MONITOR. zahraničního odborného tisku. Ročník 8 Číslo INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA LÁZNĚ BOHDANEČ

Transkript

1 MONITOR zahraničního odborného tisku Ročník 8 Číslo INSTITUT OCHRANY OBYVATELSTVA LÁZNĚ BOHDANEČ O B S A H str. Slovensko 1. Transformace vojsk civilní ochrany 1 Polsko 2. Maltézská záchranná služba 2 Švýcarsko 3. Ochrana kulturních hodnot 3 Německo 4. Nová struktura civilní bezpečnosti 3 Švýcarsko 5. Schválení nového zákona 4 Polsko 6. Perspektiva jednotného záchranného systému 4 Rusko 7. Záchranná centra Ruska 5 Rusko 8. Prevence nouzových situací 6 Svět 9. Přehled mimořádných událostí ve světě za září - listopad Slovensko TRANSFORMACE VOJSK CIVILNÍ OCHRANY Na základě usnesení vlády Slovenské republiky č. 527 ze dne přešly dnem záchranné brigády civilní ochrany z působnosti ředitele Úřadu civilní ochrany Ministerstva vnitra SR do podřízenosti prezidenta Hasičského a záchranného sboru Ministerstva vnitra SR. Tím bylo ukončeno půlroční období transformace těchto jednotek, jejímž cílem bylo jejich vyčlenění z ozbrojených sil SR a vytvoření kvalitativně nové složky v rámci Hasičského a záchranného sboru. Hlavním úkolem transformovaných záchranných brigád bude výkon přímé podpory již nasazených hasičských jednotek při likvidaci požárů, provádění záchranných prací při haváriích, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. Zpravidla budou nasazovány při lokalizaci a likvidaci následků mimořádných událostí velkého rozsahu, kde je nutná masová a dlouhodobá činnost specialistů a speciální techniky, kterou Hasičský a záchranný sbor nedisponuje. Jejich činnost bude zaměřena především na: 1) výkon záchranných, lokalizačních a likvidačních prací v součinnosti s dalšími záchranářskými složkami (složkami IZS) zejména při: likvidaci požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí dopravních nehodách na pozemních komunikacích, železnici, vodních tocích a při leteckých katastrofách technologických, ekologických a jiných haváriích haváriích jaderně-energetických zařízení sesuvech půdy a sněhových kalamitách nouzovém zásobování a ubytování likvidaci nákazy hospodářských i jiných zvířat podpoře činnosti Policejního sboru při vyhledávání nezvěstných osob záchraně osob z výšek a hloubek potápěčské a pyrotechnické činnosti v rámci nouzové demolice budov a ledových bariér zabezpečování mezinárodní humanitární pomoci evakuaci obyvatelstva z postižených území 2) vybudování a provoz pohotovostní kapacity dlouhodobého ubytování pro 400 osob v rámci humanitární pomoci. Profesionální vojáci byli k propuštěni ze služebního poměru s tím, že na základě žádosti budou přijati do služebního poměru jako příslušníci Hasičského a záchranného sboru. Občanští zaměstnanci zůstali beze změny anebo se stali příslušníky Hasičského a záchranného sboru. Vojáci základní služby do nových struktur nepřešli a zůstali v ozbrojených silách SR. V nové organizační struktuře, která se skládá z řídícího orgánu a tří záchranných brigád, připadá na jednu brigádu 202 zaměstnanců, z toho 65 % ve státní službě v rámci služebního poměru a 35 % ve veřejné službě, ve smyslu příslušných zákonů. Transformovaná záchranná brigáda se dělí na: velení velitel a jeho zástupce organizační oddělení ekonomické a provozní oddělení finanční oddělení provozně-technické oddělení oddělení lidských zdrojů zdravotní péče oddělení směnové služby Nosným a výkonným prvkem transformované záchranné brigády je 115 příslušníků oddělení směnové služby. Ti vykonávají službu ve třech směnách, přičemž jednu směnu tvoří:

2 1. hasičská a záchranná četa, skládající se ze 2 hasičských a záchranných družstev 2. speciální četa, skládající se z 1 speciálního družstva a z 1 chemicko- enviromentálního družstva Transformací záchranných brigád bylo zrušeno jejich striktní územní předurčení a od se jednotlivé záchranné brigády mimo plnění základních úkolů specializují takto: Záchranná brigáda Malacky na odstraňování následků technologických havárií s důrazem na havárie jaderně-energetických zařízení a na zřízení a provoz provizorní ubytovací kapacity. Záchranná brigáda Žilina na dopravní nehody těžké techniky a na havárie v těžko dostupném terénu. Záchranná brigáda Humenné na provádění speciálních činností při povodních (potápěčské práce, nouzové demolice hrází a ledových bariér pyrotechnické práce, nouzové čerpání vody atd.). Mimo to jsou v záchranných brigádách zřízené a v rámci odboru pro humanitární záležitosti OSN (DHA) vedené dva moduly, a sice: I. záchranářský modul ženijní jednotky potápěči, zřízený u záchranné brigády v Humenném a předurčený na záchranné práce pod vodou s působností pro Slovenskou republiku a Evropu. II. záchranářský modul pro zahraničí, který tvoří všestranně připravení záchranáři ze všech záchranných brigád a psovodi se psy odboru kynologie prezidia Policejního sboru. Modul je nasazovaný především při výkonu záchranných prací v zahraničí. V případě potřeby může být ale nasazen i na území SR. Skutečnost, že více jak polovina příslušníků transformované záchranné brigády je zařazena do nepřetržitého výkonu služby, je zárukou funkčnosti, stability a profesionality záchranných činností. (Z Civilná ochrana 4/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek) Polsko MALTÉZSKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA Suverénní řád maltézských rytířů, jehož založení se datuje rokem 1099, působí v Polsku již od roku K jeho poslední reformě došlo před více než sto lety a od té doby se mimo ostatní humanitární činnosti zabývá také poskytováním zdravotnických záchranných služeb. V některých západních zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko) je Maltézská záchranná služba (Malteser-Hilfsdienst MHD) významným prostředkem při řešení každodenních negativních událostí a přírodních a průmyslových katastrof (v Německu na základě zákona). Na území Polska obnovila Maltézská záchranná služba svoji činnost v roce 1990 v Krakově podle vzoru těchto služeb v západní Evropě. V současné době je její působnost v Polsku celoplošná a opírá se o 24 středisek: Andrychow, Bialystok, Bielsko-Biala, Bochnia, Chrzanów, Czenstochowa, Katowice, Koszalin, Kraków, Krosno, Libiaz, Mszana Dolna, Myslenice, Nowa Ruda, Nowy Sacz/Stary Sacz, Nowa Sól, Olsztyn/Klebark Wielki, Pila, Skawina, Slupsk, Tarnów, Warszawa, Wieliczka. Členskou základnu tvoří lékaři, ošetřovatelky, absolventi zdravotních škol, duchovní, vědečtí pracovníci, učitelé, studenti, důchodci a další osoby různých povolání. Všichni jsou školeni v poskytování první předlékařské pomoci a pracují na principu dobrovolnosti bez nároku na odměnu. Základní činností Maltézské záchranné služby v Polsku je zdravotnické zajišťování akcí, kterých se zúčastňuje velké množství lidí náboženské slavnosti, sportovní podniky, koncerty a kongresy. Přípravě na tuto činnost je věnována značná pozornost a výuku, související se zdravotní péčí, předchází školení v poskytování první pomoci. Tato činnost je prováděna s mládeží již od deseti let věku a instruktoři, určení k jejímu provádění, jsou výhradně členové Maltézské záchranné služby. Na kurzech první pomoci dostupných každému bylo proškoleno více jak 300 osob, z nichž jedna třetina se stala řádnými členy. Mezi ostatní aktivity Maltézské záchranné služby v Polsku patří výpomoc v některých nemocnicích, organizování finančních i materiálních sbírek ve prospěch osob, postižených povodněmi a další charitativní činnosti. V rámci její působnosti vzniklo v roce 2000 Odborné onkologické středisko Maltézská pomoc, které provedlo nezanedbatelné počty vyšetření a také některé chirurgické zákroky. Do charitativní práce střediska se zapojilo 67 dobrovolníků, z toho 27 lékařů. V roce 2002 byla navázána spolupráce s inspektoráty civilní obrany některých obcí, zejména ve Varšavě a to na úseku školení obyvatelstva v ochraně při vzniku mimořádných událostí. Výčet dalších činností Maltézské záchranné služby na území Polska se postupně rozrůstá. (Z Przeglad Oborony Cywilnej 11/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek) Švýcarsko OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT V září loňského roku se konala pod záštitou UNESCO ve švýcarském Bernu mezinárodní konference na téma ochrana kulturních hodnot ve smyslu druhého protokolu k Haagských úmluvám z roku 1954 o ochraně kulturních hodnot.

3 Podle čl. 3 výše uvedené konvence jsou v mírové době činěna přípravná opatření k zabezpečení kulturních hodnot (statků) proti bezprostředním následkům ozbrojených konfliktů, a ta obsahují pořízení příslušných seznamů, plány nouzových opatření k ochraně proti požárům nebo zřícení budov, přípravy k bezpečnému uskladnění pohyblivých (movitých) kulturních hodnot nebo zřízení přiměřené ochrany těchto hodnot na místě samém a jejich označení příslušnými úřady. Tématem mezinárodní konference, jíž se zúčastnili zástupci ze 63 zemí, UNESCO, IKRK, jednotlivých nevládních organizací a kulturních institucí, bylo ujednocení úsilí v mezinárodní ochraně kulturních hodnot. V současné době druhý protokol k Haagským úmluvám z roku 1954 o ochraně kulturních hodnot ratifikovalo 15 států, ve Švýcarsku se počítá s ratifikací v průběhu roku (Z Action 6/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek) Německo NOVÁ STRUKTURA CIVILNÍ BEZPEČNOSTI Standardní a logické rozdělení kompetencí, kdy za ochranu obyvatelstva v mírovém období před přírodními a antropogenními katastrofami (ochranu proti katastrofám) odpovídají jednotlivé spolkové země a za ochranu obyvatelstva v období války před jejími důsledky (civilní ochranu) odpovídá spolkový stát, vykázalo v uplynulých dvou letech určitá slabá místa. Především se jedná o nového nepřítele mezinárodní masový terorizmus, který do zažitého schématu vůbec nezapadá, a dále jde o výskyt rozsáhlých záplav s obrovskými materiálními škodami (i lidskými ztrátami), které postihují současně několik spolkových zemí, jež nejsou schopny jim v plném rozsahu čelit. Tyto skutečnosti vedly Spolkové ministerstvo vnitra v loňském roce k přehodnocení situace a k vytýčení priorit pro její změnu, která spočívá především ve větší angažovanosti a odpovědnosti státu za řešení ochrany před katastrofami spolu se spolkovými zeměmi, o ochraně před masovým terorizmem, ev. jeho důsledky ani nemluvě. Podstatou nové strategie je především vytvoření společného krizového managementu státu a spolkových zemí, zlepšení spolupráce hasičů a organizací, poskytujících pomoc a zlepšení koordinace mezi informačními systémy. Zlepšení situace v civilní bezpečnosti lze charakterizovat v těchto oblastech činnosti: zvýšení vzájemné informovanosti zlepšení komunikace vzájemné odsouhlasení veškerých plánovaných opatření efektivní krizový management technicky optimální varování vyčerpávající obraz situace v případě krize Ze strany nejširší laické i odborné veřejnosti se volá po zesílení koordinační činnosti a zejména odpovědnosti státu s tím, že by stát tuto činnost a také odpovědnost spolkovým zemím nabídl, ale nenutil je ve všech případech ji akceptovat (velké spolkové země). Vlastní pomoc státu se bude opírat jednak o bezprostřední pomoc nasazením spolkových sil a prostředků Technické pomocné služby (Technisches Hilfswerk THW), Spolkové ochrany hranic (Bundesgrändschutz BGS) a armády (Bundeswehr) a jednak sdílením služeb v rámci společného krizového managementu. V rámci společného krizového managementu státu a spolkových zemí bylo již v závěru minulého roku vybudováno koordinační středisko pro velkoplošné krizové situace s jednou společnou ohlašovací a poplachovou centrálou pro stát i spolkové země. Centrála je využívána i pro ohlašování pomoci jak tuzemska, tak i zahraničí. Toto koordinační místo má k dispozici německý informační systém péče a prevence v nouzových situacích, jehož úkolem je poskytovat kompletní informace pro krizový management při velkých katastrofách. Praxe ukazuje na nedostatečné vzdělání krizových štábů zastupitelských orgánů a technického vedení zásahu ochrany před katastrofami. K tomu účelu Spolkové ministerstvo vnitra doplnilo svůj vzdělávací a výcvikový program o zvýšenou nabídku seminářů a cvičení pro: krizové štáby městských a okresních zastupitelstev, vládních prezidií a zemských vlád společnou činnost na různých správních úrovních a v odborných orgánech prohloubení spolupráce civilních složek, policie a armády při katastrofách a krizových situacích zemské rady a primátory k objasnění problematiky civilní bezpečnosti Rozhodující podíl na těchto činnostech bude mít Akademie pro civilní nouzové plánování a civilní ochranu v Bad Neuenahr- Ahrweiler (dále jen Akademie ). Na univerzitě v Bonnu bude počínaje zimním semestrem roku 2003 zavedeno nové magisterské studium Péče a prevence při katastrofách management katastrof. Na úseku analýzy rizik jako základu efektivní ochrany před katastrofami vypracuje Akademie studii o rizikovém potenciálu v Německu. Metodika jejího zpracování bude vytvořena ve spolupráci se spolkovými zeměmi. V oblasti propojení vědy a výzkumu se správou, praktickým nasazováním sil a prostředků a vzděláváním bude Akademie plnit úlohu jakéhosi clearingového místa, tzn. vyhodnocovat celkovou efektivitu vědy a výzkumu při plnění praktických opatření a dále bude vytvářet koncepční podklady a poskytovat doporučení pro zlepšování krizového managementu v Německu. Při povodních v uplynulém roce došlo v řadě míst k opožděnému varování obyvatelstva (v míru úkol spolkových zemí) a ukazuje se za naprosto nezbytné urychleně dokončit již v roce 1991 avizovaný varovací systém na bázi rádiového vysílání a na síťové energii nezávislých osobních radiopřijímačů; lokální varování ale neztratí svůj význam. Nejvíce problematickou oblastí zůstává sebeochrana občanů před nebezpečím. Povodně ukázaly na velké nedostatky u značné části obyvatelstva, které nedovedlo sebe, své sousedy a cenný majetek ochránit a organizovat jednoduchá a účinná opatření. Pro tento účel se na spolkové úrovni připravuje řada programů k posílení schopnosti svépomoci obyvatelstva, které spočívají především v: novém, pro občany bezplatném vydání informační brožury Preventivní opatření pro případ nouze s důrazem na povodně a Návodu pro svépomocnou ochranu při povodních (v tištěné i elektronické formě) podpoře vzdělávání v oblasti svépomoci a první pomoci prostřednictvím organizací a bezplatném odborném vzdělávání obcí, organizací a podniků v Akademii zahájení rozsáhlé informační kampaně v médiích na téma sebeochrany a vzájemné pomoci

4 Plánuje se opětovné vyčlenění civilní ochrany a ochrany proti katastrofám na úrovni státu ze Spolkového správního úřadu (Bundesverwaltungsamt BVA) a zřízení samostatného vysokého spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách (obdoba nedávno zrušeného Spolkového úřadu pro civilní ochranu). (Z Notfallvorsorge 3/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek) Švýcarsko SCHVÁLENÍ NOVÉHO ZÁKONA V říjnu loňského roku byl velkou většinou v obou komorách švýcarského parlamentu přijat nový spolkový zákon o ochraně obyvatelstva a civilní ochraně. V národní radě hlasovalo pro zákon 156 poslanců, 1 byl proti, 26 se zdrželo a 17 bylo nepřítomno, ve stavovské radě byl zákon přijat jednomyslně (44 poslanců). Přijetím zákona vyvrcholilo více než čtyřleté úsilí práce na nové koncepci ochrany obyvatelstva, která má vstoupit v platnost společně se zákonem Zákon musí být ještě v první polovině roku 2003, jako všechny zákony přijaté švýcarským parlamentem, schválen v referendu. Počátek platnosti koncepce se oproti původnímu harmonogramu o rok posunul, což není na závadu, ale umožní delší čas na vysvětlovací kampaň občanům před vyhlášením referenda. Zpracování nové koncepce předcházela pečlivá příprava, podrobná analýza ochrany obyvatelstva ve srovnatelných evropských zemích a dlouhá řada konzultací a diskuzí v komisích, výborech, pracovních a poradních týmech za účasti odborníků ze všech pěti segmentů, které budou tvořit ochranu obyvatelstva ve smyslu nové koncepce. Postup práce na nové koncepci byl sledován vládou a vlastní koncepce byla vládou a parlamentem schválena již v druhé polovině roku Podrobné projednání všech legislativních změn nešlo přes veškerou snahu urychlit. Podle nové koncepce je ochrana obyvatelstva civilní sdružený systém pěti partnerských organizací, a to policie, požárníků, zdravotnictví, technických služeb a civilní ochrany pod jednou společnou střechou. K ochraně obyvatelstva, s výhradou zákonodárných pravomocí státu, budou kompetentní kantony. Struktura ochrany obyvatelstva - ochrana obyvatelstva - společné řídící orgány : - policie - požárnící - technické služby - civilní ochrana - zdravotníci Důležitým partnerem při tvorbě nové koncepce a zejména při jejím legislativním vymezení byl Švýcarský svaz civilní ochrany (Schweizerisches Zivilschutzverband SZV). I přes skutečnost, že nově přijatá legislativa je určitým kompromisem, podařilo se především prosadit základní vzdělání pro službou povinné příslušníky civilní ochrany v délce 3 týdnů, jednotné centrální vzdělávací standardy a stanovení pevného počtu službou v civilní ochraně povinných osob 120 tis., což je značná redukce oproti současnému stavu. Toto radikální snížení ale bylo předmětem kritiky některých hornatých kantonů (např. Gondo), které zejména v zimních měsících při odříznutí kantonu od okolí nejsou schopny krizové a kalamitní situace zvládnout samy se sníženým počtem povolávaných osob. Pozitivem zákona také je, že ochrana obyvatelstva je pod kontrolou státu (a ne jednotlivých kantonů), neboť stát také podle nového schématu může kantonům podle potřeby navyšovat finanční prostředky. (Z Action 6/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek) Polsko PERSPEKTIVA JEDNOTNÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU Přestože již téměř dva roky byla civilní obrana v podstatě integrována do Státní požární ochrany, jejíž hlavní velitel je současně náčelníkem civilní obrany státu, jde stále o dvě různé organizace, fungující v různých právních podmínkách, přičemž zejména v civilní obraně je legislativní vymezení v důsledku zákona z roku 1967 ve smyslu pozdějších úprav a v důsledku přijetí řady vládních vyhlášek a usnesení z počátku devadesátých let velice komplikované a v současnosti již neudržitelné. Podle slov současného hlavního velitele Státní požární ochrany a náčelníka civilní obrany státu brigádního generála Teofila Jankovského je vynakládáno v současné době velké úsilí na vytvoření nového unifikovaného modelu záchranného systému. Širší účast organizací nejrůznější právní povahy má přispět k úplné integraci záchranářství v Polsku, samozřejmě na co možná nejdokonalejším právním základě. Páteří tohoto systému má být Státní požární ochrana, podporovaná dobrovolnými hasičskými jednotkami. Základním a nosným stupněm tohoto záchranného systému bude okres na jeho úrovni zřízené okresní záchranné středisko jako organizační buňka okresního velitelství Státní požární ochrany. Toto velitelství je kompetentní k přijímání hlášení a informací o negativních událostech, vyžadujících zahájení záchranných činností. Předpokládá se, že zde bude také dispečink tísňové linky 112. Vznikající návrh zákona o celostátním záchranném systému zahrnuje všechny kompetentní subjekty, jejichž činnost je nezbytná za účelem ochrany života, zdraví, majetku, životního prostředí a infrastruktury. Většina subjektů, uvedených v návrhu zákona, se má činnosti v záchranném systému účastnit na právním základě. Vzhledem ke zkušenostem z přijímání legislativních norem, týkajících se této problematiky v Polsku, je otázkou, zda bude v současné složité ekonomické situaci a před referendem o členství v Evropské unii dostatečná politická vůle ze strany poslanců k nastolení této problematiky do parlamentu. (Z Przeglad Obrony Cywilnej 12/2002 zpracoval Ing. Bohumil Šilhánek) Rusko

5 ZÁCHRANNÁ CENTRA RUSKA Složitost, rozsah a různorodost mimořádných situací v době míru a také rezervy v oblasti reagování vojsk civilní obrany na tyto události vyvolaly nové pohledy na úkoly a strukturu vojenských jednotek civilní obrany a dalších záchranných útvarů. S vytvořením Ministerstva Ruské federace pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků přírodních katastrof (dále jen MČS ) a převodem těchto jednotek od ministerstva obrany pod MČS začala přímá a účelová práce na jejich přebudování a zdokonalování. Vznikla idea vytvoření tzv. záchranných center. Byla vytvořena pracovní skupina pro rozpracování koncepce a plánu reorganizace vojsk civilní obrany. Záchranná centra MČS Ruska mají umožnit: koncentraci existujících sil a prostředků v několika lokalitách podle regionů Ruska s ohledem na jejich klimatické a ekonomické podmínky návaznost místa dislokace sil na letecké základny za účelem zvyšování jejich mobilnosti a napojení systému skladovacích terminálů a skladů materiálních prostředků, určených pro poskytování pomoci postiženým a provedení humanitárních akcí vybudování moderní výcvikové základny pro síly záchranného centra s prvky simulace různorodých mimořádných situací, umožňujících profesionální výcvik záchranných sil zdokonalování vzdělávání příslušníků jednotek a útvarů pro nasazení v mimořádných situacích První záchranné centrum v historii Ruska bylo vybudováno na základně automobilní a záchranné brigády a Ruského centra přípravy záchranářů ve městě Noginsk (v blízkosti Moskvy a letiště v Žukovskem). Počáteční struktura a složení záchranného centra v roce 1998 byla následující: řízení centra, jednotlivé oddíly (záchranný, výsadkářský, radiační, chemické a biologické ochrany, životního zabezpečení, požární, pyrotechnický, zdravotnický záchranný, ochrany a doprovodu nákladů, automobilní (3), materiálního zabezpečení, kynologický, skladování a obsluhy techniky a zbraní, a také opravárenská základna, výcvikové automobilové centrum výcviku záchranářů. Oddíly byly plně kompletovány, avšak jejich připravenost k nasazení je především hodnocena celkovou profesionální přípravou. Proto začala aktivní a plánovaná práce pro vytvoření učebně-materiální základny. Ve výcvikovém komplexu byly dodatečně vybudovány speciální úseky pro procvičení zásahu při haváriích technogenního charakteru, v metru, cvičné prostory pro nasazení v horách, na vodě, pro výsadkářskou přípravu atd. V současné době se 179. záchranné centrum podle některých parametrů (viz schéma) liší od toho, co bylo vybudováno v roce záchranné centrum je určeno pro rychlé reagování na mimořádné situace přírodního a technogenního charakteru na území Ruska a v zahraničí se zaměřením na: komplexní řešení úkolů pro záchranu a evakuaci obyvatelstva provedení havarijně-záchranných prací v zónách mimořádných situací přepravu humanitární pomoci obyvatelstvu v Rusku i v zahraničí zabezpečení výcviku příslušníků záchranného centra přípravu řídících kádrů Jednotného státního systému mimořádných situací plnění speciálních úkolů řízení MČS a vlády Ruské federace Praxe ukázala, že trend na budování záchranných center je správný. V současné době nahradily prakticky všechny dříve existující jednotky a útvary civilní obrany. Ale dynamika kvantity mimořádných situací vyžaduje další korekce v teorii a praxi vývoje a zdokonalování záchranných sil včetně záchranných center. Náčelník centra - Úsek operativního reagování - Úsek vzdělávání a výcviku - Úsek výzbroje - Úsek týlu - Štáb - Ruské středisko výcviku záchranářů - Vzdělávací středisko - Kynologické středisko - Vzdělávací a výcvikové středisko - Zdravotnické středisko - Středisko zabezpečení Ruského národního sboru mimořádného humanitárního reagování - Záchranný oddíl (výsadkářský) - Samostatný záchranný oddíl rychlého nasazení - Oddíl radiační, chemické a biologické ochrany - Oddíl ochrany a doprovodu nákladů - Oddíl uskladnění a obsluhy zbraní a techniky - Samostatný mobilní oddíl - Spojovací středisko - Oddíl materiálně-technického zabezpečení

6 - Opravárenská základna Struktura 179. záchranného centra Ruské federace (Z Graždanskaja zaščita 9/2002 zpracovala Mgr. Ija Beránková) Rusko PREVENCE NOUZOVÝCH SITUACÍ Článek je pokračováním článku na stejné téma z Monitoru 3/2002, týkajícího se poradenské činnosti německých expertů v oblasti prevence havárií v potenciálně nebezpečných objektech Ruské federace. Ve vztahu k prevenci nouzových situací jsou v Rusku vydány zásadní federální právní předpisy (zákony), týkající se: ochrany obyvatelstva a území při mimořádných situacích přírodního a technogenního charakteru (1994) bezpečnosti nebezpečných průmyslových podniků (1997) ochrany životního prostředí (1991) požární bezpečnosti (1994) záchranné služby pro nouzové situace a statusu záchranáře (1995) Celkem je uveřejněno 16 federálních zákonů, 2 výnosy prezidenta, 17 nařízení vlády a 11 vyhlášek Ministerstva Ruské federace pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků přírodních katastrof MČS (dále jen Ministerstvo ). Na jejich základě jsou v subjektech Ruské federace vydány odpovídající legislativní dokumenty. Avšak v některých regionech se porušují ustanovení federálních zákonů o podnicích s nebezpečných potenciálem. Orgány Ministerstva v těchto případech využívají přesvědčovací, kontrolní a sankční opatření. Výstavba nových průmyslových zařízení s nebezpečným potenciálem v subjektech Ruské federace probíhá pod dozorem Ministerstva a podle legislativně předepsaných schvalovacích řízení, shodných s předpisy v zemích EU. Základní bezpečnostní aspekty zkoumají v Rusku následující orgány: Státní dozorčí orgán pro těžbu nerostů a průmysl (Gosgortechnadzor) Ministerstvo ochrany životního prostředí a ochrany zdrojů Státní požární služba (od roku 2001 je v kompetenci Ministerstva) Státní dozorčí výbor pro bezpečnost jaderně-technických a radiačnětechnických zařízení V současné době existují v Rusku dva celostátní systémy registrace podniků s nebezpečným potenciálem: seznam Státního dozorčího orgánu (Gosgortechnadzor) a seznam ministerstva průmyslu. Obě listiny odrážejí požadavky ohledně teritoriálního odvracení nebezpečí, avšak vyskytují se v nich mezery v evidenci nebezpečných objektů. Podle zákona o bezpečnosti nebezpečných průmyslových zařízení je provozovatel tohoto zařízení povinen vypracovat bezpečnostní deklaraci, kterou tvoří dokumenty odpovídající požadavkům a rozsahu bezpečnostní zprávy EU. Bezpečnostní deklarace má především poukázat na nejčastější rizika pro obyvatelstvo v okolí podniku, ev. pro podnikový personál a dále na technický a organizační směr zvyšování bezpečnostní úrovně zařízení, jako zásadu pro zamezení havárií a zefektivnění ochrany. Poradenskou pomoc v této oblasti nabízí německý program TRANSFORM, zaměřený na bezpečnost podobných podniků. Podle německých expertů je v bezpečnostních deklaracích podniků nedostatečně podrobný popis podnikových parametrů, zařízení a jeho aktuálního stavu, což ztěžuje vypracování podrobné analýzy nebezpečných provozních úseků. Ministerstvo považuje analýzu nebezpečí za hlavní předpoklad pro řízení a kontrolu podobných podniků. Disponuje přesným přehledem nebezpečných provozů a skladů ve všech regionech Ruské federace, zejména podniků chemického průmyslu a skladů škodlivých látek v oblastech s vysokou aglomerací průmyslu. Zná i bezpečnostní stav podobných podniků. Ministerstvo si je vědomo, že hlavní příčinou vzestupu nehod je zastaralé zařízení a chybující lidský faktor. Podle německých expertů se provádí analýza ochrany obyvatelstva ve všech regionech Ruska a provádí se hodnocení připravenosti opatření v oblasti informování, evakuace, záchrany, zdravotnické pomoci, komunikace, blokace míst nasazení atd. Podle odhadu Ministerstva vystačí existující síly a prostředky podniků pro likvidaci průmyslových havárií. V nutných případech se nasazují i ozbrojené síly. Toto hodnocení se zakládá na zkušenostech a je základem plánování. Podle Ministerstva existují nouzové plány pro případ mimořádných situací v podnicích s nebezpečným potenciálem všech regionů Ruska. Podniky mají plnit úkoly Ministerstva, státního dozorčího orgánu a požárních organizací v oblasti plánování opatření na likvidaci nehod a havárií. Směrnice těchto orgánů jsou odborně fundované. Nicméně v nouzových podnikových plánech není navzájem sladěna oblast likvidace požárů, nehod, mimořádných situací a zdokonalování plánů varování a odvracení nebezpečí. Nezbytná činnost v případě havárií byla vypracována i do časového schématu nouzových plánů. Avšak informační dokumentace k zařízením a provozním infrastrukturám není součástí nouzových plánů a je uložena u provozního dispečera.

7 Plány výcviku jsou součástí interních nouzových plánů. V nich jsou stanovena témata, provedení a způsob vzdělávání sil nasazení, a rovněž i termíny každoročních cvičení. Pro vypracování externích nouzových plánů (plány ochrany proti katastrofám) vedení Ministerstva využívá podnikové nouzové plány. Není navzájem sladěno plánování nezbytných opatření pro prevenci a zamezení nehod v podnikových a územních plánech. Pro určení oblasti ohrožení se vypracovávají možné scénáře na základě podnikových údajů. Z nich se popřípadě vypracovávají možné varianty nehod. Tyto předpoklady jsou základem plánování opatření pro varování, ochranu, evakuaci, likvidaci následků atd. Varování obyvatelstva je zajištěno ve všech experty navštívených regionech za použití sirén a rozhlasu. Pravidla chování obyvatelstva v mimořádných situacích jsou obsažena v plánech, avšak obyvatelstvo dosti často není s nimi seznámeno. Inspekční systém plánuje v regionech každoroční kontroly podniků s nebezpečným potenciálem. Mimo to se konají inspekce Ministerstva v rámci jeho kompetencí a také celkové komplexní kontroly společně s dozorčími orgány, zabývajícími se bezpečností zařízení a ochranou proti požárům. Osvědčenou formou přezkoušení nouzových plánů jsou regulérní podniková cvičení jednou za tři roky, v rámci nichž se kontroluje i činnost podnikových štábů v různých situacích. Předpokladem pro rychlé a efektivní nasazení sil při mimořádných situacích v Rusku je jednotný systém řízení, rozšířený na různé řídící struktury velení jednotlivých oblastí (ochrana proti požáru, orgány Ministerstva, záchranná služba, havarijně-technická služba atd.). Řízení činnosti při haváriích přísluší Komisi pro mimořádné situace a jejím štábům, jako pracovním orgánům. Na místě nasazení působí její operativní skupiny. Štáby řídících center a operativních skupin Komise pro mimořádné situace stanoví Ministerstvo. Většina operativních skupin (požární služba, záchranná služba, policie, havarijnětechnická služba) působí při nasazení více méně izolovaně. Při možných složitých situacích v provozech jsou povoláni k posouzení nebezpečí a k poradenství experti Komise pro mimořádné situace. V regionálních plánech se počítá i s informováním nadřízených orgánů a úřadů. Ohlášení havárie v podniku s nebezpečným potenciálem s možným překročením hranic regionu vykonávají regionální střediska zasažených oblastí. V systému zamezení a likvidace mimořádných situací v Rusku zaujímají síly určené k nasazení význačné místo. V dispozici Ministerstva jsou: samostatné záchranné brigády, 16 mechanizovaných pluků, 7 samostatných mechanizovaných praporů a vrtulníková letka. Ministerstvo má své důstojnické a poddůstojnické kádry a brance. V subjektech Ruské federace a okresech existují pro likvidaci mimořádných situací síly a prostředky rozličného určení: profesionální a dobrovolné jednotky federálních orgánů (požárníci, pátrací a záchranné jednotky, opravárensko-technické jednotky) nevojenské jednotky civilní obrany (CO), tvořící podnikovou základnu společně s dobrovolnými pomocníky jednotky medicíny katastrof havarijně-technická střediska ministerstva jaderné energetiky jednotky státní komise pro zdravotnicko-epidemiologický dozor veterinární služba a zařízení kontroly potravin zařízení sítě pozorování a kontroly (CO) profesionální síly federální hydrometeorologické služby a monitorování životního prostředí pátrací služba civilního letectví havarijní vlaky federálního ministerstva dopravy námořní havarijní záchranné služby Existují i útvary ozbrojených sil speciálně připravené k nasazení při mimořádných situacích. Zpravidla podniky s nebezpečným potenciálem disponují dodatečnými silami k nasazení na likvidaci havárie na svém teritoriu a v jeho okolí. Avšak němečtí experti zdůrazňují, že nepřehlédnutelný je zastaralý automobilový park, přístroje záchranářů a podnikových havarijních služeb, což z finančních důvodů není možné obnovit v nejbližší době. V Moskvě byl vybudován komplex LlDER (Light Detection and Ranging). Mobilní a stacionární laboratoře komplexu umožňují okamžitou a spolehlivou detekci úniku a šíření škodlivých látek. Ministerstvo je kompetentním orgánem pro práci s veřejností v případě mimořádných situací. Z toho vyplývá i vzdělávání žáků na všeobecných školách v kurzu "Základy bezpečnosti pro život". Na vysokých školách se studenti vzdělávají v kurzu "Bezpečnost pro život". Regionální sdělovací prostředky pravidelně informují veřejnost o mimořádných událostech na území Ruské federace. Televizní spoty informují obyvatelstvo o chování v případě mimořádných situací (zemětřesení, lesní požáry, záplavy, extrémní povětrnostní situace, dopravní nehody atd.). Pravidelně informují o činnosti orgánů Ministerstva, o jeho silách a prostředcích. V důsledku seznámení se se situací v oblasti prevence provozních havárií v některých podnicích s nebezpečným potenciálem Ruské federace přijali němečtí experti následující závěry:

8 dosažený stav ruského systému zamezení a likvidace mimořádných situací je zaměřen na splnění požadavků EU organizace zamezení a likvidace mimořádných situací je směrodatná jednotnou státní politikou Ministerstva a je zaměřena na oblast ochrany obyvatelstva a území opatření řízení, plánování, realizace, vzdělávání a informování obyvatelstva se v Ruské federaci uskutečňují na základě centrálně vydávaných nařízení a směrnic ekonomická situace každého regionu ovlivňuje úroveň ochrany jeho obyvatelstva a území postup ve vypracování důležitých právních předpisů a nařízení Ruské federace a jejích subjektů směřuje k souladu s postupy mnohých členských zemí EU činnost v oblasti analýzy nebezpečí v rámci systémového řízení a kontroly odpovídá praxi evropských zemí (s výjimkou posouzení nebezpečí tekoucích vod) interní a externí nouzové plány odpovídají v zásadních bodech požadavkům směrnice Seveso-II situace v aktualizaci a přezkušování podnikových plánů úřady je ve větší míře analogické situacím v evropských zemích (řízení činnosti při haváriích je v principu totožné s praxí evropských zemí) technika a přístroje pro zamezení a likvidaci nebezpečí jsou ve většině případů zastaralé podniky s nebezpečným potenciálem nevěnují dostatečnou pozornost problému informování obyvatelstva ve svém okolí Na základě zkušeností z poradenské spolupráce s ruskými kolegy němečtí experti doporučují: přepracování legislativních základů pro úplnou harmonizaci s evropským právem vypracovávání bezpečnostních podnikových zpráv vypracování evidence potenciálně nebezpečných zařízení, zdokumentování jednotlivého ohodnocení havárií a jeho uložení do databáze zdokonalit některé aspekty nouzového plánování (např. organizaci psycho-sociální podpory) prohloubit systém informování o dopravních nehodách transportů s nebezpečným nákladem a poskytování pomoci při nich zdokonalit informování obyvatelstva v blízkosti potenciálně nebezpečných objektů (Z Notfallvorsorge 3/2002 zpracovala Mgr. Ija Beránková) Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ VE SVĚTĚ ZA ZÁŘÍ LISTOPAD září Indonésie, Baubau Po výbuchu ve strojovně a následujícím požáru se potopila námořní loď s pasažéry na palubě. Bylo zachráněno 69 cestujících, vyproštěno 20 obětí. Dalších přibližně 100 osob bylo pohřešováno. Jižní Korea Tajfun Rusa o rychlosti větru 137 km/h zasáhl území státu a vyvolal záplavy a sesuvy půdy. Zahynulo 47 osob a dalších 33 bylo pohřešováno. Zničeno a poškozeno 17 tis. domů. 2. září USA, stát New Hampshire, Kin V blízkosti městského letiště se zřítilo lehké letadlo se 7 osobami na palubě. Všechny zahynuly. Japonsko, prefektura Fukushima Zaregistrován únik radiace z JEZ. Při šetření bylo zjištěno zatajování podobných havárií v minulosti. Vláda nařídila provedení speciální revize ve všech jaderných zařízeních v dané oblasti. Bolivie Z horské silnice se zřítil do propasti mezinárodní autobus. Zahynulo 34 cestujících a 16 jich bylo s těžkými poraněními hospitalizováno. 4. září Bělorusko, Minská oblast Na dálnici Brest-Moskva se srazilo 16 nákladních a osobních vozidel. Při havárii zahynulo 9 osob a několik desítek bylo zraněno. září Afghánistán, Kábul Při výbuchu bomby instalované ve vozidle taxislužby v centru města zahynulo min. 26 osob a přes 150 bylo zraněno. Byly vážně narušeny vedlejší budovy. Turecko

9 P ř i srážce autobusu a nákladního auta na dálnici v blízkosti Ankary zahynulo 12 cestujících a kolem 50 bylo zraněno. 9. září Indie, stát Bichar, Patná Na mostě v blízkosti města vykolejil osobní vlak a 11 vagónů se zřítilo do řeky. Přes 100 cestujících zahynulo a desítky byly zraněny. 13. září Jihoafrická republika Po požáru a výbuchu na palubě uvízla na mělčině v blízkosti přístavu Richards Bej italská loď přepravující ropné produkty a chemikálie. Posádka byla evakuována. Únik nebezpečných látek a ropy hrozil ekologickou katastrofou, zejména pro přírodní park Sent- Lucia-Vetlend, zanesený do seznamu celosvětových památek UNESCO. Guatemala Silný déšť a sesuvy půdy zasáhly jednu vesnici a zničily 60 domů. Zahynulo 28 osob, 11 obyvatel bylo pohřešováno a 13 osob bylo těžce zraněno. Rusko, Krasnodarský kraj, Manský rajon Při tréninku sportovců-parašutistů havarovalo letadlo An-2 s tříčlennou posádkou a 11 sportovci. Celkem 11 osob zahynulo. Čína, Nan-ching Masová otrava návštěvníků jedné z restaurací, zejména stravujících se zde školáků. Bylo hospitalizováno 450 osob, z toho 49 zemřelo. Příčinou tragédie úmyslné otravy návštěvníků jedem na krysy byl konkurenční boj. 15. září USA, stát Tennessee, Knoxsville Při vykolejení cisteren nákladního vlaku s chemikálií uniklo do okolí několik tis. litrů kyseliny sírové. Byla zamořena plocha o rozloze 10 km 2. Z okolních budov bylo evakuováno 30 tis. obyvatel. 16. září Rusko, Čečenská republika, Groznyj V centru města byl vyhozen do povětří autobus s cestujícími. Bylo zraněno 30 osob, 12 z nich nepřežilo teroristický útok. 19. září Volgogradská oblast, Surovokinský rajon Při vykolejení nákladního vlaku s mazutovým palivem se převrátilo 12 cisteren a část paliva unikla do okolí. 20. září Republika Severní Osetie - Alania, Prigorodnyj rajon Dva silné toky vodních proudů, kamenů a ledu překryly 1300 m horské silnice na trase Gizel' - Karmadon a rozcestí ve směru na Karmadon a Kobaň. Ledové sesuvy zavalily 15 domů s obyvateli. Z úpatí hor byli obyvatelé evakuováni. Nasazeny záchranné síly. září Indonésie, o. Jáva Při výbuchu a požáru v pyrotechnické dílně v jedné vesnici zahynulo 10 osob a 19 bylo zraněno a popáleno. Několik okolních domů zničeno požárem. 23. září Mexiko, stát Yukatán Hurikán Isidor způsobil značné záplavy a velké materiální škody. Zahynuly min. 4 osoby. Přes 70 tis. obyvatel bylo včas varováno a evakuováno z oblasti hrozící živelní pohromy. Čína, Feng-čen Pod náporem školáků opouštějících po vyučování školu prasklo schodištní zábradlí v mezipatře. Desítky dětí se zřítily do přízemí. 21 školáků zahynulo a 49 bylo těžce zraněno. 1. října Indie, stát Goa Dva letouny námořních ozbrojených sil IL-38 se srazily při cvičném letu a zřítily se. Zahynulo 12 členů posádek obou letounů. Jeden z letounů se zřítil na stavbu budovy, kde zahynuly 2 osoby. 2. října USA

10 Hurikán Lili zasáhl státy Karibského regionu a způsobil velké materiální škody. Minimálně 7 osob zahynulo a desítky byly zraněny. K evakuaci z ohrožených rajonů bylo připraveno 500 tis. obyvatel. 3. října Rusko, Kamčatská oblast U obce Oktjabrskij se potopil při přepravě přes řeku obojživelný transportér. 10 osob zahynulo. 6. října Krasnodarskij kraj Při vytrvalém dešti v Novorossijsku bylo zatopeno 12 domů a v obci Kabardinka 250 domů. Přes 250 osob bylo evakuováno. Thajsko Po dlouhotrvajících deštích zůstaly dvě třetiny země pod vodou. Zahynulo minimálně 85 osob, stovky lidí byly zraněny a 2,5 mil. obyvatel přišlo o přístřeší. 10. října Rusko, Čečenská republika, Groznyj Při výbuchu v budově oblastního oddělení ministerstva vnitra bylo zraněno 37 osob, z nich 22 zahynulo. Pákistán, Haidarábád Při dopravní nehodě autobusu zahynulo 11 policistů a 30 bylo zraněno. USA, stát Wisconsin Na dálnici při srážce 38 osobních a nákladních aut a následném požáru zahynulo min. 10 cestujících a desítky byly zraněny. Finsko, Helsinky Při výbuchu bomby v obchodním centru zahynulo 8 osob a přes 80 bylo zraněno. 12. října Indonésie, o. Balí Výbuch bomby v zaparkovaném vozidle v blízkosti nočního klubu zavinil smrt 187 osob. Přes 300 osob bylo zraněno. 21. října Izrael, Haděra Při výbuchu vozidla u autobusové zastávky zahynulo 14 osob a 65 bylo zraněno. 22. října Ázerbajdžán V Kaspickém moří se potopil při bouři nízkotonážní mořský prám s 51 osobou na palubě. Bylo zachráněno 15 osob a vylovena 2 těla. Ostatní osoby byly pohřešovány. Okolí bylo v důsledku úniku paliva ohroženo možností ekologické katastrofy. Rusko, Moskva V budově kulturního domu při představení zajala skupina teroristů rukojmí a držela je v zajetí 56 hodin. Při osvobození bylo zraněno 750 osob a 118 osob při tom zahynulo. Na likvidaci mimořádné události bylo nasazeno osob. 28. října Evropa Jižní území Velké Britanie a severní oblasti Francie a Německa zasáhl cyklon Janett o rychlosti větru více než 40 km/s. Zahynulo 25 osob. Cyklon způsobil značné materiální škody. 1. listopadu Itálie Zemětřesení o síle 5,4 stupně Richterovy škály zasáhlo jih státu. V jednom z městeček rajonu Molize zahynulo min. 29 obyvatel, z toho 26 školáků při zřícení školní budovy obyvatel městečka bylo evakuováno. Maroko, Al-Džadida Při požáru v městské věznici se udusilo zplodinami 50 osob a 89 bylo hospitalizováno. Indonésie, o. Sumatra Při zemětřesení o síle 5,3 až 7,7 stupňů Richterovy škály bylo zraněno min. 35 obyvatel. Rusko, Čečenská republika, Grozněnský rajon Byl sestřelen vrtulník Mi-8 Ministerstva obrany Ruské federace. Zahynulo 9 osob. 4. listopadu Vladimirská oblast V důsledku silného sněžení bylo narušeno zásobování 172 obcí elektrickou energií. Na likvidaci havárie bylo nasazeno 408 osob.

11 Indonésie, o. Maluku Převrátil se a potopil mořský prám s 200 osobami. Pohřešováno 73 cestujících a nalezeno 5 těl. Egypt V okolí Káhiry se srazilo nákladní vozidlo (vinou řidiče) s mezinárodním autobusem. Zahynulo 29 cestujících a 25 jich bylo zraněno. Francie, Nancy Při požáru v mezinárodním rychlíku Vídeň-Paříž se otrávilo zplodinami 12 cestujících a 9 z nich bylo hospitalizováno. Luxemburg, Luxemburg V blízkosti letiště havarovalo při špatné viditelnosti letadlo Fokker-50 s 22 pasažéry na palubě. 17 osob zahynulo a 5 bylo hospitalizováno. Rusko, Sankt-Peterburg, Vyborgský rajon Při havárii teplovodu zůstaly bez tepla obyvatelé 48 domů, 8 dětských a 2 zdravotnická zařízení a 31 administrativní budova. 11. listopadu Smolenská oblast, Roslavlský rajon Při havárii na teplovodu zůstaly bez tepla 4 městské čtvrti s 17,5 tis. obyvateli. USA Tornáda zasáhly jihovýchodní státy USA. Největší škody byly zaznamenány v Alabamě, Ohiu a Tennessee, kde zahynulo 30 osob a 45 obyvatel bylo nezvěstných. Filipíny, o. Luzón Krátce po startu z letiště v Manile se zřítil do moře Fokker-27. Bylo zachráněno 16 cestujících. Nalezeno 14 těl a 4 osoby byly pohřešovány. Rusko, Krasnodarský kraj, Gorjačij Ključ Silné deště zvedly hladinu řeky Psekubs. Záplavy ohrozily vesnici Saratovskaja, kde bylo evakuováno 460 obyvatel. Na likvidaci následků záplav bylo nasazeno 818 osob. Španělsko, provincie Galicie Při bouři se potopil v oceánu řecký tanker Prestig. Tisíce tun ropy kontaminovaly pobřežní vody Španělska. Vznikla ekologická katastrofa. 18. listopadu Brazílie, Aracaju Při srážce autobusů zahynulo 22 osob a 58 bylo zraněno. Indie, stát Andhra-Pradeš Při výbuchu nálože v mezinárodním autobusu zahynulo min. 14 cestujících a 15 bylo zraněno. Pákistán Zemětřesení o síle 5,6 stupňů Richterovy škály postihlo a značně poškodilo severní území státu. Minimálně 19 osob zahynulo a desítky byly zraněny. Izrael, Jeruzalém Při odpálení výbušné nálože teroristou v městském autobusu zahynulo 11 cestujících a přes 40 jich bylo zraněno. Nigérie, Kaduna V důsledku religiózních bitek, násilí a požárů zahynulo min. 105 osob a stovky byly hospitalizovány. 24. listopadu Filipíny, o. Luzón Mezinárodní autobus se zřítil z padesátimetrové výšky do propasti. Zahynulo 33 cestujících a 6 osob bylo hospitalizováno. (Z Graždanskaja zaščita 10-12/2002 zpracovala Mgr. Ija Beránková) MONITOR ZAHRANIČNÍHO ODBORNÉHO TISKU Náklad: 160 výtisků Vydává vědeckoinformační pracoviště IOO, Lázně Bohdaneč Redakční rada: Ing. Bohumil Šilhánek Mgr. Ija Beránková Ing. Milada Denksteinová