BLANOKŘÍDLÍ. Materiál slouží pouze k výukovým potřebám školy. Text psaný kurzívou jenom přečíst

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "BLANOKŘÍDLÍ. Materiál slouží pouze k výukovým potřebám školy. Text psaný kurzívou jenom přečíst"

Viktor Navrátil
před 4 lety
Počet zobrazení:

Hmyz s proměnou dokonalou pokračování VČELY: - zavalité chlupaté tělo BLANOKŘÍDLÍ Materiál slouží pouze k výukovým potřebám školy Text psaný kurzívou jenom přečíst - žihadlo má zpětné háčky, včela ho

PELONOSNÉ včely (včela medonosná, včely samotářky) - medonosné včely (2/3 včel) mají na nohou nápadné chloupky = SBĚRNÉ KARTÁČKY = SBĚRÁČKY - 1/3 včel neumí sbírat pyl, jsou tzv.

1 Hmyz s proměnou dokonalou pokračování VČELY: - zavalité chlupaté tělo BLANOKŘÍDLÍ Materiál slouží pouze k výukovým potřebám školy Text psaný kurzívou jenom přečíst - žihadlo má zpětné háčky, včela ho po zabodnutí nemůže vytáhnout (umírá) - většina žije SAMOTÁŘSKY - menšina žije SPOLEČENSKY V KOLONIÍCH - potrava pyl a nektar -některé včely sbírají pyl tzv. PELONOSNÉ včely (včela medonosná, včely samotářky) - medonosné včely (2/3 včel) mají na nohou nápadné chloupky = SBĚRNÉ KARTÁČKY = SBĚRÁČKY - 1/3 včel neumí sbírat pyl, jsou tzv. PŘÍŽIVNÉ VČELY (vyhledávají hnízda samotářských včel, do kterých pak kladou svá vajíčka) Zástupci ČR: A. samotářské včely: Žihadlo včely po bodnutí zůstáve v těoe s kouskem zadečku, včela umírá PÍSKORYPKY hnízda v půdě, ZEDNICE (hnízdo ve štěrbinách stěn) ČALOUNICE (hnízdo ve zdi, dřevě nebo v zemi), DRVODĚLKA FIALOVÁ naše největší včela (poletuje i na vaší zahradě) B. včely žijící v koloniích přechod mezi samotářkami a společensky žijícími včelami PLOSKOČELKY C. společensky žijící včely: VČELA MEDONOSNÁ - Vývoj včely: VAJÍČKO LARVA PŘEDKUKLA - KUKLA DOSPĚLEC (celkový vývin matky trvá 16 dní, dělnice 21 dní, trubce 24 dní)

2 Matka žije 3 5 let, klade vajíčka Dělnice žije cca 1 měsíc Trubec nemá žihadlo, jejich úkolem je jenom oplodnit královnu, koncem léta jsou vyhnání z úlu, umírají, žijí několik týdnů ČMELÁCI: - čmelák patří do čeledi včelovití - sociální hmyz - chlupatí, zavalité tělo, černo žluté pruhy (oranžové, červené) nebo celé černé - potrava pyl a nektar - bodnout může čmelák na rozdíl od včely opakovaně, poněvadž žihadlo vždy z rány vytáhne. - matka a trubci žihadlo nemají Zástupci: ČMELÁK ZEMNÍ, SKALNÍ, LESNÍ, ZAHRADNÍ, LUČNÍ, ROLNÍ,.. VOSY: - dravé, všežravé (potrava hmyz, dřevo, nektar, ovoce, houby) - hnízdo si staví papírové hnízdo (z rozžvýkaného dřeva) Zástupci: VOSA OBECNÁ, VOSA ÚTOČNÁ, ŽAHALKA, HRABALKA,. SRŠNI: - podobné vosám, ale větší, jinak zbarvené, mm - sociální hmyz - hnízdo si staví papírové hnízdo (z rozžvýkaného dřeva, až 80 cm) - samcům chybí žihadlo - všežravci (potrava: hmyz, mouchy, pavouci, můry, včely, vážky, ovoce, míza stromů) - Její jed sice působí značnou bolest, ale je poměrně slabý, například v porovnání se včelím.

Mnohem víc je samotářek: jen v České republice jich žije asi 600 druhů, mezi něž patří maltářky, drvodělky, pískorypky a čalounice.

3 Přečíst: Užitečné včelky samotářky Kromě včel medonosných u nás žije řada dalších druhů. Některé žijí samotářsky, jiné se sdružují do kolonií, i když ne tak dokonalých, jaké tvoří jejich medonosné příbuzné. Ne všechny včely se sdružují do organizovaných společenství jako včela medonosná. Mnohem víc je samotářek: jen v České republice jich žije asi 600 druhů, mezi něž patří maltářky, drvodělky, pískorypky a čalounice. Už názvy napovídají něco o způsobu jejich života: buď o tom, kde si staví hnízda, nebo o způsobu, jakým získávají potravu. Některé včely totiž sbírají pyl nohama tak jako chluponožka jiné, jimž se říká břichosběrné, využívají ke shromažďování zrnek chloupky na zadečku. Pravé samotářky žijí opravdu samy každá včelí matka vede svou domácnost zaměřenou na odchov vlastního potomstva. Existuje však i řada druhů, které se sdružují do skupin nebo kolonií, organizaci státu včely medonosné se však nemohou rovnat. Různé druhy si hledají nebo stavějí domov na odlišných místech. Drvodělky bychom našli zavrtané v mrtvém dřevě, pískorypky v písčitých půdách, maltářky si na zdech a skalách stavějí komůrky slepené z pevné směsi písku a slin. Zednice obsazují prázdné ulity hlemýžďů a zakládají v nich hnízdo o několika komůrkách: ta poslední je prázdná a má zadržet parazity, kteří by měli zájem o její larvy. Nejvíc práce mají samotářské včely, které žijí v zemi. Samička vyhloubí dlouhou chodbu a podél ní několik komůrek, v nichž se bude vyvíjet potomstvo. Aby vajíčka, larvy i kukly ochránila před vlhkostí, plísněmi nebo před škůdci, jako jsou mravenci, impregnuje včela stěny komůrek nepropustnými výměšky svých žláz a také je nastříká tekutinou, která na ostatní druhy hmyzu působí jako repelent. Teprve pak do každé komůrky uloží vajíčko a přidá k němu bochánek uhnětený ze směsi pylu a medu, který larvě poslouží jako zdroj potravy. Nakonec samička chodbu uzavře a její úkol na tomto světě končí: příští rok se vylíhnou mladé včelky, které její pouť zopakují. Jiné včely se sdružují v kolonie, které tvoří jakýsi přechod mezi samotářkami a společensky žijícími včelami. Jako příklad mohou posloužit některé druhy ploskočelek. Příslušníci tohoto druhu mají na vybranou: některé samičky žijí samotářsky, jiné se však spojují do kolonie, která sdílí část hnízda: vyhloubí společnou chodbu, z níž vedou odbočky do samostatných hnízd, která patří jednotlivým včelám. Najdou se ale i ploskočelky, které zakládají kolonie podobné čmeláčím. Těm se ostatně podobají i životním cyklem: přezimují totiž oplodněné samičky, které musejí během jara a léta stihnout celý životní cyklus tak, aby na počátku podzimu mohlo proběhnout páření.

4 A. pískorypka A. zednice A. čalounice Čalounice vykusují části listů ze stromů z vrb, bříz a mnoha dalších. Kusy listů srolují buď do země, nebo do trouchu stromů. Dovnitř takto zhotovené komůrky nanosí pyl s nektarem a nakladou vajíčko. Přesně to vidíme na vaší fotografii. Larvička se pak živí nashromážděným pylem. Nakonec se zde zakuklí a příští rok se z kukly vylíhne nová včela. A. drvodělka fialová B. ploskočelka

5 C. včela medonosná čmelák zemní bílý zadeček čmelák skalní oranžový zadeček Čmelák zahradní čmelák lesní

6 Stavějte hmyzí domečky včely samotářky, ruměnice,.. Vosa obecná žluté nohy sršeň obecná oranžové nohy

7 Vosa a sršeň oči: 2 složené + 3 jednoduchá očka Vosí žihadlo, může bodnout opakovaně, nemá háčky

Žahalka obrovská hrabalka Dospělé hrabalky se většinou živí nektarem, ale pro své larvy loví

Čeleď je rozšířena všude tam, kde žijí pavouci.

8 Žahalka obrovská hrabalka Dospělé hrabalky se většinou živí nektarem, ale pro své larvy loví pavouky, případně parazitují na kořisti jiných hrabalek. Čeleď je rozšířena všude tam, kde žijí pavouci. Žihadlo hrabalek patří k nejsilnějším v hmyzí říši. Bolest, kterou dokáže způsobit je obrovská. Na tzv. Schmidtově stupnici bolestivosti žihadel má hodnotu 4, což je spolu s mravencem druhu Paraponera clavata vůbec nejvyšší bolestivost. Následky však rychle odezní. VČELA MEDONOSNÁ (Apis mellifera) staví své plástve z vosku, který vylučuje ze žláz na spodní straně zadečku.

9 Hnízdo vosy papírovina hnízdo VOSÍKŮ je menší Hnízdo sršně obecné, často patrové

10 Přečíst: Vosy si staví své hnízdo obvykle v zemi, např. v lesích, podél břehů vod a cest, někdy také v tmavých dutinách nad zemí. Žije v něm celá vosí kolonie čítající až 2000 jedinců. Materiál na stavbu hnízd získávají tak, že obnažené mrtvé dřevo kusadly seškrabují a promíchávají se slinami. Tuto substanci potom nanášejí po vrstvách, a tak budují plást. PROČ JSOU VOSY UŽITEČNÉ? Larvy vos jsou téměř výlučně masožravé a živí se hmyzem, který dělnice během létání uloví. Uživit velké společenství vos znamená lovit denně několik stovek jedinců různého hmyzu, hlavně much a housenek. Loví především takový hmyz, který je pro ně v daném momentu nejsnáze dostupný, a tak jsou schopny tlumit a regulovat i přemnožené škůdce. Také z tohoto pohledu jsou vosy mimořádně užitečné, protože společně s hmyzožravými ptáky a netopýry představují nejvýznamnější predátory létavého hmyzu. Aktivita hnízda vrcholí koncem léta, když se začínají líhnout budoucí královny a samci. V této době původní královna umírá a v hnízdě nastane chaos. Ten je způsoben zánikem feromonů královny, které společenství držely pohromadě. Dělnice vos se postupně rozlétávají do okolí, kde se snaží o samotě přežít horlivým získáváním sladkých šťáv v tomto období se nejvíce projevuje jejich nervozita. S příchodem podzimu a zimy všechny dělnice zahynou. Mladé královny se na podzim páří a následně se ukládají k zimnímu spánku v různých dutinách. Na jaře se cyklus opakuje opětovným založením nových hnízd mladými královnami.

Podobné dokumenty

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: č. materiálu: VY_52_INOVACE_015 Irena Prexlová Třída/ročník: Datum