KRITÉRIA PRO KONSTRUKCI PLOCHÝCH DISPLEJŮ

Transkript

1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ČOS KRITÉRIA PRO KONSTRUKCI PLOCHÝCH DISPLEJŮ

2 (VOLNÁ STRANA) 2

3 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD KRITÉRIA PRO KONSTRUKCI PLOCHÝCH DISPLEJŮ Základem pro tvorbu tohoto standardu byly originály následujících dokumentů: STANAG 7095, ed. 2 FLAT PANEL TECHNOLOGY DISPLAY DESIGN CRITERIA Kritéria pro konstrukci displejů na základě technologie plochých panelů Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha

4 OBSAH Strana 1 Předmět standardu Nahrazení standardů (norem) Souvisící dokumenty Zpracovatel ČOS Použité zkratky, značky a definice Všeobecná ustanovení Požadavky Stavové displeje Alfanumerické displeje Displeje využívající vektorovou grafiku Videodispleje Speciální požadavky Ploché displeje

5 1 Předmět standardu ČOS ,, zavádí STANAG 7095, edice 2, do prostředí ČR. ČOS Tento standard stanovuje kritéria pro konstrukci plochých displejů. Je určen pro odběratele a dodavatele výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu ve smyslu zákona č. 309/2000 Sb. 2 Nahrazení standardů (norem) Tento standard nenahrazuje žádnou normu ani standard. 3 Související dokumenty V tomto ČOS jsou normativní odkazy na následující citované dokumenty (celé nebo jejich části), které jsou nezbytné pro jeho použití. U odkazů na datované citované dokumenty platí tento dokument bez ohledu na to, zda existují novější vydání/edice tohoto dokumentu. U odkazů na nedatované dokumenty se používá pouze nejnovější vydání/edice dokumentu (včetně všech změn). ČOS (STANAG 4370, AECTP-500) ČOS (STANAG 4370, AECTP-600) ČOS (STANAG 4370, AECTP-400; STANAG 4242) ČOS (STANAG 4370, AECTP-300) ČOS (STANAG 4370, AECTP-200, 230) ČOS (STANAG 4370, AECTP-200, 250) ČOS (STANAG 4370, AECTP-200, 240) AECTP-100 (STANAG 4370) STANAG 3224 ZKOUŠKY VOJENSKÉ TECHNIKY V ELEKTRICKÉM A ELEKTROMAGNETICKÉM PROSTŘEDÍ METODA HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI VOJENSKÉHO MATERIÁLU SPLNIT POŽADAVKY NA PRODLOUŽENÍ ŽIVOTNOSTI ZKOUŠKY ODOLNOSTI VOJENSKÉ TECHNIKY VŮČI MECHANICKÝM VLIVŮM PROSTŘEDÍ ZKOUŠKY ODOLNOSTI VOJENSKÉ TECHNIKY VŮČI KLIMATICKÝM VLIVŮM PROSTŘEDÍ VLIV OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ NA VOJENSKOU TECHNIKU. KLIMATICKÉ PODMÍNKY VLIV OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ NA VOJENSKOU TECHNIKU. PODMÍNKY ELEKTRICKÉHO A ELEKTROMAGNETICKÉHO PROSTŘEDÍ VLIV OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ NA VOJENSKOU TECHNIKU. MECHANICKÉ PODMÍNKY ENVIRONMENTAL GUIDELINES FOR DEFENCE MATERIEL Směrnice ke vlivu prostředí na vojenský materiál AIRCRAFT INTERIOR AND EXTERIOR LIGHTING NIGHT VISION GOGGLE (NVG) AND NON-NVG COMPATIBLE Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich 1 1 STANAG 3224 byl v podmínkách ČR zaveden odbornou instrukcí ředitele Sekce podpory MO, Osvětlení letounu nepřizpůsobené a přizpůsobené pro přístroje na noční vidění (čj /2006/DP-3042). 5

6 STANAG 3370 STANAG 3705 STANAG 3994 Zákon č. 309/2000 Sb. 4 Zpracovatel ČOS AIRCREW STATION ALERTING SYSTEMS Signalizační systémy v kabinách posádek letadel HUMAN ENGINEERING DESIGN CRITERIA FOR CONTROLS AND DISPLAYS IN AIRCREW STATIONS Ergonomická kritéria pro (návrh) rozmístění ovládacích prvků a displejů v kabinách posádek letadel APPLICATION OF HUMAN ENGINEERING TO ADVANCED AIRCREW SYSTEMS Aplikace ergonomie do moderních palubních systémů 2 o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona LOM PRAHA, s. p., odštěpný závod VTÚL a PVO, Mgr. Ing. Zbyněk Nikel 5 Použité zkratky, značky a definice 5.1 Zkratky a značky Zkratka Výraz v angličtině Výraz v češtině AC Alternating Current Střídavý proud AM Active Matrix Aktivní matice cd/m 2 Kandela na metr čtvereční CIE Commission Internationale ľeclairage CR Contrast (Luminance) Ratio Poměr svítivosti CRT Cathode Ray Tube Obrazovka ČOS ČR ČSN ČSVN Mezinárodní komise pro osvětlování Český obranný standard Česká republika Česká technická norma Československá vojenská norma DC Direct Current Stejnosměrný proud DMD Digital micromirror device Digitální mikrozrcadlový displej ELD Electroluminescent Display Elektroluminiscenční displej EMC Electromagnetic compatibility Elektromagnetická slučitelnost FED Field Emission Display Displej řízený polem fl Foot Lambert Stopový Lambert 2 STANAG 3994 byl v podmínkách ČR zaveden odbornou instrukcí ředitele Sekce podpory MO, Aplikace ergonomie do moderních palubních systémů (čj /2006/DP-3042). 6

7 Zkratka Výraz v angličtině Výraz v češtině LASER Light amplification by stimulated emission of radiation Záření zesilované pomocí stimulované emise radiace ČOS LCD Liquid Crystal Display Displej na bázi tekutých krystalů LED Light Emitting diode Světelná emisní dioda MO ČR Ministerstvo obrany ČR NVIS Night Vision Instrument Přístroj pro noční vidění PIXEL Picture Element Obrazový prvek PM Passive Matrix Pasivní matice RGB Red, green, blue Červená, zelená, modrá; týká se barevných displejů STANAG NATO Standardization Agreement Standardizační dohoda NATO UCS Uniform Colour Scale Rovnoměrná stupnice barev VFD Vacuum Fluorescent Display Vakuový fluorescenční displej 5.2 Definice Pro účely ČOS o plochých displejích se používají tyto termíny a definice: Aktivní oblast (Active area) Aktivní matice (Active matrix) Podsvícení (Backlight) Kandela na metr čtvereční [cd/m2] (Candela per square meter (cd/m2)) Obrazovka (Cathode ray tube (CRT)) Chromatičnost (Chromaticity) Aktivní plocha displeje, která se používá k zobrazení informací nebo grafickému zobrazení. Za aktivní plochu celkové plochy pixelu považujeme tu část pixelu, která vyzařuje, odráží nebo přenáší světlo. Technika adresování, při níž je každý pixel displeje řízen aktivním spínacím zařízením (tranzistorem, diodou atd.). Samostatný vnější světelný zdroj, který se používá u nevyzařujících displejů, které pracují s modulací podsvícení (by modulating the backlight). Kandela na metr čtvereční, původně zvaná nit, je metrická jednotka svítivosti. Jedna [cd/m 2 ] je přibližně 0,29 stopového lambertu (fl). Elektronka, která má na jednom konci fluorescenční stínítko. Nasměrováním svazku elektronů na toto stínítko se tvoří viditelné stopy, jejichž kombinací vzniká reprodukovaný obraz. Měřítko barevného odstínu a sytosti. Metoda klasifikace barvy využívá standardní barevný souřadný systém, jako je systém Mezinárodní komise pro osvětlování z r (1931 Commission Internationale ľeclairage (CIE)) a Rovnoměrný diagram chromatičnosti v měřítku z r (1976 Uniform Colour Scale (UCS)). 7

8 Shlukový (hroznový) defekt (Cluster defect) Barevná provázanost (Barevné označení) (Colour banding) Barevné lemování (Colour fringing) Barevná škála (Colour gamut) Kontrast (Contrast) Kontrastní poměr (poměr svítivosti) (CR) (Contrast (luminance) ratio (CR)) Přeslech (Crosstalk) Vadný (chybný) (sub)pixel (Defective (sub)pixel) Elektromagnetická slučitelnost (EMC) (Electromagnetic compatibility (EMC)) Elektroluminiscenční (Electroluminescent) Emisní displeje (Emissive display) Doba poklesu (Fall time) Skupina dvou nebo více sousedních pixelů, které obsahují jeden nebo více poškozených (vadných) subpixelů. Proměnná distribuce barvy v řádku nebo symbolu (within a line or symbol). Zkreslení barvy podél okraje řádku nebo symbolu způsobené interakcí orientace řádku nebo symbolu s geometrií struktury pixelu. Škála vytvořitelných barev. Měřítko rozdílu svítivosti mezi dvěma sousedními plochami. Vypočítá se jako C = (L t L b )/L b, kde L t je celková svítivost jasnější plochy (například symbolu) a L b je svítivost tlumené plochy (například pozadí). Může nabývat hodnot od nuly (žádný kontrast) do nekonečna. Kontrast lze vyjádřit také v jednotkách typu poměr, rozlišení odstínů šedi, práh, modulace atd. Poměr celkové svítivosti pixelu v zapnutém stavu k sousednímu pixelu ve vypnutém stavu. Vypočítá se jako CR = L on /L off. Může nabývat hodnot od jedné do nekonečna. Nechtěné prosáknutí svítivosti na prvky displeje, které je způsobeno křížovou vazbou (zkřížením) elektrických signálů adresovaných jiným oblastem displeje. Přeslech může způsobit ztrátu vzájemného kontrastu sousedních pixelů. (Sub)pixel, který nepracuje tak, jak konstrukce předpokládala, tj. vždy zapnut nebo vždy vypnut. Citlivost na rušivé signály, které generují jiná zařízení a schopnost displeje vytvářet své signály a rušit činnost jiných zařízení. Technika plochých displejů založená na vrstvě luminoforu sendvičově uloženého mezi dvěma vrstvami transparentního dielektrického (izolačního) materiálu, které aktivuje elektrické pole. Pixely se tvoří skládáním (vzorováním) luminoforu do teček. Displej, jehož použitá technologie produkuje své vlastní světlo převedením elektrické energie na světelnou jako funkce obrazového signálu. Například plazmové displeje, světelné diody (LED) a elektroluminiscenční displeje. Čas požadovaný pro pokles svítivosti pixelu ze svého maxima na 10 % této hodnoty. 8

9 Autoemise (Field emission) Faktor plnění (Fill factor) Technika plochých displejů (Flat panel technology displays) Blikání (Flicker) Celobarevný (Full (RGB) colour) Odstíny šedé (Gray shades (levels)) Chvění obrazu (Jitter) Zařízení pro zesilování obrazu (obrazové zesilovače) (Image intensification devices) Světelná emisní dioda (Light emitting diode (LED)) Technika plochých panelů založená na matici miniaturních zdrojů elektronů, které vysílají elektrony prostřednictvím procesu autoemise. Autoemise je emise elektronů z povrchu kovového vodiče do vakua působením silného elektrického pole. Světlo se vyrábí tehdy, když elektrony narážejí na stínítko obrazovky. Poměr aktivní plochy pixelu k jeho celkové ploše vyjádřený v procentech. Třída displejů, které nejsou založeny na technologii konstrukce obrazovek a jejichž název je odvozen z fyzikálních vlastností ploché zobrazovací plochy a redukované hloubky (tenké formy). Hlavními představiteli technologie plochých zobrazovacích panelů jsou displeje z tekutých krystalů (LC), elektroluminiscenční displeje (EL), světelné diody (LED), displeje řízené polem (FE), vakuově-fluorescenční displeje (VF), plazmové displeje (P) a digitální mikrozrcadlová zařízení (DMD). Postřehnutelné, nežádoucí, rychlé přechodné kolísání svítivosti displeje. Displej, který je schopen zobrazit 256 nebo více barev. Řada vzestupných úrovní, s měnícím se poměrem černé a bílé s cílem poskytnout plnou škálu šedých odstínů mezi černou a bílou (mezi 0 % černé a 100 % bílé). Každá úroveň se vzhledem ke své sousední úrovni liší o přírůstek a vedlejší úrovně mohou mít logaritmický nebo lineární vztah. Ve výzkumu zobrazování jsou odstíny šedé často založeny na rozdílech druhé odmocniny ze dvou. Ve světě digitálních displejů znamená množství odstínů (nebo úrovní) šedé počet rozdílných úrovní svítivosti, jichž lze využívat. Nežádoucí rychlý prostorový pohyb obrazu na displeji, zobrazovacího prvku nebo symbolu. Nazývá se také plavání nebo dýchání. Zobrazovací zařízení pro noční vidění, které pracuje na principu zesílení světla. Technologie plochých panelů založená na fyzikálním jevu polovodičové luminiscence, při níž se převádí elektrická energie na světelnou, když je dioda v propustném stavu. Výstupní světlo z LED diody je poměrně úzkopásmové a často se považuje za monochromatické (jednobarevné) a určuje se dominantní vlnovou délkou. 9

10 Tekutý krystal (Liquid crystal) Svítivost (Luminance) Mikrozrcadla (Micromirrors) Černobílý (Monochrome) Polychromatický (Multichromic) Mura (Mura) Zobrazovací systém pro noční vidění (Night vision imaging system (NVIS)) Nevyzařující displej (Nonemissive display) Pasivní matice (Passive matrix) Luminofor (Phosphor) Technologie plochých panelů, která generuje obrazy modulací okolního světla. Okolní světlo může být odražené nebo přenášené světlo ze sekundárního, vnějšího zdroje (podsvícení). Modulační mechanismus je založen na změně orientace molekul tekutého krystalu mezi polarizátory použitím elektrického pole. Míra uvolněné energie, která v daném směru povrch opouští nebo na povrch přichází. Mikrozrcadla jsou kombinované sestavy s vnějším světelným zdrojem (například světlo LASERu), různými barvami, elektricky řízeným polem a podsvíceným stínítkem. Displej, který vyzařuje jednobarevné světlo. Displej, který vyzařuje dvou nebo vícebarevné světlo. Kazy, které se projevují patrnými měřitelnými odlišnostmi na displeji ve struktuře šedé škály (intenzita a oddělení úrovní). Systém kterékoli generace s obrazovkami, které zesilují obraz (I 2 ). (Any generation system of image intensification (I 2 ) tubes.) Displej, jehož technologie přímo neprodukuje svou vlastní světelnou energii, ale vyžaduje vnější světelný zdroj. Obraz na displeji se produkuje řízením okolního světla difúzí, absorpcí, odrazem nebo refrakcí (lomem světla). Displeje s tekutými krystaly se považují za NEVYZAŘUJÍCÍ, protože jako vlastní světelný zdroj využívají podsvícení, které se moduluje materiálem tekutého krystalu. Za nevyzařující se považují také digitální mikrozrcadla, protože k odrazu světla a výrobě obrazu využívají malých plochých zrcadel. Technologie, v níž jsou řádky anebo sloupce matice displeje adresovány použitým časovým průběhem signálu. K zapínání pixelů nejsou nutné žádné aktivní prvky (tj. tranzistory, diody atd.) Substance, která světélkuje, je-li vybuzena ultrafialovým zářením, rentgenovými paprsky nebo svazkem elektronů. 10

11 Obrazový prvek (pixel) (Picture element (pixel)) Hustota pixelů (Pixel density) Rozteč pixelů (Pixel pitch) Plazma (Plasma) Zadření (Ratcheting) Stupeň odrazivosti displeje (Reflectance ratio) Obnovovací kmitočet (Refresh rate) Rozlišovací schopnost (Resolution) Doba náběhu (Rise time) Pruhy (Roping) Zubatost (Stairstepping) Historicky řečeno se pixely definují jako nejmenší adresovatelná plocha displeje a jako nejmenší rozeznatelný prostorověinformační prvek. Pixel se obvykle skládá z aktivní a neaktivní plochy. Poměr aktivní plochy k celkové ploše pixelu je faktorem plnění pixelu. Pixel umožňuje vytvořit celobarevnou škálu (barevný displej), šedou škálu a svítivost displeje. Pixel lze dále dělit na subpixely, jejichž účelem je dosáhnout barevných nebo šedivých odstínů. Počet pixelů na přímou vzdálenost (v palcích nebo centimetrech) a používá se při definování rozlišení. Vzdálenost předem určeného bodu na jednom pixelu k odpovídajícímu bodu na sousedním pixelu (tento parametr se může lišit ve vodorovném, kolmém a úhlopříčném směru). Rozlišení displeje se někdy vyjadřuje jako reciproční k pojmu rozteč pixelů. Technologie plochých panelů, při níž se světlo produkuje tehdy, když se použije elektrické pole přes obálku s plynem. Atomy plynu se ionizují a fotony (světlo) jsou emitovány tehdy, když se atomy vrátí do základního stavu. Plazmový displej je řada miniaturních plynových výbojek. Nespojitý (přerývaný) pohyb nebo nespojité (přerývané) otáčení detailu dynamického obrazu způsobené nadměrnými kvantizačními kroky nebo dlouhou aktualizační periodou přenosu nebo otáčení detailu. Zlomek dopadajícího světla odraženého od povrchu displeje. Obvykle se vyjadřuje v procentech. Kmitočet, při němž musí být použit takový signál displeje, který udržuje dostatečnou hodnotu svítivosti bez postřehnutelného blikání. Obnova se požaduje například u displejů s luminofory, u nichž klesá svítivost pixelu v závislosti na čase. Nejvyšší prostorová frekvence, která může být přenesena na displej. Alternativně tento pojem znamená celkový počet pixelů použitý pro znázornění obrazu na displeji, obvykle vyjádřený jako počet pixelů nebo řádků horizontálních krát vertikálních. Je to čas požadovaný k nárůstu svítivosti pixelu z nuly do 90 procent jeho maximální hodnoty. Periodicky se opakující modulace svítivosti podél řádku produkující jev podobný jemným pruhům. Nežádoucí diskrétní zuby objevující se podél okrajové čáry symbolu, které takto produkují zubatost. 11

12 Subpixel (subpixel) Aktualizační kmitočet (Update rate) Vakuové fluorescenční displeje (VF) (Vacuum fluorescent (VF)) Zorný úhel (Viewing angle) Nejmenší nezávisle ovladatelná plocha displeje. Některé displeje ale mají jeden subpixel na pixel a jiné mají několik subpixelů (3 až 4 barevné, 2 nebo 4 černobílé) na pixel. Kmitočet, při němž se revidují informace (zakódované svítivostí nebo barvou). Technologie plochých displejů založená na plochých elektronkách, která využívá žhavicího vlákna, řídicí mřížky a anody pokryté luminoforem. Tyto displeje pracují tak, že se ze žhaveného vlákna emitují elektrony, které jsou urychlovány na řídicí mřížce a narážejí na anodu s luminoforem, která produkuje světlo. VF displeje se obvykle používají v malých bodových maticích nebo segmentových displejích. Takový úhel pohledu na displej, který umožňuje dostatečnou svítivost a barevný kontrast. Měří se vzhledem k pomyslné kolmici vedené od oka k displeji. 6 Všeobecná ustanovení Cílem tohoto ČOS je standardizovat terminologii plochých displejů a stanovit požadavky na tato zařízení. 7 Požadavky 7.1 Přehled požadavků na ploché displeje U stávajících základních konstrukčních kritérií nebo minimálních požadavků na displeje je nutné zvážit tři faktory: a) fyzikální koncepci podstatnou pro všechny displeje, b) zamýšlené použití displeje (jeho funkce) a c) vztah fyzikálních parametrů displeje a požadavků operátorů na jeho vizuální výkon. Navíc je třeba zvážit provozní nároky na napájení, prostor, hmotnost a okolní podmínky a. Parametry plochých displejů Všeobecně mohou být parametry displeje seskupeny do čtyř optických domén: prostorové, spektrální, svítivosti a časové. Tyto optické domény korelují přímo s doménami vizuálního výkonu člověka. Prostorová doména obsahuje parametry displeje, které jsou sdruženy s úhlem pohledu pozorovatele a je v souladu (koreluje) se zrakovou ostrostí a prostorovou citlivostí pozorovatele. Spektrální doména obsahuje parametry, které jsou spojeny s vizuální citlivostí pozorovatele na barvu (její vlnovou délku) (barvocitem). Doména svítivosti zahrnuje parametry displeje určené celkovou citlivostí pozorovatele na úrovně svítivosti. Časová doména určuje parametry displeje spjaté s citlivostí pozorovatele měnicí se úrovně svítivosti. 12

13 TABULKA Seznam základních parametrů pro všechny optické domény Prostorová Spektrální Svítivosti Časová Rozlišení pixelu (H x V) Spektrální rozložení Špičková svítivost Obnovovací kmitočet Velikost pixelu Rozsah barev Rozsah svítivosti Aktualizační kmitočet Tvar pixelu Chromatičnost Úrovně šedé Doby náběhu/doběhu pixelu Rozteč pixelů Konfigurace subpixelu Počet vadných (sub)pixelů Kontrastní poměr Rovnoměrnost Zorný úhel Stupeň odrazivosti Prostorová doména Prostorové parametry se vztahují k vlastnostem nejmenší adresovatelné plochy displeje použité k předávání informací. O této ploše se hovoří jako o obrazovém prvku nebo pixelu. U některých displejů se pixel ještě dále dělí na subpixely. Technika subpixelů se používá k dosažení odstínů šedé nebo barevné škály. Pixely mohou být v jedné z mnoha forem (forma pixelu). Jsou to například tečky, čtverce, obdélníky atd. Rovněž rozměry pixelů bývají různé. Pixely jsou srovnány v obdélníkové řadě, která obsahuje H vodorovných řad s V pixely na řádek, což dává celkových H x V pixelů. Rozlišovací schopnost displeje se často udává jako součin horizontálních a vertikálních pixelů. U rozsáhlejších pixelových řad možná některé pixely nebudou adresovatelné (aktivovány) a celkový počet vadných (sub)pixelů lze využít ke stanovení kvality displeje. Hustota pixelů se definuje jako existence počtu pixelů na přímou vzdálenost (v palcích nebo centimetrech) a považuje se za nejužitečnější parametr pro určování rozlišovací schopnosti displeje. Analogická k hustotě pixelů je rozteč pixelů, která se definuje jako vzdálenost předem určeného bodu na jednom pixelu k odpovídajícímu bodu na sousedním pixelu. Hustota pixelů je reciproční k pojmu rozteč pixelů. Dalším aspektem prostorové domény je faktor uspořádání subpixelu. Některé jednobarevné displeje používají strukturu subpixelu k tomu, aby se dosáhlo úrovní šedé. U celobarevných panelů mohou pixely obsahovat tři nebo čtyři barevné body (subpixely). Konfigurace těchto subpixelů může být různá. Příklady zahrnují čtvercové pixely, které obsahují tři nebo čtyři svislé nebo vodorovné pruhy (subpixely) a konstrukce s pixely typu delta obsahují subpixely tří barev (RGB). Parametry prostorové domény jakéhokoli plochého displeje musejí být optimalizovány dle prostorových parametrů lidského oka. Spektrální doména Spektrální výstup se primárně definuje jako spektrální rozložení energie jednotlivých pixelů na emisním displeji nebo jako spektrální rozložení podsvícení nebo světelného zdroje a parametry přenosu a/nebo odrazu materiálu pixelu a struktury displeje. Barvu monochromatických displejů lze definovat její chromatičností, která je soustavou souřadnic ve standardním barevném souřadnicovém systému dle Komise pro osvětlení (CIE)

14 a Jednotné barevné škály (UCS) Schopnost barevného zobrazení barevně omezených nebo celobarevných displejů se obvykle definuje jejich barevnou škálou, kterou je displej schopen produkovat míšením úrovní intenzity primárních barevných (sub)pixelů. Parametry spektrální domény jakéhokoli plochého displeje se musejí optimalizovat dle spektrálních parametrů lidského oka. Doména svítivosti Špičková svítivost se definuje jako nejvyšší kvantitativní míra vnímaného jasu displeje, zatímco rozsah svítivosti je rozdíl špičkové a nejmenší měřitelné svítivosti. Schopnost displeje produkovat šedou škálu je počet (obvykle se udává škála druhé odmocniny ze dvou) viditelných různých jasových úrovní, jichž je displej schopen dosáhnout. Vzhledem k digitální konstrukci většiny plochých displejů se šedá škála často nahrazuje koncepcí úrovní šedé, což je počet různých úrovní svítivosti, které lze vytvořit. Obvykle platí, že čím větší počet kroků šedé škály a rozsahu svítivosti lze dosáhnout, tím vyšší je kvalita výstupu displeje. Ostrost obrazu je měřítkem množství rozdílů, jichž displej dosahuje v modulaci pixelů na displeji. Existuje několik různých způsobů, jak měřit ostrost obrazu plochých displejů. Sem patří: 1) Poměr svítivosti velké plochy displeje v zapnutém stavu ke stejné ploše ve vypnutém stavu, 2) poměr svítivosti pixelu v zapnutém stavu ke svítivosti téhož pixelu ve vypnutém stavu a 3) poměr svítivosti pixelu v zapnutém stavu ke svítivosti sousedního pixelu ve vypnutém stavu. Obecně lze říci, že měření kontrastu založené na pixelech dává lepší představu o skutečné ostrosti obrazu než měření založená na větších plochách displeje, protože jednotlivé pixely vytvářejí znaky, které se zobrazují. Přednost se dává druhému zde uvedenému způsobu měření ostrosti obrazu, protože počítá s přeslechem, což je nežádoucí svítivost, která se objevuje na vypnutých pixelech a je způsobena křížovou vazbou elektrických určujících (adresných) signálů. Uživatele mohou rušit rozsáhlé odchylky (v rovnoměrnosti) svítivosti displeje, které snižují použitelnost displeje. Důležité jsou také rozdíly mezi jednotlivými pixely. Aby byl displej plně použitelný, musí být způsobilý k pohledu pod definovaným úhlem (zorný úhel) a za rozsáhlé škály okolních světelných podmínek. Pro přijatelné pozorování za denního světla musí být displej schopen řídit množství okolního světla odraženého od své čelní strany (stupeň odrazivosti displeje). Parametry domény svítivosti jakéhokoli plochého displeje se musejí optimalizovat dle citlivosti lidského oka na svítivost při sledování displeje při zamýšlených podmínkách okolního osvětlení. Časová doména Displeje zobrazují informace. Stav informací zobrazovaných na displeji se může nepřetržitě měnit. Je-li tomu tak, musí displej reagovat na danou změnu v čase, která je účelná a efektivní. Frekvence, při níž je nutné změnit zobrazení na displeji, se nazývá aktualizační frekvencí displeje. Některé displeje používají pixely, jejichž výstupní svítivost se mění v závislosti na čase. U těchto displejů je třeba zobrazované informace neustále obnovovat (obnovovací frekvence), a to i tehdy, když se jejich obsah nezměnil. Požaduje se, aby se po dobu, kdy pozorovatel sleduje monitor, udržovala dostatečná hodnota svítivosti a také aby se zamezilo vjemu blikání. Právě displeje s luminofory se těmito nedostatky vyznačují. V závislosti na typu luminoforu se požaduje určitá časová perioda, během níž dosáhne luminofor maxima (špičky) po vybuzení [doba rozsvícení (náběhu)] a časová perioda, během níž svítivost doznívá k nějaké části maximální hodnoty [doba dosvitu (doběhu)]. 14

15 Parametry časové domény jakéhokoli plochého displeje se musejí optimalizovat dle časových parametrů lidského oka b. Režimy displejů Ploché displeje je třeba přiřadit k jednomu z těchto funkčních režimů: hlásič (stavu) (stavový displej), alfanumerický, využívající vektorové grafiky a video hlásič. Stavové displeje sestávají z jednoúčelového uspořádání pixelů a používají se pro přenos jednoduchých informací jako jsou: zapnuto/vypnuto, výstrahy, v provozu/mimo provoz (go/no-go), stav atd. Alfanumerické fonty pixelů jsou schopny zobrazovat pouze předdefinované znaky nebo symboly. Tento režim displeje se používá pro různé typy digitálních přístrojů. Displeje využívající vektorové grafiky jsou obdélníkové matice přímo adresovatelných pixelů, obvykle černobílé s omezenou schopností tvorby šedé škály. Používají se na meteorologických radarech, mapách a v systémech řízení letového provozu. Videodispleje se skládají z obdélníkové matice obrazových prvků (pixelů), které jsou adresovatelné použitím standardních video formátů. Jako příklady obrazových informací přenášených na videodispleje lze uvést čidla pilotáže a cílení z termovizoru (FLIR) [infračervený systém s dopředným (čelním) snímáním], zesílení obrazu a televize s nízkou úrovní světelnosti a pohyblivé mapy. Požadavky na ploché displeje musí být založeny na funkčním režimu a technologii. 8 Stavové displeje Stavové displeje sestávají z jednoúčelového uspořádání pixelů a používají se pro přenos jednoduchých informací jako jsou: zapnuto/vypnuto, výstrahy, v provozu/mimo provoz (go/no-go), stav atd. Tyto displeje mohou být v dvojkovém formátu, obsahujícím jednotlivé pixely, které jsou buď vypnuty nebo zapnuty, nebo formát vyhrazené maticové řady s vícenásobnými pixely, v němž je zobrazen jeden z několika popisů stavu (např. nízký, vysoký ). Displeje musejí pro příslušné optické domény splňovat tyto požadavky: 8.1 Prostorové požadavky Rozlišovací schopnost pixelu (H x V). Displeje mohou být pevnou řadou jednotlivých nebo vícenásobných pixelů (tj. určenými maticemi pixelů, které tvoří stanovený popis). Rozměr pixelu. Displeje hlásiče sestávající z pevné řady jednotlivých pixelů a pixel, který leží proti plnému zornému úhlu podél svého nejmenšího rozměru, nesmí být menší než 4 minuty obloukové míry. Detail pixelu displejů, které zobrazují popisy stavu, musí mít rozměr, který odpovídá minimálnímu zornému úhlu 4 minuty obloukové míry a jehož celková velikost (rozměr nejmenšího popisu), odpovídá minimálnímu zornému úhlu 20 minut obloukové míry (preferuje se 30 minut obloukové míry). Tvar pixelu. Jednopixelové displeje (z pevné řady jednotlivých pixelů) mohou mít jakýkoli tvar. Aby se zajistily čitelné fonty znaků nebo symbolů, je třeba vybírat tvary pixelů, použitých u displejů zobrazujících stav a popisy. Rozteč pixelů. Není použitelný pro jednopixelové displeje. Pixelové řady použité k zobrazení popisů mohou mít rozteč maximálně 0,4 milimetrů, což odpovídá minimální hustotě 2,5 pixelů/milimetr. 15

16 Uspořádání subpixelů. Není použitelný pro jednopixelové displeje (které se skládají z pevné řady jednotlivých pixelů). Pixelové řady použité k zobrazení popisů mohou využít jakéhokoli požadovaného uspořádání subpixelů k tomu, aby se dosáhlo šedé škály nebo specifické barvy displeje. Vadné (chybné) pixely. U jednopixelových displejů hlásičů ani u displejů hlásičů s vícenásobným pixelem nejsou povoleny žádné vadné (chybné) pixely. 8.2 Spektrální požadavky Spektrální rozložení. Spektrální rozložení energie displeje musí obsahovat pokud možno co největší část viditelného spektra a ještě splňovat správná konstrukční kritéria pro ergonomii. Je nezbytné vyhnout se úzkému spektrálnímu rozsahu vlnových délek a/nebo blízkosti jednoho či druhého konce viditelného spektra. Požaduje-li se, aby byl displej slučitelný se zesilovači obrazu v zařízeních pro noční vidění, musí se jeho spektrální výstup shodovat s požadavky stanovenými v STANAG 3224 AI, Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich. Barevná škála. Obecně se u displejů hlásičů spíše než škála barev používají specifické barvy (jedna nebo více). Mezi tyto barvy obvykle patří: červená, žlutá, zelená a bílá. Červená se zpravidla používá pro indikaci možného rizika, žlutá signalizuje nějakou mezní podmínku, zelená znamená vyhovující podmínku a bílá není spojena s žádnou dobrou nebo špatnou konotací. Barvy musejí splňovat požadavky STANAG 3370 AI, Výstražné, varovné a návěstní signály v kabinách pro posádky letadel, a STANAG 3224 AI, Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich. Chromatičnost. Chromatičnost displeje musí splňovat správná konstrukční kritéria pro ergonomii. Barvy musejí vykazovat dostatečnou chromatickou odlišnost, která umožní uživatelům rozlišovat různé barvy v provozu za každého okolního osvětlení. Požaduje-li se, aby byl displej slučitelný se zesilovači obrazu v zařízeních pro noční vidění, musí se jeho chromatičnost shodovat s požadavky stanovenými v STANAG 3224 AI, Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich. 8.3 Požadavky na svítivost Špičková (maximální) svítivost. Špičková (maximální) svítivost pixelu musí překračovat nejvyšší předpokládanou svítivost pozadí nejméně o 50 procent. Doporučuje se minimální špičková svítivost 100 cd/m 2 (29 fl) a musí být zajištěna schopnost ztlumit displej alespoň na 1 procento špičkové svítivosti. Požaduje-li se čitelnost displeje při osvětlení slunečním světlem (až do luxů), bude možná nutné zvýšit špičkovou svítivost nebo použít nějaký způsob ochrany proti oslnění. Rozsah svítivosti. Displeje hlásiče pracují v binárním (dvojkovém) režimu. Tyto displeje jsou buď zapnuty ( on ), nebo vypnuty ( off ). Svítivost stavu vypnuto musí být nula nebo hodnota menší než pozadí displeje (zpravidla 0,03 cd/m 2 nebo 0,01 fl). Svítivost stavu zapnuto se musí rovnat maximální svítivosti. Úrovně šedé. Pro displeje hlásiče jsou potřebné pouze dva stavy svítivosti [ zapnuto ( on ), nebo vypnuto ( off )], a tudíž lze vyžadovat minimálně dvě úrovně šedé. Pokud je displej schopen tlumit vlastní světlo, může se požadovat zvýšený počet úrovní šedé. Kontrastní poměr. Kontrastní poměr musí být větší než 100 pro všechny podmínky okolního osvětlení, vyjma přímého slunečního světla ( luxů). U jednopixelových 16

17 displejů se používá svítivost pozadí displeje jako svítivost sousedního pixelu ve vypnutém stavu ( off ). V nejhorším případě se požaduje kontrastní poměr okolního světla, přímého slunečního světla ( luxů) vůči lidskému oku (5). Rovnoměrnost. Nepoužívá se u jednopixelových displejů. Displeje s vícenásobnými pixely musejí omezovat kolísání svítivosti na využitelné ploše displeje v průměru na ± 40 procent (lépe ± 20 procent). Sousední pixely nesmějí kolísat více než o ± 10 procent. Zorný úhel. Displeje musejí být čitelné odkudkoli z plného zorného úhlu ohraničeného elipsou kolmou k horizontále pohledu a vystředěnou kolem ní. Elipsa má hlavní osu v horizontální rovině při zorném úhlu minimálně 60 stupňů (± 30 stupňů) a vedlejší osu ve vertikální rovině při zorném úhlu minimálně 40 stupňů (± 20 stupňů), pokud to nevylučují požadavky na speciální použití displeje. Stupeň odrazivosti. Méně než 2 procenta, je-li to použitelné. 8.4 Časové požadavky Obnovovací kmitočet. Udržuje-li se svítivost pixelu obnovováním, musí být obnovovací kmitočet dostatečně vysoký k tomu, aby se zabránilo blikání displeje. Obnovovací kmitočet musí být zpravidla vyšší než 75 Hz. Aktualizační kmitočet. Displeje musejí být schopny zobrazit změnu stavu při jednom aktualizačním cyklu přidruženého čidla nebo minimálně v časovém intervalu udávajícím kritičnost informací o stavu. Doby náběhu/doběhu pixelu. Udržuje-li se svítivost pixelu obnovováním, musí být součet časů náběhů a doběhů pixelů menší než obnovovací perioda. Doby náběhu a doběhu pixelů musejí být vždy menší než polovina aktualizační periody. 9 Alfanumerické displeje Alfanumerické displeje jsou určeny k zobrazování písmenných, číselných nebo symbolických pixelových fontů. Zobrazovat na nich lze pouze určité předdefinované znaky, které se však mohou měnit z jednoho na jiný. Dobrými příklady alfanumerických displejů jsou digitální displeje hodin, teploměrů a voltmetrů. 9.1 Prostorové požadavky Rozlišení pixelu (H x V). Nečíselné znaky na alfanumerických displejích musí mít minimálně 5 (H) x 7 (V) pixelů. Preferuje se rozlišení 7 (H) x 9 (V) pixelů. Číselné znaky používající pixely s mřížovým segmentem (bar segment pixels) mohou mít jen (as few as) 7 pixelů. Rozměr pixelu. Jednotlivé znaky musejí mít velikost pixelu, která odpovídá minimálnímu zornému úhlu 4 minuty obloukové míry a takovou celkovou velikost, která odpovídá minimálnímu zornému úhlu 30 minut obloukové míry (upřednostňuje se úhel 45 minut obloukové míry) na zamýšlenou pozorovací vzdálenost. Tvar pixelu. Musí se vybrat takový tvar pixelu, aby se zajistily vysoce čitelné fonty znaků nebo symbolů. 17

18 Rozteč pixelů. Rozteč pixelů znaku může být maximálně 0,8 milimetrů. Uspořádání subpixelu. Pole pixelů může využívat jakéhokoli požadovaného uspořádání subpixelů k tomu, aby poskytovalo požadovanou barvu nebo šedou škálu. Vadné (chybné) pixely. Nepřipouštějí se žádné vadné pixely. 9.2 Spektrální požadavky Spektrální rozložení. Spektrální rozložení energie displeje musí obsahovat pokud možno co největší část viditelného spektra a ještě splňovat kritéria konstrukce pro ergonomii. Je nezbytné vyhnout se úzkému spektrálnímu rozsahu vlnových délek a/nebo blízkosti jednoho či druhého konce viditelného spektra. Požaduje-li se, aby byl displej slučitelný se zesilovači obrazu v zařízeních pro noční vidění, musí se jeho spektrální výstup shodovat s požadavky stanovenými v STANAG 3224 AI, Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich. Barevná škála. Obecně se u alfanumerických displejů spíše než škála barev používají specifické barvy (jedna nebo více). Kvůli zhoršení čitelnosti určitými druhy případů vadných barev (by certain types of colour defective individuals) se nesmí používat červená. Chromatičnost. Chromatičnost displeje musí splňovat správná konstrukční kritéria pro ergonomii. Barvy musejí vykazovat dostatečnou chromatickou odlišnost, která umožní uživatelům rozlišovat různé barvy v provozu za každého okolního osvětlení. Požaduje-li se, aby byl displej slučitelný se zesilovači obrazu v zařízeních pro noční vidění, musí se jeho chromatičnost shodovat s požadavky stanovenými v STANAG 3224 AI, Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich. 9.3 Požadavky na svítivost Špičková (maximální) svítivost. Špičková (maximální) svítivost pixelu musí překračovat nejvyšší předpokládanou svítivost pozadí nejméně o 50 procent. Doporučuje se minimální špičková svítivost 100 cd/m 2 (29 fl) a musí být zajištěna schopnost ztlumit displej alespoň na 1 procento špičkové svítivosti. Požaduje-li se čitelnost displeje při osvětlení slunečním světlem (až do luxů), bude možná nutné zvýšit špičkovou svítivost nebo použít nějaký způsob ochrany proti oslnění. Rozsah svítivosti. Svítivost stavu vypnuto musí být nula nebo hodnota menší než pozadí displeje (zpravidla 0,03 cd/m 2 nebo 0,01 fl). Svítivost stavu zapnuto se musí rovnat maximální svítivosti. Úrovně šedé. Ideálně potřebují alfanumerické displeje pracovat pouze ve stavu [ zapnuto ( on ), nebo vypnuto ( off )], a tudíž lze vyžadovat minimálně dvě úrovně šedé. Pokud je displej schopen tlumit vlastní světlo, může se požadovat zvýšený počet úrovní šedé. Kontrastní poměr. Při maximální svítivosti musí být kontrastní poměr větší než nebo roven 100. V nejhorším případě se požaduje kontrastní poměr okolního světla, přímého slunečního světla ( luxů) vůči lidskému oku (5). Rovnoměrnost. Kolísání svítivosti mezi jednotlivými znaky musí být omezeno na ± 40 procent (lépe ± 20 procent). Sousední pixely nesmějí kolísat více než o ± 10 procent. Zorný úhel. Displeje musejí být čitelné odkudkoli z plného zorného úhlu ohraničeného elipsou kolmou k horizontále pohledu a vystředěnou kolem ní. Elipsa má hlavní osu 18

19 v horizontální rovině při zorném úhlu minimálně 60 stupňů (± 30 stupňů) a vedlejší osu ve vertikální rovině při zorném úhlu minimálně 40 stupňů (± 20 stupňů), pokud to nevylučují požadavky na speciální použití displeje. Stupeň odrazivosti. Méně než 2 procenta, je-li to použitelné. 9.4 Časové požadavky Obnovovací kmitočet. Udržuje-li se svítivost pixelu obnovováním, musí být obnovovací kmitočet dostatečně vysoký k tomu, aby se zabránilo blikání displeje. Obnovovací kmitočet musí být zpravidla vyšší než 75 Hz. Aktualizační kmitočet. Displeje musejí být schopny zobrazit změnu stavu hodnoty zobrazovaných informací při jednom aktualizačním cyklu přidruženého čidla nebo minimálně v časovém intervalu udávajícím užitečnost a kritičnost informací. Doby náběhu/doběhu pixelu. Udržuje-li se svítivost pixelu obnovováním, musí být součet časů náběhů a doběhů pixelů menší než obnovovací perioda. Doby náběhu a doběhu pixelů musejí být vždy menší než polovina aktualizační periody. 10 Displeje využívající vektorovou grafiku Displeje, které využívají vektorovou grafiku, jsou obdélníkové matice přímo adresovavatelných pixelů, obvykle monochromatické (jednobarevné) nebo limitované barvou s omezenou možností tvorby šedé škály. Dobrými příklady displejů s vektorovou grafikou jsou počítačové terminály a grafické displeje a aplikace typu meteorologických radarů, map a systémů řízení letového provozu Prostorové požadavky Rozlišení pixelu (H x V). Počet horizontálních a vertikálních pixelů musí být aplikačně závislý. Doporučuje se minimálně 640 (H) x 480 (V). Rozměr pixelu. Rozměr pixelu musí být definován roztečí pixelů (nebo hustotou pixelů). Tvar pixelu. Pixely mohou mít jakýkoli tvar, který zajistí čitelnost znaků nebo symbolů. Rozteč pixelů. Rozteč pixelů displejů může být maximálně 0,4 milimetrů, což odpovídá minimální hustotě pixelů 2,5 pixelů/milimetr. Uspořádání subpixelů. Jednopixelové uspořádání barevných displejů znamená barevnou skupinu uspořádanou do čtvercové matice z červené, zelené, modré a zelené se dvěma zelenými subpixely v protilehlých rozích čtverce. Dalšími přijatelnými uspořádáními subpixelů jsou pruhy, trojice a mozaika (bodová struktura). Vadné (chybné) pixely. Nepřipouští se více vadných subpixelů než 0,01 procent z jejich celkového počtu. Nesmí se vyskytnout ani jedna řada nebo sloupec vadných subpixelů. Skupinu dvou nebo více sousedních pixelů obsahujících jeden nebo více vadných subpixelů je třeba považovat za shlukový (hroznový) defekt. Poměr plochy displeje v centimetrech čtverečních k počtu shlukových (hroznových) defektů musí být alespoň (nesmí být menší než) 16 : 1. Na ploše, na níž se zobrazují kritické informace, se nesmí vyskytovat žádné shlukové (hroznové) defekty. 19

20 Nežádoucí prostorové jevy. U všech displejů je třeba minimalizovat přítomnost zubatosti (stair stepping) a jiných nežádoucích prostorových jevů Spektrální požadavky Spektrální rozložení. Spektrální rozložení energie displeje musí obsahovat pokud možno co největší část viditelného spektra a ještě splňovat kritéria konstrukce pro ergonomii. Požaduje-li se, aby byl displej slučitelný se zesilovači obrazu v zařízeních pro noční vidění, musí se jeho spektrální výstup shodovat s požadavky stanovenými v STANAG 3224 AI, Osvětlení kabiny posádky letadla (nepřizpůsobené pro noktovizi). Barevná škála. Displeje musejí být schopny zobrazit každou ze základních barev (červenou, zelenou a modrou) v doporučených 256 úrovních šedé. Navíc musejí být displeje schopny zobrazit všechny smíšené barvy, které jsou výsledkem všech možných kombinací úrovní šedé každé základní barvy. Chromatičnost. Chromatičnost displeje musí splňovat správná konstrukční kritéria pro ergonomii. Barvy musejí vykazovat dostatečnou chromatickou odlišnost, která umožní uživatelům rozlišovat různé barvy v provozu za každého okolního osvětlení. Požaduje-li se, aby byl displej slučitelný se zesilovači obrazu v zařízeních pro noční vidění, musí se jeho chromatičnost shodovat s požadavky stanovenými v STANAG 3224 AI, Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich. Nežádoucí barevné jevy. U všech displejů je třeba minimalizovat přítomnost barevných pruhů, barevného lemování, posunů barev kvůli zornému úhlu a jiné s barvami související nežádoucí jevy Požadavky na svítivost Špičková (maximální) svítivost. Displeje musejí zajišťovat maximální špičkovou svítivost 1200 cd/m 2 (350 fl) v okolních podmínkách bílého a plného denního světla. Musí být zajištěna schopnost ztlumit displej alespoň na 1 procento špičkové svítivosti. Požaduje-li se čitelnost displeje při osvětlení slunečním světlem (až do luxů), bude možná nutné zvýšit špičkovou svítivost nebo použít nějaký způsob ochrany proti oslnění. Rozsah svítivosti. Svítivost displeje musí být mezi špičkovou a minimální hodnotou svítivosti menší než je svítivost pozadí displeje (zpravidla 0,03 cd/m 2 nebo 0,01 fl). Úrovně šedé. Doporučuje se minimálně 256 digitálních úrovní šedé. Kontrastní poměr. Je-li v okolí displeje tma, nesmí být kontrast displeje při grafickém a alfanumerickém znázornění menší než 20. Za plného denního světla ( luxů) nesmí být kontrast displeje vůči oku menší než 4. Optimální kontrast je 5. Rovnoměrnost. Kolísání svítivosti na užitečné ploše displeje musí být omezeno na ± 40 procent (± 40 percent relative to the mean) (lépe ± 20 procent). Sousední pixely nesmějí kolísat více než o ± 10 procent. Zorný úhel. Displeje musejí být čitelné odkudkoli z plného zorného úhlu ohraničeného elipsou kolmou k horizontále pohledu a vystředěnou kolem ní. Elipsa má hlavní osu v horizontální rovině při zorném úhlu minimálně 60 stupňů (± 30 stupňů) a vedlejší osu ve vertikální rovině při zorném úhlu minimálně 40 stupňů (± 20 stupňů), pokud to nevylučují požadavky na speciální použití displeje. Stupeň odrazivosti. Méně než 2 procenta, je-li to použitelné. 20

21 Nežádoucí jevy spojené se svítivostí. U všech displejů je třeba minimalizovat přítomnost pruhů, mur, přeslechů a dalších nežádoucích jevů spojených se svítivostí Časové požadavky Obnovovací kmitočet. Udržuje-li se svítivost pixelu obnovováním, musí být obnovovací kmitočet dostatečně vysoký k tomu, aby se zabránilo blikání displeje. Obnovovací kmitočet musí být zpravidla vyšší než 75 Hz. Aktualizační kmitočet. Displeje musejí být schopny zobrazit změnu stavu hodnoty zobrazovaných informací při jednom aktualizačním cyklu přidruženého čidla nebo minimálně v časovém intervalu udávajícím kritičnost stavových informací. Doby náběhu/doběhu pixelu. Udržuje-li se svítivost pixelu obnovováním, musí být součet časů náběhů a doběhů pixelů menší než obnovovací perioda. Doby náběhu a doběhu pixelů musejí být vždy menší než polovina aktualizační periody. Nežádoucí jevy spojené s časovými požadavky. Displeje musejí minimalizovat výskyt blikání, chvění obrazu, zadření a další nežádoucí jevy spojené s časovými požadavky. 11 Videodispleje 11.1 Prostorové požadavky Rozlišení pixelu (H x V). Počet horizontálních a vertikálních pixelů musí být aplikačně závislý. Doporučuje se minimálně 640 (H) x 480 (V). Rozměr pixelu. Rozměr pixelu musí být definován roztečí pixelů (nebo hustotou pixelů). Tvar pixelu. Pixely mohou mít jakýkoli tvar, který zajistí čitelnost znaků nebo symbolů. Rozteč pixelů. Rozteč pixelů displejů může být maximálně 0,4 milimetrů, což odpovídá minimální hustotě pixelů 2,5 pixelů/milimetr. Uspořádání subpixelů. Jednopixelové uspořádání barevných displejů znamená barevnou skupinu uspořádanou do čtvercové matice z červené, zelené, modré a zelené se dvěma zelenými subpixely v protilehlých rozích čtverce. Dalšími přijatelnými uspořádáními subpixelů jsou pruhy, trojice a mozaika (bodová struktura). Vadné (chybné) pixely. Nepřipouští se více vadných subpixelů než 0,01 procent z jejich celkového počtu. Nesmí se vyskytnout ani jedna řada nebo sloupec vadných subpixelů. Skupinu dvou nebo více sousedních pixelů obsahujících jeden nebo více subpixelů je třeba považovat za shlukový (hroznový) defekt. Poměr plochy displeje v centimetrech čtverečních k počtu shlukových (hroznových) defektů musí být alespoň (nesmí být menší než) 16 : 1. Na ploše, na níž se zobrazují kritické informace, se nesmí vyskytovat žádné shlukové (hroznové) defekty. Nežádoucí prostorové jevy. U všech displejů je třeba minimalizovat přítomnost zubatosti (stair stepping) a jiných nežádoucích prostorových jevů. 21

22 11.2 Spektrální požadavky Spektrální rozložení. Spektrální rozložení energie displeje musí obsahovat pokud možno co největší část viditelného spektra a ještě splňovat kritéria konstrukce pro ergonomii. Požaduje-li se, aby byl displej slučitelný se zesilovači obrazu v zařízeních pro noční vidění, musí se jeho spektrální výstup shodovat s požadavky stanovenými v STANAG 3224 AI, Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich. Barevná škála. Displeje musejí být schopny zobrazit každou ze základních barev (červenou, zelenou a modrou) v doporučených 256 úrovních šedé. Navíc musejí být displeje schopny zobrazit všechny smíšené barvy, které jsou výsledkem všech možných kombinací úrovní šedé každé základní barvy. Chromatičnost. Chromatičnost displeje musí splňovat správná konstrukční kritéria pro ergonomii. Barvy musejí vykazovat dostatečnou chromatickou odlišnost, která umožní uživatelům rozlišovat různé barvy v provozu za každého okolního osvětlení. Požaduje-li se, aby byl displej slučitelný se zesilovači obrazu v zařízeních pro noční vidění, musí se jeho chromatičnost shodovat se STANAG 3224 AI, Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich. Nežádoucí barevné jevy. U všech displejů je třeba minimalizovat přítomnost barevných pruhů, barevného lemování, posunů barev kvůli zornému úhlu a jiné s barvami související nežádoucí jevy Požadavky na svítivost Špičková (maximální) svítivost. Displeje musejí zajišťovat maximální špičkovou svítivost 1200 cd/m 2 (350 fl) v okolních podmínkách bílého a plného denního světla. Musí být zajištěna schopnost ztlumit displej alespoň na 1 procento špičkové svítivosti. Požaduje-li se čitelnost displeje při osvětlení slunečním světlem (až do luxů), bude možná nutné zvýšit špičkovou svítivost nebo použít nějaký způsob ochrany proti oslnění. Rozsah svítivosti. Svítivost displeje musí být mezi špičkovou a minimální hodnotou svítivosti menší než je svítivost pozadí displeje (zpravidla 0,03 cd/m 2 nebo 0,01 fl). Úrovně šedé. Doporučuje se minimálně 256 digitálních úrovní šedé. Kontrastní poměr. Je-li v okolí displeje tma, nesmí být kontrast displeje při grafickém a alfanumerickém znázornění menší než 20. Za plného denního světla ( luxů) nesmí být kontrast displeje vůči oku menší než 4. Optimální kontrast je 5. Rovnoměrnost. Kolísání svítivosti na užitečné ploše displeje musí být omezeno na ± 40 procent (lépe ± 20 procent). Sousední pixely nesmějí kolísat více než o ± 10 procent. Zorný úhel. Displeje musejí být čitelné odkudkoli z plného zorného úhlu ohraničeného elipsou kolmou k horizontále pohledu a vystředěnou kolem ní. Elipsa má hlavní osu v horizontální rovině při zorném úhlu minimálně 60 stupňů (± 30 stupňů) a vedlejší osu ve vertikální rovině při zorném úhlu minimálně 40 stupňů (± 20 stupňů), pokud to nevylučují požadavky na speciální použití displeje. Stupeň odrazivosti. Méně než 2 procenta, je-li to použitelné. Nežádoucí jevy spojené se svítivostí. U všech displejů je třeba minimalizovat přítomnost pruhů, mur, přeslechů a dalších nežádoucích jevů spojených se svítivostí. 22

23 11.4 Časové požadavky ČOS Obnovovací kmitočet. Udržuje-li se svítivost pixelu obnovováním, musí být obnovovací kmitočet dostatečně vysoký k tomu, aby se zabránilo blikání displeje. Obnovovací kmitočet musí být zpravidla vyšší než 75 Hz. Aktualizační kmitočet. Displeje musejí být schopny zobrazit změnu stavu hodnoty zobrazovaných informací při jednom aktualizačním cyklu přidruženého čidla nebo minimálně v časovém intervalu udávajícím kritičnost stavových informací. Doby náběhu/doběhu pixelu. Udržuje-li se svítivost pixelu obnovováním, musí být součet časů náběhů a doběhů pixelů menší než obnovovací perioda. Doby náběhu a doběhu pixelů musejí být vždy menší než polovina aktualizační periody. Nežádoucí jevy spojené s časovými požadavky. Displeje musejí minimalizovat výskyt blikání, chvění obrazu, zadření a další nežádoucí jevy spojené s časovými požadavky. 12 Speciální požadavky Dále musejí být splněny tyto požadavky: 12.1 Provozní podmínky Displeje musejí zajistit přijatelný výkon a kvalitu obrazu s ohledem na teplotu, vlhkost, nadmořskou výšku, vibrace a otřesy dle nároků provozního prostředí displeje a dle podmínek předepsaných v ČOS , , , , , , (AECTP , 230, 240, 250) a v AECTP-100, viz kapitolu 3 tohoto ČOS Slučitelnost s NVIS Displeje, u nichž se požaduje provoz se zřetelem na zesilovače obrazu ze zařízení pro noční vidění, musí být s těmito zařízeními slučitelné dle ustanovení STANAG 3224 AI, Vnitřní a vnější osvětlení letadla slučitelné při použití brýlí pro noční vidění (noktovizoru) i bez nich Ovladače Ovladače používané k aktivaci a nastavení provozních parametrů všech plochých displejů musejí splňovat správná konstrukční kritéria pro ergonomii, která obsahují požadavky STANAG 3705 AI, Ergonomická kritéria pro (návrh) rozmístění ovládacích prvků a displejů v kabinách posádek letadel Elektromagnetická slučitelnost (EMC) EMC je stále důležitější parametr technologie plochých displejů. EMC obsahuje citlivost na signály a generování signálů. Tato citlivost souvisí s rušením displeje sebou samým, nebo je displej ovlivněn jinými zdroji signálů. Generování nežádoucích signálů souvisí se schopností displeje rušit jiná zařízení. U všech typů displejů se musí minimalizovat citlivost na nežádoucí signály i generování (spekter) nežádoucích signálů. 23