Návratnost investic do lidského kapitálu v Kraji Vysočina

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta egionálního ozvoje a mezináodních studií Návatnost investic do lidského kapitálu v Kaji Vysočina Diplomová páce Vedoucí páce: Ing. Milan Palát, Ph.D. Vypacovala: Bc. Kateřina Čížková Bno 2014

2

3 Poděkování Děkuji tímto vedoucímu této diplomové páce Ing. Milanu Palátovi, Ph.D. za odboné ady, vedení při tvobě páce a především za jeho vstřícný a ochotný přístup v závěečných fázích.

4 Pohlašuji, že jsem tuto diplomovou páci na téma Návatnost investic do lidského kapitálu v Kaji Vysočina vypacovala samostatně s použitím liteatuy, kteou uvádím v kapitole Zdoje. V Bně dne 28.dubna 2014

5 Abstakt Čížková, K. Návatnost investic do lidského kapitálu v Kaji Vysočina. Diplomová páce. Bno: Mendelova univezita, Hlavním cílem diplomové páce je výpočet individuální míy návatnosti investice do lidského kapitálu, kteý je v páci epezentován vzděláním. Pvní část páce se zabývá základní teminologií lidského kapitálu, vznikem a vývojem Teoie lidského kapitálu popagované Chicagskou školou, a také definicí nákladů a výnosů. Duhou část páce tvoří mikoekonomická analýza základních ekonomických indikátoů jako je vzdělanostní stuktua populace, mzdová stuktua nebo mía nezaměstnanosti v Kaji Vysočina. Poslední část páce se zabývá samotným výpočtem míy návatnosti Zkácenou metodou. Výpočet je doplněn o odhad výnosnosti, postřednictvím vnitřního výnosového pocenta (IRR a čisté současné hodnoty (NPV. Klíčová slova Lidský kapitál, Zkácená metoda, Čistá současná hodnota, teciání vzdělání. Abstact Čížková, K. Rate of etun on investment in human capital in Vysočina egion. Diploma thesis. Bno: Mendel Univesity, The main taget of my diploma thesis is individual ate of investment etun on investment in human capital, which is epesented education in this diploma thesis. The fist pat is focused on basic teminology of human capital, oigin and development of Theoy of human capital pomoted by Chicago school of economics and especially definition of costs and etuns. The second pat of the thesis deals with mico-economic analysis of basic economic indicatos such as the stuctue of population accoding to education, wage stuctue and ate of unemployment accoding in Vysočina egion. The last pat deal with calculation ate of etun using Shotened method. Calculation ate of etun is completed about estimate poductivity using Intenal ate of etun (IRR and Net pesent value (NPV. Keywods Human capital, Shotened method, Net pesent value, tetiay education.

6 Obsah Úvod Cíl páce Data a metodika Teoetická část Lidský kapitál Histoie a vývoj lidského kapitálu Duhy kapitálu Vymezení pojmu lidský kapitál Vlastnosti lidského kapitálu Specifika lidského kapitálu Investice do lidského kapitálu Fomy investic do lidského kapitálu Náklady a výnosy z investic do vzdělání Náklady Výnosy Návatnosti investic do lidského kapitálu Metody výpočtu Výnosnost investic do lidského kapitálu Poptávka po lidském kapitálu Ekonomický pohled na vysokoškolské vzdělání Systém teciání vzdělávání v ČR Paktická část Základní chaakteistika území Vzdělanostní stuktua Lidský kapitál z mikoekonomického hlediska Výnosy teciáního vzdělání v Kaji Vysočina Mía nezaměstnanosti Výpočet míy návatnosti Základní předpoklady po výpočet míy návatnosti Odhad míy výnosnosti vysokoškolského studia Výpočet vnitřního výnosového pocenta Výpočet čisté současné hodnoty Kompaace zjištěných výsledků Závě Zdoje Seznamy obázků a tabulek Přílohy

7 Úvod Téma mojí diplomové páce jsem si zvolila z toho důvodu, že lidský kapitál, kteý je v diplomové páci epezentován zejména vzděláním, považuji za základ fomování osobnosti každého jedince. A také poto, že současná společnost se dostala do podoby, kdy o ní můžeme hovořit jako o znalostní společnosti. Základním předpokladem znalostní společnosti je svoje znalosti nejen vlastnit, ale také je využívat. Není tedy umění infomace získat, ale umění je tyto infomace využít ve svůj pospěch. Současná společnost vybízí k tomu, aby vzdělání bylo základním pvkem k dosažení ekonomického ozvoje a celkového hospodářského ůstu země na všech jeho územních úovních. V takovém kontextu považuji pochopení důležitosti vzdělání, a tedy podpou ozvoje lidského kapitálu, za základní cíl k posunu významnosti České epubliky v ámci Evopy. Dalším důvodem výběu této poblematiky je aktuálnost, kteé téma lidského kapitálu v této době vykazuje. Již s nástupem ekonomické kize, kteá zasáhla i Českou epubliku, se došlo k závěu, že vzdělání a osobní ozvoj jsou důležité po úspěch. Toto se pohloubilo, když ekonomická kize zasáhla i th páce. Investice do lidského kapitálu tak získala ještě důležitější ozmě a stala se hlavním nástojem, jak uspět na pacovním thu ve velké konkuenci dalších jedinců, kteří se také ocitli na staně nezaměstnaných. Můžeme říci, že cílem novodobé společnosti je vyvíjet tlak na člověka postřednictvím zvyšování jeho výkonnosti. A pávě úoveň vzdělání můžeme považovat za jeden z hlavních atibutů, kteý představuje jeho konkuenční výhodu opoti ostatním jedincům, a tak zvyšující se šanci na úspěch jak na thu páce, tak ve svém osobním životě. Pimáním pojmem této páce je lidský kapitál. Lidský kapitál má mnoho podob, my se poto musíme zamyslet, co vlastně můžeme považovat za lidský kapitál? Z pohledu jedince, kteý se s tímto pojmem setkává popvé, se učitě vybaví jako pvní vzdělání. Ale není to jen vzdělání, kteé může ovlivnit lidskou výkonnost. Patří sem také osvojování ůzných dovedností již na začátku lidského života, tedy před nástupem do vzdělávacího pocesu. Může se zdát, že někteé vlastnosti a dovednosti se naučíme 3

8 automaticky, bez toho aniž bychom měli cíl nebo bylo naším záměem se tyto dovednosti naučit. Ale i takovéto dovednosti mohou tvořit náš lidský kapitál. Někteé dovednosti se staly důležitými s nástupem a následným dynamickým vývojem modeních, především infomačních technologií, kteé nás také dopovázejí již od povinné školní docházky. Jedná se zejména o požadavky ozumět páci s těmito technologiemi (zejména páci s počítačem. A tak se dostávám k tomu, že ne pouze školní vzdělání zvyšuje objem našeho lidského kapitálu. Patří sem také takzvané další vzdělání, kteé již můžeme považovat za dobovolné, s cílem pohloubit si své dovednosti. S využitím těchto technologií může mít poblém zejména staší geneace, kteá na těchto technologiích nevyůstala. Jelikož zaměstnavatelé vyžadují vyšší pacovní výkony v podobě komplikovanějších úkolů, zvyšují se tak požadavky na kvalitu pacovní síly. Na tuto skutečnost zaeagoval i th v podobě oganizace ůzných vzdělávacích kuzů, kteé si studující platí z vlastních finančních postředků. Můžeme tak říci, že vzdělání jak školní, tak následné v podobě dalšího vzdělávání se stalo fenoménem dnešní doby. Z toho také vyplývá neustálý náůst počtu studentů na vysokých školách, a také zvyšující se počet soukomých vysokých škol. Hlavním důvodem náůstu soukomých škol v posledních deseti letech je, že veřejné vysoké školy nemohou současnou poptávku po vzdělávání uspokojit. Nabízí se tak otázka, jestli zvýšení kapacity umožňující získat bakalářský nebo magisteský titul, nepovede naopak k poklesu úovně teciáního typu vzdělání. V úvodní části této páce se zabývám základní liteatuou, kteá se pojmu lidský kapitál věnuje. Na začátku páce objasňuji celý vývoj Teoie lidského kapitálu a jeho hlavní představitele, kteří se zasloužili o posun této poblematiky do popředí zájmu společnosti. V další části objasňuji jednotlivé fomy investic do lidského kapitálu a především fomulaci nákladů, kteé musíme během zvyšování objemu kapitálu vynaložit. Podstatnou část věnuji výnosům, kteé jsou z hlediska ozhodování důležitější, potože výnosy mají dlouhodobější chaakte než náklady. Jedná se zejména o to, že náklady musí být vynakládány v půběhu každého studia, ale výnosy získáváme ihned po jeho ukončení, tedy po celý zbytek našeho života. 4

9 Paktická část je ozdělena do dvou sekcí. V pvní sekci se zabývám vzdělanostní stuktuou v Kaji Vysočina a analýzou lidského kapitálu z mikoekonomického hlediska. Mikoekonomický pohled na lidský kapitál zahnuje analýzu mzdové stuktuy, a také zjištění úovně míy nezaměstnanosti. Cílem analýzy je poukázat na výnosy podle věku a vzdělání a vymezit ozdíl mezi nimi, kteý považujeme za ušlý zisk. Z pohledu teoie lidského kapitálu se tento ušlý zisk řadí mezi náklady jedince, kteý se ozhodne po vzdělání. Toto je základ po ozhodování, zda danou investici uskutečnit nebo ne. V duhé části se zabývám již samotným výpočtem míy návatnosti investic do vzdělání. Vzhledem k omezeným zdojovým datům na staně nákladů musím považovat tento výpočet pouze za odhad, kteý se má přiblížit ke skutečnému výsledku. Existují tři základní metody výpočtu míy návatnosti Popacovaná metoda, Zkácená metoda a Metoda egese. Po výpočet jsem vybala Zkácenou metodu. Tento výpočet je doplněn o odhad míy výnosnosti investice do vzdělání. Výpočet povádím postřednictvím vnitřního výnosového pocenta a čisté současné hodnoty. Tyto dvě metody jsou považovány za altenativní způsoby výpočtu výnosnosti investic do lidského kapitálu. Jsou odvozeny od Popacované metody. Tento výpočet může zjednodušit ozhodování jedince, zda pokačovat dále ve studiu. 5

10 1 Cíl páce Hlavním cílem diplomové páce je posouzení individuální míy návatnosti investic do lidského kapitálu v Kaji Vysočina. Lidský kapitál je v této páci epezentován vzděláním, kteé je dostatečně kvantifikované. Mía návatnosti je vypočtena pomocí Zkácené metody. Tato mía návatnosti je zjišťována z pohledu tří situací, ve kteých se jedinec může během svého života vyskytnout. Jedná se o ozhodování absolventa střední školy, kteý uvažuje o studiu na vysoké škole. Konkétně poovnávám návatnost investic absolventa střední školy v případech, kdy se ozhodne po bakalářské studium ve standadní délce 3 let, nebo v případě jeho ozhodnutí pokačovat po absolvování střední školy v magisteském studiu, jehož délka je 5 let. Poslední možností, kteou v ámci návatnosti investic dalšího studia sleduji, je ozhodování absolventa bakalářského studia pokačovat v navazujícím magisteském studiu v délce dvou let. Nedílnou součástí je stanovení základních předpokladů, ze kteých se bude během výpočtu vycházet. Mía návatnosti je doplněna o odhad míy výnosnosti. Jedná se pouze o odhad, potože někteé zdoje po výpočet jsou nedostupné, a poto nebyly do odhadu zahnuty. Odhad výnosnosti je zjištěn postřednictvím Čisté současné hodnoty a Vnitřního výnosového pocenta. Na základě všech zjištěných výsledků dojde k jejich kompaaci v závěečné části páce. Dílčími cíli této páce je zpacování odboné ešeše, kteá se zabývá tématikou lidského kapitálu. Na základě zjištěných infomací budu analyzovat vzdělanostní stuktuu obyvatel v Kaji Vysočina. Dalším cílem je analýza lidského kapitálu z mikoekonomického hlediska. Jedná se o analyticko-syntetické výstupy na základě zjištěných údajů o mzdové stuktuře a obecné míře nezaměstnanosti ve sledovaném území. 6

11 2 Data a metodika V této diplomové páci jsou obsaženy standadní metody, kteé se používají při tvobě vědecké páce. Jedná se o metody logické a empiické. Jejich použití je důležité po stanovení hlavního cíle i cílů vedlejších, kteé jsem si stanovila v této páci. Z logických metod jsem uplatnila ve velké míře analýzu a syntézu. Syntéza byla využita v liteání ešeši. Analýzu jsem použila zejména v paktické části, při analyzování základních ekonomických chaakteistik. V poslední části jsou využity metody kompaace a dedukce, kteé slouží k intepetaci zjištěných výsledků z paktické části páce. Páce je ozdělena do dvou oddílů. Teoetická část páce je vytvořena sumaizací infomací, kteé jsem využila během studia odboné liteatuy o daném tématu. Paktická část je ozdělena do dvou úseků. V pvním úseku je vytvořena analýza vzdělanostní stuktuy v Kaji Vysočina. Dále jsem se pokusila o analýzu lidského kapitálu z mikoekonomického hlediska. Zde se jedná zejména o zhodnocení stavu mzdové stuktuy a úovně míy nezaměstnanosti v Kaji Vysočina. Hlavní část paktické části diplomové páce se zabývá výpočtem míy návatnosti investice. Po výpočet je použita Zkácená metoda = AE S i i AE AE j j, ( 1 kde AE jsou půměné výdělky na i-té nebo j-té úovni vzdělání a S je doba vzdělání. Při výpočtu index i bude patřit jedinci s vysokoškolským vzděláním a index j bude náležet jedinci se středoškolským vzděláním. Nedílnou součástí je také odhad výnosnosti investic do vzdělání. Při tomto výpočtu je použita následující ovnice Čisté současné hodnoty (NPV Net pesent value. Tyto metody jsou v modifikované podobě používány i při zjišťování výnosnosti investic v dalších oblastech, při ozhodování, zda investovat PV E E E n = E n, ( 2 E 7

12 kde E značí ok očekávaných budoucích dodatečných výdělků v jednotlivých letech, n je očekávaná délka toku výdělků a je úoková mía. Další ovnicí je ovnice Vnitřního výnosového pocenta (IRR Intenal ate of etun E1 E2 En PV = E0... = 0 2 n, ( 3 p p p kde p značí vnitřní výnosové pocento z investice, E jsou očekávané budoucí výdělky a n je očekávaná doba, po kteou budou výdělky získávány. Zdojem dat, kteá jsou v diplomové páci použita je Český statistický úřad. Po mé využití jsem aplikovala data z Výběového šetření pacovních sil (VŠPS, kteé Český statistický úřad povádí již od oku 1992 po celém území České epubliky fomou dotazníkového šetření. Od oku 2002 je dotazník VŠPS plně hamonizován se standadem Euostatu 1. Tyto časové řady poskytují infomace o numeických hodnotách poměnných v jednotlivých po sobě jdoucích obdobích ůzné délky. Nejčastěji se jedná o oky, čtvtletí nebo měsíce. (Hušek, 2007, s. 18 Dalším výazným zdojem, kteý jsem musela využít, vzhledem k neexistenci dat po učení nákladové složky na studium byl longitudinální výzkum Studium na vysoké škole Tento výzkum byl veden pod záštitou Akademie věd ČR v ámci řešených pojektů oddělení Sociologie vzdělání. Jelikož tato data pocházejí z oku 2004, musela být upavena pomocí inflace na hodnotu nákladů po ok Data inflace po ok jsem použila z infomací České náodní banky. 1 Euostat je statistickým úřadem Evopské unie. Jeho sídlem je Lucembuk. Úkolem Euostatu je předkládat hamonizovaná statistická data na úovni celé EU a záoveň poskytovat statistické sovnání egionů (NUTS a členských států. 8

13 3 Teoetická část 3.1 Lidský kapitál Lidský kapitál byl a je důležitým pvkem ekonomického ozvoje, ale v půběhu let se podstatně změnil pohled na jeho úlohu v tomto pocesu. V současné době se úloha lidského kapitálu dostává do popředí a společnost je nucena k neustálému zvyšování svých znalostí a dovedností. Hlavním důvodem je, aby si jedinec tímto způsobem dokázal udžet jistou konkuenční výhodu na současném thu páce, kde je důležitý nejen lidský kapitál nabytý v půběhu školního vzdělání, ale také se zvyšuje úloha lidského kapitálu získaného v půběhu paxe. Z toho vyplývá, že lidský kapitál přináší užitek nejen po společnost, ale i po jedince, kteý se ozhodne pomocí tohoto kapitálu zvýšit svoji poduktivitu. Za hlavní výobní faktoy jsou považovány půda, příodní zdoje, páce a kapitál. A pávě jedna z foem kapitálu - lidský kapitál, se tak podílí na ekonomickém ozvoji země. Filipová (2008, s. 3 však poukazuje na to, že tvoba a akumulace kapitálu je sice nutnou podmínkou ekonomického ůstu, nikoliv však jedinou. Po žádoucí efekt lidského kapitálu na ekonomický ůst je třeba zajistit tvobu takového lidského kapitálu, kteý nejlépe odpovídá požadavkům thu. To potvzuje Lisabonská ada po konkuenceschopnost a sociální obnovu, kteá tvdí, že základem bohatství každé země je příodní, finanční a lidský kapitál. Výsledkem je zvýšená poduktivita, ke kteé jsou výše zmíněné vstupy použity. 2 Definice Teoie lidského kapitálu podle Veselého (2006, s. 10 je vysvětlena jako analogie mezi investicemi do fyzického a lidského kapitálu a je založena na myšlence, že poduktivitu a budoucí příjmy lze zvyšovat nejen investicemi do stojů, budov nebo například do dopavních postředků, ale také investicemi do vzdělání lidí. Pojem lidský kapitál zahnuje veškeé investice, kteé člověk investuje sám do sebe. Přispívá tedy, jak ke zvýšení svého potenciálního uplatnění na pacovním thu, tak i ke zvýšení hodnoty jako člověka samotného. V současné době stále ještě převažuje myšlenka, že člověk investuje čas do svého sebevzdělávání pouze s vidinou budoucích 2 Lisabon Council Policy Bief. Launch of Euopean Human Capital index. 2006, s. 7. 9

14 vyšších výdělků a opomíjeny jsou soukomé výnosy, jako je větší spokojenost se svým životem, nebo lepší společenské postavení a kvalitnější zdaví. Podstatou původní Teoie lidského kapitálu byla myšlenka, že příjmy jednotlivce jsou odvozeny od jeho schopností a dovedností, a ty jsou odvozeny od dosaženého vzdělání. Toto lze jednoduše vyjádřit posloupností: vzdělání lepší schopnosti a dovednosti vyšší příjmy. Tato posloupnost byla kitizována po svoji jednoduchost a také fakt, že někteé dovednosti jsou do učité míy geneticky předučeny, a také záleží na pedispozici kultuní a sociální. Tedy záleží na tom, v jakých podmínkách jednotlivec žije. Podle Veselého (2006, s. 11 je tedy vzdělání pouze jednou ze složek, kteé přispívají k dosažení vyšších příjmů. Byl tak vytvořen model, kteý více odpovídá skutečnosti. Bee v úvahu také odinné postředí ve kteém člověk vyůstá jako fakto, kteý také dokáže ovlivnit další přístup ke vzdělávání jedince: vzdělání a další faktoy (sociální a kultuní postředí lepší schopnosti a dovednosti vyšší příjmy. Toto potvzuje i Machová (2012, s. 12, kteá uvádí odinu a zejména odiče jako základní deteminant přístupu jejich potomků ke vzdělání. Poukazuje na ozdílné stategie dělníků a vysokoškoláků. Zatímco stategie dělníků je považována čistě za stategii mateiální, kdy se oientují pouze na příjem. Naopak stategie vysokoškoláků je zaměřena na úspěch ve vzdělávacím systému a vzdělání je chápáno jako základní předpoklad sociálního statusu a budoucího úspěchu. Tato stategie je tedy označována jako statusová. Jiný pohled na lidský kapitál zaujímá signalizační teoie. Tato teoie bee pouze v úvahu schopnosti jedince, kteé jsou pimání při získání další úovně vzdělání. V případě této páce se další úovní vzdělání ozumí získání vysokoškolského titulu. Podle Božové (2003, s. 39 je po fimy acionální intepetovat vysokoškolské vzdělání jako signál vyšších schopností potencionálního pacovníka. To vypovídá nejen o úovni znalostí a dovedností, ale také o schopnosti myšlení a komunikace, o adaptibilitě a o ochotě učit se, o spolehlivosti a motivaci. Odpůci signalizační teoie, ale vytýkají myšlenku posuzovat a následně difeencovat jedince pouze z pohledu jejich vzdělání, jehož výsledkem by mělo být jejich ozdělení na schopnější a méně schopné pacovníky. 10

15 3.2 Histoie a vývoj lidského kapitálu Počátky teoie lidského kapitálu můžeme nalézt již v 18. století v díle Adama Smithe Pojednání o podstatě a původu bohatství náodů, kde popvé zmínil úlohu lidského kapitálu především po ekonomický ůst postřednictvím zvýšení poduktivity pacovní síly. V kapitole, kteá se věnuje ůznému využití kapitálu mluví o čtyřech možných způsobech jeho využití. Jedná se o opatření suovin, zpacování těchto suovin, převoz suovin a ozdělování suovin a výobků. Zdůazňoval využití lidského kapitálu postřednictvím páce. Podle Smithe (2001, s. 90 vede ozvoj lidského kapitálu ke zvýšení poduktivity páce. V kapitole věnované mzdě a zisku při ůzném způsobu vynakládání páce a kapitálu také poukazuje na to, že následná výše mzdy je závislá na tom, jaké náklady byl ochoten jedinec vynaložit na své vzdělání. Investici do lidského kapitálu zde sovnával s nákupem stoje. Tato teoie vychází z předpokladu, že kapitál vynaložený na nákup výobního stoje se před jeho opotřebením vátí. To sovnával s osobou, kteá vynakládá investice do lidského kapitálu: Páce, kteou se učí jedinec vykonávat, mu bude vynášet nejen obvyklou mzdu za obyčejnou páci, ale navíc mu ještě uhadí veškeé náklady na učení. (Smith, 2001, s. 91 Z této teze vyplývá, že vzdělanější zaměstnanec je po celý pacovní kolektiv přínosnější než méně vzdělaný, jelikož je schopen usnadnit, a také uychlit páci podobně jako výkonnější stoj opoti opotřebovanějšímu a zastaalému stoji. Upozoňoval také na omezenost lidského života, kdy návatnost investic do lidského kapitálu by se měla vátit v přiměřeném čase. Je tedy snahou, aby se investice do lidského kapitálu vátily v co nejkatší době. O největší přínos ve vývoji lidského kapitálu se zasloužili popagátoři Chicagské školy, jejichž vcholem činnosti bylo vytvoření ekonomické teoie lidského kapitálu. Teoie lidského kapitálu vznikla v 60. letech 20. století. Podle této teoie existuje přímý vztah mezi vzděláním (kvalifikací a poduktivitou. (Palán, 2010, s. 113 Z toho vyplývá, že s vyšším vzděláním dochází k ůstu poduktivity. Podle Kadeřábkové (2001, s. 2 je ústředním metodologickým pincipem Chicagské školy objasňování ekonomických pocesů na bázi pincipu maximalizace čisté výhody ekonomického subjektu v tžním postředí. Jejím vznikem začalo takzvané Impeiální období, kdy se výzkum začal zaměřovat do mimoekonomických oblastí. (Holman, 2005, s

16 Zmínila bych především Teoii pefeencí Gay Stanley Beckea, kteá byla založena na ozhodování lidí v neekonomických oblastech lidského života, kam také řadil lidský kapitál. Hlavní myšlenkou jeho teoie je, že lidské chování je nutné posuzovat vždy podle úsilí člověka maximalizovat svůj užitek na základě svého soubou pefeencí. (Holman, 2005, s. 441 Závě jeho teze je takový, že člověk se chová v ekonomických i neekonomických oblastech (například vzdělání a výchova na základě stejných pincipů. Rozhodující pincipy mohou být značně subjektivní, a poto lze jen obecně kvalifikovat, o jaké pincipy se jedná. Co se týče investic do lidského kapitálu, tak stěžejním dílem v této oblasti je Beckeův Lidský kapitál. V tomto díle se věnoval investicím do vzdělání a zdaví. Je zde také možné najít odpovědi na základní otázky týkající se funkce lidského kapitálu a jeho vlivu na ekonomický ůst. Například se zabýval otázkou: Poč ostou výdělky klesajícím tempem v závislosti na ůstu pacovních zkušeností? Došel ke zjištění, že od učité doby, již další znalosti nejsou po člověka natolik výnosné, jako infomace získané na začátku vzdělávacího pocesu. Tedy s ůstem objemu lidského kapitálu dochází k poklesu jeho budoucí návatnosti. Základem jeho teoie byla myšlenka, že člověk je ztělesněným lidským kapitálem. Jeho poduktivnost oste v závislosti na investicích do lidského kapitálu. (Holman, 2005, s. 442 Důležitou součástí jeho zájmu o lidský kapitál bylo zjištění návatnosti investic do lidského kapitálu. Podle Beckea výnosy lidského kapitálu zjistíme tak, že sovnáme mzdu nekvalifikovaného pacovníka se mzdou pacovníka s vyšším vzděláním, tedy i s vyšší kvalifikací. Rozdíly v jejich mzdách považoval za výnosy z lidského kapitálu. Nedílnou součástí jeho výzkumu byla snaha zjistit, z jakého důvodu jsou lidé ochotni investovat do lidského kapitálu. Došel k závěu, že lidé budou investovat do té doby, dokud si budou jisti, že se jejich investice v budoucnu přemění na výnosy. Samotný pojem lidský kapitál popvé použil Milton Fiedman. Dalším zástupcem Chicagské školy, kteý se věnoval lidskému kapitálu je Theodoe W. Schultz. Schultz se zaměřil především na vztah lidského kapitálu k chudobě. Tento vztah byl základem po vznik jeho Teoie chudoby. Mluvil zde o kvalitě populace. Tento pojem představuje podle Schultze populaci, kteá je přímo závislá na kapitálu. Dospěl k závěu, že pokud jednotlivcům investování do vzdělání 12

17 svého a svých dětí přinese výnosy, budou tyto investice uskutečňovat. (Ubánek, 2009, s. 12 Jak Becke, tak Schultz zastávali názo, že investice do vzdělávání přinese jednotlivci větší výnos v podobě vyšších výdělků, kteé představují odměnu za větší objem znalostí a schopností, a tak i zvýšenou poduktivitu jejich páce. (Filipová, 2007, s. 6 Dalším ekonomem, kteý se zabýval lidským kapitálem byl Jacob Mince. Jeho stěžejním dílem je Schooling, Expeience and Eanings. Předmětem této páce je vztah mezi vzděláním a získanými pacovními zkušenostmi, kteé se následně pojeví ve výši výdělku. Dospěl k závěu, že lidé, kteří mají vyšší vzdělání mají menší předpoklad ztáty zaměstnání, než lidé s nižším vzděláním. 3.3 Duhy kapitálu Veselý (2006, s. 9 vymezuje existenci mnoha typů kapitálů, kteé se používají především v oblastech, jako jsou ozvojová studia nebo tvale udžitelný ozvoj. Poblémem je, že mnohé kapitály nemají jasnou definici, kteá by jasně učovala jejich použití, a tak se často může jejich využití překývat. Je možné ozlišovat tyto typy kapitálu: Příodní kapitál Fyzický kapitál Finanční kapitál Sociální kapitál Lidský kapitál Kultuní kapitál V Ob. 1 jsou zobazeny vazby mezi jednotlivými duhy kapitálu. 13

18 Ob. 1 Typy kapitálu a jejich vztah k vědění Zdoj: Veselý, 2006, s. 10, vlastní úpava Jelikož je tato páce věnována pouze lidskému kapitálu, tak se budu zmiňovat pávě jenom o této fomě kapitálu. Z obázku je patné, že lidský kapitál je tvořen takzvaným životným věděním, tedy tím, jehož předmětem je člověk, kteý se vzdělává. Základem tohoto vědění jsou znalosti, kteé jsou považovány za explicitní a dovednosti, kteé jsou implicitní. 3.4 Vymezení pojmu lidský kapitál Existuje velké množství definic lidského kapitálu, kteé jsou více či méně kvalitně zpacované a beou v úvahu všechny složky kapitálu. Ze všech definic zcela jistě vyplývá, že záleží na velikosti kapitálu, kteý člověk vlastní. Můžeme zde sledovat přímou úměu. Jelikož čím větší kapitál člověk vlastní, tím větší pospeitu z jeho vlastnictví může očekávat během svého života. Z velké části tak záleží čistě na jednotlivci, jak v půběhu života bude ozvíjet svůj kapitál, tedy do něho investovat. V této části bych zmínila nejpoužívanější definice lidského kapitálu a poukázala na někteé jejich společné znaky. Lidskému kapitálu se ve velké míře věnuje Oganizace po ekonomickou spolupáci a ozvoj (dále jen OECD, poto musím v pvní řadě 14

19 zmínit její definici lidského kapitálu. Podle OECD lidský kapitál představuje spojení vozeného talentu, znalostí, dovedností a schopností jednotlivců se vzděláním, kteé usnadňují vytvoření osobního, sociálního a ekonomického blahobytu. (Keeley, 2009, s. 29 Vlastnosti a schopnosti jsou dány faktoy, kteé jsme zdědili, jsou tedy vozené a my je nedokážeme ovlivnit. V další fázi již záleží na každém jedinci, jestli tyto vozené dispozice bude dále ozvíjet působením postředí ve kteém žije a zejména vzděláním. Co jedinec nedokáže ovlivnit je postředí, v jakém vyůstá, tedy i ozvíjí svůj lidský kapitál. Jak jsem již zmínila, tak pimáním sociálním pvkem po kvalitní ozvoj lidského kapitálu je odina. V dnešní době je také důležité finanční zabezpečení odiny, jelikož studium může představovat dlouhodobou finanční zátěž také po ostatní členy odiny. Poto postředí dokáže ozvoj lidského kapitálu ovlivnit pozitivně, ale i negativně, například v důsledku nepříznivých sociálních podmínek, kdy není jedinci umožněn ozvoj lidského kapitálu. K ozšíření definice lidského kapitálu přispěl Piee Boudieu. Boudieu považoval za lidský kapitál jakoukoliv kapacitu schopnou epodukovat zisk a epodukovat sama sebe ve stejné či ozšířené podobě. (Mazouch, 2011, s. 1 Z českých autoů se ve velké míře o konstukci základní definice lidského kapitálu zasadil Jiří Kameníček (2003, s. 16, kteý definuje lidský kapitál jako školní vzdělání, dodatečné jazykové kuzy, výdaje na lékařskou péči, přednášky o dobých mavech. Výdaje na tyto aktivity považuje již za investice do lidského kapitálu. Z této definice vyplývá, že lidský kapitál nemusí zahnovat pouze fomální školní vzdělání, ale také kuzy, kteé mohou přispět ke spokojenosti člověka se sebou samým (například ozhled v oblasti kultuní nebo sociální. Předpokladem je, že školní vzdělávání pobíhá v mladším věku, tedy v době, kdy má jedinec náok na studium zdama (v České epublice je jako hanice učen věk 26 let. Další vzdělávací kuzy jedinec absolvuje již v pozdějším věku. Filipová (2007, s. 5 považuje lidský kapitál za souhn znalostí a dovedností člověka, kteé jsou vytvářeny školním vzděláním, dalším vzděláním v půběhu života a paxí užitečnou při podukci zboží a služeb. 15

20 Podle Kadeřákové (2001, s. 2 znamená lidský kapitál souhn lidských bytostí a jejich vlastností. Existují dva pincipy, ze kteých teoie lidského kapitálu vychází. Pvním je, že lidé jsou aktiva, jejichž hodnotu lze zvýšit v pocesu investování. Duhý pincip říká, že přístupy z hlediska lidského kapitálu v ámci fimy musí být podřízeny základním cílům oganizace, to znamená jejímu poslání, koncepci budoucího ozvoje, dílčím cílům a stategickým plánům. Veselý (2006, s. 9 uvažuje o lidském kapitálu jako o vědění vtěleném v lidech. Tento kapitál lze ozdělit na znalosti (poznatky a infomace, kteé jedinec má, a kteé je schopen nějakým způsobem vyjádřit a poznávací i výkonové dovednosti, kteé jsou aktuálními schopnostmi konkétního člověka a jsou tedy nepřenositelné. Lidský kapitál, jako vědění vtělené v lidech, poukazuje na jednu z hlavních vlastností lidského kapitálu, a to, že lidský kapitál je nepřenosný a je spjat pouze s člověkem, kteý jej vlastní. V ekonomické oblasti je lidský kapitál chápán jako dovednosti a talent pacovní síly, jež má přímý vliv na úspěch společnosti, potažmo na její celkový hospodářský ozvoj. Kapitál můžeme chápat jako učitou fomu investice. Toto pojetí kapitálu souvisí se dvěma odlišnými typy ekonomických aktivit investice vesus spotřeba. Dle Veselého (2006, s. 5 investice představují takové užití zdojů, kteé umožňuje zvýšení či udžení zisku v budoucnosti. Opoti tomu spotřeba znamená bezpostřední uspokojení potřeb v přítomnosti, ovšem bez možnosti finančních zisků v budoucnosti. Z toho vyplývá, že v učitém případě je výhodnější odložit okamžitou spotřebu a investovat finance a čas do vzdělání, kteé sice nepřináší bezpostřední pospěch v okamžiku vzdělávacího pocesu, ale může výazně zvýšit uspokojení potřeb v budoucnosti. Z výše uvedeného vyplývají následující obecné znaky kapitálu v ekonomické oblasti: Oientace na budoucnost. Kapitál představuje investici do budoucna a slouží k uspokojení budoucích potřeb. Poduktivnost. Kapitál, espektive investice do něj, umožňují efektivnější dosahování cílu a uspokojování budoucích potřeb. Element času. Akumulace kapitálu je dlouhodobou záležitostí. Nutnost údžby. Kapitál se v půběhu času znehodnocuje a vyžaduje neustálé udžování nebo náhadu. 16

21 Vzácnost. Kapitál je vzácným zdojem, o kteý se vede soutěž a konkuenční boj. (Veselý, 2006, s. 6 Podle Metla a Vychové (2007, s. 15 se většina definic lidského kapitálu neomezuje pouze na úoveň vzdělání, ale i na schopnost efektivního využití znalostí. Nevýhodou je, že zaměřují svou pozonost pouze na jeho vlastnosti, kteé přinášejí ekonomické efekty. Tyto definice na něho pohlížejí spíše jako na základní fakto podukce a odklánějí se od jeho ole v oblasti spotřeby Vlastnosti lidského kapitálu Vlastnosti lidského kapitálu můžeme ozdělit podle toho, jaký je jejich vliv na osobu, kteá je vlastníkem lidského kapitálu. Vlastnosti lidského kapitálu jsou základním deteminantem jeho kvality. Dělí se tedy na vlastnosti neekonomické povahy a ekonomické povahy. Podle OECD 3 může mít ozvoj lidského kapitálu i přínosy, kteé nemůžeme považovat za ekonomické. Vzdělanost může vést k tomu, že lidé jsou se sebou více spokojeni a tak i více šťastni. Důležitá je také skutečnost, že vzdělaní odiče usilují o to, aby jejich děti dosáhly také učitého stupně vzdělání. Můžeme tak říci, že ozvoj lidského kapitálu současné geneace podpouje vzdělání budoucí geneace. 4 Mezi vlastnosti, kteé mají také vliv na neekonomickou stánku lidského bytí, můžeme zařadit lepší zdaví, jelikož vzdělanější lidé více dbají na zdavější způsob stavování a pohybové aktivity. Také sem patří čas na odpočinek a elaxaci, kteé jsou bezpodmínečnou součástí udžení lidského zdaví. Tato vlastnost je důležitá zejména z důvodu vlivu zdaví na pacovní výkon jednotlivce, a tak na výkon celé ekonomiky. S kvalitou zdaví souvisí podlužování délky života, kteou můžeme považovat za další vlastnost lidského kapitálu. Podlužující se délka života vede k tomu, že jednotlivci jsou schopni vysokých pacovních výkonů ve věku, kteý byl v minulosti považován již za post-poduktivní. S touto situací může také souviset stále se podlužující doba odchodu 3 OECD: The well-being of Nations The ole of human and social capital. 2001, s. 4 4 OECD (Oganizace po ekonomickou spolupáci a ozvoj Mezivládní oganizace 34 ekonomicky nejozvinutějších států na světě, kteá vznikla v oce Úkolem oganizace je koodinace ekonomické a sociálně-politické spolupáce členských zemí. 17

22 do důchodu, se snahou co nejvíce využít poduktivitu lidí i v pozdějším věku. Mezi ekonomické vlastnosti lidského kapitálu patří především pospeita jednotlivce, tedy jaký má lidský kapitál vliv na kvalitu života. Předpokladem je, že jednotlivci s vyšším vzděláním mají vyšší kvalitu života než lidé s nižším vzděláním. Pospeitu jednotlivce tedy můžeme chápat jako jeho schopnost obstaat si základní předměty lidského bytí, kteé budou postředkem k jeho obživě a k obživě jeho odiny Specifika lidského kapitálu Základním specifikem lidského kapitálu, v kteém se odlišuje od ostatních foem kapitálu je, že není dělitelný a nemůžeme ho jednoduše podat nebo vyměnit. Specifikem je také vlastnictví lidského kapitálu. Vlastnictví lze učit velice komplikovaně. Vlastníkem může být osoba, ale také egion nebo stát, ve kteém tato osoba žije a kde dochází k užitku z tohoto kapitálu. Významné je, že lidský kapitál se na ozdíl od ostatních foem lidského kapitálu neopotřebovává, ale naopak s časem dochází k jeho náůstu. Specifický je také zisk, kteý můžeme získat z lidského kapitálu. Takový pospěch nemusí být pouze ve fomě vyšších příjmů nebo ekonomického ůstu, ale může také přinést snížení kiminality nebo nezaměstnanosti. Investice do kapitálu neslouží jen jako zvýšení konkuenceschopnosti, ale také jako postředek k uspokojení potřeb. Já osobně nesouhlasím s tvzením, že lidský kapitál nelze podat. Za podukt lidského kapitálu jedince také považuji například ochanné známky, patenty nebo licence. Jedinec, kteý se zasadil o vznik patentu, ho může v budoucnu podat, a tak podat i část svého lidského kapitálu. Níže je uveden souhn specifik lidského kapitálu podle Veselého (2006, s. 11: Lidský kapitál je nepřenosný, zaniká smtí jednotlivce a k jeho využití je třeba jeho nositel osobně, lidský kapitál nelze podat, ani jej nikomu věnovat, jednotlivec nemůže ozpostřít své iziko jako vlastníci fyzického kapitálu, je efektivní investovat do zisku lidského kapitálu v mládí, potože zde je třeba nejméně času na jeho získání. 18

23 3.5 Investice do lidského kapitálu Z ekonomického hlediska lze návatnost investic do lidského kapitálu chápat jako pospeitu jednotlivce a náodní ekonomiky. 5 S investicemi do lidského kapitálu souvisí poměně nový pojem v oblasti ekonomiky, a to znalostní ekonomika. Tento pojem nemá zcela jasné vymezení, ale můžeme říci, že podstatou znalostní ekonomiky jsou poznatky, kteé využijeme ve všech sféách a oblastech lidského života. Z toho vyplývá, že znalostní ekonomika úzce souvisí s investováním do lidského kapitálu a společně mají významný vliv na celkový ozvoj hospodářského ůstu. Rozvoj znalostní ekonomiky je podmíněn intenzivní podpoou podukce, uchování, osvojování a užití poznatků, kteé jsme získali především studiem na vysoké škole. (Seveová, Šéd, 2010 Lze říci, že čím více je společnost vzdělaná, tím větší má šanci v konkuenci ostatních států, tím větší bude její hospodářský ůst a tím ychleji se přiblíží ke konceptu znalostní společnosti. 6 Záleží tedy i na jednotlivých vládách států, jak se postaví k tomuto konceptu, a tedy jaká bude jejich podpoa vzdělanosti obyvatelstva. Základem teoie lidského kapitálu jsou investice, kteé jedinec uvažuje vložit do vzdělávání. Investování může být dlouhodobého chaakteu, ale můžeme investovat (vzdělávat se také kátkodobě postřednictvím dalšího vzdělávání, mezi kteé řadíme dodatečné kátkodobé kuzy. Kameníček (2003, s. 15 vysvětluje investice do lidského kapitálu jako aktivity, kteé se pojevují tvalým nebo opakovaným vlivem na naše peněžní či psychické příjmy. Ubánek (2009, s. 13 ve své knize Návatnost investic do vysokoškolského vzdělávání definuje obecné kategoie investic do lidského kapitálu. Jeho základní tezí je tvzení, že u vzdělání se náklady vyskytují v půběhu vzdělávacího pocesu. Tedy v době, kdy se studenti aktivně účastní výuky ve škole. Výnosy jsou očekávány poté během dalšího života absolventa. 5 OECD: Human capital: How what you know shapes you life. 2007, s. 2 6 Znalostní ekonomika je ekonomika, ve kteé mají tvoba a využívání znalostí dominantní podíl na tvobě blahobytu. Nejedná se však pouze o ozšiřování existujících znalostí, ale především o efektivním používání a využití všech typů znalostí ve všech ekonomických aktivitách. 19

24 Obecné kategoie investic podle Ubánka (2009, s. 13 jsou: Předškolní investice do lidského kapitálu, kteé zahnují zdoje při péči o dítě a ozvoj dítěte v předškolním věku, Fomování vzdělávání, do kteého přechází jedinec z předchozí kategoie, Investice do vzdělávání na thu páce, volba zaměstnání, vzdělávání zaměstnanců a pacovní úsilí po dobu pacovního života jedince, Další podpůné vzdělávací aktivity během života jedince. Během poslední doby oste zájem o návatnost investic do vzdělání z pohledu podniků. Důvodem jsou naůstající poblémy s financováním vysokoškolského vzdělání díky náůstu počtu studentů. Hlavním důvodem myšlenky přenesení částečného financování vzdělání na samotného studenta je fakt, že vysokoškolské vzdělání přináší studentům v budoucnu vysokou soukomou míu návatnosti především v podobě vyšších výdělků Fomy investic do lidského kapitálu Základem lidského kapitálu je vzdělávání. Vzdělávání je tedy považováno za nejdůležitější fomu investic do lidského kapitálu. V teminologii lidského kapitálu se jedná o školní výuku. Ale můžeme říci, že vzdělávat se začínáme ještě před nástupem do pimáního vzdělání. Potože vzdělávat se v učitém smyslu začínáme již od naození. Jak? Už malé dítě se vzdělává tím, že si osvojuje základní úkony, tedy například, že se učí chodit a mluvit. Kdyby toto vzdělávání bylo hned zpočátku zanedbáno, tak se může stát, že v takovém tendu bude jedinec pokačovat i při osvojování ostatních foem lidského kapitálu, počínaje školní výukou a konče nástupem na pacovní místo. Tato foma lidského kapitálu tedy osvojování si základních lidských dovedností, je v odboné liteatuře lidského kapitálu zcela opomíjena a věnuje se pouze fomě lidského kapitálu, kteá začíná školní výukou, tedy vzděláváním ve věku jedince od 6 let a výše. Z tohoto vyplývá ozdělení vzdělávání na dvě etapy. Jedná s o počáteční vzdělání, kteé pobíhá do pvního vstupu jedince na th páce. Duhou etapu tvoří další vzdělání, za kteé je považováno veškeé vzdělání po jeho nástupu na th páce. (Metl,Vychová, 2007, s. 16 Komě školní výuky níže popisuji další tři 20

25 fomy lidského kapitálu výcvik na pacovním místě, všeobecný výcvik a specifický výcvik Školní výuka Podle Teoie lidského kapitálu je školní výuka pvní fomou lidského kapitálu, do kteé jedinec v ámci svého života investuje. Do lidského kapitálu začínáme investovat již v pimáním vzdělávání. V dalších stupni studia, v sekundáním vzdělávání, dále zvyšujeme svůj kapitál. Ale za nejcennější kapitál je považován ten, kteý získáváme v půběhu teciáního vzdělání. Především z toho důvodu, že tento stupeň studia již absolvuje menšina obyvatel, a tak kapitál získaný v půběhu vysokoškolského studia může považovat jedinec za přidanou hodnotu. Za nejobjemnější, co se týče objemu kapitálu, kteý získáme v půběhu studia, považujeme školní výuku. Nejvíce infomací získáváme v půběhu absolvování pimáního a sekundáního vzdělání. V půběhu teciáního vzdělání jsou infomace také obsahově hodnotné, ale v této fázi již záleží na délce teciáního studia. Při podloužení doby studia se k nám již nedostává takový objem infomací, jako v začátcích studia na vysoké škole. Nevýhodou školního vzdělání je skutečnost, že student během pobytu ve škole pacuje, ale za své výkony, za svou páci, nepobíá peníze. (Kameníček, 2003, s. 47 Tato skutečnost je hlavním předmětem ozhodování, zdali investovat další čas do vzdělávání. Studenti sice mají možnost pacovat před absolvováním školy, nebo v půběhu školy, tedy po vyučování. Ale vzhledem k jejich nižší výkonnosti, ve sovnání s tou, kteou by byli schopni dosáhnout, kdyby se plně věnovali páci na hlavní pacovní pomě, jsou jejich výdělky podstatně nižší. Rozdíl mezi tím, co by si vydělali, kdyby se plně věnovali páci na hlavní pacovní pomě a mezi výdělkem, kteý jsou schopni získat během studií, můžeme považovat také za náklad. Poplatky za konzultace, dopavu a ubytování, jsou další přímé náklady. Čisté příjmy studentů lze definovat jako ozdíl mezi skutečnými výdělky a mezi přímými náklady na studium (Kameníček, 2003, s. 47. Toto lze definovat výazem: W = MP k, ( 4 21

26 kde MP je aktuální mezní podukt, k představuje přímé náklady. V případě vyjádření MP 0, jako potenciálního mezního poduktu, kteého by student dosáhl, kdyby se plně věnoval pouze páci, lze ovnici zapsat ve tvau: W MP ( MP MP k = MP C, ( 5 = kde C představuje součet přímých a nepřímých nákladů. Čisté výdělky studentů bývají často záponé k > MP. Tím se studenti liší od většiny osob, kteří absolvovali výcvik na pacovním místě Výcvik na pacovním místě Základem kapitálu zaměstnanců jsou vědomosti a dovednosti, kteé získali v půběhu svého studia. Předpokládá se, že tyto dovednosti budou v zaměstnání dále pohlubovat. Objem získaných vědomostí a dovedností je však podmíněn vynaložením nákladů jednotlivce. Podle Kameníčka (2003, s. 24 náklady tvoří cena času a hodnota výkonu školitelů, výuka, kteou povádějí spoluzaměstnanci, použitý mateiál a vybavení pacoviště. Specifická je délka pacovního výcviku. Délka je ozdílná podle náočnosti pofese na objem znalostí, tedy míou kvalifikace, kteá je důležitá po výkon učité pofese. Mía kvalifikace se u každé pofese může lišit. Výcvik kvalifikovanějšího pacovníka, například lékaře, tvá tedy déle, než výcvik řidiče nákladního automobilu. Můžeme říci, že délka pacovního výcviku také souvisí s následnou odpovědnosti budoucí vykonávané páce. I v případě pacovního výcviku stejně, jako u školního vzdělávání, opět dochází k tomu, že při delším pobytu na jednom pacovním místě se snižuje počet infomací, kteé jsou důležité po výkon pofese. Lze říci, že zaměstnanci, kteří na učitém pacovním místě setvávají delší dobu, jsou po zaměstnavatele výhodnější z pohledu ušetřených nákladů na další vzdělávání. Jelikož jejich paxe se stala silnou konkuenční výhodou v poovnání s absolventy, na kteé je důležité vynaložit dodatečné náklady spojené se vzděláním k výkonu učité pofese. Výcvik na pacovním místě se dále dělí na všeobecný výcvik a specifický výcvik. Převážná část výcviku nepatří ani mezi dokonale specifický, ani mezi dokonale 22

27 všeobecný, ale vyšší měou zvyšuje poduktivitu ve fimách, kteé tento výcvik poskytují, a poto spadá spíše do sféy definice specifického výcviku. Zbývající část výcviku zvyšuje poduktivitu páce v ostatních fimách, a tudíž spadá do oblasti definice všeobecného výcviku. (Becke, 1993, s. 17 V případě neexistence pacovního výcviku a při situaci dokonale konkuenčního thu páce i thu poduktu, by mzdy pacovníků byly pevně dány a nebyly ovlivňovány aktivitou a výkonností pacovníků. Jelikož základním cílem fiem je dosažení zisku, tak by se v tomto případě fima dostala do stavu, kdy by se hodnota mezního poduktu ovnala mzdám. To znamená, že náklady by se ovnaly výnosům. Tuto situaci lze vyjádřit vztahem: MP = W, ( 6 kde W se ovná mzdám nebo výdajům a MP se ovná hodnotě mezního poduktu nebo příjmům. V takové situaci se fimy nezabývají vztahem mezi současnými a budoucími podmínkami, kteé mohou na thu páce nastat. K tomuto jevu může docházet především poto, že pacovníci, kteří mohou být přijímáni pouze na jednu přesně stanovenou peiodu (to znamená například na dobu učitou, a také poto, že budoucí mzdy a mezní podukty dané fimy nezávisí na současném chodu a chování fimy v současnosti. Rovnováha při této situaci lze vyjádřit vztahem: MP t = W t, ( 7 kde index t označuje pořadí příslušného období. Tato ovnováha bude záviset pouze na tocích v každém jednotlivém období. V případě existence pacovního výcviku ve fimě dojde ke snížení aktuálních příjmů a ke zvýšení aktuálních výdajů. Za jakých podmínek je tedy po fimy výhodné investovat své finance do pacovního výcviku svých zaměstnanců? Tímto předpokladem je, že dojde ke zvýšení budoucích příjmů nebo ke snížení budoucích nákladů, tedy výdajů na pacovní výcvik. Když dojde k diskontování současných výnosů a nákladů můžeme definovat vztah: n 1 t= 0 R t = n 1 E t 1 ( 1 i t= 0 ( 1 i t t 1, ( 8 23

28 kde n vyjadřuje počet jednotlivých peiod, i značí úokovou míu, R t a E t vyjadřují výdaje v období t. V případě, že by fima uvažovala investici do výcviku pouze během nástupního období (můžeme uvažovat například zkušební dobu, tak by se celkové výdaje v tomto období vyovnaly mzdám navýšeným o výdaje na výcvik. V následujících obdobích by se výdaje ovnaly pouze mzdám, potože výcvik by již v těchto obdobích nebyl součástí výdajů. Tžby by se za těchto okolností ovnaly mezním poduktům a došlo by tak k modifikaci ovnice číslo 7, kteá je uvedena výše: MP W MP, ( 9 0 n 1 n 1 t t = W0 k t t= 1 i t= 1 ( 1 i t kde k měří výdaje na výcvik, n vyjadřuje počet jednotlivých peiod, i značí úokovou míu a W se ovná mzdám nebo výdajům a MP se ovná hodnotě mezního poduktu nebo příjmům. V případě definovaní nového období (peiody ve tvau: n 1 MPt W = t = t G, ( 10 t 1 1 ( i může být výše zmíněná ovnice číslo 7 znázoněna ve tvau: MP G = W k 0 0, ( 11 zde se objevuje poblém v podobě k, kteé vyjadřuje pouze současné výdaje na výcvik a zahnuje tak pouze čas, kteý pacovník stáví výcvikem. Jeho součástí tak není čas, kteý by bylo možné využít k tvobě mezního poduktu. Rozdíl mezi tím, co by mohlo být vypodukováno (MP 0` a tím, co je skutečně vyobeno (MP 0, odpovídá nákladům nevyužité příležitosti v případě času, kteý jsme stávili pacovním výcvikem. Součet těchto nákladů při nevyužití příležitosti a výdajů, kteé byly vynaloženy na výcvik je definován jako C v následující ovnici: MP 0 G = W0 C, ( 12 24

29 kde MP 0` vyjadřuje potenciální podukt, G značí míu výnosu fimy poskytující výcvik a C představuje celkové náklady, kteé byly na výcvik vynaloženy. Celkově tak ozdíl mezi G a C představuje ozdíl mezi výnosem a náklady, kteé byly do pacovního výcviku investovány. Rovnice ukazuje, že mezní podukt se bude ovnat mzdám nástupního období, jen když se výnos vyovná s náklady, čili kdy se G bude ovnat C. Mezní podukt bude větší, nebo menší, než mzdy podle toho, je-li výnos nižší nebo vyšší než náklady. (Becke, 1993, s Všeobecný výcvik Dle Kameníčka (2003, s. 27 je všeobecný výcvik specifický tím, že přináší užitek všem fimám s výjimkou těch, kteé jej poskytují. Tento výcvik totiž zvyšuje mezní podukt také v jiných fimách než pouze v té, kteá tento výcvik poskytla. V dokonale konkuenčním postředí na thu páce je tento jev pavděpodobný, potože po zaměstnance je jednoduché přejít ke konkuenční fimě a nabídnout jí svůj kapitál nabytý ve fimě, kteá ho financovala. Fimy jsou ochotné poskytovat tento výcvik pávě za situace dokonalé konkuence především tam, kde je poptávka po tomto výcviku komplementem páce. Lidé by pak pefeovali možnost absolvovat jej spíše na pacovišti, než ve specializované fimě nebo škole. (Kameníček, 2012, s. 28 Dovednosti a zejména vědomosti, kteé jsou získané v půběhu paxe ve fimě, kteá na vzdělávání svých pacovníků vynaložila své vlastní náklady, tak může v budoucnu využít jiná fima. A to v případě získání takto vzdělaného pacovníka. Hlavní výhodou této fimy je ušetření jejich nákladů na dodatečné vzdělání, kteé již byly poskytnuty pvní fimou. Zde se nabízí otázka, poč by fima měla investovat ze svých finančních postředků, s hozbou budoucí možné ztáty takto odboně vzdělaného pacovníka? Je zcela jisté, že hozba ze ztáty takového zaměstnance je vyšší než kátkodobý výnos takto kvalifikovaného pacovníka ve pospěch fimy, kteá dodatečné vzdělání financuje. Jak uvádí Kameníček (2012, s. 28 fimy by mohly poskytovat všeobecný výcvik pouze tehdy, pokud by za něj nemusely hadit žádné náklady. Předpokladem je, 25

30 že tento výcvik by měli hadit lidé, kteří se tohoto výcviku přímo zúčastňují, tedy osvojují si nové dovednosti, a tak si zvyšují kvantitu svého kapitálu. V budoucnosti se dá předpokládat, že takto nabytý kapitál povede ke zvýšení jejich mzdy. Takto zvýšená mzda tak bude tvořit výnosy pacovníků a může tak dojít k navácení nákladů, kteé vynaložili ke zvýšení své kvalifikace ve fimě. V následujícím Ob. 2 můžeme vidět situaci v případě pacovníka, kteý se zúčastní všeobecného výcviku a pacovníka, kteý je nekvalifikovaný z hlediska nákladů a výnosů vynaložených na všeobecný výcvik. W u a MRP u představují mzdovou sazbu a příjem z mezního poduktu páce pacovníka, kteý se dobovolně nezúčastní výcviku. W t a MRP t představují stav, kdy se pacovník pávě účastní pacovního výcviku. Důsledkem toho je pokles mzdové sazby (w t < w u a pokles příjmu z mezního příjmu (MRP t < MRP u. Toto snížení je dáno vynaloženými náklady na tuto přípavu, kteá mzdu nedokáže pokýt. Po skončení všeobecného pacovního výcviku dochází ke zvýšení mzdové sazby a příjmu z mezního poduktu na úoveň MRP p a W p. Fima musí po absolvování výcviku zvýšit pacovníkovi mzdu na tuto úoveň, potože pacovník může přejít k jiné fimě. Tato vyšší mzdová sazba již pokývá pacovníkovi a absolventovi pacovního výcviku náklady, kteé musel na tuto přípavu vynaložit. Ob. 2 Náklady a výnosy všeobecného pacovního výcviku Zdoj: Božová, 2012, s