1) Pro vyjádření průběhového děje nebo děje trvajícího delší dobu použijeme slovesné částice zhe 着, která se připojuje za sloveso.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "1) Pro vyjádření průběhového děje nebo děje trvajícího delší dobu použijeme slovesné částice zhe 着, která se připojuje za sloveso."

Zdenka Krausová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Vyjádření současnosti (s. 125, IC s. 209) handout ) Pro vyjádření průběhového děje nebo děje trvajícího delší dobu použijeme slovesné částice zhe 着, která se připojuje za sloveso. wǒ děng zhe nǐ 我等着你 čekám na tebe tā zuò zhe 他坐着 sedí tā zài yǐzi shàng zuò zhe 他在椅子上坐着 Sedí na židli. tā zuò zài yǐzi shàng 他坐在椅子上 Sedá si na židli. Předchozí dva příklady znázorňují průběh děje a jeho trvání a děj samotný. Tato větná částice vyjadřuje také stav: mén kāi zhe 门开着 dveře jsou otevřené qiáng shang guà zhe yì zhāng huàr 墙上挂着一张画儿 Na stěně visí obraz. U některých sloves tato přípona děj spíše zdůrazňuje: nǐ chīfàn wǒ děng zhe nǐ 你吃饭, 我等着你 Jez, čekám (počkám) na tebe. Tato částice vyjadřuje také současnost dvou dějů: tā chī zhe fàn kànshū 他吃着饭看书 Jí a přitom čte. (Čte při jídle.) Přípona zhe může také vyjadřovat, že děj slovesa přešel ve stav: mén shang xiě zhe jǐ ge zì 门上写着几个字 Na dveřích je něco napsáno. Pokud je tento děj v záporu, používá se záporka méi 没 : wǒ méi zuò zhe 我没坐着 nesedím

Předchozí dva příklady znázorňují průběh děje a jeho trvání a děj samotný.

2 2) Průběhovost děje lze vyjádřit také pomocí slova zài 在, které klademe před sloveso: wǒ zài xiě yì fēng xìn 我在写一封信 Právě píšu dopis. Vedle zài se může použít i zhèngzài 正在 pro zdůraznění, že děj probíhá právě v danou chvíli. wǒ zhèngzài xiě xìn 我正在写信 Právě píšu dopis. Může vyjádřit i děj současný s dějem jiným: wǒmen qù jiào tā, tā zhèng chū lai 我们去叫他, 他正出来 Právě vycházel (vyšel), když jsme ho šli zavolat. Pro vyjádření současného děje se může použít i větná částice ne 呢 : wǒ zài xiě xìn ne 我在写信呢 Právě píšu dopis. wǒ zhèngzài kāichē ne 我正在开车呢 Právě řídím auto. tā zhèng kàn zhe diànshì ne 她正看着电视呢 Právě se dívá na televizi. wǒ gēn lǎoshī shuōhuà ne 我跟老师说话呢 Právě mluvím s učitelem. kāi zhe huì ne 开着会呢 Právě probíhá schůze. Může se objevit i v rozkazu: nǐ tīng zhe, bù néng kāi wánxiào la 你听着, 不能开玩笑啦 Poslouchej, nemůžeš si dělat legraci.

Může vyjádřit i děj současný s dějem jiným: wǒmen qù jiào tā, tā zhèng chū lai 我们去叫他, 他正出来 Právě vycházel (vyšel), když jsme ho šli zavolat.

3 Další výrazové prostředky: tā yìbiān chīfàn, yìbiān xuéxí 他一边吃饭, 一边学习 Čte a zároveň jí. tā yòu xué yīngwén, yòu xué zhōngwén 他又学英文, 又学中文 Učí se anglicky a zároveň čínsky. (Učí se anglicky a ještě k tomu čínsky.) Větná částice le 了 (s. 104) Vedle slovesné přípony je přípona le 了 také větnou částicí. Stojí vždy na konci věty a označuje změnu stavu vzhledem k přítomnému okamžiku. Je také důležitá při časovém zařazení věty, může být psána la 啦 (po splynutí le 了 s a 啊 ). wǒ bú yào le 我不要了 Už (to) nechci. (Dříve jsem to chtěl). V češtině se hodí překlad pomocí už. tā yǒu qián le 他有钱了 (Už) má peníze. (Dříve neměl.) tā shì jīnglǐ le 他是经理了 A (teď) je vedoucím. nǐmen kěyǐ jìnlai le 你们可以进来了 Můžete (už) vstoupit. tā bú shì xiǎoháir le 他不是小孩儿了 Už to není dítě. wǒ bú qù le 我不去啦 Už tam nejdu. tā bù lái le 他不来啦 Už nepřijde. Wáng xiānsheng qīshí suì le 王先生七十岁了 Panu Wáng je už sedmdesát. shuǐguǒ méiyǒu le 水果没有了 Ovoce už není. tā mǎshang lái le 他马上来了 Hned přijde.

Stojí vždy na konci věty a označuje změnu stavu vzhledem k přítomnému okamžiku. Je také důležitá při časovém zařazení věty, může být psána la 啦 (po splynutí le 了 s a 啊 ).

4 wǒ huì xiě le 我会写了 Už to umím napsat. chē huài le 车坏了 Auto se rozbilo. xià yǔ le 下雨了 Prší. yǔ xiǎo le 雨小了 Déšť se zmenšil. Často se vyskytuje ve větách s časovým údajem, který zasahuje do současnosti: wǒ xué zhōngwén yì nián le 我学中文一年了 Učím se čínsky už rok. Úplné znění: Je tomu rok, co se učím čínsky. wǒ xué zhōngwén xué le yì nián le 我学中文学了一年了 wǒ děng le tā bàn tiān le 我等了她半天了 Čekám na ni už půl dne. (Čekal jsem na ni půl dne.) Tato částice se může pojit s celou řadou příslovcí: tài hǎo le 太好了! Výborně! Prima! hǎo jí le 好极了! Super! tā yòu lái le 他又来了 Už je tu zas. bú zài chī le 不再吃了 Už nebudu jíst. nǐ zěnme le 你怎么了? Co ti je? Se slovem jiù 就 se používá při udání času někdy částice le, která se ale nepoužívá s příslovcem cái 才 teprve, až.

wǒ xué zhōngwén xué le yì nián le 我学中文学了一年了 wǒ děng le tā bàn tiān le 我等了她半天了 Čekám na ni už půl dne. (Čekal jsem na ni půl dne.

5 wǒ zuótiān jiù huí jiā le 我昨天就回家了 Už včera jsem se vrátil. tā zuótiān cái huíjiā 他昨天才回家 Vrátil se teprve včera. Každé le, které stojí na konci věty, nemusí být jen větná částice. Někdy to může být slovesná přípona, někdy le plní obě funkce zároveň: Jīn xiānsheng hǎo le 金先生好了 Pan Jīn se už má dobře. zuòyè wǒ xiě hǎo le 作业我写好了 Úkol jsem (už) napsal. V případě, kdy se objeví dvě le, první je slovesná přípona a druhé potvrzující větná částice. V případě, kdy máme jen jedno le na konci věty, toto může mít obě funkce: tā xiě (le) xìn le 他写 ( 了 ) 信了 Napsal dopis. Předmět na začátku věty (anteponovaný větný člen) Obvyklé postavení předmětu je za slovesem. Předmět ale může stát i na začátku věty. Na začátku bývá předmět určitý vyjádřený ukazovacím výrazem zhè 这 a nà 那. Může to být i slovo označující zcela určitou věc. zhèi ge xiānsheng wǒ rènshi 这个先生我认识 Tohoto pána znám. zhèi ge wǒ méi jiàn guo 这个我没见过 Toto jsem nikdy neviděl. rìwén wǒ bú huì shuō 日文我不会说 Japonsky neumím. Předmět na začátku vět je často zdůrazněn:

V případě, kdy se objeví dvě le, první je slovesná přípona a druhé potvrzující větná částice.

6 zhōngwén wǒ huì shuō, fǎwén wǒ bú huì 中文我会说, 法文我不会 Čínsky umím, francouzsky ne. Stojí-li předmět na začátku věty, měl by následovat podmět. zhèi xiē zì wǒ xiě hǎo le 这些字我写好了 Tyto znaky jsem napsal. Určení prostředku, slova yòng 用 a ná 拿 (s. 139, IC s. 221) Určení prostředku se vyjadřuje pomocí předložky yòng 用, která má také slovesný původ. V češtině tomu často odpovídá 7. pád a slovo pomocí. Slovo yòng má také význam slovesný používat. yòng zhōngwén xiě xìn 用中文写信 napsat dopis anglicky zì shì yòng máobǐ xiě de 字是用毛笔写的 Znaky jsou napsány štětcem. V některých případech se používá též slova ná 拿. (slovesný význam brát, vzít ) ná bǐ lái xiě 拿笔来写 napsat štětcem

221) Určení prostředku se vyjadřuje pomocí předložky yòng 用, která má také slovesný původ. V češtině tomu často odpovídá 7. pád a slovo pomocí.

Podobné dokumenty

Stanovy sdružení JM Net, o. s. ve zněním platném od 26.6.2009

Stanovy sdružení JM Net, o. s. ve zněním platném od 26.6.2009 Čl. 1 Základní ustanovení 1) Sdružení má název: JM Net, o. s. (dále jen sdružení ). 2) Sdružení je právnickou osobou ve smyslu zákona č. 83/1990