Funkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows
|
|
- Josef Vítek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 1 (5) Funkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows Mojmír Soukup, Zbyněk Kulhavý, František Doležal Úvod Při hodnocení příčin povodňových situací v r bylo mimo jiné také odvodnění zemědělských půd označováno jako jedna z možných příčin extrémně vysokých odtoků. Drenážní odtok je jednou ze složek (celkového) odtoku, přičemž je, obdobně jako ostatní složky hydrologické bilance značně proměnlivý v závislosti na mnoha faktorech. Na území České republiky bylo odvodněno více než 1,1 mil. ha zemědělských půd. Převážná část odvodnění byla provedena jako podzemní trubková drenáž. Hlavním účelem odvodnění byla úprava a vyrovnání polních vláhových režimů s ohledem na požadavky převládajících pěstovaných plodin. K definovaným zemědělským požadavkům postupně přibývaly požadavky vodohospodářské a požadavky ochrany přírody. Celkový postupný úbytek zemědělské půdy, k němuž docházelo ve druhé polovině XX. století, byl pro intenzivní zemědělské hospodaření částečně kompenzován odvodněním zamokřených zemědělských pozemků, čímž však v krajině došlo ke značnému úbytku vlhkých stanovišť mokřadního typu a k dílčí změně vodohospodářské bilance. Vlivem odvodnění na vodní režim povodí, respektive na jednotlivé komponenty hydrologické bilance, se u nás zabývali např. Fídler (1976, 1997), Švihla (1984, 1985), Pulda (1987), Soukup (1987) a Tlapák (1997). Drenážní odtoky byly soustavně sledovány jen na několika experimentálních plochách či povodích. Nejdelší časové řady drenážních odtoků byly u nás naměřeny v povodí Křepelka ve Ždárkách (okr. Náchod) a v povodí Cerhovického potoka (okr. Beroun). Švihla a kol. (1992) shrnul výsledky dlouhodobých měření na dvou experimentálních povodích VÚMOP v Ovesné Lhotě a Cerhovickém potoce a k vlivu odvodnění na průtok drobných vodních toků uvádí: 90-ti až 365-ti denní průtoky jsou po odvodnění vyšší než před odvodněním, 20-ti až 90-ti denní průtoky jsou po odvodnění nižší než před odvodněním, vyšší než 20-ti denní průtoky nejsou srovnatelné, neboť se tvoří za složitých hydraulických a odtokových podmínek. Závěr formulovaný pro vyšší než 20-ti denní průtoky je zdůvodněn celou řadou příčin a okolností, za nichž drenážní odtok vzniká. Jde nejen o skutečnost, že při vysokých průtocích je obtížné průtok měřit (z technických i hydraulických důvodů) a je zřejmé, že lokálně vzniká i tlakové proudění v drenážní trubní síti. Každá trubní síť má svá specifika, v nichž dochází ke složité skladbě odtoku z jednotlivých drenážních souřadů a zvláště skupin. Tvorba drenážního odtoku je v době maximálního nasycení půd závislá na prostorové vyrovnanosti (variabilitě) půdních vlastností. Autor tak svým závěrem nepřímo definoval úlohu, jejíž řešení je vysoce aktuální. Ostatně potřebu řešení této úlohy proudění vody v uzavřených profilech, při níž je třeba řešit též otázku přechodu beztlakového proudění do proudění tlakového, kterou uvedl Klopček (1985) ve své doktorské dizertační práci Teoria navrhovania krytých melioračných odpadov, zavlažovacieho a drenážného potrubia s premenným prietokom. V meliorační praxi bylo použito potrubí kruhového průřezu, přičemž se při řešení vycházelo z požadavku, aby návrhový průtok protékal při volné hladině (nejčastěji za podmínky h 0.80*D /kde D = průměr potrubí a h = výška vody v potrubí/). Je možno však předpokládat, že při extrémních situacích (při současné existenci preferovaných vodních cest v půdním profilu) může být tento
2 Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 2 (5) při projekci vložený limit překračován a v některých úsecích sítě (např. šachtice) může docházet k zahlcení či zatopení. Pokud by k překročení za určitých (extrémních) podmínek docházelo, bylo by zřejmě vhodné snížit hodnoty návrhového průtoku, respektive vestavět do trubní sítě regulátory, které by omezovaly průtoky v době extrémních stavů. Tento článek je příspěvkem k výše uvedené problematice s cílem zhodnocení extrémních drenážních odtoků, naměřených při dlouhodobých pozorováních na experimentálních povodích. Metoda Za účelem posouzení funkce a vlivu odvodnění na hydrologický režim povodí v době extrémních průtoků byla provedena analýza hydrogramů s nejvyššími drenážními odtoky, naměřenými na dvou dlouhodobě sledovaných experimentálních povodích: Křepelka (dále jen K) a Cerhovickém potoce (dále jen C). Pro povodí K bylo vybráno 7 hydrogramů (drenážní odtok) a pro povodí C 9 hydrogramů (drenážní a povrchový odtok). Drenážní odtok v povodí K byl měřen na výusti skupiny o ploše 0,8 ha a v povodí C v měrných šachticích Š5 a Š6 drenážních skupin o ploše 24,5 ha a 22 ha. Drenážní skupiny v povodí C byly provedeny jako systematická drenáž na orné půdě s drenážními rozchody 9m (Š5) a 9 18m (Š6). Hlavní charakteristiky drenážních skupin odvodnění jsou uvedeny v tabulce: Tab. 1. povodí č.dren. skupiny HS (mm) půdní druh sklon v % R/h (m) plocha drenážní skupiny (ha) Křepelka V1 742 sprašové hlíny 3,1 0,8 Cerhovický p. Š5 558 hlinitojílovitá 2,0 9/0,9 24,5 Š6 558 hlinitojílovitá 4,0 9-18/0,9 22,0 Kulminace průměrných denních drenážních odtoků byly posouzeny podle součtových čar rozdělení četnosti drenážních odtoků podle Fídlera a Švihly (Graf 1). K jednotlivým hydrogramům drenážního (povrchového) odtoku jsou přiřazeny denní srážkové úhrny. V povodí C byl porovnáván drenážní odtok s povrchovým odtokem, naměřeným na měrných přepadech Thomsonova typu. Pro obě povodí z celé doby sledování byly vybrány srážky, respektive srážkové sekvence za účelem posouzení vztahu mezi příslušnými odtoky a předchozím srážkovým vývojem. Byly vybrány tyto srážky (sekvence): a) denní srážkové úhrny vyšší než 30mm. b) denní srážkové úhrny vyšší než 50mm. c) dvoudenní srážkové úhrny vyšší než 50mm. d) dvoudenní srážkové úhrny vyšší než 80mm. e) třídenní srážkové úhrny vyšší než 60mm. f) třídenní srážkové úhrny vyšší než 100mm. Srážky byly měřeny vlastními ombrografy. Experimentální povodí K bylo sledováno v letech tehdejší Katedrou meliorací VŠZ Praha (Fídler, 1983, 1998) a povodí C v letech je nejdéle sledovaným povodím v ČR, v němž jsou vedle povrchového odtoku měřeny rovněž drenážní odtoky.
3 Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 3 (5) Výsledky a diskuse Analýzy hydrogramů drenážního odtoku Z celkem 15 analyzovaných hydrogramů uvádíme 4, které dokumentují vznik extrémních drenážních odtoků za odlišných srážkových a teplotních podmínek. V Grafech 2. až 4. jsou uvedeny hydrogramy v období nejvyšších drenážních odtoků ve vztahu k příčinným srážkám, naměřeným v povodí Křepelka. Drenážní odtoky skupin Š5 a Š6 spolu s celkovým odtokem měřeným k profilu B1 pro povodí Cerhovického potoka jsou uvedeny v Grafu 5. Drenážní odtok (Graf 2.) vznikl v době tání sněhu na nepromrzlém půdním profilu, při němž byla voda na povrchu půdy postupně uvolněna k infiltraci a vytvořila v době od výraznou vlnu, která kulminovala po srážce 11,4mm při maximálním průměrném denním odtoku 2,93 l.s -1.ha -1. Odtoková situace uvedená v Grafu 3. vznikla až po opakovaných srážkách. První srážka ve výši 19,8mm spadlá dne spolu se srážkou 10mm ze dne dosytila půdní vláhu a po další srážce 19,5mm (13.10.) došlo k výrazné vlně drenážního odtoku, která kulminovala při odtoku 1,45 l.s -1.ha -1. V Grafu 4. jsou uvedeny dvě vlny drenážních odtoků. První způsobila vysoká srážka 55mm, která ještě týž den vyvolala drenážní odtok v kulminaci 1,34 l.s -1.ha -1. Druhá vlna vznikla po srážkách v celkovém úhrnu 50,6mm spadlých ve dnech 10 až Stav nasycení půdy se přiblížil 100%, neboť poslední srážka ve výši 9,2mm vyvolala odtok s kulminací 1,36 l.s -1.ha -1. Plocha této sledované drenážní skupiny v povodí Křepelka je 0,8ha. Plocha drenážních skupin sledovaných v povodí Cerhovického potoka je 24,5ha (Š5) a 22,0ha (Š6). V případě drenáže v povodí Cerhovického potoka jde tedy o hydraulicky mnohem složitější drenážní systém, v němž dochází k tvorbě odtoku. Drenážní odtoky naměřené ve dnech až vznikly po dvoudenní srážce v úhrnu 78,7mm. Kulminace v denním průměru drenážního odtoku ve výši 24,1 l.s -1 (Š5) a 26,7 l.s -1 (Š6) tj. 0,98 l.s -1.ha -1 a 1,21 l.s -1.ha -1. Hydrogramy a uvedené hodnoty kulminací jsou vyjádřeny pro průměrné denní drenážní odtoky. Okamžité maximální odtoky dosahují sice vyšších hodnot než průměrné denní hodnoty, avšak vzhledem k tomu, že vyšší odtoky obvykle (a platí to pro šetřené vlny drenážních odtoků) trvají poměrně dlouhou dobu (i několik dnů) lze považovat průměrné denní odtoky za vhodné k provedené analýze. Překročení návrhových hodnot drenážních odtoků Z provedené analýzy hydrogramů drenážního odtoku vyplývá, že návrhová hodnota specifického drenážního odtoku v době extrémních odtoků při kulminaci byla překročena až 1,7-krát v povodí Cerhovický p. a až 2,9-krát v povodí Křepelka. Přičemž návrhová hodnota 1,0 byla překročena v povodí C ve třech případech a v povodí K v 5-ti případech z celkového počtu hodnocených odtokových epizod. Kulminace denních drenážních odtoků byly posouzeny podle součtových čar rozdělení četnosti drenážních odtoků podle Fídlera a Švihly (viz Graf 1.). Maximální odtoky, které byly zařazeny do analýzy spadají v součtových čarách četnosti výskytu do oblasti s velmi nízkým výskytem, tj. s pravděpodobností výskytu více než jedenkrát za 100 let. Poměr celkového a drenážního odtoku k danému profilu se mění dle stavu nasycení půd a podmínek hydrogeologické situace. Ke každému jinému profilu se vzájemný poměr mění nejen vzhledem k právě uvedenému konstatování, ale rovněž s ohledem na rozdíly odvodněné a neodvodněné plochy k danému profilu v povodí. Některá zemědělsky využívaná povodí v ČR byla odvodněna až z 50-ti procent. Pro zemědělskou výrobu, ač si to mnohdy dnes ani neuvědomujeme, znamená odvodnění půd značnou stabilizaci. Drenážní odtok je ve svých maximech pravděpodobně limitován průtočnou kapacitou svodných drénů a jejich uzlů (soutoky, šachtice, úseky s minimálním sklonem apod.). V daném systému vzniká zvláště při extrémní odtokové situaci hydraulicky velmi složité proudění. Důkazem (zatím ojedinělým) je limnigrafický záznam třech za sebou jdoucích
4 Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 4 (5) extrémních vln drenážního odtoku v době od do , které jsou u obou měřených skupin limitovány přibližně ve stejné úrovni odtoku. V záznamech pořízených VŠZ byla shledána obdobná situace, která však dříve byla interpretována jako závada na plovákovém systému. Vyjadřování podílu drenážního odtoku v odtoku celkovém v sobě skrývá nejeden problém. Základní rozdíl funkce odvodnění totiž spočívá nejen v uložení vlastního odvodňovacího systému v povodí, ale je výslednicí příčin zamokření. Pro funkci systému odvodnění jsou rovněž důležité všechny dynamické, či zvolna se měnící fyzikální i biochemické vlastnosti půd. Avšak rozhodující je hydrogeologická a hydropedologická situace spolu s technickým řešením návrhu podrobné odvodňovací sítě - velikost a uspořádání, které má nemalý vliv na tvorbu odtoku. Pro účely hodnocení funkce odvodnění a zpětného vlivu extrémních průtoků v recipientech lze odvodnění rozdělit dle jejich polohy a sklonu do tří typů: a) Odvodňovací systémy v nivě (v inundaci). Při povodňové situaci dochází nejprve k zahlcení trubní sítě ve výustních tratích a postupnému vyrovnání tlakových poměrů. Drenážní odtok je retardován, a po zatopení pozemku dochází ke zpětnému vtoku do podzemní sítě. Funkce odvodnění (zvláště povrchových odvodňovacích kanálů) je důležitá po ukončení povodňové situace. b) Odvodňovací systémy ve svahových polohách (v transportní zóně). Při vyšším průtoku jsou vlivem zvýšení hladin v recipintech zahlceny výustě. Výustě jsou také často zanášeny sedimentací. Podle infiltrační schopnosti půdního drénovaného profilu dochází k postupnému odvádění vody z nasycené zóny. Odtoky jsou tedy limitovány půdními vlastnostmi a charakteristikou řešení trubní sítě. c) Odvodňovací sítě ve vyšších rovinatých polohách, případně s nižším sklonem terénu. Vzhledem k nižšímu sklonu terénu a trubní sítě jsou rychlosti v drénech nižší, cca do 0,3 l.s -1. Limitující jsou zde hydraulické vlastnosti odvodňovacího systému až k jeho vyústění do recipientu. Je třeba uvést, že v typovém rozdělení (Soukup, Fídler, Kulhavý, 1998) jde o schématické zjednodušení a řada, zvláště plošně rozsáhlejších systémů může obsahovat kombinace uvedených typů. Závěr V období extrémních srážek se plošné odvodnění podílí na transformaci odtoku z povodí. Obecně lze konstatovat, že má pozitivní vliv na vývoj odtokové vlny z důvodu zvýšení infiltrace srážkové vody do půdy a zvýšení retence půdního profilu. Odvodnění tak přispívá ke sploštění hydrogramu v nižších profilech postiženého povodí DVT a naopak k prodloužení doby doběhu odtoku vody z povodí. V konkrétních případech je však určující podíl odvodněných ploch v povodí a jejich poloha k recipientu, přírodní podmínky a hydrotechnické parametry dílčích staveb, ale i vývoj meteorologické situace v období předcházejícím. Významné pro snížení objemu povrchového odtoku je totiž předchozí vyprázdnění prostoru gravitačních půdních pórů. Limitujícími faktory kulminačního odtoku je vedle vodohospodářského a hydrotechnického návrhu systému odvodnění i provozní stav objektů či celých staveb, u objektů s možností regulace odtoku zároveň dodržování manipulačné-provozního řádu.
5 Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 5 (5) Odvodnění se podílí na ovlivnění tzv. hypodermického odtoku, který nesporně urychluje. Podstatné zároveň je, že permanentně snižuje hladiny podzemní vody, čímž uvolňuje prostor v půdním prostředí, který může být za extrémních situací využit. Použitá literatura: FÍDLER J.: Vliv meliorací na povodně. KBÚLF ČZU Praha, 1997 FÍDLER J., SOUKUP M.: Podíl odtoku z drenáží na velikosti povodňového průtoku. Rostlinná výroba, 44, 1998 (5): SOUKUP M., FÍDLER J., KULHAVÝ Z.: Vliv melioračních opatření na retenční potenciál krajiny, maximální odtok a průběh povodní. Zpráva ze etapu dílčího úkolu Vliv stavu a využívání krajiny na povodňovou situaci. VÚMOP Praha, 1998, str.: 30 + přílohy. ŠVIHLA V.: Metodika pro stanovení vlivu odvodnění na vodohospodářskou bilanci v povodí. VÚZZP Praha, ŠVIHLA V.: Vliv odvodnění na hydrologický cyklus v malém povodí se sklonitými terény. Sb. ČSAZ č. 91, Praha 1985, str.: ŠVIHLA V. A KOL.: Monografie Výzkumný objekt Ovesná Lhota. VÚMOP Praha, 1992 TLAPÁK V.: Vliv meliorací na ochrannou a produkční funkci krajiny a jejich možný vliv na průběh povodní. Sborník konference ICID Povodně a krajina 97, Brno, Dopsat a doplnit v textu citovanou literaturu: FÍDLER J.: 1976, 83, 98 Pulda: 1987 SOUKUP M.: 1987 KLOPČEK: Doktorská dizertační práce Teoria navrhovania krytých melioračných odpadov, zavlažovacieho a drenážného potrubia s premenným prietokom (1985) Seznam příloh: Graph 1. Čáry rozdělení četnosti průměrných denních drenážních odtoků (podle Fídlera a Švihly) Graph 2. Extreme Drainage Outflow from Snowmelt Watershed Křepelka, 1965 Graph 3. Saturation of Soil Profile and Drainage Outflow Watershed Křepelka, 1965 Graph. 4. Drainage Outflow in the Periods with Saturated Soils Křepelka Catchment, 1981 Graph 5. Hydrograms of Surface and Drainage Flow Catchment of Cerhovický Stream, 1986
Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha
Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Úvod V České republice bylo odvodněno zhruba 26 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem
VíceFUNKCE ZEMĚDĚLSKÝCH ODVODŇOVACÍCH SYSTÉMŮ V SOUČASNÝCH A
FUNKCE ZEMĚDĚLSKÝCH ODVODŇOVACÍCH SYSTÉMŮ V SOUČASNÝCH A BUDOUCÍCH HOSPODÁŘSKÝCH A KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH Mojmír Soukup, Zbyněk Kulhavý, Eva Pilná 1. Úvod Změní-li se výrazně návrhové podmínky u některých
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceZEMĚDĚLSKÉ ODVODNĚNÍ A KRAJINA
ZEMĚDĚLSKÉ ODVODNĚNÍ A KRAJINA Zbyněk Kulhavý 1, Mojmír Soukup 2 1 VÚMOP, v.v.i., B.Němcové 2625, 530 02 Pardubice, e-mail: kulhavy@hydromeliorace.cz 2 VÚMOP, v.v.i., Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5- Zbraslav,
VícePRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU
PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU VLTAVA RIVER CASCADE DURING THE FLOOD IN JUNE 2013 Tomáš Kendík, Karel Březina Abstrakt: Povodňová situace, kterou bylo zasaženo území povodí Vltavy na
VíceKatastrofální povodeň v podhůří Orlických hor
Český hydrometeorologický ústav pobočka Hradec Králové Katastrofální povodeň v podhůří Orlických hor červenec 1998 Zpracovali: Ing.Zdeněk Mrkvica RNDr.Ladislav Metelka RNDr.Petr Váchal RNDr.Jan Pavlík
Více2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY
ENVICONS s.r.o. Hradecká 569 533 52 Pardubice - Polabiny IČ 275 600 15 DIČ CZ 275 600 15 info@envicons.cz www.envicons.cz 2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ
VíceAgromagazín 2000 Strana 1
Agromagazín 2000 Strana 1 Identifikace a kategorizace odvodňovacích soustav na zemědělské půdě v povodí Orlice Z. Kulhavý / 1, F. Doležal / 1, M. Soukup / 1, M. Havel / 2 Úvod Hlavním účelem odvodnění,
VícePosouzení zám ešení protipovod ové ochrany m stské ásti Zlín-Malenovice v rozsahu povodí potoka Baláš z pozice odborník anského sdružení Unie pro
Posouzení záměrů řešení protipovodňové ochrany městské části Zlín-Malenovice v rozsahu povodí potoka Baláš z pozice odborníků občanského sdružení Unie pro řeku Moravu Na základě vzájemné dohody s odpovědnými
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí
VíceRozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj
5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost
VíceÚvod. Základní charakteristika pokusných povodí. Hydrologická bilance pokusných povodí
Úvod. Základní charakteristika pokusných povodí. Hydrologická bilance pokusných povodí Strana 1 Úvod. Základní charakteristika pokusných povodí. Hydrologická bilance pokusných povodí František Doležal,
VíceVLIV DRENÁŽNÍCH SYSTÉMŮ NA VODNÍ REŽIM POVODÍ
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: B 4106 Zemědělská specializace Studijní obor: Pozemkové úpravy a převody nemovitostí Katedra: Katedra krajinného managementu
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí
VíceFakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.
Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Vodní toky Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Přirozené vodní toky K141
VíceMeliorace v lesním hospodářství a v krajinném inženýrství
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a environmentální Katedra pěstování lesů, Katedra staveb, Katedra vodního hospodářství Katedra biotechnických úprav krajiny v koedici s Výzkumným ústavem
VíceHolečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň
A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Kralovický potok ID toku: 135 100 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 100 294 Recipient: Střela ID recipientu: 134 330 000 100 Úsek
VíceÚpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní
Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní jakub langhammer Vodní toky v ČR, stejně jako ve většině vyspělých zemí, byly v posledních staletích předmětem četných antropogenních úprav.
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí:
VíceČVUT v Praze, FSV VN SOBĚNOV Tomáš Vaněček, sk. V3/52 VODNÍ NÁDRŽ SOBĚNOV. Tomáš Vaněček Obor V, 3. ročník, 2007-2008. albey@seznam.
VODNÍ NÁDRŽ SOBĚNOV Tomáš Vaněček Obor V, 3. ročník, 2007-2008 albey@seznam.cz 1 Obsah: ÚVOD...3 HISTORIE VÝSTAVBY...3 TECHNICKÉ PARAMETRY...4 NÁDRŽ...4 HRÁZ...4 ELEKTRÁRNA...4 ČÁSTI VODNÍHO DÍLA...5 PŘEHRADA...6
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceMěstský úřad Žamberk. Povodňový plán obce s rozšířenou působností Žamberk
Městský úřad Žamberk Povodňový plán obce s rozšířenou působností Žamberk Leden 2003 Městský úřad Žamberk Povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou působností Žamberk Správci vodních toků: Povodí
VíceRETARDACE ODTOKU Z PRAMENNÝCH OBLASTÍ
RETARDACE ODTOKU Z PRAMENNÝCH OBLASTÍ SOUKUP M., MIMROVÁ K., PILNÁ E Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 Zbraslav V důsledku antropogenní činnosti, zvláště vlivem
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceRegulace a retardace odtoku vody z odvodňovacího systému ohledem na období sucha. Soukup M., Kulhavý Z. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha
Regulace a retardace odtoku vody z odvodňovacího systému ohledem na období sucha s Soukup M., Kulhavý Z. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha Úvod Odvodňovací systémy, použité v ČR na ploše 1.1
VíceVODÁRNA PLZEŇ a.s. Odvádění a čištění dešťových vod na území města Plzně
Odvádění a čištění dešťových vod na území města Plzně Plzeň, 9.11.2010 Historie kanalizační sítě města Plzně první písemné záznamy o kanalizaci města Plzně pochází z přelomu 16. a 17. století podrobnější
VíceUPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY
UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY MILADA MATOUŠKOVÁ*, MIROSLAV ŠOBR* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: matouskova@natur.cuni.cz, sobr@natur.cuni.cz
VíceVODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA
VODA V KRAJINĚ JIŽNÍ MORAVY, DYJSKO-SVRATECKÁ SOUSTAVA Vlastimil Krejčí, Marek Viskot Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75, Brno, krejci@pmo.cz, viskot@pmo.cz Klíčová slova: vodní hospodářství soubor
VíceIndikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu
Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,
VíceZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA OBDOBÍ 2009-2010
Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA OBDOBÍ 2009-2010 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí
VíceHolečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic
A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Příchovický potok ID toku: 132 880 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 108 993 Recipient: Úhlava ID recipientu: 132 140 000 100 Úsek
VíceOpatření na drenážních systémech
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 15 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Opatření na drenážních systémech 1. POPIS PROBLÉMU Opatřeními, která směřují k retardaci vody v drenážních systémech, k zvýšení
VíceLOSENICKÝ POTOK Záplavová území
Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 PRAHA 5 PRACOVIŠTĚ : Oddělení projektových činností Boženy Němcové 10 370 01 České Budějovice tel.: 386 354 923, 386 355 507 VYPRACOVAL : Ing. Pavel FILIP
Více590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb.
590/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o technických požadavcích pro vodní díla Změna: 367/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 143 odst. 4 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním
VíceOchrana vod a zemědělství. RNDr. Pavel Novák
Ochrana vod a zemědělství RNDr. Pavel Novák Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Voda: medium transportu (látek, živin, organizmů, ) nástroj vývoje (utváření)
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 2 / 2011. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 2 / 2011, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceSTRATEGICKÉ ŘÍZENÍ VLTAVSKÉ KASKÁDY A MANIPULAČNÍ ŘÁD VD ORLÍK - POŽADAVKY STAROSTŮ MĚST A OBCÍ DOLNÍHO POVLTAVÍ
STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ VLTAVSKÉ KASKÁDY A MANIPULAČNÍ ŘÁD VD ORLÍK - POŽADAVKY STAROSTŮ MĚST A OBCÍ DOLNÍHO POVLTAVÍ VHS PROJEKT, s.r.o., 11/2015 Vypracovala: Ing. Hana Píšová Kontroloval: Ing. Martin Jakoubek
VíceVD Hostivař Vyhodnocení povodňové situace v roce 2013
VD Hostivař Vyhodnocení povodňové situace v roce 2013 BRNO, září 2013 Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 4 2. CÍLE A PŘEDMĚT PRÁCE... 4 3. POPIS LOKALITY... 4 4. TECHNICKÝ POPIS
VíceProtipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní
Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského
VícePovodeň ve škole. Shrnutí. Cílová skupina. Časová náročnost. Prostorové požadavky. Klíčové otázky. Získané dovednosti a znalosti
Povodeň ve škole Shrnutí Úloha studenty seznámí s činností vody a s významem pobřežních rostlin v blízkosti vodních toků a stojatých vod. Na základě jednoduchého experimentu, který simuluje rozvodněnou
VíceÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU BRATRONICE
ZMĚNA č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU BRATRONICE 1 Obsah: Lokalita č.1....3 Lokalita č.2 5 Lokalita č.3....6 Lokalita č.4....8 Lokalita č.5..10 Lokalita č.6.. 11 Lokalita č.7..13 Lokalita č.8..14 2
VíceNabídka mapových a datových produktů Limity využití
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...
VíceSTUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ
STUDIE ODTOKOVÝCH POMĚRŮ STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ Milan Suchánek 1, Pavla Finfrlová 2, Jiří Vítek 3, David Stránský 4 Abstrakt Studie odtokových poměrů na území Statutárního města Hradce Králové
VíceA - TECHNICKÁ ZPRÁVA
A - TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH 1. Základní údaje... 2 2. Podklady... 2 2.1. Geodetické podklady... 2 2.2. Mapové podklady... 3 2.3. Hydrologické podklady... 3 3. Popis toku... 3 3.1. Povodí toku... 3 3.2.
VíceZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK PILOTNÍ PROJEKT V SOUTOKOVÝCH OBLASTECH. Úvodní zpráva k projektu
ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAP POVODŇOVÝCH RIZIK PILOTNÍ PROJEKT V SOUTOKOVÝCH OBLASTECH Úvodní zpráva k projektu ČERVENEC 2011 ZPRACOVÁNÍ MAP POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A POVODŇOVÝCH RIZIK PILOTNÍ
VíceA. Hydrometeorologická situace
Hydrometeorologická situace A. Hydrometeorologická situace A.1. Srážková situace Srážková situace bude detailně popsána v definitivní zprávě z povodně. Pro ilustraci uvádíme v tabulce srážkové úhrny v
Více50 let činností státního podniku Povodí Odry
50 let činností státního podniku Povodí Odry Územní prostor, který je v působnosti státního podniku Povodí Odry (6 252 km 2 s celkovou délkou vodních toků kolem 7 800 km), je z těch, co jsou spravovány
VíceStudie oblastí vzniku povodní v Krušných horách The study of flooding areas in the Krusne Mountains
Oblasti vzniku povodní v Krušných horách Studie oblastí vzniku povodní v Krušných horách The study of flooding areas in the Krusne Mountains Oblasti vzniku povodní v Krušných horách Oblasti vzniku povodní
Více7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci
7/2003 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o vodoprávní evidenci Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle 19 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a
VíceSTANOVISKO. Ministerstva životního prostředí
- /ffftt W4ff/ltfff~ Ministerstvo životního prostředí Č.j.:75859/ENv715 V Praze dne 4. prosince 2015 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
VíceNabídka odborných publikací
Nabídka odborných publikací Metodika 4/1990 Návrh zkrácení biotechnických způsobů zemědělské rekultivace v Ostravsko-karvinském revíru autor: Knob, J. a kol. cena: 21 Kč Metodika 5/1990 Projektová příprava
VíceStanovení záplavového území toku Zalužanský potok
Obsah: 1 Úvod... 2 1.1 Identifikační údaje...2 1.2 Cíle studie...2 1.3 Popis zájmové oblasti...3 2 Datové podklady... 3 2.1 Topologická data...3 2.2 Hydrologická data...4 3 Matematický model... 5 3.1 Použitý
VíceČeský Krumlov - Protipovodňová opatření města na řece Vltavě
Český Krumlov - Protipovodňová opatření města na řece Vltavě Vodní dílo Lipno, vybudované v letech 1952 až 1959, je vyprojektováno a postaveno jako víceúčelová nádrž a ve vztahu k povodním pouze pro částečnou
VíceALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI EXISTUJÍCÍCH VD ZA POVODNÍ
ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI EXISTUJÍCÍCH VD ZA POVODNÍ ALTERNATIVE REMEDIAL MEASURES TO ACHIEVE FLOOD SAFETY OF EXISTING DAMS Pavel Křivka, Ivan Beran Abstrakt: Povodí Labe, státní podnik
VíceDokumentace pro vydání stavebního povolení k vodním díl 1. Pr vodní zpráva 2. Technické ešení stavby
1 Dokumentace pro vydání stavebního povolení k vodním dílům Tento oddíl je koncepčně vypracován společně pro oba základní druhy hydromelioračních staveb s tím, že specifika jednotlivých staveb budou zdůrazněny.
VíceOdtokový proces. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007
Odtokový proces RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007 1 Obsah Bilanční rovnice Mechanismus odtokového procesu Základní
Více6.9. Povodeň v červenci 1997
6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9.1Meteorologické příčiny povodně Začátek července byl ve znamení uzavřené tlakové výše se středem nad britskými ostrovy s postupným přesunem brázdy do oblasti západně od
VíceMetodický pokyn č. 24/99 odboru ochrany vod MŽP. k posuzování bezpečnosti přehrad za povodní (Věstník MŽP č. 4/1999)
Metodický pokyn č. 24/99 odboru ochrany vod MŽP k posuzování bezpečnosti přehrad za povodní (Věstník MŽP č. 4/1999) ÚVODEM Zákonné ustanovení 41 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění
VíceSTŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST VÝVOJ PRŮTOKU V ŘECE JIHLAVĚ V LETECH 1992-2008 Martina Štorová Moravské Budějovice 2010 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 05. geologie, geografie VÝVOJ PRŮTOKU V ŘECE
VíceA.1. Průvodní a technická zpráva
A.1. Průvodní a technická zpráva Vypracoval: Jaroslav Hvězda Schválil: Ing. Pavel Kuttelwascher 1. Identifikační údaje stavby Strana 1 (celkem 6) Název stavby: Rybník Za prádelnou - rekonstrukce Stupeň
VíceZ analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry:
8 ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ 8.1 Shrnutí hlavních závěrů provedených analýz Z analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry: 1) Směrný vodohospodářský plán
VíceMetodické pokyny a návody. Metodický pokyn. odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k posuzování bezpečnosti přehrad za povodní
Metodické pokyny a návody 2. Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k posuzování bezpečnosti přehrad za povodní ÚVODEM Zákonné ustanovení 41 zákona č.138/73 Sb., o vodách (vodní
VíceRekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice. 3.12.2015 Ing. Roman Hanák
Rekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice 3.12.2015 Ing. Roman Hanák Aktualizace Jakostního modelu nad VD Dalešice a jeho rozšíření pod VD Dalešice základní
VíceLIST OPATŘENÍ ID: 8 Název opatření: Skupina opatření: Ochrana před: Ochráněné obce/objekty:
LIST OPATŘENÍ ID: 8 Název opatření: Skupina opatření: Ochrana před: Ochráněné obce/objekty: Poldr na Arnoltickém potoce retence říčními a přívalovými povodněmi Arnoltice, část obce Bulovka Lokalizace:
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VíceANALÝZA RIZIKOVÁ ÚZEMÍ PŘI EXTRÉMNÍCH PŘÍVALOVÝCH SRÁŽKÁCH STRUČNÉ SHRNUTÍ
ANALÝZA RIZIKOVÁ ÚZEMÍ PŘI EXTRÉMNÍCH PŘÍVALOVÝCH SRÁŽKÁCH STRUČNÉ SHRNUTÍ PROSINEC 2012 2 Riziková území při extrémních přívalových srážkách Obsah 1 Úvod... 4 1.1 Informace o projektu... 4 1.2 Části projektu...
VíceOBSAH: PŘÍLOHY: TABULKOVÁ ČÁST MAPOVÁ ČÁST LISTY OPATŘENÍ
OBSAH: D.1 Stav ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny... 2 D.1.1 Srážko-odtokové charakteristiky území... 3 D.1.2 Vodní eroze, plaveninový a splaveninový režim... 4 D.1.3 Odvodnění pozemků...
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:
27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Více5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38
5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Regionální předpovědní pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává předpovědi pro povodí Vltavy po vodní dílo Orlík, tedy povodí Vltavy, Lužnice a Otavy.
VíceVltavská kaskáda. Lipno I. Lipno II
Vltavská kaskáda Vltavská kaskáda je soustava vodních děl osazených velkými vodními elektrárnami na toku Vltavy. Všechny elektrárny jsou majetkem firmy ČEZ. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny prostřednictvím
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
VíceNávrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY. Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako věcně příslušný správní orgán. vydává
Ing. Josef Nistler ředitel odboru ochrany vod V Praze dne. března 2015 Čj.: /ENV/15 Vyřizuje: Telefon: Email: Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako věcně příslušný
VíceVD KLABAVA ZABEZPEČENÍ VD PŘED ÚČINKY EXTRÉMNÍCH POVODNÍ A MOŽNOSTI EFEKTIVNĚJŠÍHO VYUŽÍVÁNÍ DISPONIBILNÍHO RETENČNÍHO PROSTORU NÁDRŽE
VD KLABAVA ZABEZPEČENÍ VD PŘED ÚČINKY EXTRÉMNÍCH POVODNÍ A MOŽNOSTI EFEKTIVNĚJŠÍHO VYUŽÍVÁNÍ DISPONIBILNÍHO RETENČNÍHO PROSTORU NÁDRŽE VD KLABAVA PROTECTION THE DAM BEFORE EXTREME FLOODS IMPACT AND EVENTUALITIES
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VícePovodňová situace 09.01.2015 Zpráva o povodni 08 / 2014. datum zpracování 04/2015
Povodňová situace 09.01.2015 Zpráva o povodni 08 / 2014 datum zpracování 04/2015 A. ÚVOD... 4 B. HYDROMETEOROLOGICKÁ SITUACE... 4 B.1. Meteorologická situace... 5 B.1.1. Předpokládaný vývoj hydrometeorologické
VíceUNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta. Hydrometrie. Hodnocení variability odtokového režimu pomocí základních grafických a statistických metod
UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Hydrometrie Hodnocení variability odtokového režimu pomocí základních grafických a statistických metod (cvičení z hydrologie) 12.4.26 Pavel Břichnáč 1.ročník.
VíceHYDROMETRIE. RNDr. Jan Kocum kocum1@natur konzultační hodiny: dle dohody Albertov 6, 128 43 Praha 2 tel. +420221951350
HYDROMETRIE RNDr. Jan Kocum kocum1@natur natur.cuni.czcz konzultační hodiny: dle dohody Albertov 6, 128 43 Praha 2 tel. +420221951350 Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK Praha Hydrometrie zkoumá
VíceVYHODNOCENÍ POVODNĚ V ČERVENCI 2011
VYHODNOCENÍ POVODNĚ V ČERVENCI 2011 Zpracovali: VYHODNOCENÍ POVODŇOVÉ SITUACE V POVODÍ LUŽICKÉ NISY A SMĚDÉ ODDĚLENÍ APLIKOVANÉHO HYDROLOGICKÉHO VÝZKUMU Jablonec nad Nisou Mgr. Jan Jirák Ing. Jana Pobříslová
VíceVYHLÁŠKA. ze dne 2. srpna 2013
č. 252/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 2. srpna 2013 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy
VíceManagement lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
VícePRŮVODNÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA
PRŮVODNÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA - 1 - OBSAH: 1 Identifikační údaje... 3 2 Podklady... 3 3 Základní údaje charakterizující stavbu... 3 3.1 Úvod... 3 3.2 Údaje o provozu... 4 3.3 Základní údaje o stavbě... 4 3.4
VíceZávazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2009 a způsobu kontroly jejich užití. 1. Obecné podmínky
89 Příloha č. 10 k zákonu č.../2008 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2009 a způsobu kontroly jejich užití [podle 102 odst. 3 zákona č. 254/ 2001 Sb., o vodách
VíceAPE Retence krajiny srážko-odtokové vztahy a bilance (povodně a sucho)
APE Retence krajiny srážko-odtokové vztahy a bilance (povodně a sucho) Tomáš Dostál B 602, dostal@fsv.cvut.cz Povodně současné horké téma Kdy, jak a proč vznikají, co je příčina, jak se dá před nimi chránit.
VícePLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (KONEČNÝ NÁVRH)
PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (KONEČNÝ NÁVRH) D. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny Listy opatření - kapitola D.4 Srpen 2009 Obsah Úvod... 2 Způsob číslování listů opatření... 2 Řazení listů opatření...
VícePLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE
PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE ČÁST D OCHRANA PŘED POVODNĚMI A VODNÍ REŽIM KRAJINY TEXT prosinec 2009 1 Obsah: D. Ochrana před povodněmi a vodní reţim krajiny... 1 D.1 Stav ochrany před povodněmi
VíceÚvodní slovo generálního ředitele. Koryto řeky Opavy v prostoru přibližného konce vzdutí budoucí nádrže Nové Heřminovy.
Sa příloha příloha přílo Samostatná červen 2008 Úvodní slovo generálního ředitele Vážení čtenáři, dne 21. dubna 2008 byla Usnesením vlády České republiky č. 444 schválena konečná varianta opatření na snížení
VíceLadislav Satrapa a Pavel Fošumpaur (Fakulta stavební ČVUT v Praze)
Doporučení pro kvantifikaci významnosti vlivu opatření přijatých v plánech pro zvládání povodňových rizik na povodňová rizika po proudu vodního toku Aktualizace listopad 2018 Ladislav Satrapa a Pavel Fošumpaur
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Katedra vodního hospodářství a enviromentálního modelování Experimentální povodí v České republice Bakalářská práce Autor bakalářské práce:
VíceSYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY
SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY 2 SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY Platnost od 7. 3. 2014 Tel.: 548 428
VíceJak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby?
Jak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby? 15. 3. 02016 Havlíčkův Brod Ing. Jakub Dlabka, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství
VíceNeštěmický potok - studie záplavového území, ř. km 0.000 3.646. A Technická zpráva
Akce: Neštěmický potok - studie záplavového území, ř. km 0.000 3.646 Část: Termín dokončení: 15. 1. 014 Objednatel: Povodí Ohře, státní podnik Bezručova 419 430 03 Chomutov Zhotovitel: Doc. Ing. Aleš Havlík,
VíceČeský hydrometeorologický ústav pobočka Brno. Zpráva o povodni ve Sloupu na Blanensku a jeho okolí. 26. května 2003
Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno Zpráva o povodni ve u na Blanensku a jeho okolí 26. května 2003 Zpráva o povodni ve u na Blanensku a jeho okolí 26. května 2003 Zpracovali: Ing. Ivo Dostál,
VíceOperativní řízení odtoku vody z nádrže za průchodu povodně Starý, M. VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství krajiny
Operativní řízení odtoku vody z nádrže za průchodu povodně Starý, M. VUT FAST Brno, Ústav vodního hospodářství krajiny Abstrakt Příspěvek se zabývá možností využití teorie fuzzy logiky při operativním
VíceZemědělské odvodnění a retence vody v půdním prostředí. Zbyněk Kulhavý VÚMOP, v.v.i.
Zemědělské odvodnění a retence vody v půdním prostředí Zbyněk Kulhavý VÚMOP, v.v.i. Termíny: retenční schopnost, retence, akumulace, retardace Retenční schopnost (retence území) /3 - celková schopnost
VíceZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI
VícePODMOKLY ÚZEMNÍ PLÁN. Železniční 28, 326 00 Plzeň, Telefon-záznamník-fax-377241839, E-mail-afi.atelier@volny.cz
A. F. I. A T E L I E R P L Z E Ň, I N G. A R C H. O. F Á R A OVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTAČNÍ ČINNOST Železniční 28, 326 00 Plzeň, Telefon-záznamník-fax-377241839,
VíceN á v r h. ZÁKON ze dne 2009, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
N á v r h ZÁKON ze dne 2009, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST
VíceTisková zpráva. ERÚ: Mírný pokles regulovaných cen elektřiny pro příští rok
26. listopadu 2014 Tisková zpráva ERÚ: Mírný pokles regulovaných cen elektřiny pro příští rok Regulované složky ceny elektřiny v roce 2015 opět mírně klesnou a domácnosti mohou zaplatit v průměru o jednotky
VíceNařízení vlády č. 416/2010 Sb. a metodický pokyn
Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. a metodický pokyn Mgr. Emílie Trakalová Hradec Králové, 15.11.2011 15a Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav Ohlášení postačí u vodních děl určených pro čištění
Více