PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE

Transkript

1 PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE ČÁST D OCHRANA PŘED POVODNĚMI A VODNÍ REŽIM KRAJINY TEXT prosinec

2 Obsah: D. Ochrana před povodněmi a vodní reţim krajiny... 1 D.1 Stav ochrany před povodněmi a vodního reţimu krajiny... 2 D.1.1 Sráţko-odtokové charakteristiky území... 3 D.1.2 Vodní eroze, plaveninový a splaveninový reţim... 4 D.1.3 Odvodnění pozemků... 6 D.1.4 Závlahy pozemků... 6 D.1.5 Oblasti s urychleným odtokem sráţkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vody... 7 D.1.6 Místa omezující průtočnost vodních toků a údolních niv a místa kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami... 9 D.1.7 Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi... 9 D.1.8 Vodní útvary s napjatou vodohospodářskou bilancí D Povrchové vody D Podzemní vody D. 2 Cíle ochrany před negativními dopady extrémních hydrologických situací a pro zlepšování vodního reţimu krajiny D.2.1 Prevence před povodněmi D.2.2 Prevence negativních důsledků suchých období D.2.3 Cíle pro zlepšování stavu vodního reţimu krajiny D.3 Extrémní odtokové situace a jejich důsledky D.3.1 Historické povodně a území rozlivu povodní D.3.2 Nebezpečí výskytu povodní a moţné škody včetně map povodňových rizik D.3.3 Historická období sucha a jejich důsledky D.3.4 Nebezpečí výskytu období sucha a moţné škody D.4 Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy D.4.1 Kapacity koryt vodních toků D.4.2 Záplavová území D.4.3 Území určená k řízeným rozlivům povodní D.4.4 Území chráněná před povodněmi D.4.5 Opatření na omezení negativních účinků povodní D.4.6 Opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmi D.4.7 Zabezpečenost uţívání vod v době sucha D.5 Vodní toky a příbřeţní zóna D.5.1 Vymezení sítě sledovaných vodních toků D.5.2 Koryta vodních toků D.5.3 Příbřeţní zóna a břehové a doprovodné porosty D.5.4 Moţnost přístupu k hladině vody Nejistoty a chybějící data Přílohy: Tabulková část Grafická část Listy opatření

3 D. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny Část ochrana před povodněmi a vodní reţim krajiny je do plánů oblastí povodí České republiky zařazena nad rámec Směrnice 2000/60/ES [U1] neboť předmětem plánování v oblasti vod v České republice byla vţdy tradičně i část, týkající se nejen oblasti ochrany vod jako sloţky ţivotního prostředí a vodohospodářských sluţeb, ale i problematiky ochrany před povodněmi a před dalšími škodlivými účinky vod. V tom směru je strukturován i Plán hlavních povodí ČR [O29] ve své závazné části a je tak sestavena i obsahová náplň plánů oblastí povodí ve smyslu vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod. S výjimkou části D vycházejí plány oblastí povodí ze Směrnice 2000/60/ES [U1] s cílem dosaţení dobrého stavu vodních útvarů. Část D, jak jiţ vyplývá z jejího názvu, řeší stav ochrany před povodněmi v zastavěných územích s návrhem opatření pro dosaţení cílového stavu nebezpečí výskytu období sucha s návrhem opatření pro dosaţení cílové zabezpečenosti uţívání vod vodní reţim krajiny s cílem zlepšení jeho stavu. Návrhy protipovodňových opatření vycházejí z hodnocení povodňového nebezpečí vyjádřeného hloubkou zaplavení při Q 100 a ze zásad návrhů opatření stanovených v Plánu hlavních povodí ČR. Při návrhu opatření je respektována zásada, aby nedocházelo ke zhoršení morfologických poměrů vodních útvarů, urychlování odtoku vody z povodí a vylučování přirozených retencí. Opatření v tomto směru proto spočívají v jejich vhodné kombinaci, včetně opatření v krajině, která zvýší přirozenou retardaci vody v území, a současně v opatřeních technických, ovlivňujících povodňové průtoky. Závaznou částí Plánu hlavních povodí ČR bylo uloţeno do konce r pro jednotlivá hlavní povodí ČR - Labe, Dunaje a Odry - vymezit na základě koncepčních studií návrh konkrétních opatření v tzv. prioritních oblastech. Pro oblast povodí Ohře a dolního Labe jsou tři prioritní oblasti Komplex protipovodňových opatření v území Dolního Labe v úseku Štětí - Křešice - Hřensko, Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice, včetně protipovodňových opatření v povodí Svitávky, Komplex protipovodňových opatření a ochrana obcí v území soutoku Ohře a Labe. Evropský parlament a Rada Evropské unie přijaly Směrnici 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik [U16] s cílem sníţení nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, ţivotní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodněmi ve Společenství. Tato směrnice ukládá členským státům za povinnost zpracovat do 22. prosince 2011 předběţné vyhodnocení povodňových rizik, do 22. prosince 2013 dokončit mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik a do 22. prosince 2015 dokončit a zveřejnit plány pro zvládání povodňových rizik. 1

4 D.1 Stav ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny Celková charakterizace oblasti povodí Ohře a dolního Labe je v části A Popis oblasti povodí, kde jsou mimo jiné popsány přírodní poměry se zvláštním přihlédnutím k hydrologickým poměrům. Tato kapitola popisuje výchozí stav řešeného území a jeho vlastnosti ovlivňující odtokové poměry se zvláštním zřetelem k výskytu extrémních hydrologických situací povodní a sucha. Pro hodnocení vodního reţimu krajiny je oblast povodí Ohře a dolního Labe rozdělena do 21 dílčích povodí, uvedených v tabulce č. 1 a obr. č. 1. ID DP Dílčí povodí ČHP Tab. č. 1 Rozdělení na dílčí povodí Plocha (km 2 ) 1 Labe od Vltavy po Ohři ,0 887,0 2 Ohře po Odravu aţ ,0 346,7 3 Odrava aţ ,3 190,3 4 Ohře od Odravy po Teplou aţ ,1 891,6 5 Teplá aţ ,7 422,7 6 Ohře od Teplé pod ústí Hučivého potoka aţ ,3 463,3 7 Ohře od Hučivého potoka po Liboc aţ ,6 300,6 8 Liboc aţ ,5 339,5 9 Ohře od Liboce po Blšanku aţ ,9 126,9 10 Blšanka aţ ,7 482,7 11 Ohře od Blšanky pod Chomutovku aţ ,0 318,0 12 Ohře od Chomutovky po ústí ,3 725,3 13 Labe od Ohře po Bílinu ,7 253,7 Plocha v ČR 14 Bílina ,0 1074,9 15 Labe od Bíliny po Ploučnici ,9 282,9 16 Ploučnice nad Panenským potokem aţ ,4 134,4 17 Ploučnice od Panenského pot. po Robečský potok aţ ,3 559,0 18 Ploučnice od Robečského potoka po ústí aţ ,7 494,7 19 Labe od Ploučnice po Kamenici ,4 66,5 20 Kamenice a Labe pod Kamenicí ,1 217,6 21 Mandava ,3 108,3 (km 2 ) Vysvětlivky k tabulce: ID DP identifikační číslo dílčího povodí ČHP číslo hydrologického pořadí Obr. č.1 Rozdělení na dílčí povodí 2

5 D.1.1 Srážko-odtokové charakteristiky území Průtoky ve vodních tocích jsou výslednicí působení tří hlavních činitelů, které jsou fyzicko-geografické, tj. velikost a tvar povodí, spádové poměry, hustota říční sítě a její uspořádání, existence přirozených či umělých vodních nádrţí meteorologicko-klimatologické, z nichţ rozhodující význam má výskyt atmosférických sráţek, jejich mnoţství a plošné i časové rozdělení s nimiţ souvisí i retenční schopnost území, která se v průběhu bezesráţkových období a jednotlivých dešťových epizod mění; značnou roli kromě vývoje teplot a jím podmíněného výparu má také rozsah a růstová fáze vegetačního pokryvu půdy a urbanizace působení člověka a jeho zásahy do půdních a vegetačních poměrů a morfologie vodních toků. Souhrnné působení všech těchto činitelů dává kaţdému vodnímu toku vlastní hydrologický charakter, jehoţ nejvýznamnějším znakem je rozdělení vodnosti v čase, které do určité míry kopíruje průběh sráţkové činnosti. Naprostá většina povodní v ČR je způsobena sráţkami, v zimním půlroce rovněţ oteplením a následně vyvolaným táním sněhové pokrývky, zvláště je-li provázeno sráţkami. Povodeň můţe téţ být vyvolána výskytem ledových jevů v tocích. Povodně převáţně lokálního významu mohou být také způsobeny jinými příčinami, např. přehrazením toku sesuvem půdy. Podle pojmenování příčin a sezónního výskytu povodní rozlišujeme následující hlavní typy povodní: Letní typ povodní z regionálních dešťů s trváním i několika dnů (v průměru 1-3 dny) s moţným výskytem na celém území ČR. Rozsáhlé záplavy vznikají především na středních a dolních úsecích vodních toků. Deště postihují rozlehlejší oblasti, vyznačují se menší vydatností, vznik je většinou vázán na výskyt atmosférických front a cyklon (tlakových níţí). Zimní a jarní typ povodní z tání sněhu, coţ můţe být provázeno současnými sráţkami. Povodně bývají nejvýraznější, pokud leţí sníh i v níţinách a podhůřích, protoţe ve vyšších polohách odtávají sněhové zásoby pozvolna. Výskyt tohoto typu převládá v níţinách a pahorkatinách v povodí Moravy, Labe a Vltavy. Velmi záleţí na intenzitě oteplení, mocnosti sněhové pokrývky, vodní hodnotě sněhu (1 cm čerstvého prachového sněhu odpovídá 1 mm vody, tj. 1 litr vody na m 2, 1 cm starého slehlého sněhu představuje 4 mm vody), nadmořské výšce, expozici povodí, téţ do jaké míry je půda zamrzlá (brání vsaku a zvyšuje se koeficient odtoku). Výskyt není vázán pouze na jaro, ale i na typicky zimní měsíce (prosinec aţ únor). Povodňové vlny s plochým vrcholem dosahují zpravidla největšího objemu v roce a dlouhé doby trvání. Letní typ povodní, jejichţ příčinou jsou krátkodobé přívalové deště (vznikají flash floods neboli bleskové povodně). V extrémních případech je intenzita vyšší neţ 100 mm/hod. (tj. 100 litrů na m 2 ). Mívají krátké trvání (v průměru méně neţ 2-6 hod), postihují území menší rozlohy (většinou do desítek km 2 ), mohou se vyskytnout kdekoli v ČR a vyvolávají povodeň většinou na malých tocích. Nejčastější výskyt je pozorován od poloviny dubna do září. Odtoková odezva u bleskových povodní bývá i jen několik desítek minut, zvláště v malých povodích s větším sklonem svahů a menší lesnatostí, proto je tato povodeň u nás nejčastějším typem povodňového ohroţení. Moţnosti předpovědí přesnějšího místa výskytu bleskové povodně jsou poměrně obtíţné. Zimní a jarní typ povodní, kdy dojde k zmenšení průtočnosti koryta, a tím k vzestupu hladiny. Povodně vznikají jako následek výskytu ledových jevů (např. ledové zácpy a nápěchy) v tocích, mohou nastat i v tocích s relativně nízkými průtoky. Pro Ohři s přítoky je typický zimní reţim povodní, který je převáţně způsoben závětrným efektem Krušných hor. Významné letní povodně jsou na Ohři proto poměrně řídké a mohou být způsobeny nepříliš často se vyskytujícími východními povětrnostními situacemi. K transformacím povodňových vln na Ohři přispívají nádrţe situované na horním toku Ohře a jejích přítocích, a zejména nádrţ Nechranice. Pro Labe pod soutokem s Vltavou je význačný smíšený reţim povodní, kde v úseku od Mělníka po Litoměřice dochází v závislosti na velikosti objemu povodně a kulminačního průtoku k významným přirozeným transformacím povodňové vlny v inundačních územích (srpen 2002). Pod Litoměřicemi Labe vtéká do poměrně sevřeného údolí a aţ po státní hranici jiţ proto k dalšímu významnějšímu zploštění vlny nedochází. Kolísání průtoků v tocích je přirozenou součástí vodního reţimu krajiny. Průměrné průtoky bývají charakterizovány hodnotou Qa (průměrný dlouhodobý průtok), extrémně vysoké průtoky při povodních 3

6 např. hodnotou Q 100 (průtok v průměru dosaţený nebo překročený jednou za 100 let) a extrémně nízké průtoky v obdobích sucha např. hodnotou Q 355 (průtok v průměru překročený po 355 dní v roce). Pro posouzení míry extrémů je pak moţné vyuţít poměrů Q 100 /Q a a Q a /Q 355. Tyto poměry obecně klesají se vzrůstající plochou povodí při vyrovnávání extrémů z menších dílčích povodí. Při porovnatelné velikosti povodí jsou větší hodnoty poměru Q 100 /Q a zaznamenatelné u povodí, kde je větší nebezpečí náhlých povodní např. vlivem orografického zesílení sráţek při déletrvajících deštích nebo vlivem nepříznivé morfologie terénu při přívalových lokálních sráţkách. U povodí s větším poměrem Q 100 /Q a je také větší nebezpečí podcenění povodňových rizik obyvateli a samosprávou, protoţe běţně sledované průtoky v toku se zde při extrémních situacích vícenásobně změní. Hodnoty N-letých průtoků, poměru Q 100 /Q 1 a Q 100 /Q a ve vodoměrných stanicích hlásných profilů podle podkladů ČHMÚ jsou uvedeny v přiloţené tabulce D.1 a znázorněny na mapě D.1. Tabulka D.1 - Hodnoty N-letých průtoků a poměr Q 100 /Qa Mapa D.1 - Poměr Q 100 /Q a u vybraných vodoměrných stanic D.1.2 Vodní eroze, plaveninový a splaveninový režim V této kapitole jsou shrnuty informace o plošné erozi a erozi a splaveninovém reţimu na vodních tocích. Vznik a průběh erozních procesů je ve většině případů vyvolán přívalovými sráţkami, které jsou charakterizovány vysokou intenzitou, krátkou dobou trvání a malou zasaţenou plochou. Zvlášť nebezpečné jsou zejména extrémní přívalové deště, s úhrnem sráţek nad 20 mm. Povrchový odtok, vznikající z těchto sráţek se rychle kumuluje a má výrazné erozní a transportní charakteristiky. V některých případech můţe být dominantním erozním faktorem povrchový odtok z tajícího sněhu. Povrchová vodní eroze má řadu forem a lze ji členit do tří základních typů: plošná vodní eroze, která se projevuje smyvem půdy víceméně rovnoměrně na celé ploše rýhová eroze vzniká tehdy, kdyţ se povrchový plošný ron (odtok) začíná soustřeďovat a vytvářet linie, které mají postupně formu rýţek a brázd, ze kterých vznikají pokračujícím soustředěným odtokem hlubší rýhy, které se směrem po svahu postupně prohlubují a mohou přejít ve vyšší stupně erozi výmolovou a ta v nebezpečnou, území devastující erozi strţovou mnohotvarou, vznikající kombinací současného působení dalších faktorů destrukčních jevů, působením zvěře nebo člověka apod. Proudová (říční) vodní eroze probíhá ve vodních tocích působením vodního proudu. Je-li rozrušováno pouze dno, mluvíme o erozi dnové, jsou-li rozrušovány břehy, o erozi břehové. Dnová eroze je formou podélné eroze, prohlubující podélné osy toku, břehová eroze je formou eroze, probíhající směrem kolmo na osu toku. Nejvýrazněji se projevuje proudová eroze v bystřinách, jeţ nesou obvykle velké mnoţství splavenin. Hlavní důsledky vodní eroze můţeme rozdělit do následujících tří skupin: Ztráta půdy, která při erozních procesech postihuje nejvíce zemědělství. Tato ztráta je trvalá, protoţe ani v případě, ţe půda ve formě sedimentu je po svém zachycení vytěţena, pouze zcela výjimečně se vrací zpět na pozemek. Uvolňování a odnos částic se často děje ve velkém měřítku. Mnohdy se při intenzivních sráţkách smyje mělká půdní vrstva a obnaţí se půdní podklad, coţ má při dlouhodobém procesu tvorby nové půdy pro zemědělskou i lesní výrobu velmi nepříznivé důsledky. Transport a sedimentace půdních částic, které následně zanášejí přirozené i umělé vodní toky (plavební, odvodňovací, závlahové i jiné kanály), vodní nádrţe a stavby na tocích. Dále zanášejí koryto toku a zmenšují jeho hloubku. Úroveň dna a s ní i hladina toku zvolna stoupá a postupně působí zamokření okolních pozemků. Koryto vyţaduje častější údrţbu a čištění, coţ je jednak nákladné a jednak má negativní vliv na stabilitu a ekologickou funkci. Transport chemických látek, jehoţ negativní dopady se projevují zejména při povodňových situacích. Spolu s jemnými půdními částicemi jsou do toku přinášeny i nebezpečné látky, aplikované při ochraně rostlin nebo hnojení (zejména pesticidy a těţké kovy). Ţiviny transportované do nádrţe (hlavně dusík a fosfor) jsou zdrojem eutrofizace, která sice zvyšuje biologickou hodnotu vody, ale současně hrozí kyslíkovou havárií - viz kapitola C

7 Tabulka D.2 mapa D.2 prezentují průměrnou plošnou vodní erozi pro kaţdý vodní útvar (t.ha -1.rok -1 ). Mapa byla vytvořena na základě Mapy erozní ohroţenosti půd v ČR, která byla zpracována s vyuţitím universální rovnice ztráty půdy (USLE) v kombinaci s nástroji GIS na Stavební fakultě ČVUT, kde hodnoty ztrát půdy byly zprůměrovány pro povodí IV.řádu. Z vyhodnocení je patrné, ţe vodní erozí je nejvíce ohroţeno dílčí povodí Labe od Ohře po Bílinu. Problémy se vyskytují i v dílčím povodí Labe od Vltavy po Ohři (vodní útvar Úštěcký potok po ústí do toku Labe a Luční potok po ústí do toku Labe). Zvýšená erozní ohroţenost je ve vodním útvaru Ploučnice od Robečského potoka po ústí (povodí Bystré). Tabulka D.2 - Plošná eroze Mapa D2 - Plošná eroze Říční eroze, ať jiţ břehová nebo dnová, je příčinou nestability koryt vodních toků, která je v zastavěných územích většinou neţádoucí. To byl v minulosti jeden z hlavních důvodů úprav, ovlivňujících morfologii vodních toků. Jako protierozní opatření na vodních tocích je tedy moţné označit liniové stabilizační úpravy koryt vodních toků, stabilizace dna pomocí příčných objektů nebo hrazení bystřin a strţí. Za protierozní opatření lze také označit lokální stabilizace poruch koryt vodních toků (například stabilizace břehových nátrţí). Tyto drobné úpravy prováděné zpravidla v rámci údrţby vodních toků nejsou podrobně evidovány a proto do seznamu provedených úprav vodních toků nejsou zařazeny. Cílem této podkapitoly bylo zmapovat vodní toky, na nichţ dochází k významným jevům boční a hloubkové eroze, včetně vodních toků, které byly stabilizovány pomocí stupňů, nebo hrazením bystřin. Jedná se v převáţné většině o vodní toky ve správě Lesů ČR, s. p., a ZVHS,na jejichţ základě byly vymezeny vodní toky nebo území problematické z hlediska eroze na vodních tocích. Těmto oblastem byla přiřazena priorita 1 2, kde prioritu 1. mají vodní toky, na kterých se nacházejí toky s velmi silnou erozí koryt a 2. vodní toky s významnou vodní erozí. Vzhledem k tomu, ţe se jedná hlavně o horní části toků a přítoky páteřních toků povodí třetího řádu předpokládá se, ţe problémy vzniklé v těchto částech povodí se následně budou propagovat i do toků páteřních a to např. zvýšeným přínosem splavenin do toku, zanášením toku, nebo zvýšenou erozí toku. Grafické znázornění oblastí ohroţených erozí je přiloţeno v mapě D.3. Dále byly zmapovány významné protierozní úpravy na vodních tocích, které správci toku určili za významné z hlediska ochrany před erozí koryt vodních toků ve správě Lesů ČR a ZVHS a které jsou uvedeny v tabulce D.3. Tabulka D.3 - Protierozní úpravy na tocích Mapa D3 - Vodní útvary ohrožené říční erozí Sledování a měření plavenin za účelem bilancování odtoků z jednotlivých povodí, případně kvantifikace erozních a sedimentačních procesů je prováděno ČHMÚ. Kvantitativní hodnocení plavenin vychází z denního pozorování plavenin v 51 vodoměrných stanicích na území ČR, z toho v 11 stanicích v oblasti povodí Ohře a dolního Labe. Základním hodnoceným údajem je průměrná denní koncentrace plavenin [mg/l]. Na základě těchto údajů je počítán průtok plavenin [kg/s], odtok plavenin z povodí [t] a případně také specifický odtok plavenin [t/km 2 ]. Tab. č. 2 - Pozorovací objekty na kterých se provádí sledování plavenin DBČ ČHP Název Stanice A [km 2 ] NVN [m.n.m] Dolní Beřkovice-jez - Labe 42050, Louny I. - Ohře 4982,78 171, Trmice - Bílina 963,46 139, Benešov nad Ploučnicí - Ploučnice 1156,31 188, Prostřední Ţlab - Labe 51115,67-5

8 D.1.3 Odvodnění pozemků V druhé polovině minulého století byly realizovány s ohledem na intenzivní zemědělské hospodaření rozsáhlé odvodňovací stavby, které mají v konečném důsledku negativní vliv na přirozený koloběh vody a vytvářejí umělé kolektory v půdním profilu. Po odvodnění dojde k jednorázovému sníţení zásoby podzemních vod v části půdního profilu nad drény, zvyšují se odtoky v recipientu a vytvářejí se preferenční cesty umoţňující snadnější transport kontaminantů do půdy a vody. Na druhé straně se nad drény vytváří retenční prostor, který má za následek zvýšenou infiltraci sráţkových vod do půdního a horninového prostředí. Tato infiltrace ale neznamená bilanční zvýšení zásob podzemních vod, drenáţní systém naopak urychluje odtok z půdního profilu s následným omezením jejich dotace. Vliv systematického odvodnění velkých ploch zemědělské půdy na sráţko-odtokové vztahy bývá často označován za příčinu zvyšování kulminačních průtoků za povodňových situací. Tento vliv byl hodnocen po povodni 1997 v povodí Hvozdnice, které se nachází v povodí Opavy (oblast povodí Odry) a má plochu 30 km 2. Z provedené analýzy vyplynulo, ţe drenáţní odtok můţe činit 2-5 % kulminačních povodňových průtoků v recipientech odvodnění. Na malých povodích to bude bliţší dolní hranici, na velkých hranici horní. Za mimořádné povodňové situace systematické odvodnění nepřispívá v podstatné míře ke kulminaci celkového odtoku v hydrografické síti vodních toků. Odvodněné plochy jsou evidovány Zemědělskou vodohospodářskou správou, z této evidence jsou vybrány plochy odvodněných pozemků většího rozsahu - nad 100 ha. Celkové mnoţství zemědělské půdy v oblasti povodí Ohře a dolního Labe činí 668 tis. ha, z toho je odvodněno 10,2 % ploch většího rozsahu. Tabulka D.4 - Odvodněné plochy Mapa D4 - Odvodněné plochy D.1.4 Závlahy pozemků Závlahy pozemků jednorázově zvyšují zásoby povrchových vod v půdním profilu, zdroj mohou naopak ovlivňovat negativně zvýšenými odběry vody. Vzhledem k tomu, ţe přesná kvantifikace vlivu zavlaţování pozemků na odtokový reţim není jednoznačně vyřešena, jsou závlahové soustavy pouze evidovány Zemědělskou vodohospodářskou správou (viz tabulka D.5), evidence ale není aktualizována. Tabulka D.5 - Zavlažované plochy Mapa D5 - Zavlažované plochy ZVHS dokumentuje závlahové soustavy podle projektovaných kapacit, v současné době je ale jejich velká část mimo provoz. Odběry povrchové vody pro závlahy jsou evidovány pouze ve vodohospodářské bilanci správců povodí, a pro rok 2005 aţ 2007 jsou uvedeny v tabulce č. 3. Podrobnější údaje prakticky nelze zjistit. Název odběru Zdroj - tok ř. km Tab. č. 3 Odběry povrchové vody pro závlahy Množství odebrané vody Prosmyky Labe 61, ,5 1589,1 6

9 D.1.5 Oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostatečnou mírou akumulace vody Urychleným odtokem sráţkových vod se pro účely tohoto vymezení rozumí kombinace častých a náhlých výskytů povodní. Podkladem pro vymezení je analýza odtokových poměrů, rizikového vyuţití území a sklonitostních poměrů pro povodí Labe a Odry v Čechách. Jako základní zpracovávaná jednotka byla určena katastrální území. Prvním kritériem bylo nalezení povodí s největšími stoletými specifickými průtoky. Protoţe specifické průtoky obecně klesají s rostoucí plochou povodí (tak, jak postupně dochází k přibírání méně vodných níţinných přítoků, zasakování do spodních vod, výparu a transformaci povodní v inundačních územích), byla sestavena závislost stoletých specifických průtoků na ploše povodí podle mocninné funkce. Poté byla vybrána povodí, jejichţ charakteristické stanice měly největší rozdíl skutečných a předpokládaných hodnot stoletých specifických průtoků. Tato povodí byla vymezena nad dílčími plochami povodí IV. řádu a následně převedena na ekvivalent katastrálních území (pokud leţí v daném povodí alespoň 25 % nebo alespoň 1 km 2 jeho plochy). Druhým kritériem bylo vymezení území, která jsou při přívalových deštích nejvíce ohroţena náhlým vzestupem hladin vodních toků. Jedná se o nebezpečnou kombinaci orné půdy a vysoké sklonitosti s velkým zastoupením zpevněných a odkanalizovaných ploch. Byla proto vybrána katastrální území s ornou půdou se sklonitostí nad 4 stupně na více neţ 30 % plochy nebo na více neţ 120 ha a katastrální území s urbánním vyuţitím na více neţ 50 % plochy (za urbánní vyuţití území je povaţováno urbanizované území třídy 1 CORINE bez podtřídy městské zelené plochy). Třetím kritériem pak byla hodnocena samotná vysoká sklonitost území, kdy byla vybrána katastrální území se sklonitostí nad 4 stupně. I kdyţ území podle druhého a třetího kriteria nejsou odtokově podchycena, lze u nich očekávat zvláště při přívalových deštích náhlé vzestupy hladin vodních toků. Přívalové deště lze přitom s určitou pravděpodobností očekávat na kterémkoliv místě na území České republiky. Podklady: hodnoty specifických průtoků q 100 (l/s/km 2 ) ve vybraných vodoměrných stanicích (správci povodí, ČHMÚ, 2007), sklonitost odvozená z terénu ArcČR 500 (Arcdata Praha s.r.o., 2003), vyuţití území podle vrstvy CORINE 2000 (MŢP, 2004), hranice povodí IV. řádu a hranice vodních útvarů (DIBAVOD, VÚV, 2007), hranice katastrálních území (ČSÚ, 2006). Kategorie předběţného vymezení: A) oblasti s největšími specifickými odtoky q 100 (l/s/km 2 ) B) katastrální území s ornou půdou se sklonitostí nad 4 stupně na více jak 30 % plochy nebo na více neţ 120 ha C) katastrální území s urbánním vyuţitím na více jak 50 % plochy D) katastrální území se sklonitostí nad 4 stupně E) ostatní V oblasti povodí Ohře a dolního Labe v kategorii A nejsou jádrové oblasti vzniku povodní. V kategorii B je nebezpečná kombinace orné půdy a vysoké sklonitosti, v kategorii C velké zastoupení zpevněných a odkanalizovaných ploch a v kategorii D samotná sklonitost území Kategorie konečného vymezení: V kategoriích předběţného vymezení se některá vymezení překrývají, proto byly následně určeny tyto kategorie ohroţení katastrálních území urychleným odtokem: 5) nejvyšší - území v kategorii A a zároveň B, C nebo D 4) vysoké - území jen v kategorii A nebo zároveň ve dvou z kategorií B, C nebo D 3) střední - území jen v kategorii B nebo C 2) mírné - území jen v kategorii D 1) nízké - ostatní 7

10 Převedení na vodní útvary: Pro převedení kategorizace na vodní útvary bylo konečné vymezení v katastrech převedeno do gridu a spočítány průměry ve vodních útvarech. Vzhledem k větším rozlohám vodních útvarů v porovnání s katastry byly (empiricky a vizuálně) sníţeny hranice pro jednotlivé kategorie: 5 (> 4,5), 4 (2,75-4,5), 3 (1,76-2,75), 2 (1,11 1,75), 1 (1-1,10). Závěr: Kategorizace postihuje ohroţení urychleným odtokem na základě analýzy odtokových poměrů, rizikového vyuţití území a sklonitostních poměrů. Ohroţení je přitom přenášeno dále po hydrografické síti, popř. po svazích. Podrobnost zpracování odpovídá přehledu pro povodí Labe a Odry v Čechách, můţe být základem pro podrobnější šetření s pouţitím přesnějších podkladů. Pro stanovení míry akumulace a retence vody v dílčích povodích byl sestaven seznam vodních nádrţí v oblasti povodí Ohře a dolního Labe (DIBAVOD). Míra akumulace/retence v dílčích povodích byla potom vyjádřena výškou vody (mm) z celkového akumulačního/retenčního objemu vodních nádrţí na plochu povodí. Nízkou míru akumulace i retence vykazují např. povodí Liboce, Blšanky a Ploučnice nad Robečským potokem. Tab č. 4 Míra akumulace a retence ID DP Dílčí povodí Ma (mm) Mr (mm) 1 Labe od Vltavy po Ohři 72,9 12,3 2 Ohře po Odravu 68 19,4 3 Odrava 320,6 59,2 4 Ohře od Odravy po Teplou 77,8 15,6 5 Teplá 82,2 28,8 6 Ohře od Teplé pod ústí Hučivého potoka 64,2 15,5 7 Ohře od Hučivého potoka po Liboc 168,3 33,7 8 Liboc 4,3 1,9 9 Ohře od Liboce po Blšanku 143,3 28,9 10 Blšanka 6,8 1,6 11 Ohře od Blšanky pod Chomutovku 115,6 23,4 12 Ohře od Chomutovky po ústí 97,9 19,9 13 Labe od Ohře po Bílinu 75,5 13,2 14 Bílina 59,7 12,9 15 Labe od Bíliny po Ploučnici 74,6 13,1 16 Ploučnice nad Panenským potokem 25,7 16,3 17 Ploučnice od Panenského potoka po Robečský potok 9,6 5,4 18 Ploučnice od Robečského potoka po ústí 30,4 20,7 19 Labe od Ploučnice po Kamenici 72,6 13,3 20 Kamenice a Labe pod Kamenicí 72,3 13,2 21 Mandava 13,0 5,0 Vysvětlivky k tabulce: ID DP - identifikační číslo dílčího povodí, Ma.-. výška celkového objemu nádrţí na plochu povodí v mm, Mr.-. výška retenčního objemu nádrţí na plochu povodí v mm. Počítáno pro závěrové profily dílčích povodí včetně povodí výše leţících (jen pro území v ČR). Tabulka D.6 - Oblasti s urychleným odtokem - hodnocení dle vodních útvarů Tabulka D.7 - Oblasti s urychleným odtokem - hodnocení dle katastrů 8

11 Tabulka D.8 - Seznam vodních nádrží Mapa D.6 - Riziko urychleného odtoku Mapa D.7 - Míra akumulace vody v dílčích povodích Mapa D.8 - Míra retence vody v dílčích povodích Územní ochranu výhledových vodních nádrţí Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe neřeší. Ministerstvo zemědělství s Ministerstvem ţivotního prostředí pořídí Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady vyuţití těchto území podle 28 a odst. (2) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění. D.1.6 Místa omezující průtočnost vodních toků a údolních niv a místa kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami Zúţení průtočného profilu způsobuje při zvýšených vodních stavech vzdutí hladiny vody, která následně zaplavuje okolní pozemky a budovy, v horším případě dochází k částečnému nebo úplnému ucpání plávím s následným protrţením objektu. Tato místa jsou většinou představována mostními objekty, lávkami, propustky, ploty nebo produktovody vedoucími přes koryto toku a sniţující jeho průtočný profil. Dále to mohou být objekty s vodohospodářskou funkcí jako např. jezy, odběry vody, stupně, přehráţky nebo nedostatečně kapacitně provedené úpravy toků. Jen v menší míře jsou dána morfologií terénu, nebo směrovým vedením toku (např. prudké změny směru koryta a pod.). Objekty a místa omezující průtočnost koryt vodních toků se nacházejí prakticky na kaţdém toku a to zvláště v intravilánech obcí a měst v celé oblasti povodí Ohře a dolního Labe. Omezení průtočnosti koryt vodních toků můţe také nastat vznikem jeho zanesení splaveninami, kdy dojde ke sníţení hloubky průtočného profilu a tedy ke sníţení kapacity koryta. Takto ohroţené úseky vodních toků se nacházejí převáţně v podhorských oblastech (pod tzv. erozní bází vodních toků), kde vlivem sníţení podélného sklonu a zpomalení rychlostí proudění dochází k sedimentaci unášených částic a zanášení koryt vodních toků. Častým místem zanášení splavenin jsou také příčné objekty na tocích, kde vlivem vzdutí v úseku toku nad objektem dochází také k sedimentaci splavovaných částic. Značný vliv na mnoţství, tvar a velikost splavenin mají také geologické a morfologické podmínky v lokalitách vzniku splavenin. Specifickým druhem zimních povodní jsou ledové povodně. Ty vznikají ledovými nápěchy, které se tvoří při tání ledové celiny. Informace o výskytu ledových jevů byly převzaty ze seznamu výskytu ledových jevů zpracovaným ČHMÚ, z krajských povodňových plánů a zpráv o povodních získaných od Povodí Labe, státní podnik a Povodí Ohře, státní podnik. Za nejvíce ohroţené úseky vodních toků s výskytem ledových jevů lze označit části Dolního toku Labe, horní a dolní Ohře, Bíliny a Bystřice (Dubí u Teplic). Problémy nastávají také na vodním toku Chomutovky, Libockého a Lobezského potoka, Ploučnice a Svatavy. Tabulka D.9 - Místa omezující průtočnost vodních toků Mapa D9 - Místa s lokálním omezením průtočnosti D.1.7 Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi Za území nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi jsou povaţována ta zastavěná území, která jsou zaplavována jiţ povodněmi vyšších četností, neţ je povodeň s přijatelnou úrovní celkového rizika. Doporučená úroveň ochrany podle pravděpodobnosti opakování povodňového nebezpečí je podle [L39] navrţena takto: historická centra měst, historická zástavba Q 100 souvislá zástavba, průmyslové areály Q 50 rozptýlená obytná a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba Q 20 izolované objekty individuální ochrana. 9

12 Míru ochrany navrhovanou podle výše uvedených zásad není vţdy moţné dodrţet s ohledem na místní prostorové moţnosti nebo na ekonomickou efektivitu opatření na zvýšení ochrany dosáhnout ve všech lokalitách. Ve výsledném návrhu je třeba postupovat individuálně. Oblast povodí Ohře a dolního Labe byla v posledních deseti letech zasaţena několika povodněmi, které měly za následek značné materiální škody, především v srpnu 2002 a V zasahovaných oblastech jsou proto přijímána opatření jak organizačního, tak i technického charakteru, jejichţ podrobnější popis je uveden v kap. D.4. Podkladem pro výchozí vymezení těchto území byly studie a koncepce protipovodňové ochrany krajů Ústeckého, Karlovarského a Libereckého a povodňové plány krajů. Další lokalizace se stanovením současného stupně ochrany je provedena nad mapou záplavových území, počet obyvatel ohroţených povodní (Q 100 ) a výčet významných majetkových hodnot vychází z map povodňových rizik (viz kap. D.3.2). V lokalitách, kde nejsou stanovena (nebo navrţena) záplavová území, byly jako podklad pouţity povodňové plány. K nejvýznamnějším oblastem, kde je třeba věnovat pozornost protipovodňové ochraně, patří dolní Labe v úseku Štětí Křešice - Hřensko, oblast vodního toku Ohře a především oblast jeho ústí do Labe a území podél toku Ploučnice a Svitávky. Tato území jsou zařazena závaznou částí Plánu hlavních povodí ČR mezi prioritní oblasti, pro které je jiţ proveden návrh konkrétních opatření. S ohledem na nesouhlas MŢP a dalších neziskových organizací k navrţeným protipovodňovým opatřením v prioritní oblasti Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice včetně protipovodňových opatření povodí Svitávky, bude dle dostupných materiálů zabývající se touto problematikou tj. Projekt Ploučnice vazba protipovodňové ochrany a hydromorfologického stavu vod (zpracovatel Šindlar s.r.o.), Studie revitalizačních úprav v povodí Ploučnice (zpracovatel Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.) a Návrh protipovodňových opatření v prioritní oblasti Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice včetně protipovodňových opatření povodí Svitávky (zpracovatel Hydroprojekt CZ a.s.) zpracována studie proveditelnosti. U této studie se předpokládá financování u OPŢP, prioritní osa I. Celkový počet lokalit, které byly vymezeny jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, činí 139, počet ohroţených obyvatel v nich trvale ţijících je Výčet míst s nedostatečnou ochranou před povodněmi je uveden v tabulce D.10. Tabulka D.10 - Obce nedostatečně chráněné před povodněmi Mapa D10 - Obce nedostatečně chráněné před povodněmi D.1.8 Vodní útvary s napjatou vodohospodářskou bilancí D Povrchové vody Vodohospodářskou bilanci sestavuje správce povodí ve smyslu vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Základním podkladem je hydrologická bilance, kterou zpracovává ČHMÚ. Obsahem vodohospodářské bilance je porovnání poţadavků na odběry povrchové a podzemní vody s vyuţitelnou kapacitou vodních zdrojů z hlediska jejich mnoţství a jakosti. Hodnocení mnoţství povrchových vod se provádí pro vybrané kontrolní profily v oblasti povodí, hodnocení mnoţství podzemních vod se provádí ve všech hydrogeologických rajónech. V oblasti povodí Ohře a dolního Labe se vyuţívá 13 bilančních profilů, v nichţ se vyhodnocují následující bilanční stavy: BS1 pro případ QMO < Q 330d BS2 pro případ Q 330d > QMO < Q 355d BS3 pro případ Q 355d > QMO < Q 364d BS4 pro případ Q 364d > QMO BS5 pro případ MQ (MZP) > QMO BS6 pro případ QZ > QMO 10

13 kde MQ minimální průtok MZP minimální zůstatkový průtok QZ minimální průtok potřebný k neškodnému odvedení a likvidaci zbytkového znečištění QMO průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený ČHMÚ) Vyhodnocený bilanční stav BS 1 a BS 2 vyjadřuje uspokojivý a vyváţený stav vodních zdrojů, bilanční stavy BS 3 aţ BS 6 signalizují neuspokojivý stav vodních zdrojů. Na všech sledovaných profilech povodí Ohře a dolního Labe byly v letech vyhodnoceny pouze bilanční stupně BS1 vyhovující bilanční stav. Tab. č. 5 představuje bilanční hodnocení pro rok (ze zprávy Povodí Ohře, státní podnik a ze zprávy Povodí Labe, státní podnik.) 11

14 Profil Vodní tok ř.km DBC Qa Tab. č. 5 Seznam profilů s bilančním hodnocením QRO QRP QRN BS QRO QRP QRN BS QRO QRP QRN BS QRO QRP QRN BS Cheb Ohře 239, ,32 11,78 6,54 11,89 1 5,32 6,54 5,20 1 6,6 6,54 6,59 1 4,52 6,54 4,55 1 Březová Teplá 8, ,5 5,12 2,56 5,14 1 1,63 2,56 1,65 1 2,64 2,56 2,71 1 2,00 2,56 2,01 1 Karlovy Vary Ohře 174, ,2 46,54 24,8 23, ,3 24,80 20, ,7 24,8 26,5 1 21,60 24,80 21,60 1 Ţatec - Most Ohře 88, ,9 50,19 32,9 25, ,70 32,90 17, ,4 32,9 34,1 1 25,80 32,90 28,40 1 Holedeč Blšanka 7, ,7 0,89 0,77 0,92 1 0,71 0,77 0,74 1 0,82 0,77 0,83 1 0,72 0,77 0,74 1 Louny Ohře 53, ,3 61,60 36,40 37, ,30 36,40 28, ,4 37,8 1 27,70 36,40 30,70 1 Trmice Bílina 4, ,5 8,88 5,39 7,34 1 6,49 5,39 4,55 1 6,84 5,39 5,15 1 5,640 5,39 3,81 1 Benešov N/Ploučnicí Ploučnice 10, ,6 11,38 8,57 11,35 1 7,34 8,57 7,29 1 7,8 8,57 7,86 1 7,42 8,57 7,20 1 Hřensko Kamenice 1, ,62 3,12 2,78 3,27 1 1,99 2,78 2,13 1 2,7 2,78 2,84 1 2,45 2,78 2,61 1 LG Vědlice Úštěcký potok ,45 0,42 0,42 0,29 0,30 0,24 0 0,24 1 0,22 0,22 Děčín Labe 13, ,0 567,00 568, ,31 259, ,50 258, ,38 327,22 Ústí n. Labem Labe 38, ,0 544,91 547, ,25 293,58 245, ,87 293,58 245, ,29 293,58 309,63 Mělník Labe 109, ,0 387,66 389, ,70 265,08 211, ,22 265,08 214, ,25 265,08 265,47 QRO... průměrný roční měřený (ovlivněný) průtok (vypočítaný z měsíčních hodnot) QRP... průměrný dlouhodobý roční průtok za pozorované období (vypočítaný z měsíčních.hodnot) QRN... průměrný roční přirozený (rekonstruovaný) průtok (vypočítaný z měsíčních hodnot) Qa... dlouhodobý průměrný roční průtok 12

15 Jak vyplývá ze všech bilančních hodnocení, v hlavních tocích nejsou problémy z hlediska mnoţství a veškeré odběry jsou zabezpečené s dostatečnou rezervou i ve výhledu do roku Na menších tocích jsou však problémy zaznamenány, a to na vodních tocích: Pšovka, Liběchovka, Úštěcký potok, Blšanka. Je zřejmé, ţe na poklesu vodnosti těchto vodních toků se projevily velké odběry podzemních vod. V případě pravostranných přítoků Labe se jedná o odběr podzemních vod v jímacím území Řepínský důl (hydrogeologický rajón 452) a v případě Blšanky se jedná o jímací území Holedeč v hydrogeologickém rajónu 455. V obou případech jsou vedena jednání o nápravě stavu, zejména v případě Pšovky se jedná o sníţení odebíraného mnoţství podzemních vod v rámci vodoprávního řízení o vydání nového povolení k nakládání s vodami. Pečlivě z hlediska bilance je třeba do budoucna podrobněji sledovat vodní toky: Bouřlivec, Bystrá, Bystřice (levostranný přítok Ohře), Eliášův potok, Chomutovka, Jílovský potok, Kamenice, Panenský potok, Robečský potok, Svatava, Zaluţanský potok, Blšanka, Liboc a Srpina. Na těchto tocích se vyskytují jednotliví významní odběratelé, případně odběratelé vody pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou (veřejný zájem) a zároveň je znám výskyt mnoha drobných (podbilančních) odběratelů zejména pro zálivku. Proto je nutné veškeré odběry pečlivě sledovat z hlediska povolování nových odběrů a to i podbilančních. D Podzemní vody Bilanční hodnocení mnoţství podzemních vod se provádí jako poměr maximální měsíční hodnoty skutečného odběru v daném roce a minimální měsíční hodnoty (aby byl podchycen nejnepříznivější stav během daného roku) základního odtoku, vyjádřený v procentech. Hydrog. rajón Tab. č. 6 Bilanční hodnocení významných hydrogeologických rajónů za rok 2006 Název hydrogeologického rajónu Prům. odběr za rok (l/s) Max. měs. odběr (l/s) Min. měs. zákl. odtok (l/s) Poměr MAX/MIN (%) 211 Chebská pánev 44,6 49,5 976,0 5,1 212 Sokolovská pánev 0,0 0,0 208,5 0,0 213 Mostecká pánev 77,1 91,2 710,2 12,8 452 * Křída pravostranných přítoků Labe - v povodí , a ,4 792,4 1633,3 48,5 453 Roudnická křída 185,8 207,5 306,6 67,7 454 Ohárecká křída 6,9 8,6 218,4 3,9 455 Holedeč 31,9 37,2 32,0 116, Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh 66,9 91,1 1136,6 8,0 65,7 80,0 491,0 16,3 463 Děčínský Sněţník 71,9 86,6 223,0 38,9 464 Křída Horní Ploučnice 128,1 156,9 1774,1 8,8 465 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice 160,0 186,7 1501,5 12,4 466 Křída Dolní Kamenice a Křinice 87,6 97,6 1414,1 6,9 513 * Rakovnická pánev - v povodí Krystalinikum západní části Krušných hor a Slavkovského lesa Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň 7,7 10,2 523,4 2,0 42,5 46,8 2410,0 1,9 73,8 81,0 1256,6 6,4 13

16 Hydrog. rajón Název hydrogeologického rajónu Prům. odběr za rok (l/s) Max. měs. odběr (l/s) Min. měs. zákl. odtok (l/s) Poměr MAX/MIN (%) * 641 * Krystalinikum východní části Krušných hor Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mţe pod Stříbrem - v povodí Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - v povodí a ,7 55,0 951,9 5,8 6,3 6,7 2264,3 0,3 44,8 58, ,7 0,6 * Hvězdičkou jsou označeny hraniční hydrogeologické rajóny, které mají část území společnou se sousední oblastí povodí. Výsledky bilančního hodnocení pro tyto rajóny jsou zatíţeny chybou, protoţe k dispozici jsou odběry v části hydrogeologického rajónu, která náleţí do oblasti povodí Ohře ale zdroje (základní odtoky) jsou k dispozici pouze za celý rajón. Pro bilanci roku 2007 bude nutné rozdělit i zdrojovou část po jednotlivých oblastech povodí. Podle informací od ČHMÚ budou pro rok 2007 jiţ zpracovány zdroje podle nové hydrogeologické rajónizace, která jiţ respektuje hranice oblastí povodí. Výsledek bilančního hodnocení hydrogeologických rajónů: Poměr MAX/MIN < 50 %.. dobrý bilanční stav Poměr MAX/MIN > 50 %.. napjatý bilanční stav Pro bilančně napjaté a pro významné hydrogeologické rajóny se pak provádí podrobné hodnocení současného stavu, kdy se porovnávají zdroje a odběry v měsíčním kroku. Z tabulky je patrné, ţe za rok 2006 vychází jako napjaté hydrogeologické rajóny 453, 455, a rajón 452 se k této hranici velmi blíţí. Proto pro tyto rajóny a pro ostatní významné (463, 464, 465, 611, 613) bylo zpracováno hodnocení současného stavu Z hlediska dopadu na vodohospodářské poměry je nejváţnější situace v oblasti hydrogeologického rajónu 452 Křída pravostranných přítoků Labe, kde vlivem velkých odběrů z jímacích území Řepínský důl, Mělnická Vrutice a dalších zdrojů podzemních vod v této oblasti dochází ke ztrátám vody v povrchových tocích. Největší negativní vliv je pak na toku Pšovka, kde dochází dlouhodobě v letních měsících k úplnému vysychání části vodního toku. V hydrogeologickém rajónu 455 Holedeč se jedná téţ o setrvalý stav, kdy je vodárenským odběrem z jímacího území Holedeč rajón přetěţován. Jedná se vzhledem k ostatním rajónům o velmi malý rajón, a navíc je jeho stavba porušena četnými zlomy, kterými je odváděna drénovaná voda do vodního toku Blšanka. Pro bilancování současného stavu bylo hodnocené období rozšířeno na pětiletí , ve kterém je porovnávána velikost skutečných odběrů s velikostí základního odtoku v měsíčním kroku. Současně jsou uvaţovány 80 % kvantily dlouhodobého odtoku příslušného měsíce. Bilance provedlo Povodí Ohře, státní podnik. Z hodnocení vyplývá, ţe odběry mají výrazný sezónní charakter, který se kaţdoročně cyklicky opakuje. Názorně lze pak vysledovat místa a období, kdy se skutečné odběry blíţí celkovým zdrojům, nebo je dokonce přesahují (v bilančně napjatých rajónech). Charakter celkových trendů pak potvrzuje výše uvedený poznatek, ţe pro skutečné odběry platí mírný setrvalý pokles ve většině hydrogeologických rajónů. 14

17 D. 2 Cíle ochrany před negativními dopady extrémních hydrologických situací a pro zlepšování vodního režimu krajiny V této kapitole jsou stanoveny cíle, kterých má být dosaţeno v oblasti zvýšení ochrany před povodněmi, zlepšení kritických průtokových situací v suchých obdobích a zlepšení vodního reţimu krajiny v období platnosti plánu. Stupeň ochrany ohroţených zastavěných území by měl v cílovém stavu odpovídat návrhovému stupni viz kap. D.1.7. Prevence negativních důsledků suchých období se jedná především o míru zabezpečenosti vody pro odběry a další uţívání a o zabezpečenost minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích. Zlepšení vodního reţimu krajiny je zaměřeno především na způsob vyuţívání území a stav jeho povrchu s cílem zvýšení retenční schopnosti území a omezení plošné eroze. D.2.1 Prevence před povodněmi Základním dokumentem, formulujícím rámec konkrétních postupů a preventivních opatření ke zvýšení systémové protipovodňové ochrany, je Strategie ochrany před povodněmi [L41], která konstatuje, ţe povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, coţ komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závaţných krizových situací, při nichţ vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněţ ztráty na ţivotech obyvatel postiţených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Absolutní ochrana proti povodním neexistuje, cílem protipovodňových opatření můţe být tedy pouze minimalizace jejich důsledků, především zamezení ztrát lidských ţivotů. Rámcové cíle ochrany před povodněmi vytyčuje Plán hlavních povodí ČR v oblastech legislativních a ekonomických nástrojů, přípravy povodňových plánů, zdokonalování podkladů, finanční a pojišťovací politiky, usměrňování aktivit v záplavových územích a v nezbytnosti mezinárodní spolupráce a aktivit dlouhodobé povahy a s dlouhodobými efekty. Zde se jedná především o usměrnění způsobu hospodaření na lesní a zemědělské půdě, o podporu retenčních vlastností území a pozitivní ovlivňování vodního reţimu v krajině. Prioritou v oblasti protipovodňové ochrany je tedy naplňování zásad ke zvýšení retenční kapacity povodí. Jedná se však o dlouhodobou záleţitost, které je věnována pozornost v koncepčních materiálech jednotlivých resortů v rámci trvale udrţitelného rozvoje. Realizace Strategie je naplňována pomocí programů pověřených resortů v rámci programového financování. Jedná se především o Program MZe Podpora prevence před povodněmi, který probíhal v letech 2002 aţ 2006 a jeho cílem bylo zvýšení protipovodňové ochrany nejohroţenějších míst v České republice, především v povodí řek Moravy, Odry a povodí horního Labe. Program je tvořen pěti podprogramy Výstavba a obnova poldrů, nádrţí a hrází Do tohoto podprogramu je zařazena nová výstavba, rekonstrukce, modernizace a opravy vodohospodářských staveb slouţících k nakládání s vodami. Jedná se především o vodní nádrţe, poldry a řízené inundace, ochranné hráze zajišťující ochranu měst a obcí leţících v inundačním území Zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků Náplní tohoto podprogramu jsou investiční i neinvestiční opatření vedoucí ke zkapacitnění či zvýšení odolnosti koryt vodních toků s cílem zlepšit a regulovat odtok povodňových průtoků. Jedná se o zajištění stability břehů opevněním, zpevnění dna koryt výstavbou prahů a stupňů a zvětšení kapacity koryt Stanovování záplavových území V tomto podprogramu jsou zařazeny činnosti vedoucí k vymezení záplavových území na všech vodohospodářsky významných vodních tocích. Cílem je identifikace rozsahu záplav s následným vynesením do mapových podkladů. Stanovená záplavová území jsou nezbytným podkladem pro 15

18 kvalitní zpracování návrhů systémového řešení protipovodňové prevence a vyhodnocování jejich účinnosti i pro rozhodování o výběru konkrétních efektivních opatření Studie odtokových poměrů Tento podprogram zahrnuje mapování a hodnocení stavu odtokových poměrů v povodí a návazně na to zpracování koncepčních návrhů variant řešení ochrany před povodněmi včetně posouzení povodňových rizik, to znamená určení hloubek a rychlostí proudění v záplavových územích Vymezení rozsahu území ohroţených zvláštními povodněmi Výstupem tohoto podprogramu je vymezení rozsahu území ohroţených zvláštními povodněmi, které vznikají v důsledku poruchy nebo protrţení hráze vodního díla akumulujícího nebo vzdouvajícího povrchovou vodu. Součástí je výpočet šíření zvláštní povodně údolní nivou s vyuţitím poznatků matematického modelování. Program MZe Podpora prevence před povodněmi II Hlavním cílem II etapy programu je další sniţování úrovně ohroţení a povodňových rizik v záplavových oblastech vodních toků. Program je zvláště zaměřen na realizaci takových opatření, která řeší povodňové ohroţení v nejrizikovějších lokalitách podél vodních toků s upřednostněním těch oblastí, kde budou mít protipovodňová opatření největší efekt. Program je členěn do čtyř podprogramů: Podpora protipovodňových opatření s retencí Podprogram je zaměřen na realizaci vodních nádrţí, suchých nádrţí a stavebních objektů v území určených k rozlivům povodní Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků Podprogram je zaměřen na zvyšování kapacity koryt vodních toků a jejich stabilizaci, realizaci a rekonstrukci ochranných hrází, odlehčovacích komor a štol a zvyšování průtočné kapacity jezů Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl Cílem podprogramu je rekonstrukce stávajících vodních děl za účelem zvýšení bezpečnosti jejich provozu za povodní a za účelem zlepšení manipulačních moţností v operativním povodňovém řízení Podpora vymezení záplavových území a studií odtokových poměrů Cílem podprogramu je vypracování dokumentace pro návrh záplavových území a/nebo vypracování studií odtokových poměrů. V rámci tohoto programu byla přijata i metodika pro hodnocení efektivnosti a účelnosti technických opatření. Operační program Ţivotní prostředí (OPŢP) byl vypracován Ministerstvem ţivotního prostředí s cílem zlepšování kvality ţivotního prostředí jako jednoho ze základních principů udrţitelného rozvoje se zaměřením na plnění poţadavků právních předpisů ES v oblasti ţivotního prostředí a poţadavků vyplývajících z dalších mezinárodních závazků České republiky. OPŢP má osm prioritních os, kterými jsou: Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní, které bude realizováno: zlepšením informačních nástrojů a funkce hlásné a předpovědní povodňové sluţby a zlepšením informovanosti obyvatelstva o povodňovém nebezpečí na všech úrovních státní správy a samosprávy, zlepšováním informačních nástrojů o moţných následcích povodní mapováním povodňových rizik, realizací opatření na vodních tocích a v krajině pro sníţení odtoku vody z povodí a eliminaci povodňových průtoků prováděnými způsobem blízkým přírodě (např. poldry tj. suché nádrţe s objemem nad m 3 ) s významným protipovodňovým efektem. Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí; Prioritní osa 3 Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie; 16

19 Prioritní osa 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí, kde se OPŢP zabývá odstraňováním starých ekologických zátěţí s váţnou kontaminací, které přímo ohroţují sloţky ţivotního prostředí a zdraví člověka. Prioritní osa 5 Omezování průmyslového znečištění a sniţování environmentálních rizik předpokládaným výsledkem je mimo jiné vytvoření ucelené soustavy monitorování rizik chemických látek a jejich omezování a vytvoření systému prevence závaţných havárií. Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny s cílem zastavení poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny a jejího významu jako součásti kulturního dědictví a prostoru pro kvalitní ţivot člověka. Prioritní osa 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu; Prioritní osa 8 Technická pomoc. Přímo se tedy této části plánů oblastí povodí dotýkají prioritní osy 1 a 6, jejichţ cíle jsou promítnuty do kapitol D.2, D.4 a D.5. Program rozvoje venkova Ministerstva zemědělství má 4 osy, z nichţ problematiky plánování v oblasti vod se přímo dotýká OSA II - Zlepšování ţivotního prostředí a krajiny, která obsahuje 3 priority: Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin. Priorita podporuje zvyšování biodiverzity v krajině a jsou zaměřená na ochranu přírodních zdrojů. Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy. Tato priorita podporuje zejména zachování kvalitního přirozeného vodního reţimu v krajině pomocí vhodných zemědělských systémů. Priority 2.3 Zmírňování klimatických změn. Priorita podporuje sniţování emisí skleníkových plynů a zachování funkce lesů. Program péče o krajinu, jehoţ garantem je Ministerstvo ţivotního prostředí a kontaktním místem AOPK ČR. Cílem programu je především zajištění péče o krajinu a o zvláště chráněné části přírody v oblastech: Ochrana krajiny proti erozi výsadba liniových porostů a solitérních dřevin, zakládání vsakovacích pásů, průlehů a ochranných liniových travních porostů v okolí výsadeb nebo pro účely ochrany vodníhotoku (infiltrační pásy), realizování ÚSES atd. Udrţení kulturního stavu krajiny udrţení kulturního stavu a typického krajinného rázu, zachování a obnova rozptýlené zeleně a památných stromů a alejí, výsadba nelesní zeleně včetně ovocných stromů tradičních krajových odrůd atd. Podpora druhové rozmanitosti obnova mezí, remízků, vytváření a prohlubování tůní, mokřadů a drobných vodních ploch, péče o hnízdiště a zimoviště, zmírnění bariérového efektu komunikací a staveb atd. Péče o zvláště chráněná území a ptačí oblasti a zvláště chráněné druhy rostlin a ţivočichů v předmětných územích. Plošné nebezpečí zasaţení zastavěných území povodněmi je v Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe vyjádřeno ohroţením jednotlivých objektů v záplavovém území, vyplývajícím z hloubky zatopení při Q 100. Hodnocení současné ochrany zastavěných území a porovnání se stanoveným cílem je provedeno tabelárně a vychází ze všech dostupných podkladů, kterými jsou: studie a koncepce protipovodňové ochrany krajů a Povodí Ohře, státní podnik, Povodí Labe, státní podnik, analýzy záplavových území (mapy č. D.17), zobrazení disponibilních záplavových čar v terénu, ze kterého byla orientačně stanovena míra současné ochrany, povodňové plány krajů. 17

20 Cílová ochrana zastavěných území, vyjádřená N-letostí průtoků, které ještě nepůsobí škody, se stanoví rámcově podle zásad, uvedených v kapitole D.1.7, přičemţ je třeba brát v úvahu konkrétní podmínky a specifika území, kterými jsou: stupeň rizika charakterizovaný hloubkou záplavy a rychlostí vody, počet ohroţených obyvatel, výše potenciálních škod v zaplaveném území, vznik dalších škod, vyplývajících např. z omezení dopravy, ohroţení významných vodních zdrojů, přerušení dodávky energií apod. Této cílové ochrany bude dosaţeno realizací programu opatření, přičemţ je zřejmé, ţe v prvním plánovacím období nebudou k dispozici potřebné kapacity a vytyčené cíle budou naplňovány postupně podle priorit krajů a správců povodí. Zásadní opatření jsou stanovena Plánem hlavních povodí ČR, který v závazné části vymezil prioritní oblasti. V oblasti povodí Ohře a dolního Labe se jedná o návrh konkrétních technických opatření v následujících oblastech: komplex protipovodňových opatření v území Dolního Labe v úseku Štětí - Křešice Hřensko ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice, včetně protipovodňových opatření v povodí Svitávky. S ohledem na nesouhlas MŢP a dalších neziskových organizací k navrţeným protipovodňovým opatřením v uvedené prioritní oblasti, bude dle dostupných materiálů zabývající se touto problematikou tj. Projekt Ploučnice vazba protipovodňové ochrany a hydromorfologického stavu vod (zpracovatel Šindlar s.r.o.), Studie revitalizačních úprav v povodí Ploučnice (zpracovatel Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.) a Návrh protipovodňových opatření v prioritní oblasti Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice včetně protipovodňových opatření povodí Svitávky (zpracovatel Hydroprojekt CZ a.s.) zpracována studie proveditelnosti. U této studie se předpokládá financování u OPŢP, prioritní osa I. komplex protipovodňových opatření a ochrana obcí v území soutoku Ohře a Labe. Návrh výše uvedených opatření v prioritních oblastech je uveden v kap. D.4.5 a D.4.6. Tabulka D.11 - Návrh cílové ochrany zastavěných území Mapa D.13 - Přehled lokalit pro které jsou navrhována opatření D.2.2 Prevence negativních důsledků suchých období Výskyt suchých období na našem území je obecně přirozenou součástí našich klimatických podmínek. Škodlivé působení sucha ve vodním hospodářství je spojeno zejména s nedostatkem pro odběry socioekonomické sféry a zhoršenými ekologickými poměry v tocích. Další problémy působí sucha v oblasti rekreace, vodní dopravy a hydroenergetiky. Výskyt hydrologického sucha bývá navíc spojen se suchem agronomickým, působícím škody v zemědělství. Výskytu období s podprůměrnými sráţkami a nadprůměrnými teplotami nelze zamezit, je však třeba se zaměřit na ty aspekty, kde působení člověka umocňuje výskyt sucha a jeho důsledky a být připraveni na moţný výskyt sucha. Z vodohospodářského hlediska by prevence měla být zaměřena jednak na zdroje odběrů vody a dále na celkovou situaci vodních podmínek v krajině. Suchá období totiţ vţdy představují značný ekologický stres pro vodní prostředí a dnes uţ v podstatě nelze tvrdit, ţe výskyt sucha v určité krajině je zcela přírodním fenoménem. Zásadním faktorem u výskytu sucha jsou předpokládané klimatické změny, zejména jako důsledek emisí CO 2 lidskou společností. V podmínkách České republiky je pak častější výskyt such jednou z hlavních charakteristik předpokládaných klimatických změn, zcela reálný je například pokles Q 355 pod 50 % současné hodnoty v polovině tohoto století. Základní prevence výskytu sucha proto spočívá v omezování emisí skleníkových plynů podle Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. Vlastní dodrţování závazků pak můţe napomoci v prosazování omezování skleníkových plynů v celosvětovém měřítku. Pro prevenci negativních důsledků suchých období je nutná příprava a adaptace na předpokládanou změnu klimatu vhodnými adaptačními opatřeními, především: zaváděním opatření specifikovaných v Národním programu pro zmírnění dopadů změny klimatu v České republice 18