MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 7 Číslo INSTITUT CO LÁZNĚ BOHDANEČ

Transkript

1 MONITOR zahraničního odborného tisku Ročník 7 Číslo INSTITUT CO LÁZNĚ BOHDANEČ

2 - 2 - O B S A H str. Německo 1. Změna spolkové řídící struktury civilní ochrany 3 Slovinsko 2. Struktura a úkoly civilního nouzového plánování 5 Slovensko 3. Mimořádné události v roce Slovensko 4. Síly a prostředky civilní ochrany pro Evropu 10 Švýcarsko 5. Projekt Ochrana obyvatelstva 200X v další fázi 13 Švýcarsko 6. Spolupráce civilní ochrany a požární ochrany v rámci ochrany obyvatelstva 17 Rakousko 7. Olympiáda dětské bezpečnosti v roce Polsko 8. Ochrana kulturních hodnot 21 Švýcarsko 9. Protiradiační ochrana 23 Evropa 10. Záchranné služby evropských zemí 25 Svět 11. Přehled mimořádných událostí ve světě za prosinec 2000 únor

3 - 3 - Německo ZMĚNA SPOLKOVÉ ŘÍDÍCÍ STRUKTURY CIVILNÍ OCHRANY K 31. prosinci 2000 ukončil svoji činnost Spolkový úřad civilní ochrany (Bundesamt für Zivilschutz BZS) a dnem 1. ledna 2001 převzal jeho úkoly Spolkový správní úřad, oddělení V ústřední úřad pro civilní ochranu (Bundesverwaltungsamt, Abteilung V Zentralstelle für Zivilschutz BVA). Spolkový správní úřad má 8 oddělení, 11 skupin referátů s celkovým počtem 78 referátů a více než zaměstnanců na 12 územních pracovištích. Ústřední úřad pro civilní ochranu je dislokován v Bonnu Bad Godesbergu. Spolkový správní úřad plní více než 100 rozdílných úkolů rozmanitého charakteru. Množství a rozmanitost úkolů vyplývá ze skladby prostředků, vyčleněných pro spolkovou správu na 17 samostatných plánů a 79 kapitol. Celkový objem prostředků na správu představuje okolo 3 miliard DM ročně. V čele Spolkového správního úřadu je prezident a tuto funkci od roku 1995 zastává Dr. Jürgen Hensen (55). Náplň práce jednotlivých referátů oddělení V: V A 1 - zásadní záležitosti civilní obrany, civilní ochrany, rozšířené ochrany proti katastrofám, právní otázky pomocníků, zásady pobytu, vrtulníky civilní ochrany, ochrana kulturních hodnot, opatření k ochraně zdraví, V A 2 - logistická základna Dransdorf, V A 3 - varování obyvatelstva, varovací centrála, spojovací centra civilní ochrany, V A 4 - stavební opatření civilní ochrany, zabezpečení vodou, V A 5 - provozní záležitosti, výdaje a účty, nemovitosti, V B 1 - Akademie pro nouzové plánování a civilní ochranu (AkNZ) Bad Neuenahr-Ahrweiler, V B 2 - základní otázky vzdělávání v civilní ochraně, V B 3 - informování obyvatelstva, sebeochrana, veřejně prospěšné

4 - 4 - práce v civilní ochraně, V B 4 - odborné informační středisko civilní ochrany a ochrany proti katastrofám, dokumentace, V B 5 - vědecké služby (ochranná komise, výzkum). Do čela oddělení V byl jmenován Dr. Wolfgang Brunkow. Oddělení V centrální úřad civilní ochrany skupina referátů V A naléhavá opatření skupina referátů V B vzdělávání,informace, věda referát V A 1 referát V B 1 referát V A 2 referát V B 2 referát V A 3 referát V B 3 referát V A 4 referát V B 4 referát V A 5 referát V B 5 Struktura oddělení V (Z Bevölkerungsschutz 1/2001 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)

5 - 5 - Slovinsko STRUKTURA A ÚKOLY CIVILNÍHO NOUZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ Národní bezpečnost Slovinské republiky zabezpečují v současné době systém obrany, systém bezpečnosti a systém ochrany před přírodními a jinými katastrofami. národní bezpečnost systém obrany systém bezpečnosti systém ochrany před přírodními a jinými katastrofami Struktura národní bezpečnosti Systém obrany se skládá z vojenské obrany a z civilní obrany. Vojenská obrana zajišťuje obranu země vojenskými prostředky a vykonává ji slovinská armáda. Civilní obrana je jednotný systém opatření a činností, který podporuje a doplňuje národní vojenskou obranu nevojenskými prostředky. Zabezpečuje funkci vládních orgánů (výkonné moci) a civilního obyvatelstva v období války. Systém bezpečnosti je tvořen orgány a službami státní administrativy a jeho úkolem je zajišťovat bezpečnost prevencí a minimalizací rizik v souladu s ústavou a zákony. Systém ochrany před přírodními a jinými katastrofami byl vytvořen na ochranu a záchranu osob, majetku a materiálu v případě přírodních průmyslových havárií a také v případě války a dalších mimořádných situací. Ve smyslu slovinského chápání a interpretace je pojem civilní

6 - 6 - nouzové plánování představován zhruba systémem ochrany před přírodními a jinými katastrofami a jeho hlavním cílem je snížení počtu obětí a všech dalších následků těchto událostí. K základním úkolům, zahrnutým do systému ochrany před přírodními a jinými katastrofami patří: - výzkum možností vzniku katastrof, - varování a informování v případě hrozícího nebezpečí, - přijímání opatření k prevenci a ke snižování následků katastrof, - opatření k udržování permanentní připravenosti, - přijímání ochranných, záchranných a jiných opatření v případě katastrofy (poskytnutí pomoci), - předcházení sekundárním účinkům v případě katastrofy a udržování základních životních podmínek v místě katastrofy, - účast na mezinárodní spolupráci a poskytování pomoci jiným zemím, postiženým přírodními a jinými katastrofami. Na národní úrovni je za civilní nouzové plánování odpovědná vláda cestou jednotlivých ministerstev, která zabezpečují připravenost v rámci jejich rezortní působnosti. Úkoly vlády a ministerstev v této oblasti jsou definovány příslušnými plány záchrany a pomoci v nouzových situacích. Vláda je také přímo zainteresovaná na ochraně, záchraně a poskytování pomoci v případě mimořádně závažných katastrof. Administrativní a profesní úkoly, týkající se civilního nouzového plánování na regionální úrovni, provádějí organizační jednotky ministerstva obrany. Na místní úrovni je za ochranu v případě přírodních nebo jiných katastrof odpovědný starosta obce, ve větších komunitách vykonávají administrativní a profesní činnost místní úřady nebo jejich poradci. Právní rámec pro civilní nouzové plánování představuje zákon o ochraně před přírodními a jinými katastrofami, který definuje základní systémová řešení a vytváří podklady pro obdobné zákony tohoto typu, zejména v oblastech preventivní a ochranné činnosti. K dalším zákonům v této oblasti patří zákon o požární prevenci, zákon o požární službě, zákon na ochranu vybraných komodit v případě

7 - 7 - přírodní a jiné katastrofy, které podléhají regulaci, a řada dalších zákonů, týkajících se především ochrany vodních toků, lesů, ovzduší před ionizujícím zářením, přírodního a kulturního dědictví. (Z Civilná ochrana 1/2001 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)

8 - 8 - Slovensko MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI V ROCE 2000 V uplynulém roce bylo na území Slovenské republiky celkem 61 mimořádných událostí, na jejichž likvidaci se podílely záchranné brigády civilní ochrany v Malackách, Žilině a v Humenném, kontrolní chemické laboratoře Vzdělávacího a technického ústavu civilní ochrany se sídlem v Nitře, Slovenské Ľupči a v Jasově, příslušníci odborů civilní ochrany okresních a krajských úřadů ve spolupráci s dalšími záchranářskými organizacemi. Z hlediska příčin je možné tyto události rozdělit takto: - povodně a průtrže mračen 14 - sněhové kalamity 5 - sesuvy půdy 4 - vichřice 4 - úniky nebezpečných chemických látek a paliv 16 - úniky nebezpečných radioaktivních látek 4 - požáry a jiné 14 V rámci záchranných, lokalizačních a likvidačních prací při těchto mimořádných událostech nedošlo k žádným ztrátám na životech příslušníků záchranných brigád civilní ochrany, kontrolních chemických laboratoří a dalších složek civilní ochrany, podílejících se na zásazích. Na činnost záchranných brigád civilní ochrany bylo vynaloženo 1,2 mil. SK a na činnost kontrolních chemických laboratoří 75 tis. SK. Tyto prostředky byly vynaloženy zejména na výjezdy, provoz speciální techniky a přístrojů a na laboratorní prostředky pro analýzu neznámých látek. Počet mimořádných událostí, řešených složkami civilní ochrany, se oproti roku 1999 zvýšil z 51 na 61. Největší nasazení příslušníků a mechanizmů záchranných brigád civilní ochrany bylo při rozsáhlých a opakovaných plošných požárech ve Slovenském ráji na území okresu Spišská Nová Ves.

9 - 9 - Kontrolní chemické laboratoře civilní ochrany se podílely především na analýzách nebezpečných chemických látek a na měření nejrůznějších materiálů, které představovaly potenciální zdroj radioaktivního ohrožení obyvatelstva. Celkově je možné konstatovat dobrou připravenost příslušníků záchranných brigád a zařízení civilní ochrany na činnost při snižování možných následků mimořádných událostí. Rezervy jsou však v oblasti předávání informací mezi odbory civilní ochrany okresních a krajských úřadů a operačním střediskem Úřadu civilní ochrany Ministerstva vnitra Slovenské republiky. Jinou kapitolou je otázka nákupu nových moderních prostředků na provádění především záchranářské činnosti záchranných brigád civilní ochrany. (Z Civilná ochrana 1/2001 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)

10 Slovensko SÍLY A PROSTŘEDKY CIVILNÍ OCHRANY PRO EVROPU Do vojenského a civilního krizového managementu v rámci společné evropské bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie přispělo Slovensko cestou ministerstva vnitra ze zdrojů Hlavního úřadu civilní ochrany vyčleněním jedné skupiny zjišťování nebezpečných látek a mobilní laboratoře, jedné ženijní jednotky (potápěči), jednoho záchranářského týmu a jedné humanitární základny. Skupina zjišťování nebezpečných látek a mobilní laboratoř je tvořena dvěma moduly, které jsou personálně zabezpečeny občanskými pracovníky z kontrolních chemických laboratoří civilní ochrany na základě úplné dobrovolnosti. Skupina zjišťování nebezpečných látek (modul č. 1) je schopna provádět měření základních parametrů meteorologické situace, měření radioaktivních a toxických látek v ovzduší jednoduchými detektory a poskytovat odborné informace o těchto látkách. Mobilní laboratoř (modul č. 2) je schopna mimo výše uvedená měření provádět také analýzy organických a anorganických látek v terénu. Oba moduly mohou zahájit činnost v místě nasazení do 2-4 hod. po příchodu. Jsou soběstačné po dobu 2 dní činnosti a za předpokladu zásobování mohou pracovat souvisle až 30 dní v kterémkoli místě Evropy. Ženijní jednotka (potápěči) je tvořena modulem, složeným z 11 osob, z nichž 5 jsou potápěči, provádějící průzkum a práce pod vodou, údržbu a opravu vodních staveb, záchranné a vyprošťovací práce pod vodou, zabezpečování přepravy po vodě a pyrotechnické práce pod vodou. Zbylých 6 příslušníků lékař, operátor, 3 technici a materialista zabezpečují celkovou činnost jednotky. Tento modul je schopen provádět záchranné, lokalizační a likvidační práce na vodních tocích, přehradách, jezerech i mořích v rámci Evropy. Modul byl vytvořen u 73. záchranné brigády civilní ochrany Humenné. Jeho personál tvoří vojáci z povolání a jeho materiálně-technické vybavení je v současné době na potřebné úrovni.

11 Záchranářský tým je představován tzv. národním záchranářským modulem, který je tvořen všestranně připraveným týmem záchranářů, obslužného personálu a psy. Vznikl ve spolupráci s operačním střediskem, odborem kynologie a odborem vědecko-technického rozvoje Prezidia Policejního sboru SR, s horskou službou, se Slovenským Červeným křížem a s odborem zdravotního zabezpečení hlavního hygienika SR. Zasahuje na vyžádání v případě vzniku mimořádné události a je schopen provádět průzkum ve stanoveném prostoru, vyhledávat osoby ze závalů po zemětřesení a po živelních pohromách, vyprošťovat osoby ze závalů, trosek a lavin a poskytovat první předlékařskou pomoc osobám postiženým zemětřesením, sesuvy půdy a lavinami. Je schopen provádět i speciální práce při rozsáhlých záplavách nebo zemětřeseních, související se záchranou osob ze vzduchu pomocí vrtulníku. Po přesunu do prostoru činnosti (po silnici, železnici i letecky) je schopen do 1 hodiny zahájit činnost. Personální obsazení tvoří osoby, které tuto činnost vykonávají ve služebním nebo pracovním poměru v záchranných brigádách civilní ochrany, nebo které se na funkci záchranáře připravují. Humanitární základna je tvořena pohotovostní návratnou kapacitou, určenou pro případy humanitárních katastrof, a slouží k celoročnímu ubytování 400 osob ve stanech. Její komplexnost spočívá v možnosti dopravy do místa určení v rámci Evropy vlastními prostředky, řízení výstavby stanového tábora a jeho střežení, technického zabezpečení stravování a základní hygieny. Základna se dělí na část ubytovací, velitelskou, týlovou, stravovací, sociálněhygienickou a zdravotnickou. Stany jsou vybaveny polními lůžky a v zimním období jsou vytápěny pomocí polních kamen. Základem stravovací části jsou 2 polní kuchyně s příslušenstvím a jako jídelna slouží čtyři stany ZS-2. Zdravotnická část poskytuje základní lékařskou pomoc. Část sociálně-hygienickou tvoří 2 stany ZS-1 a 6 malých koupacích souprav, ve kterých se připravuje teplá voda. Její součástí je také pojízdný dezinfekční přístroj PDP-2. Osvětlení celé základny je provedeno 6 elektrocentrálami EC 4 kw a 6 osvětlovacími soupravami. Výstavbu této základny je schopno provést občanských zaměstnanců nebo místních obyvatel za 72 hodin pod vedením 6 odborníků občanských pracovníků. Její provoz zabezpečuje 30 občanských pracovníků různých odborností. Pro

12 praktické použití těchto základen je ve skladě nedotknutelných zásob u všech záchranných brigád civilní ochrany vyčleněný materiál uložen samostatně, oddělený od ostatního materiálu. V praxi byly tyto základny použity v rámci humanitární operace v Kosovu a při pomoci obyvatelům postiženým zemětřesením v Turecku. (Z Civilná ochrana 1/2001 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)

13 Švýcarsko PROJEKT OCHRANA OBYVATELSTVA 200X V DALŠÍ FÁZI V srpnu roku 2000 byla uzavřena první fáze značně medializovaného projektu s názvem Ochrana obyvatelstva 200X, který vznikl na základě trvalé změny bezpečnostně-politické situace v Evropě a reakce švýcarské obranné politiky na tuto situaci, jejíchž jedním z důsledků bylo také převedení civilní ochrany z rezortu vnitra a justice do rezortu obrany dne 1. ledna Ke zdárnému ukončení první fáze tohoto projektu také přispěly ničivé přírodní katastrofy, které postihly Švýcarsko v uplynulých třech letech. Komplexní ochrana obyvatelstva, jejíž základem je úzká spolupráce pěti nejdůležitějších složek, spočívá na šesti základních principech, které jsou: - ochrana obyvatelstva jako sdružený systém, - udržování ochranné infrastruktury v trvalé použitelnosti, - dodržování miličního principu a služební povinnosti, - zachování civilní ochrany jako partnerské organizace, - plnění úkolů na federalistickém (celošvýcarském) základě, - diferencovaná (modulární) připravenost. Ochrana obyvatelstva jako sdružený systém pro řízení, velení, ochranu, záchranu a pomoc při jakýchkoliv nouzových situacích včetně ozbrojeného konfliktu bude existovat i nadále. Pět partnerských organizací policie, požární ochrana, zdravotnický systém, technické služby a civilní ochrana ponesou sdruženou odpovědnost za oblasti, které jim profesně náleží. Při modelovém řešení se vychází z organizačních jednotek pro území s celkovým počtem obyvatel 6 10 tis. Organizační struktury stanovují kantony s respektováním specifických regionálních potřeb (druhy ohrožení, konfigurace terénu atd.). Společný řídící orgán, ve kterém jsou zastoupeny všechny partnerské organizace, provádí analýzu rizika pro daný region a připravuje podklady pro rozhodování a pro koordinaci nasazených sil prostředků. Udržování ochranné infrastruktury, která je široce vybudována,

14 ve stavu trvalé použitelnosti je permanentním úkolem. Při zachování rovných šancí bude každému obyvateli poskytnuto jedno úkrytové místo ve stálém tlakově odolném úkrytu v blízkosti místa bydliště. Lokální deficity, vznikající populačními vlnami, by měly být postupně odstraněny. S ohledem na současné druhy ohrožení a dobu předběžného varování se může vybavenost a pohotovost úkrytových zařízení i diferencovaně snížit. Mimo ozbrojené konflikty mohou být úkryty použity při nejrůznějších nouzových situacích (přírodní nebo antropogenní katastrofy) také jako nouzová ubytování. Dodržování miličního systému a služební povinnosti (i když modifikované) pro civilní obyvatelstvo zůstává i nadále. V rámci odvodní povinnosti jsou branci přidělováni také k civilní ochraně s tím, že armáda má přednost. Povinná služba v civilní ochraně je v rozmezí od 20 do 40 let fyzického věku, přičemž může být Spolkovou radou podle potřeby toto rozmezí upravováno. V rámci současných změn mohou být osoby z výkonu povinné služby v civilní ochraně předčasně propuštěni; to je záležitost kantonů a smyslem je nevytváření regionálních personálních úzkých profilů, např. u příslušníků požární ochrany. Dobrovolný výkon služby v civilní ochraně je možný a žádoucí a týká se především žen, cizinců a osob předčasně propuštěných z povinné služby v civilní ochraně. Zachování civilní ochrany jako partnerské organizace je nutné zejména pro dlouhodobé nasazení jejích jednotek. Jejími základními úkoly je ochrana obyvatelstva a kulturních hodnot a dále péče o osoby bez přístřeší a osoby hledající ochranu. Struktura organizací civilní ochrany se přeorientuje zhruba na organizaci požární ochrany, což se projeví především v systému velení (řízení), které bude spočívat na veliteli, jemuž budou přímo podléhat velitelé jednotek a dosavadní označení funkcí se tomu přizpůsobí. Struktura každé organizace bude vytvořena podle analýzy rizika, geografické situace, demografické situace atd. Plnění úkolů na federalistickém (celošvýcarském) základě zůstane zachováno, avšak kantony získají více kompetencí a větší prostor pro vlastní jednání. Sami budou určovat, jak řešit úkoly a stanovovat zejména mezikantonální spolupráci. I přes tyto změny

15 spolek (stát) vykonává zákonodárnou činnost, určuje základní otázky ochrany obyvatelstva, povinnou službu v civilní ochraně, stanovuje základní normy ochranné infrastruktury, podporuje kantony při vzdělávání a koordinuje jejich činnost. Diferencovaná (modulární) připravenost se posiluje a koordinuje podle druhu a stupně závažnosti nouzové situace. Posílení může být také zabezpečováno regionálním, kantonálním nebo mezikantonálním sdružováním anebo přispěním soukromých subjektů a armády. Pro případy ozbrojeného konfliktu se zavádějí některá nová opatření, zejména v oblasti předběžného varování. V roce 2001 vstoupil projekt Ochrana obyvatelstva 200X do fáze s názvem Realizace. Časový harmonogram dalšího postupu prací na projektu je následující: březen 2001 schválení tzv. ideového plánu a návrhu zákona o ochraně obyvatelstva Spolkovou radou, duben červen 2001 diskuze a projednávání ideového plánu a návrhu zákona o ochraně obyvatelstva, podzim 2001 schválení závěrečné zprávy o stavu prací Spolkovou radou, přelom projednání ideového plánu a zákona o ochraně obyvatelstva v parlamentu, 1. leden 2003 začátek platnosti nové legislativy, vztahující se k ochraně obyvatelstva. Koncepce projektu Ochrana obyvatelstva 200X spočívá v přestavbě oblastí ochrany obyvatelstva a oblasti civilní ochrany a zahrnuje tyto dílčí úseky: - v ochraně obyvatelstva: koncepci, zákonodárství, vzdělávání, výzkum, nákup materiálu, informace, - v civilní ochraně: personál,

16 vzdělávání, ochranné stavby, financování. Rozhodujícím faktorem výše uvedeného projektu ochrany obyvatelstva je synergie všech pěti složek ve všech fázích řešení nouzových situací přírodního nebo antropogenního charakteru, ev. i ozbrojeného konfliktu. (Z Action 2/2001 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)

17 Švýcarsko SPOLUPRÁCE CIVILNÍ OCHRANY A POŽÁRNÍ OCHRANY V RÁMCI OCHRANY OBYVATELSTVA V souladu s projektem Ochrana obyvatelstva 200X, jehož účinnost má podle plánu vstoupit v platnost počínaje rokem 2003, bude ochrana obyvatelstva z hlediska úkolového i institucionálního tvořena pěti celkem samostatnými složkami, které spolu budou spolupracovat a vzájemně se doplňovat. Jedná se o: - policii, - požárníky, - zdravotnický systém, - technické služby, - civilní ochranu. Spolupráce v rámci nově připravovaného systému ochrany obyvatelstva však není zcela bez konfliktů a třecích ploch; ty se týkají zejména vztahu civilní ochrany a požární ochrany. Při jejich součinnosti dochází k částečnému překrývání kompetencí, což vede někdy k určitým nedorozuměním, která oslabují společně vynaloženou energii. Vymezení úkolů mezi tyto dvě složky je následující: Požárníci Záchrana Všeobecný boj se škodlivinami boj s požáry boj s ropnými produkty a toxickými látkami boj s radiací Civilní ochrana Ochrana osob kulturních hodnot Péče o osoby Podpora partnerských organizací řízení logistická podpora Obnovovací připravenost Spolkový stát, kantony a partnerské organizace tvoří

18 zastřešující systém a rámec pro koordinaci činností všech pěti složek ochrany obyvatelstva, jejíž základní kompetence spočívají na úrovni kantonů; tento systém by měl být také garantem jejich synergického působení. Spolupráce a synergie všech složek ochrany obyvatelstva spočívá na třech zásadách: - přesné a srozumitelné vymezení a oddělení úkolů, - modulární výstavba sil a prostředků každé složky a její respektování ostatními složkami, - provádění praktického výcviku v podmínkách co nejvíce se blížících skutečnosti. Nasazení složek v rámci ochrany obyvatelstva (partnerských organizací, resp. jejich modulů sil a prostředků) se obecně předpokládá ve třech stupních negativní události podle jejího rozsahu a jeho realizaci lze schématicky znázornit takto: tři řídící úrovně moduly nasazení složek ochrany obyvatelstva ústřední řídící záložní orgán prvky celkové řízení další prvky další prvky nasazení nasazení nasazení velitel prvořadé prvky prvořadé prvky prvořadé prvky zásahu nasazení nasazení nasazení běžné velké události události katastrofy (Z Action 3/2001 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)

19 Rakousko OLYMPIÁDA DĚTSKÉ BEZPEČNOSTI V ROCE 2001 Rakousko je známé svým specifickým postojem k civilní ochraně ve vztahu k občanům, resp. k její součásti s názvem sebeochrana (vlastní ochrana). Tento postoj se opírá o zásadu, že pro svoji ochranu musí v prvé řadě maximum učinit občan sám. Sebeochrana v tomto pojetí ale značně přesahuje rámec civilní ochrany, zahrnuje mimo jiné také dopravní bezpečnost, protipožární bezpečnost, bezpečnost zejména při horských sportech a také bezpečnost bydlení z hlediska prevence a ochrany proti některým formám kriminality. Při výchově a vedení občanů k vlastní iniciativě v rámci sebeochrany je velký důraz kladen na mládež. S cílem přiblížit mládeži tuto problematiku přitažlivějšími a atraktivnějšími formami byla v loňském roce poprvé uspořádána celorakouská olympiáda bezpečnosti dětí, které se zúčastnilo cca 8 tis. žáků a žákyň ze všech spolkových zemí, a která se díky dobrému finančnímu zabezpečení a mediální publicitě setkala se značným úspěchem a dobrým ohlasem. V druhé polovině června 2001 proběhne ve vídeňském Prátru druhý ročník této olympiády s názvem Bezpečná cesta 2001 (SAFETY TOUR 2001). S velkorysou podporou spolkové země Vídeň a zejména firmy AUVA se utkají žáci a žákyně lidových (základních) škol vítězové zemských soutěží ze všech spolkových zemí o titul Nejbezpečnější škola Rakouska, udělovaný vždy na jeden rok do konání další soutěže. V rámci olympiády se prokazují vedle teoretických znalostí také praktické dovednosti ve čtyřech disciplínách: - jízda na kole s důrazem na bezpečnost provozu s prvky zručnosti, - složení názvu nebezpečné látky pomocí zvětšených replik vrhacích kostek ve formě skládačky puzzle, - dětská úprava požárního sportu, - hra na téma záchranářské činnosti.

20 Letošní soutěže se má zúčastnit přes 10 tis. dětí za velké účasti rodičů a široké veřejnosti. Vlastní soutěž je doplněna o řadu doprovodných zábavných akcí a dětem přizpůsobených prezentací sponzorských firem. Průběh soutěže má, obdobně jako loni, moderovat v Rakousku všeobecně známý Andreas Seidl. To vše vyžaduje několikaměsíční profesionální přípravu, na které se podílejí vedle Rakouského svazu civilní ochrany (ÖZSV) také všechny jeho zemské pobočky. Při tak velkém podniku vznikají samozřejmě i různé konfliktní situace, které je třeba okamžitě řešit. Podle slov hlavního organizátora Waltera Schwarzela jsou loňské zkušenosti, spolková země Vídeň, fa Confetti a Vídeňská městská pojišťovna jako sponzoři dostatečnou zárukou i letošního úspěchu celé akce. (Z Zivilschutz Aktuell 1/2001 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)

21 Polsko OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Kulturní statky bývají vystaveny poškození, ztrátě nebo úplnému zničení následkem požárů, povodní, teroristické činnosti, negativních důsledků společenských nepokojů a zejména během ozbrojených konfliktů. Proto také národy a jejich státy se s velkou péčí snaží o uchování kulturního dědictví. Ve svých činnostech k tomu využívají různé nástroje formou národního i mezinárodního práva a příslušných státních, regionálních, místních, nevládních i mezivládních organizací. V polském právním a organizačním systému spočívají úkoly v oblasti ochrany kulturních hodnot na mnoha institucích, strukturách moci, státní správy i samosprávy. Účast mnoha institucí a subjektů v ochraně kulturních hodnot před následky ozbrojených konfliktů, katastrof, živelních pohrom a průmyslových havárií má podstatný vliv na účinnost ochrany kulturního dědictví a plnění mezinárodních závazků. Úkoly související s ochranou kulturních hodnot leží rovněž na civilní obraně. Náčelník civilní obrany státu - jako ústřední orgán státní správy - je ze zákona odpovědný za jejich realizaci. Na provádění těchto závazků nemá vliv rozhodnutí ministra vnitra a státní správy ze 17. března 2000 o sloučení funkcí náčelníka Civilní obrany země a hlavního velitele Státní požární ochrany. V souladu se směrnicemi ve věci realizace úkolů civilní obrany a celostátního záchranného a požárního systému pro rok 2001 se stalo zdokonalování ochrany nemovitých i movitých kulturních hodnot, důležité dokumentace a zařízení veřejného užitku jednou z priorit cílů civilní obrany. Je snaha toho dosáhnout prováděním evidenčních a dokumentačních prací, prací souvisejících s vytypováním ochranných staveb potřebných k evakuaci materiálu, určováním vhodných obalů, vypracováním postupů pro případ evakuace movitých kulturních hodnot a důležité dokumentace a také organizaci školení pro osoby odpovědné za ochranu kulturních hodnot pro případ ohrožení v době míru i v době ozbrojeného konfliktu. Toto prioritní zacházení vyžaduje jak shrnutí dosavadních ustanovení v oblasti ochrany kulturních hodnot, tak také návrh všech dalších činností, jejichž cílem je

22 zdokonalení současného, právně značně nepřehledného a složitého stavu v oblasti ochrany kulturních hodnot. (Z Przeglad oborony cywilnej 1/2001 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek)

23 Švýcarsko PROTIRADIAČNÍ OCHRANA Spolkový úřad civilní ochrany (BZS) se v rámci nového projektu Ochrana obyvatelstva zaměřuje na zdokonalování dozimetrických přístrojů a ochranných oděvů pro příslušníky služby ochrany obyvatelstva. Dne 22. června 1994 byla stanovena Nařízením o ochraně před zářením (Strahlenschutzverordnung) nová definice ochrany zdraví příslušníků radiačních a chemických služeb, vyžadující zdokonalování dozimetrické techniky a ochranných oděvů. V rámci projektu Ochrana obyvatelstva se má civilní ochrana od roku 2003 zaměřit především na ochranu při katastrofách a nouzových situacích v době míru. Civilní ochrana se zaměřuje na řešení úkolů v oblasti ochrany před zářením, a ty jsou: - ochrana zdraví příslušníků civilní ochrany a jiných osob nasazovaných při mimořádných situacích podle Nařízení o ochraně před zářením, - zjištění dávkových příkonů v zájmových lokalitách při radiačních událostech pro řídící orgány a úřady, - zjištění případné kontaminace u volně žijících a ustájených užitkových zvířat, - měření úrovně radiace v zájmových prostorech nasazených služeb při zvýšené radiaci. Koncept ochrany před zářením předpokládá poskytnutí: - omezeného počtů elektronických dozimetrů s nastavitelným dávkovým alarmem, - určitého počtu ručních citlivých přístrojů pro měření dávkových příkonů (radiometr RA 73), určených pro civilní ochranu a armádu; tento přístroj v kombinaci s přídavnou sondou se používá pro zjišťování kontaminace, - adekvátních ochranných prostředků proti kontaminaci pro všechny příslušníky. Posouzení obchodních nabídek na základě výběrového řízení prováděl Institut fyzikální kontroly Paula Scherrera (PSI). Byly vybrány

24 elektronické dozimetry EDOS 99, které je možno programovat pomocí tak zvané základní řídící jednotky, a přístroje RA 99 pro měření dávkových příkonů již od hodnot přírodního pozadí. Přístroj RA 99 ve spojení s přídavnou sondou umožňuje zjišťovat stupeň kontaminace oděvu a obuvi. Z ochranných prostředků byl vybrán oděv SA 99, skládající se z ochranné masky, bundy s kapucou, kalhot a ochranných rukavic. Je především předurčen pro ochranu proti bojovým chemickým látkám. Ochranný oděv SA 99 se expeduje bez ochranné masky. V průběhu roku 2001 budou kantony postupně těmito prostředky vybavovány. Doposud v organizacích civilní ochrany používané měřicí přístroje typu RA 73 a tzv. "štábní dozimetry" jsou technicky funkční a zůstanou nadále v provozu. Elektronické dozimetry a nové měřicí přístroje doplní existující základnu jen o cca 10 %. V neposlední řadě se bude sledovat otázka úspory nákladů při výrobě nových ochranných oděvů. Cílem těchto opatření je maximální využití materiálu určeného k ochraně před zářením a zvýšení odborné úrovně personálu odpovídajícího za jeho skladování. (Z Action 2/2001 zpracovala Mgr. Ija Beránková)

25 Evropa ZÁCHRANNÉ SLUŽBY EVROPSKÝCH ZEMÍ Důležitou funkcí každého státu je zajištění bezpečnosti obyvatelstva, zejména v podmínkách mimořádných situací přírodního a technogenního charakteru a při vzniku vojenských konfliktů. Všechny vyspělé státy disponují specializovanými státními systémy pro řešení úkolů zamezení a likvidace mimořádných situací a úkolů civilní ochrany. Tak např. ve Velké Británii je to Úřad civilní ochrany v ministerstvu vnitra, v Německu Spolkový správní úřad, ve Francii Národní správa civilní ochrany a bezpečnosti ministerstva vnitra, v Itálii Národní služba civilní ochrany. Základními úkoly těchto státních systémů jsou organizace a provedení opatření: - pro prevenci přírodních a technogenních katastrof, přípravu k jejich možnému výskytu, - pro likvidaci následků havárií, katastrof a živelních pohrom, - proti použití moderních zbraní hromadného ničení (ZHN). V systému civilní ochrany zemí NATO se v oblasti prevence likvidace mimořádných situací věnuje zvláštní pozornost plánování činnosti a udržování ve stálé pohotovosti orgánů řízení, záchranných služeb a jednotek. Plánování se provádí na místní úrovni, která plní největší rozsah práce v podmínkách mimořádné situace. Obce provádějí cestou řízení civilní ochrany činnost v oblasti: - prognózování možných havárií, katastrof a živelních pohrom, - přípravy obyvatelstva ke správnému chování v mimořádných situacích, - evidence místních zdrojů, nezbytných při řešení vyskytujících se úkolů, - organizace stálé kontroly nad situací pro včasné zjištění nebezpečí a provedení operativních preventivních opatření. Místní mocenské orgány dostávají při výskytu rozsáhlých mimořádných situací a likvidaci jejich následků mimořádné pravomoce. V souladu s nařízením starosty se především nasazují síly a

26 prostředky záchranných služeb a jednotek. Počet jednotek civilní ochrany, podřízených místním mocenským orgánům, závisí na zvláštnostech průmyslových zón, počtu obyvatelstva, na výrobní sféře, vývoji státního a podnikatelského sektoru a jeho působení na zajištění životaschopnosti obyvatelstva, způsobu zástavby, zvláštnostech zeměpisného a klimatického rozmístění regionu. Tak ve větších městech Německa jsou vybudovány útvary a služby civilní ochrany v přepočtu na počet obyvatelstva: na tis. - záchranná jednotka, na tis. požární jednotka, na tis. - jednotka zásobování pitnou vodou, na 250 tis. - jednotka ochrany před ZHN, na tis. jednotka lékařské a zdravotnické pomoci, na 200 tis. - opravárenská jednotka, na 250 tis. obyvatel - jednotka obsluhy obyvatelstva. Obyvatelstvu poskytují pomoc i různé dobrovolné organizace, které jsou běžné v každém městě. Princip zapojení obyvatelstva do služby v záchranných jednotkách je ve světě různý: v USA, Kanadě a Velké Británii - dobrovolný, v Německu, Francii, Belgii, Norsku a Nizozemsku - dobrovolný ve spojení s povinným rekrutováním určitých kategorií občanů, v Turecku a Portugalsku - povolávací princip. Základ početných a připravených útvarů civilní ochrany Německa tvoří jednotky služby ochrany proti katastrofám (600 tis. příslušníků), kompletované z dobrovolníků zavázaných pracovat v této službě 10 let za podmínky zproštění výkonu prezenční vojenské služby. Základní taktickou jednotkou je četa. Podle potřeby se mohou vytvářet roty a oddíly. Tak ve 100 oblastech, předpokládaných jako možné objekty jaderných útoků, jsou vybudovány meziokresní oddíly o celkovém počtu do 40 tis. osob. Služba ochrany proti katastrofám má k dispozici přes 11 tis. dopravních a speciálních vozidel a jiné technické prostředky. S touto strukturou těsně spolupracuje řada dobrovolných veřejných organizací a samostatných služeb. Především to jsou: Německý Červený kříž, Dělnický samaritánský svaz, Johanitární úrazová pomoc, Německá společnost pro záchranu života, Maltézská pomocná služba, Technická pomocná služba a požárníci. Na plnění

27 opatření v době míru může být nasazena policie a ostraha hranic. Ve Francii se útvary sboru civilní ochrany kompletují na základě požární služby. Celkem se v zemi eviduje kolem 220 tis. dobrovolných požárníků, 12 tis. profesionálů (především jako instruktoři) a 7 tis. vojenských požárníků (brigáda v Paříži a námořní prapor v Marseille). Jednotky civilní ochrany se nasazují při poskytování pomoci obyvatelstvu jak doma, tak i v zahraničí. Při poskytování pomoci v zahraničí hradí veškeré náklady stát. Jednou z nejlépe připravených a vybavených je záchranná služba Finska. Její zvláštností je, že se všechny jednotky a služby, nasazené na likvidaci mimořádné situace, podřizují jedinému řízení. Záchranné operace zpravidla řídí místní velitel služby, nehledě na rozsah a závažnost situace. Pokud se na místě mimořádné situace objeví představitel vyššího článku řízení, může dávat svá doporučení, avšak nezasahuje do rozhodnutí místního velitele služby. Ve Finsku existuje třístupňový pohotovostní systém: 1. stupeň - reagování na každodenní mimořádné situace (požáry, dopravní nehody), kde v pohotovosti je do 100 osob ve všech strukturách městské služby, 2. stupeň - reagování na katastrofy a pohromy, kde je nezbytné nasazení do osob; přitom se předpokládá nasazení (na záchranné a vyprošťovací práce) i sil jiných rezortů a organizací; často se povolávají zálohy určité odbornosti, přidělené k civilní ochraně, 3. stupeň - reagování na celostátní krizové situace; celkem v tomto případě systém civilní ochrany představuje uskupení o počtu asi osob. Důležitým prvkem civilní ochrany většiny zemí jsou speciální záchranné jednotky pro poskytování pomoci v zahraničí, především technické. Takovýmito jednotkami disponují Německo, Francie, Švýcarsko, Švédsko atd. Prakticky mezi všemi západoevropskými státy jsou podepsané úmluvy o poskytování pomoci při mimořádných situacích. Je nezbytné zdůraznit, že ve většině vyspělých zemí je reálnost provedení opatření na ochranu obyvatelstva předurčena tím, že jejich záchranné služby disponují potřebnou právní a normativní

28 základnou. Zákonodárství stanoví základní úkoly záchranných služeb, reguluje právní vztahy záchranářů a jejich sociální bezpečnost, reguluje řádu otázek účasti záchranářů v opatřeních doma a v zahraničí. Zdroje financování činnosti záchranných služeb ve většině vyspělých zemí jsou podobné: je to státní a místní rozpočet a také příspěvky právnických a fyzických osob. Činnost vlád těchto zemí pro zajištění ochrany obyvatelstva nachází široký ohlas a podporu veřejnosti. (Z Graždanskaja zaščita 2, 3/2001 zpracovala Mgr. Ija Beránková)

29 Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA PROSINEC 2000 ÚNOR prosince Indie, stát Paňdžáb Osobní expres se srazil s odstavenými vagóny nákladního vlaku a vykolejil. Zahynulo 36 cestujících a téměř 200 osob bylo zraněno. Čína, Donxiuang Zřítila se budova obchodního centra. Zahynulo minimálně 10 osob, 40 zraněných se podařilo zachránit. Kolem 100 osob bylo pohřbeno pod troskami. 8. prosince Velká Británie V důsledku hurikánu postihly západní část státu záplavy. Zničeny budovy, mosty, silnice, dodávky elektroenergie a přerušeno spojení. Zahynuly 2 osoby. Ohrožené obyvatelstvo bylo evakuováno. 17. prosince USA, stát Alabama Série tornád způsobila značné materiální škody. Zahynulo 10 osob, 30 bylo zraněno a 2 osoby se pohřešují. Nejvíce postižených bylo v kempinku, jehož návštěvníci nedbali na varování před nebezpečím. 25. prosince Čína, Luoyuan Při požáru na ilegálně organizované diskotéce v budově obchodního centra zahynulo 309 mladých lidí. Příčinou tragédie bylo zanedbání bezpečnostních předpisů a neexistence havarijních východů. 28. prosince USA Sněhové vánice zasáhly centrální a jižní oblasti státu.

30 Přerušena doprava. Stovky měst zůstaly bez elektrického proudu a ústředního topení. Zahynulo minimálně 14 osob. 29. prosince Bangladéš V husté mlze se na řece Meghně srazil prám s 400 cestujícími s protiplující lodí. Prám se potopil. Při tom zahynulo 63 osob. 31. prosince Turecko, Kemer V Černém moři se při bouři potopila gruzínská loď s min. 80 osobami na palubě. Bylo zachráněno 32 lidí, 4 osoby zahynuly a kolem 50 osob pohřešováno. 3. ledna 2001 Španělsko, Lorca Na železničním přejezdu se srazil osobní vlak s autem přepravujícím lidi. V autě zahynulo min. 13 osob a 15 cestujících bylo zraněno. 4. ledna USA, stát California Tisíce ha lesů byly zasaženy požáry. Stovky obyvatel z okolí požáru byly evakuovány. 13. ledna Salvador Zemětřesením o síle 7,6 stupňů Richterovy škály bylo zničeno 40 tisíc domů, kolem 300 domů bylo poškozeno sesuvy půdy a kamení v jednom z předměstí hlavního města. Zahynulo min. 400 osob a kolem bylo zraněno. Nejméně lidí se pohřešovalo. Tisíce obyvatel zůstaly bez přístřeší. 19. ledna Rumunsko Další ekologická katastrofa postihla Rumunsko. Do řeky Siret, která je přítokem Dunaje, unikl z chemické továrny toxický kyanid. 30 osob, konzumujících ryby z otrávené řeky, bylo hospitalizováno.

31 ledna Ukrajina, Doněcká oblast, Krasnoarmejsk Při výbuchu metanu v uhelném dole zahynulo 9 horníků a 16 lidí bylo těžce popáleno. 23. ledna Ekvádor Při havárii námořního tankeru se v oblasti Galapážských ostrovů objevila gigantická ropná skvrna o rozloze 1200 čtverečních kilometrů. Likvidační práce probíhaly velmi dlouhou dobu. 10. února Rusko, Čečenská republika, Groznyj Jednotkou radiačního a chemického průzkumu byl zajištěn kontejner se zdrojem ionizujícího záření (téměř 50 kg, radiační pozadí 1,5 mr/hod). 16. února Čitinská oblast, Bezrečenskij, Olovjanninskij rajon Ze skladu vojenského útvaru byly odcizeny 4 kontejnery (200 kg) s 6 zdroji Cesia-137. (Z Graždanskaja zaščita 2, 3/2001 zpracovala Mgr. Ija Beránková)

32 MONITOR ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU Náklad: 160 výtisků Vydává vědeckoinformační pracoviště ICO, Lázně Bohdaneč Redakční rada: Ing. Bohumil Šilhánek Mgr. Ija Beránková