ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398

Transkript

1

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2010)138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398

3 Evropská unie je jedním z největších dárců humanitární pomoci na světě. Unie rovněž podporuje respektování a dodržování mezinárodního humanitárního práva. Její pomoc, která je v rámci finančních zdrojů poskytovaných Evropskou unií jedinečná, je založena na humanitárních zásadách lidskosti, nestrannosti, nezávislosti a neutrality. Politika humanitární pomoci EU umožňuje Unii prakticky ukázat její závazek podporovat obyvatele zemí mimo Unii, kteří potřebují pomoc, v jejich nejzranitelnější chvíli. Tato politika přispívá k plnění strategického cíle v oblasti vnějších vztahů, jak stanoví Smlouva o Evropské unii. Činnosti generálního ředitelství Komise pro humanitární pomoc (ECHO) v roce 2009 Prostřednictvím svého generálního ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO) poskytla Komise v roce 2009 humanitární pomoc EU na základě potřeby obětem přírodních a člověkem způsobených katastrof ve více než 70 zemích. Pomoc ve výši 930 milionů EUR se dostala k přibližně 115 milionům osob. Původní rozpočet ve výši 777 milionů EUR na rok 2009 byl dvakrát posílen z rezervy na pomoc při mimořádných událostech: o 65 milionů EUR pro Pákistán a Somálsko a o 45 milionů EUR pro jihovýchodní Asii a Africký roh. Rozpočet byl rovněž posílen prostřednictvím Evropských rozvojových fondů určených na humanitární pomoc v afrických, karibských a tichomořských zemích. Během několika posledních let se potřeba humanitární pomoci zvýšila z důvodu kombinace několika faktorů: nárůstu počtu uprchlíků a vysídlených osob způsobený (prodlužujícími se) konflikty, nárůstu počtu přírodních katastrof, které lze připsat změnám klimatu a dopadu hospodářské krize, která způsobuje, že se více lidí ocitá v tísni. Byl zaznamenán velmi výrazný nárůst počtu přírodních katastrof. Většina z nich je způsobena událostmi souvisejícími s počasím. Ředitelství ECHO přijalo dvojí strategii k jejich řešení: rychlou reakci: ECHO je schopno nabídnout pomoc při mimořádných událostech, které přesahují vlastní schopnost reakce dotčené země, a připravenost na katastrofy: ECHO se snaží určit ty zeměpisné oblasti a skupiny obyvatel, které jsou vůči přírodním katastrofám nejzranitelnější, a jeho hlavní prioritou je umožnit ve vhodných případech provádění projektů připravenosti na katastrofy. V roce 2009 zasahovalo ředitelství ECHO u těchto druhů přírodních katastrof: povodně v Afghánistánu, v Indii, v Tádžikistánu a v západní Africe, 2

4 cyklony, tropické bouře a hurikány v Laosu, ve Vietnamu, v Kambodži, v Bangladéši, v Indii, na Filipínách, v Salvadoru, v Nikaragui, na Kubě, na Fidži a na Papui-Nové Guineji, sucha v širší oblasti Afrického rohu, v oblasti Sahel v západní Africe, na Madagaskaru, na Palestinských územích a v Syrské arabské republice, zemětřesení v Indonésii, epidemie v západoafrických zemích, v jižní Africe a na Papui-Nové Guineji a další jevy: Mimořádná pomoc byla rovněž poskytnuta Laosu a Bangladéši, které trpěly přemnožením hlodavců ovlivňujícím bezpečnost potravin, a Ugandě v návaznosti na velkou neúrodu na severu země. V oblasti člověkem způsobených krizí poskytlo ředitelství ECHO humanitární pomoc v těchto případech: Srí Lanka: konflikt mezi vládními silami a organizací Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE) na severu Srí Lanky se v únoru 2009 dramaticky vystupňoval. Bylo třeba uvolnit prostředky na pomoc při mimořádných událostech, aby bylo možno pomoci vnitřně vysídleným osobám a osobám jinak zasaženým tímto konfliktem. Později téhož roku se po skončení konfliktu vrátilo domů více než vnitřně vysídlených osob a dalších více než osob bylo propuštěno do hostitelských rodin, Pásmo Gazy: 27. prosince 2008 zahájily Izraelské obranné síly rozsáhlý útok na Pásmo Gazy. Civilisté byli a stále jsou vážně postiženi a potřebují humanitární pomoc. ECHO poskytlo naléhavou pomoc v oblasti zdravotní péče včetně psychologické podpory, stejně jako v oblasti potravin a dalších základních položek, přístřeší a vody či hygienické infrastruktury, Pákistán: od srpna 2008 podstatně zesílil konflikt mezi Pákistánskou armádou a různými militantními skupinami v severozápadní pohraniční provincii Pákistánu a na Federálně spravovaných kmenových územích. Po porušení příměří se Taliban přesunul začátkem dubna z údolí Swat na jih. Tento útok a protiútok Pákistánské armády vyvolal nebývalý stupeň vysídlování obyvatel. Další velké vojenské operace začaly v polovině října v jižním Vazíristánu a způsobily vysídlení nejméně rodin. Vojenské operace pokračovaly i v dalších oblastech jižního Vazíristánu, což způsobilo další vysídlování. Celkem bylo postiženo více než 2,5 milionu obyvatel. ECHO poskytlo mimořádnou humanitární pomoc obětem konfliktu, Afghánistán: bezpečnostní situace se zhoršila. Toto zhoršení a důsledky rozsáhlých vojenských operací ještě prohloubily roky sucha a opakující se menší katastrofy. Kombinace těchto faktorů způsobila v průběhu roku 2009 prudký nárůst humanitárních potřeb a tento trend by měl přetrvat i v roce ECHO se zaměřilo na humanitární potřeby více než 5 milionů navrátilců, zejména z Pákistánu a Íránu, vnitřně vysídlených osob a nejzranitelnějších komunit, Jemen: na začátku roku 2009 se vystupňoval konflikt v severojemenské provincii Saada. Tento konflikt vypukl poprvé v roce 2004 a od té doby se odehrálo šest samostatných kol bojů. V roce 2009 došlo zatím k nejvážnějším srážkám. Při poskytování mimořádné 3

5 pomoci EU se ředitelství ECHO mezi jinými snažilo zajistit celkovou pomoc vnitřně vysídleným osobám nebo osobám jinak postiženým uvedeným konfliktem, Hraniční oblast mezi Demokratickou republikou Kongo a Konžskou republikou: oblast Dongo rozkládající se podél řeky Ubangi na hranici mezi Demokratickou republikou Kongo a Konžskou republikou byla od konce října 2009 sužována násilnými konflikty. To vedlo k masovým přesunům uprchlíků z Demokratické republiky Kongo do Konžské republiky, Somálsko: i v roce 2009 byla pokračující humanitární krize stále rozšířená a závažná. Humanitární pomoc potřebuje přibližně polovina obyvatelstva, tj. zhruba 3,76 milionu osob. Do této skupiny patří: osoby postižené velkým suchem, obyvatelé měst zápasící s nadměrně vysokými cenami za jídlo a další základní potřeby a více než 1,4 milionu osob vysídlených z důvodu bojů. Komise se rovněž zapojila do akcí ke zmírnění účinků vleklých, složitých mimořádných událostí. Z hlediska finančních prostředků jsou i nadále zeměmi, kde EU přidělila svým partnerům největší částky, Súdán a Demokratická republika Kongo. V Súdánu přispěla EU značnými prostředky, aby zajistila humanitární pomoc pro více než vnitřně vysídlených osob, uprchlíků, navrátilců, hostitelských komunit a kočovníků v celé zemi. Byla to reakce na potřeby vyplývající z vleklé krize v Dárfúru a z nových mimořádných situací vyvolaných konflikty, mezikmenovým násilím, epidemií cholery a záplavami. Tyto mimořádné situace vedly vždy nějakým způsobem k velkým přesunům obyvatel a narušení zdrojů obživy v zemi. Na jihu a v přechodných oblastech provedlo ředitelství ECHO záchranné akce a zavedlo služby pro nejzranitelnější osoby v oblastech, kde navrátilci, vysídlené osoby nebo komunity musely čelit nesmírnému utrpení. V Demokratické republice Kongo realizovalo ředitelství ECHO akce financované EU pro přibližně 3 miliony osob v severovýchodních provinciích Severního a Jižního Kivu a Haut a Bas-Uele. ECHO nadále pomáhalo vnitřně vysídleným osobám v Severním a Jižním Kivu a v Haut a Bas-Uele, kde se po útocích Armády božího odporu výrazně zhoršila bezpečnostní situace. Pozitivním vývojem je, že se některé vysídlené osoby mohly vrátit do těch částí daného území, kde se zlepšila bezpečnost, a úřad ECHO mohlo provádět programy na podporu těchto navrátilců. Do všech zdravotních programů prováděných ředitelstvím ECHO byla zahrnuta i otázka řešení sexuálního násilí a v Jižním Kivu byla zřízena zvláštní klinika pro oběti sexuálního násilí. Přes nárůst přírodních a člověkem způsobených katastrof a ztrát, které si složité mimořádné události vyžádaly v posledních několika letech, kdy došlo k narušení životů milionů civilistů, a přes nedostatečné respektování a dodržování humanitárních zásad a bezpečnosti humanitárních pracovníků, se vyskytly i případy zlepšení humanitární situace. Rozhodně se objevují nadějné signály, že humanitární intervence nejsou tam, kde financování nikdy nevede k rozvoji, vždy nekonečné. V roce 2009 to byl případ severní Ugandy, kde se podařilo zabránit průniku Armády božího odporu. To znamená, že ti, kteří uprchli před násilím, se teď mohou vrátit. Plán míru, rekonstrukce a rozvoje severní Ugandy byl přes značné zpoždění váhavě spuštěn během roku 2009, a pokud půjde vše dobře, mohl by se v průběhu roku 2010 začít rychle rozvíjet. 4

6 V Zimbabwe bylo i nadále třeba zajišťovat vodu a základní zdravotní a hygienické služby, i když se celková situace v důsledku dobré úrody a liberalizace hospodářství provedené začátkem roku zlepšila. To partnerům ředitelství ECHO umožnilo obrátit pozornost k zahajování pilotních projektů tvorby pracovních míst. Na Srí Lance, kde konečně utichly zbraně, nadále potřebuje humanitární pomoc mnoho Tamilů. Některé vysídlené osoby se již začaly vracet na svá místa původu a očekává se, že je budou další následovat. Pokud se tento vývoj udrží, bude se ředitelství ECHO moci zaměřit na střednědobé potřeby navrátilců a na hostitelské komunity. Níže uvedená tabulka ukazuje rozdělení finančních prostředků EU na humanitární pomoc podle regionů v roce 2009 za použití zásady přidělení na základě potřeby. Humanitární pomoc v roce 2009 (v tisících EUR) Region Částka % Afrika % Súdán a Čad Střední Afrika Africký roh Jižní Afrika, Indický oceán Západní Afrika Blízký východ, Středomoří, Kavkaz a Střední Asie % Středomoří a Blízký východ Kavkaz a Střední Asie Asie a Latinská Amerika, Karibik a Tichomoří % Jižní Asie Jihovýchodní a východní Asie Latinská Amerika Karibik Tichomoří Celosvětově (budování kapacit, technická pomoc a podpora) % CELKEM % Ředitelství ECHO nezasahuje přímo na místě, ale provádí svůj mandát tím, že poskytuje finanční prostředky přibližně 200 partnerům, k nimž patří nevládní organizace, agentury OSN, další mezinárodní organizace jako Mezinárodní výbor Červeného kříže a Mezinárodní federace Červeného kříže a společnosti Červeného půlměsíce a některé specializované agentury členských států EU. Pro ředitelství ECHO je důležité mít širokou řadu partnerů, neboť mu to umožňuje pokrýt trvale narůstající seznam potřeb v různých částech světa často ve stále složitějších situacích. Granty a příspěvky spravované ředitelstvím ECHO se poskytují na základě výběru nejlepších přijatých návrhů na pokrytí potřeb nejzranitelnějších osob. V roce 2009 byly finanční prostředky rozděleny mezi partnery ředitelství ECHO následujícím způsobem: 47 % neziskovým organizacím, 39 % agenturám OSN a 14 % mezinárodním organizacím. Humanitární organizace musí čelit stále omezenějšímu přístupu k příjemcům, který je na jedné straně způsoben zužováním prostoru pro humanitární pomoc ze strany vlád 5

7 a nevládních činitelů, kteří ignorují i tu nejzákladnější ochranu poskytovanou podle mezinárodního humanitárního práva, a na straně druhé bezpečnostními omezeními. Vlády stále více uvalují omezení na dodávky humanitární pomoci (např. Srí Lanka). V mnoha zónách konfliktu (např. v Demokratické republice Kongo, v Somálsku nebo v Súdánu) jsou humanitární pracovníci svědky zvlášť surových metod válčení včetně útoků zacílených na civilisty a častého používání sexuálního násilí jakožto válečné zbraně. Zdá se, že se stupňují útoky na humanitární pracovníky včetně jejich vyhoštění a zabití. Dárci se musejí vyrovnat se skutečností, že ohrožena je nejen bezpečnost humanitárních pracovníků, ale i finanční zdroje a infrastruktura, kterou poskytují. Některé vlády jsou ochotné zajít až k vyvlastňování nebo vypůjčování finančních prostředků a majetku financovaného dárci nebo k vyhoštění humanitárních organizací poté, co je zbavily jejich majetku. Na politické a institucionální úrovni se rok 2009 pozitivněji vyznačoval činnostmi spojenými s včasným prováděním akčního plánu spojeného s evropským konsensem o humanitární pomoci, spolupředsednictvím Komise a Nizozemska v iniciativě Dobrého humanitárního dárcovství a s prací nově vytvořené Pracovní skupiny Rady pro humanitární pomoc a potravinovou pomoc (COHAFA). Pracovní skupina Rady se rychle etablovala jako užitečné fórum pro pravidelné vyměňování stanovisek na politické úrovni a napomohla lepší koordinaci odborníků EU na politiku humanitární pomoci a operační strategie. Rada zásadně pomohla Komisi a členským státům s vypracováním společné analýzy tematických otázek, včetně potravinové pomoci, stejně jako otázek zeměpisných. Zvýšila povědomí a význam humanitárních otázek u dalších pracovních orgánů Rady, zejména zeměpisných pracovních skupin (např. skupiny pro Srí Lanku), Politického a bezpečnostního výboru a Výboru stálých zástupců (COREPER), který zase informoval Radu pro zahraniční věci. Časem by tato činnost měla vést k větší soudržnosti a provázanosti při uplatňování humanitárních zásad a osvědčených postupů uvedených v Evropském konsensu o humanitární pomoci. V Evropském parlamentu byl rok 2009 klíčový, neboť proběhly volby nového shromáždění a nového Výboru pro rozvoj. Prostřednictvím ředitelství ECHO Komise rychle navázala úzké pracovní vztahy s členy výboru, zejména s jeho předsedou a novým stálým zpravodajem pro humanitární pomoc. To dalo nový impuls interinstitucionálním vztahům v oblasti humanitárních věcí, což je dobrým znamením do budoucna. 6