Biologická olympiáda, 46. ročník, školní rok okresní kolo kategorie C soutěžící číslo

Transkript

1 TEORETICKÁ ČÁST test 1. Žlutočerně zbarvenou pestřenku obvykle predátoři neloví, protože: a) Její tělní tekutina obsahuje jedovatou látku. b) Má ţihadlo. c) Má ostrá kusadla. d) Ji povaţují za nebezpečnou vosu. 2. Drobný motýlek, parazitující na jírovci maďalu, se nazývá: a) čárovka jírovcová b) bacilka Jírovcova c) klíněnka jírovcová d) vlnovník maďalový 3. Jakému hlavnímu opylovači jsou květy na obrázcích nejpravděpodobněji přizpůsobeny? K opylovači přiřaď číslo květu: A) brouci.. B) včely.. C) noční motýli.. D) mouchy.. 1

2 4. Ke každému obrázku živočicha přiřaď jednoho parazita; každý pojem použij jen jednou: řemenatka ptačí, měchožil zhoubný, tasemnice bezbranná, motolice jaterní a) c).... b) d) Vysvětli pojem poloparazit (např. jmelí). 6. Parazit často během svého životního cyklu využívá dva nebo více hostitelů. Vysvětli, kterého hostitele nazýváme konečným (definitivním) hostitelem. 7. Vlasovec medinský parazituje v dospělosti: a) v krvi člověka b) ve vlasech člověka c) v podkoţním vazivu člověka d) v mozkomíšním moku člověka 8. Podtrhni jednu nemoc, která může být přenášena blechami: encefalitida, malárie, mor, toxoplazmóza, chřipka, svrab 2

3 9. Doplň odstavec pojednávající o tzv. sloní nemoci neboli elefantiáze: Sloní nemoc způsobuje parazit, který se jmenuje Dospělec se usazuje v, které ucpává, čímţ dochází ke zvětšení některých částí těla. Přenašeči nemoci jsou 10. Proč dokáže hnilák smrkový žít i ve velmi tmavém prostředí, např. v bylinném patře tmavých lesů? 11. Které tvrzení o raflézii není pravdivé? a) Vyskytuje se v pralesích Bornea a Sumatry. b) Parazituje na liáně rodu Cissus. c) Obsahuje chlorofyl. d) Tvoří obrovské květy o průměru kolem 1 m. 12. Onemocnění zvané bílá krupička, které se vyskytuje hlavně u akvarijních rybiček, způsobuje: a) kapřivec obecný b) ţábrohlíst dvojitý c) koţovec rybí d) trudník tukový 13. V přesmyčkách najdi a napiš jména živočichů. Napiš M k těm, kteří používají mechanickou ochranu před predátorem, a CH k těm, kteří používají chemickou ochranu před predátorem. A) UNOSKUL HÝLOUDOSOCA.... B) VESOPÁC SÁDÍVETIPÝ C) KLOM VRNÝKTIS D) KŘÍPNÁSTEV MÍDEDĚV

4 14. K organizmům na obrázku napiš jejich rodové i druhové jméno a přiřaď část těla, kde parazitují: střevo, pohlavní ústrojí, krev a) b) c) Jak láká želva kajmanka supí svou kořist? a) na červený výrůstek na jazyku b) na pohybující se výrůstky kolem hlavy c) na svítící výběţek vyrůstající z tlamy d) na citrónově ţlutý pohybující se konec ocasu 16. V tabulce zakroužkuj písmeno podle toho, zda je věta pravdivá, nebo ne. Z písmen získáš název rostliny. a) 1. Dikobraz vystřeluje proti predátorům bodliny. 2. Kuňka upozorňuje predátory na svou jedovatost ukázáním barevného břicha. 3. Pokud rak poustevníček osídlí opuštěnou ulitu, zůstane v ní obvykle jiţ celý ţivot. 4. Jed kobry královské můţe usmrtit i slona, pokud dojde ke kousnutí např. do chobotu. 5. Vosa hrabalka loví pavouky a zahrabává je do nory jako potravu pro své larvy. 6. Blecha psí na člověka nejde, parazituje jen na psovitých šelmách. ano ne 1 R L 2 N V 3 A Ě 4 N P 5 K T 6 O A b) Tajenka název rostliny:. c) Je tato rostlina pravým parazitem, nebo poloparazitem?. 4

5 17. Podle listu poznej a pojmenuj naši dřevinu a doplň tabulku: list rodový název dřeviny číslo větvičky číslo květenství číslo plodu způsob opylování způsob rozšiřování plodů 5

6 6

7 18. Prohlédni si obrázek a odpověz na otázky: a) Symbiotický vztah na obrázku se nazývá:. b) 1 Dřevina poskytuje houbě. c) 2 Houba umoţňuje dřevině přijímat Které organizmy láká podražec křovištní do své speciální květní pasti? a) pavouky b) měkkýše c) hmyz d) savce 20. Z uvedeného seznamu živočichů a rostlin vytvoř 7 dvojic, jejichž vztah považujeme za symbiotický až mutualistický. klaun, nosorožec, orchidej, větevník, obrněnka, pyskoun, brvitka, mravenec, klubák, sasanka, houba, korálová rybka, všekaz, mšice

8 21. a) Vylušti doplňovačku: A CH B C D V E F G H I J K L M N Š O A Symbiotický nálevník v bachoru přeţvýkavců. B Hvězdnicovitá rostlina našich luk, jejímţ plodem je naţka s chmýrem. C Náš ocasatý obojţivelník. D Pták s nápadně vidlicovitým ocasem, příbuzný břehuli říční. E Hmyz sající na větvičkách ovocných stromů, tělo je kryto štítkem. F Rodový název ploštěnce, jehoţ vývojovým stádiem jsou boubele. G Kromě řasy mohou být lišejníkovým symbiontem s houbou H Vztah mezi dvěma druhy, z nichţ pro jednoho je vztah výhodou, a druhý není ovlivněn. I Ploštěnec, jehoţ prvním mezihostitelem je vodní plţ bahnatka malá. J Organismus, v němţ ţije parazit. K Ţivočich, který láká mravence na medovici. L Africká ţelva, která plní roli čističe velkých savců. M Ploštěnec způsobující bilharziózu, která se projevuje nejčastěji krví v moči a záněty močových cest. 8

9 N Obtíţný hmyz (ploštice), ţijící například v hnízdech ptáků a savců. O Jiný název pro lýkoţrouta smrkového. b) Tajenka:... c) Napiš jeden příklad ţivočicha, který je pojmem z tajenky známý, a to díky symbiotickým bakteriím S houbami žije v symbióze: a) většina rostlin b) málokteré rostliny 23. V bezprostředním okolí bolševníku velkolepého přežije jen málo našich původních rostlin. Jedná se o: a) vnitrodruhovou konkurenci b) mezidruhovou konkurenci c) komenzálismus d) predaci 24. Napiš, jak každý z obou organizmů na obrázku přispívá k symbióze: organismus 1 organismus 2.. 9

10 PRAKTICKÁ ČÁST poznávání hub, rostlin a živočichů Poznej 20 předložených rostlin a hub

11 Poznej 20 předložených živočichů

12 Laboratorní úkol Stavba stélky lišejníku Úvod Stélka lišejníků je tvořena houbou a řasou či sinicí, které spolu vytvářejí symbiotický organizmus. Stélka je tvořena především houbovou sloţkou. Lišejníková stélka bývá uspořádána do vrstev. Svrchní strana stélky, kterou vidíš před sebou, bývá označovaná jako vrstva korová a je tvořena pouze buňkami houby. Další je vrstva řasová, obsahující jednobuněčné řasy nebo sinice, pak následuje dřeň tvořená dlouhými houbovými vlákny, která jsou vzájemně propletená, a na spodní straně stélky je opět vrstva korová. Úkol: Pozoruj stavbu lišejníku na příčném řezu stélkou. Pomůcky: lupa, mikroskop, ţiletka, kapátko, preparační jehla, bezová duše nebo mrkev, podloţní a krycí skla, filtrační papír, Petriho misky, lišejníky Postup: a) Nejprve si prohlédni stélku lišejníku pouhým okem a poté lupou. Urči, kde je svrchní a kde spodní strana, zaměř se na přítomnost rhizin (příchytných vláken podobných kořínkům). b) Připrav preparát: Ţiletkou opatrně odřízni menší část stélky (např. jeden lalok), zbytek lišejníku odloţ stranou. Připravený kousek stélky vloţ do rozříznuté bezové duše nebo mrkve a pomocí ţiletky nařezej co nejtenčí řezy a odloţ je do Petriho misky. Na podloţní sklo nanes kapátkem malé mnoţství vody, do které pomocí preparační jehly přenes 3 nebo 4 nejtenčí řezy. Překryj krycím sklem, filtračním papírem odsaj přebytečnou vodu. Vytvořený preparát vloţ do mikroskopu, schematicky zakresli a popiš stavbu stélky lišejníku. 12

13 c) Nákres s popisem: Zvětšení: d) Závěr: 1) Napiš, proč je symbiotický vztah v lišejníku výhodný pro oba partnery, co si vzájemně poskytují: 2) Jak se nazývá symbiotický vztah, ve kterém jsou na sobě oba partneři natolik závislí, že nemohou již žít samostatně? 3) Jmenuj 2 druhy stélek lišejníků:.. 4) Lišejníky jsou označovány jako bioindikátory. Napiš, proč. 5) Který velký savec se živí převážně lišejníky?. 13