Provozní řád pro středisko živočišné výroby Radostín nad Oslavou. Provozní řád

Transkript

1 Provozní řád stacionárního zdroje dle 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění název zdroje: středisko živočišné výroby Radostín nad Oslavou provozovatel: ZERAS a.s Radostín nad Oslavou Radostín nad Oslavou IČO: Listopad

2 NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU příloha č. 12 k vyhlášce č. 415 /2012 Sb., 1. Identifikace stacionárního zdroje (stacionárních zdrojů) a provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, provozovatele, případně majitele stacionárního zdroje. 2. Podrobný popis stacionárního zdroje a dále popis technologií ke snižování emisí a jejich funkce. Číslování stacionárního zdroje je shodné s provozní evidencí stacionárního zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele. 3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie. 4. Vstupy do technologie - zpracovávané suroviny, paliva a odpady tepelně zpracovávané ve stacionárním zdroji. 5. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích se vstupními surovinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu technologií ke snižování emisí nebo dalších operací sloužících ke snižování emisí). * ) 6. Výstupy z technologie - znečišťující látky a jejich vlastnosti, množství a způsob zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší. 7. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, ph). V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. 8. Popis měřícího místa pro jednorázové měření emisí. 9. Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu. 10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování. 11. Aktuální spojení** } na příslušný orgán ochrany ovzduší, způsob podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích. 12. Způsob předcházení haváriím a poruchám; opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a poruch a uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdroje. ** ) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky, poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování emisí nebo měřicích přístrojů, 2

3 během kterých může koncentrace znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů. 13. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce. Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny. 14. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu. 15. Termíny kontrol, revizí a údržby technologických zařízení sloužících ke snižování emisí. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob. * ) 16. Definice poruch a havárií s dopadem na vnější ovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionární zdroje a podmínky odstavení stacionárního zdroje z provozu. * ) 17. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů. 18. Výjimečné situace - odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách, najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje. * ) 19. Provozovatel chovu hospodářských zvířat dále uvede a) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat, b) způsob odvádění amoniaku do ovzduší, c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí Stanovení kategorie a uplatnění snižujících technologií u zemědělských zdrojů" pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do ovzduší, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku, d) další související technickoorganizační opatření. 20. Provozovatel stacionárního zdroje vypouštějící fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, nebo provozovatel stacionárního zdroje, jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka, vykládka a skladování prašných materiálů uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. 21. Provozovatel stacionárního zdroje emitujícího znečišťující látky obtěžující zápachem, zejména kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílohy č. 2 k zákonu, uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení emisí těchto látek 22. Podpis provozovatele nebo v případě právnické osoby jejího statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby. Popisovaný zdroj znečištění (areál chovu skotu) se svým charakterem částečně liší od klasického zdroje znečištění a nelze na něj uplatnit všechny body provozního řádu. 3

4 1. Identifikace stacionárního zdroje (stacionárních zdrojů) a provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, provozovatele, případně majitele stacionárního zdroje. a. Název zdroje: středisko živočišné výroby Radostín nad Oslavou b. Umístění zdroje : č. parcely 253/1, 192/2, 303/1, 200/2, 228, 419, 420, 435, 385, 543/36, 543/49, 543/38, 543/41, 543/22, 543/46, 543/51, 543/39, v k.ú Radostín nad Oslavou c. Obec : Radostín nad Oslavou Obecní úřad : Radostín nad Oslavou Obec s rozšířenou působností : Žďár nad Sázavou Kraj : Vysočina d. Provozovatel: ZERAS a.s Radostín nad Oslavou Radostín nad Oslavou Statutární zástupce: Předseda představenstva : Místopředseda představenstva: ing. Jan Říha : zerasas@seznam.cz Ing. Jaroslav Dvořák : dvořák@zeras.cz 2. Podrobný popis stacionárního zdroje a dále popis technologií ke snižování emisí a jejich funkce. Číslování stacionárního zdroje je shodné s provozní evidencí stacionárního zdroje a v jednoznačné návaznosti na platné provozní a technologické předpisy provozovatele 4

5 Umístění a popis: Středisko živočišné výroby Radostín nad Oslavou se nachází severovýchodně od obce Radostín nad Oslavou, na kterou bezprostředně navazuje. Část hranice areálu běží souběžně se silnicí 354, která je spojnicí okresního města Žďár nad Sázavou s dálnicí D 1. Celý zemědělský areál se nachází v k.ú. Radostín nad Oslavou. Ve středisku je soustředěna prakticky veškerá zemědělská činnost, tj rostlinná výroba, živočišná výroba, část mechanizace, dílen a pomocných provozů. Středisko živočišné výroby bylo postupně rekonstruováno a rekonstrukce se dotkla všech stájí pro chov jalovic, telat a dojnic. Technologie ustájení je řešena tak, aby byla stejná pro všechny kategorie. Tento systém zajišťuje bezproblémový přechod zvířat z jednotlivých stájí do druhých. Zaměření živočišné výroby na produkci mléka si vyžádalo výstavbu nových ustájovacích kapacit pro dojnice. Snahou bylo vytvořit optimální podmínky pro dojnice, což bylo dosaženo vybudováním nových produkčních pavilonů s centrální dojírnou. Součástí této výstavby bylo i vybudování skladovacích kapacit pro kejdu z nově postavených stájí. V návaznosti na zajištění dostatečné krmivové základny byly vystavěny i nové silážní žlaby. Ty jsou kryté a snižují tak riziko odtoku silážních šťáv na minimum. Stáj, druh zvířat a projektovaná kapacita Členění areálu na jednotlivé stáje a jejich kapacita Stáj č. St.p.č. Stáj Kapacita stáje [ks] Průměrná Hmotnost [kg] Kapacita stáje [DJ] /1 Teletník - rostlinná výživa /0, /2 OMD /0, /1 Dojnice /1,14 136, /2 OMD /0, Teletník - rostlinná výživa /0,28 33, ,420 Teletník +venkovní individuální boxy - VIB mléčná výživa /0,15 32, Dojnice nová stáj /1, Dojnice nová stáj / ,6 Celkem 1578,4 Jednotlivé kategorie skotu jsou přepočteny dle průměrné hmotnosti na DJ. DJ je jednotka, která umožňuje přepočet různých druhu zvířat na jednotnou konstantu.(1 DJ = 500kg hmotnosti). 5

6 Podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů: 1. Teletník č.1 Původní zděná budova byla určena jako sklad sena. Celá byla zrekonstruována a přizpůsobena novým požadavkům na welfare zvířat. Bylo přistavěno venkovní krmiště s krmným stolem. Prostor krmiště je přístupný otevřenými bočními průchody. Celý prostor je zastřešen a chrání tak krmnou dávku a zvířata před nepřízní počasí. Ustájovací prostor je rozdělen kovovými zábranami na dva kotce. Technologie chovu jalovic je na hluboké podestýlce. Krmení - je prováděno 2x denně na krmný stůl z. Krmení probíhá za pomoci krmného vozu, který umožňuje krmení TMR (směsnou krmnou dávkou obsahující siláž, senáž, jadrné krmivo). Napájení - zvířata mají celodenní přístup k napájecím žlabům s nezávadnou pitnou vodou z vlastního vodovodního řádu. Tyto napájecí žlaby jsou vyhřívané a jsou umístěné v průchodech do krmiště. Počet napájecích žlabů je dimenzován tak, aby splnil normy pro napájení zvířat. Větrání - stáj je přirozeně větrána otvory v bočních stěnách a okny s protiprůvanovými sítěmi. Štíty stáje jsou tvořeny z dřevěných latěk sestavených tak, že tvoří rošt, který umožňuje intenzivní větrání i při zavřených vratech. Pro dostatečné větrání v letních měsících se využívají i čelní vstupní a koncová vrata, která jsou stále otevřená. Vytápění - ve stáji není instalováno. Osvětlení - ve stáji je řešeno pouze přirozeným osvětlením. Ustájení - ustájení zvířat je ve skupinovém kotci s hlubokou podestýlkou. Příčně je stáj rozdělena na dva kotce, každý pro 50 ks jalovic o průměrné hmotnosti 280 kg Odkliz hnoje technologie ustájení jalovic v této stáji je řešena jako hluboká podestýlka. Do stáje se pravidelně přistýlá a po naplnění lehacích prostor je hnůj odvážen na polní skládky v pravidelných intervalech 1-2 měsíce. 2. odchovna mladého dobytka č.2 Stáj pro odchov jalovic (OMD) vznikla rekonstrukcí stáje K 96. Systém ustájení je řešen jako lehací boxy. Středem stáje vede hnojná chodba, která je pravidelně vyhrnována. Na každé straně stáje je řada boxů. V této stáji je ustájeno 200 ks jalovic ve stáří měsíců. Stáj má přistavené venkovní krmiště, které je zastřešeno a chrání zvířata proti nepřízni počasí. Krmení - je prováděno 2x denně na krmný stůl. Krmení probíhá za pomoci krmného vozu, který umožňuje krmení TMR (směsnou krmnou dávkou obsahující siláž, senáž, jadrné krmivo). Napájení - zvířata mají celodenní přístup k napájecím žlabům s nezávadnou pitnou vodou z vlastního vodovodního řádu. Tyto napájecí žlaby jsou vyhřívané a jsou umístěné v průchodech do krmiště. Počet napájecích žlabů je dimenzován tak, aby splnil normy pro napájení zvířat. Větrání - stáj je přirozeně větrána otvory v bočních stěnách a okny, ve kterých jsou umístěny protiprůvanové sítě. Pro dostatečné větrání se využívají i čelní vstupní a koncová vrata. Vytápění - ve stáji není instalováno. Osvětlení je řešeno úspornými zářivkami. 6

7 Ustájení - ustájení zvířat je v lehacích boxech umístěných proti sobě. Počet míst na každé straně je 100 ks. Lehací boxy jsou pravidelně přistýlány. Projektovaná kapacita stáje představuje 200 ks. Odkliz hnoje je zajišťován traktorem s radlicí. Hnůj se vyhrnuje do centrálního hnojiště 2x denně. 3. stáj pro dojnice č.3 Stáj byla rekonstruována v roce 2004 ze stáje, která sloužila pro výkrm býků. Stáj je podélně rozdělena krmnou chodbou na dvě poloviny. Krmná chodba umožňuje krmení na obě strany. V každé polovině stáje je umístěna řada boxového ustájení. Kapacita ustájení je 120 ks krav. Krmení - je prováděno 2x denně ve venkovním krmišti. Krmení probíhá za pomoci krmného vozu, který umožňuje krmení býků TMR (směsnou krmnou dávkou obsahující siláž, senáž, jadrné krmivo). Napájení - zvířata mají celodenní přístup k napájecím žlabům s nezávadnou pitnou vodou z vodovodního řádu. Ta je do stáje přiváděná z vlastních studní. Napájecí žlaby jsou z nerezu a mají vlastní temperaci, aby v zimě nezamrzaly. Větrání - je řešeno jako přirozené. Bočními otvory, které vznikly zvětšením prostoru po oknech, proudí vzduch do stáje. Odvod vzduchu je uskutečněn hřebenovou štěrbinou. V otvorech na bocích stáje jsou umístěny protiprůvanové sítě. Pro dostatečné větrání se využívají i čelní vstupní a koncová vrata. Vytápění - ve stáji není instalováno. Osvětlení je řešeno úspornými zářivkami. Ustájení - ustájení zvířat je v přistýlaných lehacích boxech. Jako stelivo se používá sláma. Přistýlání je podle potřeby a stavu lehacích boxů. Odkliz hnoje Hnůj se vyhrnuje pravidelně traktorem s radlicí na hnojiště, které je umístěno vedle stáje. Četnost vyhrnování krmiště a hnojné chodby je 2x denně. 4. odchovna mladého dobytka č.4 Jedná se o rekonstruovaný objekt kravína k 174, který byl půdorysně zachován. Krmná chodba zůstala zachována ve středu stáje a nadále slouží ke krmení. Původní vazné stání je předěláno na lehací boxové ustájení. Lehací boxy jsou pravidelně přistýlány. Součástí stáje pro ustájení jalovic jsou i bočních skladovacích prostor na seno a slámu, které byly předělány v rámci rekonstrukce na ustájení s hlubokou podestýlkou. Krmení - je prováděno 2x denně na krmný stůl. Krmení probíhá za pomoci krmného vozu, který umožňuje krmení TMR (směsnou krmnou dávkou obsahující siláž, senáž, jadrné krmivo). Napájení - k napájení zvířat slouží temperované, nerezové žlaby. Nezávadná pitná voda je do stáje přiváděna z vlastního zdroje. Systém napájecích žlabů umožňuje bezproblémové napájení zvířat během celého dne. Větrání - je řešeno jako přirozené. Bočními otvory, které vznikly zvětšením prostoru po oknech, proudí vzduch do stáje. Ze stáje je odváděn hřebenovou štěrbinou. V otvorech na 7

8 bocích stáje jsou umístěny protiprůvanové sítě. Pro dostatečné větrání se využívají i čelní vstupní a koncová vrata. Vytápění - ve stáji není žádný systém vytápění Osvětlení - je řešeno úspornými zářivkami. Ustájení - ustájení zvířat v rekonstruované stáji je v lehacích boxech. Ty jsou pravidelně přistýlány. Rekonstruovaná část ze skladovacích prostor je řešena jako hluboká podestýlka s přistýláním. Jako stelivo v obou případech slouží sláma. Odkliz hnoje - hnůj ze stáje s lehacími boxy je pravidelně, 2x denně, vyhrnován traktorem s radlicí do centrálního hnojiště. Hluboká podestýlka je vyvážena dle potřeby. 5. teletník č.5 Jedná se o starou budovu teletníku, která je určena ke zrušení. Dočasně jsou zde umístěna telata na rostlinné výživě do váhy 300kg. Kapacita stáje je 120 ks. Jedná se o klasickou stáj, s vysokým podílem ruční práce. Zvířata jsou umístěna v 6 kotcích s hlubokou podestýlkou. Krmení - je prováděno 2x denně. Krmení do žlabů je dopravováno ručně za pomoci bantamového vozíku. Napájení - k napájení zvířat slouží miskové napáječky. Nezávadná pitná voda je do stáje přiváděna z vlastního zdroje. Větrání - je řešeno jako přirozené. Vzduch je do stáje přiváděn bočními okny. Ta jsou opatřena protiprůvanovými sítěmi. Vytápění - ve stáji není žádný systém vytápění Osvětlení - je řešeno úspornými zářivkami. Ustájení - ustájení zvířat je řešeno jako skupinové, kotcové na hluboké podestýlce. V 6 kotcích je ustájeno 120 ks jaloviček do váhy 300 kg. Přistýlání slámou je určeno kvalitou hluboké podestýlky. Odkliz hnoje - Hnůj z hluboké podestýlky je vyvážen v pravidelných intervalech dle stavu podestýlky. 6. nový teletník mléčná výživa č.6 Moderní stavba teletníku postavená dle nejnovějších vědeckých poznatků. Je tvořena dvěma pavilony, které jsou zrcadlově postaveny proti sobě. Stáj je postavena jako otevřený přístřešek, jehož stěny jsou tvořeny, v případě nepříznivého počasí, zatahovatelnou plástovou plachtou. Systém zatahování plachty je řízem malou meteorologickou stanicí. Ustájení je skupinové, kotcové na hluboké podestýlce. Krmení - protože se jedná o telata mléčné výživy, je pro napájení telat použito 2 ks automatů zn. URBAN -20. Ty umožňují přesné dávkování mléka dle nastaveného programu. Současně je telatům podáván startér, jenž je do krmných misek dopravován potrubním dopravníkem. Napájení - k napájení zvířat slouží napáječky. Nezávadná pitná voda je do stáje přiváděna z vlastního zdroje. 8

9 Větrání - je řešeno jako přirozené. Po stažení plastové zástěny jsou telata chráněna pouze střechou proti dešti. Tento systém ustájení umožňuje navodit přirozený pobyt zvířat v přírodě. Vytápění - ve stáji není žádný systém vytápění Osvětlení - je řešeno pouze denním světlem. Ustájení - ustájení zvířat je v kotcích na hluboké podestýlce. Jako nastýlací materiál je použita sláma. Odkliz hnoje - hnůj z hluboké podestýlky je vyvážen v pravidelných intervalech, dle stavu podestýlky. 7. nová stáj pro dojnice I. č.7 Jedná se o nově postavenou stáj pro dojnice, která byly postavena v roce Rozměry stáje jsou 112 x 33 m. Stáj je řešena jako průjezdná středem stáje a s lehacími boxy po obou stranách. Celý systém je řešen jako ustájení s produkcí kejdy. Kejda je vyhrnována do sběrného kanálku. Průjezdná chodba slouží zároveň i jako krmná. Kapacita stáje je 412 ks krav v laktaci. Lehací boxy jsou přistýlány dle potřeby řezanou slámou. Střecha je ve třech řadách pravidelně prosvětlena průhlednými laminátovými šablonami. Boční zdi jsou do výše 70 cm a ochranu proti nepřízni počasí zajištuje stahovací plastová plachta s protiprůvanovými sítěmi. Krmení - je prováděno 2x denně na krmný stůl. Krmení probíhá za pomoci krmného vozu, který umožňuje krmení TMR (směsnou krmnou dávkou obsahující siláž, senáž, jadrné krmivo). Napájení - k napájení zvířat slouží temperované, nerezové žlaby. Nezávadná pitná voda je do stáje přiváděna z vlastního zdroje. Systém napájecích žlabů umožňuje bezproblémové napájení zvířat během celého dne. Větrání - je řešeno jako přirozené. Boky stáje, které jsou otevřené, proudí vzduch do vnitřního prostoru. Ze stáje je vzduch odváděn hřebenovou štěrbinou. Při nepřízni počasí lze stěny vytvořit vytažením plastové plachty. Boční stěny jsou chráněny protiprůvanovými sítěmi. Ve stáji jsou umístěny ventilátory, které umožňují snazší pohyb vzduchu. Vytápění - ve stáji není žádný systém vytápění Osvětlení - je řešeno úspornými zářivkami. Dostatek světla poskytují i průhledné šablony ve střeše. Ustájení - ustájení zvířat v této nové stáji je v lehacích boxech. Ty jsou pravidelně přistýlány řezanou slámou 2x týdně. Odkliz kedy - kejda je ze stáje vyhrnována automatickými vyhrnovacími lopatami. Vyhrnuje se několikrát denně do sběrného kanálu, odkud stéká do sběrné jímky. Odtud je čerpadly čerpána do nových skladovacích věží na kejdu. 9

10 8. nová stáj pro dojnice II. č.8 Jedná se o stejný typ stáje i se stejnou technologií krmení, větrání a odklizu kejdy. Kapacita stáje je 378 ks dojnic. Nižší kapacita je dána 10 porodními kotci v přední části stáje. Ustájená zvířata jsou z části ve fázi stání na sucho, část je ke konci laktace. Dojírna s mléčnicí a zázemí Dojírna je umístěna mezi stávajícími objekty stájí. Objekt je rozdělen na část dojírny s čekárnou, mléčnici a sociálním zázemím. Je řešena jako rybinová 2x16ks. Dojírna je propojena se stájemi přiháněcími uličkami. Větrání je přirozeně s přívodem vzduch bočními okny a odtahem štěrbinou v hřebenovém větrání. Teplá voda pro provoz dojírny bude zajištěna rekuperací (odběr tepla při chlazení mléka). Osvětlení bude přirozené denní i umělé. 9. jímky na kejdu. č.9,10 Dvě jímky na kejdu jsou umístěné za novými pavilony pro dojnice. Jedná se o železobetonové věže z monolitického betonu systému Wolf. Každá jímka má kapacitu 7000m 3. Jsou určeny pro skladování kejdy z provozu pro dojnice stáje I +II. Kejda je do jímek dopravována pomocí čerpadel z přečerpávací jímky. U jímky jsou vybudována výdejní místa pro plnění dopravních prostředků na odvoz kejdy. 10. silážní žlaby I VI č. 11 Jedná se o komplex 6 silážních žlabů, který je situován vedle pavilonu dojnic II. Velikost jednotlivých silážních žlabů je 44 x 16 m. Celková délka je 103m. Kapacita každého žlabu je 2100 m 3 siláže o sušině 28%. Žlaby jsou betonové, podélné stěny jsou provedeny stejným konstrukčním systémem z profilu A s bočními panely. Silážní šťávy jsou svedeny do jímky silážních šťáv systémem kanálků v profilu A. 11. silážní žlab u bočního vjezdu č.12 Betonový senážní žlab je umístěn u bočního vjezdu do areálu. Je betonové konstrukce a rozměry jsou 50 x 14 x 3m. Celková kapacita představuje 2100m nové silážní žlaby zastřešené. I III. č. 13 Jedná se o objekt nepravidelného tvaru, který je složen ze tří pravidelných obdélníků komor žlabů. Každá komora žlabu je samostatná, se samostatným vstupem a zadním čelem. Délka každé komory je jiná a jejich délka je přizpůsobena svažitosti terénu. Žlaby jsou z jižní strany uzavřené čelem žlabu a ze severní strany otevřené nájezdem do žlabu. Objekt je jednopodlažní, zastřešený. Stěny žlabu jsou vysoké 4,8 m nad horní hranou základové desky a jsou železobetonové, monolitické z vodonepropustného stavebního betonu. Podlaha každé komory je vyspádovaná příčně k levé stěně a podélně k manipulační ploše. Manipulační plocha je provedena v podobě živičné plochy v kvalitě silničního provedení. Jímka na senážní a silážní šťávy je řešena jako železobetonová monolitická konstrukce z vodonepropostného betonu, vnitřní plochy jímky jsou sekundárně chráněné proti průsakům a agresivnímu prostředí speciálními nátěry na betonové povrchy. U jímky je umístěna šachta kontrolního systému. Skladovací kapacita jednotlivých žlabů je 4820 m 3, 3823m m 3. 10

11 Číslo stacionárního zdroje dle provozní evidence (IČP) CZ Situační plánek střediska živočišné výroby 9. jímky na kejdu 11. sil.žlab 7. stáj pro dojnice 8. stáj pro dojnice + dojírna 12. sil.žlaby zastřešené 10. sil žlaby I-VI 6. nový teletník +VIB 5. teletník 4. OMD 3. stáj pro dojnice 2. OMD 1. teletník 3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie. V areálu se nenachází další spalovací stacionární zdroj znečištění. 4. Vstupy do technologie - zpracovávané suroviny, paliva a odpady tepelně zpracovávané ve stacionárním zdroji. Protože se jedná o chov hospodářských zvířat jsou zpracovanými surovinami vlastní objemná krmiva - siláž, senáž, jadrné krmivo. Dalším vstupem do technologického procesu je pitná voda z vlastních zdrojů. Pro přistýlání v slouží vlastní sklizená sláma. 11

12 5. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích se vstupními surovinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu technologií ke snižování emisí nebo dalších operací sloužících ke snižování emisí). * ) Základní a jedinou vstupní surovinou jsou vlastní objemná krmiva (siláž, senáž, jadrné krmivo). Technologická operace krmení - Pro krmení všech kategorií skotu se používá tzv. TRM(směsná krmná dávka), složená z uvedených krmiv, která jsou pomocí míchacího krmného vozu promíchána. Takto namíchaná krmná směs je 2x denně krmena. Poměr jednotlivých vstupních surovin pro jednotlivé kategorie skotu telat jalovic a dojnic je dán požadavkem na jejich růst a u dojnic jejich užitkovostí a stádiem laktace. Krmení telat v mléčné výživě je za pomocí krmných automatů. Telata ve VIB jsou krmena mlékem do napájecích věder. Technologická operace stlaní přistýlání v jednotlivých stájí s lehacím boxovým ustájením probíhá dle potřeby. Ve stájích s hlubokou podestýlkou se přistýlání řídí stavem hluboké podestýlky. Přehled systému krmení technologických operací se vstupními surovinami Č. stáje kategorie technologických operací se vstupními surovinami krmení 1 Teletník - rostlinná výživa TRM + voda z napáječek + přistýlání 2 OMD 3 Dojnice 4 OMD 5 Teletník - rostlinná výživa 6 Teletník +venkovní individuální boxy - VIB mléčná výživa TRM + voda z napáječek + přistýlání TRM + voda z napáječek + přistýlání TRM + voda z napáječek + přistýlání TMR ručně + voda z napáječek + přistýlání Teletník krmné automaty VIB ruční krmení - mlékem 7 Dojnice nová stáj TRM + voda z napáječek + přistýlání +napájení 8 Dojnice nová stáj TRM + voda z napáječek + přistýlání +napájení 12

13 6. Výstupy z technologie - znečišťující látky a jejich vlastnosti, množství a způsob zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší. Výstupem z technologie je produkce NH 3. Amoniak vzniká mikrobiálním rozkladem organických zbytků, exkrementů a moči živočichů, přičemž se většinou váže ve formě amonných solí. V čistém stavu za normálních podmínek je amoniak bezbarvý plyn (teplota varu za normálních podmínek činí -33,5 C.) s typickým čpícím štiplavým zápachem. Je zásaditý. Při vdechování poškozuje sliznice. Hustotou 0,77 kg.m-3 je zhruba o polovinu lehcí než vzduch. Oxid uhličitý (C02) - Není přímou škodlivinou, proto není legislativně omezen. Avšak přispívá k tvorbě tzv. skleníkového efektu, který má za následek globální oteplování země. Pevné částice (PM) - Vznikají nejčastěji při provozu vznětových motorů. Jedná se zejména o pevný uhlík ve formě sazí. Další složkou jsou vodní páry, Z celkové stájové vlhkosti připadá 70 % na páru vydechovanou zvířaty a 30% pak na odpar z jiných zdrojů, jako například z podlah, kaliště, z napáječek, oplachování vodou a pod (Hovorka a kol., 1987). Místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárního zdroje Č. stáje kategorie Způsob odvodu znečišťujících látek 1 Teletník - rostlinná výživa Větrání bočními stěnami, roštovým štítem, vstupní vrata 2 OMD Větrání bočními stěnami, okny, vstupní vrata 3 Dojnice Bočními otvory, hřebenová štěrbina, vrata 4 OMD Bočními otvory, hřebenová štěrbina, vrata 5 Teletník - rostlinná výživa Bočními otvory, okny 6 Teletník +venkovní individuální boxy - VIB mléčná výživa Stáj bez obvodových zdí přirozené větrání 7 Dojnice nová stáj Bočními stěnami, hřebenová štěrbina, vrata + ventilátory 8 Dojnice nová stáj Bočními stěnami, hřebenová štěrbina, vrata + ventilátory 7. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku 13

14 kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, ph). V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. Současně platná legislativa zákon č.201/2012sb., 17, odst. 4 a vyhláška č. 415/2012 Sb., nepožaduje provádět u chovů hospodářských zvířat jednorázové ani kontinuální měření emisí. Z toho důvodu byly pro stanovení množství emisí amoniaku použity emisní hodnoty z metodiky k zákonu 201/2012Sb., Výpočet množství amoniaku za středisko chovu skotu Radostín nad Oslavou Č kategorie Projektovaná kapacita ks Celkový emisní faktor Celkový /stáj/hnůj/aplikace Výpočet roční e mise v kg Celková Hnůj stáj aplikace Hmotnostní tok g/hod 1 Telata r.v ,7/6,0/1,7/6, ,39 2 jalovice ,7/6,0/1,7/6, ,78 3 dojice ,5/10,0/2,5/12, ,61 4 jalovice ,7/6,0/1,7/6, ,29 5 teletník ,7/6,0/1,7/6, ,67 6 Telata ml.v ,7/6,0/1,7/6, ,78 7 Dojnice ,5/10,0/2,5/12, ,19 8 Dojnice ,5/10,0/2,5/12, ,62 celkem Celkové roční množství amoniaku za středisko živočišné výroby Radostín nad Oslavou je 36,214 t. Jedná se tedy o vyjmenovaný zdroj znečištění. Celkové množství je produkcí ve stáji tvořeno 15,196 t, 4,002 t v podestýlce a aplikací na pozemky 17,016 t. 14

15 8. Popis měřícího místa pro jednorázové měření emisí. Povinnost měřit emise se ze zákona nevztahuje na zvířata, proto není stanoveno měřící místo. 9. Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu. Hlavním zdrojem znečišťujících látek ve stájích je amoniak. Produkce jeho množství se nezvyšuje, protože při výpočtu se vychází z projektové kapacity, kterou nelze zvyšovat. Stavy zvířat ve stájích jsou stejné, nezvyšují se, spíše je oproti projektovanému množství zvířat méně. Při obsazovaní stájí se vychází z vyhlášky 208 /204Sb., Nehrozí tedy vyšší množství emisí v případě havárie. K havárii stacionárního zdroje nemůže dojít, protože systém větrání není řešen jako nucený za požití ventilátorů, ale je přirozeným způsobem. 10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování. Protože se jedná o chov hospodářských zvířat, přerušení provozu stacionárního zdroje nepřichází v úvahu. Celý proces výroby probíhá kontinuálně a nepřetržitě ( otelení odstav telete do teletníku odchov jalovice převod do produkčního pavilonu otelení odstav telete do teletníku převod do produkčního pavilonu ). 11. Aktuální spojení na příslušný orgán ochrany ovzduší, způsob podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích. Středisko živočišné výroby Radostín nad Oslavou je vyjmenovaný zdroj, který spadá do kompetence Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí. Kontakty na příslušné orgány ochrany ovzduší: Krajský úřad kraje Vysočina Žižkova 57, Jihlava

16 Obec s rozšířenou působností Městský úřad Žďár nad Sázavou ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Žižkova 227/ Žďár nad Sázavou , Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Havlíčkův Brod Odbor ochrany ovzduší Bělohradská 3304, Havlíčkův Brod Havarijní telefon: Hasičský záchranný sbor 150 Záchranná služba 155 Policie ČR 158 Odpovědná osoba: předseda představenstva: místopředseda představenstva: ing. Jan Říha ing. Jaroslav Dvořák Způsob předávání informací: Každý ze zaměstnanců, který zjistí havarijní stav, je povinen o tom informovat dostupným způsobem jednatele společnosti, nebo jiného vedoucího pracovníka, který sám kontaktuje jednatele společnosti nebo jeho zástupce. Tem zajistí informaci příslušnému orgánu ochrany ovzduší a v případě nutnosti i informaci veřejnosti. 12. Způsob předcházení haváriím a poruchám; opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a poruch a uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdroje. ** ) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky, poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů. 16

17 Na farmě je pravidelně prováděno školení pracovníků k zásadám bezpečnosti práce a pracovníci jsou seznamování s podmínkami a zásadami při chovu hospodářských zvířat. Důraz je kladen na opatření, která je nutno provézt pro zajištění dobrého větrání stáje v důsledku nepředvídaných okolností. Na farmě nejsou žádné stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad. 13. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce. Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny. U hospodářských zvířat není stanovena povinnost provádět měření emisí. 14. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu. Stáje pro chov skotu nejsou spalovací stacionární zdroj. 15. Termíny kontrol, revizí a údržby technologických zařízení sloužících ke snižování emisí. Uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob. Ve stájových objektech se nepoužívají žádná technologická zařízení ke snižování emisí. 16. Definice poruch a havárií s dopadem na vnější ovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionární zdroje a podmínky odstavení stacionárního zdroje z provozu. Stájové objekty nebudou zdrojem havárií s dopadem na vnější ovzduší. 17

18 17. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů. Spalovací stacionární zdroje se na farmě skotu nevyskytují. 18. Výjimečné situace - odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách, najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje. * ) Stájové objekty nebudou zdrojem havárií s dopadem na vnější ovzduší. 19. Provozovatel chovu hospodářských zvířat dále uvede a) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat, b) způsob odvádění amoniaku do ovzduší, c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí Stanovení kategorie a uplatnění snižujících technologií u zemědělských zdrojů" pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do ovzduší, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku, d) další související technickoorganizační opatření. a)způsob ustájení a projektovaná kapacita: jsou uvedeny v tabulce. Podrobnější informace o ustájení v kapitole 2 18

19 Č. stáje kategorie Projektovaná kapacita Technologický systém ustájení 1 Teletník - rostlinná výživa 100 Skupinový kotec na hluboké podestýlce 2 OMD Dojnice OMD Přistýlané lehací boxy Přistýlané lehací boxy Přistýlané lehací boxy + hluboká podestýlky Teletník - rostlinná výživa 120 Skupinový kotec na hluboké podestýlce 6 Teletník +venkovní individuální boxy - VIB mléčná výživa 216 Skupinový kotec na hluboké podestýlce 7 Dojnice nová stáj 378 Ustájení na kejdě -přistýlané lehací boxy 8 Dojnice nová stáj 412 Ustájení na kejdě -přistýlané lehací boxy b) způsob odvádění amoniaku ve všech stájích se jedná o klasický způsob větrání stájí za pomoci otevřených bočních stěn a otevřených vrat. Podrobný popis uveden v kapitole 2. Č. stáje kategorie Způsob odvodu znečišťujících látek 1 Teletník - rostlinná výživa Větrání bočními stěnami, roštovým štítem, vstupní vrata 2 OMD Větrání bočními stěnami, okny, vstupní vrata 3 Dojnice Bočními otvory, hřebenová štěrbina, vrata 4 OMD Bočními otvory, hřebenová štěrbina, vrata 5 Teletník - rostlinná výživa Bočními otvory, okny 6 Teletník +venkovní individuální boxy - VIB mléčná výživa Stáj bez obvodových zdí přirozené větrání 7 Dojnice nová stáj Bočními stěnami, hřebenová štěrbina, vrata + ventilátory 8 Dojnice nová stáj Bočními stěnami, hřebenová štěrbina, vrata + ventilátory 19

20 c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů příloha č. 2, tabulka č.2 Snižující technologie v chovu skotu Technologie pro snížení úrovně emisí amoniaku ve stájích chovu skotu - Drážkovaná podlaha s pravidelným odklizem kejdy minimálně 2x denně - 10% Stáj 7, 8 - Pravidelný odkliz chlévské mrvy minimálně 2x denně - 15% Stáj 2.3,4, - Systém ustájení na hluboké podestýlce - 30% Stáj 1,5,6 Technologie pro snížení úrovně emisí amoniaku z uskladnění exkrementů - Aplikace biotechnologických přípravků do kejdy - Použití přípravku APD 900 2x stáj 7,8-38% - Ponechání pevných exkrementů v klidu do vytvoření přírodní krusty - 40% Technologie pro snížení úrovně emisí amoniaku aplikaci exkrementů - Vlečené hadice na travní porosty a ornou půdu - kejda - 30% - Zapravení pluhem do 24 hodin po aplikaci na půdu - 35% 20

21 Výpočet produkce amoniaku před a po snižující technologii kategorie stáj počet ks Produkce ve stáji Uskladnění Kejda hnůj Aplikace kejdy hnoje Celkem Dojnice 7, kejda 378 ks Dojnice 8 kejda 412 ks Dojnice,3, 120 ks Výpočet NH3 kg/rok snížení o 10% o 15% o 30% Výpočet NH3 kg/rok Snížení o 38% o 40% Výpočet NH3 kg/rok snížení o 30% o 35% Snížení celkem Výpočet NH3 kg/rok Po snížení NH3 kg/rok Telata s hlub.pod. 1,5,6 436 ks Jalovice 2,4 580ks celkem rozdíl kg V důsledku uplatnění snižující technologie pro chov skotu a to jak ve stáji, při usklaďňování a aplikaci statkových hnojiv, došlo ve středisku živočišné výroby Radostín nad Oslavou k celkovému snížení o 10,108 t emisí, což představuje 35,82 % z celkového množství vyprodukovaného amoniaku (36, 214t) d) další související technickoorganizační opatření. Udržovat pořádek v areálu střediska Při manipulaci s kejdou zamezit úniku a znečištění u přečerpávacího místa Při manipulaci s hnojem zamezit znečištění komunikací Dbát na správnou funkci mechanického zařízení regulující přívod vzduchu do stájí K omezení emisí při provozu dopravních a manipulačních mechanizmů vyloučit zbytečný chod motorů naprázdno, pravidelně kontrolovat technický stav používaných vozidel, pravidelně provádět předepsané emisní kontroly 21

22 20. Provozovatel stacionárního zdroje vypouštějící fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, nebo provozovatel stacionárního zdroje, jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka, vykládka a skladování prašných materiálů uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. V rámci provozu střediska dochází k manipulaci s prašnými látkami. Jako zdroj prašnosti v areálu lze považovat především slámu, určenou jako stelivo do stájí. Ta, pokud je sklízena řezačkami na velikost 2-5 cm, představuje zdroj prašnosti. Literatura udává hodnotu 0,1% z celkového množství použitého steliva Dalším zdrojem prašnosti může být krmení. Stanovit obsah prachu v krmivech, zejména objemných, které tvoří hlavní část krmné dávky, je obtížné. Siláž, senáž mají obsah sušiny 25-35% a jsou prakticky bez prašných částic. Při způsobu krmení ve směsné krmné dávce (TMR) je výskyt prachových částic nulový. Jadrné krmivo, které lze považovat za krmivo s větším množstvím prachových části je v rámci procesu zamícháno do senáže a siláže. Za zdroj znečištění je možné považovat mobilní dopravu. Ať se jedná o pohyb motorových vozidel zajišťujících dovoz krmiva, steliva, odvoz hnoje, mléka. V době senážování a silážování větší pravděpodobnost zavlečení bláta do areálu, především v období deštů. Za znečišťující látky lze považovat především prach z komunikací a výfukové plyny z vozidel. Produkce těchto látek je velice nízká, těžko měřitelná a z pohledu ovzduší nevýznamná. Opatření: a. Dodržování provozního řádu b. Pravidelně udržovat čistotu komunikací v areálu umytím, smetením, aby se zamezilo nadměrné prašnosti v areálu. c. Dodržování podmínek zoohygieny ve stájích (mikroklima) větrání 21. Provozovatel stacionárního zdroje emitujícího znečišťující látky obtěžující zápachem, zejména kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílohy č. 2 k zákonu, uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení emisí těchto látek Na středisko živočišné výroby Radostín nad Oslavou se podle přílohy č.2 zákona 201/2012 nevztahují kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, Podle bodu 8 přílohy č.2 zákona 201/2012 patří chov skotu na tomto středisku mezi vyjmenovaný zdroj s roční produkcí amoniaku nad 5 tun. Omezení emisí pachových látek souvisí s realizací opatření k omezení emisí amoniaku a spočívá v zavedení tzv., snižujících opatření dle metodického pokynu MŽP. V našem případě došlo zavedením snižujících technologií ke snížení amoniaku o 35,82 % což představuje v absolutním množství t amoniaku. Další technická a provozní opatření: o Technologická opatření viz použitá snižující opatření kapitola 19 c 22

23 o Ke snížení produkce amoniaku se ve středisku požívají biotechnologické přípravky (APD 900 2X). o Používat dostačené množství kvalitní, suché slámy k podestýlání. o Dodržovat intenzivní provětrávání stájí. 22. Podpis provozovatele nebo v případě právnické osoby jejího statutárního zástupce nebo jím pověřené osoby. V Radostíně nad Oslavou dne 23