstup zdarma Vstupné do historických objektů Pražského hradu v péči SPH Druh vstupenkyplné vstupnésleva (*)Rodinné vstupné (*)Pražský hrad - velký okruh350 Kč175 Kč500 KčPražský hrad - malý okruh250 Kč125 Kč300 KčExpozice Příběh Pražského hradu140 Kč 70 Kč200 KčObrazárna Pražského hradu150 Kč 80 Kč200 KčPrašná věž 70 Kč 40 Kč 110 Kč* Slevy vstupného mládež od 6 do 16 let studenti středních a vysokých škol v denním studiu do 26 let rodina (1 až 5 dětí do 16 let a max. 2 dospělé osoby) senioři starší 65 let Slevy jsou poskytovány po předložení platného průkazu nebo dokladu o denním studiu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Další informace najdete zde: Praha - Trojský zámek Zámek 50 7'6.05"N 14 24'51.40"E Pěkný barokní zámek stojí na pravém břehu řeky Vltavy v Praze-Troji (Praha 7). Zámek je patrová trojkřídlá stavba se středním dvoupatrovým traktem a věžovitými altány nad bočními Křídly, doplněná o hospodářské budovy a francouzský park. Stavbě dominuje zahradní průčelí s monumentálním dvouramenným schodištěm, které je bohatě zdobené plastikami drážďanských sochařů J. a P. Herrmannů, kteří se postarali také o sochařskou výzdobu zahrady a ohradní zdi. Plastiky představují mytologické náměty. Trojský zámek je otevřen po celý rok, od listopadu do března pouze o víkendech. V sousedství zámku je velká zoologická zahrada. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: Hrad Vyšehrad 50 3'52.30"N 14 25'2.55"E Vyšehrad, který je národní kulturní památkou, se nachází v Praze 2. Dnešní podoba opevněného sídla s mohutnými cihelnými hradbami, bastiony aj. pochází většinou z barokní přestavby, stejně jako brány Táborská a Leopoldova. Třetí brána? Cihelná či Nová? je empírová z roku Středověkou slávu přemyslovského sídla dnes připomínají kromě církevních staveb pouze torzo brány Špičky, barokní budovy se zdivem strážní věže, fragmenty románského mostu a zříceniny gotické strážnice zvané Libušina lázeň na skále nad řekou Vltavou. Areál Vyšehradu je volně přístupný, objekty se vstupným jsou otevřeny po celý rok? kasematy se sálem Gorlice, expozice Pevnost Vyšehrad, bazilika sv. Vavřince, Kostel Sv. Petra a Pavla. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: Park Královská obora - Stromovka 50 6'24.63"N 14 25'19.53"E Královská obora Stromovka leží v sousedství holešovického Výstaviště mezi ulicemi Za elektrárnou, Nad Královskou oborou a slepým ramenem Vltavy nazvaným Malá říčka. Její rozloha se v různých dobách měnila, v současnosti se rozkládá asi na 95 ha. Vznikla za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil letohrádek. Za husitské doby byla poničena a za Vladislava Jagellonského znovu obnovena. Od husitských dob byla obora vždy o svátku sv. Gotharda zpřístupňována veřejnosti. Z roku 1536 je doloženo vyměření obory - cca 86 ha (1500 x 1000 kroků). Ferdinand I. ji nechal v letech rozšířit a spojit přímou cestou s Pražským Hradem. Byl zde založen rybník, sázely se stromy přivezené ze Šárky a postupně vznikaly dvě části: východní obora s letohrádkem, která byla oddělena zdí od západní bažantnice s myslivnou, později ovocnou zahradou. Největší rozkvět však nastal za Rudolfa II. Letohrádek na stráni byl renesančně přestavěn, obora se rozšířila, velký (dnes již neexistující) rybník byl rozšířen na 21 ha a do jeho středu byl nasypán ostrov. Jeho nejvýznamnějším pozůstatkem do dnešních dob je tzv. Dubový pahorek - vyvýšený ostrov bývalého rybníka, na němž rostou mohutné zachovalé duby. V letech vzniklo pro zásobování rybníka vodou z Vltavy unikátní technické dílo - Rudolfova štola. Přestože byl Velký rybník později zasypán, Rudolfova štola o délce 1102 m přivádí vodu od Pichlova domku u Štefánikova mostu tunelem pod Letnou až do Stromovky, kde je osazen vchod do štoly renesančním portálem s datem 1583 a s monogramem Rudolfa II. V první polovině 18. st. se obora stala několikrát vojenským ležením s katastrofálními následky. Byla tak poničena, že se uvažovalo o jejím zrušení. Péčí hraběte Kinského však byla přece jen obnovena, takže se zde mohly konat lidové slavnosti za korunovace Františka I. Jeho císařský dekret z r pak potvrdil definitivní zpřístupnění veřejnosti a od té doby nastává snaha změnit oboru na velký anglický krajinářský park. Po r byla založna štěpnice, (německy Baumgarten) a odtud patrně vznikl název Stromovka. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Park Chotkovy sady 50 5'37.43"N 14 24'25.36"E Chotkovy sady se rozprostírají pod Královským letohrádkem mezi ulicí Mariánské hradby a Chotkovou ulicí na rozloze 3,7 ha. Byl zde první městský veřejný park v Praze. Ve 14. a 15. století zde byla řada vinic a pastviny, v 17. století prostor sloužil jako hospodářské zázemí Pražského hradu, zejména k ukládání stavebního a palivového dřeva a sena. Konávaly se tu i různé hry, jezdecké soutěže, rytířské turnaje apod. Když v čele zemské správy začal působit hrabě Karel Chotek, zasloužil se jako nejvyšší purkrabí o rozsáhlou modernizaci a zkrášlení Prahy vysazováním zeleně. Tak založil v r i nejstarší veřejný park ve východní části Královské zahrady nedaleko Letohrádku královny Anny. Byl to park anglického typu s původním názvem Obecní nebo Lidová zahrada (Volksgarten), od roku 1841 slavnostně pojmenována podle svého zakladatele Chotkovy sady. Autorem plánu byl patrně Josef Fuchs, veškeré práce vedl zkušený zahradník Jiří Baul, financovány byly z obecních prostředků. Založení parku navázalo na stavbu Chotkovy silnice v letech , která spojila Malou Stranu s Mariánskými hradbami a nahradila starou velmi příkrou úvozovou cestu zvanou Myší díra. Další informace najdete zde: Zámek Troja Zámek 50 6'58.62"N 14 24'54.51"E Zřejmě na místě původní osady Zadního Ovence nechal v létech 1678 až 1685 postavit zámecký areál Václav Vojtěch ze Šterberka. Přední velmož z rodu, kterému doba pobělohorská přinesla nebývalou prosperitu, sledoval královskou a císařskou tradici rekreačního využívání kotliny. Králům a císařům náležela levá strana; pan ze Šternberka získal pravou stranu a tam nechal postavit representační zámecký areál s bohatým hospodářským zázemím, který daleko předstihoval stavební podniky Rudolfa II. v Královské oboře. Barokní zámeckou stavbu ve stylu římské vily navrhl a vedl Jan Baptista Mathey. V létech 1689 až 1697 byla podle jeho návrhu postavena také terasa a francouzská zahrada a v okolí zámku četné hospodářské budovy. K zámeckému areálu přímo náležela vinice s kaplí svaté Kláry. Zahrada pokračovala směrem západním v území dnešní zoologické zahrady; zde přecházela ve štěpnici a užitkovou zahradu. Spojitost Zámeckého parku s dnešní ZOO dosud naznačuje klenutý podchod pod ulicí U trojského zámku. Výzdobu zámku určují jednak antické motivy, jednak horlivá oslava domu Habsburského, obojí v dobovém duchu promíseno. Na sluneční straně se ze zámku vstupuje na parkovou terasu ústředním schodištěm, zdobeným antickým sousoším; dost možná měl i motiv svržení Gigantů do propasti v době, která oslavovala porážku reformace v Čechách, jakýsi politický význam. Podle dosti přijatelného výkladu dalo toto schodiště jméno zámku a posléze celé obci. Bylo zdobeno antickými výjevy - a ať už tyto výjevy znázorňovaly cokoliv, všeobecně nejznámějším antickým námětem byla trójská válka. Asi tak nějak vzniklo poněkud cizorodé místní jméno Troja, kratší a zvučnější než Zadní Ovenec. (Dnes se v souladu s pozemkovou dokumentací píše krátce.) Zámek se nestal panským sídlem a jako objekt representační a rekreační byl vždy poněkud nad poměry svých majitelů. Ti se dosti rychle střídali a údržba areálu byla zřejmě vždy problémem. Mezi majiteli zámku se nakrátko objevila i císařovna Marie Terezie, aby jej odkázala Ústavu šlechtičen; ten ovšem neváhal odkaz záhy prodat. Jedním z dalších majitelů pak byl kníže Windischgrätz. Posledním soukromým majitelem byl statkář Alois Svoboda, který v roce 1922 daroval zámek československé republice, spolu s rozlehlými pozemky pro zřízení zoologické a Botanické zahrady. V současné době je zámek spravován Galerií města Prahy. Po mnohaletých opravách je v historicky nebývale dobrém stavu a slouží konání výstav a veřejných kulturních akcí. Další informace najdete zde: Platan javorolistý památný strom v zahradě Kinských v Praze Památný strom 50 4'44.00"N 14 24'9.97"E Mohutný platan javorolistý stojí nalevo od cesty poblíž vchodu do zahrady Kinských směrem od náměstí Kinských. Je to dřevina, která u nás není původní a má nebvyklou strukturu a barvu kůry. Strom je vysoký 28 metrů, obvod kmene činí 546 cm, jeho stáří se odhaduje na 180 let. Památným stromem byl vyhlášen 30. července 1998 jak pro svůj vzrůst a věk, tak i proto, že je to u nás vzácný strom. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Před platanem byla v roce 1928 umístěna socha Čtrnáctiletá od Karla Dvořáka, ale později byla ukradena a později objevena ve starožitnictví. Dnes je v depozitáři Muzea. hl. m. Prahy a má podle ní být vytvořena kopie, která bude umístěná zpět k platanu. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Petřín - Praha Kopec 50 5'9.24"N 14 23'37.93"E Petřín je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce. Autor článku: Milan Frýdl Další informace najdete zde: Park Park na Vítkově 50 5'22.48"N 14 27'18.29"E V době vlády Karla IV. se na svazích začaly vysazovat vinice. Některé patřily pražskému konšelovi Vítkovi z Hory, po kterém má vrch název zde zvítězila husitská vojska vedená Janem Žižkou nad křižáky, a od této doby se říká přilehlé oblasti Žižkov. Během staletí byly vinice zdevastovány a až v devadesátých letech 19. století byl požádán František Thomayer o přeměnu neupraveného vrchu na městský sad. První světová válka však tyto plány přerušila. Velké úpravy doznal park při budování Národního Památníku, jehož stavba byla započata v roce Na plošině okolo Památníku je pouze nízká vegetace, kdežto svahy celého kopce jsou porostlé masivními porosty a činí z kopce monumentální zelený podstavec. Roste zde např. trnovník akát, javor mléč, pajasan žláznatý, jírovec maďal, lípa malolistá, dub cer, morušovník bílý, borovice vejmutovka zimolez, tavolníky. Přístupová cesta od Ohrady je lemována javory stříbrnými, a v této části je hustá síť procházkových stezek po svazích Vítkova. Rozloha parku je 14,93 ha. Další informace najdete zde: Národní Divadlo, Praha Dům, budova 50 4'50.62"N 14 24'49.27"E Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V. I. Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančního návrhu J. Zítka, který zvítězil v soutěži r Rozřešil stavbu na nepravidelném pozemku sjednocenou hmotou vyvrcholenou kopulovitou střechou. Do Národní třídy se obrací vstupní portikus nesoucí lodžii, průčelí k Vltavě tvoří pět okenních oblouků mezi dvěma rizality, dole s podjezdem pro kočáry. Do Divadelní ulice jednoduché průčelí nese dole arkádovou galerii vyloženou na Kamenných krakorcích. Jeviště bylo pro 1700 diváků. V roce 1881 budova dokončena, ale v létě téhož roku vyhořela. Sbírkami národů obnovena r. 1883, menší změny J. Schulze, jimiž byla zlepšena viditelnost a zvýšen prostor hlediště. Umělecká výzdoba dílem?generace Národního divadla?: malířů M. Alše (foyer), Fr. Ženíška (strop, jeviště), J. Tulky (lodžie), V. Hynaise (opona), sochařů B. Schnircha (sochy na attice), A. Wagnera aj. V. Myslbeka (sochy na průčelích) aj. V letech celková rekonstrukce budovy s úpravami hlediště, využitím podzemí, přestavbou jeviště a technického provozu (Z. Vávra a F. Flašar) a přístavbou nových budov. Tip od Turistika.cz: Aktuální program Národního divadla a předprodej vstupenek Nová scéna Původní uvažovaný projekt společenské budovy s víceúčelovým sálem s výstavní galerií v r změněn na Novou scénu (K. Prager). Budova obložena zeleným kubánským mramorem, před který je představena stěna ze skleněných tvarovek. Jeviště má možnost variabilního uspořádání pro scénu kukátkovou? 401 míst, alžbětínskou -481 míst a arénu míst. Ve vstupní hale plastika Život rodné země? M.Axman, ve foyeru obraz Česká krajina? F.Jiroudek a reliéfy J. Simota. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Další informace najdete zde: Muzeum Bertramka v Praze Muzeum 50 4'13.73"N 14 23'42.25"E Při jedné z návštěv Prahy jsem navštívil zajímavý objekt nacházející se v Praze na Smíchově. Jeho jméno zní Bertramka. Před vchodem do budovy se dočítám následující: Po desítkách let okupace Bertramky státními institucemi a jejich podnájemníky byla Bertramka v prosinci 2009 vrácena Mozartově obci. Vyrabovaná. České muzeum hudby, MČ Praha 5 a firma nájemníka K. Muzikáře Comenius odvezli z expozice i exponáty a zařízení patřící Mozartově obci. Té pak muzeum vzkázalo, ať si je vymáhá soudní cestou. Takový proces trvá léta. Naštěstí existují jiné instituce a spolky, které zapůjčením svých expozic umožňují oživit výstavní sály Bertramky už v sezóně Národní divadlo prokázalo k pražskému mozartovskému památníku jiný vztah než Národní muzeum. Německá Hasse- Gesellschaft, slavící v roce 2010 sto let své existence, jde ve stopách skladatele J. A. Hasseho: ten kdysi podpořil mladého Mozarta, ona nyní pomáhá pražské Mozartově společnosti. Vcházím tedy, platím vstupné, prohlížím si výstavy a také se vyptávám. V době mé návštěvy zde byly dvě expozice. První se jmenovala Mozartova Zahradnice a její osudy. Tuto výstavu o Mozartově opeře La finta giardiniera (Zahradnice z lásky) sem zapůjčilo Národní divadlo v Praze. Výstavu, věnovanou této málo uváděné opeře devatenáctiletého Mozarta, připravila muzikoložka Mgr. Milada Jonášová, Ph.D. (Kabinet hudební historie EÚ AVČR) ve spolupráci s Národním divadlem u příležitosti prvního uvedení opery La finta giardiniera v Národním divadle a návštěvníci ji mohli shlédnout na přelomu roku 2008 a Z vystavených materiálů se dozvídám, že Mozart operu psal během podzimu 1774 pro mnichovskou karnevalovou sezonu na objednávku tamního divadelního intendanta Josepha Antona von Seeau. Předlohou mu bylo libreto Giuseppa Petroselliniho, které už před ním použil italský skladatel Pasquale Anfossi (1774). La finta giardiniera byla Mozartovým již devátým jevištním dílem a teprve jeho druhou komickou operou. 13. ledna 1775 se v mnichovském Salvator-Theater konala její premiéra. Inscenace byla sice úspěšná, ale v Mnichově se hrála již jen dvakrát a bylo to také poslední představení původní italské verze této opery za autorova života. Jsou zde k vidění stránky z autografní partitury, Mozartův dopis otci s popisem příprav nastudování opery v mnichovském Salvatortheater nebo kopie nedávno objeveného fragmentu partitury z hudební sbírky Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově. Mozart také vytvořil i německojazyčnou verzi této italské opery s názvem Die verstellte Gärtnerin. Expozice dále předvádí partituru a provozovací materiál ze soukromého provedení Gärtnerin v upravené verzi na zámku v Náměšti nad Oslavou. Zaujali mne také fotografie z nedávných inscenací Zahradnice v Bruselu, Kolíně n. R., Linci a v Salcburku. Druhá výstava s názvem Johann Adolf Hasse - Leben und Werk byla zapůjčena od J. A. Hasse-Gesellschaft Bergedorf (Hamburg). Johann Adolf Hasse není u nás známým skladatelem. Žil v letech 1699 až Jeho dílo překonalo hranice neapolské operní školy, ke které bývá řazen a stal jedním ze zakladatelů klasického hudebního období. Přestože řada originálů jeho děl byla zničena, dochovalo se víc než 60 oper, 12 oratorií, 60 mší a rekviem, 90 kantát a stovky dalších skladeb. Mezi nimi např. 80 flétnových koncertů psaných pro krále Fridricha II., který byl znamenitým amatérským hudebníkem. Soupis jeho děl zahrnuje na 1635 položek. Málokterý skladatel se za svého života těšil tak mimořádnému úspěchu jako Johann Adolf Hasse. Jeho umění nadšeně aplaudovalo měšťanské publikum i korunované hlavy Neapole, Vídně, Drážďan, Berlína, Londýna i Paříže. Během svého života se setkal s Johanem Sebasrianem Bachem i Wolfgangem Amadeem Mozartem a s oběma hudebními velikány ho pojila vzájemná úcta. Obě výstavy se mi líbily, i když nejsem hudební znalec. Zajímavý je také samotný objekt Betramky a okolní zahrada. Tak jsem si našel něco z historie: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Původně na tomto místě stával starý dřevěný viniční domek. Prvním stavebníkem dnešní Bertramky se stal zámožný malostranský měšťan a sládek Jan František Pimskorn, který koupil pozemky roku Když je roku 1710 prodával, stálo na nich už obytné stavení z lomové opuky a stodola s vozy. V březnu 1743 koupila usedlost v dražbě choť vrchního revidenta berního úřadu Františka z Bertramu. Později byla usedlost upravena na letovisko po vzoru předměstských vil. V roce 1784 objekt koupila operní pěvkyně Josefína Dušková se svým chotěm Františkem Xaverem Duškem. V letech 1787 a 1791 zde měli vzácného hosta, Wolfgang Amadeus Mozart využíval zdejšího klidu i pro komponování a dokončoval tady například operu Don Giovanni před její pražskou premiérou. S Bertramkou je těsně spjata i historie Mozartovy obce. Tento spolek byl založen v roce 1927 a v lednu 1929 se stal majitelem této nejvýznamnější pražské mozartovské památky a započal s rekonstrukcí. V poválečném komunistickém období začala česká bolševická byrokracie normalizační éry vymýšlet způsob, jak převést Bertramku do státního majetku se zdáním legálního postupu. Po návratu demokratického režimu se Mozartova obec snažila o vrácení objektu zpět do svého vlastnictví. Soudní spor o Bertramku trval 18 let. Usedlost tvoří areál, jehož hlavním objektem je obytná budova obrácená Průčelím do dvora. Hlavními viditelnými prvky této stavby jsou předsunuté dvojramenné schodiště a lodžie. Jižní krátké čelo budovy se otevírá do prostoru stoupající zahrady. Naproti je stodola s třípatrovým špýcharem. Hned vedle domu stojí přízemní část bývalého viničného lisu se silným zdivem. V zahradě se nachází Pomník Wolfganga Amadea Mozarta. Celý objekt prošel rekonstrukcí v roce 1956 u příležitosti 200. výročí Mozartova narození. Další opravy proběhly v letech 1986 a Zajímavostí je část původního malovaného trámového stropu z počátku 18. století, který se zachoval. Návštěvníci si ho můžou prohlédnout v jedné z místností muzea. Usedlost, která je od roku 1964 památkově chráněna, se nachází v Mozartově ulici č. p. 2. Objekt pod označením Bertramka vstoupil do českých i zcela určitě i evropských kulturních dějin. Je proto škoda, že okolo něho probíhají takové nehezké věci. Musím říct, že se mi zde líbilo včetně přístupu k návštěvníkům a mohu tedy prohlídku pouze doporučit. V okolí tohoto objektu je mnoho zajímavých věcí. Zde uvádím několik odkazů na místa, která jsem navštívil, a líbilo se mi tam: - magický vrch Petřín: - Kampa: - Petřínská rozhledna: - kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko: www. turistika. cz/ mista/ kostel- panny- marie- vitezne- prazskejezulatko - hladová zeď: - Rotunda sv. Martina: - Vyšehradský hřbitov: - Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Emauzy Klášter 50 4'20.24"N 14 25'3.18"E Objekt kláštera s kostelem - perlou českého gotického stavitelství - byl postaven v blízkosti starého farního podskalského kostelíka sv. Kosmy a Damiána, vystavěného prý sv. Václavem. Klášter založil roku 1347 Karel IV. poté, co mu k tomu dal souhlas papež Kliment VI. pro mnichy benediktiny východního obřadu povolané z Dalmacie a Chorvatska, kteří používali jako liturgického jazyka staroslověnštinu. Karel IV. Měl v úmyslu upevnit slovanské vztahy a přispět tak k odstranění rozkolu mezi západní a východní církví. Klášter fungoval rovněž v době husitské. Husité jej totiž v roce 1419 převzali, obsadili, a jako v jediném českém klášteře zde bylo praktikováno přijímání podobojí, a to až do roku Ke klášteru Karel IV. založil roku 1371 kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. Císař prosadil, aby klášter vysvětil pražský arcibiskup, a nikoli papežský nuncius, zdůraznil specifičnost nové instituce. Stavba chrámu trvala čtyřiadvacet let. V levém rohu se za oltářem nachází socha sedící Matky Boží montserratské. Dvoupatrová budova staré kvadratury ze 14. století byla ničivě zasažena náletem a jako původní se zachovalo pouze přízemí a zdivo prvního patra, které je u východního křídla zčásti opukové a zčásti cihlové. Tato Černá Madona při bombardování kostela roku 1945 jako zázrakem nebyla poškozena. Po rekonstrukci v Kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí byla vrácena na své původní místo. Nástěnné malby v chrámu řadíme mezi nejvzácnější památky české gotiky. Křížová chodba (ambit) je zdobena párovou malbou, tedy obrazy zobrazujícími výjevy z obou biblických zákonů. Vnější fasády vynikají svou strohostí, na západním průčelí se nachází mozaika sv. Josefa od Viktora Foerstera z roku Dvorním průčelím dominují po obvodu přízemi trojdílná lomená okna křížové chodby a opěrné pilíře. V 50. letech 20. století byly fresky restaurovány tzv. pekováním. Metrem stanice Karlovo náměstí, výstup směrem Karlovo náměstí Tramvají linky 3, 4, 10, 14, 16, 18, 24, stanice Moráň nebo Karlovo náměstí Hlavní vstup do areálu je z Vyšehradské ulice, cca 50m dolů směrem z Karlova náměstí Další informace najdete zde: Prašná brána Praze Muzeum 50 5'14.14"N 14 25'40.15"E Prašná brána stojí na svém místě už od 13. Století. Říkalo se jí Horská (podle Kutné Hory) nebo Odraná, současné jméno má od 18 století, kdy byla využívána jako skladiště střelného prachu. V roce 1757 při pruském obléhání byla hodně poškozena, ale koncem 19. a začátkem 20. století byla opravena. Vnější výzdobu tvoří sochy panovníků, světců, Ježíše Krista, Panny Marie, Adama a Evy a znaky českých zemí. Na stěně přilehlé k Obecnímu domu je výklenek, který prý sloužil jako záchod. Výška věže je 65 metrů, ochoz je ve výšce 44 metrů, ve tam 186 schodů. Původně byla založena o 9 metrů hlouběji na dně příkopu, který byl součástí Městského opevnění a po kterém je pojmenována ulice Na Příkopech. K věži tehdy vedl most. V těsném sousedství je secesní Obecní dům. Obě budovy vedle sebe působí jako zajímavý slohový kontrast. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 27 křížů na Staroměstském náměstí v Praze Drobné památky 50 5'13.88"N 14 25'14.95"E U stěny Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí v Praze najdeme v dlažbě dvacet sedm bílých křížů. Je to památka na popravu 27 českých pánů, která se konala právě na tomto místě dne 21. Června Na stěně radnice je pamětní deska se jmény popravených. Popravení byli významnými osobnostmi stavovského povstání v letech , kdy se české stavy (privilegované společenské vrstvy) bouřili proti vládnoucím Habsburkům. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Podolská vodárna Dům, budova 50 3'26.20"N 14 25'11.42"E Podolská vodárna je jednou z nejvýraznějších pražských industriálních staveb, která byla postavena na místě staré vodárny z konce 19. století v letech 1927 až 1929 podle projektu úspěšného architekta Antonína Engela, jenž má na svědomí třeba také urbanistické řešení pražských Dejvic. Stavba reprezentuje monumentální novoklasickou architekturu komponovanou do celistvých bloků a její vznik odstartoval začátek moderního úpravárenství vody v hlavním městě. Dnes už je však Podolská vodárna svou produkcí 12% pitné vody nejmenší výrobnou v metropoli a je spíše rezervním zdrojem v případě poruchy vodárny v Káraném či na Želivce. Vodárna v Podolí byla dvakrát rekonstruována. Na první rekonstrukci v 50. letech se podílel opět Antonín Engel, který tak mohl dokončit započaté dílo. Roku 1952 tady navíc vzniklo Muzeum pražského vodárenství, které zde sídlí dodnes. K další rozsáhlé rekonstrukci došlo v průběhu 90. let. O jedinečnosti monumentální stavby, která je jedním ze zásadních symbolů podolské čtvrti, hovoří fakt, že v roce 2000 uspěla v rámci kategorie průmyslové stavby v celostátní soutěži Stavba století a Česká televize jí ve svém seriálu Deset století architektury věnovala speciální díl. Do systému zásobování Prahy vodou dnes patří zejména vodní dílo Želivka, které je největší úpravnou vody na našem území. Pitná voda z Podolí se mísí s vodou hlavních zdrojů z Želivky a Káraného. Podolská vodárna s velmi dobrou kvalitou pitné vody dnes zásobuje svým výkonem část města, kterou nelze zásobovat z ostatních úpraven, jde zejména o Staré Město a Josefov a hodně podolské vody jde do vodojemů na Floře. Výkon Podolské vodárny bude významný při obnově vodovodních a kanalizačních sítí v historickém centru města. Optimální výkon vodárny je 500 l za sekundu, lze ho však zvýšit až na kapacitní výkon 2200 litrů za sekundu. Vodárna je také významným záložním zdrojem vody pro Prahu v případě havárie hlavních zdrojů. Muzeum pražského vodárenství Expozice Muzea pražského vodárenství se nachází v objektu staré filtrace úpravny vody Podolí v Praze 4. Tato nová expozice byla otevřena v roce Muzeum bylo poprvé zpřístupněno veřejnosti v roce 1952 v suterénních místnostech budovy na Národní tř. 13 v Praze 1. Muzejní expozice Interiér filtrační stanice je od výstavních prostor oddělen skleněnou stěnou a tak se návštěvníkům naskytne neuvěřitelný výhled do Engelovy "katedrály" s filtry. Celá expozice zachovává chronologické členění historického vývoje pražského vodárenství od prvních soukromých vodovodů z 12. století, přes vltavské vodárny renesančního období a vodárenské snahy konce 19. století, až po současné zásobování hl. m. Prahy vodou. Je zde vystaven originál čerpacího stroje klatovské vodárny z roku 1830, vodovodní potrubí z antického období, část hradního vodovodu z doby Rudolfa II. a řada dalších exponátů. Trojrozměrné předměty doplňuje řada kopií unikátního a dosud nevystavovaného archivního materiálu a množství historických fotografií. Velmi cenné jsou sbírky druhů vodovodního potrubí, uzavíracích elementů a další historických přístrojů a nástrojů. Samostatně je prezentována unikátní sbírka vodoměrů. Zřizovatelem Muzea pražského vodárenství v Praze 4 - Podolí je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace. Návštěvu muzea je možné objednat na telefonním čísle: nebo u: jiri.dejmek@pvk.cz Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze Památník Pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze 50 5'15.86"N 14 25'16.03"E Pomník mistra Jana Husa stojí na Staroměstském náměstí v Praze. Byl odhalen v roce 1915 k pětistému výročí jeho upálení. Autorem je sochař Ladislav Jan Šaloun, který zvítězil ve veřejné soutěži. Stavba byla financována z veřejné sbírky. Mistr Jan Hus se dívá směrem k Týnskému chrámu, který byl centrem kališníků. Obklopují ho postavy husitů a pobělohorských emigrantů. Po obvodu jsou vytesány čtyři nápisy, mezi nimi i Věřím že vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český, který byl doplněn až v roce 1926 v době, kdy už existovalo samostatné Československo. Okolo památníku jsou lavičky. Mezi lavičkami a památníkem je pruh květin, možná i proto, aby se neuctiví turisté neusazovali na stupních památníku. Žádnou úctu nemají ani holubi, kteří se na sochách usazují v hojném počtu. Zvláště mají v oblibě hlavu mistra Jana, protože je nejvyšším bodem celého sousoší. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Poštovní muzeum, Praha Muzeum 50 5'32.34"N 14 25'42.90"E Sídlo Poštovního muzea je umístěno v barokním domě ze 17. století, který je součástí pražské památkové rezervace UNESCO. Celková plocha muzea představuje cca 760 m2. Dominantním prostorem je výstavní sál se stálou expozicí známkové tvorby v přízemí objektu. Ve výstavních skříních umožňujících prezentaci 600 výstavních ploch jsou veřejnosti představeny reprezentativní soubory poštovních známek a ostatní dokumentace známkové tvorby tak, jak je během svojí existence Poštovního muzea ve své činnosti shromáždily čtyři generace odborných pracovníků muzea. Sbírky Poštovního muzea čítají na milion předmětů. Návštěvník může obdivovat nejen první poštovní známku světa - Black Penny, ale i unikátní Merkury - první novinové poštovní známky světa z roku 1851, které v tehdejším Rakousku sloužily k doručení novin a lepily se přímo na tiskoviny. Merkury jsou součástí velice cenné studijní sbírky klasických rakouských známek. Veřejnosti je samozřejmě představena i kompletní sbírka poštovních známek Československa a České republiky, počínaje prvními československými poštovními známkami, slavnými Hradčany od Alfonse Muchy, známkami československých legií, přetisky rakouských a uherských známek Pošta československá 1919 a množství dalších filatelistických zajímavostí. Ve Vávrově domě se od roku 1988 nachází i velmi bohatá knihovna o více než knihovních jednotkách. Podstatnou část knihovních fondů tvoří poštovní úřední pomůcky, jízdní řády a přehledy silničních, vlakových a leteckých kursů. Za pozornost stojí cestovní příručky (itineráře) ze 17. a 18. století, poštovní lexikony, telefonní, telegrafní a radiokomunikační příručky. K dispozici jsou také české a zahraniční katalogy poštovních známek. Chloubou budovy Muzea je původní měšťanský interiér z poloviny 19. století čtyři salónky s nástěnnými malbami Josefa Navrátila. Jedná se o neobyčejně vzácný interiér, v němž bohatý rejstřík Navrátilových námětů dokládá období historizujícího romantismu a tzv. nového rokoka: v jednom z pokojů je ornamentálně malovaný strop s květy, v dalším, zvaném Divadelní, je šestnáct výjevů z historických legend a her, je zde např. Libušino poselstvo Přemyslu Oráčovi, Oldřich a Božena nebo Lazebnice Zuzana převážející Václava IV. přes Vltavu. V této místnosti je autoportrét Josefa Navrátrila s paletou v ruce, s podpisem a datem dokončení práce V salónku, který je určitě nejpůsobivější, jsou romantické krajiny, např. Krajina pod Kamýkem, lázně Gastein a další romantické motivy alpské krajiny, jak je Navrátil poznal na svých cestách po Rakousku, Itálii a Švýcarsku. Tyto malby jsou jediné, které se v pražském měšťanském interiéru zachovaly. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Součástí Poštovního muzea je i jeho pobočka v bývalém opatství Cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. V rozsáhlé expozici na ploše téměř m2 je představena historie poštovnictví od 16. století po současnost, včetně dějin telegrafu a telefonu. Samostatnou částí expozice je kočárovna s unikátní sbírkou vozů a kočárů, včetně klasických poštovních dostavníků a saní. Zřizovatelem Poštovního muzea je Česká pošta, státní podnik. Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: Bývalé Státní reálné gymnázium Dům, budova 50 6'0.07"N 14 23'9.89"E Budova vznikla na bývalé Velvarské třídě na několika spojených pozemcích, na nichž stála dvojtřídka obecné školy s prádelnou, navržená Rudolfem Hrabětem v roce Budovu navrhl roku 1935 významný architekt Evžen Linhart. slouží školství i nadále: sídlí tu vyšší odborná škola pedagogická, střední odborná škola pedagogická a gymnázium s esteticko-výchovným zaměřením. Evropská 33, čp. 330, Praha 6-Dejvice Web: Další informace najdete zde: Dům U Černé Matky Boží v Praze Dům, budova 50 5'13.38"N 14 25'31.69"E Dům U Černé Matky Boží v Praze je nejstarší kubistický dům v Praze, byl postaven podle projektu architekta Josefa Gočára v roce Kubismus byl umělecký směr, který se uplatňoval v prních desetiletích 20. století, Jméno převzal po domě, který původně na tomto místě stával. Na nároží v úrovni prvního patra je soška černé Madony krytá zlatou mříží. Expozice českého kubismu v tomto domě byla v září 2012 uzavřena. V prvním patře domu je kavárna Grand Café Orient, která si zachovává kubistický ráz. Je otevřena ve všední dny od do 22.00, o víkendu od do Dům U Černé Matky Boží je od národní kulturní památkou. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Kostel sv. Václava na náměstí 14. října v Praze na Smíchově Kostel 50 4'24.24"N 14 24'16.81"E Kostel sv. Václava na náměstí 14. října v Praze na Smíchově byl postaven v letech v letech podle plánů architekta Antonína Barvitia ve stylu novorenesance (neorenesance), což byl historizující umělecký sloh druhé poloviny 19. století, který vychází z renesance. V Čechách je tento sloh spojen i s národním uvědoměním a uplatňoval se často na velkých veřejných budovách, např. na Národním divadle nebo Národním muzeu v Praze. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 V průčelí jsou tři vchody : hlavní portál do hlavní lodi a dva do postraních lodí. Nad hlavním portálem je majolikový reliéf sv. Václava se dvěma anděly. Nad postraními portály reliéfy sv. Anežky a bl. Hroznaty. Uvnitř kostela je hlavní loď a dvě lodi postranní oddělené každá čtyřmi velkými sloupy a zakončené 50 m Vysokou věží. Vnitřek kostela je bohatě zdobený. Hlavní loď má nádherný zlacený kazetový strop. V postranních lodích jsou umístěna figurální okna představující 12 apoštolů. Na každé straně jich je šest. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Království železnic Muzeum 50 4'13.58"N 14 24'10.80"E Dne 1. července 2009 bylo v Praze na Smíchově otevřeno prvních 115 m2 modelového království. Tento začátek představuje zkušební úsek všech technonoligí, které jsou použity v dalších úsecích království. Všechny modely svítí, jezdí, otevírají se a reagují na střídání denního a nočního cyklu. Několik modelů můžou ovládat přímo návštěvníci. Miniaturní kamery na lokomotivách zprostředkovávají pohled na dominanty republiky, kolem kterých vláček projíždí. Například Pražský hrah, Karlštej nebo Ještěd. Království znázorňuje Českou republiku a její jednotlivé kraje s jejich památkami. Celková rozloha Království by měla dosáhnout více než 1008 m2. Najdete tu několik doplňkových expozic, naučných panelů a řadou interaktivních prvků. Je zde i možnost malého občerstvení a hrací koutek pro malé návštěvníky. Otevřeno je denně od 9:00 do 19:00 Autor článku: Lenka Další informace najdete zde: MUZEUM GASTRONOMIE PRAHA Muzeum 50 5'18.24"N 14 25'35.11"E Muzejní expozice provází návštěvníka dějinami přípravy jídel a nápojů od doby Kamenné až do současnosti. Rekonstrukce jeskyně s prvním ohništěm, středověká dýmná jizba, zámecká krbová kuchyně i sporák prababiček jsou obklopeny dobovým nádobím a nářadím, provázeny obrázky a reprodukcemi s vysvětlujícími texty. Celek dává bohatý přehled vývoje kuchařského umění. Síň slávy české gastronomie dokumentuje spolkový život a práci našich kuchařů, číšníků, hoteliérů a restauratérů. A to vše v prostředí atriového měšťanského domu ze 14. století v samém centru Prahy. Autor článku: Ladislav Provaan Další informace najdete zde: Národopisné muzeum v Praze Muzeum 50 4'37.88"N 14 23'55.93"E Národopisné muzeum sídlí v Praze v letohrádku Kinských na hranicích Smíchova a Malé Strany. Budova byla postavena v letech , jejím architektem byl Heinrich Koch. Národopisné muzeum zde sídlí od roku 1901, expozice je zaměřena zejména na venkovský život od 19. století do první poloviny 20. století. Do muzea mě přivedla výstava s krásným názvem Krmě - jídlo žrádlo, která jídelní zvyklosti v době monarchie. Překvapilo mě, jak byla strava zejména městských lidí a v dělnických rodinách chudá a jednotvárná. Opět jsem si uvědomila, jak dobře se vlastně máme, i když si to neuvědomujeme. Výstava má být v Národopisném muzeu otevřená Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 do 5. května 2013 a určitě ji doporučuji navštívit. Ze stálé expozice mě nejvíc zaujaly kroje a vůbec odívání. Samozřejmě, že ty nádherně nazdobené oděvy byly určeny hlavně pro slavnostní příležitosti, ve všední den se lidé oblékali daleko prostěji a i ty prostější oděvy jsou v muzeu k vidění. V přízemí muzea jsou dílny, kde se každý druhý víkend v měsíci konají tvořivé akce. Konkrétní informace ohledně připravovaných akcí najdete na webu muzea: cz/ Historicke-muzeum/ Akce-HM/ Vyuka-tradicnich- remesel. html Základní vstupné je 70 Kč, pro děti, seniory a studenty je vstupné snížené na 40 Kč. Pro rodinu je výhodné rodinné vstupné 110 kč (pro max. dva dospělé a tři děti) V přízemí je bezplatná šatna a WC. Pokladna slouží i jako muzejní obchod, kde si můžete koupit publikace nebo suvenýry. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Arcibiskupský palác Dům, budova 50 5'24.66"N 14 23'50.70"E Arcibiskupský palác je postaven v těsném sousedství Pražského Hradu. Na severu je palác ohraničen Jelením příkopem a západní straně paláce vede průchodem v levé části podél paláce svažující se ulička ke vstupu do Šternberského paláce. Arcibiskupský palác vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb. Třípatrový rozlehlý palác, představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy, dnes zaujímá nepravidlenou protáhlou parcelu a tvoří jej čtyři křídla hlavního objektu, která jsou soustředěná kolem dvora. Další informace najdete zde: Křižíkova fontána v Praze Ostatní 50 6'23.80"N 14 26'8.88"E Křižíkova fontána na Výstavišti v Praze je nádherný zážitek! Je to evropský unikát s 49 čerpadly a téměř 3000 tryskami. Barevné efekty vytváří 1248 podvodních reflektorů spousty barev. Jedna zajímavost: rozvod vody nerezovým potrubím měří přes dva kilometry. Světelná fontána se stala již před 100 lety každovečerní atrakcí tehdejší výstavy. Dnes amfiteátr pojme asi 6000 diváků. Pokud sem zavítáte v létě, doporučuji jít na představení až později, ve tmě je to mnohem větší zážitek. Představení začíná v 20.00, 21.00, Stojí to za to!!! Vstupné na představení činí 200 kč. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 Autor článku: Jarus Další informace najdete zde: Národní technická knihovna Ostatní 50 6'13.61"N 14 23'26.74"E Národní technická knihovna v Dejvicích je jednou z největších polistopadových veřejných staveb na našem území. Autoři projektu Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek. Stavba vznikla v letech 2000 až Nacházejí se tu soustředěné fondy Státní technické knihovny, Ústřední knihovny ČVUT, VŠCHT a pobočky Městské knihovny pro Prahu 6. Polootevřený parter, jako pokračování venkovního prostoru, poskytuje různorodé, bohaté společenské kontakty a veřejné služby s doplňujícími funkcemi. Najdete tu i restauraci s barem i dětským koutkem či obchod s výpočetní technikou. Technická 6, čp. 2710, Praha 6-Dejvice Web Národní technické knihovny: Další informace najdete zde: Obchodní dům Kotva Ostatní Obchodní dům Kotva 50 5'20.47"N 14 25'37.92"E Obchodní dům Kotva na Náměstí Republiky v Praze byl postaven mezi lety 1970 a 1975 a měl být jakousi výkladní skříni rozvinutého socialismu. Nejbližší stanicí metra je stanice Náměstí Republiky. Při pohledu shora je vidět, že budova je jakoby poskládána ze šestiúhelníků. V podzemí je placené parkoviště a supermarket. Oddělení jsou hlavně oblečení, bydlení, kosmetika, v přízemí je i papírnictví (to už je na stejném místě hodně dlouho, nakupovala jsem tam už možná někdy před patnácti lety). V horním patře je restaurace s terasou, ze které je neobvyklý pohled na Prahu. Cenová hladina v restauraci je trochu vyšší, zákusek stojí cca 59 Kč (údaj ze září 2012). V obchodním domě je dětský koutek, kde si vaše dítě může pohrát, ale není to zadarmo, platí se 80 nebo 120 Kč za celý den. Otevírací doba: po - pá 9-20 so ne Supermarket Albert v podzemním podlaží je odevřen každý den od sedmi ráno do deseti hodin večer. V okolí obchodního domu najdeme obchodní centrum Palladium, obecní dům nebo divadlo Hybernia. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14

15 Strahovský pivovar Ostatní 50 5'9.64"N 14 23'20.00"E Strahovský pivovar sa nachádza v objekte Strahovského kláštora. Prvé zmienky o pivovare pochádzajú zo začiatku 14. storočia. Rozhodnutím opáta Kašpara Questenberga roku 1628 bol postavený nový pivovar na mieste, kde je dnešná reštaurácia. Roku 1907 bol pivovar uzavretý, po rekonštrukcii je od roku 2000 zasa otvorený. Dnes má reštaurácia a vonkajšia terasa kapacitu až 350 miest. Pochutnať si tu môžeme na pive Sv. Norbert - špeciálne tmavé pivo alebo špeciálne polotmavé pivo jantár. K Strahovskému pivovaru sa dostaneme od Pražského Hradu alebo môžeme zísť dole po prechádzke na Petříne. Špeciálne polotmavé pivo jantár, nefiltrované. Stupňovitosť 13%, obsah alk. 5,3% obj. Zloženie: jačmenný slad, upravený chmel, voda, pivovarské kvasnice. Spodne kvasené, stredne plné a stredne horké celosladové pivo. Inšpiráciou pre zostavenie tejto receptúry bol Vienna lager a bavorský Märzen. Farbou má bližšie k Märzenu a horkosťou k Vienna lager. Märzen, česky březňák, je pivo, ktoré sa prv varilo v březnu, keď je ešte relativne chladno. Dnes je v pivovare strojné chladenie a tak sa varí jantár celoročne. Špeciálne tmavé pivo, nefiltrované. Stupňovitosť 14%, obsah alk. 5,5% obj. Zloženie: jačmenný slad, upravený chmel, voda, pivovarské kvasnice. Prvé pivo, ktoré sa tu po dlhoročnej prestávke opäť začalo variť. Pôvodom z Mníchova z prvej polovice 19. stor.. Sv. Norbert je v chuti viac suchší a horkejší než mníchovské tmavé. Celosladové dobre chmelené pivo, v chuti sa prejavujúce mníchovským, karamelizovaným a praženým sladom. Varí sa celoročne. Autor článku: Rudolf Minarčík Další informace najdete zde: Dejvické divadlo Ostatní 50 6'24.88"N 14 23'36.13"E Dejvické divadlo je jedno z nejvýznamnějších současných českých divadel. Vzniklo v roce 1992 a od roku 1993 má status profesionální scény. Sídlí v Zelené ulici v Pražských Dejvicích, asi 700 m severním směrem od stanice metra Dejvická. Divadlo je provozováno městskou částí Praha 6. Původní herecký soubor působil v Dejvickém divadle celkem čtyři sezony. V této době zde vznikly inscenace Jakuba Krofty (Spoonriverská antologie), Arnošta Goldflama (koláž z textů Daniila Charmse, romanticko-tragicko-heroická opera Kvas krále Vondry XXVI. a adaptace textů Richarda Weinera Rovnováha), Jana Borny (Dobrodružství dona Quijota, Mrožkovo Tango a dvě Pohádky To je nápad! a Zpívej, klaune?). K nejvýznamnějším počinům této doby jistě patří i inscenace J. A. Pitínského Sestra Úzkost, která v roce 1995 získala Radokovu cenu jako Inscenace roku a Dejvické divadlo se stalo poprvé Divadlem roku. V současné době v divadle působí řada silných hereckých osobností. Mezi nejznámější patří: Tatiana Vilhelmová, Ivan Trojan, Martin Myšička, Martha Issová, David Novotný, Pavel Šimčík, Zdeňka Žádníková-Volencová. Jako hosté zde vystupovali také: Lilian Malkina, Alois Švehlík, Radek Holub, Jitka Smutná, Jiří Macháček, Jiří Bartoška, Nina Divíšková. O mnohé inscenace Dejvického divadla je velký zájem, při předprodeji nutno stát i několik hodin. Nejdříve cca 2-3 hod. na pořadové číslo (rozdávají se od 8 hod.), vlastní předprodej začíná v 10 hod. Jen s nízkým pořadovým číslem máte šanci na získání vstupenek na žádané tituly, resp. kvalitní místa. Pozor na důchodcovské překupnické gangy! Web Dejvického divadla: Další informace najdete zde: Mariánské náměstí Náměstí 50 5'12.61"N 14 25'4.65"E Dominantní budovou celého prostoru je Nová radnice - Magistrát hl. města Prahy (čp. 2/ 2), od roku 1945 sídlo primátora a sídlo úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu Budova byla postavena v letech a je dílem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 15

16 architekta Osvalada Polívky. Na výzdobě se podíleli sochaři Stanislav Sucharda, Josef Mařatka a Ladislav Šaloun. Protější stranu náměstí zdobí východní křídlo Klementina (čp. 190/5). Klementinum je po Pražském hradu druhá největší budova v Praze. Jde však o celý komplex budov, které se rozkládají mezi Mariánským a Křižovnickým náměstím. Je ohraničeno ulicemi Křižovnickou, Platnéřskou, Seminářskou a Karlovou. Od roku 1232 bylo sídlem dominikánů, roku 1556, po svém příchodu do Prahy usadili se zde jezuité, jejichž zásluhou začala rozsáhlá výstavba Klementina. Areál začal vznikat na místě několika desítek domů, tří kostelů, kláštera a zahrad. Dnes Národní a univerzitní knihovna, čítárny, studovny, přenáškové síně, výstavní prostory, vědecké ústavy, prostory pro sbírky a úřední místnosti. Ještě po 1. světové válce bylo zde i sídlo teologické a filozofické fakulty. Severní stranu náměstí zaujímá průčelí Městské knihovny (čp. 98/1), která byla vystavěna v letech podle plánů architekta Františka Roitha. Budova knihovny je vyzdobena sochami Ladislava Kofránka. Městská knihovna v Praze byla otevřena, tehdy ještě bez důstojné budovy, v roce Její knižní fond činil 1802 svazky. Knihovníkem obce byl jmenován básník Antonín Sova. Autor článku: Vladimíra Mašínová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 16