Průvodce "Bystřice pod Hostýnem"

Transkript

1 Východní Morava - Hostýnsko je malebnou oblastí uprostřed východní Moravy. Helfštýn Zřícenina 49 31'4.02"N 17 37'43.99"E Hrad Helfštýn leží na úpatí Moravské brány. Nachází se nedaleko města Lipníku nad Bečvou v Olomouckém kraji. Helfštýn lze navštívit v březnu a listopadu o víkendech a od dubna do října denně kromě pondělí. Slohovou různorodost a velikost areálu hradu ovlivnily jeho časté přestavby a plošná rozšiřování. Dnešní Helfštýn má charakter rozsáhlé pevnosti se šesti branami, řadou budov a valů z 18. století. Světovou popularitu hrad získal díky Hefaistonu? aždoročnímu mezinárodnímu setkání uměleckých kovářů, které se vždy koná poslední srpnový víkend. Historie Původně nevelký hrad založil koncem 70. let 13. století loupeživý rytíř Friduš z Linav. Koncem 13. století hrad získali páni z Kravař, za kterých byl hrad rozšířen. Hrad jim náležel do roku 1447, potom hrad patřil pánům ze Sovince, Kostkům z Postupic a od roku 1474 Pernštejnům. Na přelomu 15. a 16. století došlo k výraznému rozšíření a přestavbě hradu, bylo také zesíleno původní opevnění. Pernštejnům hrad náležel do poloviny 16. století. Pak byli majiteli hradu páni z Ludanic a od 80. let 16. století Petr Vok z Rožmberka, který v roce 1592 hrad prodal Bruntálským z Vrbna, za nichž byl hrad znovu rozšířen. Po konfiskaci v roce 1622 získali hrad Ditrichštejnové. Od té doby hrad sloužil jen jako vojenská základna. Hrad byl neúspěšně obléhán Dány a Švédy, ale po skončení třicetileté války bylo jeho opevnění částečně zničeno, brzy však bylo opět obnoveno. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn. V roce 1817 byla střelbou zbourána část hradu. V polovině 19. století byla na hradě zřícena restaurace a hradní zřícenina se začala postupně opravovat. V roce 1945 se hrad stal majetkem státu. V roce 1954 byla zahájena dlouhodobá rekonstrukce. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Další informace najdete zde: Lešná u Zlína Zámek 49 16'17.69"N 17 42'53.21"E Zámek Lešná je klenotem areálu zlínské zoologické zahrady. Zámek doplněný o menší budovy a další drobné objekty, rozptýlené v parku, tvoří architektonicky ucelený soubor pohádkového ladění. Hlavní zámeckou dvoupatrovou budovu doplňují rizality, arkýře, štíty, věže a věžičky, vytvářející zajímavou členitou siluetu. Interiéry jsou bohatě zdobeny výrobky uměleckého řemesla? v bývalých reprezentačních místnostech v přízemí jsou např. bohatě vyřezávaná obložení stěn, kazetové stropy, okenice, vyřezávaný nábytek, obrazy, křišťálový lustry, soubory porcelánu aj. Zámek měl i veškeré technické vymoženosti z přelomu 19. a 20. století? elektroinstalaci s vlastní elektrárnou, ústřední topení, vodárnu s vodovodem, domácí telefon apod. Rozlehlý přírodně krajinářský park, obklopující zámek, doplňují vodní plochy, obývané exotickým vodním ptactvem. Systematické rozšiřování chovu zvěře v Zámeckém parku a oboře se od roku 1928 stalo základem pro vznik zoologické zahrady (zooparku) o rozloze 50 ha, žijí zde vzácné exempláře zvěře a ptactva. Jelikož se zámek nachází v areálu zoo, není jeho samostatná prohlídka (bez zoo) možná. Historie Nedaleko kdysi významného hradu Lukov, definitivně zpustlého a zchátralého v průběhu 18. století, nechali Seilernové na počátku 19. století vybudovat na příjemném místě zvaném Lešná nové panské sídlo. Nejdříve vznikla v roce 1804 bažantnice a při ní ohrazená obora, v letech 1809? 1810 hlavní zámecká budova a v letech 1818? 1823 tzv. Tyrolský dům, hospodářské a zahradnické budovy, skleník a oranžerie? vše bylo vybudováno v klasicistním stylu, do roku 1833 byl dokončen i park. V 60. letech 19. století byla hlavní budova rozšířena o boční křídlo s věží. V roce 1887 nechali Seilernové celý zámek do základů zbořit a na jeho místě byl do roku 1893 vybudován podle plánů J. Micka a V. Siedka romantický pseudoslohový zámek. Upraven byl i zachovaný Tyrolský dům a rozšířen park. Seilernové vlastnili zámek do roku 1945, potom ho převzalo město Zlín a využívalo ho ke kulturním účelům. Další informace najdete zde: Lukov Zřícenina 49 18'11.70"N 17 44'36.30"E Zřícenina hradu Lukov se nachází asi deset kilometrů od Zlína, na kopci nad obcí Lukov, na dohled Zoologické zahrady Zlín a zámku Lešná. První zmínky o něm pocházejí ze 13. století, důkazy o osídlení této lokality však sahají ještě do dávnější historie během archeologických výzkumů v 80. a 90. letech 20. století zde byly mj. nalezeny fragmenty pravěké keramiky, které odkazují na období 8. až 9. století před naším letopočtem. Samotný hrad je ze středověku nejvíce spojován se Šternberky, po jistý čas panství patřilo Albrechtovi z Vajdštejna. Za třicetileté války byl Lukov jedním z center valašských rebelií. Hrad postupem času ztratil svůj strategický i vojenský význam a v závěru 18. století začal chátrat. Zpustl, pro lidi z okolí se stal zdrojem levného stavebního materiálu, zarostl křovím a stromy, až se nakonec doslova ztratil. První pokusy o jeho záchranu započaly v polovině 20. století, v 80. letech na ně navázaly archeologické výzkumy a poté i stavebně konzervační práce. K hradu dnes mj. vede Naučná stezka, která na deseti zastaveních přibližuje historii a stavební vývoj. Na obnově se nyní podílí Spolek přátel hradu Lukova a Hnutí Brontosaurus. AKCE NA HRADĚ PRO ROK 2010: Lukovské kokrhání ročník hudebního festivalu Strašidelná prohlídka Den prezentace hradu Den bez bariér - program pro handicapované spoluobčany ke Dni evropského kulturního dědictví Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Zbrašovské aragonitové jeskyně Jeskyně 49 31'42.60"N 17 44'24.29"E Cílem našeho zájmu byly tentokrát Teplice nad. Bečvou, kde nás lákala jednak Hranická propast, Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic, ale hlavně Zbrašovské aragonitové jeskyně. Teplice nad Bečvou jsou lázenské město s léčbou zaměřenou na choroby srdeční.do Teplic jsme jeli vlakem, hned od vlakového nádraží jsme se vydali mírným stoupáním po červené značce k propasti. Propast je součástí Národní rezervace, kde jsme vybudovanou naučnou stezkou informováni o výskytu rostlin a živočichů. Propast je nejlépe navštívit v období, kdy ještě olistění stromů a keřů není tak rozsáhlé. Propast je hluboká cca 60 m v suché části a přes 200 m pod hladinou. Samotná propast je nepřístupná chráněna zábradlím. Pokračujeme dále na Hranice k vyhlídce - Bývalý hrad Svrčov. cestou projdeme částí lesa Polom Hůrka, mezi vyvrácenými stromy, které jsou záměrně ponechány svému osudu, rostou lány fialek a sasanek. Je to velmi příjemné místo. Z vyhlídky pak máme jako na dlani celé lázně. Po zelené značce jsme sešli zpět k nádraží a pak lázeňským parkem prošli na kolonádu. Za kolonádou vystoupáme krátkou serpentýnou k vstupu do jeskyní. Zbrašovské jeskyně jsou po rekonstukci, prohlídka trvá cca 45 minut a je velmi zajímavá. Po prohlídkce jsem zašli na oběd na terase kolonády a opravdu jsem si pochutnali. Kolonáda je na levém břehu řeky bečvy, kde sídlí divoké kačeny a ty jsou také zdrojem zábavy pr děti i dospělé. Jelich letecké akrobacie, se mi ale moc nafotit nedaří..-)) Autor článku: Marie Jakešová Další informace najdete zde: Svatý Hostýn Kopec 49 22'46.98"N 17 42'3.83"E Svatý Hostýn je velice kouzelným kopcem Hostýnských vrchů. Dosahuje 735 metrů nad mořem a už po Dlouhá léta je vyhlášeným poutním místem. Stojí zde chrám zasvěcený Panně Marii, která podle pověsti zachránila obyvatele před nájezdy Tatarů v roce Každoročně se zde koná slavnostní pouť, která je velice navštěvovaná a vítaná. Další informace najdete zde: Zbrašovské argonitové jeskyně Jeskyně 49 31'53.40"N 17 44'44.09"E Zbrašovské argonitové jeskyně se nachází v lázních Teplice nad Bečvou. Pokud jedete autem, zaparkujte na vyhrazeném parkovišti. Od tohoto parkoviště se vydejte po směrovkách. Je to pěkně značené. Jeskyně se nachází přímo naproti parkoviště přes řeku cca 500 m od něho. Cesta k nim vede přes lázeňský park. Zde je možné se na několika místech občerstvit. Když se dostanete až k jeskyním (jsou v kopci) můžete si zde kromě vstupenek zakoupit i nějaký ten suvenýr případně malé občerstvení. Prohlídky jsou v sezóně každých cca 15 minut. Během čekání se můžete usadit ke stolečkům. Argonitové jeskyně jsou nejteplejší jeskyně v České Republice. Jejich teplota se pohybuje mezi C. I z tohoto důvodu zde nezimují netopýři, což je pro mně pozitivní informace. :) V těchto hydrotermálních jeskyních je k vidění unikátní výzdoba - "gejzírové" stalagmity, Koblihová síň aj. Výzdoba jeskyní vznikala působením pramenů termálních minerálních vod. V některých částech jeskyně jsou prostory zaplněné oxidem uhličitým, které "uniká" právě z těchto minerálních vod. Během celé prohlídky si můžete všimnou varovných cedulek se zákazem vstupu kvůli zaměření oxidem uhličitým. Návštěvní okruh je dlouhý 375 m a trvá 50 minut. Letos v létě je zde umístěna výstava na téma Švihák lázeňský. Každopádně jsou jeskyně zajímavé a během parného léta se člověk příjemně ochladí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích Jeskyně 49 31'37.24"N 17 44'34.66"E Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v údolí řeky v lázních Teplice nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14 C. Byly objeveny v roce Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky Hranická propast. Její suchá část má hloubku - 69, 5 metru a celková známá hloubka je zatím -289,5 metru, dna dosud nebylo dosaženo. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: Mohutná zřícenina hradu Helfštýna Zřícenina 49 31'5.49"N 17 37'43.84"E Zřícenina se nachází na skalnatém kopci nad Týnem nad Bečvou. Až k hradu je možné dojet autem, ale lépe uděláte, když se z Týna vydáte na Helfštýn pěšky. Po mírném asi kilometrovém stoupání lesními cestičkami se před vámi za chvíli otevře krásný pohled na hrad. Hrad je obklopen příkopem vytesaným do skály, vysokými dlouhými hradbami, okrouhlými a hranolovými věžemi. Uvnitř jsou další čtyři příkopy. Přístupová cesta k vlastnímu hradu prochází pěti branami. V hradě jsou čtyři nádvoří. Ve čtvrtém nádvoří stojí obvodové zdivo jednopatrového dvoukřídlého paláce, k němuž přiléhají bývalé parkány upravené jako vyhlídkové terasy. Hrad proslavilo také koářství-každoročně je Helfštým místem mezinárodních setkání umělleckých kovářů Hefaiston se stálou expozicí. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: ZOO Zoo Lešná Zoo Lešná 49 14'40.20"N 17 44'24.61"E Zlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější a nejkrásnější místo celé Moravy. Areál zoo se rozkládá v historickém lešenském parku, ve kterém roste více než1 140 druhů dřevin a okrasných bylin. Romantické prostředí areálu umocňuje Zámek Lešná, kde se také pořádají svatby. Při procházce pod korunami stoletých stromů se seznámíte s typickými zástupci zvířat 4 kontinentů Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Každoročně do zoo zavítá téměř půl milionu návštěvníků. Při návštěvě zlínské zoo byste rozhodně neměli minout: 1. Jedinečné pavilony a expozice Africká oblast Pavilon afrických kopytníků, Pavilon slonů, pavilon afrických kopytníků, nová expozice pro lvy, ostrov lemurů kata, expozice goril. Asijská oblast Rybník gibonů, ostrov lemurů vari, průchozí asijská voliéra, přírodní výběhy pro tygry ussurijské a medvědy ušaté, expozice Asijská step s velbloudy, asijskými antilopami a ptáky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Australská oblast Průchozí australská expozice s běžci emu a klokany rudokrkými, nová expozice pro papoušky kakadu bílé. Jihoamerická oblast Komplex přírodních expozic Amazonie (ostrov kotulů, průchozí voliéra pro velké papoušky), expozice pro lamy vikuně, mravenečníky, tapíry a kapybary, lachtany, expozice pro nosály červené a pekari páskované. 2. Zámek Lešná Lešenský zámek nabízí prohlídku jedenácti stylově zařízených pokojů. Návštěvníky okouzlí přepychovou dřevořezbářskou výzdobou interiérů a rozsáhlými sbírkami z antiky a Orientu. Zámek je otevřen od 1. dubna do 31. října. 3. Atrakce pro děti (během hlavní sezony) Pokud zavítáte do zoologické zahrady s dětmi, rozhodně navštivte velký zábavný koutek, který leží v dolní části areálu naproti restaurace Farma U Koaly. Děti v koutku objeví skluzavky, dřevěný hrad, prolézačky, trampolínu, mohou se zde svést na ponících nebo na velbloudovi. V areálu zoo je rozmístěno velké množství různých houpadel, poblíž restaurace Limpopo je umístěna skákací žirafa. S lešenským vláčkem pak malí i velcí návštěvnici mohou procestovat celou zoo. Nástupiště vláčku je na nádvoří Zámku Lešná (horní část areálu) a u Farmy U Koaly (dolní část areálu). 4. Komentované krmení zvířat (během hlavní sezony) Komentované krmení zvířat je již stálicí v naší nabídce. U vybraných výběhů pracovník zoo informuje nejen o biologii zvířat, ale i o chodu zahrady. Rozhovor probíhá vždy souběžně s krmením a návštěvníci tak zpravidla mohou pozorovat zvířata z větší blízkosti. V květnu, červnu a v září poskytujeme tuto službu pouze o víkendech, v červenci a srpnu každý den mimo silně deštivé počasí. 5. Zámecký park Zámecký park na Lešné patří k dendrologicky nejcennějším parkům na Moravě. Ve sbírce lešenských stromů objevíte zajímavé dřeviny z Evropy, Severní Ameriky nebo Asie. K nejvzácnějším stromům patří jinan dvoulaločný, kryptomerie japonská, metasekvoje čínská, sekvojovec obrovský a pajehličník přeslenatý, které najdete ve svahu pod Tyrolským domem. Mezi botanické poklady můžeme zařadit i liliovník tulipánokvětý, katalpu trubačovitou, dřezovec trojtrnný, paulovnii plstnatou či tisovec dvouřadý. Za zmínku určitě stojí i korkovník amurský, jehož kůra se využívala k výrobě korku. Autor článku: Rodinka Stloukalovic Další informace najdete zde: ZOO ZOO Zlín - Lešná 49 16'17.40"N 17 42'53.82"E Zoo Zlín je jedna z nejoblíbenějších v České republice. JE rozdělena na kontinenty a tak postupně projdete Afriku, Evropu, Asii a Střední i Jižní Ameriku. Chlubí se tropickou halou Yukatan a nádherným zámkem Lešná, který se nachází přímo v areálu Zoo. V různých expozicích spatříte např. žirafy, nosorožce, slony, gorily či lachtany. Vstupné do zoo samotné je 100kč dospělí a do zámku 50 KČ. OTVÍRACÍ DOBA ZOO Zlín je otevřena každý den v roce. období pokladna celá zoo leden - únor Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 březen duben - září říjen listopad-prosinec VSTUPNÉ DO ZOO Dospělí 130 Kč Studenti, senioři 110 Kč Děti 3-15 let 80 Kč Děti do 3 let zdarma Rodinné vstupné 2 dospělé osoby a 2 děti 380 Kč Rodinné vstupné 2 dospělé osoby a 3 děti 420 Kč Roční nepřenosná předplatenka pro osoby s průkazem totožnosti 600 Kč Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 2 děti do 15 let Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 1 200 Kč Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 3 děti do 15 let Kč Novinka na rok 2012 Návštěvníci ZOO Zlín mohou mít parkování zadarmo, pokud využijí k odstavení svých vozidel dvě velká parkoviště, která se nacházejí u hlavního a sezónního vstupu do areálu na Lešné. Tato parkoviště letos převzala do své správy zoologická zahrada a vzápětí na nich zrušila parkovné. "Rozhodli jsme se, že na námi provozovaných parkovištích nebudeme letos vybírat parkovné. Každým rokem se snažíme nabídnout našim návštěvníkům nové zajímavé služby a zpříjemnit jim návštěvu zlínské zoo. Vloni jsme tak například zavedli oblíbené rodinné vstupné a také celoroční permanentky do zoo, " vysvětlil ředitel ZOO Zlín Roman Horský. Parkoviště, která mají dohromady 504 míst, převzala zoo do své správy na základě rozhodnutí Rady města Zlína. "Až dosud tato městská parkoviště spravovaly Technické služby Zlín. Parkoviště ale využívají návštěvníci zoo, je tedy logičtější, když se o tyto plochy začne starat přímo zoologická zahrada. Bude tak mít možnost rychle reagovat na požadavky svých hostů," řekl náměstek primátora Bedřich Landsfeld, do jehož kompetencí zoo patří. ZOO Zlín-Lešná, koncipovaná jako zahrada kontinentů, je nejvíce navštěvovaným turistickým cílem na Moravě a patří do desítky nejoblíbenějších turistických cílů v České republice. V roce 2011 zlínská zoo zaznamenala návštěvnický rekord, kdy ji navštívilo přes 503 tisíce návštěvníků ( ). Lepšího výsledku dosáhla pouze Pražská ZOo ( návštěvníků). Autor článku: Honza Zbořil Další informace najdete zde: Lázně Lázně Teplice nad Bečvou HISTORIE : 49 31'50.01"N 17 44'38.22"E Základ k lázním položil tehdejší majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí, který nechal roku 1553 vybudovat kamennou nádrž ke koupání, do níž byly svedeny nejvydatnější prameny minerální vody. V roce 1711 byla na levém břehu řeky Bečvy postavena první lázeňská budova v místě dnešního lázeňského sanatoria Bečva. Ve třicátých letech 20. století byly vědecky prokázány léčebné účinky zdejší unikátní minerální vody pro léčení srdečně-cévních onemocnění a začalo období velkého rozmachu lázní. SOUČASTNOST: Lázně Teplice nad Bečvou TZ 763 představují v České republice špičkové zařízení, které se specializuje na moderní rehabilitaci klientů s počínajícími srdečně-cévními potížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod a klientů po kardiochirurgických a invazivních výkonech. Můžet lázně navštívit i jako formou nedělního výletu. Procházka v Okolí Bečvy je kouzelná a za pěkného počasí lze se i ochladit v řece. Nebo se jen tak posadit na kolonádu a dát si teplý lázeňský oplatek nebo v kavárně dobrou kávu se zákuskem. Kdo bude chtít trochu aktivity může navštívit minigolfové hřiště nebo si zahrát tenis. Dají se taky navštívit Zbrašovské aragonitové jeskyně TZ 132 (viz samostatný článek ) nebo Hranická propast TZ nejhlubší česká, ale i Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 středoevropská propast, jejiž suchá část do níž lze nahlédnout má hloubku 69, 5 m. V zatopené části je měřením z roku 1995 potvrzena hloubka 205 m. A co by to byly za lázně, kdyby tu nebyly minerální prameny z kterých se můžete libovolně napít. Takže přeji příjemně prožitý víkend nebo wellnes pobyt. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: ZOO Nová expozice v ZOO Lešná - Etiopie II 49 16'25.90"N 17 43'3.22"E V sobotu byla v ZOo Lešná slavnostně otevřena druhá část expozice Etiopie. Najdeme ji při obdivování zvířat z "černého" světadílu. Jak už je širší veřejnosti jistě známo, ve zdejší zoologické zahradě nás čeká procházka všemi kontinenty a tato zbrusu nová část leží v prudkém svahu pod výběhem s žirafami, zebrami a nosorožci. První, co návštěvníkovi padne do oka, je komplex afrických staveb a chýší. Je jich celkem osm a všechny vypadají jako originály. Však je taky na zakázku pro zdejší ZOO vyrobili skuteční domorodci z kmene Konso v Etiopii! Uvnitř kruhových obydlíí můžeme shlédnout četné předměty denní potřeby domorodců. Jedna z chýší ukrývá ohniště, jiná slouží jako originální WC a další je využita jako veřejnosti přístupný KEFA bar, kde můžeme ochutnat lahodný "černý mok" až z daleké Etiopie. Členitý terén s vodním příkopem navozuje předdstavu části krajiny v oblasti řeky Omo, kterou pokrývají náhorní roviny s bušem. Součástí expozice jsou samozřejmě výběhy pro zvěř. Můžeme zde vidět párek hyen skvrnitých, antilopy kudu a přežvýkavce zebu a také surikaty. Nová voliéra se v blízké budoucnosti stane domovem pro krkavce bělokrké, hadilovy a zoborožce havraní. ( Informace ke článku čerpány ze stránek Zpravodaje města Zlína). Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Slušovice - přehrada Přehrada 49 16'19.42"N 17 48'7.09"E Údolí řeky Dřevnice je asi 2 km od centra městečka Slušovice přehrazeno 27 m vysokou sypanou hrází, která zadržuje vody přehradního jezera, sloužícího jako zásobárna pitné vody pro celé Zlínsko. Přehrada byla vybudována v roce Z jejich technických údajů zjistíme, že hráz dosahuje délky asi 0.5 km a zadržuje přes 100 miliónů krychlových H2O. Šířka vod dosahuje nejvíce 700 metrové šíře a vzdutí vodní hladiny až po zbylé domy samoty Janůvky pod Kašavou dosahuje délky asi 3 km. Protože tato vodní nádrž slouží jako zásobárna pitné vody, je zde pochopitelně koupání přísně zakázáno a kolem jejích vod je vyznačeno ochranné pásmo 1. stupně, kam je vstup přísně zakázán. Přístupna je ale koruna hráze z pravé strany směrem od Slušovic. Z ní se návštěvníkovi otevře překrásný výhled na rozsáhlou vodní plochu, lemovanou ze všech stran lesnatými valašskými vršky a kopečky. Dalekohledem se můžeme pokochat též pohledy na její zátočiny - připadáme si, jako bychom zrakem prozkoumávali pobřeží nějakého kanadského jezera - a v dálce vidíme malebný ostroh, jehož asi 12 m vysoké skalní útesy spadají kolmo do vodní hladiny. (Po této straně přehrady vede nad ochranným pásmem zpevněná lesní cesta, po které bychom se dostali do obce Kašava anebo přes vrch Nad Bařinami do Podkopné Lhoty. Turistické značení bychom tu ale hledali marně...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Zlín - pivovar Čechmánek Cyklo bar - hospůdka 49 13'53.65"N 17 40'59.66"E V předvánočním shonu určitě vaší psychiku nerozhodí, když zařadíte do nákupního "programu" i kouzelné slovíčko relax a posedíte aspoň na chvíli někde u piva. Při této příležitosti vám prozradím, že i našemu krajskému městu se dostalo požehnání v podobě nového malého pivovaru a restaurace. Jeho jméno snad hovoří za vše... a já mohu potvrdit, že vlastníkem je skutečně jeden z našich "zlatých chlapců" z Nagana - ten, který sledoval slavný finální hokejový zápas přes hledí své brankářské helmy. Jak pan Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Čechmánek uvedl před časem v tisku, minipivovar se rozhodl založit pro své děti - chce totiž, aby po něm zůstala nějaká trvalá hodnota a z piva označovaného jako LEV se stala rodinná značka. Já už jsem tento pivovar měl tu čest navštívit asi před měsícem, ale teprve dnes se našla chvilka, abych sem zavedl i manželku. I jí se příjemné prostředí restaurace a pivnice zalíbilo a za ochutnávku jsme si zvolili desetistupňové světlé pivo zvané Bronzový Lev. (Pivovar kromě něho vaří ještě pivo Stříbrný Lev - 11stupňové, Zlatý Lev - 12stupňové - vše ve variantě světlé a tmavé a každý měsíc nový druh piva, jakýsi Lví speciál). Jediným stínem na nové pivnici a restauraci bude pro některé z nás fakt, že vevnitř není povoleno kouření, ale postát s doutnajícím vajglem pod nosem se přece dá i venku... Pivovar Čechmánek najdou všichni milovníci dobrého moku u břehů Fryštáckého potoka (tady zvaného Januštice, stejně jako protilehlý velký dům s restaurací, bowlingem a obchody). Stojí hned vedle důležité dopravní tepny, spojující centrum města přes čtvrti Zálešnou a Podvesnou s Baťovou nemocnicí. Dům, ve kterém pivovar sídlí, patřil nejznámějšímu zlínskému řezníkovi a uzenáři Vincenci Krajči. V roce 1935 byl dostavěn dle návrhu Miroslava Lorence a až do dnešních dnů se zachoval bez viditelných venkovních úprav. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Troják - rekreační areál Rekreační oblast 49 21'12.60"N 17 48'47.34"E Hotel Troják se svým sportovním centrem leží na křižovatce turistických cest a cyklotras. U horní stanice hotelu Troják SV vede hřebenová trasa s dalekými rozhledy přes Bludný až do osady Lazy, do Rajnochovic nebo Jablůnky. JV směr vede do Vsetína nebo Vizovic. Na západ vede trasa až ke Třem kamenům a turistickému středisku Troják, přes známou poutní horu Hostýn až do Bystřice pod Hostýnem. V Hotelu na Trojáku se lze celoročně ubytovat a využít zdejší rekreační areál. Ve Ski areálu na Trojáku - je k dispozici půjčovna lyží různých druhů, 20 snowboardů, je tam i prodej lyžařských potřeb. Vedle sjezdového lyžování lze z Trojáku nastoupit i na Hostýnskou běžeckou Magistrálu - soubor více jak 52 km upravených běžeckých tratí napříč přes pohoří Hostýnských vrchů. Kousek od silnice stojí oblíbený Hostinec - který lze celoročně využít k občerstvení, je oblíbeným cílem návštěvníků Hostýnských vrchů. Tato typická valašská hospoda založena roku 1939 nabízí teplou i studenou kuchyni, je zde příjemné domácí prostředí. Ze specialit kuchyně zde vaří vynikající guláš, Tvarůžkovou bombu a Trojáckou pizzu z vlastní pece. Tato " hospoda u cesty " díky zdejšímu jídlu s pivkem je známá každému, kdo procházel Hostýnské kopce, pro široké okolí je základním táborem. Autor článku: JANA LYSÁČKOVÁ Další informace najdete zde: Outdoor centrum Helfštýn Zábava, atrakce 49 31'3.00"N 17 37'48.00"E Outdoor centrum Helfštýn se nachází nad údolím Moravské brány ve stínu hradu Helfštýn. Je ideálním místem pro Rodinné výlety, školní akce, aktivní odpočinek, zábavu a nevšední zážitky. Letos jako první v České republice nabízí "Lanové bludiště" Zveme vás do Outdoor centra Helfštýn, které se nachází ihned u parkoviště hradu Helfštýn nedaleko Lipníku nad Bečvou. V korunách stromů, ale i nízko nad zemí, si můžete projít zcela nové lanové bludiště, kde si můžete zvolit různou obtížnost překážek. Dále můžete zkusit svoji mušku na lukostřelnici, zaskákat si na trampolíně, nebo vaše nejmenší děti nechat pohrát se skákacími hopíky v dětském koutku. Neváhejte a koukněte na naše stránky kde najdete všechny potřebné informace. Těšíme se na vás. Autor článku: Monika Formánková Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Poutní místo Hostýn Chrám 49 22'43.75"N 17 42'4.65"E Hostýn je významné poutní místo v Hostýnských vrších. Nejvýznamějším objektem je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen byl posvěcen r. 1721, stavba byla dokončena r Hostýnský chrám je barokně orientovaná jednolodní stavba centrální půdorysné dispozice elipsovitého tvaru. Hlavní loď je oválného půdorysu se západní vstupní částí, k níž se po bocích přimykají nakoso postavené hranolovité věže, původně ukončené barokními báněmi, dnes mají podobu čtyřbokého jehlanu. Dalším objektem je Sarkandrova kaple, Klášter, sochy Cyrila a Metoděje, socha svatého Antonína a svatého Ambrože. Další zajímavostí je Stará Křížová cesta a Jurkovičova Křížová cesta, která má 13 kapliček. Na západním svahu se nachází Vodní kaple. Dále je zde hřbitov. Na Hostýně se nachází také rozhledna, vedle níž je větrná turbína. Na Hostýn se dá dostat pěšky, na kole a autobusem. Pokud chcete jet autem, musíte mít povolení. Autor článku: bajkervm Další informace najdete zde: Hostýn - nejznámější poutní místo Moravy Chrám 49 22'34.61"N 17 41'58.78"E Poutní místo Svatý Hostýn na vrcholu stejnojmenné hory vévodí širokým rovinám Hané, silueta chrámu i blízké rozhledny a sousední větrné elektrárny na obzoru ojedinělá zdaleka viditelná z mnoha stran. Autor článku: Vladimír Pustka Další informace najdete zde: Hostýn - křížová cesta Drobné památky 49 23'4.60"N 17 41'39.01"E Křížové cesty najdeme v hostýnském poutním areálu vlastně dvě. Ta starší byla budována od roku 1900 do roku Poblíž Sarkanderovy kaple stojí první dvě kapličky s výjevy 1. a 2. zastavení, dalších 8 zastavení směřuje po hřbetu k rozhledně a je tvořeno vždy kamenným podstavcem s křížem a reliéfním výjevem Kristovy cesty na Kalvárii (autorem těchto scén je bystřický malíř Zůrek. Poslední 4 výjevy se pak nacházejí v různorodých kaplích. 14. zastavení s výjevem Kladení do hrobu od Rudolfa Doležala nalezneme v jakési rotundě u hřbitůvku pod vrcholem s rozhlednou. Nová a lepší Křížová cesta (starou kritizovalo hlavně hnutí Katolické moderny) vznikla podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče. Obrazy navrhl malíř Joža Uprka, avšak nevyzkoušená technika sklomalby se ukázala pro zdejší podnebí jako zcela nevhodná (dva z obrazů byly např. zachráněny převezením na Velehrad). Poté se na výzdobě začal podílet Jano Köhler a výjevy byly tentokrát realizovány technikou mozaiky. Práce trvaly od 1. návrhů z roku 1904 přes všechny naznačené peripetie až do úplného dokončení v roce Kapličky se krásně začlenily do okolní přírody a poskytují skutečně velice příjemnou procházku. 14. zastavení je vlastně společné s cestou starší. Zdroj: webové stránky poutního místa a kniha B. Samka Umělecké památky Moravy a Slezska Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: Bazilka Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně Kostel 49 22'36.71"N 17 42'1.07"E Poutní chrám byl vybudován v barokním slohu Františkem Antonínem z Rottálu v letech Po slavnostním vysvěcení svatohostýnského chrámu došlo z nařízení císaře Josefa II. k jeho zrušení a odsvěcení. Činnost poutního místa byla obnovena v letech Významnou událostí se stala korunovace Panny Marie svatohostýnské v roce K sedmdesátému výročí korunovace Panny Marie svatohostýnské získal poutní chrám vysoké vyznamenání - papež Jan Pavel II. mu udělil titul basilica minor. Historie: O poutním místě se z dob před rokem 1620 dochovalo málo zpráv. Ví se o kapli, kterou před rokem 1550 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 rozšiřoval Burian Žabka z Limberka. Původní obraz Panny Marie - zachránkyně Moravy, uctívaný poutníky v kapli, nechal zničit luterán Václav Bítovský z Bystřice. Lobkovicové tradici poutí na Hostýn obnovili. Účinnou rekatolizaci však na svém novém panství zahájili teprve Rottalové. U jistého Friedricha Eisensteina v Německu nechala Marie Rottalovna pro hostýnskou kapli namalovat nový obraz - výjev, jak Panna Maria Vítězná pošlapává dobyvačný půlměsíc a obrací vetřelce na útěk. Dílo, které později doplnil stříbrný reliéf, se dnes nachází dole v bystřickém kostele. Aby stačila rostoucímu počtu návštěvníků, musela se mariánská kaple neustále rozšiřovat. Uvádí se, že v čele procesí chodíval sám svatý Jan Sarkander. Pro Rottalovce byla péče o Hostýn věcí rodové cti i prestiže. Roku 1721 položili základní kámen ke stavbě velkolepého chrámu, který projektoval kroměřížský architekt italského původu Ignác Cyrani a provedl holešovský stavitel Thomas Sturm. Stavbu pozdržely války o rakouské a španělské dědictví, a tak mohl být chrám P. Marie Vítězné a jejího Nanebevzetí vysvěcen teprve 28. července Důležitým symbolem poutního místa je i pramen zázračné, uzdravující vody. Tryská ze skály na západním svahu přímo pod chrámem. Podle dnes spíše potlačované tradice vytryskl k záchraně obležených křesťanů během tatarského obležení v roce V roce 1700 byla u vývěru skvělé vody postavena kaple. Víra v zázračnou moc hostýnské vody má ve zbožném moravském lidu hluboké kořeny podnes. Do pravidelného rytmu poutí, procesí a polních prací zasáhl 24. září 1769 požár poutního chrámu, způsobený bleskem. Hned po opravě však stihla svatyni další pohroma: císařský výnos o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst. Chrám byl odsvěcen, a dokonce i zbaven střechy. Přesto se poutníci spontánně vydávali i k zarůstající ruině. A po napoleonských válkách už množící se procesí nikdo nezakazoval. Od roku 1840 byly poutě povoleny i úředně. Trvalo dlouho, než se podařilo trosky chrámu restaurovat. Až při velkolepých oslavách 630. výročí hostýnského zázraku, v den Nanebevzetí Panny Marie 13. srpna 1891, došlo ke znovuvysvěcení chrámu. Na Hostýn přišli jezuité a vznikla Matice svatohostýnská, která od barona Loudova zakoupila celý vrchol kopce i s okolním lesem, pastvinami a ubytovnou. Řád Tovaryšstva Ježíšova přivedl před první světovou válkou Svatý Hostýn k nebývalému rozkvětu - postavil hostinec, nové kaple, Křížovou cestu a takřka 230 metrů dlouhé schodiště. Jeho monumentalita umocňuje architektonický a výtvarný dojem při pohledu na poutní chrám. Citlivě přitom harmonizuje nejen s ním, ale i s okolní přírodou. Autor článku: Petr Folta Další informace najdete zde: Most Teplice nad Bečvou - lávka přes Bečvu 49 32'1.82"N 17 44'49.31"E Ve 30. letech 20. století probíhala v Teplicích nad Bečvou rozsáhlá přestavba a výstavba. Součástí této výstavby byla i výstavba nové Kolonády a lázeňského domu (Bečva). Autor architektonického řešení Karel Kotas původně navrhoval osově souměrnou kompozici staveb, takže vlastně na břehu řeky měly být Kolonády dvě. Jejich osu měl tvořit nový most, který by nahradil zastaralou dřevěnou lávku. Celý projekt však nebyl nikdy realizován a nový most, či lávka byl v Teplicích realizován až v l Návrh vypracoval ing. Antonín Pešina z Dopravoprojektu Brno. Most je dlouhý celkem 90,3m (celá vozovka), max. výška nad hladinou řeky je 9m, šířka mostovky je 5m. Konstrukce mostu je provedena ve 3 polích o délkách 16, 42 a 16m, celkem tedy samotná konstrukce 74m, šikmé stojky mají tvar obráceného písmene V. Monolitický beton je předepjatý 60 kabely, 12 z nich je průběžných. Zajímavým prvkem je pak osvětlení zabudované v zábradlí mostu. Konstrukce mostu je natolik zdařilá, že důstojně rámuje vstup do areálu lázní. Na lávku je vjezd zakázán (kromě lehkých vozidel lázní), ovšem při povodních zůstává důležitou spojnicí obou břehů Bečvy. V r proběhla rekonstrukce v ceně ,- Kč, slavnostně byl most znovuotevřen Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Svatý Hostýn - významné poutní místo Moravy Kostel 49 26'48.12"N 17 50'50.24"E Svatý Hostýn významné poutní místo Moravy. Svatý Hostýn je viditelným již zdaleka.zastavují se tu poutníci a jezdí sem aby načerpali sílu ve svém trápení a svých bolestech. Svatý Hostýn je po Velehradu nejznámějším památným poutním místem. Původní kapli, která zde kdysi Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 stávala nechali postavit věrozvěsti Cyril a Metoděj v 9.století. Vrch Hostýna je vysoký 735 m. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven mezi lety Autorem této stavby byl F. A z Rottálu, kterému patřilo bystřické panství. Dnešní jeho podoba vznikla různými úpravami začátkem 20.století.U kamenných schodů,po kterých se stoupá k bazilice je Vodní kaple, kde je několik pramenů. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: Kaple Příluky - kaple Panny Marie 49 14'11.11"N 17 42'48.20"E S velmi hezkou sakrální stavbou se můžeme setkat, pokud se vydáme na procházku z Příluku (městská část Zlína) na Šťákovy paseky. Silnice stoupá přes obec prudce do kopce a v jejím středu na návsi mineme kapli sv. Martina. My ale pokračujeme až na samý konec Příluk. Nad farmou s hospůdkou a posezením u krbu mineme pozemek, kde se volně pasou koně. To už se ale nacházíme na vrcholu hřebene, stoupání mizí a my přicházíme k hezké kapli, jejíž fasáda září v barvě modré a bílé. Kaplička je zasvěcena Panně Marii Matce ustavičné Boží pomoci, a protože se tak stalo až v roce 1934, o žádnou významnou historickou stavbu se nejedná. Ale tato stavbička je zase důkazem splněného slibu: František Krumpolc, rodák z Příluku se zázračně uzdravil z těžkého zranění, které utpěl v I. světové válce a za to slíbil bohorodičce vystavět tuto kapli... A stavbička je to opravdu tuze hezká, a protože se nachází na téměř holém vrcholovém hřebeni bez porostu, otevírá se nám odsud čarokrásný pohled na část města Zlína a okolní valašskou krajinu. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Tunel ve Slavíči Technická památka 49 32'39.19"N 17 39'15.55"E Jedná se bývalý tunel Ferdinandovy severní dráhy. Tunel je 250 m dlouhý a 6 m vysoký a byl vystavěný v letech v obci Slavíč. Původně měla trať vést ve 12 m hlubokém zářezu, ale při jeho stavbě bylo zjištěna nízká soudržnost půdy, která stavbu znemožnila. Jako alternativní řešení navrhl stavbyvedoucí tunel. Návrh byl projednán ředitelstvím drah a byly zjištěny další jeho výhody (nemusely se strhnout statky a domy v místě stavby trati, ani se nemusely, na náklady dráhy, pokládat nehořlavé krytiny střech okolních usedlostí). Tunel zabránil pohybům půdy a vyřešil nesouhlas obyvatel Slavíče s dráhou, která by rozdělovala obec na dvě části. Po dostavbě v roce 1846 byl využíván k železniční dopravě do roku Provoz byl ukončen po dostavbě druhého viaduktu u Jezernice, na který byla převedena 2. kolej žel. tratě Lipník nad Bečvou- Bohumín. Tunel pak sloužil např. i jako sklad brambor. Vede přes něj i trasa jedné místní cyklistické akce. V současnosti jde o veřejnosti přístupnou, státem chráněnou, technickou památku. Oba portály byly nedávno opraveny, stejně jako vnitřní klenba. Tunel se dá celý pěšky projít. Legenda o tom, že se tunel stavěl na přání císaře Ferdinanda, jenom proto, aby na trati z Wídně do Krakowa byl nějaký tunel je opravdu pouze ústně šířenou fámou, kterou lze vyvrátit díky dokumentaci ke stavbě tunelu, uložené v brněnském archívu. Informace v článku i v diskusi jsem čerpal z: Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: Lipník nad Bečvou - náměstí T. G. Masaryka Náměstí 49 31'37.35"N 17 35'10.28"E Tvoří centrum městské památkové rezervace. Jeho zvláštností je, že nemá čtvercový nebo obdélníkový tvar, ale vytváří tvar L. Původně bylo čtvercové, ale dodatečně byla část zastavěna domovním blokem s radnicí. Domy po obvodu náměstí mají dodnes z velké části zachovalá podloubí. Nacházejí se zde dvě kašny, jedna se sochou sv. Floriána a druhá se sochou sv. Jana Nepomuckého. Náměstí pak doninuje mariánský sloup. Nejnovějším prvkem náměstí je pak kovaná plastika s názvem Tilia. Dění na náměstí trvale snímá webkamera. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Turistická mapa KČT 1: č.60 Moravská brána a Oderské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Hrad Lukov - rozcestí Rozcestí 49 18'10.84"N 17 44'28.54"E Rozcestník se nachází přímo na hradě Lukově, lépe řečeno v tzv. Dolním hradě, na mohutném stromě před hradním mostem vedoucím na Horní hrad (to je ta pravá zřícenina). Vede odsud červená značka do Štípy a Zlína, opačným směrem pak přes Držkovou na Tesák. Současně tudy vede zeleně značená Naučná stezka Lukov po předhůří Hostýnských vrchů. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: Holešov - náměstí E. Beneše Náměstí 49 19'56.35"N 17 34'44.47"E Město Holešov se svými téměř 12 tisíci obyvateli nepatří mezi největší sídla Zlínského kraje, ale významem některých svých památek předčí i ta daleko lidnatější. My se ale nyní nebudeme věnovat žádné z nich, ale podíváme se na to, co dělá město městem - na jeho "hlavní" náměstí. To holešovské se nachází v samotném historickém jádru a jeho tvar je skoro nepopsatelný: od kruhového objezdu před zámkem a Palackého ulice se nálevkovitě zužuje sz směrem, za farním kostelem dosáhne šíře obyčejné ulice a pak se rozšíří do tvaru lichoběžníka. Celkově tak jeho délka dosahuje asi 200 m, největší šíře (pokud nepočítáme to nálevkovité ústí) pak asi 60 metrů. Největší dominantou rynku není radnice, jak to bývá zvykem v jiných městech, ale mohutná stavba trojlodního barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie z roku 1708 s velmi cennou Černou kaplí, který naproti Palackého ulice jako zátka zašpuntoval začátek náměstí a brání návštěvníkovu pohledu na celkové panoráma. Kostel a jeho interiéry přitom ale patří k nejcennějším památkám města, a tak mu tu úlohu "strážce" rádi odpustíme. Hned vedle něj se nachází další zajímavost - Mariánský morový sloup. Vznikl někdy v první třetině 18. století, tedy v době, kdy procházely interiéry kostela honosnou rokokovou výzdobou, tudíž se předpokládá, že jej vytvořily ruce umělců, které se podílely na zkrášlování vnitřků chrámových lodí. Je umístěn na nízkém schodišti, které má profil trojúhelníka a je orámováno balustrádou, z nichž vystupují pískovcové sochy tří světců. Ve velmi hodnotné ukázce předních moravských kamenických mistrů poznáváme Jana Nepomuckého, světec s knihou je sv.jan Sarkander (bývalý holešovský farář)... a ta poslední zkamenělá osoba, u jejichž nohou leží pes, je svatý Roch. Vprostřed mezi nimi se k nebi tyčí na 7 metrů vysoký sloup, na němž trůní socha Panny Marie z mušlového vápence. Marii nechybí svatozář a samozřejmě není ušetřena přítomnosti obligátních poletujících andělíčků. Zbytek náměstí zdobí řady domů, mezi nimiž se nachází objekty staré až 300 let a díky poctivé práci památkářů se tu seznámíme s hezkými ukázkami původních měšťanských domů. Nejodlehlejší cíp náměstí (myšleno od Palackého ulice) je částečně pěší zónou a zdobí jej novodobá "kašna s gulou", ze které by měla jistojistě nesmírnou radost jedna z hlavních postav Švandrlíkových Černých baronů. Náměstí Edvarda Beneše je bezesporu zajímavé, ale možná, že na něj budete nahlížet ještě s větší úctou, když vám prozradím fakt, že místa, po kterých šlapete, jsou nepřetržitě osídleny už více jak 4000 let! Začalo to sídlištěm v době bronzové, pak zde vedla taková jakási "vedlejška" známé Jantarové stezky, ve středověku se místo jako osídlené vzpomíná už v listině z r Za Přemyslovců dosáhlo o necelých 200 let později na statut města, k jeho rozkvětu došlo za vlády Šternberků a potom asi nejvíc v době, kdy jej koupil pobělohorský zbohatlík - hrabě z Rottalu. Díky velkému majetku si mohl dovolit přestavět zámek a zahradu v takovém duchu, že obě skvosty pak téměř konkurovaly těm kroměřížským. A ještě dál to dotáhli jeho následovníci. kterým se podařilo z Holešova vytvořit význačné kulturní centrum. (Jedinou vadou na kráse rynku je absence restaurace, kde by se dalo najíst. Vietnamské bistro je už dávno nefunkční a v jediné osvěžovně zaženete jen žízeň, ale to druhé ne...) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Fryšták - náměstí Míru Náměstí 49 17'5.86"N 17 41'2.80"E Město Fryšták bývalo v minulosti součastí lukovského panství a to částí tak významnou, že tu už roku 1558 byla poddaným pány z Landeka zrušena robota. Stalo se tak kvůli vzrůstajícímu významu městečka. Fryšták se totiž brzy stal centrem obchodníků a velmi dobře se tu dařilo také všelijakým řemeslům - z čehož pochopitelně plynul do kapes vrchnosti daleko větší zisk, než když se poddaný vrtal na poli... Místní obyvatelé, zbaveni nepříjemností lopoty na panském, se tak mohli v klidu věnovat svobodnému podnikání a tomu, kdo co uměl. Netrvalo to ani tak dlouho a fryštácký rynek byl obestavěn honosnějšími domy původních zbohatlíků z tehdy ještě z tradičního staviva - ze dřeva. Plameny ničivého požáru si v roce 1841 bohužel právě na tomto materiálu "pochutnaly" tak, že vyhořela většina městských domů a tak bylo centrum městečka v následujících letech zcela přestavěno. Jako materiálu bylo použito přece už jenom trvanlivějšího kamene. Ještě v době vrcholného socialismu se fryštácké náměstí mohlo cizímu návštěvníkovi pochlubit akorát tak nevzhlednými šedivými a žlutými budovami s oprýskanými fasádami a nebylo zde nic, co by obzvlášť zaujalo oko turisty. Naštěstí se od "sametové" revoluce všechno změnilo. Domy okolo náměstí dostaly nové fasády, některé prošly rekonstrukcí a plocha náměstí? Ta přede spokojeností nad novou dlažbou jako kočka domácí... Náměstí Míru má rozlohu asi 80 x 80 m, jeho plocha je ale rozčleněna na několik částí, takže se zdá návštěvníkovi menší. Tak jak bývá v našich městech bohužel stále ještě zvykem, tak i tady prochází centrem po spodním okraji náměstí hlavní silniční tah. Téměř polovinu náměstí pak zabírá busové nádraží a parkoviště pro auta - (fotit přes ně historické památky je úkolem nadlidským a někdy to ani nejde) - zbylou část zdobí menší parčík. Z doby baroka se nám na náměstí zachovala socha svatého Jana z Nepomuku. Nejstarším zachovalým domem na rynku je Hrubá hospoda, která i v dnešní době dělá čest svému jménu a dá se zde i dobře najíst. Tento původně měšťanský dům pochází ze 17. století. Nejhezčími domy na náměstí jsou: secesní dům vedle Hrubé hospody, jehož fasádu zdobí reliéf T. G. Masaryka, vzorně opravená budova radnice z r.1900 na západní straně náměstí a v severním cípu náměstí stojící budova školy z r. 1890, vystavěná v historizujícím slohu. Ostatní budovy jsou mladšího data a také různé architektonické úrovně - vedle moderního Penzionu pro mobilní seniory - (určen nejspíš jen pro důchodce s vlastním mobilním telefonem), tu stojí moc krásný paskvil obchodního domu Jednota. Ten byl "moderní" pouze v době, kdy náš prezident Husák při častých bratrských návštěvách radostně skákal do náruče a pln lásky objímal svůj sovětský protějšek - Brežněva - a tuto jejich "opičí lásku" nám neustále předhazoval na odiv jeden ze dvou programů československé TV... Nejvyšší dominantou fryštáckého centra je věž kostela sv.mikuláše, ale ten již leží mimo plochu náměstí. (Na vlastním náměstí a v jeho bezprostředním okolí se samozřejmě setkáme s dalšími zajímavými stavbami, já se omlouvám za velmi "skromnou" Fotopřílohu, neboť jsem se ve Fryštáku na náměstí ocitl pozdě odpoledne a kvůli přímému protisvětle se další snímky nedaly pořídit...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Přerov Horní náměstí, hradby a zámek (Horní Město) Náměstí 49 27'20.09"N 17 27'5.47"E Téměř padesátitisícové město Přerov, ležící na řece Bečvě v Olomouckém kraji, bývá mnohými vnímáno převážně jako město nevábné, nezajímavé, silně průmyslové a zcela neprůjezdné. Setkal jsem se i s názorem a zřejmě nepříliš nadsazeným že cesta z Prahy do Přerova trvá přibližně stejně dlouho, jako samotný následný průjezd městem. Přes úvodní konstatování však lze připustit, že i Přerov má turistům co nabídnout. Koneckonců se jedná o město historické, protože raně středověké hradiště zde pravděpodobně stálo již na počátku 11. století a první písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1131, kdy je zdejší kostel jmenován v jedné z listin olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Historické jádro města tzv. Horní Město je navíc od roku 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou. A právě hlavní částí historického centra Přerova je Horní náměstí, které bylo tuším, že v roce 2010 vyhlášeno za nejkrásnější náměstí na Moravě. Za pozornost zde stojí zejména měšťanské domy, jejichž jádra pamatují 15. století a zámek s věží románského původu, ve kterém je umístěno Muzeum J. A. Komenského. Těsně pod náměstím se navíc nachází městské opevnění s deseti baštami a fortnou. Hradby s náměstím spojuje nejužší ulička Přerova. Z více než 60 nemovitých kulturních památek na katastrálním území města Přerova jich na Horním náměstí najdete přibližně dvacet. Kromě zámku a komplexu hradeb je za nejcennější objekt považován tzv. Korvínský dům se zachovalým renesančním Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14

15 portálem, pocházejícím z roku V centru náměstí, na kterém se konají rovněž nejrůznější kulturně- společenské akce, se tyčí pomník přerovského rodáka Jana Blahoslava s Biblí Kralickou, pocházející z dílny známého sochaře Františka Bílka a z roku Za pozornost stojí také barokní socha sv. Rocha z roku Dominantou Horního náměstí však bezesporu zůstává zrekonstruovaný žerotínský zámek, na jehož podobě se podepsaly snad všechny stavební slohy. Stále ale zřejmě vítězí renesance. Majiteli původně gotického hradu se však na konci 15. století stali nejprve Pernštejnové a až na přelomu 16. a 17. století je vystřídali již zmínění Žerotínové, konkrétně Karel starší. Ten má také na triku přestavbu hradu na renesanční zámek. Větší stavební úpravy a to v interiérech i exteriérech zámku pak provedli až v I. polovině 19. století Antonín hrabě Magnis a jeho syn Vilém. Již na konci téhož století však zámek přestal sloužit k obytným účelům, po vzniku samostatného Československa se pak stal majetkem města Přerov. A právě město sem umístilo expozice a depozitáře Komenského muzea. Stalo se tak na počátku 30. let minulého století. Součástí zámeckého areálu zůstává také zajímavá zámecká kaple sv. Jiří. Na závěr ještě drobná rekapitulace. Mezi přerovskými kulturními památkami najdeme na Horním náměstí například 12 měšťanských domů, pocházejících z období 15. a 16. století. Jejich současná podoba je dána úpravami ve století 18. a 19. Krásná podloubí nechybí, i když je zajímavé, že velmi uctívané domy čp. 31 (Korvínský dům) a čp. 33 podloubí nemají. Za pozornost stojí také budova bývalá radnice, která vznikla po odkoupení měšťanského domu v roce Původní stavba však byla zničena požárem v roce 1749 a následně obnovena roku Její součásná podoba odpovídá úpravám z roku Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: Lukov - rozcestí v obci u domova důchodců Rozcestí 49 17'24.29"N 17 43'46.85"E Rozcestník v obci Lukov u zastávky Lukov, domov důchodců (je to první autobusová zastávka za ZOO Lešná) Vede odtud ČTZ přes Štípu do Zlína, opačným směrem pak k hradu Lukov (necelé 2 km přímo do kopce, převýšení 190 m) a dále do Držkové a na Tesák. Začíná zde také ŽTZ vedoucí k Naučné stezce Lukov a pokračuje na horní konec Rusavy (Ráztoka-most) a na hřeben Hostýnských vrchů k vyhlídce Pardus, kde končí. Z vyhlídky pardus pak můžeme po ČTZ pokračovat k hradu Obřany a přes Chvalčov až na Hostýn (od Obřan jdeme po trase NS Hostýnské vrchy) Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: Císařská cesta Rozcestí 49 22'58.44"N 17 41'46.07"E Rozcestí lesních cest na úpatí Svatého Hostýna. Červená, modrá a žlutá značka vedoucí od Bystřice pod Hostýnem - Lázní se zde rozděluje. Červená s modrou spolu ještě 500m pokračují na rozcestí Pod Vodní kaplí kde červená uhýbá na Hostýn, zatímco modrá pokračuje k rozcestí Pod valy a na Skalný. Žlutá zde odbočuje k hotelu do osady Říka. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Kříž Hvozdná smírčí kříž 49 15'24.84"N 17 45'24.12"E Obec Hvozdná, nacházející se v těsné blízkosti krajského i okresního města Zlín, sice získala pro svých dvanáct stovek obyvatel v roce 2010 titul Vesnice Zlínského kraje, ale žádnou mimořádnou sbírkou historických památek se pochlubit nemůže. Přitom poprvé se Hvozdná písemně připomíná v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 15

16 roce 1446, ale předpokládá se, že její dějiny jsou ještě o nějaký ten rok delší a bohatší. Jednu zajímavou, a na Zlínsku ne až tak častou, památku zde však přesto najdeme, i když se už jedná jen o její - byť většinové torzo. Touto památkou je smírčí kříž z jemného pískovce. Kamenný smírčí kříž ve Hvozdné byl popsán již koncem 19. století. Jedná se o kříž mohutný, a na tomto konstatování nic nemění ani fakt, že kříži byla uražena hlava (která by snad měla být uložena na zdejším obecním úřadu) a zachoval se nám tedy pouze ve tvaru písmene T. Oficiální údaje o jeho rozměrech se částečně liší. Jeho šířka je vždy uváděna +/- shodně, tedy kolem 120 centimetrů a údaje o tloušťce se pohybují v rozmezí 22 až 26 cm. Největší rozdíly jsou v uváděné výšce kříže. Rozpětí 78 až 92 cm je zbytečně velké, ale bylo zřejmě způsobeno tím, jak moc byl kříž v době měření zapadnutý v okolním terénu. Kříž v současné době stojí na křižovatce před domem s pečovatelskou službou Vyhlídka, tedy na místě, kterému se říká Na Osmeku. Na toto místo byl kříž, často spojovaný s cyrilometodějskou tradicí, umístěn až druhotně. Původně byl prý zabořen v zemi při cestě a hlava mu byla uražena projíždějícími povozy. K dalšímu poškození údajně došlo při terénních úpravách v okolí hostince, ale protože byl kříž považovaný za nezajímavý, nikomu to zřejmě nevadilo. Vedle kříže se nachází další kamenný artefakt. Z tabulky na něm se dozvíme, že pečovatelský dům byl původně prodejním střediskem, které si místní občané vybudovali v rámci akce Z na počest 30. výročí osvobození naší vlasti sovětskou armádou. Žádná pověst o vraždách a hektolitrech krve se k tomuto kříži neváže. Říká se však, že kříž stával coby cyrilometodějský před dnes již neexistujícím kostelem a býval oblíbenou zastávkou poutníků, kteří mířili do nedaleké Štípy. Naopak jisté je to, že mezi naše kulturní památky byl kamenný smírčí kříž ve Hvozdné zařazen již v roce Závěrem tohoto článku bych ještě rád poděkoval Frantovi, který mi smírčí kříž ve Hvozdné jako mé oblíbené téma přenechal ke zpracování. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 16