LEDNÍ HOKEJ A FLORBAL, SPORTY PODOBNÉ, ALE I ROZDÍLNÉ

Transkript

1 KARLOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA T LESNÉ VÝCHOVY LEDNÍ HOKEJ A FLORBAL, SPORTY PODOBNÉ, ALE I ROZDÍLNÉ ICE HOCKEY AND FLOORBALL, SPORTS SIMILIAR, BUT ALSO DIFFERENT Bakalá ská práce Praha 2011 Autor práce: Jan Vilímek Vedoucí práce: PaedDr. Ladislav Pokorný

2 Prohlá ení Prohla uji, e jsem tuto bakalá skou práci na téma Lední hokej a florbal, sporty podobné, ale i rozdílné vypracoval samostatn, za pou ití pramen, které cituji a uvádím v p ilo ené bibliografii. V Praze dne: Podpis:

3 Pod kování Cht l bych pod kovat svému vedoucímu práce PaedDr. Ladislavu Pokornému za odborné vedení a pomoc p i psaní práce a hrá m ledního hokeje a florbalu, kte í mi poskytli pomoc vypln ním dotazník.

4 Souhrn Cílem práce bakalá ské práce na téma Lední hokej a florbal, sporty podobné, ale i rozdílné je zjistit odli nosti a podobnosti mezi ledním hokejem a florbalem. Tato práce tedy zji uje d vody, je vedou lov ka pro volbu jedné z t chto sportovních her. Zji uje konkrétní podobnosti a rozdíly v obsahu hry, herních dovednostech a innostech, pot ebných pro osvojení si t chto dvou her, pravidlech, výzbroji a výstroji, v tréninku a finan ní dostupnosti. Tato práce by mohla slou it lidem, kte í pot ebují zjistit podstatné informace o ledním hokeji i florbale nebo t m, kte í cht jí tyto dva sporty porovnávat. KLÍ OVÁ SLOVA Lední hokej, florbal, obsah hry, herní dovednosti, herní innosti, výzbroj, trénink, finan ní dostupnost Summary Main purpose of this Bachelor s thesis Ice hockey and floorball, sports similiar, but also different is to determinate differences and similarities between ice hockey and floorball. This thesis investigates reasons, why someone chooses one of these sport games to play. It is searching concrete similarities and differences in game substanciality, game skills and activities necessary for playing these two games, rules, duffle, workout and financial acessability. This thesis could serve to poeple, which need to investigace essentials informations about ice hockey or floorball or to these people, who want to compare these two sports. KEY WORDS Ice hockey, floorball, game substanciality, game skills, game activities, duffle, workout, financial acessability

5 Obsah 1 ÚVOD PROBLÉM A CÍL PRÁCE TEORETICKÁ ČÁST HISTORIE Historický vznik a počáteční vývoj ledního hokeje Historický vznik a vývoj florbalu Vývoj florbalu ve světě Vývoj florbalu v ČR CHARAKTERISTIKA HRY Lední hokej Florbal DOVEDNOSTI POTŘEBNÉ PRO OSVOJENÍ SI HERNÍCH ČINNOSTÍ Dovednosti potřebné pro lední hokej Hokejové bruslení Práce s hokejovou holí a kotoučem Hra tělem Dovednosti potřebné pro florbal Běh Práce s florbalovou holí Hra tělem HRA, JEJÍ OBSAH Obsah hry lední hokej Útočné herní činnosti jednotlivce Obranné herní činnosti jednotlivce Útočné herní činnosti skupin (kombinace) Obranné herní činnosti hráčů (obranné kombinace) Útočné herní činnosti družstva (útočné herní systémy) Obranné herní činnosti družstva (obranné systémy) Hra brankáře Obsah hry florbal Útočné herní činnosti jednotlivce Obranné herní činnosti jednotlivce Útočné herní kombinace Obranné herní kombinace Útočné herní systémy... 41

6 Obranné herní systémy Hra brankaře Vybraná pravidla Pravidla ledního hokeje Hrací plocha Hrací čas Počet hráčů Výstroj a výzbroj hráčů Standardní situace Trestání přestupků proti pravidlům Správně vstřelená branka Hokejový kotouč Pravidla florbalu Hrací plocha Hrací čas Počet hráčů Výstroj a výzbroj hráčů Standardní situace Trestání přestupků proti pravidlům Správně vstřelená branka Výzbroj a výstroj hráčů Výzbroj a výstroj hráčů v poli v ledním hokeji Výzbroj a výstroj brankaře v ledním hokeji Výzbroj a výstroj hráčů v poli ve florbale Výstroj brankáře ve florbale TRÉNINKOVÝ PROCES Tréninkový proces v ledním hokeji Tělesná příprava Technická příprava Taktická příprava Psychologická příprava Roční tréninkový cyklus Tréninkový proces ve florbale HYPOTÉZY METODY A POSTUP PRÁCE VÝZKUMNÁ ČÁST POUŽITÝ VÝBĚROVÝ SOUBOR POPIS VÝZKUMU...57

7 6.3 VÝSLEDKY VÝZKUMU Intenzita, kterou se hráči věnují svému sportu Četnost věnování se danému sporu a četnost trénování Lední hokej Florbal Četnost hraní soutěžních zápasů Lední hokej Florbal Problematika tréninků Lední hokej Florbal Pořízení výstroje a výzbroje Lední hokej Florbal Členské příspěvky Lední hokej Florbal Další výdaje spojené s provozováním sportu Lední hokej Florbal Sponzorování nebo výplata Lední hokej Florbal Roční tréninkový cyklus Lední hokej Florbal Příčina, která přivedla hráče k hraní ledního hokeje či florbalu Lední hokej Florbal Hodnocení florbalu a ledního hokeje Lední hokej Florbal DISKUSE ZÁVĚRY POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY...83

8 1 Úvod Lední hokej a florbal jsou sportovní hry, ke kterým mám velmi dobrý osobní vztah. Florbalu se aktivn v nuji na úrovni výkonnostní, ale nikoli profesionální a lední hokej pro m znamená sport, na který kdyby m rodi e v mládí dali, byl bych velmi astným lov kem, zejména role branká e v ledním hokeji by byla spln ním mého snu. Téma jsem si tedy vybral, jeliko mám k n mu velmi kladný vztah, ale také proto, e v t chto dvou sportech vidím adu podobností. Mám pocit, e florbal, a koli mladý sport, za íná v poslední dob stále více nabírat do svých ad hrá e, kte í by nebýt florbalu, s velkou pravd podobností, hráli práv lední hokej, ov em z n jakých p í in se rozhodnou místo ledního hokeje práv pro florbal. Mým zám rem je tedy vyzkoumat, co m e vést hrá e k up ednostn ní jednoho i druhého sportu. 4

9 2 Problém a cíl práce Jaké dovednosti se uplat uji v jednom nebo druhém uvedeném sportu oproti tomu druhému navíc? Jsou si obsahem hry a herních inností sporty lední hokej a florbal podobné? Jaké jsou hlavní rozdíly v pravidlech, které významn ovliv ují charaktery t chto her? Jaké jsou rozdíly ve výstroji a výzbroji u ledního hokeje a florbalu? Je podstata trénování v ledním hokeji a ve florbale naprosto odli ná nebo naopak v n em podobná? Jaká je finan ní náro nost, chce-li se lov k rozhodnout hrát lední hokej nebo florbal? Co vede hrá e pro výb r jedné i druhé z uvedených sportovních her? Cílem práce je zjistit odli nosti a podobnosti mezi ledním hokejem a florbalem. Zmapovat d vody, je vedou lov ka pro volbu jedné z t chto sportovních her. Zjistit konkrétní podobnosti a rozdíly v obsahu hry, herních dovednostech a innostech, pot ebných pro tyto dv hry, pravidlech, výzbroji a výstroji, v tréninku a finan ní dostupnosti. 5

10 3 Teoretická ást 3.1 Historie Historický vznik a po áte ní vývoj ledního hokeje Vznik ledního hokeje m eme zasadit do 2. poloviny 19. století do Kanady. Jako místa vzniku se uvád jí m sta Kingston, Halifax a Montreal, kde byla vypracována na McGillov univerzit roku 1878 první pravidla (Kostka et al., 1977). Do Evropy se lední hokej dostal a za al hrát a za átkem 20. století, a to ve Francii, Belgii, echách, výcarsku a Velké Británii. V roce 1908 byla zalo ena Mezinárodní federace ledního hokeje LIHG, základními leny byly ji zmín né zem. V té dob vznikl také eský svaz ledního hokeje, který se stal lenem LIHG (Buka et al., 1986). První mezistátní utkání sehrál eský reprezenta ní výb r na turnaji v Chamonix, uspo ádaném p i p íle itosti kongresu LIHG. Toto historické utkání prohrála eská reprezentace s Francií 1:8. Na druhém mistrovství Evropy 1911 získalo ji eské mu stvo první titul mistr Evropy a od té doby se na e výb ry zú astnily tém v ech mistrovství Evropy, pak i sv ta a zimních olympijských her (Kostka et al., 1977). Po I. Sv tové válce vznikl eskoslovenský svaz hockeyový, který organizoval 42 klub. První pravidla byla p ejata z Francie a p elo ena do e tiny v roce Rozm ry h i t byly 40 x 20 m, hrací doba 3 x 15 minut a hrálo 7 (event. 8) hrá. Pozd ji v roce 1909 byla upravena na 7 hrá, kte í hráli bez st ídání 2x 20 minut (Buka et al., 1986). Roku 1920 byl lední hokej za azen i do programu ZOH v Antverpách, kde byly p i té p íle itosti na kongresu LIGH p ijaty za leny i Kanada a USA. Pod jejich vlivem do lo k úpravám pravidel, po et hrá v poli se sní il na 6, bylo povoleno st ídání 2 hrá za utkání a o p li i branká e. V roce 1920 vznikl hokej i na Slovensku (Buka et al., 1986). Roku 1931 vznikla v SR eskoslovenská liga kanadského hokeje, která sdru ila v echny eské, slovenské, n mecké a ma arské hokejové kluby. V Praze byl 1932 zahájen nep etr itý provoz na prvním zimním stadiónu, co dalo ivnou p du pro po ádání mistrovství sv ta 1933 i za ú asti Kanady a USA. Hokej se vesele rozvíjel, a tak bylo v roce 1933 v SR registrováno ji 205 klub s 3262 hrá i a obliba ledního hokeje postupn vzrostla natolik, e v roce 1938 m la SR nejv t í po et klub ledního hokeje v Evrop (Buka et al., 1986). 6

11 3.1.2 Historický vznik a vývoj florbalu Vývoj florbalu ve sv t Za zemi vzniku florbalu ve sv t celkov se dá pova ovat nejspí védsko. Podobná hra se vyskytla nejprve v USA, ale ve védsku se poprvé za al hrát florbal organizovaný a vznikla tam první pravidla. Po átek vzniku této hry, zvané innerbandy (pozd ji florbal) se datuje na za átek 70. let a finské saalibandy vzniklo jen o n kolik let pozd ji. védsko ( áste n i Finsko) je tedy pova ováno za kolébku florbalu (Zlatník et al., 2001). T etí zemí, kde se vyvíjel florbal, bylo výcarsko, které lo vlastní cestou. Zde se toti tomuto sportu íkalo unihockey a dlouhou dobu m l tu charakteristiku, e branká m l v této h e oproti florbalu ve výzbroji hokejku, jako branká v hokeji. Díky tomu, e ve výcarsku byl florbal (unihockey) velmi populární a m l tedy velkou hrá skou základnu a na ní málo velkých hal, za al se tu prosazovat florbal na dvou r zných velikostech h i t. Takzvaný Grossfeld velký florbal, se hraje pouze na vrcholové úrovni a v nejvy ích sout ích, v t inou se hraje spí e tzv. Kleinfeld - malý florbal, který se hraje na h i ti men ího rozm ru a také s men ím po tem hrá v poli 3+1 (Skru ný et al., 2005). výcarsko se adí hned po védsku a Finsku k nejv t ím florbalovým velmocím Vývoj florbalu v R První vlna florbalu u nás V bec první p íle itost setkat se s florbalem v eské republice p i la, díky vým nnému pobytu student pra ské V E se studenty z helsinské univerzity KY v roce Student z V E bylo tehdy asi 15, a na svém výlet v Helsinkách m li bohatý program, na záv r kterého je Finové vzali do haly podívat se na florbal. Zkusili si ho i zahrát a byli z toho sportu nad eni, ov em tím to také prozatím skon ilo. Asi o 3 m síce pozd ji p ijeli na oplátku Finové do Prahy a jako dárek p ivezli ech m ne ekan sadu florbalových hokejek. A p i této p íle itosti se v t locvi n ekonomické koly v Praze uspo ádal první mezistátní zápas eskoslovensko - Finsko, ve kterém e i suverénn prohráli, ale hlavní bylo, e tenhle zápas m l velký ohlas. A díky tomu, e tu po Finech z stalo 12 hokejek a 10 florbalových mí k, za alo se zde jednou týdn hrát. Postupn se ov em po et hokejek i mí k asem za al redukovat, a tak v roce 1985 florbal v echách 7

12 usnul a spal po 6 let. A v roce 1991 na el Petr Chaloupka zapomenuté staré hokejky, znovu se se li lidi a za ali zase pravideln chodit hrát a díky 6 zachovalým hokejkám se hrálo alespo 3 na 3. N kdy v této dob se tato skupina setkala s dal í skupinou brat í Martina a Tomá e Vaculík, kte í hráli florbal nezávisle v Praze na Proseku a díky tomu setkání se domluvil i první florbalový turnaj, dokonce i s mantinely, které brat i Vaculíci p ivezli ze zahrani í (Skru ný et al., 2005) Druhá vlna florbalu u nás P vod mantinel u nás pochází tedy od brat í Martina a Tomá e Vaculíka, kte í ze zájezdu st e ovických florbalist do Ma arska p ivezli v roce 1992 první opravdové florbalové mantinely, díky nim se v echách mohl za ít hrát regulérní florbal, ím se také florbal u nás usadil natrvalo a za al rozvíjet. První kontakt st e ovických p vodc s florbalem se odehrál v lét roku 1991, kdy editel védské pobo ky cestovní kancelá e Excalibur Tours v Göteborgu Benqt Holmquist p ivezl do Prahy ukázku florbalové hokejky a na Tatranu St e ovice sehráli e i okolo brat í Vaculík první utkání se védskými u iteli, kte í byli v Praze jako turisté. Hra se jim velmi zalíbila, a jeliko Benqt byl velký florbalový nad enec a m l velký zájem í it florbal do sv ta, nechal v echách asi 20 hokejek. Dal í velký impulz p i el v listopadu 1991, kdy Martin Vaculík odjel na firemní jednání do védska, kde byl pozván na celosv tový florbalový seminá, kde potkal i zástupce specializované florbalové firmy Unihoc, který jej pozval do jejich továrny v Göteborgu,kde mu dali asi 100 florbalových hokejek, aby je zkusil roz í it v echách (Skru ný et al., 2005). Léto roku 1992 znamenalo pro eský florbal ji zmín ný zvrat. e i startovali na turnaji v Budape ti, ze kterého si nakonec odvezli florbalové mantinely. védové v Ma arsku t etím rokem po ádali neoficiální mistrovství Ma arska a firma Excalibur s Benqtem Holmqistem v ele sem dodávala mantinely a jeliko védská firma ztratila d v ru v to, e florbal v Ma arsku by mohl mít je t n jakou budoucnost a e i padli véd m v ele s Holmquistem do oka, nebylo t ké ho p esv d it, aby tento turnaj po ádala Praha. A tak mantinely z Budape ti putovaly do ech. P evezení florbalových mantinel se stalo základním stavebním kamenem pro pozd j í po ádání tradi ního turnaje Czech Open, který byl pro rozvoj eského florbalu velkým a zásadním zlomem. V prvním 8

13 ro níku tohoto turnaje koncem srpna roku 1993 startovalo na tomto turnaji 43 dru stev z 5 zemí (Skru ný et al., 2005). 9

14 3.2 Charakteristika hry Lední hokej Lední hokej je sportovní hra branková, která se hraje na ledové plo e. V poli hraje 5 hrá plus branká a cílem hry je vsítit, pomocí hokejové hole, co nejvíce puk do soupe ovy branky a zárove co nejmén puk inkasovat do branky vlastní (Buka et al., 1986). Hrací doba utkání je rozd lena do t í t etin, z nich ka dá trvá 20 minut istého asu. Hra m e skon it remízou nebo výhrou jednoho z tým, pokud ov em hra nesmí skon it jen remízou, pak po uplynutí základní hrací doby, kdy je stav nerozhodný nastává prodlou ení, které trvá 10 minut istého asu (pokud padne na jedné stran gól, hra kon í) a pokud se ani tam nerozhodne, rozhodují samostatné nájezdy. V prodlou ení u hrají pouze 4 hrá i v poli plus branká a na nájezdy se vybírají z pravidla 3 a 3 hrá i z ka dého dru stva, kte í se sna í prom nit své pokusy v gól. Pokud se nerozhodne po 6 nájezdech, jedou se do té doby, dokud jedno mu stvo nep ed í druhé. N kdy je hra pravidly upravena tak, e se samostatné nájezdy neprovád jí, ale nastavuje se tolik prodlou ení po 10 minutách, dokud jedna strana nevst elí gól. Lední hokej je hra, ve které se musí hrá i vypo ádat se zvládnutím r zných p eká ek a dovedností, jako je bruslení, pou ívání hokejové hole, malého kotou e (puku), rozd lením h i t na r zné ásti a mantinely, které h i t ohrazují a zamezují z p evá né míry únik kotou e z hrací plochy. Je to hra velmi rychlá, silová, tvrdá a prosazování se v osobních soubojích dává této h e mu ný charakter estného boje. Náro nost hry vede k tomu, e se mu i na hrací plo e st ídají v krátkých asových intervalech a vydávají ze sebe po tuto dobu v t inou své maximum. Síly pak následn nabírají pobytem na st ída ce, kde stráví zhruba 3x del í as ne na led (Kostka et al., 1977). Podle Pavli e et al. (1995) je lední hokej, co se tý e fyziologického hlediska p eru ovaný a intervalový typ pohybové innosti, vyu ívá se v n m iroké spektrum motorických dovedností, rozhodovacích a reak ních schopností, velmi vysokou úrove a zdatnost celkových motorických schopnosti jako síla, vytrvalost a rychlost a kvalitu a souhru motorických analyzátor. Nároky na hrá e se odvíjí na jeho postavení v mu stvu (obrana, útok i brána) a zárove i na úrovni a stylu hry, který hrá a celé mu stvo uplat uje. 10

15 Lední hokej zahrnuje irokou kálu pohyb, slo ených zejména z r zných prvk bruslení a práce s hokejovou holí. Hrá i musí zvládat bruslení vp ed, vzad, brzd ní, obraty, p ekládání vp ed a vzad, rychlé starty a p eskakování a p ekonávání r zných p eká ek. Díky variabilit a rychlosti hry se asto m ní sm r pohybu, vyhýbá se protihrá m, srá í se s nimi, zastavuje, objí dí s kotou em soupe e, nará í do hrazení a bojuje o kotou v r zných ástech kluzi t, jak na volném led, tak i u hrazení. Toto v echno vy aduje od hrá e velkou variabilitu pohybu, rychlost, koordinaci, rychlé my lení a reakce a to jak s kotou em, tak i bez n j (Kostka et al., 1977). Dal í komplikací, která zt uje hrá m pohyb a zvy uje po adavek na silovou stránku hrá e, je hokejová výstroj. Tato nedílná sou ást hokeje je sice nezbytnou slo kou, která slou í k ochran hrá v osobních soubojích, ale i nap íklad v i zran ní pukem, o mantinel i o led, ale zárove klade v t í odpor sval m p i pohybech a také sama o sob svojí váhou p sobí odpor a zát na t lo a hlavn svaly. Hrá i ledního hokeje se somatotypem adí z hlediska jednotlivých sport hned za tzv. typicky silové sporty, které jsou nap íklad gymnastika nebo vzpírání (Buka et al., 1986). Tito hrá i se vyzna ují z pravidla velkým stupn m rozvoje sval a kostry a st edním nebo nízkým stupn m tíhlosti. Typ postavy, co se tý e vzr stu nelze p esn definovat, ale jsou to v t inou (hlavn v obran ) hrá i vysocí a urostlí (Buka et al., 1986). Zatí ení hrá v ledním hokeji je velmi nárazové a intenzivní a vy aduje vysokou adapta ní schopnost, o tom sv d í hodnoty ukazatel funk ního zatí ení, jako nap íklad tepová frekvence, její pr m rné hodnoty v utkání jsou tep za minutu a její hrani ní hodnoty jsou a tep za minutu. Tyto vysoké hodnoty jsou odrazem zatí ení hrá e v utkání a díky tomu se v hokeji preferují jedinci, kte í mají vysokou schopnost práce na kyslíkový dluh, vysokou úrove ob hové zdatnosti a maximální spot eby kyslíku (Buka et al., 1986). V sou asné dob do hokeje za al pronikat i jakýsi negativní trend, kdy za ú elem vít zství, je sou ást hokeje tvrdost, p ehán na a v brutalitu a násilí. A stává se tak asto n kdy a nedílnou sou ástí hokeje. Násilí a brutální zákroky za hranicí pravidel se u ívají k zastra ení a rozhození soupe e a stávají se tak prost edkem pou ívaným k vít zství. Je obvyklé, e cenou za tohle násilí bývá zran ní. Tento faktor souvisí p inejmen ím zprost edkovan s tím, e vrcholový sport asto zd raz uje rozdílnost v dimenzích moci a 11

16 síly a zd raz uje ovládání druhých a uctívá status odvozovaný na vít zství nad druhými (Sekot, 2003) Florbal Florbal je stejn jako lední hokej sportovní hra branková, která se hraje na h i ti o rozm rech 40 x 20 metr ohrani eném plastovými mantinely, rozd leném st edovou arou (Zlatník et al., 2001). Sou ástí h i t jsou také dv branky (pro ka dé mu stvo jedna). Cílem hry je co nejvíce gól vsítit do soupe ovy branky, v rámci pravidel, a p itom co nejmén jich inkasovat. Normální hrací as je 3 x 20 minut se dv ma 10 minutovými p estávkami, p i kterých hrá i odpo ívají a m ní si hrá ské lavice a strany. as se v pr b hu t etin zastavuje p i ka dém p eru ení hry rozhod ími, hraje se tedy as istý (Skru ný et al., 2005). Prodlou ení se ve florbale hraje tehdy, je-li nutné aby zápas, který skon il nerozhodným stavem byl rozhodnut. Pak se prodlu uje tolikrát 10 minut, dokud n který z tým neskóruje. Trestná st ílení po prodlou ení nastanou, pokud ani v prodlou ení ádný tým neskóruje, pak jde po sob st ídav 5 a 5 hrá z ka dého dru stva a provádí své pokusy, pokud ani toto nerozhodne, pokra ují hrá i do té doby, dokud jedno dru stvo nep ekoná druhé (Karczmarczyk, 2006). Hry se ú astní na ka dé stran v poli 5 hrá plus branká, ti spolu soupe í podobn jako v hokeji v emi povolenými prost edky, pokud tyto povolené prost edky jedno z mu stev poru í, je za to potrestáno dle pravidel - volným úderem, trestem na 2, i více minut a podobn (Zlatník et al., 2001). Hra je ízena dv ma rozhod ími. Florbal má podobný charakter hry jako lední hokej, a koli lední hokej je je t mnohem více silovým sportem, stejn se ve florbale uplat uje co nejrychlej í st ídání hrá v malých intervalech (okolo 1 minuty, ale spí mén ) a b hem st ídání ze sebe hrá i na h i ti nechávají maximum (Karczmarczyk, 2006). Hrá i florbalu mají ov em pohyb po h i ti o n co leh í ne hrá i ledního hokeje nap íklad v tom, e na sob nemají tak t kou výstroj. Florbal je hra týmová, kde se uplat ují herní innosti a schopnosti jednotlivc, které se spojují ve spolupráci mezi jednotlivými hrá i a v kolektivní a jednotný obraz hry (Karczmarczyk, 2006). 12

17 3.3 Dovednosti pot ebné pro osvojení si herních inností Dovednosti pot ebné pro lední hokej Dovednostmi pot ebnými pro lední hokej se rozumí zvládnuté motorické dovednosti, které si musí hrá osvojit, aby mohl plnohodnotn vyu ívat v ech mo ností hraní ledního hokeje. Mezi tyto dovednosti pat í: hokejové bruslení, práce s hokejovou holí a kotou em a hra t lem (Kostka et al., 1956) Hokejové bruslení Je základní dovednost pro hru ledního hokeje, jeliko se lední hokej hraje na specifické plo e, na led a pohybovat se po této plo e jinak ne bruslením by bylo zbyte né a nevyhovující. Bruslení se skládá z n kolika prvk : Jízda vp ed Základní prvek bruslení je jízda vp ed, kterou je také mo no dosáhnout nejvy í rychlosti. Od ch ze se li í tím, e p i ch zi krá íme, ov em po led se klou eme. P i jízd v p ed, provádí bruslící hrá opakované odrazy a skluzy po druhé brusli, ne kterou se odrá í a váhu p ená í v dy nad skluzovou brusli (Barto, Havránková, 1982). Hrá provádí adu opakovaných esovitých polokrou k do strany v krátkých tempech, brusli nasadí na led vn j í hranou a pak v pr b hu skluzu bruslí p eklápí, a do provedení druhé poloviny esovitého p loblouku, kde u jede po vnit ní hran brusle, ze které se pak op t odrá í a navazuje skluzem po druhé brusli. Celou dobu jede hrá v adekvátním p edklonu, který posunuje t i t co nejvíce dop edu, p i p ená ení váhy t la pru í brusla v kolenou (Kostka et al., 1956) Vyjí d ní zatá ek na obou bruslích P i vyjí d ní zatá ek na obou bruslích je t lo naklon no dop edu a do st edu oblouku. Vnit ní rameno musí být vyto eno dovnit kruhu. Nohy jsou pokr ené, vnit ní noha nese v t inu váhy a je mírn p edsunutá (Peri a Pavli, 2003). Brusle jsou p iklon ny k ledu. Vnit ní brusle jede na vn j í hran a vn j í jede na vnit ní hran. H l je lep í sm rovat do st edu oblouku, aby pomohla vyjetí zatá ky (Buka et al., 1986). Pokud chce hrá projet 13

18 krátký oblouk, musí p edsunout vnit ní nohu více dop edu a naklonit t lo do st edu. Hmotnost t la musí být p enesena na p ední ást bruslí, aby byly paty ve skluzu (Peri a Pavli, 2003) P ekládání vp ed P ekládání vp ed je d le itým prvkem hokejového bruslení. P ekládání se dá vyu ít pro zrychlení po vyjetí zatá ky. Hrá i, kte í umí správn provést p ekládání harmonickým pohybem, dosahují v t í rychlosti. P ekládání za íná hrá odrazem vn j í nohou, kdy dojde k p esunu t i t nad siln pokr enou vnit ní nohu. Brusle vnit ní nohy je p iklon na k ledu a jede na vn j í hran. Vn j í nohu pokládá hrá po odrazu p ed vnit ní nohu, nesoucí t i t, která se v tomto okam iku odrá í do p ek í ení za vn j í nohu. Vnit ní noha se po odrazu vrací do základní polohy. Vn j í bruslí se krátce sklouzne po vnit ní hran a provede odraz ve sm ru pohybu. T lo má být naklon no do st edu oblouku (Buka et al., 1986). Vnit ní rameno je vyto eno dozadu, vn j í sm uje dop edu ve sm ru pohybu. Pro dosa ení velké rychlosti a harmonického pohybu je d le ité projetí celého skluzu vnit ní nohy. P i p ekládání vp ed se cyklicky st ídá fáze odrazu, skluzu a odrazu (Peri a Pavli, 2003) Zastavení Zastavení slou í ke zm n sm ru nebo sní ení rychlosti pohybu. Zastavení je ve h e v dy spojeno se startem, proto jsou tyto dv techniky procvi ovány dohromady. Zastavení se dá provést z jízdy vp ed nebo jízdy vzad. Zastavení z jízdy vp ed se provádí r znými zp soby, m e to být zastavení jednostranným pluhem (nejjednodu í zp sob), oboustranným pluhem, smykem, zastavení na vnit ní nebo na vn j í brusli. Jednostranný pluh hrá provede p enesením hmotnosti na jedoucí brusli a p edsunutím druhé nohy vp ed se pi kou vyto enou dovnit. Kolena jsou pru ná a pokr ená, váha se postupn p ená í na p edsunutou nohu. Ramena natá íme podle sm ru jízdy (p edsunutá noha rameno dop edu). Zastavení oboustranným pluhem se provádí obdobn. Hrá pokr í kolena a tla í je k sob, paty oddálí od sebe a pi ky sm ují dovnit. Hmotnost je rozlo ena rovnom rn do obou nohou. Zastavení smykem provádíme sno mo odleh ením bruslí a pokr ením kolen. Hrá vyto í brusle, boky a ramena kolmo do sm ru pohybu. K zastavení dojde p i rovnom rném p enesení váhy na p ední ást bruslí. 14

19 Zastavení na vnit ní brusli nebo vn j í brusli zvládají spí e pokro ilej í hrá i, provádí se tak, e hrá nese váhu na jedné pokr ené noze, zatímco druhou vyto í pi kou ven a p itáhne jí patou kolmo k noze, na které má váhu. Poté na brzdící nohu p enese váhu a nap ímí t lo (Barto, Havránková, 1982). Zastavení z jízdy vzad je mo né provést t emi zp soby. Prvním z nich je zastavení na obou bruslích (oboustranný pluh, V - zastavení), které hrá provede tak, e vyto í pi ky bruslí ven a p enese váhu na vnit ní hrany bruslí. Pro zastavení je d le ité iroké rozno ení a odleh ení pat. Druhou technikou je zastavení na jedné brusli, které hrá provádí stejným zp sobem jako p i jízd vp ed. T etím zp sobem je zastavení bo ním smykem na obou bruslích. Zp sob pou ívaný pro brzd ní z velkých rychlostí a následnou zm nu sm ru. Technika je stejná jako u zastavování smykem p i jízd vp ed. Zastavení tímto zp sobem je jednou z vrcholných technik (Peri a Pavli, 2003) Obraty Obrat je technikou vyu ívanou pro zm nu sm ru a zp sobu bruslení. Rozd luje se na dva základní typy, obrat z jízdy vp ed do jízdy vzad nebo z jízdy vzad do jízdy vp ed. Oba typy obrat se provádí vlevo i vpravo, bu na jedné, nebo dvou bruslích. Obrat z jízdy vp ed do jízdy vzad se provádí na jedné noze, obou nohách nebo p e lápnutím z nohy na nohu. Za áte níci se u í zpo átku obrat na obou nohách. Za íná se jízdou kup edu v mírném pod epu, poté se odleh í brusle mírným nap ímením trupu a rychlým pohybem vnit ního ramene a bok dozadu. Tím dojde k p eto ení p es p ední ást bruslí a pokra ování v pohybu vzad. Po provedení obratu je d le itá fáze návratu do mírného pod epu, který zajistí stabilitu pro pokra ování v jízd (Peri, 2002). Obrat na jedné brusli je pro hrá e b hem hry nutný p edev ím, kdy je pot eba rychlé zm ny sm ru b hem jízdy po jedné noze. Technika obratu je stejná, velmi d le ité je p edev ím odleh ení bruslí a rychlý pohyb ramen a bok. Obrat p e lápnutím z nohy na nohu pat í mezi technicky náro n j í prvky. P i obratu vysouvá hrá vn j í nohu vp ed a prudce vytá í boky a ramena dovnit oblouku. Sou asn s pohybem ramen a bok se odleh í vnit ní noha, kterou p itáhneme patou k jedoucí vn j í noze. Hrá dr í paty u sebe a postupn p enese hmotnost na nohu vnit ní. Tím dojde k provedení obratu vzad. Obrat vyu ívaný p edev ím obránci je obrat v oblouku. Hrá jede vp ed na obou nohou s pokr enými koleny a p edsune nohu na stran, kam chce obrat provést. Tím za íná 15

20 projí d t oblouk. Na jeho vrcholu hrá provede odleh ení a nato í ramena a boky do protism ru zárove s vým nou nohou. Z obratu se pokra uje p ekládáním vzad. P i velké rychlosti je zapot ebí si v oblouku mírn p ibrzdit (Barto, Havránková, 1982). Obrat z jízdy vzad do jízdy vp ed lze provést dv ma základními technikami. Jedná se o obrat na obou bruslích, u kterého je technika provedení stejná jako u obratu z jízdy vp ed do jízdy vzad. Výchozí pozice je op t s pokr enými koleny. Odleh íme brusle a rychlým pohybem ramen a bok do sm ru obratu provedeme obrat. Obrat provádíme na p ední ásti bruslí. Dal ím pou ívaným obratem je obrat od lápnutím. Hrá se pohybuje rovnom rn dozadu, pro provedení obratu p enese váhu na vn j í nohu, zatímco vnit ní nohu vyto í pi kou ven do sm ru jízdy a p enese na ní hmotnost. Ramena a boky p itom vytá í op t do sm ru pohybu (Peri a Pavli, 2003) Starty z místa Starty z místa jsou celkem ty i, je to start vp ed, vzad, stranou a po zastavení na jedné nebo obou bruslích a to v emi sm ry (Peri a Pavli, 2003). Start z místa vp ed je základním druhem startu a za íná tak, e si brusla stoupne do základního postoje (hlub í pod ep, p edklon a pokr ená kolena), pi ky bruslí vyto í sm rem ven, t i t se p edklonem vychýlí sm rem dop edu a nastává pád, který je vyrovnáván pomocí n kolika krátkých rychlých krok sm rem vp ed. Hrá se p i krocích v dy po ádn odrá í z odrazové nohy, která je op ená o vnit ní hranu a následn p echází do skluzu po druhé brusli, kterou má na vn j í hran, p ená í na ní váhu a v pr b hu skluzu jí staví na hranu vnit ní a zahajuje stejný postup na druhou stranu (Kostka et al., 1956). Start z místa stranou provádí hrá tak, e stojí ve stoji rozkro ném v mírném p edklonu a rozhodne se pro start (nap. vlevo), tím pádem se odrá í z vn j í nohy (pravé) sm rem vlevo, hmotnost p ená í na levou brusli, vytá í se rameny do sm ru pohybu, pravou bruslí p ekra uje levou, provádí druhý odraz z vn j í hrany levé nohy, p etá í se do elného postavení po sm ru jízdy a zahajuje pohyb vp ed viz. jízda vp ed (Buka et al., 1986). Start do protism ru po zastavení z jízdy vp ed se li í podle toho, zda se zastaví na vn j í nebo vnit ní brusli. P i zastavení na vn j í brusli se vyu ívá obvykle startu s postavením bruslí do tvaru T. Váha je tedy na vn j í brusli, t lo je naklon no po 16

21 zabrzd ní do sm ru staru, hrá vyto í vnit ní brusli do sm ru jízdy do postavení ve tvaru T, odrá í se od vnit ní hrany vn j í brusle a zahajuje skluz po vnit ní brusli. P i zastavení na vnit ní brusli je technika startu velmi podobná, technice startu stranou z místa, rozdíl spo ívá pouze v tom, e po zastavení je váha rovnou na vnit ní no e, tak e p e lápnutí vn j í nohou m eme zahájit ihned (Peri a Pavli, 2003) P eskoky P eskoky jsou v zásad dva, odrazem jednono a odrazem obouno. P eskok odrazem jednono se provádí tak, e pokr íme odrazovou nohu, brusli vyto íme mírn pi kou ven, trup p edkloníme. P i odrazu napneme odrazovou nohu a druhou nohou ( vihovou) vykopneme pokr enou sm rem vzh ru, abychom pomohli výskoku. P i dopadu m kce ztlumíme náraz dopadovou ( vihovou) nohou a celé t lo jde do pod epu a v t ího p edklonu, aby st et s plochou byl plynulý a náraz se ztlumil (Buka et al., 1986). P i p eskoku odrazem obouno se odrá íme sou asn z pokr ených nohou a mírného p edklonu, p i nácviku si m eme je t dopomoci vihem rukou vzh ru. Brusla se odrazí, chvilku letí a dopadá op t na ob brusle zárove na pokr ené nohy do mírného p edklonu (Barto, Havránková, 1982) Jízda vzad Jízda vzad pat í mezi nejzákladn j í brusla ské techniky. Jízdu vzad musí zvládat nejen obránci, ale i úto níci. Hrá musí být schopen jezdit vzad stejn kvalitn jako vp ed. Základní postoj vypadá tak, e hrá jede vzad s rozkro enýma nohama, podsazenou pánví, vzp ímeným trupem a rovným dr ením hlavy. Hmotnost t la je rovnom rn rozlo ená do obou bruslí. Pohyb vzad vychází z pohybu ky lí a ramen. Odraz vychází v dy z vnit ní hrany brusle opakovaným napínáním a uvol ováním nohy v koleni, ky li a rameni. Pohyb brusle vychází p enesením váhy z paty na pi ku. H l je dr ena v jedné ruce p ed t lem. Pohyb vzad opisuje na ledu tvar dvojité vlnovky, bruslit se dá jízdou vzad ve vlnovkách, kdy hrá nezvedá nohu z ledu, nebo jízda vzad, kdy hrá zvedá po odrazu odrazovou nohu od ledu (Barto, Havránková, 1982) P ekládání za jízdy vzad 17

22 P ekládání vzad je slo itá brusla ská technika, vy adující dokonalé zvládnutí jízdy vzad a vyjí d ní oblouk vzad. Výchozí postavení t la je nasm rování do st edu oblouku s pokr enými koleny a vzp ímeným postojem. Pro odraz je d le itá práce pánve. P i p ekládání vzad pokládáme pravideln vn j í nohu p es vnit ní. Vnit ní noha se odrá í z vn j í hrany brusle. Hmotnost t la spo ívá na vn j í noze, která je pokr ená a projí dí oblouk p ed vnit ní nohou. Vnit ní noha se po odrazu pokr í v koleni a vn j í noha je p ekládána p ed ní a odrá í se z vnit ní hrany brusle. Pokr ená kolena jsou d le itá pro udr ení rovnováhy (Peri a Pavli, 2003) Práce s hokejovou holí a kotou em Tato tématika je detailn rozebrána v následující kapitole ( Úto né herní innosti jednotlivce) Vedení kotou e Je zp sob, kterým ovliv ujeme pohyb kotou e pomocí hokejové hole (Kostka et al., 1956). Vedení kotou e se dle Buka e et al. (1986) d lí na: hokejový driblink vedení kotou e ta ením vedení kotou e tla ením vedení kotou e od sebe k sob Zpracování kotou e Je zp sob, jakým dostat kotou hokejovou holí pod svoji kontrolu (Kostka et al., 1977) P ihrávky P ihrávání je cílené usm r ování pohybu kotou e tak, aby jej spoluhrá mohl zpracovat a co nejrychleji ho dostat z vlastního obranného pásma do pásma úto ného (Buka et al., 1986) St elba 18

23 Zp sob pou ívaný k dopravení kotou e do soupe ovy branky (Kostka et. al., 1956). St elba m e být po ruce (forhendovou stranou epele) nebo p es ruku (bekhendovou stranou epele). Provedení samotné st elby se pak d lí dle zp sobu pou itého p i ud lování energie kotou i pomocí hokejové hole (Pavli et al., 2000). St elba se tedy d lí na st elbu: tahem vihem p iklepnutým vihem golfovým úderem Hra t lem Je velmi podstatná sou ást ledního hokeje, proto e hra holí sama o sob asto nesta í, p i osobních soubojích hrá se uplat uje práv tato hra, jejich síla a obratnost. Dle Kostky a kol. (1956) se hra t lem d lí na: body ekování strkání blokování Dovednosti pot ebné pro florbal Dovednosti pot ebné pro hru florbalu jsou b h, práce s florbalovou holí a mí kem a hra t lem B h B h je jedna ze základních motorických dovedností stejn jako t eba ch ze, tak myslím, e ji není t eba více popisovat. Ve florbale se uplat ují v echny mo né formy b hu, vp ed, vzad i stranou Práce s florbalovou holí Je velmi podobná práci s hokejovou holí a kotou em, ov em ve florbale se florbalovou holí pracuje s florbalovým mí kem. Práce s holí se d lí na: vedení mí ku 19

24 zpracování mí ku p ihrávání mí ku st elba Hra t lem Hra t lem, je ve florbale velmi podobná h e t lem v hokeji, hrá i kte í spolu soupe í o dr ení mí ku uplat ují práv hru t lem, kterým se sna í dostat se mezi soupe e a mí ek a tím ho odclonit a znemo nit mu p evzetí a kontrolu nad mí kem (Zlatník et al., 2001). 20

25 3.4 Hra, její obsah Obsah hry lední hokej Lední hokej je hra, která je tvo ena inností v ech zú astn ných hrá, zam ená podle konkrétní herní situace na útok nebo obranu a skládá se také z rychlých p echod mezi t mito dv ma fázemi navzájem (Kostka et al., 1977). Úto ná a obranná hra je tvo ena dle Buka e et al. (1986) herní inností jednotlivce, herními kombinacemi a herními systémy. Anebo dle Kostky a kol. (1977) na herní innosti jednotlivce, herní innosti skupin nebo celého dru stva. Mezi t mito dv ma rozd leními m eme najít paralelu, proto e herními kombinacemi se míní herní innosti skupin a herními systémy zase herní innosti celého dru stva. V ledním hokeji tedy rozli ujeme dle Buka e et al. (1986) 2 fáze: Útok fáze hry, p i ní dru stvo, které je v dr ení kotou e provozuje aktivní innost s cílem dopravit kotou do soupe ovy branky. Obrana fáze hry, p i které se dru stvo, které nemá pod kontrolou kotou, sna í kotou získat, zabránit tak vst elení branky a co nejd íve po získání p ejít do útoku. Dále pak tyto dv fáze se dále d lí: Úto né herní innosti jednotlivce Mezi které dle Buka e et al. (1986) pat í: Pohyb hrá e po h i ti V ledním hokeji je na h i ti neustálý pohyb v ech hrá, jeliko výhodnost jejich postavení se rychle m ní podle toho, kde se vyskytuje kotou a kam sm uje. V t inu asu se hrá bez kotou e, a tak musí hledat postavení co nejvýhodn j í, aby mohl p ebírat p ihrávky nebo ikovn odebrat kotou soupe i (Kostka et al., 1956). Uvol ování bez kotou e Nebo také by se dalo íci nají d ní do volného prostoru je innost, p i které se úto ící hrá odpoutá od svého soupe e do postavení, které mu umo uje: p evzetí p ihrávaného kotou e od spoluhrá e 21

26 odpoutání pozornosti od spoluhrá e, který vede nebo p ebírá kotou st elbu z p ihrávky P i výb ru místa, do kterého se hrá uvol uje nebo staví, se nejlépe projevuje hrá ská inteligence (Kostka et al., 1956). Vy aduje to dokonalou brusla skou techniku Uvol ování s kotou em Znamená innost, p i ní získává úto ící hrá výhodn j í postavení pro: st elbu p ihrání kotou e jinému spoluhrá i samostatný úto ný postup sm rem k soupe ov brance s cílem vst elení gólu Vedení kotou e Jeden ze základních prvk v ledním hokeji je vedení kotou e v jízd. Jako taktický prvek slou í vedení kotou e k mnoha v cem, jako zalo ení útoku z obranného pásma, lákání pozornosti soupe e na sebe, získávání asu k objetí soupe e nebo k podr ení kotou e a kli ce, kdy jsou v ichni spoluhrá i obsazeni protihrá i a není mo né jim bezpe n p ihrát. Vedení kotou e je dobré i pro získávání asu, kdy mu stvo hraje v oslabení o vylou eného hrá e. ím déle udr í hrá bránícího mu stva kotou na holi a co nejdál od vlastní branky, tím víc se soupe i zkrátí as na vyu ití po etní p evahy nad soupe em (Kostka et al., 1956). Vedení kotou e se d lí dle Buka e et al. (1986): hokejový driblink Zp sob vedení kotou e, p i n m je kotou posunován zprava do leva a naopak, asi v rozmezí í ky ramen. Rozsah driblinku se m ní podle situace a pot eby hrá e. Výhodou tohoto zp sobu je, e se hrá i nau í dobrý cit pro kotou, jsou tém kdykoli schopni objet soupe e kli kou na ob strany a jsou schopni bez v t ích p íprav pohotov p ihrát. vedení kotou e ta ením Kotou je veden stranou ikmo od hrá e na jeho úrovni nebo mírn za úrovní jeho t la. epel hokejky je p iklon na ke kotou i. P i p ekládání na druhou stranu se epel hokejky p ená í rychle nad kotou em a p iklání se k n mu druhou stranou, tak e kotou 22

27 m ní sm r pohybu do oblouku na druhou stranu. Vedení kotou e ta ením se vyu ívá p i objetí soupe e pomocí dlouhé kli ky nebo nap íklad p i pr niku podél hrazení a následném navázání zm ny sm ru pohybu obloukem sm rem k brance. vedení kotou e tla ením Pou ívá se tehdy, kdy se hrá rozjí dí co nejrychleji vp ed, za stavu, e hned blízko n j není protihrá. Tak aby nabral co nejrychleji velkou rychlost a nebrzdil se p íli vedením kotou e, chytí h l do jedné ruky, voln pokr ené, aby mohl kotou ovládat, a rozjí dí se co nejrychleji vp ed. Kli kování s holí dr enou jednou rukou je velmi obtí né, a tak po nabrání rychlosti hrá uchopí h l op t do obou rukou a postupuje dál. vedení kotou e od sebe k sob Hrá si za jízdy st ídav oddaluje a p ibli uje kotou sm rem k t lu a od t la, vyu ívá se to nap íklad p i prohození nebo obhození, kdy úto ník nazna í t sn p ed obráncem kli ku na bekhend nebo forhend, ale tu nedokon í, propasíruje kotou skrz protihrá e (mezi bruslemi nebo bruslí a hokejkou), hrá e objede a hned za ním se zase chopí kotou e a pokra uje v úto né akci. vedení kotou e bruslí Zp sob vedení kotou e, který se pou ívá jen ob as. Obvykle se brusle pou ívá jen k tomu, aby si s ní hrá p ikopl kotou na h l, kdy nap íklad vznikne u hrazení nep ehledná situace a je obtí né kotou zahrát holí. Pak tedy vyto ením brusle vnit ní stranou ke kotou i vytvo í plochu, které je dostate n velká, aby lehkým p ikopnutím posunul kotou z obtí né situace a dále ho ji vedl holí. Vedení kotou e ob ma bruslemi st ídav se pou ívá tehdy, kdy hrá nap íklad zlomí h l, ale pot ebuje hrát a nem e si jet ihned na st ída ku pro novou. Kotou je pak op t tla en vp ed vnit ními stranami bruslí, které se v dy po mírném posunutí puku znovu dotknou ledu, je na n p enesena váha a ten samý pohyb jako vykonala jedna noha, d lá v záp tí i druhá. St ídavé a zám rné vedení kotou e holí a bruslí se m e vyu ívat je t v jednom p ípad, a to tehdy, sna í-li se hrá oklamat soupe e nebo dokonce a branká e. Kotou je veden holí, mírn sta en a krátkým pohybem záp stí je p ihráván na brusli, odkud je p ikopnut op t vnit ní ástí brusle zp t na epel hole (Kostka et al., 1956). 23

28 Zpracování a zastavení kotou e Zpracování je innost, p i které hrá i získává kontrolu nad kotou em (Buka et al., 1986). Kvalitní zpracování umo uje plynulé pokra ování herní akce a vytvá í dobré základy pro dal í následující innost, jako p ihrávka, st ela nebo samostatný postup vp ed (Peri, 2002). Práv ke zpracování kotou e slou í innost nazývaná zastavení kotou e, která se ve h e vyskytuje velmi asto, provádíme jí bu holí, bruslí, ástí t la nebo rukou. Zpracování přihrávky pomocí hole P i zastavování kotou e pomocí hole je podstatné mít dobrý odhad a cit v rukou. Kotou pak m eme zastavit bu epelí hole, nebo holí polo enou na led. Zastavení kotou e pomocí epele provádíme tak, e kdy se kotou p ibli uje t sn k epeli nebo se jí za ne dotýkat, tak povolíme mírn dr ení hole spodní rukou a to tak, e h l p i setkání s kotou em se mírn prohne a tlumí náraz kotou e. Sou asn s pru ením hole je tu i ná aktivní pohyb, kterým po setkání epele s kotou em pohybujeme plynule kousek holí a na ní p ilepeným pukem, po sm ru ze kterého puk p i el a do následného zastavení puku. Po tom, co se pohyb puku ztlumí, chytá hrá op t pevn h l ob ma rukama a pokra uje dal í navazující inností (Peri, 2002). Chyby, kterých se mohou hrá i dopustit, jsou nap íklad p íli pevné dr ení hole, které má za následek odraz kotou e od epele, který je negativní, brzdí akci a je ru ivým prvkem p i kontrole kotou e. Dále se m e vyskytnout ta chyba, e v okam iku setkání kotou e s epelí hrá nemá epel p iklopenou sm rem ke kotou i, náraz je pak prudký a následkem toho je, e se kotou sveze po odklopené epeli, p esko í jí a pokra uje v pohybu dál. Tento p ípad se stává i asto, jede-li hrá sm rem proti pohybu kotou e (Kostka et al., 1956). Obrázek 1 Správné nastavení hole kotou i p i zpracování p ihrávky 24

29 Zpracování letícího kotouče Pokud kotou letí vzduchem a je ve vý ce nad ledem zhruba do úrovn kolen, sna í se hrá sklepnout ze vzduchu kotou hokejkou kolmo k ledu. V p ípad, e kotou letí vzduchem vý nad ledem, ne je do úrovn kolen, tlumí ho hrá dlaní ruky (tou, která je p i dr ení hole blí e k epeli). Kotou v ak hrá nesmí sev ít a hodit, ale dla musí z stat otev ena a pouze kotou sklepne dol na led (Pavli et al., 2007). Zastavení kotouče holí položenou na led Provádí se tak, e hrá poklekne nebo se hluboce p edkloní. H l dr í jednou rukou (tou, která je p i dr ení hole dál od epele) a polo í jí celou délkou na led tak, aby nevznikl pokud mo no ádný prostor, kudy by mohl kotou proklouznout. Nejlep í je polo ení hole na led tak, e vykrojená ást epele se vyto í sm rem, odkud p ichází kotou. P i tro e ikovnosti a dobrém úhlu se pak kotou sveze ztlumen rovnou k hrá i, který s ním m e hned dále operovat. Tohoto zp sobu ov em ast ji vyu ívají bránící hrá i (Kostka et al., 1956). Zastavení kotouče čepelí hole se zajištěním bruslí Pou ívá se, kdy sm uje p ihrávka p ímo na hrá e do blízkosti jeho nohou. Hrá musí zkrátit dr ení hole tak, e posune spodní ruku blí e sm rem dol k epeli, zárove vytá í brusli vnit ní stranou proti p icházejícímu puku. Váhu t la p esune na p edsunutou nohu, aby jí m l zatí enou, a kotou zpracuje (Kostka et al., 1956). Zpracování nepřesně přihraného kotouče Hrá dr í h l jednou rukou na konci rukojeti, p icházejícímu puku nastaví epel tak, aby se zastavil jeho p ímo arý pohyb. Následuje sta ení si kotou e k t lu a postup s pukem zvoleným zp sobem. Zpracování kotouče bruslí Provádí se bu vyto ením vnit ní strany brusle, tou se kotou zastaví a následn p ikopne na h l a m e se pokra ovat v postupu, anebo se provádí zpracováním vn j í stranou brusle tak, e se brusle vyto í op t proti pohybu kotou e a pod takovým úhlem, aby se kotou mírn ztlumil a rovnou poslal po sm ru jízdy, kde u si ho hrá p ebírá holí. Zpracování kotouče tělem 25

30 Provád jí v t inou bránící hrá i p i blokování st el nebo p ihrávek jdoucích vzduchem. Hrá zaujímá pozici v pokleku elem k p icházejícímu kotou i, nohy má u sebe, pa e blízko u t la a vykrývá tím snad co nejv t í prostor pro zachycení kotou e. Zastavení kotou e t lem se také vyu ívá i v úto né fázi, kdy se dojí d jící úto ník sna í zachytit kotou jedoucí po mantinelu nad úrovní ledu. Hrá se pak co nejv t í plochou t la ve sm ru vertikálním sna í p itisknout k mantinelu a udr et tak kotou v úto ném pásmu (Kostka et al., 1956) P ihrávky P ihrávka tvo í velmi ú elný prvek týmové spolupráce. Správn a p esn provedené p ihrání m e být vhodn j ím e ením ne samostatné akce hrá. P ihrávání je cílené usm r ování pohybu kotou e tak, aby jej spoluhrá mohl zpracovat a co nejrychleji ho dostat z vlastního obranného pásma do pásma úto ného. Správn namí ená p ihrávka má sm ovat p ed spoluhrá e, kterému je ur ena, v takové vzdálenosti, aby ji mohl p evzít v plné rychlosti nebo spí e v rychlosti, kterou se hrá pohybuje a na kterou je t m e zrychlit do té doby, ne k n mu sm ovaná p ihrávka doletí. Kotou nemá mí it na brusle nebo za hrá e, proto e se patn zpracovává a brzdí rychlost pohybu vp ed. Rozeznáváme t i zp soby provedení p ihrávek: po led, bruslí, nebo nad ledem (Buka et al., 1986). Přihrávka po ledě P ihrávka po led se dá provést dlouhým tahem, v p ípad, e hrá má dostate ný as na p ípravu, krátkým vihem nebo p iklepnutím. P iklepnutí se pou ívá, kdy se m ní náhle sm r kotou e, nebo není dostatek asu na p ípravu (Kostka et al., 1956). Přihrávka bruslí P ihrávání bruslí se pou ívá ve shluku. Provádí se v p ípad, kdy není dostatek místa na provedení jiného p ihrání. pi ku brusle hrá vyto í tak, aby se kotou dostal na vnit ní hranu brusle, kterou odkopne kotou pot ebným sm rem. Přihrávka nad ledem Nad ledem se p ihrává pi kou nebo patkou epele. P i správném provedení má kotou dopadnout metr od spoluhrá ovy hole (Buka et al., 1986). Rychlost p ihrávky zále í na dané situaci. P ihrávky, které jsou mí ené na branku soupe e, mívají zpravidla 26

31 velkou rychlost. Rychlé dob e mí ené p ihrávky zvýhod ují hrá e dru stva a zvy ují tempo jejich hry. Tímto zp sobem mohou pr m rn nadaní hrá i porazit nadpr m rné individuáln hrající protihrá e. Hrá, který p ihrává, musí neustále sledovat situaci ve svém okolí a p edem odhadnout rychlost a sm r jízdy spoluhrá e, kterému chce p ihrát (Kostka et al., 1956) St elba innost hrá e, p i ní se sna í vihem, p iklepnutím nebo úderem dostat kotou do soupe ovy branky (Kostka et al., 1977) St elba po ruce Střelba po ruce tahem St elba, která sice vyu ívá p sobení celého t la, a proto je st elou nejprud í, ov em vy aduje ur itou dobu na p ípravu, a tak je i p es svou prudkost asto mén ú inná ne ostatní druhy st elby mén náro né na p ípravu. Jejím mínusem je zkrátka to, e pot ebuje v t í prostor a as na p ípravu, tak e zárove dovoluje soupe i, aby se p ipravil na obranu, anebo zne kodnil ji pr b h st elby. Vyu ívá se p i ní práce celého t la a pru nosti hole (Kostka et al., 1956). Střelba po ruce švihem P i tomto zp sobu st elby se vyu ívá ta ení kotou e po led jen chvíli, pak následuje krátké rychlé trhnutí záp stím a vihem, který vysílá kotou na branku. Výhodou této st ely je moment p ekvapení a s tím související rychlost provedení, proto e hrá m e ne ekan na velmi malém prostoru vyst elit a je t k tomu i s dostate nou p esností a razancí. O prudkosti st ely rozhoduje p edev ím síla pa í a rychlost pohybu záp stí, tentokrát nehraje pohyb t la st ejní roli (Buka et al., 1986). Střelba po ruce přiklepnutým švihem Kotou vede hrá u patky epele, p ed st elbou na okam ik oddálí epel od kotou e a následn zrychleným pohybem ude í do kotou e v míst mezí patkou a st edem epele. Jakmile se epel setká s kotou em, musí hrá pevn sev ít h l spodní rukou, a ta ením horní ruky sm rem k sob provádí vih (Pavli et al., 2007). Střelba golfovým úderem 27

32 P i st elb golfovým úderem je nevýhodou del í p íprava a hlavn p esnost st ely, naopak tento zp sob vyniká svojí tvrdostí. Hrá má puk vedle t la, za íná náp ahem sm rem vzad za t lo, následuje opa ný pohyb sm rem vp ed, setkání hole s ledem a kotou em a vlastní st ela (Pavli et al., 2007) St elba p es ruku Střelba přes ruku švihem St ílení p es ruku je technicky náro n j í ne st ílení po ruce a také má oproti n mu men í razanci. Provedení této st ely je takové, e hrá si postaví kotou p ed sebe na stranu opa nou ne dr í h l, vn j í stranu epele p ilo í na vn j í stranu kotou e sm rem od hrá e a za ne tah obloukem sm rem do st edu, který se vytá í bu do strany od hrá e a tam je zahájeno vyst elení kotou e, anebo je ta en je t o n co dál a vyst elen sm rem dozadu za hrá e (Pavli et al., 2007). Střelba přes ruku přiklepnutím Provádí se tak, e hrá (nap. levák) provádí p ed obráncem kli ku na pravou stranu, v té chvíli co se dostane vedle obránce, vykloní t lo do oblouku sm rem k brance, p i em h l dr í ob ma rukama a následn vyto ením záp stí posune kotou mírn p ed epel a v záp tí do kotou e rychlým pohybem vn j í stranou epele mezi st edem a pi kou ude í (Kostka et al., 1956) Dorá ení Je innost, p i které si úto ící hrá nají dí p ed branku soupe e a sna í se kotou vyra ený branká em po st ele dorazit do branky nebo te ovat st elu spoluhrá e (Kostka et al., 1977) Vhazování Je situace, která nastává vhozením kotou e z ruky rozhod ího mezi dva hrá e stojící proti sob na míst, které je pro tuto innost ur eno. Hrá i se sna í zmocnit kotou e anebo jej p ihrát spoluhrá m (Kostka et al., 1956) Obranné herní innosti jednotlivce Obsazování hrá e s kotou em 28

33 Herní situace, p i které se bránící hrá sna í získat kotou (napadáním, body ekováním), naru it nebo zpomalit útok soupe e anebo p ekazit protihrá i úsp nou p ihrávku. Provádí se dv ma zp soby a to atakováním soupe e nebo pohybem a postavením v i soupe i (Buka et al., 1986) Hra t lem Je velmi podstatná sou ást ledního hokeje, proto e hra holí sama o sob asto nesta í, p i osobních soubojích hrá se uplat uje práv tato hra, jejich síla a obratnost. Dle Kostky a kol. (1956) se hra t lem d lí na: Body ekování Je náraz ástí t la od boku k rameni, který sm uje do n které z ástí t la soupe e. Pou ívá se práv p i brán ní a má za úkol zne kodnit, ale hlavn velmi rozhodit soupe e. Za p edpokladu správného provedení asto létají úto ící hrá i i vzduchem. Bránící hrá se zastaví a sna í se ude it jedoucího protihrá e nejlépe do spodní ásti t la a tím ho vykolejit z jeho pohybu Strkání Strkání je nará ení na soupe e za jízdy nebo stoje, provád né v t inou ramenem nebo t lem, které má za ú el dostat soupe e od kotou e nebo si vytvo it lep í herní pozici Blokování Pou ívá se kdekoli na h i ti, ale asto nap íklad u hrazení a to tak, e se hrá zastaví a t lem se postaví soupe i do cesty a zadr í jeho dal í postup Obsazování hrá e bez kotou e Je innost, p i které se bránící hrá sna í pohybem obsadit protihrá e a znemo nit mu tak p evzetí kotou e (Kostka et al., 1977) Blokování st el a chytání kotou e Hrá se p i této innosti sna í zabránit kotou i v pr niku do vlastní branky zp sobem, e se jej sna í zastavit vlastním t lem Obrana prostoru 29

34 Situace, která nastává p i p e íslení soupe e. Bránící hrá se sna í bránit hrá e ne osobn, ale vykrývá ur itý nebezpe ný prostor a asto tak znemo uje p ihrávku mezi úto ícími hrá i (Kostka et al., 1977) Odebrání kotou e Je innost, p i které hrá získává na soupe i kotou pod svou kontrolu (Kostka et al., 1956). Provádí se: Úderem epele hole do kotou e Hrá dr í h l v jedné ruce a rychlým pohybem vyto í h l tak, aby epelí vypíchl soupe i kotou Zvednutím soupe ovy hole Vykrojenou ástí epele nadzvedneme soupe i h l a kotou mu ujede P etla ením hole soupe e P ilo íme epel hole na druhou stranu kotou e, ne jí má soupe a pokud soupe nedr í hokejku p íli pevn, p etla íme ho a získáme kotou Úderem do soupe ovy hole Provádí se t lem nebo nohou a to tak, e v podstat najedeme do soupe ovy hole mezi ním a kotou em a odblokujeme ho tak od kotou e Úto né herní innosti skupin (kombinace) innosti dvou nebo více hrá, kte í vzájemn spolupracují a v dom e í vzniklé herní situace nebo je vytvá ejí (Kostka et al., 1956). Úto né herní innosti skupin se dle Kostky a kol. (1977) d lí na: K í ení Kombinace dvou hrá, p i které si oba navzájem vym ní místa P ihraj a je Spolupráce dvou hrá, p i které hrá vedoucí kotou p ihraje druhému a najede si do volného prostoru, kam dostává p ihrávku zp t do jízdy. 30

35 Clon ní Situace, p i které se hrá sna í pomoci spoluhrá i vedoucímu kotou tak, e mu odcloní protihrá e, který ho tím pádem nem e atakovat Zp tná p ihrávka Je kombinace, p i které hrá, který jede s kotou em do útoku, p ihrává zp t do zadu na volného spoluhrá e, proto e situace p ed ním je taková, e by s nejv t í pravd podobností vedle jen ke ztrát kotou e Nají d ní do volného prostoru Jsou v echny kombinace spoluhrá, kdy hrá p ihrává spoluhrá i, který se odpoutal od soupe e a je neobsazený Obranné herní innosti hrá (obranné kombinace) innost hrá, pomocí které se sna í ubránit útok m soupe e a znemo nit mu vst elení branky (Kostka et al., 1956) Zaji ování Zaji ování je innost dvou hrá, kte í e í herní situaci tak, aby akce jednoho z nich ovlivnila zm nu postavení druhého (Peri, 2002) Zdvojování Herní innost dvou hrá, p i které se sna í oba bránit a napadat jednoho úto ícího hrá e s kotou em (Kostka et al., 1977) P ebírání innost p i brán ní soupe e, p i ní si dva hrá i na ur itou dobu m ní soupe e, kterého brání. Vzniká zpravidla z d vodu, e soupe unikne jednomu bránícímu hrá i, a tak ho p ebere druhý (Pavli et al., 2000) Osobní brán ní Provádí se v situacích, kdy je po et úto ník a obránc vyrovnaný, pak si ka dý bere jednoho hrá e a osobn ho brání (Kostka et al., 1956). 31

36 Úto né herní innosti dru stva (úto né herní systémy) Jsou základní zp soby vedení hry mu stva, p i nich mají hrá i a skupiny hrá p esn ur ené úkoly pro jednotlivé fáze hry a herní situace (Kostka et al., 1956) Rychlý protiútok Je typ úto ného systému, který se vyzna uje rychlým p echodem z obranných pozic do útoku. Má za úkol co nejrychleji se dostat do úto ného pásma a co nejrychleji a nejefektivn ji zakon it akci st elou na branku (Kostka et al., 1977). Provádí se do rozhozené a nezorganizované obrany Postupný protiútok Zp sob úto ení mu stva, pou ívaný proti zorganizované obran soupe e, která znemo uje rychlé proniknutí do úto ného pásma a pohotové zakon ení. Útok se tedy musí zakon it po jistém naru ení obrany soupe e kombinací nebo i individuální akcí (Kostka et al., 1956) Obranné herní innosti dru stva (obranné systémy) Zp sob organizace hrá p i brán ní a rozd lení jejich úkol Územní obrana Zp sob brán ní, ve kterém se hrá i pohybují podle toho, kde se nachází kotou v p edem ur ených zónách a brání tak soupe i, pokud se vyskytuje v jejich ur ené zón (Kostka et al., 1977) Kombinovaná osobní obrana Zp sob brán ní zalo ený na principu osobního a t lesného brán ní, ka dý hrá si bere jednoho hrá e nebo si postupn hrá e mohou navzájem p ebírat Zónový presink innost, která se vyu ívá p i zaváhání nebo do asné ztrát kotou e soupe e. Bránící hrá i se ihned rozjedou k protihrá m, napadají je a obsadí a to jak hrá e s kotou em, tak i ty bez kotou e, aby nemohli p evzít p ihrávku (Kostka et al., 1977). 32

37 Hra branká e Hra branká e je naprosto odli ná od hry hrá v poli a také odli ná i v obou sportovních hrách lední hokej a florbal. Zatím, co hrá i v poli se sna í branku vst elit, gólman se jí sna í zabránit, pou ívá k tomu celé t lo a speciální výstroj (chráni e nohou) a výzbroj (vyrá e ka, lapa ka a branká ská h l) (Peri, 2002) Základní postoj innost branká e vychází ze základního postoje, který mu umo uje co nejobratn j í a nejrychlej í výchozí pozici pro reagování na vyst elený kotou a p echod do dal ích pozic, kterými kotou chytá nebo mu zabra uje v cest do branky (Buka et al., 1986). Branká se staví elem ke kotou i ve stoji mírn pokr eném na í ku zhruba ramen, kolena jsou blí e k sob ne brusle, tak e postoj je zhruba do tvaru písmene A. Trup je naklon n mírn vp ed, h l polo ena epelí na led a postavena tak, aby kryla prostor mezi nohama branká e, lapa ka je nastavena rovn proti sm ru, kde je kotou (Kostka et al., 1956). Základní zásadou pro chytání kotou e je chytat ho co nejv t í ástí t la a výstroje (Peri, 2002) Branká ské bruslení Je odli né od normálního bruslení a je dáno i specifickým tvarem bruslí, který umo uje skluz do strany. Branká i by m li být i velmi zdatní p i jízd vzad i vp ed, proto e pot ebují ovládat velmi rychlé starty a p esuny (Buka et al., 1986). P esuny v brance jsou provád ny dle Peri e (2002) dv ma zp soby: úkrokem (bli í noha ve sm ru pohybu se nadleh í, z stává vyto ena kolmo do h i t, z druhé nohy se branká odrazí a provede skluz stranou) vybruslením (bli í nohu po sm ru pohybu branká vytá í rovnob n s brankovou arou, ze druhé se odrá í a provádí skluz) St elecký úhel Úkolem branká e a nejefektivn j ím zp sobem zabrán ní kotou i v pr chodu do sít je postavit se tak, aby výstrojí a t lem vykrýval co nejv t í st elecký úhel a kotou nem l z místa, kde se nachází skoro ádnou anci dostat se p ímou cestou do branky (Kostka et al., 1956). 33

38 Chytání kotou e a hra holí Chytání kotou e se li í v t inou podle tipu st el, které se d lí obvykle na st ely po led nebo blízko nad ledem a st ely st ední a vysoké (Peri, 2002). St ely po led nebo blízko nad ledem se nej ast ji chytají dle Kostky et al. (1956): epelí hole (nastaví se epel do cesty kotou e) polovi ním rozklekem (rozklek, p i kterém branká kle í na jedné noze, druhou odleh í, polo í na led a nastaví celou p ední plochou chráni e proti kotou i) celým rozklekem (podobné jako polovi ní rozklek, pouze se kle í na obou nohách a ob jsou vyto eny ke kotou i a chráni e polo eny na led) skluzem (vychází se v t inou z rozkleku, jedna noha se p esouvá podmetem pod druhou a následn se zaujímá pozice, kdy branká polo í nohy na sebe tak, aby spodní chráni le el na led a horní zase na tom spodním a nebyla mezi nimi skulina pro proklouznutí kotou e) St ely st ední a vysoké se chytají dle Peri e (2002): lapa kou (st ely v ech mo ných umíst ní, jdou-li na stranu t la branká e, kde má lapa ku) rukou s holí - vyrá e kou (st ely v t inou spí st edn vysoké, na stran t la branká e, kde dr í ruku s vyrá e kou) t lem (v t inou st ely jdoucí tam, kde má branká t lo a také st ely vy í, které je výhodné chytat tím zp sobem, e se branká zvý í ve svém postoji a kryje st elu t lem) Do hry holí se po ítá také zachycení p ihrávky v dosahu branká e nebo vypíchnutí kotou e hrá i, který je blízko branky a chystá se jí ohrozit, dále se do hry holí po ítá také to, e kdy je branká blízko kotou i, který letí do obranného pásma a ostatní hrá i jsou dostate n daleko od n j, branká ke kotou i vybruslí, zastaví jej a rozehraje spoluhrá m (Buka et al., 1986). 34

39 3.4.2 Obsah hry florbal Florbal je zalo en stejn jako lední hokej na hrá ích a jejich souh e. Hrá i musí plnit a ovládat r zné innosti a ty nazýváme stejn jako u ledního hokeje Herní innosti jednotlivce, které se dále d lí na Úto né herní innosti jednotlivce a Obranné herní innosti jednotlivce (Zlatník et al., 2001). Z herních inností jednotlivce se pak dále skládají Herní kombinace a Herní systémy (Skru ný et al., 2005) Úto né herní innosti jednotlivce Úto né herní innosti jednotlivce dle Zlatníka a kol. (2001) d lí na: Dribling Základní dovednost hrá e, kterou uplat uje p i kontaktu s mí kem, kontrolování a vedení mí ku epelí hole (Karczmarczyk, 2006). D lí se dle Zlatníka et al. (2001) na dva tipy: Hokejový dribling Mí ek hrá ovládá st ídav bekhendovou a forhendovou stranou epele v rozmezí zhruba í e ramen Florbalový dribling Znamená tzv. florbalovou osmi ku, která se vyzna uje tím, e p i ovládání je mí ek veden pouze forhendovou stranou epele. Provádí se tak, e horní ruka dr í h l pevn a ve spodní ruce se h l otá í. M e se ale dr et pevn i ob ma rukama a rota ní pohyb hole a p i opisování trajektorie ve tvaru osmi ky m e hrá provád t pouze záp stím Vedení mí ku Je innost, která se uplat uje p i pohybu hrá e s mí kem po h i ti, který se sna í vytvo it si výhodné postavení pro ohro ení branky soupe e, ani by mí ek ztratil (Zlatník et al., 2001). Existují dva základní druhy vedení mí ku: jednou rukou a ob ma rukama (Skru ný et al., 2005). A dále pak existují je t 3 zp soby vedení mí ku dle Skru ného et al. (2005): ta ením, tla ením a driblinkem Vedení mí ku ta ením 35

40 Hrá dr í hokejku ikmo stranou, mírn vzad, epel hole má p iklon nou k mí ku a mí ek je ta en (nej ast ji forhendovou stranou) Vedení mí ku tla ením Hrá tla í mí ek p ed sebou bu bekhendovou, nebo forhendovou stranou epele, tento zp sob vedení mí ku se pou ívá v t inou p i rychlých únicích, kdy p ed vámi nestojí hrá, kterého byste museli bezprost edn obcházet Vedení mí ku driblinkem Viz kapitola Dribling Uvol ování s mí kem Je úto ná innost, kterou si hrá vytvá í lep í postavení pro následující innost p ihrávku nebo st elbu. Uvoln ním se od bránícího soupe e hrá získává výhodu a po etní p evahu pro své dru stvo, které se ene do útoku. Technika a taktika uvol ování se s mí kem se li í podle prostoru, ve kterém se provádí a podle zp sobu brán ní protivníka (Zlatník et al., 2001). Provádí se dle Zlatníka et al. (2001) prost ednictvím: Driblinku Kli kou na bekhendovou nebo forhendovou stranu, kterou hrá provádí t sn p ed protihrá em Obto ením protihrá e Úto ící hrá je postaven bokem nebo zády k obránci, t lem si kryje mí ek. Hrá nazna í, e p jde na jednu stranu, ale v záp tí se okolo obránce obto í druhou stranou Obhozením, i prohozením hrá e Pou ívá se tehdy, je-li hrá rozb hnutý a obránce nemá takovou rychlost jako úto ník. Úto ník b í, nazna í, e p jde na jednu stranu, obránce se pohne tím sm rem a úto ník bu propasíruje mí ek skulinkou mezi nohama hrá e, nebo nohou a florbalovou holí, anebo pokud je blízko mantinelu, tak si m e pomoci i obhozením hrá e odrazem o mantinel Zpracování a p ihrávání mí ku 36

41 Zpracování je innost, která umo uje získat mí ek pod kontrolu (Karczmarczyk, 2006) a provádí t emi zp soby holí, t lem nebo nohou a technika zpracování má stejný princip jako technika zpracování kotou e v ledním hokeji (viz kapitola Zpracování a zastavení kotou e). P ihrávání mí ku je innost, kterou hrá usm r uje mí ek n kterému ze svých spoluhrá, tak aby jej mohl doty ný zpracovat (Skru ný et al., 2005). P ihrávek rozli ujeme t i druhy dle Zlatníka et al. (2001): P ihrávka po zemi M e být p ímá nebo nep ímá o mantinel a provádí se vihem, krátkým p iklepnutím nebo úderem, p ihrávka p iklepnutím nebo úderem se pou ívá na v t í vzdálenosti, proto e má v t í razanci, ale je n kdy mén p esná P ihrávka vzduchem P ihrávku vzduchem pou íváme v p ípadech, kdy chceme p ihrát spoluhrá i, ale mezi námi a jím je moc velký po et protihrá nebo velká vzdálenost, tak e je velmi nepravd podobné, e by p ihrávka pro la a k n mu, kdybychom jí poslali po zemi. P ihrávka se op t m e provést vihem, p iklepnutím nebo úderem, zále í na dané situaci a pot eb hrá e P ihrávka branka e P ihrávka, kterou rozehrává branká. Provádí tuto p ihrávku rukou a to tak, e bu hodí mí ek po zemi, nebo odrazem o zem, p i tomto rozehrávání se v ak mí ek musí nejprve dotknout zem na polovin h i t, ze které branká rozehrává Uvol ování bez mí ku Je innost, kterou hrá provádí za ú elem toho, aby se zbavil soupe e a mohl tak p evzít p ihrávku od spoluhrá e, odvrátit pozornost od spoluhrá e postupujícího s mí kem nebo dostat p ihrávku a vyst elit (Skru ný et al., 2005) St elba innost, p i které se sna í hrá dopravit vihem, p iklepnutím nebo úderem mí ek do soupe ovy branky (Zlatník et al., 2001). 37

42 St elba vihem Forhendový zp sob st elby vihem se provádí - viz kapitola St elba po ruce (St elba po ruce vihem). Bekhendový zp sob st elby vihem se ve florbale provádí jen velmi z ídka, pouze n kdy p i st elb z bezprost ední blízkosti (Skru ný et al., 2005) St elba p iklepnutím Je zp sob st elby sice prud ím, ale u i mén p esným ne st elba vihem. Forhendové provedení této st elby viz kapitola St elba po ruce (St elba po ruce p iklepnutým vihem). P i bekhendovém zp sobu st elby p iklepnutím jsou tu dva zp soby provedení a li í se postavením epele p i st etu s mí kem, p i prvním zp sobu se epel postavena kolmo nebo od mí ku mírn odvrácena a p i druhém zp sobu je epel naopak p iklon na k mí ku tento zp sob je ozna ovaný jako tzv. magnus (Zlatník et al., 2001) St elba golfovým úderem Forhendová st ela golfovým úderem se provádí dv ma zp soby bu hokejovým zp sobem, p i kterém je epel p ed zahájením úderu ve vzduchu a p i úderu se setkává se zemí i mí kem, nebo zp sobem, kdy je epel hole na zemi a p i pohybu se provádí pouze zrychlené ta ení po zemi a pak se epel setká s mí kem tento druhý zp sob má v ak nevýhody nep esnost st elby a upozorn ní bránících hrá na to, e bude úto ník st ílet (Zlatník et al., 2001). Bekhendová verze st elby golfovým úderem se v t inou neu ívá Dorá ení mí ku Je innost, p i které se hrá stojící blízko branky nebo dobíhající k brance sna í bu te ovat st elu spoluhrá e tak, aby ne ekan zm nil její sm r, zasko il tím branká e a nasm roval mí ek do branky, nebo se sna í dorazit mí ek odra ený po p edchozí st ele (Skru ný et al., 2005) Vhazování mí ku Vhazování se na rozdíl od hokeje neprovádí vhozením mí ku mezi dva soupe e, ale mí ek stojí mezi hrá i na ur eném míst pro vhazování, ka dý hrá zaujme postavení epele z jedné strany mí ku (naproti sob ) a na písknutí rozhod ího se jej sna í získat na hole svého mu stva (Zlatník et al., 2001). 38

43 Obranné herní innosti jednotlivce Obsazování hrá e s mí kem Je innost, p i které se obránce sna í bu p ímo získat mí ek na soupe i, znemo nit hrá i, kterého obsadí úsp nou p ihrávku nebo naru it a zpomalit jeho postup s mí kem a tím i celou úto nou akci (Skru ný et al., 2005) Obsazování hrá e bez mí ku Viz kapitola Obsazování hrá e bez kotou e Obrana prostoru Viz kapitola Obrana prostoru Úto né herní kombinace Dle Zlatníka et al. (2001) jsou úto né herní kombinace rozd leny takto: Kombinace p ihraj a b Kombinace zalo ená na tom, e hrá vedoucí mí ek p ihraje spoluhrá i, nabíhá si do volného prostoru, p ihrávku dostává zp t a dále bu zakon uje, nebo pokra uje dále v úto né akci (Skru ný et al., 2005) K í ení Ú elem této kombinace je zmatení protihrá e a uvoln ní hrá e, který p evezme mí ek. První hrá vede balonek a druhý hrá b í proti n mu, v míst kde se míjí, si p edají balonek, a m ní si místa (oba pokra ují v k í ení). Obránce v t inou zareaguje na pohyb hrá e, který mí ek vedl prvn a druhý hrá s balonkem je tím pádem volný a má mo nost dal ího postupu (Karczmarczyk, 2006) Clon ní Kombinace, p i které se clonící hrá sna í spoluhrá i vedoucímu mí ek odclonit protihrá e, aby jej nemohl napadat (Zlatník et al., 2001) Zp tná p ihrávka 39

44 Kombinace, ve které se uplat uje p ihrávka volnému nabíhajícímu spoluhrá i, který nabíhá vzadu a je ve volném prostoru. Cíl této p ihrávky je neztratit dr ení mí ku a vytvo it si rozehrávkou lep í pozice pro vst elení branky (Karczmarczyk, 2006) Nahození Úto ná herní kombinace, která spo ívá v nahození mí ku na v t í vzdálenost, kam si ji nabíhají spoluhrá i, kte í se mí ku zmocní a pokra ují v útoku (Skru ný et. al., 2001) Vhazování Úto ná herní kombinace zalo ená na vhazování znamená to, e hned z vhazování se hrá sna í co nejrychleji dostat mí ek pod kontrolu a ohrozit branku soupe e zakon ením nebo p ihrávkou do výhodné pozice spoluhrá i, který se sna í ohrozit branku soupe e Obranné herní kombinace D líme podle zp sobu e ení vzniklých herních situací a d líme je na kombinace zalo ené na: Zaji ování innost dvou nebo více hrá, kte í e í herní situaci tak, e akce jednoho vyvolá pot ebnou zm nu v postavení druhého (Zlatník et al., 2001) P ebírání Herní kombinace dvou hrá, kte í si na ur itý as vym ují soupe e a elí jeho úto ným innostem (Karczmarczyk, 2006) Zdvojování Obranná innost, p i které úto ícího hrá e napadají dva bránící hrá i (Skru ný et al., 2005) Osobní brán ní Viz kapitola Osobní brán ní. 40

45 Úto né herní systémy Rychlý útok Viz kapitola Rychlý protiútok Postupný útok Viz kapitola Postupný protiútok Obranné herní systémy Obranné systémy se d lí na Zónovou (územní) obranu, Zónový presink a Kombinovanou osobní obranu (Zlatník et al., 2001). Popis viz kapitola Obranné herní innosti dru stva Hra branka e Hra branká e ve florbale se od hry branká e v ledním hokeji neli í v zásad tím, jaké innosti musí branká provád t, ale jakým zp sobem tyto innosti provádí a jaké k tomu vyu ívá prost edky Základní postoj Branká ský postoj ve florbale spo ívá v tom, e branká kle í na kolenou, holen, nárty i pi ky má polo ené na zemi, pro lep í stabilitu a pohyblivost. Nohy jsou pokr ené v kolenou a í ka rozkleku mezi koleny je zhruba na í ku ramen. Hlava je vysazena trochu dop edu stejn jako trup, ruce jsou v t inou uvoln n pokr ené a jsou zvednuty a dlan umíst ny po stranách zhruba v úrovni hlavy (Zlatník et al., 2001). Pohyb branká provádí pomocí odrazu od pi ky jedné nohy a skluzu po noze druhé Chytání a vyrá ení St ely jdoucí po zemi nebo nízko nad ní chytá branká holení nohy v rozkleku nebo úkleku, p ípadn n kdy skluzem (Karczmarczyk, 2006) stejn jako v ledním hokeji. St ely st ední a vysoké chytá branká rukama nebo nastavením t la Zmen ování úhlu 41

46 Má u florbalu stejný princip jako v ledním hokeji. Viz kapitola St elecký úhel Rozehrávání branka e Kdy branká chytí mí ek, tak je pak jeho povinností ho i rozehrát. Není to jako v ledním hokeji, kdy se hra p eru uje tehdy, kdy branká kotou chytí a rozehrávat nechce a tak se hra p eru í a pokra uje se vhazováním. Florbalový branká rozehrává mí ek rukou a to tak, e jej hodí bu po zemi, nebo odrazem o zem sm rem ke spoluhrá i, který má p ihrávku dostat. Mí ek ov em musí dopadnout na zem na vlastní polovin (Zlatník et al., 2001). 42

47 Vybraná pravidla Pravidla ledního hokeje Hrací plocha Hrací plocha je zhruba 60 x 30 m, je ohrani ena mantinely ve vý ce 120 cm a ochrannými skly, umíst nými nad mantinely, za brankovými arami a od nich je t 4 metry po ka dé stran sm rem ke st edu h i t o vý ce cm. Sou ástí hrací plochy, která je pokryta ledem, jsou dv branky, k nim pat ící brankovi t a h i t je rozd leno st edovou ( ervenou) arou, uprost ed ní je umíst n st ed kruhu pro vhazování a dále dv ma modrými arami, vyzna ujícími úto né/obranné pásmo a brankovými arami Hrací as Hraje se 3 x 20 minut istého asu s 15 minutovými p estávkami mezi t etinami. Pokud není hra rozhodnuta v základní hrací dob a je nutné rozhodnout, hraje se prodlou ení v t inou 10 minut, ale n kdy i 20 (nap. p i nerozhodném stavu finále Mistrovství sv ta). Pokud nerozhodne ani prodlou ení, rozhoduje se v samostatných nájezdech, prvn jedou 3 a 3 hrá i z ka dého dru stva a pokud ani to nerozhodne, jezdí se nájezdy do té doby, dokud jedno dru stvo nezvít zí (Buka et al., 1986) Po et hrá Ka dé mu stvo m e mít na utkání 20 hrá do pole a dva branka e, celkem 22 hrá, kte í mohou do utkání zasáhnout Výstroj a výzbroj hrá Výstroj hrá a branka se skládá z holí, bruslí, helmy, ochranné výstroje a dres, p i em ve keré ochranné sou ásti výstroje se musí s výjimkou helmy, rukavic a chráni nohou branka nosit schované pod dresem, na kterém musí mít hrá íslo. Hole musí být vyrobeny z materiál schválených Mezinárodní hokejovou federací (IIHF), musí být zaoblené a mohou se obmotávat páskou na kterékoli ásti. Zak ivení epele musí být takové, kdy spojíme p ímkou kterékoli 2 ásti, nesmí prohnutí (rozdíl) 43

48 p ekra ovat 1,5 cm. Maximální délka rukojeti hole je 163 cm a maximální délka epele nesmí p ekro it 32 cm Standardní situace V ledním hokeji jsou standardní situace v dy rozehrávány pomocí vhazování, které se li í pouze tím, jaký je d vod pro p eru ení a kde k n mu do lo, podle toho se pak vybírá místo pro vhazování. Bod pro vhazování je v ledním hokeji celkov 9. Jeden je st edový (pou ívá se na za átcích t etin a po vst elené brance), dal í 4 jsou ve 4 rozích st edního pásma a pou ívají se tehdy, je-li hra p eru ena ve st edním pásmu nebo je-li úto ící tým vykázán z úto ného do st edního pásma, kv li n jakému p estupku proti pravidl m. Dal í 4 body pro vhazování jsou v obranných/úto ných pásmech, ve st edech kruh pro vhazování, které le í ikmo vp edu na pravé i levé stran od hokejových branek. P i vhazování stojí 1 a 1 hrá ka dého dru stva u bodu pro vhazování a sna í se dovoleným zp sobem vybojovat kotou pro své dru stvo, který mezi n vhodí rozhod í (Buka et al., 1986). Dal í standardní situace, která m e v hokeji nastat je postavení mimo hru (neboli ofsajd), která znamená, e úto ící hrá i nesm jí vjet do úto ného pásma d íve ne kotou. Tím pádem musí alespo jednou nohou stát na modré á e, do té doby ne ji p ejde kotou. Pokud se tak nestane, je hra p eru ena a následuje vhazování ve st edním pásmu. Zakázané uvoln ní je dal í mo nost standardní situace, která nastává, je-li kotou bránícím dru stvem vyhozen z obranného pásma a p ejde bez jakéhokoli te ování p es v echny áry a za brankovou áru soupe e, krom toho, trefí-li se kotou p ímo do branky. Pokud nastane zakázané uvoln ní, je hra p eru ena a nastává vhazování v obranném pásmu mu stva, které se p estupku dopustilo (Buka et al., 1986) Trestání p estupk proti pravidl m Trestem 2 minuty je potrestáno men í provin ní se proti pravidl m, mu stvo, které spáchalo p estupek tak hraje 2 minuty v oslabení o jednoho hrá e, pokud nepadne branka. M e nastat i p esilová hra 5 : 3 a to v p ípad, e se dru stvo proviní ve výkonu trestu svého hrá e je t jedním malým p estupkem. V t í a osobní tresty jsou ud lovány v p ípadech opakovaného nebo hrubého a úmyslného poru ení pravidel, i krvavého zran ní protihrá e p i faulu. 44

49 Správn vst elená branka Branka je prohlá ena za platnou, projde-li kotou z p ední ásti do branky a p ejde brankovou áru, zárove musí být kotou do branky dopraven povoleným zp sobem (holí nebo neúmyslným odrazem od t la spoluhrá e) Hokejový kotou Základní v c, o kterou v ledním hokeji jde. Práv kotou se sna í hrá i ovládat a dopravit pomocí dovolených prost edk do branky soupe e (Kostka et al., 1977). Kotou je vyroben z vulkanizovaného kau uku nebo z jiného materiálu schváleného Mezinárodní hokejovou federací, jeho pr m r je 7,62 cm, tlou ka 2,54 cm a hmotnost gram Pravidla florbalu Hrací plocha Je ve florbale h i t o rozm rech 40 x 20 metr, ohrani ené mantinely vysokými 50 cm, rozd lené st edovou arou a uprost ed ní st edovým bodem pro vhazování. Dále se dv ma brankami a malým a velkým brankovi t m a body pro rozehrávání standardních situací, které jsou umíst ny v rozích h i t na úrovni brankové áry (Zlatník et al., 2001) Hrací as Hraje se 3 x 20 minut istého asu, p ípadn prodlou ení tolikrát 10 minut dokud se nerozhodne, pokud se nerozhodne ani v prodlou ení, provád jí se trestná st ílení 5 a 5 hrá z ka dého dru stva, p ípadn i více, dokud se nerozhodne (Skru ný et al., 2005) Po et hrá Do utkání m e dru stvo zapsat maximáln 20 hrá a b hem hry smí být na h i ti najednou maximáln 6 hrá (Zlatník et al., 2001) Výstroj a výzbroj hrá Hrá v poli na sob musí mít sportovní oble ení skládající se z trika, trenýrek a vyta ených podkolenek a sportovní obuvi, branká musí mít dres odli né barva ne ostatní 45

50 hrá i a dlouhé kalhoty. V ichni hrá i musí mít na sob viditelná a itelná ísla. Ka dý hrá je vybaven hokejkou ze syntetického materiálu a její hmotnost nesmí být vy í ne 380 gram, její maximální délka nesmí p ekro it 95 cm a epel hole nesmí p esáhnout zahnutí 3 cm (Skru ný et al., 2005) Standardní situace Standardní situace nastává v dy po p eru ení hry rozhod ím. Mezi standardní situace pat í vhazování (situace, kdy 1 hrá z ka dého týmu se postaví proti sob na bod ur ený pro vhazování, mezi n je polo en mí ek a na písknutí rozhod ího se sna í hrá i získat povoleným zp sobem mí ek pod kontrolu svého mu stva nebo ohrozit branku soupe e), rozehrání (opustí-li mí ek h i t, rozehrává to mu stvo, které se nedotklo mí ku jako poslední) a volný úder (nastává tehdy, proviní-li se jedno dru stvo p estupkem proti druhému, pak dru stvo po kozené rozehrává standardní situaci volný úder, p i em provin né dru stvo musí zaujmout pozice nejmén 3 m od místa rozehrávání volného úderu) (Karczmarczyk, 2006) Trestání p estupk proti pravidl m P estupky proti pravidl m se trestají r znými zp soby podle záva nosti p estupku a situace, p i které byl p estupek spáchán. Jsou to v zásad volný úder, trestné st ílení, men í trest 2 minuty a v t í tresty (5 minut a více, plus osobní tresty a tresty do konce utkání). Je-li p estupek malý, trestá se pouze volným úderem (Zlatník et al., 2001). Trestným st ílením se trestá situace tehdy, pokud byl spáchán faul na hrá e, který p eru il jasnou gólovou situaci (Karczmarczyk, 2006). Men í trest na 2 minuty znamená vylou ení za p estupek proti pravidl m jednoho hrá e z dru stva, které se provinilo (mu stvo po kozené má tedy 2 minuty po etní výhodu, pokud nevst elí b hem té doby branku, pak se m ní skóre a po et hrá se op t vyrovnává). V t í tresty jsou ud lovány za hrubé, záva né, i opakované a úmyslné poru ování pravidel (Skru ný et al., 2005) Správn vst elená branka P e el-li mí ek celým svým objemem, ze p edu branky brankovou áru a byl za ní dopraven povoleným zp sobem hokejkou nebo neúmyslným te ováním mí ku n kterou ástí t la (Zlatník et al., 2001). 46

51 3.4.5 Výzbroj a výstroj hrá Výzbroj a výstroj hrá v poli v ledním hokeji Výzbroj a výstroj hrá v ledním hokeji se skládá z hole, bruslí, helmy, ochranné výstroje a dres. Mezi výzbroj se v ledním hokeji u hrá e v poli adí hokejová h l. Parametry hokejové hole viz kapitola Výstroj a výzbroj hrá. Výstroj hrá ledního hokeje se skládá z hokejových bruslí (libovolné velikosti), helmy (v ákovských a dorosteneckých kategoriích musí mít hrá i helmu opat enou celoobli ejovým krytem, dosp lí hrá i jsou povinni mít helmu opat enou chráni em o í, pouze hrá m velmi zku eným a starým m e být povoleno nosit helmu s odkrytým obli ejem). Dal í sou ást výstroje jsou chráni e kolen a holení, vyrobené v t inou z plastu a na t lo se p ipev ující látkovými návleky (stulpnami) a izola ní páskou, dále chráni e loketní, vesta, která chrání hrudník a ramena, hokejové kalhoty, suspenzor, rukavice, dres a p ípadn nákr ník a chráni na zuby. Obrázek 2 Popis hokejové výstroje 47

52 Výzbroj a výstroj branka e v ledním hokeji Výzbrojí branka e v ledním hokeji se rozumí branká ská h l, která je odli ná od normální hole, délka hole je musí být maximáln 163 cm, délka epele 39 cm a vý ka epele je okolo 9 cm, dal í zvlá tností oproti hrá ské holi má branká ská v tom, e roz í ení epele na 9 cm pokra uje je t 71 cm nahoru od epele po dr adle. Dal í výzbrojí branká e je vyrá e ka s rozm ry zhruba 40 x 20 cm, kterou má na ruce, ve které dr í h l a lapa ka (p ipomínající velkou baseballovou rukavici). Do výstroje branká e pat í branká ské brusle, které jsou odli né od normálních bruslí tak, e jsou ni í a tvar epele je takový, e umo uje klouzání bruslí i do stran. Dále do výstroje pat í branká ské chráni e nohou, jejich í ka nesmí p ekro it 28 cm, branká ské kalhoty, suspenzor, branká ská vesta, která je objemn j í a masivn j í a zahrnuje v sob i rukávy, které chrání ruce. Zbývajícími sou ástmi branká ské výstroje je branká ská helma speciáln upravená tak, aby kryla celý obli ej a i ást krku, chráni krku a dres, který má v t í rozm ry ne normální hokejový dres, proto e se pod n j musí vejít podstatn v t í a masivn j í výstroj Výzbroj a výstroj hrá v poli ve florbale Základní florbalová výzbroj a výstroj musí odpovídat po adavk m Mezinárodní Florbalové Unie (IFF). Ve keré vybavení se testuje s d razem na technické provedení a bezpe nost. Po úsp ném absolvování povinného atestace je dané vybavení opat eno ochrannou známkou, která je zárukou spln ní po adovaných parametr (Zlatník et al., 2001). Nezbytnou sou ástí výzbroje hrá e je florbalová h l, která je len na podle hlavních kriterií, tvrdosti, délky a t i t. Délka hole se pohybuje zpravidla mezi cm. Optimální délka hole odpovídá vzdálenosti od zem po b icho hrá e. Tvrdost si volí hrá v závislosti na zp sobu hry a fyzických dispozicích. Tvrdost znamená maximální mo ný pr hyb hole p i zatí ení. Její hodnota je na holi vyzna ena a pohybuje se mezi mm. Výrobní materiál hole se li í podle výrobce (Skru ný et al., 2005). epel m e být také vyrobena z r zných materiál a li í se tvrdostí i tvarem. Stejn jako u hole platí, e tvrdá 48

53 epel se hodí spí e pro pokro ilej í hrá e. U epele se hodnotí zárove i hmotnost, která ovlivní t i t hole (Zlatník et al., 2001). Florbalový mí ek musí být stejn jako h l opat en ochrannou známkou IFF, která zaru uje, e bude odpovídajících vlastností. Mí ky jsou vyráb ny v mnoha barvách a r zných materiálech. eská Florbalová Unie povoluje pouze bílou barvu (Skru ný et al., 2005). Obuv tvo í základní ást výstroje hrá e. Pro florbal se pou ívají bu speciální florbalové boty, které jsou k dostání zatím pouze u n kolika specializovaných firem, nebo se dá pou ít házenká ská nebo basketbalová obuv. D le itým kritériem pro výb r obuvi je protiskluzová podrá ka a stranová stabilita. Hrá i mohou pou ít i r zné ochranné pom cky. V praxi se pou ívají pouze florbalové nebo fotbalové chráni e holení (Zlatník et al., 2001) Výstroj branká e ve florbale Branká ve florbale má pouze výstroj zaji ující ochranu t la a hlavy. Výstroj nesmí ádným zp sobem zakrývat branku. Povinnou sou ástí výstroje je celoobli ejová ochrana. Ve florbale je dovoleno u ívání masky jako ochrany obli eje. Sv tový trh nabízí iroké spektrum provedení masek z r zných materiál a hmotností. Leh í maska obkresluje obli ej branká e a neomezuje jej nijak v pohybu hlavy do stran. Sou ástí ka dé masky je ochranná m í, vyráb ná za ú elem ochránit obli ej p ed kontaktem s holí. Provedení m í ky se op t li í podle výrobc, nejlépe je vid t p es slab í ernou m í ku, která neodrá í sv tlo, ani nep eká í ve výhledu (Skru ný et al., 2005). Chráni e se pou ívají p edev ím nohou. Branká m e mít kolenní nebo koleno holenní, které umo ní v t í stabilitu. Krom chráni nohou mohou pou ívat i chráni krku a suspenzor. Rukavice jsou pou ívané n kterými branká i, jejich nevýhodou je sní ení citu pro mí ek. Kalhoty a dres jsou pro branká e ity s ohledem na vy í zát na n kterých místech. Kalhoty mívají zesílené zat ované ásti. Kvalitn j í kalhoty mají rozepínání na lemu, výztu bok a zvý ený pas. Dres bývá dopln n ochranou vestou v kombinaci se zesílenými rukávy. Boty sta í b né sálové (Zlatník et al., 2001). 49

54 3.5 Tréninkový proces Tréninkový proces v ledním hokeji Pokud jste aktivním hrá em ledního hokeje, tréninkový proces má v podstat nep etr itý charakter, trénuje se celý rok, který je rozd len do r zných období, podle toho v jaké dob vzhledem k sout ním zápas m se hrá nachází (Buka et al., 1986). Díky tomu, e cyklus trénování probíhá celý rok, je tedy ozna ován jako ro ní tréninkový cyklus (Peri, Dovalil, 2010). Tento ro ní tréninkový cyklus se dále pak d lí na: p ípravné, p edzávodní, závodní a p echodné období (Kostka et al., 1977). Nápl trénink se v t chto obdobích od sebe li í, proto e v ka dé etap jsou ur eny schopnosti a dovednosti, které by se m ly více rozvíjet a které mén. Pokud hovo íme o tréninku u ledního hokeje, m eme jej rozd lit na dva druhy trénink mimo led (tzv. suchá p íprava) a trénink na led (Peri, 2002). Do tréninkového procesu v ledním hokeji se adí tyto slo ky: T lesná p íprava Obsahem t lesné p ípravy je konkrétní rozvoj jednotlivých pohybových schopnosti jedince vytrvalost, síla, rychlost a obratnost (Pavli et al., 2000). T lesné p ípravy jsou v zásad dva druhy obecná a speciální t lesná p íprava (Buka et al., 1986). Obsahem obecné t lesné p ípravy jsou cvi ení, v eobecn rozvíjející celkovou kondici a výkonnost jedince a obsahem speciální t lesné p ípravy jsou cvi ení, která rozvíjí specifické dovednosti a schopnosti pot ebné pro osvojení si inností spojených s daným konkrétním druhem sportu (Peri, Dovalil, 2010). Základní stavební jednotkou trénování je tréninková jednotka, která má úvodní ást. která slou í p edev ím k p íprav organismu na následné zatí ení, dále hlavní ást ( ást nejnáro n j í, rozvíjející) a záv re nou ást, která slou í k uklidn ní a zotavení organismu (Peri, 2002) Vytrvalost V obecném smyslu je to schopnost provád t co nejefektivn ji dlouho trvající innost (Pavli et al., 2000). V hokeji se vytrvalostí rozumí pracovat co nejefektivn ji a 50

55 nejvýkonn ji b hem utkání a nenechat se ovlivnit únavou (Buka et al., 1986). Vytrvalostí je dle Buka e et al. (1986) n kolik druh : anaerobní (práce a energetické procesy jsou provád ny bez p ístupu kyslíku na tzv. kyslíkový dluh), anaerobní vytrvalost je rychlostní (zát trvající 3-20 sekund) nebo krátkodobá (2-3 minuty) aerobní (práce a energetické procesy provád ny za p ístupu kyslíku), která se d lí na st edn dobou (kolem 8 minut) a dlouhodobou (nad 8 minut trvání) V ledním hokeji je d le itý zejména rozvoj anaerobní vytrvalosti (Kostka et al., 1977). Proto se p i tréninku vytrvalosti v ledním hokeji vyu ívá velmi asto spí e metod intervalových (velké zatí ení v intervalech st ídané s jistou dobou na regeneraci mezi intervaly), metod s vyu itím anaerobního prahu, metod pro rozvoj krátkodobé (anaerobní vytrvalosti) a metod pro rozvoj rychlostní vytrvalosti (Pavli et al., 2002) Síla Sílou se rozumí p ekonávání odporu, pomocí svalové innosti (Peri, Dovalil, 2010). Síla by se dala dle Buka e et al. (1986) rozd lit na: absolutní sílu (maximální sílu, kterou je jedinec schopen vyvinout) výbu nou sílu (co nejrychleji p i daném odporu dosáhnout maximálního svalového nap tí) vytrvalostní sílu (schopnost opakovan a dlouhodob vyvíjet svalové úsilí) P i rozvoji síly se uplat uje v eobecný, pr pravný a speciální rozvoj (Pavli et al., 200). P i posilování se u ívá dle Peri e a Dovalila (2010) r zných metod: maximálních úsilí (krátkodobé nap tí s p ekonáváním maximálního b emene) opakovaných úsilí (má r zné varianty nemaximální odpor a maximální rychlost pohybu, nemaximální odpor a maximální po et opakování, submaximální odpor, 5-10 opakování v libovolném tempu) izometrická metoda (zalo ená na izometrické kontrakci, kdy se p i svalovém nap tí nem ní délka svalu) 51

56 excentrických úsilí (metoda, kde proti sval m p sobí odpor, který je v t í ne maximální svalová síla, sval p sobí jako brzdící prvek vyvíjenému odporu) Rychlost Rychlost je charakterizována jako schopnost provést daný úkol v co nejkrat ím ase (Pavli et al., 2000). V ledním hokeji je rychlost velmi d le itá a rozli ujeme jí dle Buka e et al. (1986) p t druh : rychlost reakce (rozvoj opakovaným reagováním na signály v m nícím se prost edí, anebo roz i ování taktických znalostí my lení a zku eností) rychlost lokomoce (závisí na rozvoji svalové výkonnosti a rychlosti reakce na podn t) rychlost obratnosti (opakované cvi ení pohyb, které jsou podobné, i stejné jako pohyb, který chceme zrychlit) rychlost uskute ování herních inností jednotlivce rychlost spolupráce a souhry Obratnost Obratnost znamená schopnost lehce a ú inn koordinovat vlastní pohyby, p izp sobovat se okolním podmínkám a situaci, bývá spojována se slo it j ími pohybovými strukturami (Pavli et al., 2002). V ledním hokeji je to schopnost, která je velmi d le itá, u ívá se práv p i rychlém m n ní a p izp sobování se prom nlivým podmínkám hry. Obratnost krom obecného charakteru velmi úzce souvisí s technikou hrá, zp sobem jak si doká ou snadno osvojit specifické dovednosti k provozování n jakého sportu (Buka et al., 1986) Technická p íprava Slo ka sportovního tréninku, která se specializuje na osvojování si motorických dovedností (Buka et. al., 1986). 52

57 Taktická p íprava Osvojování si souhrnu poznatk o h e, které se u íme, o pravidlech, o tom jak se má hrá chovat v herních situacích a o vedení a pr b hu utkání. Cílem je dosa ení optimálních výsledk a spadají sem jak individuální, tak kolektivní innosti hrá e (Pavli et al., 2003) Psychologická p íprava Obsahem psychologické p ípravy je p sobení na hrá e tak, aby se to co nejlépe promítlo i v ostatních slo kách tréninku. Formování a upevn ní osobnosti, charakteru, malá labilita, d v ra ve své výkony, nau it se eliminovat negativní faktory, atd. (Buka et al., 1986) Ro ní tréninkový cyklus Období, ve kterém se v r zném pom ru st ídají ji uvedené tréninkové metody a druhy tréninku a p ípravy (Kostka et al., 1977). Je rozd leno do n kolika ástí: P ípravné období Je velmi d le itá slo ka z hlediska výkonnosti dru stva pro hlavní období. Jeho délka by m la být ideáln týdn. Jeho cílem je vytvo it velkým tréninkovým zatí ením p edpoklady pro funk ní p ipravenost organismu a v eobecnou t lesnou zdatnost a výkonnost. Trénink v t inou probíhá venku v terénu, t locvi n a posilovn a má v eobecn rozvíjející tréninkový ráz (Buka et al., 1986). Po átek p ípravného období by m l být zam en spí e na objem zatí ení (ne tak velkou intenzitou), postupem asu roste intenzita a p ibývá anaerobního tréninku (Kostka et al., 1977) P edzávodní období Zavr ují se úkoly p ípravného období a p echází se více k rozvoji speciálního zatí ení, technicko-taktické a psychologické p ípravy. Na konci tohoto období nastává vrchol p ípravy vylad ním na první zápasy (Pavli et al., 2003). Tréninková innost se z v t iny p esouvá na led. Cílem tohoto období je pokra ovat ve velkém zatí ení organismu, zvy ování funk ní kapacity, ale hlavn ji sm ovat trénink speciálním pot ebným sm rem. Postupn také p ibývá cvi ení spí e rychlostn silových s cílem být co nejrychlej í a nejsiln j í, to znamená nejlep í (Pavli et al., 2002). 53

58 Závodní období Trénování v tomto období musí zdokonalovat techniku a taktiku, udr ovat vysokou t lesnou p ipravenost a formovat adekvátní psychickou p ipravenost. Trénují se v t inou speciální sportovní slo ky a trénink je p evá n na led. Velký d raz se klade na techniku a taktiku (Buka et al., 1986) P echodné období Doba po konci sezóny a p ed za átkem p ípravy na dal í sezónu (období spí e relaxace a jiných inností, ne t ch spojených s hlavním sportem). Odpo inutí a dopln ní elánu a i psychických sil do nové sezóny (Buka et al., 1986) Tréninkový proces ve florbale Podstata trénování ve florbale je stejná jako v ledním hokeji, ov em místo p ípravy na led je tu p íprava na h i ti. Jinak má trénování florbalu hodn podobný charakter jako trénování v ledním hokeji, proto e jsou si tyto dva sporty velmi podobné. Ve florbale se pouze do tréninku neza azuje tolik cvi ení na rozvoj absolutní síly jako v ledním hokeji (Zlatník et al., 2001). Samotné florbalové p íru ky erpají z hokejové literatury od autor jako je Vladimír Kostka nebo Lud k Buka. 54

59 4 Hypotézy H1: Rozdíl v dovednostech pot ebných pro lední hokej a florbal spo ívá v bruslení. H2: Podstatou a obsahem hry jsou lední hokej a florbal stejné. H3: Lední hokej má p ísn j í pravidla pro úpravu pohybu hrá a kotou e po h i ti ne florbal. H4: Materiální náro nost je u ledního hokeje o 200% vy í ne u florbalu. H5: Hrá i ledního hokeje tráví více asu cvi eními na rozvoj síly ne hrá i florbalu. H6: Zda hrá hraje lední hokej nebo florbal, zále í nejvíce na jeho finan ních mo nostech. 55

60 5 Metody a postup práce Pro výzkum byla pou ita kvantitativní dotazníková metoda a zkoumání odborné literatury. Dotazníku jsou dv formy (viz p ílohy), jedna forma je pro hrá e florbalu a druhá forma pro hrá e ledního hokeje. Tyto dv formy se tém neli í. Li í se pouze sm ováním otázek na daný sport a v otázkách uzav ených, které se týkají financí, mají dotazníky pro florbal jiné rozmezí pen ních hodnot, ze kterých si respondenti mají vybrat, ne pro lední hokej. Ka dý z dotazník obsahuje 26 otázek, v t inu uzav ených, ve kterých si respondenti volí z mo ností a, b, c, atd., n kolik otev ených otázek a n kolik dichotomických otázek (tj. e respondenti zvolí bu ano, nebo ne). Dotazníky jsou anonymní, uvádí se pouze v k respondenta, aby se n kdo neostýchal odpovídat popravd na n které z uvedených otázek. Otázky byly konstruovány tak, aby pokud mo no co nejlépe odpov d ly na pot ebné informace a zárove se dal dotazník co nejlépe vyhodnotit procentuálním zastoupením jednotlivých odpov dí z celkového vzorku 60 respondent pro ka dou sportovní hru. Cílová skupina respondent je 60 hrá ledního hokeje a 60 hrá florbalu. Hrá i ledního hokeje i florbalu, kte í byli dotazováni, jsou pro ka dý uvedený sport p ibli n z 15 r zných klub, r zných míst v republice a r zných v kových kategorií. Postup práce: vytvo ení dotazník rozeslání i osobní sb r dat v terénu (vypl ování dotazník oslovenými respondenty) vyhodnocení získaných informací 56

61 6 Výzkumná ást 6.1 Pou itý výb rový soubor Pou itý výb rový soubor je 60 hrá ledního hokeje a 60 hrá florbalu. Hrá i pro, ka dou z uvedených sportovních her, jsou p ibli n z 15 r zných klub. Li í se také úrovní, na které se dané sportovní h e v nují a v kem a v kovými kategoriemi. Velká r znorodost respondent, byla vybrána zám rn. Cílem tohoto pr zkumu je toti zjistit informace, pokud mo no, z co nejr znorod j í skupiny dotazovaných, abychom nezískali informace pouze z vrstev hrá, kte í na danou v c mohou mít stejný subjektivní názor, který v ak není celkov objektivní. 6.2 Popis výzkumu Vytvo ené dotazníky byly vypln ny 60 hrá i ledního hokeje a 60 hrá i florbalu. P i osobním p edání dotazník hrá m a následné p evzetí vypln ných dotazník bylo snad zaru eno, e respondenti otázkám porozum li a odpovídali tak na p esný význam otázek. P i rozeslání n kolika dotazník po internetu i s následným návodem snad také bylo ve v t in p ípad zaru eno to, e respondenti otázkám porozum li, av ak v pár p ípadech chybu v porozum ní otázce a patné odpov di nelze vylou it. 6.3 Výsledky výzkumu Intenzita, kterou se hrá i v nují svému sportu 57

62 Je zajímavé, e z celkového po tu respondent u ledního hokeje odpov d l pouze jeden, e hraje lední hokej rekrea n. Z toho lze usuzovat, e lední hokej je sportovní hra, která není tak snadno dostupná a kdy se jí lov k rozhodn hrát, tak u se jí nev nuje jen rekrea n, ale chce alespo n eho dosáhnout. Florbal je více dostupný ir í kále lidí, a tak se najde více hrá, kte í jej hrají jen rekrea n a pro zábavu etnost v nování se danému sporu a etnost trénování Lední hokej Z hrá ledního hokeje ani jeden neodpov d l, e by se v noval svému sportu jen 1-2x týdn, hraje-li n kdo lední hokej, musí se mu v t inou v novat asi více ne jednou nebo dvakrát týdn. 58

63 Trénování z celkového po tu dní, které se hrá i v nují lednímu hokeji, hrá i zvolili bu mo nost a. nebo b., mo nost b. v t inou volili hrá i, kte í hrají vy í sout e, kde je v t í konkurence a celková náro nost, musí tedy hodn asu trávit tréninkem Florbal Oproti hrá m ledního hokeje 13 respondent z celkového po tu 60 odpov d lo, e se pr m rn v nují florbalu 1-2x týdn. P evá ná v t ina se v nuje florbalu 3-4x týdn a hrá i, kte í hrají vy í a nejvy í sout e zvolili mo nost 5-7x týdn. 59

64 U hrá florbalu, na rozdíl od hrá ledního hokeje, se vyskytla mírná p evaha odpov di, e trénují 1-2x týdn, byli to v t inou hrá i z ni ích sout í a hrá i, kte í uvedli, e hrají florbal rekrea n. Zbytek respondent zvolil mo nost b., e trénují 3-4x týdn etnost hraní sout ních zápas Lední hokej Více jak polovina dotázaných hokejist hraje v hlavní ásti sezóny sout ní zápas v pr m ru 1x týdn. O n co mén ne polovina respondent hraje v hlavní ásti sezóny pr m rn dva sout ní zápasy týdn. 60

65 Florbal V t ina hrá florbalu hraje zp sobem jednou za 14 dní dva zápasy. Tento zp sob je pro florbal na rozdíl od ledního hokeje specifický. Zbytek dotázaných hrá hraje sout ní zápasy 1x týdn Problematika trénink Lední hokej V t ina hrá ledního hokeje uvedla, e pr m rný trénink na suchu (mimo led) trvá v rozmezí 1-2 hodiny. N kolik hrá z vy ích sout í zvolilo mo nost c. a dev t hrá zvolilo mo nost a (s tím, e trénink na suchu prý trvá v t inou hodinu). 61

66 Hrá i ledního hokeje chodí asto posilovat, zhruba polovina dotázaných chodí pr m rn 2x týdn a okolo jedné t etiny hrá chodí dokonce 3 a vícekrát týdn. Lední hokej je toti silov velmi náro ná hra. V t ina dotázaných trénuje aerobní zdatnost 1x týdn a zhruba t etina 2-3x týdn. 62

67 Tréninky zam ené na výbu nost a rychlost se v ledním hokeji se za azují u velké v t iny dotázaných hrá 2-3x týdn a u n kolika dotázaných dokonce a 4x týdn. U v t iny dotázaných hrá ledního hokeje trené i neza azují tento prvek do tréninku, u hrá z vy ích sout í se tento prvek v tréninku ji ale asto vyskytuje. U více ne t í tvrtin dotázaných hrá ledního hokeje trvá pr m rný trénink na led mezi 1-2 hodinami. U zbývajících hrá trvá pr m rný trénink na led n co p es dv hodiny. 63

68 Florbal V t ina hrá florbalu uvedla stejn, jako hokejisté, e pr m rný trénink mimo h i t trvá mezi 1-2 hodinami. Zhruba t etina florbalist uvedla, e trénují mimo h i t v pr m ru maximáln 1 hodinu a pouze 3 hrá i uvedli, e trénink mimo h i t trvá více jak 2 hodiny. Oproti hrá m ledního hokeje je tedy o n co mén respondent, kte í trénují kondici mimo h i t 1-2 hodiny. Hrá i florbalu chodí posilovat a do posilovny o n co mén ne hokejisté. Zhruba polovina dotázaných posiluje 2x týdn, jen pár dotázaných posiluje 3x a více a tém t etina respondent posiluje v pr m ru je 1x týdn. 64

69 Dotázaní hrá i florbalu zhruba z poloviny trénují aerobní zdatnost 1x týdn a druhá polovina 2-3x týdn. V otázce týkající se trénink zam ených na sprinty, rychlost a výbu nost odpov d li v ichni dotázaní respondenti, e takto trénují 2-3x týdn. 65

70 Pr zkum, zda se do trénování florbalu za azují také kruhové tréninky a opi í dráhy dopadl u hrá florbalu tém stejn jako v ledním hokeji a zhruba 2/3 hrá nemá do trénování za azeno tyto zp soby trénování. Naprostá v t ina florbalist odpov d la, e pr m rný herní trénink na h i ti trvá mezi 1-2 hodinami Po ízení výstroje a výzbroje Lední hokej Po ízení výzbroje a výstroje vyjde v t inu respondent na více ne K. Necelá t etina hrá zaplatí za po ízení vybavení na lední hokej mezi 15 a 20 tisíci K a pouze dva respondenti uvedli, e si doká ou po ídit výzbroj a výstroj v rozmezí od 10 do K. 66

71 Z celkového po tu dotázaných hrá ledního hokeje odpov d li naprosto v ichni, e si hradí výzbroj a výstroj sami Florbal Zhruba polovina respondent zaplatí za po ízení výstroje a výzbroje mezi K. Více ne 1/3 dotázaných florbalist stojí po ízení výzbroje a výstroje 4-8 tisíc K a n kolik dotázaných uvedlo, e je po ízení výzbroje a výstroje stojí více ne 8000 K. Hodnoty pro po ízení výzbroje a výstroje v ledním hokeji a florbale se velmi li í, co práv iní florbal hlavn finan n dostupn j í ne lední hokej. 67

72 V t ina dotázaných florbalist si sponzoruje výzbroj a výstroj sama. Zbývajícím dotázaným, kte í si výstroj a výzbroj sami nesponzorují, po izuje tyto v ci jejich sportovní klub, za který hrají. Ti hrá i, kterým kluby sponzorují výstroj a výzbroj hrají ve vy ích sout ích a také platí na druhou stranu v pr m ru i o n co v t í lenské p ísp vky lenské p ísp vky Lední hokej Ro ní lenské p ísp vky, které uvedli dotázaní hrá i ledního hokeje, byli v t í ne u hrá florbalu. N kte í uvedli, e je neplatí a kompenzuje se jim tato ástka z odm n nebo výplaty, kterou od svého klubu dostávají (v t inou hrá i z na ich nejvy ích sout í) Florbal Otev enou otázkou se ukázalo, e 45% respondent platí ro ní lenské p ísp vky K, 27% dotázaných platí K a 28% florbalist platí ro ní lenské 68

73 p ísp vky mezi 5 a 8000 K. Ro ní lenské p ísp vky vy í ne 5000 K platí p evá n hrá i vy ích sout í, kterým zárove klub sponzoruje výstroj a výzbroj Dal í výdaje spojené s provozováním sportu Mezi dal í výdaje se po ítají nap íklad potravinové a jiné dopl ky, spot eba holí, doprava na zápasy nebo tréninky a jiné výdaje. Naprosto v ichni hrá i uvedli, e mají je t n jaké dal í výdaje spojené s provozováním svého sportu Lední hokej V t ina dotázaných hrá ledního hokeje uvedla, e dal í výdaje spojené s ledním hokejem jsou minimáln 1500,- K m sí n. To je ástka, která opravdu není malá, kdy se má platit ka dý m síc Florbal U v t iny dotázaných hrá florbalu se naopak dal í m sí ní výdaje spojené s florbalem pohybují v rozmezí do 1500,- K m sí n. 69

74 6.3.8 Sponzorování nebo výplata V otázce, zda mají hrá i n jakého sponzora, odpov d li naprosto v ichni oslovení negativn Lední hokej V t ina respondent v ledním hokeji odpov d la, e od klubu nedostává ádnou výplatu. Ti hrá i, kte í uvedli, e výplatu dostávají, jsou hrá i z na ich nejvy ích sout í (2. liga a vý e). Z hrá ledního hokeje, kte í odpov d li, e dostávají v klubu výplatu, pak v ichni zvolili mo nost d. více ne

75 Florbal Dotázaní hrá i florbalu uvedli v 90%, e ádnou výplatu nedostávají. Co se tý e dal í otázky v rozmezí kolika K m sí n, se jejich platy i odm ny pohybují, bohu el odpov d li pouze 2 hrá i, e dostávají mezi K m sí n Ro ní tréninkový cyklus Lední hokej Z dotázaných hrá ledního hokeje pouze dva odpov d li, e své trénování jako ro ní tréninkový cyklus neozna ují. 71

76 Florbal Dotázaní florbalisté odpov d li z v t iny, e by se jejich rok dal ozna it jako ro ní tréninkový cyklus. Vyskytl se tu ale i v t í pom r hrá, kte í odpov d li negativn. Tento fakt je spojen s tím, e v p ípad florbalu se najde více hrá, kte í hrají florbal spí e pro radost a neberou trénink tak vá n P í ina, která p ivedla hrá e k hraní ledního hokeje i florbalu Lední hokej V t ina dotazovaných hrá ledního hokeje odpov d la, e je k hokeji p ivedli rodi e nebo tradice v rodin. Mo nost b. nezvolil nikdo z dotázaných a 10% respondent vedla k hraní ledního hokeje jejich iniciativa a touha stát se hokejistou. Úkaz, e tém v echny hokejisty p ivedli k hokeji rodi e, je pro hokej velmi specifický, proto e kdy chcete, aby Va e dít m lo anci se v ledním hokeji n kam probojovat, musí za ínat velmi brzy, aby obstálo v konkurenci. 72

77 Florbal Na rozdíl od hrá ledního hokeje florbalisty p ivedla více ne v polovin dotázaných respondent jejich svobodná v le stát se florbalistou a p esto, e za ali s florbalem a pozd ji na základ své svobodné v le, n kte í z nich se vypracovali a do nejvy ích sout í. S florbalem se nutn zkrátka nemusí za ínat v tak raném v ku jako s ledním hokejem. Dal í po etnou ást dotázaných p ivedly k florbalu rodi e a n kolik respondent odpov d lo, e si zvolili florbal kv li jeho dostupnosti. Ti, kte í si ov em zvolili florbal kv li jeho dostupnosti, nehrají na vysokých úrovních Hodnocení florbalu a ledního hokeje Lední hokej V t ina hrá ledního hokeje hodnotí sv j sport jako dostupný, ale ne zdaleka v em. 73

78 Hokejisté, kte í odpovídali na tuto otázku, ve v t in p ípad odpov d li, e pova ují tyto dv sportovní hry za podobné v pár v cech. Dal í dv extrémn j í navzájem tém opa né otázky, dostaly tém shodný po et hlas. Ve vyhodnocení t chto odpov dí by se tedy dalo íci, e odpov di a. a d. se v podstat vyru ily, tím pádem reálná pravda je n kde uprost ed tj. varianta b Florbal V t ina dotázaných hrá florbalu hodnotí florbal jako dostupný tém v em vrstvám obyvatel. Zbylých 15% dotázaných hodnotí florbal jako ne zdaleka dostupný v em lidem. 74

79 Dotázaní hrá i florbalu ve v t in odpov d li, e pova ují tyto dva sporty za podobné v pár v cech. Zbylých 15% respondent odpov d lo, e jsou si podobné v ad v cí a ádný z florbalist neuvedl, e jsou tyto dva sporty naprosto odli né. 75